Standardizované procedury zavádění dobrovolných nástrojů v ČR

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Standardizované procedury zavádění dobrovolných nástrojů v ČR"

Transkript

1 Standardizované procedury zavádění dobrovolných nástrojů v ČR Výstup projektu Efektivní uplatňování dobrovolných nástrojů politiky životního prostředí realizovaném v rámci Programu BETA Technologické agentury ČR pro Ministerstvo životního prostředí

2 Úvod V současné době poptávka po dobrovolných nástrojích v oblasti životního prostředí v České republice stagnuje nebo není rozšířena tak, jak by odpovídalo jejich potenciálu pro zvyšování konkurenceschopnosti podniků anebo zvyšování efektivnosti organizací při současném zlepšování stavu životního prostředí. Projekt Efektivní uplatňování dobrovolných nástrojů politiky životního prostředí si kladl za cíl identifikovat hlavní překážky popsaného stavu a navrhnout vhodné postupy, jakým způsobem podpořit širší uplatňování dobrovolných nástrojů v následujících letech. Za tímto účelem byly vytvořeny tyto Standardizované procedury zavádění dobrovolných nástrojů v ČR. Základní zjištění Řešitelský tým navrhuje podpořit dobrovolné nástroje v České republice na následujících úrovních: Posílení jednotlivých programů a jejich agentur tak, aby kromě tradiční agenturní činnosti měly i rozvojový potenciál. Realizovat systematickou podporu dobrovolných nástrojů na místní úrovni. Vytvoření a odzkoušení metodiky podpory dobrovolných nástrojů na místní úrovni v rámci širší podpory udržitelné spotřeby a výroby. Vytváření příznivých rámcových podmínek a systematické podpory udržitelné spotřeby a výroby a dobrovolných nástrojů na centrální úrovni. Blíže jsou jednotlivá zjištění a závěry rozpracovány v dalších kapitolách tohoto dokumentu.

3 Východiska a předpoklady Základní východisko Standardizované procedury jsou navrženy tak, aby podpora dobrovolných nástrojů přinášela nejen efekty v oblasti ochrany životního prostředí (což je hlavní cíl dobrovolných nástrojů), ale současně také pozitivní efekty ekonomické a sociální. Finanční prostředky vložené do podpory a realizace dobrovolných nástrojů by tak měly mít dobrou ekonomickou návratnost, a to nejen z pohledu hlavní cílové skupiny dobrovolných nástrojů, kterou je soukromý sektor, ale zároveň i z pohledu státu. Lepší ekonomické výsledky a vyšší konkurenceschopnost podniků, které aplikují dobrovolné nástroje, se projeví na vyšším daňovém výnosu. Dosažení tohoto cíle je u srovnatelných zahraničních programů sledováno pomocí indikátoru celkových ekonomických efektů na straně podniků. Takto byl již dříve koncipován Národní program čistší produkce, avšak při vhodném nastavení výchozího stavu a sledování i ekonomických efektů lze stejné kritérium uplatnit i pro Národní program environmentálního značení a Národní program EMAS. Toto základní hodnotové východisko je v souladu se stávajícími prioritami společnosti a je reflektováno mj. i v klíčových indikátorech pro sledování efektů dobrovolných nástrojů. Potřeba politického rozhodnutí Výše uvedený komplexnější pohled na dobrovolné nástroje a jejich efekty poskytuje nový argument pro jejich významnější politickou podporu. Řešitelský tým i přizvaní experti se shodli, že pro podporu dobrovolných nástrojů v ČR je podstatné politické rozhodnutí státu, jak dalece chce tuto oblast podpořit. Byly diskutovány tři základní varianty podpory dobrovolných nástrojů: 1. Pokračování stávající strategie jednotlivé dobrovolné nástroje mají samostatné programy bez užších vazeb, podpora státu je omezená (stejně jako aplikace dobrovolných nástrojů). 2. Systematická podpora dobrovolných nástrojů na centrální úrovni informační kampaně, budování kapacit, finanční mechanismy. 3. Systematická podpora dobrovolných nástrojů na místní úrovni stát stanovuje základní rámcové podmínky pro rozvoj dobrovolných nástrojů a podporuje je nutnou agenturní a informační činností; programy podpory (včetně části financování) a zavádění dobrovolných nástrojů jsou realizovány na místní/regionální úrovni. Podpora dobrovolných nástrojů na místní úrovni Podpora dobrovolných nástrojů místní/regionální úrovni byla v současných podmínkách ČR vyhodnocena jako nejefektivnější, prokazující nejlepší poměr mezi potřebnými zdroji a dosažitelnými efekty. Tato strategie pro podporu dobrovolných nástrojů má navíc další důležité atributy: Smysluplnost: Propojení dobrovolných nástrojů s řešením konkrétních problémů a podporou místních strategií;

4 Společné úsilí: Zapojení více zainteresovaných stran a jejich zdrojů do podpory a realizace dobrovolných nástrojů; Komplexnost: Umožňuje přirozenou integraci jednotlivých dobrovolných nástrojů a docílení žádoucích synergií. Podpora dobrovolných nástrojů na místní úrovni se však neobejde bez pokračování a rozšíření stávající podpory jednotlivých dobrovolných nástrojů a příslušných Národních programů, systematické podpory dobrovolných nástrojů na centrální úrovni (informační kampaně, budování kapacit) finanční podpory uvedených podpůrných aktivit (možné využití sdruženého financování: stát, obec, podnikatelská sféra). Cílové stavy Integrovaná podpora na místní úrovni má na úrovni jednotlivých dobrovolných nástrojů následující cíle: EM(A)S: Efektivní samoregulace a rozšíření sociálního kapitálu Vlastní standardy, snižování dopadů na životní prostředí, verifikovaný reporting, CSR, zlepšení vztahů podniku s místní komunitou a s dalšími zainteresovanými stranami, zvýšení hodnoty podniku v důsledku zavádění dobrovolných nástrojů. Environmentální značení: Integrace environmentálních hledisek do návrhu produktů Snižování dopadů na životní prostředí, zlepšení vztahů se zainteresovanými stranami, zvýšení hodnoty a kvality produktu, zvýšení hodnoty podniku v důsledku zavádění dobrovolných nástrojů. Čistší produkce: Systémové řízení reálné účinnosti využití toků materiálů a energie ve výrobě a službách Snižování provozních nákladů a optimalizace investic, snižování dopadů na životní prostředí, zlepšení vztahů se zainteresovanými stranami, zvýšení hodnoty podniku v důsledku zavádění dobrovolných nástrojů. Pro integrovanou podporu dobrovolných nástrojů na místní úrovni pak musí existovat vhodné rámcové podmínky systematická podpora dobrovolných nástrojů na centrální úrovni.

5 Obr. 1 Cílové stavy uplatňování dobrovolných nástrojů Indikátory Jako základní klíčový indikátor podpory dobrovolných nástrojů je vzhledem k východiskům další podpory dobrovolných nástrojů stanoven poměr vložené koruny k dosažené celkové kumulované úspoře (za dobu sledování přínosů u daného subjektu, regionu anebo programu vztažený vždy ke způsobu financování). Tento indikátor navrhujeme sledovat na mikroúrovni (jednotlivých podniků anebo opatření) i na makroúrovni (celkové efekty jednotlivých místních i národních programů podporujících dobrovolné nástroje). Zároveň budou, tak jako doposud, sledovány též environmentální efekty dobrovolných nástrojů, a to opět na mikro- i makroúrovni, a to například: snižování spotřeby energie, zvyšování energetické účinnosti; využívání obnovitelných zdrojů energie; snižování spotřeby vody, zvyšování účinnosti využívání vody; snižování množství a nebezpečnosti odpadních vod; snižování spotřeby surovin a materiálů, zvyšování materiálové účinnosti; snižování množství odpadu, snižování množství nebezpečného odpadu; snižování množství emisí do ovzduší. Předpoklady Základními předpoklady pro úspěšnou realizaci programu na podporu dobrovolných nástrojů na místní úrovni jsou Existence povědomí o dobrovolných nástrojích; Sdílená moc a odpovědnost.

6 Míru naplnění těchto předpokladů by měla zvážit místní samospráva před zahájením realizace programu na podporu dobrovolných nástrojů. Naplnění těchto předpokladů by měl podporovat stát vytvářením vhodných rámcových podmínek. Existence povědomí o dobrovolných nástrojích Základním předpokladem pro efektivní využití dobrovolných nástrojů je povědomí o těchto nástrojích, jejich potenciálních přínosech a o problémech, které mohou pomoci řešit. Otázka: Existuje mezi zainteresovanými stranami povědomí o přínosech dobrovolných nástrojů a o problémech, které mohou pomoci řešit, a o relevantních strategiích a politikách? Osvěta a přenos informací (kampaně i dlouhodobé programy) Vzdělávání (celoživotní vzdělávání, komunitní škola, diskuse uvnitř i mezi zainteresovanými stranami) Pokud chybí dostatečné povědomí, nebrání to realizaci místního podpůrného programu na jeho počátku je ale potřeba více akcentovat propagační a informační aktivity, tj. šířit povědomí v rámci daného regionu. Povědomí o přínosech dobrovolných nástrojů je potřeba vytvořit jak na úrovni místní správy, tak i soukromého sektoru a veřejnosti. Kroky pro rozšiřování povědomí jsou i součástí standardizované metodiky (viz otázka č. 10). Sdílená moc a odpovědnost Dalším výchozím předpokladem pro efektivní využití dobrovolných nástrojů je vědomí zainteresovaných stran, že mohou ovlivnit řešení problémů a podílet se na něm společně s dalšími zainteresovanými stranami v ovzduší vzájemné důvěry. Otázka: Mají zainteresované strany možnost ovlivnit strategii řešení problémů, které považují za významné, a podílet se na těchto řešeních? Existuje v místní komunitě dostatečný sociální kapitál? Osobní (osobnostní) rozvoj (schopnost efektivní spolupráce s druhými lidmi vychází ze sebepoznání a vnitřní integrity člověka) Efektivní komunikace Vytváření sociálního kapitálu (vzájemného respektu uvnitř i mezi zainteresovanými stranami), vytváření vzájemné důvěry, sdílení moci (spolurozhodování)

7 Standardizované procedury Úvod Následující sekce obsahuje popis standardizovaných procedur pro podporu dobrovolných nástrojů na místní (regionální) úrovni. Tyto procedury mohou být využity municipalitami a jejich samosprávami (především městy) a dále samosprávami regionů (kraji) k systémové podpoře dobrovolných nástrojů a jejich využití pro naplňování jejich místních / regionálních strategií v oblastech regionálního rozvoje, ochrany životního prostředí a udržitelnosti. Základním východiskem pro standardizované procedury, které již bylo zmíněno, je propojení dobrovolných nástrojů s naplňováním místních anebo regionálních (rozvojových) strategií. Dobrovolné nástroje zde slouží k naplňování konkrétních cílů, které jsou pro potřeby standardizovaných procedur shrnuty pod konceptem udržitelné spotřeby a výroby (USV). Tento koncept se jeví jako nejvhodnější pro systematické zastřešení dobrovolných nástrojů, protože vychází z principů udržitelného rozvoje a poskytuje rámec pro jejich praktické naplňování. Cílem USV je zvyšování pozitivních a snižování negativních dopadů systému spotřeby a výroby na komplexně pojímanou kvalitu života. Standardizované procedury podpory dobrovolných nástrojů na místní úrovni dále vycházejí z dobré praxe v oblasti učícího se podniku / učící se komunity a z cyklu učení, který je jejím základem. Cyklus učení je například v mezinárodních obchodních standardech ISO znám jako Demingovo schéma PLAN (Plánuj) DO (realizuj) CHECK (vyhodnoť) ACT (proveď reflexi). 1. Plánování 2. Realizace 3. Hodnocení 4. Reflexe 5. Pokračování Dalším důležitým východiskem standardizovaných procedur je dobrá praxe v oblasti místní a regionální podpory dobrovolných nástrojů, kterou představuje v Evropě především program EKOPROFIT. Popis programu a zkušenosti z jeho realizace jsou uvedeny v příloze. Program EKOPROFIT je v Evropě realizován již více než 20 let a z rakouského Grazu, kde původně vznikl, se rozšířil do stovek municipalit především v Rakousku a Německu. Vytvořily se také různé způsoby jeho aplikace. 1 Standardizované procedury jsou formulovány tak, aby byly dostatečně obecné a umožňovaly aplikaci v různých místních podmínkách při zachování požadavku na jasné vymezení standardizovaných kroků, bez jejichž realizace nemohou být programy dlouhodobě efektivní a úspěšné. 1 Projekt s názvem EKOPROFIT byl realizován i v České republice, a to Městským úřadem ve Zlíně ve spolupráci s Českým centrem čistší produkce v letech Projekt se zaměřil na zavádění EMAS na Městském úřadě ve Zlíně, v Dopravních podnicích Zlín a v Technických službách města Třebíč s využitím postupů čistší produkce a využíval pouze některé součásti programu EKOPROFIT.

8 Popis jednotlivých kroků standardizovaných procedur obsahuje: Zdůvodnění a smysl daného kroku; Základní otázku, na kterou je potřeba najít při podpoře zavádění dobrovolných nástrojů v daném korku odpověď. Otázky charakterizují jednotlivé základní kroky standardizované procedury; Popis role tří základních aktérů: státu, místní správy a soukromého sektoru; aktivity a jejich výstupy; Přehled existujících postupů a vazeb využitelných v daném kroku (odkaz na jiné programy, postupy a procedury, které lze podle místních priorit a podmínek využít).

9 Krok 1: Plánování Plánování I Dobrovolné nástroje jsou nástroje environmentální, ale i rozvojové politiky. Standardizovaný postup zavádění dobrovolných nástrojů musí vycházet z politiky kraje / obce. Do tvorby politik a jejich cílů je pro efektivní využití dobrovolných nástrojů potřeba zapojit místní zainteresované strany (podniky, obce, místní komunitu, atp.). Otázka č. 1: Obsahují existující politiky a strategie cíle v oblasti udržitelné spotřeby a výroby / dobrovolných nástrojů a jsou do vytváření politik a strategií a do identifikace priorit zapojeny všechny relevantní zainteresované strany? Popis role tří základních aktérů: Aktér Aktivita Výstup Stát Obec Soukromý sektor Osvěta, naplňování a aktualizace relevantních strategických dokumentů (příklady jsou uvedeny níže). Komunitní plánování (zapojení místních zainteresovaných stran do tvorby strategií). Proaktivní přístup k tvorbě místních strategií. Povědomí o USV, dobrovolných nástrojích a jejich důležitosti pro rozvojové politiky na straně zainteresovaných stran. Místní strategie obsahuje cíle v oblasti USV. Místní strategie obsahuje cíle v oblasti USV a soukromý sektor se podílí na jejich tvorbě a realizaci. Příklady relevantních strategických dokumentů: Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR Státní politika životního prostředí ČR Rámec programů udržitelné spotřeby a výroby Strategie regionálního rozvoje ČR 2 Místní Agenda 21 (MA21) Udržitelný rozvoj municipalit (ISO TC 268) Společenská odpovědnost (ISO 26000), analýza zainteresovaných stran Zdravá města (NSZM) 2 Mezi jeden z globálních cílů Strategie regionálního rozvoje ČR patří zajistit dynamický a vyvážený rozvoj území České republiky se zřetelem na kvalitu života a životního prostředí,... umožnit využití místního potenciálu pro posílení konkurenceschopnosti jednotlivých územně správních celků:

10 Plánování II Dobrovolné nástroje musí být využitelné pro konkrétní zlepšení v oblasti prioritních problémů. Otázka č. 2: Existuje potenciál pro zlepšení, který by bylo možné využít s pomocí dobrovolných nástrojů? Co je skutečně důležité, na co se zaměřit? Popis role tří základních aktérů: Aktér Aktivita Výstup Stát Obec Soukromý sektor Osvěta, programová podpora zavádění postupů USV v ČR (podporu by bylo možné vázat na místní programy zajišťované obcemi anebo krajskými úřady). Podpora využití (standardizovaných) postupů pro identifikaci potenciálu USV v soukromém i veřejném sektoru. Identifikace potenciálu USV. Povědomí o postupech pro identifikaci potenciálu pro zlepšení v oblasti USV a jeho využitelnosti prostřednictvím dobrovolných nástrojů. Specifikace potenciálu pro zlepšení, stanovení priorit. Specifikace potenciálu pro zlepšení, stanovení priorit. Hodnocení v rámci MA21 Environmentální stopa organizací Vstupní hodnocení udržitelné spotřeby a výroby (EDIT VALUE Tool) Hodnocení životního cyklu produktů

11 Plánování III Postup realizace žádoucích změn vychází z postupů ověřených v rámci místních programů udržitelnosti zapojujících různé zainteresované strany, jako je již zmíněný EKOPROFIT. Otázka č. 3: Existuje společný program pro realizaci žádoucích změn? Charakteristiky: Sdílené plánování a realizace včetně sdíleného financování a sdílených efektů, transparentnost a vzájemné ocenění Popis role tří základních aktérů: Aktér Aktivita Výstup Stát Obec Soukromý sektor Osvěta, programová podpora místních a regionálních programů typu EKOPROFIT. Seznámení se s programem EKOPROFIT a zorganizování místní diskuse k jeho možné realizaci v rámci existující strategie rozvoje (přizvání všech relevantních zainteresovaných stran). Seznámení se s programem EKOPROFIT a případná iniciace místní diskuse k jeho realizaci; pokud diskusi iniciovala obec anebo kraj, účast v této diskusi. Povědomí a motivace pro realizaci programů EKOPROFIT (programová podpora státu by pokrývala určité % nákladů). Konsensus na realizaci programu EKOPROFIT. Závazek spolufinancovat realizaci programu. Schválený program (k jeho návrhu lze využít následující standardizované kroky) Dohoda na účasti v programu. Závazek spolufinancovat realizaci programu. Ustavení programu (s využitím postupů programu EKOPROFIT a jeho různých variant tak, jak se vyvinuly v Evropě)

12 Krok 2: Realizace Realizace I Pro žádoucí inovace je potřeba vytvořit sítě, které jsou schopné efektivně propojit praxi a prioritní problémy s teoretickými znalostmi a věděním. Otázka č. 4: Dochází v rámci programu k propojení teoretických a praktických znalostí? Popis role tří základních aktérů: Aktér Aktivita Výstup Stát Obec Soukromý sektor Programová podpora místních a regionálních programů typu EKOPROFIT. Organizační zajištění programu, zajištění odborných kapacit pro realizaci workshopů apod. Spolupráce na realizaci programu, účast na jeho aktivitách, vyškolení vlastních pracovníků. Část zdrojů pro realizaci programu. Přenos know-how, odborné kapacity. Přenos know-how, odborné kapacity. Návrh konkrétních inovací a využití dobrovolných nástrojů (konkrétních opatření). Charakteristiky: Využití standardizovaných postupů dobrovolných nástrojů, společné aktivity Přenos znalostí a vytváření kapacit workshopy, konzultace, mentoring Týmová práce

13 Realizace II Konkrétní inovace a dobrovolné nástroje je potřeba realizovat u jednotlivých zúčastněných subjektů. Otázka č. 5: Dochází k realizaci konkrétních inovací a nástrojů u zúčastněných subjektů? Popis role tří základních aktérů: Aktér Aktivita Výstup Stát Obec Soukromý sektor Podpora realizace opatření USV (sdílení rizik inovačních projektů, zlepšení jejich ekonomické návratnosti formou měkkého úvěru apod.) Podpora realizace opatření USV formou pozitivní zpětné vazby místní komunity. Realizace opatření. Podpora realizace opatření. Podpora realizace opatření. Realizovaná opatření a jejich přínosy. Zvýšení konkurenceschopnosti. Charakteristiky: Využití standardizovaných postupů dobrovolných nástrojů, individuální aktivity zúčastněných subjektů Realizace nástrojů a opatření podle standardizovaných postupů dobrovolných nástrojů Finanční mechanismy na podporu realizace CP, EMAS a Environmentálního značení; sdílení rizik spojených s realizací (postupy jako Energy Performance Contracting (EPC))

14 Krok 3: Hodnocení Je potřeba objektivně vyhodnotit konkrétní efekty realizace dobrovolných nástrojů u jednotlivých zúčastněných subjektů a podat o tom informaci. Otázka č. 6: Jaké ověřitelné efekty přinesla realizace konkrétních inovací a nástrojů u zúčastněných subjektů a jak o nich informovat? Popis role tří základních aktérů: Aktér Aktivita Výstup Stát Obec Soukromý sektor Podpora měření a verifikace skutečných efektů opatření, jejichž realizace byla podpořena z veřejných zdrojů. Podpora reportingu. Důraz na celkové vyčíslení nákladů a přínosů souvisejících s realizací opatření a na související reporting. Postup podle plánu měření a verifikace připraveného již ve fázi plánování. Reporting (přinejmenším formou souhrnných výsledků realizovaných opatření). Motivace k měření skutečných efektů zavedených opatření a ke sdílení těchto informací přinejmenším se státem anebo lépe i s veřejností. Zájem o dosažené přínosy realizovaných opatření. Vyčíslení skutečných přínosů realizovaných opatření a nástrojů. Sdílení informací o konkrétních projektech a o dosažených výsledcích. Charakteristiky: Využití standardizovaných postupů dobrovolných nástrojů, využití hodnocení třetí stranou, reporting. U čistší produkce: Měření a verifikace (Mezinárodní protokol pro měření a verifikaci efektů úsporných opatření IPMVP), Monitoring a Targeting (M&T) U EMAS: ověřené environmentální prohlášení U environmentálního značení: statistiky prodeje Reporting (GRI apod.) Průzkumy

15 Krok 4: Reflexe Reflexe I Je potřeba ocenit dosažené výsledky. Otázka č. 7: Koho a jak ocenit za to, čeho bylo dosaženo? Popis role tří základních aktérů: Aktér Aktivita Výstup Stát Obec Soukromý sektor Podpora schémat pro oceňování proaktivních subjektů (např. podpora publicity pro tyto subjekty, zajištění verifikace třetí stranou apod.) Verifikace dosažených výsledků. Veřejné ocenění účasti v programu i dosažených výsledků. Široká publicita pro dosažené výsledky i pro veřejné ocenění. Opakování ocenění. Účast na slavnostním ocenění. Obce i soukromé subjekty mají podporu pro veřejné oceňování dosažených výsledků. Ocenění má potřebnou kredibilitu. Pozitivní zpětná vazba pro soukromý sektor. Zlepšení vztahů podniku se zainteresovanými stranami. Zvýšení konkurenceschopnosti. Charakteristiky: Veřejné ocenění, společná oslava dosažených výsledků. Formální ocenění (předem definované jako je např. EKOPROFIT Award, Národní cena kvality) Neformální ocenění (společná oslava výsledků) Zveřejnění výsledků i ocenění Zapojení nových zainteresovaných stran i jednotlivců

16 Reflexe II Je potřeba provést reflexi získaných zkušeností. Otázka č. 8: Jaké závěry pro hodnoty, politiky a strategie lze vyvodit ze získané zkušenosti? Popis role tří základních aktérů: Aktér Aktivita Výstup Stát Obec Soukromý sektor Podpora realizace setkání pro reflexi a sdílení zkušeností a výsledků. Realizace setkání zúčastněných stran pro reflexi a sdílení zkušeností a výsledků. Participace na přípravě a realizaci setkání pro reflexi a sdílení zkušeností a výsledků. Podpora sdílení zkušeností a strategické diskuse zainteresovaných stran. Podněty pro nové hodnoty, politiky a strategie. Podněty pro nové hodnoty, politiky a strategie. Charakteristiky: Strategická diskuse (vnitřní i společná) zainteresovaných stran, vznikají impulzy a podklady pro strategické plánování. Metodiky pro strategické plánování

17 Reflexe III Je potřeba upravit rámcové podmínky tak, aby podporovaly žádoucí aktivity a výstupy. Otázka č. 9: Jak upravit rámcové podmínky tak, aby podporovaly udržitelnou spotřebu a výrobu? Popis role tří základních aktérů: Aktér Aktivita Výstup Stát Obec Soukromý sektor Tvorba pravidel a strategické plánování na úrovni státu a regionální politiky. Strategické plánování na úrovni regionální a místní politiky. Strategické plánování na úrovni podniku. Vklad pro plánování na regionální a místní úrovni. Upravené politiky a strategie, nová legislativní pravidla, nové programy. Lepší rámcové podmínky pro realizaci dobrovolných nástrojů. Upravené politiky a strategie, upravené programy. Lepší rámcové podmínky pro realizaci dobrovolných nástrojů. Nové politiky a strategie. Lepší rámcové podmínky pro realizaci dobrovolných nástrojů. Charakteristiky: Tvorba nových pravidel (legislativních, nových programů, zdrojů financování apod.), ocenění / zvýhodnění subjektů dosahujících pomocí dobrovolných nástrojů žádoucích efektů Informační nástroje: propagace, vzdělávání, náklady v životním cyklu investic Ekonomické nástroje: internalizace externalit, finanční mechanismy podporující USV, Zelené nakupování (Green Public Procurement, Green Private Procurement), daňové nástroje (Green Tax Reform) Normativní nástroje: snížená administrativní zátěž, požadavky na uplatnění dobrovolných nástrojů v právních předpisech (např. ekodesign, omezení používání nebezpečných látek)

18 Reflexe IV (Shoduje se s bodem 1 Předpokladů) Základním předpokladem pro efektivní využití dobrovolných nástrojů je povědomí o těchto nástrojích, jejich potenciálních přínosech a o problémech, které mohou pomoci řešit. Otázka č. 10: Existuje mezi zainteresovanými stranami povědomí o přínosech dobrovolných nástrojů a o problémech, které mohou pomoci řešit, a o relevantních strategiích a politikách? Popis role tří základních aktérů: Aktér Aktivita Výstup Stát Obec Soukromý sektor Vytváření povědomí o dobrovolných nástrojích s využitím získaných zkušeností a výsledků na centrální i regionální úrovni. Vytváření povědomí o dobrovolných nástrojích s využitím získaných zkušeností a výsledků na místní a regionální úrovni. Vytváření povědomí o dobrovolných nástrojích v rámci soukromého sektoru. Zvýšené povědomí o dobrovolných nástrojích a jejich potenciálních efektech. Zvýšené povědomí o dobrovolných nástrojích a jejich potenciálních efektech. Zvýšené povědomí o dobrovolných nástrojích a jejich potenciálních efektech. Osvěta a přenos informací (kampaně i dlouhodobé programy) Vzdělávání (celoživotní vzdělávání, komunitní škola, diskuse uvnitř i mezi zainteresovanými stranami)

19 Reflexe V (Shoduje se s bodem 2 Předpokladů) Dalším předpokladem pro efektivní využití dobrovolných nástrojů je vědomí zainteresovaných stran, že mohou ovlivnit řešení problémů a podílet se na něm společně s dalšími zainteresovanými stranami v ovzduší vzájemné důvěry. Otázka č. 11: Mají zainteresované strany možnost ovlivnit strategii řešení problémů, které považují za významné, a podílet se na těchto řešeních? Existuje v místní komunitě dostatečný sociální kapitál? Popis role tří základních aktérů: Aktér Aktivita Výstup Stát Obec Soukromý sektor Poskytnutí příkladu pro vytváření demokratických vztahů a bezpečného prostředí pro komunikaci a spolupráci, a to interně i navenek. Interně: podpora osobnostního rozvoje a vytváření bezpečného prostředí pro komunikaci a spolupráci; demokratizace organizace práce a podpora vnitřní motivace. Externě: vytváření vzájemné důvěry a kvalitních vztahů se zainteresovanými stranami, které jsou založené na spolurozhodování. Interně: podpora osobnostního rozvoje a vytváření bezpečného prostředí pro komunikaci a spolupráci; demokratizace organizace práce a podpora vnitřní motivace. Externě: vytváření vzájemné důvěry a kvalitních vztahů se zainteresovanými stranami, které jsou založené na spolurozhodování. Zlepšení vztahů mezi zainteresovanými stranami, zvýšení důvěry ve společnosti. Sociální kapitál pro pokračování programu a další spolupráci. Sociální kapitál pro pokračování programu a další spolupráci. Osobní (osobnostní) rozvoj (schopnost efektivní spolupráce s druhými lidmi vychází ze sebepoznání a vnitřní integrity člověka) Efektivní komunikace Vytváření sociálního kapitálu (vzájemného respektu uvnitř i mezi zainteresovanými stranami), vytváření vzájemné důvěry, sdílení moci (spolurozhodování)

20 Krok 5: Pokračování Pro stálé zlepšování je potřeba nastartovat dlouhodobý program. Otázka č. 12: Jakou formu dát pokračování započatých aktivit? Popis role tří základních aktérů: Aktér Aktivita Výstup Stát Pokračující programová podpora místních a regionálních programů typu EKOPROFIT. Dlouhodobá motivace pro realizaci programů EKOPROFIT. Obec Institucionalizace programu EKOPROFIT. Pokračování programu, dosahování dalších pozitivních efektů. Soukromý sektor Integrace hodnot, interních kroků EKOPROFIT a vhodných dobrovolných nástrojů do hodnot, strategie a do systému řízení podniku. Pokračující účast v programu, stálé zlepšování, využívání dalších dobrovolných nástrojů. Charakteristiky: Opakování kroků 1. až 4. (pokračování cyklu učení začíná novým plánováním), institucionalizace žádoucích aktivit. Dlouhodobá institucionalizace programu EKOPROFIT - institucionalizace kroků (postupů odpovídajících na otázky) č. 1 až 9 Místní / regionální agentura ((z)řízená zainteresovanými stranami) Klub (po vzoru EKOPROFIT)

21 Příloha: Program EKOPROFIT Charakteristika EKOPROFIT je program na podporu čistší produkce a eko-efektivnosti na úrovni města a místních podniků. EKOPROFIT vznikl v rakouském Grazu v letech za asistence STENUM Graz. EKOPROFIT se postupně šíří po celém světě, nejvíce realizací tohoto programu (řádově stovky) je ale v Německu a v Rakousku. Programy EKOPROFIT jsou financovány jednak zúčastněnými podniky a jednak veřejnými prostředky na místní i centrální úrovni. Evropská komise doporučila EKOPROFIT jako model dobré praxe. Cíle Cílem programu EKOPROFIT je využít místní kapacity pro řešení místních i globálních environmentálních problémů pomocí podpory podniků při zavádění dobrovolných přístupů (především pak čistší produkce a systémů environmentálního managementu včetně EMAS). EKOPROFIT se zaměřuje na eko-efektivní řešení a vedle environmentálních cílů tak dosahuje i zlepšování konkurenceschopnosti místních podniků a zlepšování komplexně pojaté kvality života. Realizace EKOPROFIT má dva základní komponenty: Základní program pro začínající podniky ECOPROFIT Basic Program (Základní program EKOPROFIT), který se skládá ze společných workshopů, individuálních konzultací a předávání ocenění ECOPROFIT Award (Cena EKOPROFIT). ECOPROFIT Club Program (Klub EKOPROFIT) pro podniky, které již absolvovaly základní program. Osm workshopů základního programu zahrnuje úvod do čistší produkce, odpadové hospodářství a minimalizace odpadu, řízení toků materiálu a energie, environmentální řízení a marketing, efektivní týmová práce, tvořivost a dodržování environmentální legislativy. Témata Klubu EKOPROFIT se každoročně mění podle potřeb jeho členů a zahrnují workshopy, technickou asistenci a přípravu a prezentaci ocenění EKOPROFIT. Nová témata workshopů mají velký rozptyl a zahrnují například účinnější využívání energie, nové technologie, metodu pro řešení problémů a navrhování inovačních řešení TRIZ, totální řízení produktivity anebo společenskou odpovědnost. Schéma programu EKOPROFIT je znázorněno na obrázku 1.1.

22 Obr. 1.1 Přehled základního programu a klubu EKOPROFIT Zdroj: Christina Krenn, Petra Wolf, Johannes Fresner. ECOPROFIT Model zavádění environmentálního managementu a udržitelného rozvoje pro firmy a obce, 15. Evropský kulatý stůl k udržitelné spotřebě a výrobě, květen 2012, Bregenz, Rakousko (vlastní překlad)

23 Přínosy EKOPROFIT přináší podnikům zavedení jednoduchého systému environmentálního managementu se zaměřením na identifikaci a realizaci opatření čistší produkce, která podniku přinášejí jak snížení znečištění, tak zároveň i úsporu provozních nákladů a optimalizaci investičních opatření. Pro podniky, které se účastní programu EKOPROFIT, je jednoduché zavést následně certifikovaný systém environmentálního managementu podle ISO anebo EMAS, protože kritéria pro získání ocenění EKOPROFIT jsou podobná kritériím pro zavedení těchto standardizovaných systémů. EKOPROFIT přináší podnikům potřebný místní rámec a asistenci pro jejich aktivity v oblasti eko-inovací. Podniky dosahují stálého zlepšování svého environmentálního profilu ekonomicky efektivní cestou. Ve spolupráci s municipalitou se přitom mohou zaměřit na řešení nejdůležitějších místních environmentálních problémů. Municipality, které jsou hlavními nositeli a koordinátory tohoto programu, využívají EKOPROFIT pro zapojení širšího spektra místních zainteresovaných skupin do spolupráce se soukromým sektorem v této oblasti (jedná se například o místní odborné kapacity pro technickou asistenci a vzdělávání, výzkumné kapacity apod.). Mezi hlavní důvody, proč municipality programy EKOPROFIT realizují, patří skloubení cílů v oblasti ochrany životního prostředí s podporou konkurenceschopnosti místních podniků. To vede ke zvyšování kvality života na místní úrovni. Příklady praktické realizace Zřejmě nejrozsáhlejší aplikací schématu EKOPROFIT je jeho využití a další rozvíjení ve Vídni. Město Vídeň realizuje EKOPROFIT pod názvem EcoBusiness Plan Vienna. Účelem programu je pomoci podnikům generovat "zelené" a "čisté" zisky prostřednictvím dobrovolných postupů, které přinášejí efekty jak životnímu prostředí, tak i ekonomické úspory v jednotlivých podnicích, které se programu účastní. Vídeňský program zahájený už v roce 1998 je koncipován jako balíček environmentálních služeb pro podniky na území města. Praktická asistence podnikům spočívá v: Plně dotované vstupní hodnocení realizované konzultantem akreditovaným v systému EcoBusiness Plan Vienna; Rozhodnutí podniku zúčastnit se specifického modulu programu; Podpora v podobě částečně dotované technické asistence a přenosu informací směřující k realizaci konkrétních projektů a opatření; tato asistence se odehrává prostřednictvím modulů specifikovaných níže; Rozhodnutí nezávislé komise zda může podnik na základě realizovaných aktivit získat ocenění EcoBusiness Plan; Zdokumentování všech realizovaných opatření v databázi, která je přístupná dalším uživatelům; Možná účast v klubu podniků EcoBusiness Club. Specifické asistenční moduly EcoBusiness Plan Vienna: EcoBonus čistší produkce pro podniky do 50 zaměstnanců; Ecoprofit čistší produkce pro výrobní podniky; EcoQuality Label for Tourism čistší produkce pro hotelová zařízení;

Návrh na posílení podpory dobrovolných nástrojů v České republice Zkrácená verze závěrečné zprávy projektu

Návrh na posílení podpory dobrovolných nástrojů v České republice Zkrácená verze závěrečné zprávy projektu Návrh na posílení podpory dobrovolných nástrojů v České republice Zkrácená verze závěrečné zprávy projektu Výstup projektu Efektivní uplatňování dobrovolných nástrojů politiky životního prostředí realizovaném

Více

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Příprava RIS LK OS 1 Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Definice USV Udržitelná spotřeba a výroba (USV) je založena na výrobě a službách, včetně jejich spotřeby, které zajišťují

Více

Zkušenosti z projektů USV. Pavel Růžička Předcházení vzniku odpadu 2016 Praha, 25/10/2016

Zkušenosti z projektů USV. Pavel Růžička Předcházení vzniku odpadu 2016 Praha, 25/10/2016 Zkušenosti z projektů USV Pavel Růžička Předcházení vzniku odpadu 2016 Praha, 25/10/2016 Udržitelná spotřeba a výroba Praktické uchopení konceptu udržitelného rozvoje Základní konflikt: Chceme věci, které

Více

Vstupní hodnocení možností využití dobrovolných nástrojů v podnicích

Vstupní hodnocení možností využití dobrovolných nástrojů v podnicích Vstupní hodnocení možností využití dobrovolných nástrojů v podnicích Ing. Jan Pavlík České centrum pro energetickéřízení EMPRESS office@empress.cz Vznik metodiky vstupního hodnocení inovací udržitelné

Více

Národní program čistší produkce. Návrh specifického podprogramu pro průmyslové podniky

Národní program čistší produkce. Návrh specifického podprogramu pro průmyslové podniky Národní program čistší produkce Návrh specifického podprogramu pro průmyslové podniky Název: Udržitelná výroba v malých a středních podnicích Východiska Zdroje alokované v průmyslových podnicích do oblasti

Více

A. Návrhy na nové aktivity v roce 2015:

A. Návrhy na nové aktivity v roce 2015: AKČNÍ PLÁN ZLEPŠOVÁNÍ PROCESU MÍSTNÍ AGENDY 21 Co je Akční plán zlepšování procesu místní Agendy 21? Součástí každé metody modernizace veřejné správy, každého úspěšného procesu, je formulace přehledného

Více

Přehled a analýza nástrojů USV v zahraničí a v ČR S využitím modelu vytvořeného v rámci výzkumu

Přehled a analýza nástrojů USV v zahraničí a v ČR S využitím modelu vytvořeného v rámci výzkumu Přehled a analýza nástrojů USV v zahraničí a v ČR S využitím modelu vytvořeného v rámci výzkumu 1 a 2) Audit obecně a v ČR 3a) Ekolabeling obecně (ekologicky šetrné výrobky EŠV); 3 b) Podpora ekologicky

Více

Environmentální management a

Environmentální management a Environmentální management a certifikace EMAS Mgr. Miroslav Krčma Místní í Agenda 21 v obcích, 2. listopadu 2011 Tento dokument byl vytvořen za finanční pomoci Revolvingového fondu Ministerstva životního

Více

ÚVOD DO ŠKOLENÍ ENERGETICKÉHO MANAGEMENTU. PORSENNA o.p.s.

ÚVOD DO ŠKOLENÍ ENERGETICKÉHO MANAGEMENTU. PORSENNA o.p.s. ÚVOD DO ŠKOLENÍ ENERGETICKÉHO MANAGEMENTU PORSENNA o.p.s. PORSENNA o.p.s. založena v roce 2004 potřeba uvádět principy UR do praxe poradenství v oblasti komunální energetiky strategické, rozvojové, koncepční

Více

A. Návrhy na nové aktivity v roce 2016:

A. Návrhy na nové aktivity v roce 2016: AKČNÍ PLÁN ZLEPŠOVÁNÍ PROCESU MÍSTNÍ AGENDY 21 Co je Akční plán zlepšování procesu místní Agendy 21? Součástí každé metody modernizace veřejné správy, každého úspěšného procesu, je formulace přehledného

Více

Dobrá praxe v provozu zdravotnických zařízení

Dobrá praxe v provozu zdravotnických zařízení Národní program čistší produkce Návrh specifického podprogramu pro sektor zdravotnictví Dobrá praxe v provozu zdravotnických zařízení 1. ÚVOD 1.1 Národní program čistší produkce Dobrá praxe v provozu zdravotnických

Více

Čistší produkce. a její podpora v České republice

Čistší produkce. a její podpora v České republice 1 Čistší produkce a její podpora v České republice Pavel Růžička, MŽP Seminář čistší produkce Brno, 6.10.2010 Co je čistší produkce? Preventivní strategie podporující efektivnější využívání vstupních zdrojů

Více

Příkladná role státu? Naplňování EED a role energetických služeb se zárukou

Příkladná role státu? Naplňování EED a role energetických služeb se zárukou Příkladná role státu? Naplňování EED a role energetických služeb se zárukou Ing. Vladimír Sochor ředitel odboru energetické účinnosti a úspor 1 Směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti Směrnice Evropského

Více

kam směřuje zelený závazek EU?

kam směřuje zelený závazek EU? Energetická účinnost: Ing. Vladimír Sochor ředitel odboru energetické účinnosti a úspor debata v Evropském domě 1 Směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

SMART CITIES OPTIKOU MMR

SMART CITIES OPTIKOU MMR SMART CITIES OPTIKOU MMR CITYCON 22. 9. 2016, PÍSEK MGR. FRANTIŠEK KUBEŠ MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ODBOR REGIONÁLNÍ POLITIKY VEDOUCÍ ODDĚLENÍ URBÁNNÍ POLITIKY STRUČNÁ VÝCHODISKA ANEB PROČ BÝT SMART

Více

ZDRAVÉ MĚSTO A MÍSTNÍ AGENDA 21 CHRUDIM AKČNÍ PLÁN ZLEPŠOVÁNÍ PROCESU MÍSTNÍ AGENDY 21. Vyhodnocení návrhů na zlepšování procesu MA 21 v roce 2014:

ZDRAVÉ MĚSTO A MÍSTNÍ AGENDA 21 CHRUDIM AKČNÍ PLÁN ZLEPŠOVÁNÍ PROCESU MÍSTNÍ AGENDY 21. Vyhodnocení návrhů na zlepšování procesu MA 21 v roce 2014: AKČNÍ PLÁN ZLEPŠOVÁNÍ PROCESU MÍSTNÍ AGENDY 21 Co je Akční plán zlepšování procesu místní Agendy 21? Součástí každé metody modernizace veřejné správy, každého úspěšného procesu, je formulace přehledného

Více

Vliv malých a středních podniků na životní prostředí

Vliv malých a středních podniků na životní prostředí Vliv malých a středních podniků na životní prostředí Vliv malých a středních podniků na životní prostředí MSP 70% celkového průmyslového znečištění v EU Vlivy na místní životní prostředí i komunity: v

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA II.

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA II. ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA II. Úvod do dobrovolných nástrojů Ing. Alena Bumbová, Ph.D. Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu Katedra ochrany obyvatelstva Kounicova 65 662 10 Brno telefon: 973

Více

Státní program MPO ČR na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie EFEKT 2013

Státní program MPO ČR na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie EFEKT 2013 Státní program MPO ČR na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie EFEKT 2013 Program EFEKT slouží k zvýšení úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Je zaměřen

Více

Možnosti snižování energetické náročnosti

Možnosti snižování energetické náročnosti Možnosti snižování energetické náročnosti Ing. Vladimír Sochor ředitel odboru energetické účinnosti a úspor konference Průmysl 4.0 snižuje energetickou náročnost ČR 1 Směrnice 2012/27/EU o energetické

Více

Kritéria MA21 pro města a obce

Kritéria MA21 pro města a obce Kritéria pro města a obce KATEGORIE ZÁJEMCI KRITÉRIUM UKAZATEL LIMIT i Zájem o zápis do evidence Vyplnění registračního formuláře do Databáze ii Kontaktní osoba Stanovení kontaktní osoby - zástupce právnické

Více

A. Návrhy na nové aktivity v roce 2015:

A. Návrhy na nové aktivity v roce 2015: AKČNÍ PLÁN ZLEPŠOVÁNÍ PROCESU MÍSTNÍ AGENDY 21 Co je Akční plán zlepšování procesu místní Agendy 21? Součástí každé metody modernizace veřejné správy, každého úspěšného procesu, je formulace přehledného

Více

Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje

Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje 2014-2020 Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014 2020 (SRR) je základním koncepčním dokumentem v oblasti regionálního rozvoje. Dle

Více

LETNÍ ŠKOLA Zdravých měst

LETNÍ ŠKOLA Zdravých měst LETNÍ ŠKOLA Zdravých měst úvodní seminář Turnov, 18. června 2014 www.zdravamesta.cz/ls Akce je součástí projektu NSZM ČR Strateg-2 podpořeného finančními prostředky z ESF a ze státního rozpočtu v rámci

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 2020

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 2020 Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 2020 Řídící orgán: Ministerstvo průmyslu a obchodu Požadavky kladené na programy ze strany EK a evropské legislativy Proces přípravy programů

Více

Česká politika. Alena Marková

Česká politika. Alena Marková Česká politika Alena Marková Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR schválený vládou v lednu 2010 základní dokument v oblasti udržitelného rozvoje dlouhodobý rámec pro politické rozhodování v kontextu

Více

Agenda 21. a hledá řešení ve spolupráci se všemi

Agenda 21. a hledá řešení ve spolupráci se všemi Místní Agenda 21 Agenda 21 Agenda 21 Globální strategický a akční plán světového společenství, který stanovuje konkrétní kroky směrem k udržitelnému rozvoji. Místní Agenda 21 Zohledňuje konkrétní problémy

Více

Program na podporu eko-inovací v ČR

Program na podporu eko-inovací v ČR Program na podporu eko-inovací v ČR Michal Musil FOCUSED ON INNOVATION Praha 3.7.2008 Sdružení na podporu ekoinovací v ČR Integra Consulting Services s.r.o. Technologické Centrum Akademie věd České ekologické

Více

Návrh rozvoje Národního programu čistší produkce

Návrh rozvoje Národního programu čistší produkce Návrh rozvoje Národního programu čistší produkce Souhrnný podklad z výstupů projektu VaV č. 1C/4/25/04 Výzkum podpory udržitelné výroby a spotřeby určený pro diskusi s CENIA říjen 2005 1. Východiska 1.1

Více

Podpora transparentnosti a rozvoje trhu s energetickými službami ve dvaceti zemích EU

Podpora transparentnosti a rozvoje trhu s energetickými službami ve dvaceti zemích EU Podpora transparentnosti a rozvoje trhu s energetickými službami ve dvaceti zemích EU Projekt Transparense Projekt Transparense Tento dokument byl vypracován v rámci projektu Transparense Zvýšení transparentnosti

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 INTEGROVANÉ TERITORIÁLNÍ INVESTICE POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

Hodnocení implementace

Hodnocení implementace Hodnocení implementace Obsah: A. KONKURENCESCHOPNÉ PODNIKÁNÍ... 3 OPATŘENÍ 1.1.1 ROZVOJ INOVAČNÍHO PODNIKÁNÍ VČETNĚ INFRASTRUKTURY... 3 OPATŘENÍ 1.1.2 EFEKTIVNÍ SPOLUPRÁCE MEZI VŠ, VÝZKUMNÝMI ÚSTAVY A

Více

Finanční podpory. Pavel Růžička, MŽP 14.12.2007, Brno

Finanční podpory. Pavel Růžička, MŽP 14.12.2007, Brno Finanční podpory Pavel Růžička, MŽP 14.12.2007, Brno Přehled finančních podpor Operační programy OPŽP Operační program Životní prostředí OPPI Operační program Podnikání a inovace Podpora malého a středního

Více

Projekt BRIS a jeho přínos Zahajovací konference projektu RIS Zlínského kraje

Projekt BRIS a jeho přínos Zahajovací konference projektu RIS Zlínského kraje Projekt BRIS a jeho přínos Zahajovací konference projektu RIS Zlínského kraje Ing. Daniela Váchová Technologické centrum AV ČR, Praha BRIS - info v Bohemian Regional Innovation Strategy v Hlavní cíl -

Více

Část III. MÍSTNÍ AGENDA 21 a kvalita veřejné správy

Část III. MÍSTNÍ AGENDA 21 a kvalita veřejné správy Část III. AKREDITOVANÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM MÍSTNÍ AGENDA 21 a kvalita veřejné správy [ Principy udržitelného rozvoje v návaznosti na strategické plánování a kvalitu života ] http://databaze-strategie.cz/cz/osn-un/strategie/agenda-

Více

HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN

HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN ZÁVĚREČNÁ EVALUAČNÍ ZPRÁVA Příloha č. 2: Diagramy teorie změn hodnocených IPn v rámci projektu Hodnocení ukončených IPn TEORIE ZMĚNY: METODICKÁ PODPORA RŮSTU KVALITY UČITELSKÉ

Více

MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC

MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC partner pro byznys inovace MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC Hlavní zaměření: Odborná specializace: EKONOMIKA a MANAGEMENT Inovační management Informační a komunikační technologie

Více

Efektivnost trhu zboží a služeb a zkvalitňování charakteristik podnikání

Efektivnost trhu zboží a služeb a zkvalitňování charakteristik podnikání Podpora aktivní samoregulace a systém ověřování environmentální výkonnosti výrobků 37 Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí Název projektu Podpora aktivní samoregulace (příklad

Více

Buy Smart+ Zelené nakupování je správná volba

Buy Smart+ Zelené nakupování je správná volba Buy Smart+ Zelené nakupování je správná volba Obsah Zelené nakupování - úvod Náklady životního cyklu Projekt Buy Smart+ Zelené nakupování Zelené nakupování Zelené nakupování " je takový způsob nakupování,

Více

Projekt Zdravý Jihomoravský kraj 19. Národní konference kvality ČR, 21. února 2013, Brno

Projekt Zdravý Jihomoravský kraj 19. Národní konference kvality ČR, 21. února 2013, Brno Projekt Zdravý Jihomoravský kraj 19. Národní konference kvality ČR, 21. února 2013, Brno Bc. Martina Brtnická, Ing. Jarmila Beránková, Ph.D. Projekt Zdravý kraj (PZK) Vstup: Jihomoravský kraj (dále jen

Více

MODEL PRO OVLIVŇOVÁNÍ SYSTÉMU SPOTŘEBY A VÝROBY Z POHLEDU VÝROBCE. Účel. Východiska. Tvorba modelu. Popis součástí modelu

MODEL PRO OVLIVŇOVÁNÍ SYSTÉMU SPOTŘEBY A VÝROBY Z POHLEDU VÝROBCE. Účel. Východiska. Tvorba modelu. Popis součástí modelu MODEL PRO OVLIVŇOVÁNÍ SYSTÉMU SPOTŘEBY A VÝROBY Z POHLEDU VÝROBCE Účel Vytvoření modelu, který by popisoval hlavní faktory působící na systém udržitelné spotřeby a výroby (USV) z pohledu výrobce, bylo

Více

ÚVOD DO ENERGETICKÉHO MANAGEMENTU

ÚVOD DO ENERGETICKÉHO MANAGEMENTU ÚVOD DO ENERGETICKÉHO MANAGEMENTU Karel Zubek Vsetín 18 dubna 2013 Spotřeba a výhled celosvětové spotřeby energií Světová poptávka po elektrické energii vzroste za čtvrtstoletí do roku 2035 o 70%, tedy

Více

ROLE VEŘEJNÉHO SEKTORU V ROZVOJI KLASTRŮ A KLASTROVÝCH INICIATIV

ROLE VEŘEJNÉHO SEKTORU V ROZVOJI KLASTRŮ A KLASTROVÝCH INICIATIV ROLE VEŘEJNÉHO SEKTORU V ROZVOJI KLASTRŮ A KLASTROVÝCH INICIATIV Pavla Břusková Agentura pro regionální rozvoj, a.s., Ostrava Spontánní vs. řízený proces Klastry jako spontánní seskupení a zdola ustavené

Více

Participace v rámci MA21 Kontext udržitelného rozvoje měst

Participace v rámci MA21 Kontext udržitelného rozvoje měst Participace v rámci MA21 Kontext udržitelného rozvoje měst Ing. arch. Marie Petrová Senát PČR, 14. září 2015 Klimatické změny PARTICIPACE Energetické úspory Finanční krize Sociální koheze Adaptace DEMOGRAFICKÝ

Více

Potřebnost energetického managementu nejen měst a obcí

Potřebnost energetického managementu nejen měst a obcí Potřebnost energetického managementu nejen měst a obcí Ing. Vladimír Sochor ředitel odboru energetické účinnosti a úspor 1 Plnění cíle NAPEE alternativní schéma dle článku 7 ČR se rozhodla jít cestou alternativního

Více

Podpora inovačních podniků z OP Praha - pól růstu ČR 2014-2020

Podpora inovačních podniků z OP Praha - pól růstu ČR 2014-2020 Podpora inovačních podniků z OP Praha - pól růstu ČR 2014-2020 Ing. Jakub Pechlát Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy Kancelář výzkumu, vývoje a inovací Seminář Financování firemních inovací s výhledem

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Listopad 2013

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Listopad 2013 Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Listopad 2013 Obsah OP PIK a inovace Prioritní osy OP PIK Obecné principy OP PIK OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Důraz na rozvojové

Více

Enterprise Europe Network

Enterprise Europe Network Enterprise Europe Network v České republice Ing. Daniela Váchová Financování pro malé a střední podniky 20.května 2008 Praha Základní informace Výzva EK v Rámcovém programu pro konkurenceschopnost a inovace

Více

Zavádění systému EMAS na MěÚ v Chrudimi

Zavádění systému EMAS na MěÚ v Chrudimi Zavádění systému EMAS na MěÚ v Chrudimi V roce 2009 získalo Město Chrudim, které realizuje projekt Zdravé město a místní Agendu 21 Cenu za inovaci ve veřejné správě za rok 2008 díky zavádění systému EMAS

Více

Energetické cíle ČR v evropském

Energetické cíle ČR v evropském kontextu kontextu 1 Vrcholové strategické cíle ASEK Energetická bezpečnost Bezpečnost dodávek energie Odolnost proti poruchám Konkurenceschopnost Bezpečnost Konkurenceschopné ceny pro průmysl Sociální

Více

EPC. Energy Performance Contracting (EPC) je moderní model spolupráce mezi klientem a

EPC. Energy Performance Contracting (EPC) je moderní model spolupráce mezi klientem a EPC Energy Performance Contracting (EPC) je moderní model spolupráce mezi klientem a specializovaným dodavatelem, tj. firmou energetických služeb (ESCO Energy Services Company), zaměřený na zvyšování energetické

Více

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER IVIII. Setkání starostů a místostarostů Plzeňského kraje 4. 10. 2012 Plzeň HISTORIE METODY LEADER V ČR 2004 2006 2004 2008 2007 2013 2014 2020 LEADER+

Více

Budoucnost metody QUEST a navazující aktivity

Budoucnost metody QUEST a navazující aktivity Budoucnost metody QUEST a navazující aktivity Radomíra Jordová, CDV, v.v.i. Zbyněk Sperat, CDV, v.v.i. Pardubice, 17. září Obsah Možnosti EU QUEST a související projekty Plány udržitelné městské mobility

Více

Kulatý stůl l expertů. Jihlava 20.června 2007

Kulatý stůl l expertů. Jihlava 20.června 2007 Kulatý stůl l expertů Jihlava 20.června 2007 Základní informace Systémový projekt OP RLZ 3.3 Realizátor projektu: MPSV ČR Dodavatel VZ: sdružení NVF, BIVŠ, KPMG Subdodavatelé: SST, AMSP, ČIA Doba realizace:

Více

Podpora V&V v regionech v 7. RP REGIONY ZNALOSTÍ, VÝZKUMNÝ POTENCIÁL

Podpora V&V v regionech v 7. RP REGIONY ZNALOSTÍ, VÝZKUMNÝ POTENCIÁL Podpora V&V v regionech v 7. RP REGIONY ZNALOSTÍ, VÝZKUMNÝ POTENCIÁL Setkání se zástupci regionů Brusel, 30. května 2008 Lenka Havlíčková, TC AV ČR REGIONAL NCP havlickova@tc.cz REGIONY ZNALOSTÍ CÍL posilování

Více

Strategie ČR v plnění národních cílů Směrnice o energetické účinnosti stávající a budoucí nástroje podpory

Strategie ČR v plnění národních cílů Směrnice o energetické účinnosti stávající a budoucí nástroje podpory Strategie ČR v plnění národních cílů Směrnice o energetické účinnosti stávající a budoucí nástroje podpory Ing. Vladimír Sochor ředitel odboru energetické účinnosti a úspor seminář Zvyšování energetické

Více

Integrovaný regionální operační program

Integrovaný regionální operační program Integrovaný regionální operační program Přehled specifických cílů IROP dle identifikace územní dimenze X / 1.1 Zvýšení regionální mobility prostřednictvím modernizace a rozvoje sítí regionální silniční

Více

Řízení a sdílení rizik v energetických službách. Miroslav Marada

Řízení a sdílení rizik v energetických službách. Miroslav Marada Řízení a sdílení rizik v energetických službách Miroslav Marada OBSAH Představení společnosti ENESA a.s. Přehled rizik projektů EPC Způsoby řízení a omezování rizik projektů EPC ENESA a.s. představení

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Podpůrné aktivity účinnějšímu využívání zdrojů v Libereckém kraji 7. února 2014, Praha

Podpůrné aktivity účinnějšímu využívání zdrojů v Libereckém kraji 7. února 2014, Praha Podpůrné aktivity účinnějšímu využívání zdrojů v Libereckém kraji 7. února 2014, Praha Struktura prezentace Kontext Východiska Projekt USV Program rozvoje LK 2014-2020 Dotační schémata k podpoře udržitelného

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

Status quo národního plánu energetické efektivity a politiky obnovitelných zdrojů České republiky

Status quo národního plánu energetické efektivity a politiky obnovitelných zdrojů České republiky Status quo národního plánu energetické efektivity a politiky obnovitelných zdrojů České republiky 21. února 2012 Senát Parlamentu ČR, Praha Ing. Vladimír Vlk, poradce Ministerstvo životního prostředí ČR

Více

Kritéria MA21 pro města a obce

Kritéria MA21 pro města a obce Kritéria pro města a obce KATEGORIE ZÁJEMCI KRITÉRIUM UKAZATEL LIMIT i Zájem o zápis do evidence Vyplnění registračního formuláře do Databáze ii Kontaktní osoba Stanovení kontaktní osoby - zástupce právnické

Více

Systém environmentálního řízení

Systém environmentálního řízení EMS Systém environmentálního řízení Pavel Růžička, MŽP Seminář k environmentální politice pro MSP Brno, 14.12.2007 Systémy environmentálního řízení Systematický přístup k ochraně ŽP ve všech směrech podnikatelské

Více

Strategický dokument se v současné době tvoří.

Strategický dokument se v současné době tvoří. Karta projektového okruhu Číslo a název projektového okruhu: Garant karty projektového okruhu: Spolupracující subjekty: 3.9 Elektronizace odvětví: ejustice Ministerstvo spravedlnosti Ministerstvo vnitra

Více

Brno,

Brno, 2014 2020 Brno, 7.10.2015 programové území tematické zaměření programu 2014-2020 alokace programu 2014-2020 základní parametry programu harmonogram přípravy a výzvy programu 2 PROGRAMOVÉ ÚZEMÍ AT - CZ

Více

Zkušenosti s realizací ekologických auditů škol a školských zařízení ve městě Vsetín

Zkušenosti s realizací ekologických auditů škol a školských zařízení ve městě Vsetín Zkušenosti s realizací ekologických auditů škol a školských zařízení ve městě Vsetín Kolektiv autorů MěÚ Vsetín: Bc. Věra Goldová Ing. Milan Půček, MBAMBA Ing. JiříTrezner Martin Kučný (SPKP Vsetín o.p.s.)

Více

Ekodesignový projekt. Centrum inovací a rozvoje (CIR) Centre for Innovation and Development

Ekodesignový projekt. Centrum inovací a rozvoje (CIR) Centre for Innovation and Development Ekodesignový projekt Centrum inovací a rozvoje (CIR) Ekodesign Centrum inovací a rozvoje (CIR) Vlastnosti a užitná hodnota každého je definována již v prvních fázích jejich vzniku. Při návrhu je nutné

Více

Kritéria místní agendy

Kritéria místní agendy Kritéria místní agendy Kritéria místní Agendy 21 jsou oficiální nástroj, který umožňuje všem aktivním obcím a městům dle jasně definovaných parametrů prokázat na jaké úrovni realizují místní Agendu 21.

Více

Kritéria MA21 pro místní akční skupiny /MAS/

Kritéria MA21 pro místní akční skupiny /MAS/ KATEGORIE ZÁJEMCI UKAZATEL LIMIT i Zájem o zápis do evidence Vyplnění registračního formuláře do Databáze ii Kontaktní osoba Stanovení kontaktní osoby - zástupce právnické osoby iii Zpětná vazba o stavu

Více

Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT

Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT Petr Prášek Obsah Úvod Politika MŠMT v oblasti IPR OP VK OP VaVpI Vize pro nové programové období Východiska Strategie hospodářského rozvoje

Více

Metoda QUEST a její vývoj

Metoda QUEST a její vývoj Metoda QUEST a její vývoj Radomíra Jordová, CDV, v.v.i. Zbyněk Sperat, CDV, v.v.i. Pardubice, 17. září Obsah Projekt QUEST Metodika QUEST Udržitelná doprava Proč QUEST? Mnoho evropských měst stojí před

Více

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 ESF ERDF Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 Mgr. Zdeňka Bartošová vedoucí oddělení metodiky a strategie odbor evropských fondů Magistrát hl. města Prahy Východiska z programového

Více

AUDITOR EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.9/2007

AUDITOR EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.9/2007 Gradua-CEGOS, s.r.o., certifikační orgán pro certifikaci osob č. 3005 akreditovaný Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. podle ČSN EN ISO/IEC 17024 AUDITOR EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ

Více

4.1TORs-cesky.doc ZAVÁDĚNÍ STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ PRO ČESKOU REPUBLIKU

4.1TORs-cesky.doc ZAVÁDĚNÍ STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ PRO ČESKOU REPUBLIKU ZADÁNÍ 4.1TORs-cesky.doc ZAVÁDĚNÍ STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ PRO ČESKOU REPUBLIKU 1 Základní informace V listopadu 2000 dokončil Národní vzdělávací fond (NVF) České republiky s pomocí projektů Phare

Více

Moravskoslezský kraj - cesta ke SMART regionu

Moravskoslezský kraj - cesta ke SMART regionu Moravskoslezský kraj - cesta ke SMART regionu Zpracoval: Ing. Rostislav Rožnovský Datum: 5. 6. 2015 Východisko: Obyvatelé Moravskoslezského kraje jsou dlouhodobě postiženi zhoršenou kvalitou životního

Více

Jak dosáhnout povinného požadavku na budovy s téměř nulovou spotřebou energie s pomocí dotačních titulů NZÚ a OPŽP

Jak dosáhnout povinného požadavku na budovy s téměř nulovou spotřebou energie s pomocí dotačních titulů NZÚ a OPŽP Jak dosáhnout povinného požadavku na budovy s téměř nulovou spotřebou energie s pomocí dotačních titulů NZÚ a OPŽP Nová zelená úsporám Program Ministerstva životního prostředí zaměřený na úspory energie

Více

Management kvality a jeho využití v praxi MěÚ Benešov

Management kvality a jeho využití v praxi MěÚ Benešov MěÚ Benešov Management kvality a jeho využití v praxi MěÚ Benešov Mgr. Bc. Miluše Stibůrková tajemnice MěÚ Benešov E-mail: stiburkova@benesov-city.cz Telefon: 317 754 144, 317 754 145 Městský úřad Benešov

Více

Kvalita ve veřejné správě. Ing. Mgr. David Sláma ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstvo vnitra

Kvalita ve veřejné správě. Ing. Mgr. David Sláma ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstvo vnitra Kvalita ve veřejné správě Ing. Mgr. David Sláma ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstvo vnitra Kvalita ve veřejné správě Kvalita ve veřejné správě = míra naplňování

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Evropská územní spolupráce. Programy přeshraniční spolupráce 2014-2020

Evropská územní spolupráce. Programy přeshraniční spolupráce 2014-2020 Evropská územní spolupráce Programy přeshraniční spolupráce 2014-2020 Financování společenských funkcí lesů, možnosti podpory EVVO z národních a evropských zdrojů 24. 6. 2015, Mazurova chalupa, Hoděšovice

Více

Možnosti čerpání evropských fondů pro rozvoj podnikání nové dotační výzvy na podporu malého a středního podnikání

Možnosti čerpání evropských fondů pro rozvoj podnikání nové dotační výzvy na podporu malého a středního podnikání Možnosti čerpání evropských fondů pro rozvoj podnikání nové dotační výzvy na podporu malého a středního podnikání Mgr. Zuzana Fialová regionální projektová manažerka Brno, 29. ledna 2015 OP PIK 2014-2020

Více

kohezní politiky s ohledem na Operační ředitel sekce fondů EU, výzkumu a vývoje

kohezní politiky s ohledem na Operační ředitel sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Udržitelnost a environmentální aspekty kohezní politiky s ohledem na Operační program Podnikání a inovace Ing. Petr Očko, Ph.D. ředitel sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Operační program Podnikání a inovace

Více

PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu

PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu Petr Kurfürst Brno, 13.10.2014 PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu Účel Oblast působnosti Přínosy Hlavní rysy Cyklus SUMP podle

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA II.

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA II. ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA II. Úvod do dobrovolných nástrojů Ing. Alena OULEHLOVÁ, Ph.D. Univerzita obrany Fakulta vojenského leadershipu Kounicova 65 662 10 Brno telefon: 973 44 31 55 e-mail: alena.oulehlova@unob.cz

Více

Zaměření OP PIK 4 Prioritní osy (PO)

Zaměření OP PIK 4 Prioritní osy (PO) Zaměření OP PIK 4 Prioritní osy (PO) PO 1 Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace PO 2 Rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a stř. podniků PO 3 Účinné nakládání energií, rozvoj energetické infrastruktury

Více

Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020

Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020 Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020 posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací zlepšení přístupu, využití a kvality informačních a komunikačních technologií

Více

Vstupní analýza absorpční kapacity OPTP. pro programové období 2014 2020

Vstupní analýza absorpční kapacity OPTP. pro programové období 2014 2020 Manažerské shrnutí 1 Výstup zpracovaný k datu: 10. 2. 2014, aktualizace k 7.5. 2014 Zpráva zpracována pro: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Staroměstské náměstí 6 110 15 Praha 1 Dodavatel: HOPE-E.S.,

Více

JARNÍ ŠKOLA Zdravých měst

JARNÍ ŠKOLA Zdravých měst JARNÍ ŠKOLA Zdravých měst úvodní seminář Prachatice, 19. března 2014 www.zdravamesta.cz/js Akce je součástí projektu NSZM ČR Dobrovolnictví a veřejná služba v obci - jak na to? podpořeného finančními prostředky

Více

Informace o přípravě strategického dokumentu Česká republika 2030 (aktualizace Strategického rámce udržitelného rozvoje ČR)

Informace o přípravě strategického dokumentu Česká republika 2030 (aktualizace Strategického rámce udržitelného rozvoje ČR) Informace o přípravě strategického dokumentu Česká republika 2030 (aktualizace Strategického rámce udržitelného rozvoje ČR) 25. únor 2016 Jednání Pracovní skupiny pro udržitelný rozvoj regionů, obcí a

Více

Rozvoj energetických služeb v kontextu evropské směrnice o energetické účinnosti

Rozvoj energetických služeb v kontextu evropské směrnice o energetické účinnosti Rozvoj energetických služeb v kontextu evropské směrnice o energetické účinnosti Mezinárodní konference o energetických úsporách Úspory energie a metoda EPC hotel Diplomat, 27. 11. 2012 Praha Obsah Postoj

Více

Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu. Senát PČR 10. 4. 2014

Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu. Senát PČR 10. 4. 2014 Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu Senát PČR 10. 4. 2014 Systém výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) v ČR Legislativa VaVaI zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experiment. vývoje

Více

Konference Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Řídicí orgán OPPI

Konference Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Řídicí orgán OPPI Konference Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Řídicí orgán OPPI 9. prosince 2010, Praha Clarion Congress Hotel, Praha Operační program Podnikání a inovace 2007-2013 2013

Více

TOGETHER WE CAN projekt interních koučů v UniCredit Bank

TOGETHER WE CAN projekt interních koučů v UniCredit Bank TOGETHER WE CAN projekt interních koučů v UniCredit Bank Firma: UniCredit Bank Czech Republic, a.s. Na Příkopě 858/20 111 21 Praha 1 www.unicreditbank.cz Kontaktní osoba: Lenka Štěpánová Learning & Development

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR:

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR: Společenská odpovědnost organizací (CSR) je koncept, známý v České republice řadu let. Společensky odpovědné aktivity, angažovanost vůči komunitě, realizace veřejně prospěšných projektů, to vše značí rostoucí

Více

Cena Ústeckého kraje za společenskou odpovědnost veřejný sektor ostatní DOTAZNÍK

Cena Ústeckého kraje za společenskou odpovědnost veřejný sektor ostatní DOTAZNÍK Cena Ústeckého kraje za společenskou odpovědnost veřejný sektor ostatní DOTAZNÍK Základní údaje o organizaci Organizace: Sídlo organizace: Kategorie: (*nehodící se škrtá) do 50 zaměstnanců nad 50 zaměstnanců

Více