CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Komunitní škola ve Valašském Meziříčí

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Komunitní škola ve Valašském Meziříčí"

Transkript

1 CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Komunitní škola ve Valašském Meziříčí Ing. Hana Krůpová Vedoucí práce: Mgr. Miloslava Šotolová Olomouc 2015

2 Prohlašuji, ţe jsem tuto práci zpracovala samostatně na základě pouţitých pramenů a literatury uvedených v bibliografickém seznamu. V Olomouci dne Hana Krůpová

3 Poděkování Na tomto místě chci poděkovat vedoucí práce Mgr. Miloslavě Šotolové za inspiraci a podněty k psaní práce, také za ochotu a čas, který mi věnovala. Dále děkuji všem respondentům, bez jejichţ spolupráce by nemohla vzniknout empirická část absolventské práce. Mé poděkování patří také spolupracovnicím a všem blízkým, kteří mě podporovali po celou dobu studia.

4 Obsah Úvod... 6 I. TEORETICKÁ ČÁST Základní pojmy Komunita Komunitní práce Komunitní vzdělávání Komunitní škola Komunitní koordinátor (koordinátor komunitního vzdělávání) Historie a současnost konceptu komunitního vzdělávání v zahraničí USA Velká Británie Německo Nizozemí Rusko Komunitní vzdělávání v ČR Počátky a vývoj komunitního vzdělávání Právní formy fungování komunitních škol Zdroje financování komunitních škol Standardy kvality a principy komunitní školy Mezinárodní standardy kvality komunitní školy standardů kvality komunitní školy Základní škola Masarykova II. EMPIRICKÁ ČÁST Výzkum Cíl výzkumu a výzkumná otázka... 32

5 6.2 Metoda výzkumu Metoda sběru dat Výzkumný soubor Popis sběru dat Metoda analýzy dat Oblast etiky Interpretace výzkumu Fungování školy vize Spolupráce a vztahy se zřizovatelem Spolupráce a vztahy s rodiči Spolupráce s institucemi, organizacemi a dobrovolníky Akce školy, zapojení veřejnosti a celoţivotní učení Inkluze/integrace Kolektiv a atmosféra na škole Image školy Souhrn a návrh moţností Závěr Bibliografický seznam Anotace... 58

6 Úvod K tématu absolventské práce mě nasměrovala seminární práce na téma komunitní práce. O komunitních školách jsem ještě před rokem neměla ponětí, myšlenka mě však oslovila natolik, ţe jsem se jí začala hlouběji zabývat. Vidím v komunitní práci velký v České republice zatím málo vyuţívaný a podceňovaný potenciál. Líbí se mi představa jakéhosi návratu ke kořenům, kdy existovala propojenost a pospolitost mezi lidmi v rámci obce, jak mi o ní vyprávěli prarodiče a kterou si pamatuji z raného dětství. Prosazování idey řízeného kolektivismu v minulém reţimu mělo za následek příklon k individualismu po demokratickém převratu. Individualismus dodnes přetrvává a jedním z důsledků je i malá angaţovanost veřejnosti na dění v obci či městě. Školy byly vţdy povaţovány za kulturní a vzdělávací centra obce. Podle mého názoru je koncept komunitních škol jedním ze způsobů, jak v lidech probudit pocit sounáleţitosti. Tyto školy se rozvíjí spolu s občany, komunikují s okolím a jsou otevřené všem bez rozdílu. Cílem absolventské práce je představit koncept komunitní školy, protoţe se jedná o problematiku v České republice poměrně málo známou. Dalším cílem je ověřit moţnost vyuţití konceptu komunitní školy na konkrétní základní škole, tedy zjistit potenciál základní školy k možnosti přeměny na školu komunitní z pohledu jejích učitelů. K tomuto cíli směřuje kvalitativní výzkumné šetření rozhovory s učiteli místní Základní školy Masarykova, kde chci zjistit její potenciál k moţnosti rozvoje místní komunity. Absolventská práce je prací empirickou. První část je teoreticky koncipovaná a je členěna do několika kapitol, které na sebe logicky navazují. V první kapitole teoretické části práce vysvětlím důleţité pojmy, které souvisí s tématem: komunita, komunitní práce, komunitní vzdělávání, komunitní škola a komunitní koordinátor. Tato část je jakýmsi odrazovým můstkem k tématům následujícím a má za úkol přinést vhled do problematiky. V další kapitole popíši vývoj konceptu komunitních škol v zahraničí kde tato myšlenka vznikla a jak se s ní v jednotlivých státech pracovalo. Naváţu popisem situace v České republice, kde se budu zabývat i současnou situací, moţnostmi financování a právními formami fungování komunitních škol. V kapitole Standardy kvality a principy komunitní školy se budu hlouběji věnovat Mezinárodním standardům kvality komunitní školy, které vznikly v rámci 6

7 mezinárodního akčního výzkumu v roce 2007 a jsou výsledkem několikaleté práce expertů z nestátních organizací evropských zemí. Kapitola odpoví na otázku, jak má komunitní škola vypadat a fungovat. V poslední kapitole teoretické části představím základní školu, kde probíhal kvalitativní výzkum a zdůvodním, proč jsem si zvolila zrovna tuto základní školu. Empirická část absolventské práce bude členěna do tří kapitol. V šesté kapitole se bude zabývat metodologií kvalitativního výzkumu na téma: Jaký potenciál má Základní škola Masarykova v oblasti komunitního vzdělávání? Popíšu cíl výzkumu, výzkumné otázky, metodu výzkumu, metodu sběru dat a etiku výzkumu. Dále představím metodu analýzy dat, na níţ v sedmé kapitole naváţe interpretace dat. Zde uvedu úseky z rozhovorů s respondenty, které prošly analýzou dat a jejich interpretaci v členění dle jednotlivých kategorií. V poslední kapitole shrnu zjištěné informace a navrhnu moţnosti budoucího směřování školy z mého pohledu. V závěru provedu reflexi, kde zhodnotím výstupy své absolventské práce a splnění cílů. Také se zmíním o praktickém přínosu práce. 7

8 I. TEORETICKÁ ČÁST 1 Základní pojmy V této kapitole představím pojmy, které se váţí k tématu absolventské práce. Je důleţité pochopit, z čeho koncept komunitních škol vychází, proto vysvětlím pojmy: komunita, komunitní práce, komunitní vzdělávání, komunitní škola a komunitní pracovník. 1.1 Komunita Termín komunita má různé významy. Například Hartl definuje komunitu jako lidské společenství je to místo, kde člověk můţe získávat emocionální podporu, ocenění a praktickou pomoc v kaţdodenním ţivotě (Hartl 1997: 35). Podle Navrátila se v sociální práci s tímto pojmem setkáváme buď ve smyslu teritoriální komunita označující lidi ţijící na společném území, kde velikost území není rozhodující, nebo ve smyslu zájmová komunita, kterou tvoří skupina lidí majících společné zájmy (Navrátil 2001: 131). Gojová shrnuje, ţe pod vlivem dnešního postmoderního myšlení je komunita vnímána jako konstrukt vytvořený v komunikaci. Je tedy výsledkem cíleného úsilí, kdy se do popředí dostávají pojmy aktivizace, mobilizace, participace. Z toho vyvozuje tři moţnosti pohledu na komunitu v sociální práci: komunita jako kontext, komunita jako mechanismus změny a komunita jako cíl úsilí o změnu (Gojová 2006: 21). Mimo to autorka také popisuje, ţe Musil pojmem komunita označuje kategorii znevýhodněných jako neorganizované uskupení lidí, kteří potřebují pomoc, dále jako komunitu zájmů, servisní komunitu, jejímţ cílem je vytvoření sítě lidí schopných poskytovat pomoc spolu s organizacemi, a také komunitu jako obec, určitý sociální prostor, kde má kaţdý člověk moţnost utvářet vztahy mezi těmi, kdo potřebnou sluţbu zprostředkovávají a mezi potřebnými (dle Gojová 2006: 17). 8

9 Komunita česky znamená pospolitost a hlavním znakem je podle mě sounáleţitost a solidarita. Slova Baumana jsou výstiţná: pocit komunity, vlastní skupiny, kde je člověk rád, která je jeho pravým domovem a jejíţ hranice je třeba uhájit za kaţdou cenu zrovna jako svůj domov. Zde, uvnitř, mohou být věci sice někdy sloţité, nakonec se ale najde vţdy řešení. Lidé si mohou připadat hrubí a sobečtí, v případě nouze však mohu počítat s jejich pomocí. A co je hlavní, člověk jim rozumí a můţe si být jist, ţe i oni rozumí jemu Zkrátka a dobře, člověk má uklidňující pocit bezpečí, a kdyby se mělo objevit nějaké ohroţení, bude dozajista včas rozpoznáno. My pak spojíme svoje síly a vypořádáme se s ním. (cit dle Gojová 2006: 8) 1.2 Komunitní práce Komunitní práce je jednou z metod sociální práce, která dnes nabývá na významu. Má své kořeny ve Velké Británii a USA, kde vnikala jiţ v průběhu 19. století. Její rozvoj je spojen se jmény Samuel Barnett, který byl jedním ze zakladatelů Charity Organisation Societies v Londýně a Jane Addams zakladatelka Hull house v Chicagu, nejznámějšího settlementu v USA (Gojová 2006: 25 26). Hartl vymezuje komunitní práci jako metodu zvládání sociální změny, která spočívá v zapojování lidí do problémů ovlivňujících jejich ţivoty. Smyslem komunitní práce je zvyšovat toleranci, dobré sousedství a sociální odpovědnost, sniţovat intoleranci, předsudky a strach. Toho lze dosáhnout prostřednictvím dvou procesů: analýzou sociální situace a utvářením vztahů sociálního (komunitního) pracovníka a komunity a vzájemných vztahů mezi skupinami uvnitř komunity (Hartl 1997: 68 71). Poppe připomíná, ţe se jednotlivé modely komunitní práce vyvíjely nekoordinovaně, tak jak bylo potřeba přistupovat k určitým těţkostem, nebo jak byly aplikovány určité teoretické přístupy. Modely podle něj nejsou jednoznačně odděleny, spíše se vzájemně překrývají. Vyuţívání modelů je podle jeho názoru důleţitou metodou kategorizace centrálních přístupů komunitní práce. Poppe uvádí osm modelů komunitní práce: komunitní péče, komunitní organizace, komunitní rozvoj, sociální/komunitní plánování, komunitní vzdělávání, komunitní akce, feministická komunitní práce a antirasistická komunitní práce (dle Gojová 2006: 74 81) 1. 9

10 1.3 Komunitní vzdělávání Jedním z modelů komunitní práce, které jsem popsala v dřívější kapitole, je komunitní vzdělávání. Matoušek definuje komunitní vzdělávání jako strategie rozvoje komunity, jejímţ cílem je zlepšit ţivot lidí a jejímţ hlavním prostředkem je formální, případně neformální vzdělávání lidí (Matoušek 2003: 95). Má-li komunita štěstí a několik takových se v budoucnu jistě najde stávají se hodnoty, jeţ postupně vytváří, pevnou součástí jejích tradic, historie a vzpomínek. Avšak většina budoucích komunit bude muset neustále rozvíjet a dotvářet rámec sdílených hodnot. Naučme proto členy komunity ctít sdílené hodnoty. Nestane-li se tak, budeme je jen obtíţně přenášet na mladé a nové příslušníky komunity. Jednotlivci sehrávají důleţitou roli při neustálém přetváření hodnotového systému a to nejlepší, co můţe kaţdý udělat, je dokládat vyznávané hodnoty svým chováním. Způsob, jakým ţijeme a jednáme, o něčem vypovídá ať uţ ve špatném, nebo v dobrém smyslu slova. (Gardner 1999: 19) Komunitní vzdělávání je jedinečný přístup, jehoţ jednotlivé činnosti a postupy vytváří prostor k tomu, aby se lidé a organizace z dané komunity staly partnery při řešení potřeb dané komunity. Komunitní vzdělávání je zaloţeno na třech základních principech: celoţivotní učení (formální i neformální učební příleţitosti pro všechny členy komunity na základě jejich potřeb), aktivní zapojení komunity (podpora smyslu pro občanskou zodpovědnost a příleţitost pro vedení aktivit pro členy komunity) a efektivní vyuţívání zdrojů (fyzických, finančních i lidských). Dlouhodobým cílem kaţdé organizace nabízející komunitní vzdělávání je napomáhat rozvoji místní komunity. Pro rozvoj komunitního vzdělávání je nezbytné kaţdoročně zpracovávat plán rozvoje komunitního vzdělávání. Dobrý plán má zdůrazňovat silné stránky i slabiny organizace a je nezbytné definovat svůj smysl komunitního vzdělávání a jeho cíle. To znamená zodpovědět otázky: Kdo a kde jsme?, Kam jdeme?, Má to vůbec cenu? (Murphy, Novák 2005: 9 11). Komunitní vzdělávání je specifické tím, ţe dává příleţitost pro místní občany a školy, organizace a instituce, aby se staly aktivními partnery při řešení otázek vzdělávání a problémů komunity. K naplňování tohoto cíle vyuţívá zdroje komunity spojuje členy komunity k tomu, aby označili a propojili potřeby a zdroje komunity takovým způsobem, který pomůţe lidem pozvednout úroveň jejich ţivota v komunitě. Proto je třeba neustále připomínat, ţe všichni v komunitě jednotlivci, podnikatelé, 10

11 veřejné i soukromé instituce mají stejnou zodpovědnost za kvalitu ţivota v komunitě. Jedním z nejdůleţitějších prvků komunitního vzdělávání je tedy komunikace s veřejností a s tím související potřeba budování partnerství (Lauermann 2004). 1.4 Komunitní škola S tématem komunitního vzdělávání úzce souvisí i komunitní škola, neboť existuje mnoho důvodů, proč je právě škola tím správným místem pro zajišťování potřeb komunity. Školy se nacházejí v téměř kaţdé obci a jsou snadno dostupné většině obyvatelů v obci. Školy jsou přirozeně organizací, se kterou má většina lidí (ne-li všichni) zkušenost a vnímají ji jako základ vlastního vzdělání a existují zde neformální vztahy na demokratických principech. Nespornou výhodou je také cena například kurzů, které školy svépomocí a s přispěním dobrovolníků vyjdou na rozdíl od komerčních firem na zlomek ceny. Matoušek popisuje komunitní školu jako školské zařízení vyuţívající budovu v odpoledních a večerních hodinách pro vzdělávací, zájmové a kulturní aktivity dětí, mládeţe a občanů bydlících v okolí. Taková škola se můţe stát centrem místního společenství, otevřenou institucí nabízející moţnost setkávání lidí, v případě, kdy nabízené aktivity vedou profesionálové, lidé z místní komunity nebo dobrovolníci odjinud (Matoušek 2003: 95). Podle Lauermanna musí komunitní škola splňovat čtyři základní atributy: dobře se v ní učí, je v ní dobrá atmosféra, má jasně nastavenou úroveň spolupráce a komunikace s rodiči a je to škola, která se umí prodat. Cílem snaţení pracovníků komunitní školy je, aby nebyla sama. Škola proto musí neustále hledat partnery pro svůj vzdělávací program a směřovat sebe samu i společnost ke vzdělávání a k výchově lidí v zodpovědné občany. Kaţdá škola má komunitní potenciál a je na ní, zda jej chce a umí vyuţít (Lauermann 2013: 20 21). Myšlenka komunitního vzdělávání na komunitních školách vychází z prostého faktu, ţe je to právě škola, která je fungující veřejnou organizací v obci a je obvykle financována z komunálních rozpočtů. Školy také představují bohatý lidský zdroj a tvoří vzdělanostní centrum obce. Měly by být intenzivněji vyuţívány veřejností po celý den během celého roku. Velmi důleţitým předpokladem je účast veřejnosti na řízení školy. Komunitní školy jsou potřeba proto, ţe rozvíjejí a posilují vazbu a důvěru mezi 11

12 domovem a školou a také partnerství mezi školou a místními podnikateli (Murphy, Novák 2005: 10). Podle Vika má komunitní škola tyto charakteristické rysy: reaguje na potřeby místní komunity, rozvíjí a uskutečňuje nápady, které v komunitě vznikají, nabízí a vyuţívá prostory, vybavení a lidský potenciál, které jsou k dispozici ve prospěch komunity, zapojuje do procesu vzdělávání rodiče a další dospělé a iniciuje a rozvíjí spolupráci v rámci komunity. Rozvíjet školu tak, aby se z ní stala škola komunitní, však není jednorázovou aktivitou. Je to dlouhodobý proces, který je podmíněn formováním společné vize a spoluprací partnerů v místní komunitě. Je to příleţitost k hledání nových cest vedoucích ke zlepšení sluţeb pro děti, mládeţ i dospělé (Vik 2007: 8 9). Walterová a kol. inspirováni projektem OECD 2 Školní vzdělávání pro budoucnost (Schooling for tomorrow; OECD 2001) 3 představili scénáře šesti alternativních modelů budoucího vývoje školy 4. Časový horizont, ke kterému se vztahují, je 15 aţ 20 let. Jedním z nich je Komunitní model školy. Tento model předpokládá široký společenský konsenzus ohledně významu školního vzdělávání jako nejúčinnější nástroj proti sociální fragmentaci a ztrátě společenských hodnot. Tento konsenzus je však provázen i příslušným přesměrováním finančních toků. Škola se v tomto pojetí stává hlavním střediskem společenského ţivota obce a status učitele se posiluje. Z jejich výzkumu (z roku 2008) vyplývá, ţe 18% respondentů by si přálo, aby se škola stala především centrem společenského ţivota komunity (Walterová a kol. 2010: 89 96). 1.5 Komunitní koordinátor (koordinátor komunitního vzdělávání) Aby se mohla myšlenka komunitní školy uskutečnit a poté dále rozvíjet, je ve škole, nebo v místní komunitě potřeba najít člověka, který si vezme proces přeměny školy za svůj a bude na něm intenzivně pracovat. Tím, který by měl dát první impulz a být iniciátorem, je ředitel školy, ale můţe to být i kdokoliv jiný, kdo dokáţe ředitele a zaměstnance školy přesvědčit o tom, ţe by škola měla být komunitní. Z dosavadní praxe komunitních škol je však zřejmé, ţe ředitelé nemají dostatečnou časovou 12

13 kapacitu, aby mohli řídit rozvoj komunitní školy, protoţe práce spojená s organizací procesů narůstá. Proto školy, které se vydaly cestou komunitního vzdělávání, zavádějí novou pracovní pozici koordinátor komunitního vzdělávání (Vik 2007: 13 14; dále koordinátor). Koordinátor působí jako blízký spolupracovník ředitele. Ve spolupráci s ním navrhuje na základě potřeb komunity strategii a plán rozvoje komunitního vzdělávání a pravidelně, nejlépe kaţdoročně, jej hodnotí. V praxi se velmi osvědčila pozice koordinátora coby tzv. druhého zástupce ředitele. Měl by mít přístup ke všem informacím o škole a také by se měl účastnit všech porad vedení školy. Je důleţité, aby koordinátor svým vzděláním, chováním a temperamentem zapadl do kolektivu školy. Na tom totiţ bude z velké míry záviset úspěch komunitního centra při škole. Mezi povinnosti koordinátora patří: příprava plánu rozvoje komunitního vzdělávání a jeho zhodnocení, příprava rozpočtu centra a kontrola jeho dodrţování, příprava podkladů pro účetnictví a spolupráce s účetním, příprava a organizační zabezpečení programů centra, plánování činnosti na další období, fundraising, zjišťování potřeb a sledování dopadů aktivit na komunitu, vedení spolupracovníků a dobrovolníků, udrţování funkčního a efektivního týmu, networking a tvorba místních partnerství, spolupráce s rodiči, sebehodnocení, hodnocení činnosti centra, supervize spolupracovníků, PR, komunikace dovnitř i navenek, publikace v místním tisku, správa webové stránky (Murphy, Novák 2005: 12 23). Pozice koordinátora je v našem školství nová a zatím málo vyuţívaná. Jeho finanční zajištění je totiţ v současné době státem neřešená záleţitost. Financování na jednotlivých školách je zajišťováno prostřednictvím smluv se zastřešující organizací (např. Nová škola, o. p. s.), prostřednictvím grantové politiky nebo dohody se zřizovatelem školy (Lauermann 2008: 14). 1 Model komunitní péče usiluje o kultivaci sociálních sítí a dobrovolnických sluţeb, jejichţ cílem je uspokojování potřeb obyvatel. Koncentruje se na rozvoj svépomocných pojetí uspokojování sociálních potřeb. Úlohou profesionálů je podněcování k péči a dobrovolnické iniciativě. 13

14 2 3 4 Model komunitní organizace má za cíl zlepšování vztahů mezi různými organizacemi, a to s cílem poskytování sluţeb, které reagují na aktuální potřeby klientů. Pozornost je zde věnována struktuře komunity, vzorcům moci a vztahům jednotlivých institucí. Komunitní rozvoj je vymezen jako pomoc skupinám osvojit si dovednosti, zvýšit své uvědomění, a tak zlepšit kvalitu ţivota svých členů. Zdůrazňuje rozvoj svépomoci, a to také prostřednictvím vzdělávání. Skupiny jsou podněcovány k vyjadřování vlastních priorit. V modelu komunitního plánování se komunitní pracovník soustřeďuje na analýzu sociálních podmínek a sluţeb, stanovuje cíle, připravuje sluţby, mobilizuje zdroje, implementuje sluţby a programy a provádí jejich evaluaci. Tento model je nejčastější v České republice je podle 95 zákona o sociálních sluţbách (Zákon 108/2006 Sb.) povinností kraje zpracovat střednědobý plán rozvoje sociálních sluţeb ve spolupráci s obcemi na území kraje, se zástupci poskytovatelů sociálních sluţeb a se zástupci osob, kterým jsou poskytovány sociální sluţby. Obce tuto povinnost nemají, mohou však střednědobý plán rozvoje sociálních sluţeb zpracovávat. Mnoho měst dobrovolně tzv. Komunitní plán vytvořilo. Jeho rozvoj je spojován s procesy decentralizace a posilování místní odpovědnosti. Jedná se především o zapojování uţivatelů sociálních sluţeb do procesu rozhodování vytvořením rovnocenného partnerského vztahu mezi poskytovateli, uţivateli a zadavateli sluţeb. Modelu komunitního vzdělávání se věnuji v následující kapitole. Model komunitní akce vyuţívá především přímou akci na lokální úrovni, a to k vyjednávání s nositeli moci. Cílem je omezení nerovnosti a zlepšení ţivotních podmínek. Komunitní akce je také spojována s aktivitami různých odborových organizací. Feministická komunitní práce je zacílena na zlepšení sociálního postavení ţen ovlivňováním sociálních determinantů jejich nerovnosti. Pro tento model jsou typická ţenská terapeutická centra a skupiny pro zvyšování sebevědomí, jejichţ cílem je prolomit pocit izolace, poskytnout moţnost participace a rozvíjet solidaritu. Model antirasistické komunitní práce reaguje na selhávání tradičních forem komunitní práce v uspokojování potřeb příslušníků etnických menšin a v boji s institucionálním a individuálním rasismem. V Británii se tento model rozvíjel na základě svépomocných aktivit imigrantů a usídlených menšin, které reagovaly na diskriminaci svých příslušníků v oblasti vzdělávání, bydlení, zdraví, zaměstnání a politických příleţitostí (dle Gojová 2006: 74-81). Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (The Organisation for Economic Co-operation and Development) Tento projekt byl vypracován Centrem pro výzkum a inovace ve vzdělání (CERI), který je jedním z orgánů OECD. Těţiště práce CERI je v pořádání konferencí a v bohaté publikační činnosti, která vyplývá z výstupů projektů. Projekty CERI pokrývají vzdělávání a učení se v kaţdém věku, přesahují rámec formálního vzdělávacího systému a iniciují multidisciplinární spolupráci. Projekty se zabývají také vývojem ve vzdělávání a souvisejícím vývojem společnosti a usilují o propojení futurologického zaměření a zaměření na inovace na straně jedné s empirickou analýzou na straně druhé. OECD. The Centre for Educational Research and Innovation [hlavní webová stránka organizace]. Dostupné z: [posl. akt. neuvedeno] [cit ]. Vize o budoucnosti školství se zde představuje v podobě scénářů opírajících se o paralelní analýzy trendů ve vývoji technologií a ekonomiky, proměn v ţivotě společnosti a způsobech jejího řízení. Scénáře vycházejí z předpokladu, ţe k budoucnosti vede více rozmanitých cest. Jejich předmětem je institucionální podoba vzdělávání a vzdělávací programy pro děti a mládeţ v předškolním, primárním a sekundárním vzdělávání. Šest scénářů budoucnosti školy: 1. Udrţení byrokraticky řízených školských systémů tradiční model školy, 2. Pokračování odlivu z učitelství krizový model školy, 3. Školy jako hlavní střediska společenského ţivota v obci (viz výše), 4. Školy jako organizace zaměřené na procesy učení model učící se školy, 5. Sítě učících se v podmínkách společnosti sítě zanikání funkcí školy, učební sítě, 6. Uplatňování trţních principů ve vzdělávání trţní model školy (Walterová a kol. 2010: 89-96). 14

15 2 Historie a současnost konceptu komunitního vzdělávání v zahraničí Ve světě se komunitní vzdělávání rozvíjí jiţ řadu let. Počátek konceptu komunitní školy pochází z USA, kde se tento koncept rozvíjí jiţ od 30. let 20. století. Koncept se postupně uchytil a rozvíjel i v západní Evropě a od 90. let 20. století postupně i v Evropě střední a východní. 2.1 USA Hnutí komunitních škol má své počátky ve Flintu ve státě Michigan, který v letech 1932 a 1935 čelil mnoha problémům. Frank J. Manley 5 byl přesvědčen, ţe většina problémů vyrůstá z odlišností v myšlení a porozumění a ţe lidé nemohou pracovat spolu, dokud se nenaučí myslet společně a neshodnou se na svých problémech. Proto přišel s myšlenkou, jakým způsobem by se místní škola mohla začít podílet na řešení komunitních problémů. Postupem času se pod názvem Plán rekreace Flintu začaly jeho myšlenky realizovat a v roce 1960 se Plán transformoval do programu Komunitní škola v akci, který je znám dodnes (Krausová 2013: 53). O finanční podporu realizací konceptu komunitního vzdělávání se jako první začal starat americký podnikatel Ch. S. Mott 6, který v roce 1926 zaloţil nadaci The C. S. Mott Foundation 7, která dodnes přispívá k rozvoji myšlenek komunitního vzdělávání po celém světě (Barták 2011: 9). V padesátých a šedesátých letech se myšlenka komunitních škol dále rozvíjela, coţ vyústilo v roce 1966 zaloţením Národní asociace komunitního vzdělávání NCSEA 8, která se v roce 1978 transformovala do Národní asociace komunitního vzdělávání NCEA 9 se sídlem ve Washingtonu D. C. (Krausová 2013: 53). Významnou podporu získal koncept komunitních škol v roce 1998, kdyţ ministerstvo školství v USA začalo financovat programy mimoškolních aktivit v rámci městských a venkovských oblastí pod svým Programem komunitního učení 21. století. Rozvojem komunitních škol se také zabývá Koalice komunitních škol, která má přes 170 partnerů v oblasti vzdělávání, rozvoje mladých, podpory rodiny, rozvoje komunity, vlády a filantropie (Krausová 2013: 53 54). 15

16 Svou tříměsíční zkušenost s komunitními školami v USA popsala Martina Novotná takto: Komunitní škola v sobě zahrnuje široký organizační systém, který je spojen společným cílem dosaţení zlepšení studijních výsledků u všech studentů. Existence tohoto typu partnerství vychází z reality, ţe velká část studentů nemá z důvodů chudoby či jiných překáţek ve svém ţivotě dostatečné podmínky ke studiu a nemá dostatek příleţitostí rozvíjet svůj potenciál. V důsledku toho přichází společnost o vzdělané mladé lidi, kteří v americké ekonomice představují zdroj prosperity v budoucnu. Komunitní škola je nástroj, jak se vypořádat s multisektorovými problémy suţujícími velkou část studentů. Těţiště jejího přístupu spočívá v poskytnutí kvalitního vzdělání, je ale doplněno o celou řadu podpůrných sluţeb pro studenty a jejich rodiny. Sluţby jsou poskytovány jak školou, tak za přispění rodičů a partnerů z místní komunity, jimiţ jsou místní podniky, nadace, pobočky státních sociálních sluţeb, vysoké školy, dobrovolníci apod. Ať uţ se jedná o psychickou nebo finanční podporu z jejich strany, či přímo podíl na nabízených sluţbách, jsou to právě tyto faktory nacházející se mimo budovu školy, jeţ jsou pro zkvalitnění výuky nahlíţeny jako klíčové. Tento přístup je v symbióze s teoretickým přístupem tzv. kolektivního dopadu, podle nějţ by sloţité společenské problémy měly být řešeny komplexním multisektorovým způsobem. V rámci fungování komunitní školy je kladen důraz na kvalitu vzdělání a s tím související rozvoj volnočasových sportovních a uměleckých aktivit, a to od nejútlejšího věku s tím, ţe určité znalosti a dovednosti zanedbané na počátku ţivota lze později dohnat jen obtíţně a s velkým nasazením okolí studenta. Výuka má být vedena vyškolenými učiteli a má reflektovat místní kontext pro to, aby studenti byli co nejvíce motivovaní k učení. Ředitel je povaţován za hybnou sílu změn na škole a hlavní zodpovědnou osobu i přesto, ţe je chod komunitní školy v rukou místního koordinátora. V USA existují i desetiletími osvědčené modely, které jsou díky dobrým výsledkům a zkušenostem přejímány dalšími státy USA (Novotná 2012: 14 15). 2.2 Velká Británie Ve Velké Británii má koncept komunitních škol také dlouhou tradici. Jiţ v meziválečném období inicioval Henry Morris vznik první komunitní college Cambridgeshire Village College, která se stala komunitním centrem v sousedství a měla 16

17 pamatovat na kaţdého člověka a skoncovat s rozdělováním vzdělávání a běţného ţivota (Krausová 2013: 54). Nyní se ve Velké Británii mluví o komunitních školách jako o rozšířených školách. Na základě výsledků výzkumů byla vytvořena koncepce na podporu rozšiřování sluţeb poskytovaných školou jako reakci na poptávku v místních komunitách. Zavádění komunitních škol ve Velké Británii probíhá za plné podpory vlády. Ta pověřila v roce 2005 nevládní organizaci ContinYOU 10 tím, aby poskytovala technickou pomoc všem vzdělávacím úřadům v Anglii, Walesu a v Severním Irsku, které pomáhají státním školám v přeměně na školy komunitní. Také byla v roce 1993 ve Velké Británii zaloţena školní inspekce, která významně působí v oblasti ověřování zajištění principů komunitního vzdělávání na školách. Kaţdá škola si ale stanoví své cíle, k nimţ chce dojít, a na základě jejich plnění je hodnocena. Škola navazuje partnerství s místními organizacemi, které se podílejí také na rozhodování. Vláda přiděluje finanční prostředky na funkci koordinátora komunitního vzdělávání. Proces přeměny škol na komunitní probíhá postupně (Lauermann 2010). 2.3 Německo V Německu se komunitní vzdělávání začalo prosazovat jiţ ve 20. letech 20. století v souvislosti s pedagogickými reformami. Komunitní školy se měly stát sousedskými a komunitními centry pro kaţdého. V Essenu začala působit organizace COMED a později její nástupkyně Asociace pro podporu rozvoje center komunitního vzdělávání v Berlíně. Centrum asociace pomohlo rozšířit myšlenku komunitního vzdělávání do částí střední a východní Evropy. V Německu dále vzniklo mezi léty 1984 aţ 1986 Evropské centrum pro komunitní vzdělávání ECCE, které vytvořilo komplexnější koncept komunitního vzdělávání a přispělo k jeho zavádění. Jeho činnost je zaměřena především na volný čas a kulturu v okolí školy a práci s mládeţí (Krausová 2013: 54 55). 2.4 Nizozemí Koncepce komunitní školy v Nizozemí pracuje na principech učení prostřednictvím reálného ţivota: učení pro ţivot, ve skutečném ţivotě. Tento přístup se 17

18 týká jak běţných osnov, tak i mimoškolních aktivit. Výsledkem jejich propojení je podpora akademických výsledků ţáků a současně napomáhání jejich osobnostnímu rozvoji. Vláda tyto školy finančně podporuje, i kdyţ zatím nejsou stanovena ţádná jednotná kritéria. Koncept komunitní školy je zde postaven na třech cílech: účast na ţivotě společnosti, orientace na prostředí a rozvoj specifických dovedností. Komunitní škola v Holandsku je školou, která je otevřená všem, kteří se mají zájem na vzdělávání a výchově podílet (Lauermann 2008: 29). 2.5 Rusko Po pádu ţelezné opony nastal prudký rozvoj komunitních škol i v Rusku. V roce 1997 bylo v Krasnojarsku v Ruské federaci zaloţeno Centrum pro komunitní spolupráci s podporou The C. S. Mott Foundation a americké nevládní organizace Educated Choises Heighten Opportunities (ECHO), které vytváří specifický model komunitních škol v Rusku, zejména v oblasti Sibiře. Probíhá řada mezinárodních konferencí, např. Komunitní školy jako mechanismus rozvoje občanské společnosti v postkomunistických zemích konaná v roce 1999 v Krasnojarsku. V roce 2000 se v sibiřském Omsku konala konference s názvem Komunitní školy a politika vzdělávání v postkomunistických zemích v průběhu 21. století. Konference dala jasně najevo, ţe i školy Ruské federace a ostatních bývalých oblastí Sovětského svazu mají o komunitní vzdělávání velký zájem. Vzhledem k nedostatku peněz se ruský model komunitní školy liší od toho českého především tím, ţe vše je děláno na bázi dobrovolnosti a zpravidla bez finanční podpory. Krasnoyarsk Center for Community Partnerships, které konferenci pořádalo, se podařilo dosáhnout významných výsledků, především vzniku Asociace komunitních škol, která v současné době zastupuje asi čtyřicet škol, zejména z oblasti Sibiře (Neumajer 2000). 5 6 Frank J. Manley ( ) byl prvním výkonným ředitelem projektů Mottovy nadace. V roce 1935 inicioval vznik školního programu Společenství ve Flintu (Community School Program). Navrhl, ţe pro lepší vyuţití školských zařízení by bylo dobré otevřít budovy ve večerních hodinách pro rekreaci. Tento koncept rozšířil o inovativní programy, jako je vzdělávání dospělých, pracovní poradenství, vzdělávání učitelů a mnoho dalších (Dacker 1999). Charles Steward Mott ( ) byl obchodník, filantrop a ve dvacátých letech také starosta města Flint. Byl automobilovým průkopníkem a spoluzakladatelem Genreal Motors Corporation. Celý jeho ţivot je spojen s dobročinnými aktivitami vedoucími k naplnění jeho vize o světě, ve kterém kaţdý z nás je ve spolupráci se zbytkem lidstva tam, kde je kvalita ţivota kaţdého jednotlivce propojena s blahem společnosti, a to jak globálně, tak lokálně (Rugg 2011). 18

19 Ch. S. Mott Foundation je soukromá, grantová nadace se sídlem ve Flintu (Michigan), která aktuálně nabízí finanční prostředky ve čtyřech programech: Občanská společnost, Prostředí, Flint area a Cesta z chudoby. Své kanceláře má nejen v USA, ale také v Anglii (Londýn) a v JAR (Johannesburg). Charles Steward Mott Foundation [hlavní webová stránka organizace]. Dostupné z: [posl. akt. neuvedeno] [cit ]. National Community Education Association The National Community Education Association ContinYou je rozvojová agentura (zaloţena v roce 1980 jako Rozvojové centrum komunitních škol), která zkouší nové přístupy, šíří jejich výstupy a poskytuje sluţby. ContinYou vychází ve svém programu ze tří pilířů: učení je mnohem více neţ to, co se děje ve škole, učení je celoţivotní proces a přístup ke vzdělání je klíčový faktor k dosaţení sociální spravedlnosti. International Standards for Community schools. ContinYou Organization (Great Britain). Dostupné z: [posl. akt. neuvedeno] [cit ]. 19

20 3 Komunitní vzdělávání v ČR 3.1 Počátky a vývoj komunitního vzdělávání V České republice se myšlenka komunitního vzdělávání začala rozvíjet koncem roku 1989 v souvislosti se vznikem a rozvojem komunitních škol. Velkou zásluhu na tomto poli měly především Nadace Open Society Fund Praha (dále OSF) 11 a Nadace C. S. Motta 12, které se zasadily o vznik prvních komunitních škol v ČR a podpořily rozvoj několika pilotních projektů. Velkou roli také sehrálo zapojení jednotlivců ředitelů škol, koordinátorů komunitního vzdělávání nebo rodičů, kteří se rozhodli realizovat komunitní vzdělávání přímo ve školách. Prvním systematickým pokusem o přeměnu klasických škol na školy komunitní byl v letech projekt Rozvoj komunitních škol řízený praţským občanským sdruţením Poryv 13 a financovaný OSF. Jeho hlavním cílem bylo vytvořit nabídku komunitně orientovaných aktivit na třech základních školách (ZŠ Angelovova v Praze, 5. ZŠ Most a 1. ZŠ Plzeň). V roce 2000 vznikla v ČR Liga komunitních škol jako výsledek iniciativy čtyř ZŠ. Jedná se o první snahu o vytvoření koordinačního orgánu komunitního vzdělávání na školách, jejíţ členové se angaţovali především v zapojení romské komunity do vzdělávání. Roku 2000 zahájila obecně prospěšná společnost Nová škola 14 dvouletý projekt Podpora komunitních škol. Cílem projektu bylo iniciovat vznik komunitních škol na čtyřech etnicky smíšených ZŠ (ZŠ Křenová v Brně, Církevní ZŠ Přemysla Pittra v Ostravě, ZŠ Havlíčkovo náměstí v Praze a ZŠ v Předlicích). Projekt se zaměřoval na podporu škol při jejich přeměně na centrum komunity, budování jejich kapacity a vytváření moţností pro další spolupráci s ostatními komunitními školami. Na školách byly také zavedeny pozice koordinátora komunitního vzdělávání, jeţ byly financovány ze zdrojů projektů a poté podporovány z místních rozpočtů. Po vyhodnocení dosaţených výsledků se Mottova nadace rozhodla financovat další tříletý projekt jako součást projektu Varianty interkulturní vzdělávání. Na šesti ZŠ byly také realizovány aktivity podporující komunitní vzdělávání a všechny školy plány komunitního vzdělávání úspěšně zavedly. V roce 2004 vytvořila Nová škola, o. p. s. internetové stránky 15, které obsahovaly informace o komunitním vzdělávání. 20

Komunitní školy - centra místního vzdělávání

Komunitní školy - centra místního vzdělávání Komunitní školy - centra místního vzdělávání Stařeč 24.3.2011 Představení ředitel ZŠ a MŠ Bory Předseda občanského sdruţení Komunitní škola Bory Předseda občanského sdruţení Národní síť venkovských komunitních

Více

Regionální pobočka Červeného kříže v Plovdivu a její aktivity v oblasti sociální péče Případová studie (Bulharsko)

Regionální pobočka Červeného kříže v Plovdivu a její aktivity v oblasti sociální péče Případová studie (Bulharsko) Regionální pobočka Červeného kříže v Plovdivu a její aktivity v oblasti sociální péče Případová studie (Bulharsko) 1. Úvod Tato případová studie pojednává o aktivitách, které nabízí regionální pobočka

Více

Komunitní školy v České republice

Komunitní školy v České republice Komunitní školy v České republice Příležitosti, výzvy a o tom, kde začít Marek Lauermann Pro potřeby projektu Cesty venkova CZ1.07/3.1.00/37.0094 Jak školy chápou pojem komunitní školy má společný základ

Více

Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU)

Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU) Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU) Projekt Kvalitní výuka v ZŠ Senohraby (dále jen projekt) bude realizován v předpokládaném termínu

Více

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE Popis iniciativy a jejího cíle Iniciativa EQUAL je definována čl. 20 (1) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, o obecných ustanoveních o Strukturálních fondech,

Více

Standard učitele pro kariérní systém

Standard učitele pro kariérní systém Standard učitele pro kariérní systém OBLAST: 3 Název: Učitel a jeho okolí Podnázev: Rozvoj školy, klima školy, spolu s kolegy, s rodiči a sociálními partnery. Anotace: Učitel vnímá své povinnosti ve vztahu

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Autoevaluace školy. Část čtvrtá vlastní hodnocení školy 8 Rámcová struktura vlastního hodnocení školy a kritéria vlastního hodnocení školy

Autoevaluace školy. Část čtvrtá vlastní hodnocení školy 8 Rámcová struktura vlastního hodnocení školy a kritéria vlastního hodnocení školy Autoevaluace školy 1. Právní vymezení I. Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) 12 1) Hodnocení školy se uskutečňuje jako vlastní hodnocení

Více

Metodický materiál k tématu

Metodický materiál k tématu Centrum celoživotního vzdělávání Jezerka o.p.s. nabízí projekt Výchova ke zdraví v pedagogické praxi (CZ.1.07/1.3.46/01.0016) Metodický materiál k tématu Filosofie programu ŠPZ v současnosti a historickém

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského kapitálu pomocí investic do základů znalostní ekonomiky.

Více

Pozice Asociace nestátních neziskových organizací Zelený kruh. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta

Pozice Asociace nestátních neziskových organizací Zelený kruh. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta Pozice Asociace nestátních neziskových organizací Zelený kruh Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta Duben 2012 Doporučení... 2 Popis problémové situace... 3 1. Návaznost na významné strategie a

Více

Vzdělávací program Komunitní škola

Vzdělávací program Komunitní škola Vzdělávací program Komunitní škola Vzdělávací program Komunitní škola je určen pedagogickým pracovníkům základních a středních škol. Jediným předpokladem pro přijetí je vůle a ochota pracovat na principech

Více

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Ţadatel projektu: Název projektu: Škola Tobě Název operačního

Více

Základní škola a Mateřská škola Verneřice. Tel.: 412 559 063 Mírové náměstí 141, 407 25 Verneřice IČO: 71 01 25 24

Základní škola a Mateřská škola Verneřice. Tel.: 412 559 063 Mírové náměstí 141, 407 25 Verneřice IČO: 71 01 25 24 Základní škola a Mateřská škola Verneřice Tel.: 412 559 063 Mírové náměstí 141, 407 25 Verneřice IČO: 71 01 25 24 e-mail: zsvernerice@volny.cz Číslo účtu:925864329/0800 Platnost od 1. 9. 2012 Platnost

Více

Výstupy z konference o inkluzivním vzdělávání romských dětí v Ostravě

Výstupy z konference o inkluzivním vzdělávání romských dětí v Ostravě Výstupy z konference o inkluzivním vzdělávání romských dětí v Ostravě Dne 2. března 2015 uspořádalo Vzájemné soužití o.p.s. v Ostravě konferenci s cílem formulovat konkrétní soubor doporučení a cílů k

Více

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ Oblast regionálního školství se zaměří na tyto priority: excelentní vzdělávání

Více

Komunitní práce a inkluze Romů

Komunitní práce a inkluze Romů Komunitní práce a inkluze Romů L E I DA S C H U R I N G A Předmluva Klíč k úspěchu v rozvoji romských komunit a jejich začlenění do většinové společnosti spočívá v jejich aktivní účasti a předpokladu,

Více

Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže

Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže Partneři projektu iyouth Koordinátor evropského projektu IOM International Organization for Migration (Mezinárodní

Více

Fond pro nestátní neziskové organizace - Seminář pro žadatele o grant. 2. výzva

Fond pro nestátní neziskové organizace - Seminář pro žadatele o grant. 2. výzva Fond pro nestátní neziskové organizace - Seminář pro žadatele o grant 2. výzva Program semináře Specifika 2. výzvy FNNO Prioritní oblasti FNNO Doplňkové granty v rámci Fondu pro bilaterální spolupráci

Více

HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN

HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN ZÁVĚREČNÁ EVALUAČNÍ ZPRÁVA Příloha č. 2: Diagramy teorie změn hodnocených IPn v rámci projektu Hodnocení ukončených IPn TEORIE ZMĚNY: METODICKÁ PODPORA RŮSTU KVALITY UČITELSKÉ

Více

Seminář na téma Agentura pro odstraňování sociálního vyloučení v romských lokalitách. Praha 25.- 26. 7. 2007 Lichtenštejnský palác

Seminář na téma Agentura pro odstraňování sociálního vyloučení v romských lokalitách. Praha 25.- 26. 7. 2007 Lichtenštejnský palác při Úřadu vlády Agentura pro odstraňování sociálního vyloučení v romských lokalitách Praha 25.- 26. 7. 2007 Lichtenštejnský palác Důvody pro vznik Agentury Absence komplexních a dlouhodobých nástrojů Prohlubující

Více

Dům zahraniční spolupráce. Erasmus+

Dům zahraniční spolupráce. Erasmus+ Dům zahraniční spolupráce Erasmus+ Dům zahraniční spolupráce (DZS) příspěvková organizace, zřízená MŠMT ČR zajišťování školských vzdělávacích a dalších styků se zahraničím podle pokynů ministerstva ( AIA

Více

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: Název Cíle: Popis a zdůvodnění Cíle: Na která zjištění z analýz cíl reaguje Seznam opatření, které vedou k naplnění Cíle: 5.1 Udržení stávajících

Více

NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ

NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ Vláda ČR na svém zasedání dne 14. května 2008 schválila usnesením č. 539 Zprávu vlády o realizaci Koncepce

Více

Proces plánování ve Vsetíně

Proces plánování ve Vsetíně Proces plánování ve Vsetíně Graf hlavních institucí a organizací působících v oblasti vzdělávání dětí ve Vsetíně Oddělení sociálně právní ochrany dětí Organizačn í složka Terénní sociální práce Odbor školství

Více

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Září 2015 Dlouhodobý záměr vzdělávací, vědecké a výzkumné, vývojové,

Více

Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant

Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant Gymnázium, Frýdlant, Mládeže 884, příspěvková organizace tel. 482312078, fax 482312468, e-mail: gymfry@gymfry.cz Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant Poslání školy pro vzdělávací obor osmileté

Více

Nabídka kurzů pro práci s žáky ze sociokulturně znevýhodněného prostředí

Nabídka kurzů pro práci s žáky ze sociokulturně znevýhodněného prostředí Nabídka kurzů pro práci s žáky ze sociokulturně znevýhodněného prostředí Sociální znevýhodnění osob se sluchovým postižením pravidla komunikace 1 den Cílem kurzu je seznámit frekventanty s jazykovou a

Více

Úpravy Prováděcího dokument OP VK k 9. 6. 2010

Úpravy Prováděcího dokument OP VK k 9. 6. 2010 Úpravy Prováděcího dokument OP VK k 9. 6. 2010 Kapitola/ Strana PO1, 1.1 Kap.3.1.3/17 Úprava Rozdělení podporovaných aktivit GG na realizaci zahájenou 2008 ukončenou do 31. 12. 2012 a realizaci zahájenou

Více

Projekt Zkvalitnění vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti udržitelného rozvoje na školách Jihočeského kraje Reg. č.: CZ.1.07/1.3.06/04.

Projekt Zkvalitnění vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti udržitelného rozvoje na školách Jihočeského kraje Reg. č.: CZ.1.07/1.3.06/04. Projekt Zkvalitnění vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti udržitelného rozvoje na školách Jihočeského kraje Reg. č.: CZ.1.07/1.3.06/04.0018 Projekt je financován z Evropského sociálního fondu a

Více

3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU

3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU 3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU Kvalita předškolního vzdělávání a rané péče se stala v rámci EU velmi diskutovaným tématem. V posledních letech proběhla řada evropských

Více

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení

Více

Individuální projekty národní

Individuální projekty národní I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Individuální projekty národní Číslo OP i : Název OP: Prioritní osa: Oblast podpory: Podporovaná/é aktivity z PD OP VK: Název projektu: Příjemce dotace:

Více

Udělování schvalovacích doložek v zahraničí s důrazem na kritérium multikulturality a rovných příležitostí

Udělování schvalovacích doložek v zahraničí s důrazem na kritérium multikulturality a rovných příležitostí 73 Udělování schvalovacích doložek v zahraničí s důrazem na kritérium multikulturality a rovných příležitostí Pro zajištění kvality učebních textů jsou v některých zemích udělovány učebnicím schvalovací

Více

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání Praha, březen 2013 Úvod V lednu

Více

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé)

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Kulturní a živé město se silnými lokálními komunitami, které nabízí podmínky pro demografickou reprodukci, kvalitní vzdělávání založené na inovativním a

Více

Česká školní inspekce Plzeňský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-1028/08-04. okres Tachov, příspěvková organizace Adresa:

Česká školní inspekce Plzeňský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-1028/08-04. okres Tachov, příspěvková organizace Adresa: Česká školní inspekce Plzeňský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA čj. ČŠI-1028/08-04 Název školy: Základní škola a mateřská škola Chodová Planá, okres Tachov, příspěvková organizace Adresa: Pohraniční stráže

Více

Klíčové závěry odborné veřejnosti k využití programu Creative Partnerships pro rozvoj kreativity na školách v ČR

Klíčové závěry odborné veřejnosti k využití programu Creative Partnerships pro rozvoj kreativity na školách v ČR Klíčové závěry odborné veřejnosti k využití programu Creative Partnerships pro rozvoj kreativity na školách v ČR (Výstupy diskuze kulatého stolu Potřebnost kreativních metod a implementace programu Creative

Více

ALTERNATIVNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU (PPP PROJEKTY A JEJICH ANALÝZA)

ALTERNATIVNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU (PPP PROJEKTY A JEJICH ANALÝZA) 1. medzinárodná internetová konferencia MLADÁ VEDA VŠEMVS 2012 Vysoká škola ekonómie a manaţmentu verejnej správy v Bratislave ALTERNATIVNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU (PPP PROJEKTY A JEJICH ANALÝZA)

Více

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Financování výzkumu a inovací z fondů EU a ČR v létech 2007-2013 2013 Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Strukturální fondy pro výzkum a inovace OP Podnikání a inovace OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny

Více

Aktuální stav OP VVV

Aktuální stav OP VVV OP VVV Aktuální stav OP VVV 6. 1. 2015 byl zveřejněn indikativní harmonogram výzev OP VVV pro rok 2015 19. 1. 2015 byla finální verze OP VVV po vypořádání připomínek znovu předložena Evropské komisi 20.

Více

PRŮVODCE METODIKOU VZDĚLÁVACÍCH PLÁNŮ

PRŮVODCE METODIKOU VZDĚLÁVACÍCH PLÁNŮ Metodika CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH I. PRŮVODCE METODIKOU VZDĚLÁVACÍCH PLÁNŮ OBSAH I.1 ÚVOD I.2 CÍLE VEŘEJNÉ ZAKÁZKY MPSV I.3 VÝCHODISKA PRO TVORBU VZDĚLÁVACÍCH PLÁNŮ I.3.1 AUTODIAGNOSTICKÁ

Více

Městský úřad Catania. "Osvědčené zkušenosti"- "Hudba ve škole"

Městský úřad Catania. Osvědčené zkušenosti- Hudba ve škole Obec Catania Rámcový program URBACT Projekt Prevent Městský úřad Catania "Osvědčené zkušenosti"- "Hudba ve škole" 1. Začněte "štíhle! Tedy - prezentujte svůj projekt nebo osvědčenou praxi 10 větami "Osvědčené

Více

STRUKTURA VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY

STRUKTURA VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY Základní škola, Česká Lípa, Školní 2520, příspěvková organizace STRUKTURA VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY Oblast 1.Podmínky ke vzdělávání Podoblast 1.1 Lidské zdroje 1.2 Materiální zdroje 1.3 Finanční zdroje

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 MÍSTNÍ ROZVOJ VEDENÝ KOMUNITAMI POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020 Tento infolist

Více

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí (CZ 1.04/4.1.00/62.00008) Část III.b: Postupná realizace vzdělávacích aktivit projektu v řešených územích Dvoudenní vzdělávací kurz TVORBA

Více

KONCEPCE STŘEDNĚDOBÉHO ROZVOJE ŠKOLY, KONCEPCE NA ŠKOLNÍ LÉTA 2014/15 2017/2018

KONCEPCE STŘEDNĚDOBÉHO ROZVOJE ŠKOLY, KONCEPCE NA ŠKOLNÍ LÉTA 2014/15 2017/2018 KONCEPCE STŘEDNĚDOBÉHO ROZVOJE ŠKOLY, KONCEPCE NA ŠKOLNÍ LÉTA 2014/15 2017/2018 Koncepci střednědobého rozvoje školy projednala pedagogická rada školy dne 19. 6. 2014 a školská rada dne 25. 6. 2014. Mgr.

Více

Seznam pojmů používaných v klíčové aktivitě 6 Uznávání neformálního vzdělávání

Seznam pojmů používaných v klíčové aktivitě 6 Uznávání neformálního vzdělávání Seznam pojmů používaných v klíčové aktivitě 6 Uznávání neformálního vzdělávání Aktivní politika zaměstnanosti aktivní politikou zaměstnanosti se podle zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, rozumí souhrn

Více

Mohou se žáci bez zdravotního postižení vzdělávat i nadále v základních školách s upraveným vzdělávacím programem?

Mohou se žáci bez zdravotního postižení vzdělávat i nadále v základních školách s upraveným vzdělávacím programem? Výklad vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění vyhlášky č. 147/2011 Sb. nejčastější otázky

Více

Profil absolventa vyššího odborného studia oboru sociální práce

Profil absolventa vyššího odborného studia oboru sociální práce Střední zdravotnická škola a vyšší odborná škola Cheb Hradební 2, 350 38 Cheb tel: 354 422 877, 354 422 259 fax: 354 422 089 E-mail : szs.cheb@worldonline.cz http://szscheb.cz Profil absolventa vyššího

Více

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR:

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR: Společenská odpovědnost organizací (CSR) je koncept, známý v České republice řadu let. Společensky odpovědné aktivity, angažovanost vůči komunitě, realizace veřejně prospěšných projektů, to vše značí rostoucí

Více

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR 2. 12. 2014 Týn nad Vltavou Jitka Čechová Sociální podnikání podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí propojuje oblast sociální, ekonomickou

Více

Zadání tohoto úkolu, jeho potřebnost a jeho důležitost vyplývají ze stavu: probíhající reformy veřejného sektoru, což je jistě závislé na odborné

Zadání tohoto úkolu, jeho potřebnost a jeho důležitost vyplývají ze stavu: probíhající reformy veřejného sektoru, což je jistě závislé na odborné HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ MANUÁL PRO LEKTORY VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0069 Tvorba vzdělávacích programů

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY Školní plán EVVO Základní škola a Mateřská škola Žalany, Rtyňská 156, Žalany 417 63 2014 2015 Vypracovala: Ing. Bc. Pavla Broná Školní plán EVVO je vydán a vychází

Více

Koncepce rozvoje (2013 2018) 1. základní škola Plzeň, Západní 18, příspěvková organizace

Koncepce rozvoje (2013 2018) 1. základní škola Plzeň, Západní 18, příspěvková organizace Koncepce rozvoje (2013 2018) 1. základní škola Plzeň, Západní 18, příspěvková organizace Mgr. et Bc. Radek Dolenský, ředitel školy Plzeň 29. listopadu 2013 Mise školy: Škola je budována na pěti pilířích:

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

Co vyplynulo z procesu sebehodnocení kvality sociálních služeb

Co vyplynulo z procesu sebehodnocení kvality sociálních služeb Co vyplynulo z procesu sebehodnocení kvality sociálních služeb Ostrava duben květen 2014 lektoři Mgr. Jaroslava Krömerová Mgr. Květa Staňková Zpráva Shrnuje výsledky spolupráce 14 poskytovatelů sociálních

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP Synergie IROP Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského

Více

1. Výzkumy. INFORMAČNÍ LETÁK kompletní informace o aktivitách projektu Klíče pro život

1. Výzkumy. INFORMAČNÍ LETÁK kompletní informace o aktivitách projektu Klíče pro život 1. Výzkumy pedagogičtí pracovníci, pracovníci pracující s dětmi a mládeží, děti a mládež Metodologie: sběr dat bude realizován technikou strukturovaných řízených rozhovorů (dotazníkem) v organizacích zabývajících

Více

Dlouhodobý plán školy Koncepční záměry a úkoly v období 2015-2017

Dlouhodobý plán školy Koncepční záměry a úkoly v období 2015-2017 ZŠ T. G. Masaryka Kutná Hora, Jiráskovy sady 387 Dlouhodobý plán školy Koncepční záměry a úkoly v období 2015-2017 Mgr. Bc. Zdenka Mačinová, ředitelka školy Koncepční záměry a úkoly v období 2015 2017

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

Rozvoj celoživotního vzdělávání na TU v Liberci. RNDr. Eva Dvořáková

Rozvoj celoživotního vzdělávání na TU v Liberci. RNDr. Eva Dvořáková Rozvoj celoživotního vzdělávání na TU v Liberci RNDr. Eva Dvořáková Celoživotní vzdělávání na TUL Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (ZÁKON O VYSOKÝCH ŠKOLÁCH),

Více

Vlastní hodnocení Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky

Vlastní hodnocení Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky Střední odborná škola veterinární, mechanizační a zahradnická a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Rudolfovská 92 372 16 České Budějovice www.soscb.cz Jazyková škola s právem státní jazykové

Více

KVALITNÍM VZDĚLÁVÁNÍM K ÚSPĚŠNÝM ABSOLVENTŮM

KVALITNÍM VZDĚLÁVÁNÍM K ÚSPĚŠNÝM ABSOLVENTŮM KVALITNÍM VZDĚLÁVÁNÍM K ÚSPĚŠNÝM ABSOLVENTŮM Cíle projektu: Hlavním cílem projektu je zvýšení kvality výuky s ohledem na zavádění nových ŠVP na SOŠ a SOU stavebním Kolín a uplatnitelnost jejich absolventů

Více

Role NO ve veřejném sektoru. Organizace VS

Role NO ve veřejném sektoru. Organizace VS Role NO ve veřejném sektoru Organizace VS VS Teorie trţních selhání - Veřejný statek vyloučen z trţního mechanismu - zdravotní péče, sociální sluţby, ŢP, KD, obrana Stát je ve srovnání s trhem efektivnější:

Více

Individuální národní projekt UNIV 2 KRAJE

Individuální národní projekt UNIV 2 KRAJE Individuální národní projekt UNIV 2 KRAJE Projekt, do kterého se škola přihlásila Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské Valašské Meziříčí 19. listopad 2009 Projekt UNIV (1) Výsledky projektu UNIV (1)

Více

Koncepční záměry a úkoly v období 2014 2016

Koncepční záměry a úkoly v období 2014 2016 Dlouhodobý plán Základní a mateřské školy Heřmánek Koncepční záměry a úkoly v období 2014 2016 Oblast řízení a správy - zlepšit a stále zlepšovat komunikaci v týmu a organizaci práce a vzájemnou vykazatelnost

Více

Studijní pobyt v Turecku

Studijní pobyt v Turecku Studijní pobyt v Turecku V květnu tohoto roku jsem měla moţnost společně s dalšími účastníky studijní návštěvy poznat město Afyonkarahisar v Turecku, o jehoţ existenci jsem do té doby neměla ani potuchy.

Více

Aktuální stav OP VVV

Aktuální stav OP VVV OP VVV Aktuální stav OP VVV 13. 3. 2015 byla finální verze OP VVV předložena Evropské komisi 13. 5. 2015 byl OP VVV ze strany EK schválen V dubnu vyhlášena první Avíza o parametrech výzvy Dalších šest

Více

Středisko rozvoje sociálních služeb, o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2013

Středisko rozvoje sociálních služeb, o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2013 JESENÍK 2014 O B S A H: A. Úvodní slovo ředitelky společnosti B. Údaje o společnosti C. Cíle a poslání společnosti D. Struktura společnosti Správní rada Dozorčí rada Zaměstnanci E. Činnost společnosti

Více

Evropské vzdělávací programy - Dům zahraniční spolupráce. Petr Chaluš petr.chalus@naep.cz

Evropské vzdělávací programy - Dům zahraniční spolupráce. Petr Chaluš petr.chalus@naep.cz Evropské vzdělávací programy - Dům zahraniční spolupráce Petr Chaluš petr.chalus@naep.cz Dům zahraniční spolupráce www.dzs.cz - přímo řízená organizace MŠMT - mezinárodní aktivity v oblasti vzdělávání

Více

Jak hodnotit změnu přístupu místních aktérů k otázkám sociálního začleňování aneb potíže s kvalitativní evaluací

Jak hodnotit změnu přístupu místních aktérů k otázkám sociálního začleňování aneb potíže s kvalitativní evaluací Jak hodnotit změnu přístupu místních aktérů k otázkám sociálního začleňování aneb potíže s kvalitativní evaluací Hana Synková (Agentura pro sociální začleňování) Jakob Hurrle (Centrum pro společenské otázky

Více

Národní soustava povolání

Národní soustava povolání OP RLZ, Opatření 3.3 Rozvoj dalšího profesního vzdělávání Systémový projekt Národní soustava povolání Ing. Michaela NAVRÁTILOVÁ Ministerstvo práce a sociálních věcíčr, Odbor 35, Odbor implementace programů

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové organizace Název tématického celku: Úvod do problematiky neziskového sektoru Cíl: Cílem první přednášky je představit základní

Více

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Profesionální sociální pracovník PhDr. Melanie Zajacová Tábor, 23. září 2014 Obsah Úvodem Očekávání od sociálních pracovníků Akademická disciplína

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Zdravé klima v komunitních školách

Zdravé klima v komunitních školách Zdravé klima v komunitních školách Zajímavý název vzdělávacího programu Zdravé klima v komunitních školách v rámci průřezového tématu Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání a také jeho zaměření

Více

Zásadní připomínky. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2015-2020

Zásadní připomínky. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2015-2020 Dušní17, 110 00 Praha 1, tel:+420 222 333 137 e-mail:prazmova@seznam.cz Zásadní připomínky k návrhu Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2015-2020 str. 11

Více

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Příloha č. 1 KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI - 1 - 1. Terminologie V koncepci environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve Zlínském kraji je jednotně užívána

Více

Pedagogika II Letní semestr Akademický rok 2014/15

Pedagogika II Letní semestr Akademický rok 2014/15 Pedagogika II Letní semestr Akademický rok 2014/15 Vzdělávací soustava. Celoživotní učení, počáteční a další vzdělávání. 1 Vzdělávací soustava ČR Obsah semináře: Vzdělávací soustava, vzdělávací systém

Více

Jak učit o změnách klimatu: Průzkum stavu výuky na českých gymnáziích

Jak učit o změnách klimatu: Průzkum stavu výuky na českých gymnáziích Jak učit o změnách klimatu: Průzkum stavu výuky na českých gymnáziích Srpen 2011 1 Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP. Shrnutí Předkládaná

Více

Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost. Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha

Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost. Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha (do 30.6.2008 Ústav zemědělských a potravinářských informací) 9. září 2010

Více

Výroční zpráva. www.myaktivity.cz. My. Aktivity o.p.s

Výroční zpráva. www.myaktivity.cz. My. Aktivity o.p.s Výroční zpráva My. Aktivity o.p.s 2012 obecně prospěšná společnost je neziskovou organizací, jež vyhledává, vytváří a podporuje občanské, vzdělávací, kulturní a volnočasové aktivity přispívající ke zkvalitnění

Více

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Helena Kolibová Karviná 2012 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176) Rozvoj kompetencí

Více

Stručný přehled twinningového projektu a jeho aktivit

Stručný přehled twinningového projektu a jeho aktivit Document no.: 2006-11-27/1 Stručný přehled twinningového projektu a jeho aktivit 1. Profil projektu Jednou z hlavních priorit České republiky je rozvoj trhu za účelem zvyšování efektivity veřejných investic

Více

Bližší informace o programu

Bližší informace o programu Příloha Tiskové zprávy Bližší informace o programu Interactive Online MBA pro podnikatele a podnikatelky Program Interactive Online MBA (Master of Business Administration) pro podnikatele a podnikatelky

Více

Pilotní kurz lektorů SP CSR

Pilotní kurz lektorů SP CSR Pilotní kurz lektorů SP CSR j Přednášející: doc.phdr.jana Kutnohorská, CSc. Organizace:Ostravská univerzita v Ostravě Název projektu: Sociální pilíř konceptu společenské odpovědnosti (CSR), ve vztahu k

Více

AKTUÁLNÍ OTÁZKY ROZVOJE REGIONŮ

AKTUÁLNÍ OTÁZKY ROZVOJE REGIONŮ Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti VYSOKÁ ŠKOLA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE PRAHA AKTUÁLNÍ OTÁZKY ROZVOJE REGIONŮ Ing. Jiří Lauerman PRAHA 2012 Název: Aktuální otázky rozvoje regionů

Více

ŠKOLNÍ PLÁN EVVO 2014/2015

ŠKOLNÍ PLÁN EVVO 2014/2015 ŠKOLNÍ PLÁN EVVO 2014/2015 Školní plán EVVO je vydán na základě metodického pokynu MŠMT č. j. 16745/2008-22 k zajištění environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) a v návaznosti na školní vzdělávací

Více

Základní škola Poběžovice

Základní škola Poběžovice Základní škola Poběžovice Inkluze hledání možných cest Motto: Otevřít školu znamená otevřít především sebe sama Proč chceme právě inkluzivní školu? Chceme dát šanci na kvalitní vzdělání všem dětem bez

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

KONCEPCE ROZVOJE ŠKOLY

KONCEPCE ROZVOJE ŠKOLY Základní škola Havířov - Šumbark Jarošova 33/851 okres Karviná, příspěvková organizace KONCEPCE ROZVOJE ŠKOLY na období 2012 2016 Zpracoval PaedDr. Václav Hujer Koncepce rozvoje školy na období do roku

Více

Venkovská komunitní škola

Venkovská komunitní škola MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA PEDAGOGIKY Venkovská komunitní škola Diplomová práce Brno 2011 Vedoucí diplomové práce: PaedDr. Jan Šťáva, CSc. Vypracoval: Milan Barták Prohlašuji,

Více

Rozvíjí hodnoty otevřené společnosti a demokracie v České republice.

Rozvíjí hodnoty otevřené společnosti a demokracie v České republice. CO JE DNESKA ŠIKK? UČÍME NADACE SE A OPEN ROSTEME SOCIETY VŠICHNI FUND SPOLEČNĚ PRAHA Rozvíjí hodnoty otevřené společnosti a demokracie v České republice. Patří mezi 5 největších českých nadací. Má více

Více

Aktualizace Dlouhodobého záměru Západomoravské vysoké školy Třebíč, o. p. s. pro rok 2012

Aktualizace Dlouhodobého záměru Západomoravské vysoké školy Třebíč, o. p. s. pro rok 2012 Západomoravská vysoká škola Třebíč obecně prospěšná společnost Aktualizace Dlouhodobého záměru Západomoravské vysoké školy Třebíč, o. p. s. pro rok 2012 Aktualizace Dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké,

Více

SWOT analýza vzdělávání v rámci ORP Slaný pro návrh Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání

SWOT analýza vzdělávání v rámci ORP Slaný pro návrh Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání Průběžná evaluace postupu implementace Operačního programu Praha-Adaptibilita 2011 SWOT analýza vzdělávání v rámci ORP Slaný pro návrh Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání Registrační číslo

Více

Operační program Podnikání a inovace 2007-2013. Ing. Barbora Krejčová

Operační program Podnikání a inovace 2007-2013. Ing. Barbora Krejčová Operační program Podnikání a inovace 2007-2013 Ing. Barbora Krejčová Základní charakteristika CI - státní agentura, která poskytuje své služby bezplatně - řídicí orgán - Ministerstvo průmyslu a obchodu

Více

Centrum školského managementu

Centrum školského managementu Centrum školského managementu Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Závěr projektu ESF Profesionalizace klíčových kompetencí řídících pracovníků ve školství PhDr. Václav TROJAN, Ph.D. Manažer

Více

Zpráva o realizaci komunitního plánování sociálních služeb v regionu Znojmo

Zpráva o realizaci komunitního plánování sociálních služeb v regionu Znojmo Zpráva o realizaci komunitního plánování sociálních služeb v regionu Znojmo Posláním komunitního plánování je zajistit, aby sociální služby fungovaly a rozvíjely se podle potřeb těch, kdo je využívají

Více