Standardizované procedury zavádění dobrovolných nástrojů v ČR
|
|
- Milada Jandová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Standardizované procedury zavádění dobrovolných nástrojů v ČR Výstup projektu Efektivní uplatňování dobrovolných nástrojů politiky životního prostředí realizovaném v rámci Programu BETA Technologické agentury ČR pro Ministerstvo životního prostředí
2 Úvod V současné době poptávka po dobrovolných nástrojích v oblasti životního prostředí v České republice stagnuje nebo není rozšířena tak, jak by odpovídalo jejich potenciálu pro zvyšování konkurenceschopnosti podniků anebo zvyšování efektivnosti organizací při současném zlepšování stavu životního prostředí. Projekt Efektivní uplatňování dobrovolných nástrojů politiky životního prostředí si kladl za cíl identifikovat hlavní překážky popsaného stavu a navrhnout vhodné postupy, jakým způsobem podpořit širší uplatňování dobrovolných nástrojů v následujících letech. Za tímto účelem byly vytvořeny tyto Standardizované procedury zavádění dobrovolných nástrojů v ČR. Základní zjištění Řešitelský tým navrhuje podpořit dobrovolné nástroje v České republice na následujících úrovních: Posílení jednotlivých programů a jejich agentur tak, aby kromě tradiční agenturní činnosti měly i rozvojový potenciál. Realizovat systematickou podporu dobrovolných nástrojů na místní úrovni. Vytvoření a odzkoušení metodiky podpory dobrovolných nástrojů na místní úrovni v rámci širší podpory udržitelné spotřeby a výroby. Vytváření příznivých rámcových podmínek a systematické podpory udržitelné spotřeby a výroby a dobrovolných nástrojů na centrální úrovni. Blíže jsou jednotlivá zjištění a závěry rozpracovány v dalších kapitolách tohoto dokumentu.
3 Východiska a předpoklady Základní východisko Standardizované procedury jsou navrženy tak, aby podpora dobrovolných nástrojů přinášela nejen efekty v oblasti ochrany životního prostředí (což je hlavní cíl dobrovolných nástrojů), ale současně také pozitivní efekty ekonomické a sociální. Finanční prostředky vložené do podpory a realizace dobrovolných nástrojů by tak měly mít dobrou ekonomickou návratnost, a to nejen z pohledu hlavní cílové skupiny dobrovolných nástrojů, kterou je soukromý sektor, ale zároveň i z pohledu státu. Lepší ekonomické výsledky a vyšší konkurenceschopnost podniků, které aplikují dobrovolné nástroje, se projeví na vyšším daňovém výnosu. Dosažení tohoto cíle je u srovnatelných zahraničních programů sledováno pomocí indikátoru celkových ekonomických efektů na straně podniků. Takto byl již dříve koncipován Národní program čistší produkce, avšak při vhodném nastavení výchozího stavu a sledování i ekonomických efektů lze stejné kritérium uplatnit i pro Národní program environmentálního značení a Národní program EMAS. Toto základní hodnotové východisko je v souladu se stávajícími prioritami společnosti a je reflektováno mj. i v klíčových indikátorech pro sledování efektů dobrovolných nástrojů. Potřeba politického rozhodnutí Výše uvedený komplexnější pohled na dobrovolné nástroje a jejich efekty poskytuje nový argument pro jejich významnější politickou podporu. Řešitelský tým i přizvaní experti se shodli, že pro podporu dobrovolných nástrojů v ČR je podstatné politické rozhodnutí státu, jak dalece chce tuto oblast podpořit. Byly diskutovány tři základní varianty podpory dobrovolných nástrojů: 1. Pokračování stávající strategie jednotlivé dobrovolné nástroje mají samostatné programy bez užších vazeb, podpora státu je omezená (stejně jako aplikace dobrovolných nástrojů). 2. Systematická podpora dobrovolných nástrojů na centrální úrovni informační kampaně, budování kapacit, finanční mechanismy. 3. Systematická podpora dobrovolných nástrojů na místní úrovni stát stanovuje základní rámcové podmínky pro rozvoj dobrovolných nástrojů a podporuje je nutnou agenturní a informační činností; programy podpory (včetně části financování) a zavádění dobrovolných nástrojů jsou realizovány na místní/regionální úrovni. Podpora dobrovolných nástrojů na místní úrovni Podpora dobrovolných nástrojů místní/regionální úrovni byla v současných podmínkách ČR vyhodnocena jako nejefektivnější, prokazující nejlepší poměr mezi potřebnými zdroji a dosažitelnými efekty. Tato strategie pro podporu dobrovolných nástrojů má navíc další důležité atributy: Smysluplnost: Propojení dobrovolných nástrojů s řešením konkrétních problémů a podporou místních strategií;
4 Společné úsilí: Zapojení více zainteresovaných stran a jejich zdrojů do podpory a realizace dobrovolných nástrojů; Komplexnost: Umožňuje přirozenou integraci jednotlivých dobrovolných nástrojů a docílení žádoucích synergií. Podpora dobrovolných nástrojů na místní úrovni se však neobejde bez pokračování a rozšíření stávající podpory jednotlivých dobrovolných nástrojů a příslušných Národních programů, systematické podpory dobrovolných nástrojů na centrální úrovni (informační kampaně, budování kapacit) finanční podpory uvedených podpůrných aktivit (možné využití sdruženého financování: stát, obec, podnikatelská sféra). Cílové stavy Integrovaná podpora na místní úrovni má na úrovni jednotlivých dobrovolných nástrojů následující cíle: EM(A)S: Efektivní samoregulace a rozšíření sociálního kapitálu Vlastní standardy, snižování dopadů na životní prostředí, verifikovaný reporting, CSR, zlepšení vztahů podniku s místní komunitou a s dalšími zainteresovanými stranami, zvýšení hodnoty podniku v důsledku zavádění dobrovolných nástrojů. Environmentální značení: Integrace environmentálních hledisek do návrhu produktů Snižování dopadů na životní prostředí, zlepšení vztahů se zainteresovanými stranami, zvýšení hodnoty a kvality produktu, zvýšení hodnoty podniku v důsledku zavádění dobrovolných nástrojů. Čistší produkce: Systémové řízení reálné účinnosti využití toků materiálů a energie ve výrobě a službách Snižování provozních nákladů a optimalizace investic, snižování dopadů na životní prostředí, zlepšení vztahů se zainteresovanými stranami, zvýšení hodnoty podniku v důsledku zavádění dobrovolných nástrojů. Pro integrovanou podporu dobrovolných nástrojů na místní úrovni pak musí existovat vhodné rámcové podmínky systematická podpora dobrovolných nástrojů na centrální úrovni.
5 Obr. 1 Cílové stavy uplatňování dobrovolných nástrojů Indikátory Jako základní klíčový indikátor podpory dobrovolných nástrojů je vzhledem k východiskům další podpory dobrovolných nástrojů stanoven poměr vložené koruny k dosažené celkové kumulované úspoře (za dobu sledování přínosů u daného subjektu, regionu anebo programu vztažený vždy ke způsobu financování). Tento indikátor navrhujeme sledovat na mikroúrovni (jednotlivých podniků anebo opatření) i na makroúrovni (celkové efekty jednotlivých místních i národních programů podporujících dobrovolné nástroje). Zároveň budou, tak jako doposud, sledovány též environmentální efekty dobrovolných nástrojů, a to opět na mikro- i makroúrovni, a to například: snižování spotřeby energie, zvyšování energetické účinnosti; využívání obnovitelných zdrojů energie; snižování spotřeby vody, zvyšování účinnosti využívání vody; snižování množství a nebezpečnosti odpadních vod; snižování spotřeby surovin a materiálů, zvyšování materiálové účinnosti; snižování množství odpadu, snižování množství nebezpečného odpadu; snižování množství emisí do ovzduší. Předpoklady Základními předpoklady pro úspěšnou realizaci programu na podporu dobrovolných nástrojů na místní úrovni jsou Existence povědomí o dobrovolných nástrojích; Sdílená moc a odpovědnost.
6 Míru naplnění těchto předpokladů by měla zvážit místní samospráva před zahájením realizace programu na podporu dobrovolných nástrojů. Naplnění těchto předpokladů by měl podporovat stát vytvářením vhodných rámcových podmínek. Existence povědomí o dobrovolných nástrojích Základním předpokladem pro efektivní využití dobrovolných nástrojů je povědomí o těchto nástrojích, jejich potenciálních přínosech a o problémech, které mohou pomoci řešit. Otázka: Existuje mezi zainteresovanými stranami povědomí o přínosech dobrovolných nástrojů a o problémech, které mohou pomoci řešit, a o relevantních strategiích a politikách? Osvěta a přenos informací (kampaně i dlouhodobé programy) Vzdělávání (celoživotní vzdělávání, komunitní škola, diskuse uvnitř i mezi zainteresovanými stranami) Pokud chybí dostatečné povědomí, nebrání to realizaci místního podpůrného programu na jeho počátku je ale potřeba více akcentovat propagační a informační aktivity, tj. šířit povědomí v rámci daného regionu. Povědomí o přínosech dobrovolných nástrojů je potřeba vytvořit jak na úrovni místní správy, tak i soukromého sektoru a veřejnosti. Kroky pro rozšiřování povědomí jsou i součástí standardizované metodiky (viz otázka č. 10). Sdílená moc a odpovědnost Dalším výchozím předpokladem pro efektivní využití dobrovolných nástrojů je vědomí zainteresovaných stran, že mohou ovlivnit řešení problémů a podílet se na něm společně s dalšími zainteresovanými stranami v ovzduší vzájemné důvěry. Otázka: Mají zainteresované strany možnost ovlivnit strategii řešení problémů, které považují za významné, a podílet se na těchto řešeních? Existuje v místní komunitě dostatečný sociální kapitál? Osobní (osobnostní) rozvoj (schopnost efektivní spolupráce s druhými lidmi vychází ze sebepoznání a vnitřní integrity člověka) Efektivní komunikace Vytváření sociálního kapitálu (vzájemného respektu uvnitř i mezi zainteresovanými stranami), vytváření vzájemné důvěry, sdílení moci (spolurozhodování)
7 Standardizované procedury Úvod Následující sekce obsahuje popis standardizovaných procedur pro podporu dobrovolných nástrojů na místní (regionální) úrovni. Tyto procedury mohou být využity municipalitami a jejich samosprávami (především městy) a dále samosprávami regionů (kraji) k systémové podpoře dobrovolných nástrojů a jejich využití pro naplňování jejich místních / regionálních strategií v oblastech regionálního rozvoje, ochrany životního prostředí a udržitelnosti. Základním východiskem pro standardizované procedury, které již bylo zmíněno, je propojení dobrovolných nástrojů s naplňováním místních anebo regionálních (rozvojových) strategií. Dobrovolné nástroje zde slouží k naplňování konkrétních cílů, které jsou pro potřeby standardizovaných procedur shrnuty pod konceptem udržitelné spotřeby a výroby (USV). Tento koncept se jeví jako nejvhodnější pro systematické zastřešení dobrovolných nástrojů, protože vychází z principů udržitelného rozvoje a poskytuje rámec pro jejich praktické naplňování. Cílem USV je zvyšování pozitivních a snižování negativních dopadů systému spotřeby a výroby na komplexně pojímanou kvalitu života. Standardizované procedury podpory dobrovolných nástrojů na místní úrovni dále vycházejí z dobré praxe v oblasti učícího se podniku / učící se komunity a z cyklu učení, který je jejím základem. Cyklus učení je například v mezinárodních obchodních standardech ISO znám jako Demingovo schéma PLAN (Plánuj) DO (realizuj) CHECK (vyhodnoť) ACT (proveď reflexi). 1. Plánování 2. Realizace 3. Hodnocení 4. Reflexe 5. Pokračování Dalším důležitým východiskem standardizovaných procedur je dobrá praxe v oblasti místní a regionální podpory dobrovolných nástrojů, kterou představuje v Evropě především program EKOPROFIT. Popis programu a zkušenosti z jeho realizace jsou uvedeny v příloze. Program EKOPROFIT je v Evropě realizován již více než 20 let a z rakouského Grazu, kde původně vznikl, se rozšířil do stovek municipalit především v Rakousku a Německu. Vytvořily se také různé způsoby jeho aplikace. 1 Standardizované procedury jsou formulovány tak, aby byly dostatečně obecné a umožňovaly aplikaci v různých místních podmínkách při zachování požadavku na jasné vymezení standardizovaných kroků, bez jejichž realizace nemohou být programy dlouhodobě efektivní a úspěšné. 1 Projekt s názvem EKOPROFIT byl realizován i v České republice, a to Městským úřadem ve Zlíně ve spolupráci s Českým centrem čistší produkce v letech Projekt se zaměřil na zavádění EMAS na Městském úřadě ve Zlíně, v Dopravních podnicích Zlín a v Technických službách města Třebíč s využitím postupů čistší produkce a využíval pouze některé součásti programu EKOPROFIT.
8 Popis jednotlivých kroků standardizovaných procedur obsahuje: Zdůvodnění a smysl daného kroku; Základní otázku, na kterou je potřeba najít při podpoře zavádění dobrovolných nástrojů v daném korku odpověď. Otázky charakterizují jednotlivé základní kroky standardizované procedury; Popis role tří základních aktérů: státu, místní správy a soukromého sektoru; aktivity a jejich výstupy; Přehled existujících postupů a vazeb využitelných v daném kroku (odkaz na jiné programy, postupy a procedury, které lze podle místních priorit a podmínek využít).
9 Krok 1: Plánování Plánování I Dobrovolné nástroje jsou nástroje environmentální, ale i rozvojové politiky. Standardizovaný postup zavádění dobrovolných nástrojů musí vycházet z politiky kraje / obce. Do tvorby politik a jejich cílů je pro efektivní využití dobrovolných nástrojů potřeba zapojit místní zainteresované strany (podniky, obce, místní komunitu, atp.). Otázka č. 1: Obsahují existující politiky a strategie cíle v oblasti udržitelné spotřeby a výroby / dobrovolných nástrojů a jsou do vytváření politik a strategií a do identifikace priorit zapojeny všechny relevantní zainteresované strany? Popis role tří základních aktérů: Aktér Aktivita Výstup Stát Obec Soukromý sektor Osvěta, naplňování a aktualizace relevantních strategických dokumentů (příklady jsou uvedeny níže). Komunitní plánování (zapojení místních zainteresovaných stran do tvorby strategií). Proaktivní přístup k tvorbě místních strategií. Povědomí o USV, dobrovolných nástrojích a jejich důležitosti pro rozvojové politiky na straně zainteresovaných stran. Místní strategie obsahuje cíle v oblasti USV. Místní strategie obsahuje cíle v oblasti USV a soukromý sektor se podílí na jejich tvorbě a realizaci. Příklady relevantních strategických dokumentů: Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR Státní politika životního prostředí ČR Rámec programů udržitelné spotřeby a výroby Strategie regionálního rozvoje ČR 2 Místní Agenda 21 (MA21) Udržitelný rozvoj municipalit (ISO TC 268) Společenská odpovědnost (ISO 26000), analýza zainteresovaných stran Zdravá města (NSZM) 2 Mezi jeden z globálních cílů Strategie regionálního rozvoje ČR patří zajistit dynamický a vyvážený rozvoj území České republiky se zřetelem na kvalitu života a životního prostředí,... umožnit využití místního potenciálu pro posílení konkurenceschopnosti jednotlivých územně správních celků:
10 Plánování II Dobrovolné nástroje musí být využitelné pro konkrétní zlepšení v oblasti prioritních problémů. Otázka č. 2: Existuje potenciál pro zlepšení, který by bylo možné využít s pomocí dobrovolných nástrojů? Co je skutečně důležité, na co se zaměřit? Popis role tří základních aktérů: Aktér Aktivita Výstup Stát Obec Soukromý sektor Osvěta, programová podpora zavádění postupů USV v ČR (podporu by bylo možné vázat na místní programy zajišťované obcemi anebo krajskými úřady). Podpora využití (standardizovaných) postupů pro identifikaci potenciálu USV v soukromém i veřejném sektoru. Identifikace potenciálu USV. Povědomí o postupech pro identifikaci potenciálu pro zlepšení v oblasti USV a jeho využitelnosti prostřednictvím dobrovolných nástrojů. Specifikace potenciálu pro zlepšení, stanovení priorit. Specifikace potenciálu pro zlepšení, stanovení priorit. Hodnocení v rámci MA21 Environmentální stopa organizací Vstupní hodnocení udržitelné spotřeby a výroby (EDIT VALUE Tool) Hodnocení životního cyklu produktů
11 Plánování III Postup realizace žádoucích změn vychází z postupů ověřených v rámci místních programů udržitelnosti zapojujících různé zainteresované strany, jako je již zmíněný EKOPROFIT. Otázka č. 3: Existuje společný program pro realizaci žádoucích změn? Charakteristiky: Sdílené plánování a realizace včetně sdíleného financování a sdílených efektů, transparentnost a vzájemné ocenění Popis role tří základních aktérů: Aktér Aktivita Výstup Stát Obec Soukromý sektor Osvěta, programová podpora místních a regionálních programů typu EKOPROFIT. Seznámení se s programem EKOPROFIT a zorganizování místní diskuse k jeho možné realizaci v rámci existující strategie rozvoje (přizvání všech relevantních zainteresovaných stran). Seznámení se s programem EKOPROFIT a případná iniciace místní diskuse k jeho realizaci; pokud diskusi iniciovala obec anebo kraj, účast v této diskusi. Povědomí a motivace pro realizaci programů EKOPROFIT (programová podpora státu by pokrývala určité % nákladů). Konsensus na realizaci programu EKOPROFIT. Závazek spolufinancovat realizaci programu. Schválený program (k jeho návrhu lze využít následující standardizované kroky) Dohoda na účasti v programu. Závazek spolufinancovat realizaci programu. Ustavení programu (s využitím postupů programu EKOPROFIT a jeho různých variant tak, jak se vyvinuly v Evropě)
12 Krok 2: Realizace Realizace I Pro žádoucí inovace je potřeba vytvořit sítě, které jsou schopné efektivně propojit praxi a prioritní problémy s teoretickými znalostmi a věděním. Otázka č. 4: Dochází v rámci programu k propojení teoretických a praktických znalostí? Popis role tří základních aktérů: Aktér Aktivita Výstup Stát Obec Soukromý sektor Programová podpora místních a regionálních programů typu EKOPROFIT. Organizační zajištění programu, zajištění odborných kapacit pro realizaci workshopů apod. Spolupráce na realizaci programu, účast na jeho aktivitách, vyškolení vlastních pracovníků. Část zdrojů pro realizaci programu. Přenos know-how, odborné kapacity. Přenos know-how, odborné kapacity. Návrh konkrétních inovací a využití dobrovolných nástrojů (konkrétních opatření). Charakteristiky: Využití standardizovaných postupů dobrovolných nástrojů, společné aktivity Přenos znalostí a vytváření kapacit workshopy, konzultace, mentoring Týmová práce
13 Realizace II Konkrétní inovace a dobrovolné nástroje je potřeba realizovat u jednotlivých zúčastněných subjektů. Otázka č. 5: Dochází k realizaci konkrétních inovací a nástrojů u zúčastněných subjektů? Popis role tří základních aktérů: Aktér Aktivita Výstup Stát Obec Soukromý sektor Podpora realizace opatření USV (sdílení rizik inovačních projektů, zlepšení jejich ekonomické návratnosti formou měkkého úvěru apod.) Podpora realizace opatření USV formou pozitivní zpětné vazby místní komunity. Realizace opatření. Podpora realizace opatření. Podpora realizace opatření. Realizovaná opatření a jejich přínosy. Zvýšení konkurenceschopnosti. Charakteristiky: Využití standardizovaných postupů dobrovolných nástrojů, individuální aktivity zúčastněných subjektů Realizace nástrojů a opatření podle standardizovaných postupů dobrovolných nástrojů Finanční mechanismy na podporu realizace CP, EMAS a Environmentálního značení; sdílení rizik spojených s realizací (postupy jako Energy Performance Contracting (EPC))
14 Krok 3: Hodnocení Je potřeba objektivně vyhodnotit konkrétní efekty realizace dobrovolných nástrojů u jednotlivých zúčastněných subjektů a podat o tom informaci. Otázka č. 6: Jaké ověřitelné efekty přinesla realizace konkrétních inovací a nástrojů u zúčastněných subjektů a jak o nich informovat? Popis role tří základních aktérů: Aktér Aktivita Výstup Stát Obec Soukromý sektor Podpora měření a verifikace skutečných efektů opatření, jejichž realizace byla podpořena z veřejných zdrojů. Podpora reportingu. Důraz na celkové vyčíslení nákladů a přínosů souvisejících s realizací opatření a na související reporting. Postup podle plánu měření a verifikace připraveného již ve fázi plánování. Reporting (přinejmenším formou souhrnných výsledků realizovaných opatření). Motivace k měření skutečných efektů zavedených opatření a ke sdílení těchto informací přinejmenším se státem anebo lépe i s veřejností. Zájem o dosažené přínosy realizovaných opatření. Vyčíslení skutečných přínosů realizovaných opatření a nástrojů. Sdílení informací o konkrétních projektech a o dosažených výsledcích. Charakteristiky: Využití standardizovaných postupů dobrovolných nástrojů, využití hodnocení třetí stranou, reporting. U čistší produkce: Měření a verifikace (Mezinárodní protokol pro měření a verifikaci efektů úsporných opatření IPMVP), Monitoring a Targeting (M&T) U EMAS: ověřené environmentální prohlášení U environmentálního značení: statistiky prodeje Reporting (GRI apod.) Průzkumy
15 Krok 4: Reflexe Reflexe I Je potřeba ocenit dosažené výsledky. Otázka č. 7: Koho a jak ocenit za to, čeho bylo dosaženo? Popis role tří základních aktérů: Aktér Aktivita Výstup Stát Obec Soukromý sektor Podpora schémat pro oceňování proaktivních subjektů (např. podpora publicity pro tyto subjekty, zajištění verifikace třetí stranou apod.) Verifikace dosažených výsledků. Veřejné ocenění účasti v programu i dosažených výsledků. Široká publicita pro dosažené výsledky i pro veřejné ocenění. Opakování ocenění. Účast na slavnostním ocenění. Obce i soukromé subjekty mají podporu pro veřejné oceňování dosažených výsledků. Ocenění má potřebnou kredibilitu. Pozitivní zpětná vazba pro soukromý sektor. Zlepšení vztahů podniku se zainteresovanými stranami. Zvýšení konkurenceschopnosti. Charakteristiky: Veřejné ocenění, společná oslava dosažených výsledků. Formální ocenění (předem definované jako je např. EKOPROFIT Award, Národní cena kvality) Neformální ocenění (společná oslava výsledků) Zveřejnění výsledků i ocenění Zapojení nových zainteresovaných stran i jednotlivců
16 Reflexe II Je potřeba provést reflexi získaných zkušeností. Otázka č. 8: Jaké závěry pro hodnoty, politiky a strategie lze vyvodit ze získané zkušenosti? Popis role tří základních aktérů: Aktér Aktivita Výstup Stát Obec Soukromý sektor Podpora realizace setkání pro reflexi a sdílení zkušeností a výsledků. Realizace setkání zúčastněných stran pro reflexi a sdílení zkušeností a výsledků. Participace na přípravě a realizaci setkání pro reflexi a sdílení zkušeností a výsledků. Podpora sdílení zkušeností a strategické diskuse zainteresovaných stran. Podněty pro nové hodnoty, politiky a strategie. Podněty pro nové hodnoty, politiky a strategie. Charakteristiky: Strategická diskuse (vnitřní i společná) zainteresovaných stran, vznikají impulzy a podklady pro strategické plánování. Metodiky pro strategické plánování
17 Reflexe III Je potřeba upravit rámcové podmínky tak, aby podporovaly žádoucí aktivity a výstupy. Otázka č. 9: Jak upravit rámcové podmínky tak, aby podporovaly udržitelnou spotřebu a výrobu? Popis role tří základních aktérů: Aktér Aktivita Výstup Stát Obec Soukromý sektor Tvorba pravidel a strategické plánování na úrovni státu a regionální politiky. Strategické plánování na úrovni regionální a místní politiky. Strategické plánování na úrovni podniku. Vklad pro plánování na regionální a místní úrovni. Upravené politiky a strategie, nová legislativní pravidla, nové programy. Lepší rámcové podmínky pro realizaci dobrovolných nástrojů. Upravené politiky a strategie, upravené programy. Lepší rámcové podmínky pro realizaci dobrovolných nástrojů. Nové politiky a strategie. Lepší rámcové podmínky pro realizaci dobrovolných nástrojů. Charakteristiky: Tvorba nových pravidel (legislativních, nových programů, zdrojů financování apod.), ocenění / zvýhodnění subjektů dosahujících pomocí dobrovolných nástrojů žádoucích efektů Informační nástroje: propagace, vzdělávání, náklady v životním cyklu investic Ekonomické nástroje: internalizace externalit, finanční mechanismy podporující USV, Zelené nakupování (Green Public Procurement, Green Private Procurement), daňové nástroje (Green Tax Reform) Normativní nástroje: snížená administrativní zátěž, požadavky na uplatnění dobrovolných nástrojů v právních předpisech (např. ekodesign, omezení používání nebezpečných látek)
18 Reflexe IV (Shoduje se s bodem 1 Předpokladů) Základním předpokladem pro efektivní využití dobrovolných nástrojů je povědomí o těchto nástrojích, jejich potenciálních přínosech a o problémech, které mohou pomoci řešit. Otázka č. 10: Existuje mezi zainteresovanými stranami povědomí o přínosech dobrovolných nástrojů a o problémech, které mohou pomoci řešit, a o relevantních strategiích a politikách? Popis role tří základních aktérů: Aktér Aktivita Výstup Stát Obec Soukromý sektor Vytváření povědomí o dobrovolných nástrojích s využitím získaných zkušeností a výsledků na centrální i regionální úrovni. Vytváření povědomí o dobrovolných nástrojích s využitím získaných zkušeností a výsledků na místní a regionální úrovni. Vytváření povědomí o dobrovolných nástrojích v rámci soukromého sektoru. Zvýšené povědomí o dobrovolných nástrojích a jejich potenciálních efektech. Zvýšené povědomí o dobrovolných nástrojích a jejich potenciálních efektech. Zvýšené povědomí o dobrovolných nástrojích a jejich potenciálních efektech. Osvěta a přenos informací (kampaně i dlouhodobé programy) Vzdělávání (celoživotní vzdělávání, komunitní škola, diskuse uvnitř i mezi zainteresovanými stranami)
19 Reflexe V (Shoduje se s bodem 2 Předpokladů) Dalším předpokladem pro efektivní využití dobrovolných nástrojů je vědomí zainteresovaných stran, že mohou ovlivnit řešení problémů a podílet se na něm společně s dalšími zainteresovanými stranami v ovzduší vzájemné důvěry. Otázka č. 11: Mají zainteresované strany možnost ovlivnit strategii řešení problémů, které považují za významné, a podílet se na těchto řešeních? Existuje v místní komunitě dostatečný sociální kapitál? Popis role tří základních aktérů: Aktér Aktivita Výstup Stát Obec Soukromý sektor Poskytnutí příkladu pro vytváření demokratických vztahů a bezpečného prostředí pro komunikaci a spolupráci, a to interně i navenek. Interně: podpora osobnostního rozvoje a vytváření bezpečného prostředí pro komunikaci a spolupráci; demokratizace organizace práce a podpora vnitřní motivace. Externě: vytváření vzájemné důvěry a kvalitních vztahů se zainteresovanými stranami, které jsou založené na spolurozhodování. Interně: podpora osobnostního rozvoje a vytváření bezpečného prostředí pro komunikaci a spolupráci; demokratizace organizace práce a podpora vnitřní motivace. Externě: vytváření vzájemné důvěry a kvalitních vztahů se zainteresovanými stranami, které jsou založené na spolurozhodování. Zlepšení vztahů mezi zainteresovanými stranami, zvýšení důvěry ve společnosti. Sociální kapitál pro pokračování programu a další spolupráci. Sociální kapitál pro pokračování programu a další spolupráci. Osobní (osobnostní) rozvoj (schopnost efektivní spolupráce s druhými lidmi vychází ze sebepoznání a vnitřní integrity člověka) Efektivní komunikace Vytváření sociálního kapitálu (vzájemného respektu uvnitř i mezi zainteresovanými stranami), vytváření vzájemné důvěry, sdílení moci (spolurozhodování)
20 Krok 5: Pokračování Pro stálé zlepšování je potřeba nastartovat dlouhodobý program. Otázka č. 12: Jakou formu dát pokračování započatých aktivit? Popis role tří základních aktérů: Aktér Aktivita Výstup Stát Pokračující programová podpora místních a regionálních programů typu EKOPROFIT. Dlouhodobá motivace pro realizaci programů EKOPROFIT. Obec Institucionalizace programu EKOPROFIT. Pokračování programu, dosahování dalších pozitivních efektů. Soukromý sektor Integrace hodnot, interních kroků EKOPROFIT a vhodných dobrovolných nástrojů do hodnot, strategie a do systému řízení podniku. Pokračující účast v programu, stálé zlepšování, využívání dalších dobrovolných nástrojů. Charakteristiky: Opakování kroků 1. až 4. (pokračování cyklu učení začíná novým plánováním), institucionalizace žádoucích aktivit. Dlouhodobá institucionalizace programu EKOPROFIT - institucionalizace kroků (postupů odpovídajících na otázky) č. 1 až 9 Místní / regionální agentura ((z)řízená zainteresovanými stranami) Klub (po vzoru EKOPROFIT)
21 Příloha: Program EKOPROFIT Charakteristika EKOPROFIT je program na podporu čistší produkce a eko-efektivnosti na úrovni města a místních podniků. EKOPROFIT vznikl v rakouském Grazu v letech za asistence STENUM Graz. EKOPROFIT se postupně šíří po celém světě, nejvíce realizací tohoto programu (řádově stovky) je ale v Německu a v Rakousku. Programy EKOPROFIT jsou financovány jednak zúčastněnými podniky a jednak veřejnými prostředky na místní i centrální úrovni. Evropská komise doporučila EKOPROFIT jako model dobré praxe. Cíle Cílem programu EKOPROFIT je využít místní kapacity pro řešení místních i globálních environmentálních problémů pomocí podpory podniků při zavádění dobrovolných přístupů (především pak čistší produkce a systémů environmentálního managementu včetně EMAS). EKOPROFIT se zaměřuje na eko-efektivní řešení a vedle environmentálních cílů tak dosahuje i zlepšování konkurenceschopnosti místních podniků a zlepšování komplexně pojaté kvality života. Realizace EKOPROFIT má dva základní komponenty: Základní program pro začínající podniky ECOPROFIT Basic Program (Základní program EKOPROFIT), který se skládá ze společných workshopů, individuálních konzultací a předávání ocenění ECOPROFIT Award (Cena EKOPROFIT). ECOPROFIT Club Program (Klub EKOPROFIT) pro podniky, které již absolvovaly základní program. Osm workshopů základního programu zahrnuje úvod do čistší produkce, odpadové hospodářství a minimalizace odpadu, řízení toků materiálu a energie, environmentální řízení a marketing, efektivní týmová práce, tvořivost a dodržování environmentální legislativy. Témata Klubu EKOPROFIT se každoročně mění podle potřeb jeho členů a zahrnují workshopy, technickou asistenci a přípravu a prezentaci ocenění EKOPROFIT. Nová témata workshopů mají velký rozptyl a zahrnují například účinnější využívání energie, nové technologie, metodu pro řešení problémů a navrhování inovačních řešení TRIZ, totální řízení produktivity anebo společenskou odpovědnost. Schéma programu EKOPROFIT je znázorněno na obrázku 1.1.
22 Obr. 1.1 Přehled základního programu a klubu EKOPROFIT Zdroj: Christina Krenn, Petra Wolf, Johannes Fresner. ECOPROFIT Model zavádění environmentálního managementu a udržitelného rozvoje pro firmy a obce, 15. Evropský kulatý stůl k udržitelné spotřebě a výrobě, květen 2012, Bregenz, Rakousko (vlastní překlad)
23 Přínosy EKOPROFIT přináší podnikům zavedení jednoduchého systému environmentálního managementu se zaměřením na identifikaci a realizaci opatření čistší produkce, která podniku přinášejí jak snížení znečištění, tak zároveň i úsporu provozních nákladů a optimalizaci investičních opatření. Pro podniky, které se účastní programu EKOPROFIT, je jednoduché zavést následně certifikovaný systém environmentálního managementu podle ISO anebo EMAS, protože kritéria pro získání ocenění EKOPROFIT jsou podobná kritériím pro zavedení těchto standardizovaných systémů. EKOPROFIT přináší podnikům potřebný místní rámec a asistenci pro jejich aktivity v oblasti eko-inovací. Podniky dosahují stálého zlepšování svého environmentálního profilu ekonomicky efektivní cestou. Ve spolupráci s municipalitou se přitom mohou zaměřit na řešení nejdůležitějších místních environmentálních problémů. Municipality, které jsou hlavními nositeli a koordinátory tohoto programu, využívají EKOPROFIT pro zapojení širšího spektra místních zainteresovaných skupin do spolupráce se soukromým sektorem v této oblasti (jedná se například o místní odborné kapacity pro technickou asistenci a vzdělávání, výzkumné kapacity apod.). Mezi hlavní důvody, proč municipality programy EKOPROFIT realizují, patří skloubení cílů v oblasti ochrany životního prostředí s podporou konkurenceschopnosti místních podniků. To vede ke zvyšování kvality života na místní úrovni. Příklady praktické realizace Zřejmě nejrozsáhlejší aplikací schématu EKOPROFIT je jeho využití a další rozvíjení ve Vídni. Město Vídeň realizuje EKOPROFIT pod názvem EcoBusiness Plan Vienna. Účelem programu je pomoci podnikům generovat "zelené" a "čisté" zisky prostřednictvím dobrovolných postupů, které přinášejí efekty jak životnímu prostředí, tak i ekonomické úspory v jednotlivých podnicích, které se programu účastní. Vídeňský program zahájený už v roce 1998 je koncipován jako balíček environmentálních služeb pro podniky na území města. Praktická asistence podnikům spočívá v: Plně dotované vstupní hodnocení realizované konzultantem akreditovaným v systému EcoBusiness Plan Vienna; Rozhodnutí podniku zúčastnit se specifického modulu programu; Podpora v podobě částečně dotované technické asistence a přenosu informací směřující k realizaci konkrétních projektů a opatření; tato asistence se odehrává prostřednictvím modulů specifikovaných níže; Rozhodnutí nezávislé komise zda může podnik na základě realizovaných aktivit získat ocenění EcoBusiness Plan; Zdokumentování všech realizovaných opatření v databázi, která je přístupná dalším uživatelům; Možná účast v klubu podniků EcoBusiness Club. Specifické asistenční moduly EcoBusiness Plan Vienna: EcoBonus čistší produkce pro podniky do 50 zaměstnanců; Ecoprofit čistší produkce pro výrobní podniky; EcoQuality Label for Tourism čistší produkce pro hotelová zařízení;
Návrh na posílení podpory dobrovolných nástrojů v České republice Zkrácená verze závěrečné zprávy projektu
Návrh na posílení podpory dobrovolných nástrojů v České republice Zkrácená verze závěrečné zprávy projektu Výstup projektu Efektivní uplatňování dobrovolných nástrojů politiky životního prostředí realizovaném
VícePříprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK
Příprava RIS LK OS 1 Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Definice USV Udržitelná spotřeba a výroba (USV) je založena na výrobě a službách, včetně jejich spotřeby, které zajišťují
VíceZkušenosti z projektů USV. Pavel Růžička Předcházení vzniku odpadu 2016 Praha, 25/10/2016
Zkušenosti z projektů USV Pavel Růžička Předcházení vzniku odpadu 2016 Praha, 25/10/2016 Udržitelná spotřeba a výroba Praktické uchopení konceptu udržitelného rozvoje Základní konflikt: Chceme věci, které
VíceVstupní hodnocení možností využití dobrovolných nástrojů v podnicích
Vstupní hodnocení možností využití dobrovolných nástrojů v podnicích Ing. Jan Pavlík České centrum pro energetickéřízení EMPRESS office@empress.cz Vznik metodiky vstupního hodnocení inovací udržitelné
VícePLÁN ZLEPŠOVÁNÍ ZDRAVÉHO MĚSTA TÁBORA A MÍSTNÍ AGENDY 21. Zpracovala: Ing. Jana Lorencová koordinátorka Zdravého města a MA21
2018 PLÁN ZLEPŠOVÁNÍ ZDRAVÉHO MĚSTA TÁBORA A MÍSTNÍ AGENDY 21 Zpracovala: Ing. Jana Lorencová koordinátorka Zdravého a MA21 Plán zlepšování je základním pracovním nástrojem koordinátora. Obsahuje souhrnný
VíceNárodní program čistší produkce. Návrh specifického podprogramu pro průmyslové podniky
Národní program čistší produkce Návrh specifického podprogramu pro průmyslové podniky Název: Udržitelná výroba v malých a středních podnicích Východiska Zdroje alokované v průmyslových podnicích do oblasti
VícePřehled a analýza nástrojů USV v zahraničí a v ČR S využitím modelu vytvořeného v rámci výzkumu
Přehled a analýza nástrojů USV v zahraničí a v ČR S využitím modelu vytvořeného v rámci výzkumu 1 a 2) Audit obecně a v ČR 3a) Ekolabeling obecně (ekologicky šetrné výrobky EŠV); 3 b) Podpora ekologicky
VíceÚVOD DO ŠKOLENÍ ENERGETICKÉHO MANAGEMENTU. PORSENNA o.p.s.
ÚVOD DO ŠKOLENÍ ENERGETICKÉHO MANAGEMENTU PORSENNA o.p.s. PORSENNA o.p.s. založena v roce 2004 potřeba uvádět principy UR do praxe poradenství v oblasti komunální energetiky strategické, rozvojové, koncepční
VíceA. Návrhy na nové aktivity v roce 2015:
AKČNÍ PLÁN ZLEPŠOVÁNÍ PROCESU MÍSTNÍ AGENDY 21 Co je Akční plán zlepšování procesu místní Agendy 21? Součástí každé metody modernizace veřejné správy, každého úspěšného procesu, je formulace přehledného
VíceEnvironmentální management a
Environmentální management a certifikace EMAS Mgr. Miroslav Krčma Místní í Agenda 21 v obcích, 2. listopadu 2011 Tento dokument byl vytvořen za finanční pomoci Revolvingového fondu Ministerstva životního
VíceA. Návrhy na nové aktivity v roce 2016:
AKČNÍ PLÁN ZLEPŠOVÁNÍ PROCESU MÍSTNÍ AGENDY 21 Co je Akční plán zlepšování procesu místní Agendy 21? Součástí každé metody modernizace veřejné správy, každého úspěšného procesu, je formulace přehledného
VícePříprava Národního energeticko-klimatického plánu a souvislosti s energetickou účinností
Příprava Národního energeticko-klimatického plánu a souvislosti s energetickou účinností Ing. Vladimír Sochor ředitel odboru energetické účinnosti a úspor konference Trendy evropské energetiky Praha, 20.
VíceMETODICKÁ PŘÍRUČKA JAK NA TO ZAVÁDÍME METODU MÍSTNÍ AGENDY 21 URČENO (NE)JEN PRO MĚSTA A MĚSTSKÉ ČÁSTI/OBVODY NAD 70 TISÍC OBYVATEL
METODICKÁ PŘÍRUČKA JAK NA TO ZAVÁDÍME METODU MÍSTNÍ AGENDY 21 URČENO (NE)JEN PRO MĚSTA A MĚSTSKÉ ČÁSTI/OBVODY NAD 70 TISÍC OBYVATEL Tento projekt je spolufinancován Státním fondem životního prostředí České
VíceDobrá praxe v provozu zdravotnických zařízení
Národní program čistší produkce Návrh specifického podprogramu pro sektor zdravotnictví Dobrá praxe v provozu zdravotnických zařízení 1. ÚVOD 1.1 Národní program čistší produkce Dobrá praxe v provozu zdravotnických
VíceNávrhy na zlepšování procesu MA 21 v roce 2014:
AKČNÍ PLÁN ZLEPŠOVÁNÍ PROCESU MÍSTNÍ AGENDY 21 Co je Akční plán zlepšování procesu místní Agendy 21? Součástí každé metody modernizace veřejné správy, každého úspěšného procesu, je formulace přehledného
VíceENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA II.
ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA II. Úvod do dobrovolných nástrojů Ing. Alena Bumbová, Ph.D. Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu Katedra ochrany obyvatelstva Kounicova 65 662 10 Brno telefon: 973
VíceSmart akcelerátor Královéhradeckého kraje
Smart akcelerátor Královéhradeckého kraje CZ.02.2.69/0.0/0.0/15_004/0000741 Fórum výzkumu a inovací aneb regionem za výzkumem Hradec Králové 11. 5. 2017 15. května 2017 strana 1 Identifikace projektu o
VíceLETNÍ ŠKOLA Zdravých měst
LETNÍ ŠKOLA Zdravých měst úvodní seminář Moravská Třebová, 7. června 2017 www.zdravamesta.cz/ls2017 Tato akce byla připravena za finanční podpory SFŽP a MŽP. Místní Agenda 21 Moravská Třebová, 7. června
VícePříkladná role státu? Naplňování EED a role energetických služeb se zárukou
Příkladná role státu? Naplňování EED a role energetických služeb se zárukou Ing. Vladimír Sochor ředitel odboru energetické účinnosti a úspor 1 Směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti Směrnice Evropského
VíceSMART CITIES OPTIKOU MMR
SMART CITIES OPTIKOU MMR CITYCON 22. 9. 2016, PÍSEK MGR. FRANTIŠEK KUBEŠ MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ODBOR REGIONÁLNÍ POLITIKY VEDOUCÍ ODDĚLENÍ URBÁNNÍ POLITIKY STRUČNÁ VÝCHODISKA ANEB PROČ BÝT SMART
VíceStav energetické účinnosti v ČR a podpora energetiky úsporných projektů
Stav energetické účinnosti v ČR a podpora energetiky úsporných projektů Ing. Vladimír Sochor ředitel odboru energetické účinnosti a úspor XIII. setkání starostů a místostarostů Libereckého kraje 1 Směrnice
VícePolitika EU v oblasti energie a klimatu, dotační programy
Politika EU v oblasti energie a klimatu, dotační programy Ing. Vladimír Sochor ředitel odboru energetické účinnosti a úspor seminář Úspory energie a uhlíková stopa podniku Praha, 27. června 2018 Praha,
VíceČistší produkce. a její podpora v České republice
1 Čistší produkce a její podpora v České republice Pavel Růžička, MŽP Seminář čistší produkce Brno, 6.10.2010 Co je čistší produkce? Preventivní strategie podporující efektivnější využívání vstupních zdrojů
VíceVliv malých a středních podniků na životní prostředí
Vliv malých a středních podniků na životní prostředí Vliv malých a středních podniků na životní prostředí MSP 70% celkového průmyslového znečištění v EU Vlivy na místní životní prostředí i komunity: v
VíceOperační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 2020
Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 2020 Řídící orgán: Ministerstvo průmyslu a obchodu Požadavky kladené na programy ze strany EK a evropské legislativy Proces přípravy programů
VíceMINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky vedoucí oddělení urbánní politiky
Výzkumné projekty s užitečnými výsledky pro obce a města metodika rozvoje inteligentních měst, územní dopady projektů, další výstupy výzkumných projektů TAČR MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Mgr. František
Více1. VZDĚLÁVACÍ POSLÁNÍ UNIVERZITY A PŘÍSTUP ORIENTOVANÝ NA STUDENTA. 1.4 Posílení efektivity a výzkumné činnosti v doktorských studijních programech
AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU MASARYKOVY UNIVERZITY NA ROK 2012 1. VZDĚLÁVACÍ POSLÁNÍ UNIVERZITY A PŘÍSTUP ORIENTOVANÝ NA STUDENTA 1.1 Profilace a diverzifikace studijních programů koordinaci přijímacích
VícePodpora udržitelné energetiky v obcích na národní úrovni
Podpora udržitelné energetiky v obcích na národní úrovni Ing. Vladimír Sochor ředitel odboru energetické účinnosti a úspor workshop Udržitelná energetika v obcích 1 Směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti
VíceTematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika
Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit
VíceKritéria MA21 pro města a obce
Kritéria pro města a obce KATEGORIE ZÁJEMCI KRITÉRIUM UKAZATEL LIMIT i Zájem o zápis do evidence Vyplnění registračního formuláře do Databáze ii Kontaktní osoba Stanovení kontaktní osoby - zástupce právnické
VíceZDRAVÉ MĚSTO A MÍSTNÍ AGENDA 21 CHRUDIM AKČNÍ PLÁN ZLEPŠOVÁNÍ PROCESU MÍSTNÍ AGENDY 21. Vyhodnocení návrhů na zlepšování procesu MA 21 v roce 2014:
AKČNÍ PLÁN ZLEPŠOVÁNÍ PROCESU MÍSTNÍ AGENDY 21 Co je Akční plán zlepšování procesu místní Agendy 21? Součástí každé metody modernizace veřejné správy, každého úspěšného procesu, je formulace přehledného
VíceČeská politika. Alena Marková
Česká politika Alena Marková Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR schválený vládou v lednu 2010 základní dokument v oblasti udržitelného rozvoje dlouhodobý rámec pro politické rozhodování v kontextu
Vícekam směřuje zelený závazek EU?
Energetická účinnost: Ing. Vladimír Sochor ředitel odboru energetické účinnosti a úspor debata v Evropském domě 1 Směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU
VíceMetodické doporučení k řízení kvality v ÚSC. Ing. Lenka Švejdarová odbor strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstvo vnitra
Metodické doporučení k řízení kvality v ÚSC Ing. Lenka Švejdarová odbor strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstvo vnitra Metodické doporučení k řízení kvality v ÚSC Řízení kvality
VícePODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst
PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst úvodní seminář Krnov, 2. listopadu 2016 www.zdravamesta.cz/ps2016 Tato akce byla připravena za finanční podpory SFŽP a MŽP. Podpora řízení kvality v ÚSC Ing. Lenka Švejdarová
VíceLETNÍ ŠKOLA Zdravých měst
LETNÍ ŠKOLA Zdravých měst úvodní seminář Turnov, 18. června 2014 www.zdravamesta.cz/ls Akce je součástí projektu NSZM ČR Strateg-2 podpořeného finančními prostředky z ESF a ze státního rozpočtu v rámci
VíceA. Návrhy na nové aktivity v roce 2015:
AKČNÍ PLÁN ZLEPŠOVÁNÍ PROCESU MÍSTNÍ AGENDY 21 Co je Akční plán zlepšování procesu místní Agendy 21? Součástí každé metody modernizace veřejné správy, každého úspěšného procesu, je formulace přehledného
VíceORLICKO V ROCE Pracovní verze. 4. Stanovení cílů a jejich priorizace
ORLICKO V ROCE 2020 Pracovní verze K veřejnému připomínkovému řízení Na základě analýzy území, založené na studiu jeho sociálních, ekonomických a environmentálních charakteristik a poznatcích potřeb, přání
VíceVeřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje
Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje 2014-2020 Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014 2020 (SRR) je základním koncepčním dokumentem v oblasti regionálního rozvoje. Dle
VícePosouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.
Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup
VíceProgram na podporu eko-inovací v ČR
Program na podporu eko-inovací v ČR Michal Musil FOCUSED ON INNOVATION Praha 3.7.2008 Sdružení na podporu ekoinovací v ČR Integra Consulting Services s.r.o. Technologické Centrum Akademie věd České ekologické
VíceHODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN
HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN ZÁVĚREČNÁ EVALUAČNÍ ZPRÁVA Příloha č. 2: Diagramy teorie změn hodnocených IPn v rámci projektu Hodnocení ukončených IPn TEORIE ZMĚNY: METODICKÁ PODPORA RŮSTU KVALITY UČITELSKÉ
VíceStátní program MPO ČR na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie EFEKT 2013
Státní program MPO ČR na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie EFEKT 2013 Program EFEKT slouží k zvýšení úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Je zaměřen
VíceFinanční podpory. Pavel Růžička, MŽP 14.12.2007, Brno
Finanční podpory Pavel Růžička, MŽP 14.12.2007, Brno Přehled finančních podpor Operační programy OPŽP Operační program Životní prostředí OPPI Operační program Podnikání a inovace Podpora malého a středního
VícePolitika EU v oblasti úspor energie, dotační programy
Politika EU v oblasti úspor energie, dotační programy Ing. Vladimír Sochor ředitel odboru energetické účinnosti a úspor seminář Úspory energie a uhlíková stopa podniku Brno, 29. srpna 2018 Brno, 29. srpna
VíceMožnosti snižování energetické náročnosti
Možnosti snižování energetické náročnosti Ing. Vladimír Sochor ředitel odboru energetické účinnosti a úspor konference Průmysl 4.0 snižuje energetickou náročnost ČR 1 Směrnice 2012/27/EU o energetické
VíceIntegrovaný regionální operační program
Integrovaný regionální operační program Přehled specifických cílů IROP dle identifikace územní dimenze X / 1.1 Zvýšení regionální mobility prostřednictvím modernizace a rozvoje sítí regionální silniční
VícePodpora transparentnosti a rozvoje trhu s energetickými službami ve dvaceti zemích EU
Podpora transparentnosti a rozvoje trhu s energetickými službami ve dvaceti zemích EU Projekt Transparense Projekt Transparense Tento dokument byl vypracován v rámci projektu Transparense Zvýšení transparentnosti
VíceAKREDITOVANÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Principy udržitelného rozvoje v návaznosti na strategické plánování a kvalitu života STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ A ŘÍZENÍ
AKREDITOVANÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Principy udržitelného rozvoje v návaznosti na strategické plánování a kvalitu života STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ A ŘÍZENÍ Štoky, 15. května 2009 1 Struktura informací v prezentaci
VíceOpatření A1 - Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a podpora podnikatelského prostředí. Vize
Opatření A1 - Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a podpora podnikatelského prostředí Vize Liberecký kraj je moderní atraktivní konkurenceschopný region rozvíjející se v souladu s principy udržitelného
VíceČást III. MÍSTNÍ AGENDA 21 a kvalita veřejné správy
Část III. AKREDITOVANÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM MÍSTNÍ AGENDA 21 a kvalita veřejné správy [ Principy udržitelného rozvoje v návaznosti na strategické plánování a kvalitu života ] http://databaze-strategie.cz/cz/osn-un/strategie/agenda-
VíceBuy Smart+ Zelené nakupování je správná volba
Buy Smart+ Zelené nakupování je správná volba Obsah Zelené nakupování - úvod Náklady životního cyklu Projekt Buy Smart+ Zelené nakupování Zelené nakupování Zelené nakupování " je takový způsob nakupování,
VíceEfektivnost trhu zboží a služeb a zkvalitňování charakteristik podnikání
Podpora aktivní samoregulace a systém ověřování environmentální výkonnosti výrobků 37 Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí Název projektu Podpora aktivní samoregulace (příklad
VíceParticipace v rámci MA21 Kontext udržitelného rozvoje měst
Participace v rámci MA21 Kontext udržitelného rozvoje měst Ing. arch. Marie Petrová Senát PČR, 14. září 2015 Klimatické změny PARTICIPACE Energetické úspory Finanční krize Sociální koheze Adaptace DEMOGRAFICKÝ
VícePříloha č. 2 k výzvě - Popis podporovaných aktivit
Příloha č. 2 k výzvě - Popis podporovaných aktivit Podpora typu A 1. Podpora transformace a deinstitucionalizace pobytových sociálních služeb (pro osoby se zdravotním postižením) a zařízení ústavní péče
VíceNávrh rozvoje Národního programu čistší produkce
Návrh rozvoje Národního programu čistší produkce Souhrnný podklad z výstupů projektu VaV č. 1C/4/25/04 Výzkum podpory udržitelné výroby a spotřeby určený pro diskusi s CENIA říjen 2005 1. Východiska 1.1
VíceSouhrnné údaje o přímých podporách malého a středního podnikání v roce a plán na rok počet mil. Kč počet mil. Kč mil.
Příloha č. 1 Souhrnné údaje o přímých podporách malého a středního podnikání v roce 2004-2005 a plán na rok 2006 Skutečnost 2004 Skutečnost 2005 Plán 2006 počet mil. Kč počet mil. Kč mil. Kč Výše poskytnutých
VíceProjekt Zdravý Jihomoravský kraj 19. Národní konference kvality ČR, 21. února 2013, Brno
Projekt Zdravý Jihomoravský kraj 19. Národní konference kvality ČR, 21. února 2013, Brno Bc. Martina Brtnická, Ing. Jarmila Beránková, Ph.D. Projekt Zdravý kraj (PZK) Vstup: Jihomoravský kraj (dále jen
VíceProjekt BRIS a jeho přínos Zahajovací konference projektu RIS Zlínského kraje
Projekt BRIS a jeho přínos Zahajovací konference projektu RIS Zlínského kraje Ing. Daniela Váchová Technologické centrum AV ČR, Praha BRIS - info v Bohemian Regional Innovation Strategy v Hlavní cíl -
VíceZavádění systému EMAS na MěÚ v Chrudimi
Zavádění systému EMAS na MěÚ v Chrudimi V roce 2009 získalo Město Chrudim, které realizuje projekt Zdravé město a místní Agendu 21 Cenu za inovaci ve veřejné správě za rok 2008 díky zavádění systému EMAS
VíceStrategie ČR v plnění národních cílů Směrnice o energetické účinnosti stávající a budoucí nástroje podpory
Strategie ČR v plnění národních cílů Směrnice o energetické účinnosti stávající a budoucí nástroje podpory Ing. Vladimír Sochor ředitel odboru energetické účinnosti a úspor seminář Zvyšování energetické
VíceMORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC
MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC partner pro byznys inovace MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC Hlavní zaměření: Odborná specializace: EKONOMIKA a MANAGEMENT Inovační management Informační a komunikační technologie
VíceMODEL PRO OVLIVŇOVÁNÍ SYSTÉMU SPOTŘEBY A VÝROBY Z POHLEDU VÝROBCE. Účel. Východiska. Tvorba modelu. Popis součástí modelu
MODEL PRO OVLIVŇOVÁNÍ SYSTÉMU SPOTŘEBY A VÝROBY Z POHLEDU VÝROBCE Účel Vytvoření modelu, který by popisoval hlavní faktory působící na systém udržitelné spotřeby a výroby (USV) z pohledu výrobce, bylo
VíceHodnocení implementace
Hodnocení implementace Obsah: A. KONKURENCESCHOPNÉ PODNIKÁNÍ... 3 OPATŘENÍ 1.1.1 ROZVOJ INOVAČNÍHO PODNIKÁNÍ VČETNĚ INFRASTRUKTURY... 3 OPATŘENÍ 1.1.2 EFEKTIVNÍ SPOLUPRÁCE MEZI VŠ, VÝZKUMNÝMI ÚSTAVY A
VíceZavádění a realizace systému EMAS na MŽP. Tisková konference EMAS MŽP, Praha,
Zavádění a realizace systému EMAS na MŽP Tisková konference EMAS MŽP, Praha, 6.2.2009 Důvody zavedení Příklad pro další subjekty (organizace i jednotlivce) Environmentální přínosy Zkvalitnění řízení (systém
VícePOLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020
INTEGROVANÉ TERITORIÁLNÍ INVESTICE POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti
VíceStrategie regionálního rozvoje ČR a její dopady na Moravskoslezský kraj
MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+ a její dopady na Moravskoslezský kraj 14. ročník Konference pro starosty měst a obcí 15. května 2019,
VíceImplementace OVZ. v investiční oblasti. Výjezdní workshop KrÚ JMK 20/8/2019
Implementace OVZ v investiční oblasti Výjezdní workshop KrÚ JMK 20/8/2019 Motivace Externí: Interní: ISO 20400: Udržitelné nakupování semináře: Implementace odpovědného veřejného zadávání metodika: Implementace
VíceŘešení. Východiska řešení. Rizika
Podpora ze strukturálních fondů EU jako významný faktor rozvoje českých podniků Operační program Podnikání a Inovace podpora českým podnikům v průběhu sedmi let nového programovacího období Ing. Pavel
VíceOperační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Listopad 2013
Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Listopad 2013 Obsah OP PIK a inovace Prioritní osy OP PIK Obecné principy OP PIK OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Důraz na rozvojové
VíceEnergetické cíle ČR v evropském
kontextu kontextu 1 Vrcholové strategické cíle ASEK Energetická bezpečnost Bezpečnost dodávek energie Odolnost proti poruchám Konkurenceschopnost Bezpečnost Konkurenceschopné ceny pro průmysl Sociální
VíceSETKÁNÍ ZDRAVÝCH KRAJŮ. 16. února 2016 Kraj Vysočina Statutární město Jihlava
SETKÁNÍ ZDRAVÝCH KRAJŮ 16. února 2016 Kraj Vysočina Statutární město Jihlava . Projekt Zdravé město. místní Agenda 21 2 Národní síť Zdravých měst, obcí a regionů SÍŤOVÁ SPOLUPRÁCE K PŘENOSU DOBRÉ PRAXE
VíceEMS - Systém environmentálního managementu. Jiří Vavřínek CENIA
EMS - Systém environmentálního managementu Jiří Vavřínek CENIA Osnova Použití normy a přínosy Demingůvcyklus (PDCA) Hlavní principy a prvky EMS / ISO 14001 Zainteresované strany Požadavky na management/ekology
VíceEnergetická účinnost z pohledu MPO
Energetická účinnost z pohledu MPO Ing. Vladimír Sochor ředitel odboru energetické účinnosti a úspor workshop 1 Směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti energetická účinnost v rámci strategie Evropa
VíceKonference Moderní veřejná správa Integrace metod kvality, možnosti využití ve veřejné správě
Konference Moderní veřejná správa 2017 Integrace metod kvality, možnosti využití ve veřejné správě Město Valašské Klobouky je centrem Jihovýchodního Valašska je jihovýchodním regionem Zlínského kraje hraničícím
VíceAgenda 21. a hledá řešení ve spolupráci se všemi
Místní Agenda 21 Agenda 21 Agenda 21 Globální strategický a akční plán světového společenství, který stanovuje konkrétní kroky směrem k udržitelnému rozvoji. Místní Agenda 21 Zohledňuje konkrétní problémy
VíceMETODICKÝ POKYN. Pro žadatele o dotaci na zavedení systému hospodaření s energií v podobě energetického managementu z programu EFEKT
METODICKÝ POKYN Pro žadatele o dotaci na zavedení systému hospodaření s energií v podobě energetického managementu z programu EFEKT Obsah 1. Úvod... 1 2. Definice energetického managementu... 1 3. Součásti
VíceKulatý stůl l expertů. Jihlava 20.června 2007
Kulatý stůl l expertů Jihlava 20.června 2007 Základní informace Systémový projekt OP RLZ 3.3 Realizátor projektu: MPSV ČR Dodavatel VZ: sdružení NVF, BIVŠ, KPMG Subdodavatelé: SST, AMSP, ČIA Doba realizace:
VíceVeřejné projednání návrhu implementace Agendy 2030 v České republice
Veřejné projednání návrhu implementace Agendy 2030 v České republice 29. listopadu 2017 10:00 12:00 Hrzánský palác Program jednání 10:00 10:10 Zahájení Mgr. Jan Mareš, ředitel Odboru pro udržitelný rozvoj
VícePodpora V&V v regionech v 7. RP REGIONY ZNALOSTÍ, VÝZKUMNÝ POTENCIÁL
Podpora V&V v regionech v 7. RP REGIONY ZNALOSTÍ, VÝZKUMNÝ POTENCIÁL Setkání se zástupci regionů Brusel, 30. května 2008 Lenka Havlíčková, TC AV ČR REGIONAL NCP havlickova@tc.cz REGIONY ZNALOSTÍ CÍL posilování
VícePodpora inovačních podniků z OP Praha - pól růstu ČR 2014-2020
Podpora inovačních podniků z OP Praha - pól růstu ČR 2014-2020 Ing. Jakub Pechlát Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy Kancelář výzkumu, vývoje a inovací Seminář Financování firemních inovací s výhledem
VícePlán zlepšování procesu MÍSTNÍ AGENDY 21 pro rok 2018
Plán zlepšování procesu MÍSTNÍ AGENDY 21 pro rok 2018 Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky pro období 2014 2020 uvádí ve specifickém cíli 1.3 Rozšíření řízení kvality a zlepšení strategického
VíceProgram rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER
Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER IVIII. Setkání starostů a místostarostů Plzeňského kraje 4. 10. 2012 Plzeň HISTORIE METODY LEADER V ČR 2004 2006 2004 2008 2007 2013 2014 2020 LEADER+
VícePotřebnost energetického managementu nejen měst a obcí
Potřebnost energetického managementu nejen měst a obcí Ing. Vladimír Sochor ředitel odboru energetické účinnosti a úspor 1 Plnění cíle NAPEE alternativní schéma dle článku 7 ČR se rozhodla jít cestou alternativního
VíceShrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020
EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální
VíceStav energetické účinnosti v ČR a podpora energetiky úsporných projektů
Stav energetické účinnosti v ČR a podpora energetiky úsporných projektů Ing. Hana Schvarczová Vedoucí oddělení hospodaření s energií XIV. setkání starostů a místostarostů Libereckého kraje 1 Cíle energetické
VíceEnterprise Europe Network
Enterprise Europe Network v České republice Ing. Daniela Váchová Financování pro malé a střední podniky 20.května 2008 Praha Základní informace Výzva EK v Rámcovém programu pro konkurenceschopnost a inovace
VíceKritéria MA21 pro města a obce
Kritéria pro města a obce KATEGORIE ZÁJEMCI KRITÉRIUM UKAZATEL LIMIT i Zájem o zápis do evidence Vyplnění registračního formuláře do Databáze ii Kontaktní osoba Stanovení kontaktní osoby - zástupce právnické
VíceStrategický dokument se v současné době tvoří.
Karta projektového okruhu Číslo a název projektového okruhu: Garant karty projektového okruhu: Spolupracující subjekty: 3.9 Elektronizace odvětví: ejustice Ministerstvo spravedlnosti Ministerstvo vnitra
VíceOblast podpory 1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání Podrobný popis podporovaných aktivit
Příloha č. 1 k Výzvě č. 02 k předkládání grantových projektů v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory 1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání Podrobný popis podporovaných
VíceSETKÁNÍ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ PRAHY
SETKÁNÍ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ PRAHY Praha, 13. března 2014 www.zdravamesta.cz/setkani-mc Akce je součástí projektu NSZM ČR STRATEG-2: Strategické řízení v obcích o stupeň výše podpořeného finančními prostředky
VíceFOND ÚSPOR ENERGIE A OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ. verze 2
FOND ÚSPOR ENERGIE A OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ verze 2 březen 2015 ÚVOD Město Litoměřice se ve své rozvojové strategii přihlásilo k principům tzv. udržitelné energetiky, to znamená k podpoře obnovitelných zdrojů
VíceVýukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:
VíceENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA II.
ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA II. Úvod do dobrovolných nástrojů Ing. Alena OULEHLOVÁ, Ph.D. Univerzita obrany Fakulta vojenského leadershipu Kounicova 65 662 10 Brno telefon: 973 44 31 55 e-mail: alena.oulehlova@unob.cz
VíceEkodesignový projekt. Centrum inovací a rozvoje (CIR) Centre for Innovation and Development
Ekodesignový projekt Centrum inovací a rozvoje (CIR) Ekodesign Centrum inovací a rozvoje (CIR) Vlastnosti a užitná hodnota každého je definována již v prvních fázích jejich vzniku. Při návrhu je nutné
VíceBudoucnost metody QUEST a navazující aktivity
Budoucnost metody QUEST a navazující aktivity Radomíra Jordová, CDV, v.v.i. Zbyněk Sperat, CDV, v.v.i. Pardubice, 17. září Obsah Možnosti EU QUEST a související projekty Plány udržitelné městské mobility
VíceKritéria místní agendy
Kritéria místní agendy Kritéria místní Agendy 21 jsou oficiální nástroj, který umožňuje všem aktivním obcím a městům dle jasně definovaných parametrů prokázat na jaké úrovni realizují místní Agendu 21.
Více4.1TORs-cesky.doc ZAVÁDĚNÍ STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ PRO ČESKOU REPUBLIKU
ZADÁNÍ 4.1TORs-cesky.doc ZAVÁDĚNÍ STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ PRO ČESKOU REPUBLIKU 1 Základní informace V listopadu 2000 dokončil Národní vzdělávací fond (NVF) České republiky s pomocí projektů Phare
VícePozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020
ESF ERDF Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 Mgr. Zdeňka Bartošová vedoucí oddělení metodiky a strategie odbor evropských fondů Magistrát hl. města Prahy Východiska z programového
VíceKritéria MA21 pro místní akční skupiny /MAS/
KATEGORIE ZÁJEMCI UKAZATEL LIMIT i Zájem o zápis do evidence Vyplnění registračního formuláře do Databáze ii Kontaktní osoba Stanovení kontaktní osoby - zástupce právnické osoby iii Zpětná vazba o stavu
Více