Tištěná verze: ISBN , online verze: ISSN dobrovolná cena 10 Kč. prostredí právech 44~45 09

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Tištěná verze: ISBN 1214-9632, online verze: ISSN 1801-0415 www.nesehnuti.cz dobrovolná cena 10 Kč. prostredí právech 44~45 09"

Transkript

1 Tištěná verze: ISBN , online verze: ISSN dobrovolná cena 10 Kč prostredí právech 44~45 09 lidských Zpravodaj o životním a Téma: Bezpečí pro uprchlíky Zbraně, nebo lidská práva? + aktuální dění v programech a iniciativních skupinách + Karel Dolejší o Obamově administrativě a protiraketové obraně + reportáž Kateřiny Fojtíkové o Finrosforu nová ekoporadkyně Martina Stávková + článek Alžběty Možíšové o sexismu + MDŽ 2009

2 úvod Obsah Obamova administrativa a protiraketová obrana Parte Pozvánky na akce a možnosti zapojení jako dobrovolník/ice Přináší novela skutečně transparentnost? Když z nebe padá smrt kazetové pumy Ne Natu! Ne válce! FINROSFORUM 2009, Helsinki Více zbraní neznamená více bezpečí! Uprchlictví: mýty a skutečnost My cvičíme, vy nakupujete Klára Vagundová, dobrovolnice programu Bezpečí pro uprchlíky Bára Zavřelová, dobrovolnice programu Bezpečí pro uprchlíky Jídlo místo zbraní Zaostřeno na hypermarkety MDŽ Ekoporadna NESEHNUTÍ: odborné rady, efektivní pomoc a ochrana životního prostředí Tirage: redakce: Kristýna Pešáková, Lenka Šafránková Pavlíčková, Jaroslava Šimáková, Milan Štefanec grafická úprava a sazba: Radim Šašinka, tisk: tiskárna DAPE na FCS papír registrace: MK ČR Vytištěno na recyklovaném papíře poznámka redakce: Ne všechny články musí vyjadřovat stanovisko NESEHNUTÍ. Chcete-li dostávat zpravodaj ALARM, máte dvě možnosti. Pošlete na brněnskou adresu NESEHNUTÍ dvacetikorunovou známku (počet známek počet čísel ALARMu) anebo nám napište na adresu kde si můžete objednat jeho pravidelné zasílání v elektronické verzi. ALARM si můžete také prohlédnout na našich internetových stránkách: Děkujeme Jarmile Přibylové za korektury textů. Za ilustrace děkujeme Vrutusovi (www.vrutus.vidurius.cz) Nové přírůstky Sexismus není o sexu, ani v reklamě Grafik sazeč tohoto listu přijme zakázky ~Časopisy~noviny~knihy~plakáty~ ~letáky~výstavy~akcidenční tiskoviny~ od návrhu po realizaci ~ od vizitky po lokomotivu tel.: www LarvaGrafik com...od vizitky po lokomotivu Toto vydání ALARMu vyšlo také díky finanční podpoře statutárního města Brna. titulní strana: RŠ a síť sítí 2

3 zbrane Obamova administrativa a protiraketová obrana Autor: Karel Dolejší, redaktor Britských listů Při své pražské návštěvě americký prezident Barack Obama v zásadě zopakoval dávno formulované oficiální stanovisko své administrativy k projektu protiraketové obrany v Evropě: pokud bude íránská hrozba aktuální, USA budou budovat fungující a finančně efektivní systém protiraketové obrany na starém kontinentě. Obama osobně nikdy netvrdil nic jiného. Jiné byly ovšem názory jeho poradců a spolupracovníků. Když vloni v březnu navštívil polský premiér Donald Tusk Spojené státy, Obamův poradce Zbigniew Brzezinski mu dosti natvrdo řekl, že v případě uzavření smlouvy s Bushem musí polská vláda počítat s anulováním dojednaných dokumentů, jestliže v prezidentských volbách zvítězí nikoliv John McCain, ale Barack Obama. Ještě ostřejším kritikem protiraketové obrany (PRO) je už od jejích počátků viceprezident Joe Biden. Mimochodem, právě na případu Joe Bidena lze studovat fenomén, který lze asi nejlépe charakterizovat jako protiraketovou politickou korektnost. Mezi osobami usilujícími o vysoké politické funkce bychom dnes sotva našli někoho, kdo samotnou myšlenku protiraketové obrany kritizuje tak zásadně jako například výzkumný pracovník Center for Defense Information (CDI) Phil Coyle. Důvod je nasnadě: kdo by nějakou formou nerespektoval realitu totiž zválcování a zlobbování Kongresu a zejména americké veřejnosti propagandou zájmových skupin prosazujících PRO může na kariéru ve vysoké politice rovnou zapomenout. Obyčejní Američané a Američanky problematice PRO ani technickým omezením použitých technologií nerozumějí a přitom v důsledku dlouhodobé masáže katastrofickými, i když nesmyslnými scénáři útoku jednou či dvěma raketami, mají prostě strach. Napadání PRO jako takové by v očích veřejnosti prostě diskvalifikovalo. Proto ani tak zásadní kritik jako Joe Biden dnes nekritizuje samotný koncept, ale poukazuje na jeho četné technické a ekonomické nedostatky. Navzdory řečenému existují důvody a šance k omezování původního Bushova projektu PRO. To se týká na jednom z prvních míst technologie nazývané původně National Missile Defense (Národní protiraketová obrana) a později z politických důvodů přejmenované na Ground-based Midcourse Defense (Pozemní obrana ve střední fázi letu) zkráceně NMD/GMD. Tato technologie, která je již rozmístěna na stálých základnách na Aljašce a v Kalifornii a která by měla být rozmístěna také v Evropě, vznikla na výslovnou politickou zakázku prezidenta Bushe během pouhých pěti let ( ) a od té doby se dále vyvíjí za účelem odstranění vrozených nemocí. Náklady na její vývoj a budování už dosahují desítek miliard dolarů, aniž se ovšem podařilo odstranit několik základních nedostatků. Prvním je mizivá odolnost proti klamným cílům a protiopatřením protivníka. Čistě kinetická bojová část antirakety je schopna metodou hit-to-kill zničit ve střední fázi letu, tj. na oběžné dráze, maximálně jeden cíl; pro hypotetického protivníka je však technicky velmi jednoduché (a ve srovnání s astronomickou cenou NMD/GMD o mnoho řádů levnější) umístit do hlavice své rakety několik klamných cílů (může to být i obyčejný nafukovací balón), současně snížit infračervené vyzařování pravé bojové hlavice (například speciálním nátěrem), a tím ztížit senzorům bojového tělesa EKV identifikaci a zaměření cíle; naváděcí radar může být klamán klasickými metalickými odrážeči známými již z druhé světové války atp. Druhým zásadním nedostatkem systému je jeho statičnost. To ovšem znamená, že jeho poloha je velmi přesně známa, což přináší mimořádnou zranitelnost. Jestliže strategické jaderné rakety jsou již celá desetiletí v co největší míře nahrazovány mobilními systémy (leteckými, ponorkovými, raketami na vlastních mobilních podvozcích nebo alespoň na železnici), je to proto, že statické zařízení je jasným cílem. V případě protiraketového systému pak nepochybně cílem číslo jedna. Právě proto jsou mimochodem protiraketové základny na území kontinentálních USA umístěny ve velmi řídce obydlených oblastech Prognózy ekonomického vývoje v USA na další desetiletí byly z řady důvodů demografické trendy, vývoj obchodní bilance, zadlužení atd. velmi nepříznivé dokonce ještě před vznikem současné ekonomické krize. Nebude možno dále bez omezení navyšovat obranný rozpočet. Za této situace je ovšem nutno stanovit pro výzbrojní politiku Pentagonu jasné priority. A vše směřuje k tomu, aby na prvním místě stály potřeby bojujících jednotek, kterým v oblasti PRO odpovídá PRO bojiště (theater missile defense) reprezentované úplně jinými zbraňovými systémy než je NMD/GMD. Projekt společné protiraketové obrany NATO je mimochodem rovněž projektem z kategorie protiraketové obrany bojiště Podle mého názoru tedy vše nasvědčuje tomu, že současná americká administrativa na protiraketové základně v Evropě ve skutečnosti nikterak nelpí, ba původní projekt evropské protiraketové základny je z technických a finančních důvodů žhavým kandidátem na zrušení. Situaci však komplikuje skutečnost, že se z tohoto projektu stal prostředek, jimž se Obamova administrativa rozhodla vyvíjet tlak na Moskvu, která se jím cítí ohrožena. Smyslem tlaku je dosáhnout změny ruské politiky vůči Íránu, a donutit tak Moskvu k ostřejšímu postoji vůči íránskému jadernému programu. V danou chvíli jsou obě země v jakémsi klinči a ani jedna není ochotna ustoupit. Jak tato hra mezi dvěma velmocemi dopadne hra, do níž vláda v demisi zatáhla ČR pod hesly zvýšení mezinárodního významu a zlepšení bezpečnosti to už v tuto chvíli ČR v zásadě neovlivní, protože to závisí na dynamice mezinárodněpolitických událostí spočívajících mimo okruh jejího možného vlivu. Radarové smlouvy dosud nebyly schváleny poslanci Parlamentu ČR. 3

4 aktuální akce pozvánky na akce a možnosti zapojení jako dobrovolník/ice Autorka: Kristýna Pešáková, dobrovolnická koordinátorka Logo programu Bezpečí pro uprchlíky Programu Bezpečí pro uprchlíky chybí logo. Pomůžete nám to napravit? Své návrhy na logo tohoto programu posílejte na Předem děkujeme!!! Logo může být výrazné, jednoduché, může vyjadřovat pohyb, změnu, ale i multikulturalitu, kterou do naší společnosti příchozí vnášejí, potřebu integrace jako obousměrného procesu, vzájemného poznávání, logo může klást důraz na to, že je třeba jednat a je vítané, pokud bude symbolicky zohledňovat fakt, že proces migrace a multikulturní společnost vnímáme jako genderovaný proces, tedy jako proces, který přináší specificky mužské i ženské zkušenosti jak migrantům/tkám, tak i přijímající společnosti. Návrh designu katalogu knihovny NESEHNUTÍ Hledáme dobrovolníky/ice na návrh nového designu pro stránky knihovny NESEHNUTÍ (http://nhk.kexik.net/ opac/index.php). Design by měl korespondovat s aktuálním designem www NESEHNUTÍ (http://nesehnuti. cz). Design musí respektovat aktuální rozložení stránky knihovny. Návrhy posílejte na Ráda zodpovím případné dotazy či podrobněji vysvětlím. Pomoc s polepem letáčků Prosíme o pomoc s přelepem letáků (přelepení starého účtu novým číslem na materiálech NESEHNUTÍ a adresy NESEHNUTÍ). Možno přijít dělat k nám do kanceláře nebo si vzít domů a donést až hotové. Moc byste nám pomohli! 5. září 2009 Rozdávání jídla bezdomovcům/kyním 5. září proběhne další rozdávání jídla potřebným lidem. Rozdávat se bude v sobotu odpoledne. Hledáme pomocné ruce na vyzvednutí jídla z vegetariánských jídelen, donesení a rozdávání jídla a následné umytí nádobí. Můžete-li pomoci, hlaste se na cz. Předem děkujeme! 16. září 2009 Kampaňová schůzka NESEHNUTÍ Od hod. V prostorách knihovny NESEHNUTÍ. Srdečně zváni všichni, kdo se chtějí dozvědět více o aktivitách NESEHNUTÍ a dění v rámci programů. A od září 2009 se můžete těšit na pravidelné besedy, přednášky a promítání, tzv. Večery s NESEHNUTÍm (např. v říjnu Jana Valdrová na téma Kdo potřebuje -ová? atd.). Informace o programech a datech Večerů s NESE- HNUTÍm budou od září na Kontakt v případě zájmu o zapojení se do aktivit NESEHNUTÍ: Kristýna Pešáková, dobrovolnická koordinátorka NESEHNUTÍ, tel.: Aktuální možnosti zapojení vždy na: 4 Parte posbíral Milan Štefanec, iniciativní skupina Zbraně, nebo lidská práva? Celosvětové výdaje na zbrojení stále rostou. V roce 2007 činily Kč. V tomto roce vydaly USA na zbrojení nejvíce financí od dob ukončení druhé světové války, asi Kč. Od teroristického útoku v roce 2001 USA zvýšily své zbrojní výdaje o 59 %. Rusko zvýšilo své zbrojní výdaje o 13 %. Nedělejme si žádné iluze. Pokud nebudeme prodávat zbraně my, udělá to kdokoliv jiný. Obchod se zbraněmi je příliš výnosný na to, aby se ho svět vzdal. Rusko to chápe. Éru demokratického romantismu nahradila éra obchodního pragmatismu, komentuje situaci šéf ruské státní společnosti Rosoboronexport, která má v zemi monopol na vývoz zbraní. Francie v roce 2008 vyvezla zbraně za 8,1 miliardy USD, čímž překonala svůj militaristický závazek na daný rok o více než dvě miliardy. V roce 2009 by chtěla ve vývozu zbraní dohonit Velkou Británii. Ta je v současné době druhým největším vývozcem zbraní hned za Spojenými státy. Za toto přední místo vděčí např. i wahhábistické absolutistické monarchii Saúdská Arábie, které prodala 72 bojových letounů. Zaostávat nechce ani Čína, a tak svoji lidově osvobozeneckou největší armádu světa čítající více než dva milióny vojáků dle oficiálních údajů bude v roce 2009 dotovat částkou mld Kč. Z šestimiliardové populace planety Země žije 1,2 miliardy s prostředky nižšími než jeden americký dolar na den. 111 států světa přijalo mezinárodní smlouvu zakazující používání kazetové (tříštivé) munice. Proti se postavili její největší výrobci a uživatelé Čína, Indie, Izrael, Pákistán, Rusko a Spojené státy. Bývalý ředitel humanitární organizace Člověk v tísni Tomáš Pojar jako zástupce české diplomacie projednával s německými kolegy a kolegyněmi požadavek českých zbrojařů, kterým se nelíbí, že jim Německo zatrhlo již několikátý vývoz zbraní přes své území do nestabilních zemí. Problém s dopravou zbraní řešili i na Slovensku, kde se v dubnu loňského roku několik dní toulal nestřežený vlak naložený raketami určenými pro válkou zmítanou Srí Lanku. Česká republika stále vyváží zbraně do nedemokratických zemí či do zemí, kde probíhají ozbrojené kon-

5 zbrane flikty. V roce 2008 byly z ČR vyvezeny zbraně za 4,8 miliardy Kč, což je nejvíce v celé historii novodobého českého státu. Z českých dodávek se tak mohla radovat i vojenská junta v Rovníkové Guinei, autor Zelené knihy v Libyi či vláda jedné strany ve Vietnamu. Zbraně z ČR nezahálely ani na Kavkaze, kde jimi gruzínský prezident zahájil noční ostřelování jihoosetinského správního střediska Cchinvali. Jeho verzi o tom, že se jen bránil ruskému útoku, zpochybnili jak pozorovatelé OBSE, tak speciální mezinárodní vyšetřovací komise. 147 členských zemí OSN odhlasovalo pokračování v práci na Smlouvě o obchodu se zbraněmi (Arms Trade Treaty, ATT), která má přispět k větší kontrole zbrojních obchodů a ochraně lidských práv. Proti smlouvě se jménem svých států vyslovil zimbabwský diktátor Mugabe společně s bývalým americkým prezidentem Bushem. S nástupem nového šéfa americké administrativy Obamy a z obav před omezením možnosti držení střelných zbraní začali Američané a Američanky ve velkém nakupovat pušky. Každý den je na světě střelnými zbraněmi zabito zhruba tisíc lidí. Zabíjet a mrzačit se ale dá i bílým fosforem, který izraelská armáda odpalovala opakovaně a záměrně na hustě obydlené oblasti při své vojenské operaci Lité olovo v pásmu Gazy. V izraelské armádě, kterou ministr obrany Izraele označil za nejmorálnější armádu na světě, se rozmohla móda triček s vyobrazením mrtvých dětí, matek brečících na hrobech svých synů a rozbombardovaných mešit. Nejoblíbenější tričkový slogan Jeden výstřel, dva mrtví doprovází obrázek těhotné Palestinky v zaměřovacím terči. Na brněnském výstavišti proběhl letos v květnu jubilejní desátý ročník veletrhu zbraní IDET. Globální obchod se zbraněmi se vymkl kontrole, tvrdí zpráva mezinárodní organizace Amnesty International. Přináší novela skutečně transparentnost? Autor: František Janda, dobrovolník iniciativní skupiny Zbraně, nebo lidská práva? Zákon 38/1994 Sb. o zahraničním obchodu s vojenským materiálem kontroluje vývoz střelných zbraní a dalšího vybavení pro vojenské a bezpečnostní složky. Je tedy nesmírně důležité, aby tento zákon co nejvíce omezoval riziko, že české zbraně budou zneužívány k porušování lidských práv, k vnitřní represi nebo jinému zhoršení vnitřní stability a bezpečnosti kdekoli ve světě. Tento zákon byl v minulosti novelizován již několikrát. Současný návrh, jež byl ve čtvrtek schválen Senátem, lze považovat za nejvýznamnější novelu za 15 let platnosti tohoto zákona. Nevládní organizace očekávaly řadu pozitivních změn, vzhledem k tomu, že vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala, že se zasadí o zvýšení transparentnosti vývozu zbraní z ČR. Čím se úředníci (ne)musí řídit Proč je ale vlastně důležité, aby měla veřejnost k těmto informacím přístup? V českém zákoně je stanoveno, jak má firma, která chce zbraně vyvážet, postupovat a jaká ministerstva její žádost o vývozní licenci posuzují. V žádném paragrafu však není řečeno, že by se české zbraně neměly vyvážet konečným uživatelům porušujícím lidská práva. Zákon nicméně alespoň stanoví, že úřady mají postupovat v souladu s mezinárodními závazky České republiky. V prosinci loňského roku vešla v platnost právně závazná Společná pozice EU nahrazující dosavadní Kodex chování EU při vývozech zbraní, jež byl závazný pouze politicky. Český úředník je tedy chráněn před žalobou firmy, které vývoz nepovolí a zároveň může být stíhán za vydání licence na vývoz do země, která nesplňuje kritéria této směrnice zmíněných lidských práv se týká kritérium dva. Toliko teoreticky. Při bližším pohledu na znění tohoto kritéria však čteme: členské státy vydávají licence se zvláštní obezřetností a opatrností u zemí, kde jsou podle hodnocení příslušných orgánů OSN, EU nebo Rady Evropy vážně porušována lidská práva. Co se rozumí zvláštní obezřetností nebo vážným porušováním si potom mohou licenční úředníci vykládat po svém. Že jsou jednotlivá kritéria definována příliš vágně, je zjevné a evropské nevládní organizace si na to stěžují už od vzniku Kodexu v roce Na druhou stranu je třeba se ptát, zda je vůbec možné tak složitou problematiku vymezit naprosto jednoznačně. I kdyby se nakrásně v kritériu 2 podařilo ošetřit všechny situace tak, aby byly jeho ustanoveními úřady v rozhodování o licenci zcela sešněrovány, stále bude možné vyvézt zbraně do země, kde jsou lidská práva sice dodržována, ale která české zbraně později reexportuje (např. do některé embargované země), ať už z důvodu korupce, špatné celní kontroly, organizovaného zločinu ve státních strukturách nebo prostě díky laxnější kontrole exportu místních úřadů. Problematika reexportu je sice řešena v kritériu sedm, ale detailně vymezit, nakolik je konečný uživatel z tohoto hlediska věrohodný, je ještě těžší, než ze zmíněného hlediska dodržování lidských práv. Určitý posun k jasnějšímu znění českého zákona ale můžeme vidět v tom, že na podnět zpravodajských služeb jsou v návrhu novely vyjmenovány prvky, které by měl obsahovat doklad o konečném užití. V tomto dokumentu se konečný uživatel zavazuje, že dovezené zbraně nezneužije. České firmy musejí doklad o konečném užití přikládat k žádosti o licenci na vývoz už podle současného znění zákona není však vůbec stanoveno, co by měl obsahovat. Novela vyjmenovává alespoň to nejdůležitější. Nicméně to, které země jsou v tomto ohledu věrohodné a jaké závazky má doklad v jednotlivých případech obsahovat, zákonem zcela určit nelze a zůstává to na uvážení úředníků. BIS problematiku nezákonného reexportu přibližuje na svých stránkách následovně: Příslušný obchod je např. rozdroben do řetězce trans- 5

6 zbrane 6 akcí, které se uskutečňují přes několik firem, zařízení je na začátku rozloženo a rozprodáno po částech a na konci jsou jednotlivé díly opět složeny v jeden celek. Především ale nelze na první pohled zjistit, že půjde o nelegální obchod. Velký byznys bez veřejné kontroly Problematika kontroly exportu je tedy složitější, než aby bylo možné ji v zákoně zcela podchytit a definovat jednoznačná pravidla. To nijak neomlouvá fakt, že česká i evropská legislativa jsou v současnosti až moc vágní. Určitou volnost rozhodování ale budou mít úřady vždy. Když potom uvážíme, že v roce 2007 byly uděleny licence na vývoz vojenského materiálu v souhrnné hodnotě 477 milionů Eur, můžeme si domyslet, že tlaky na licenční úředníky nejsou malé. Je tedy nesmírně důležité, aby měly úřady zpětnou vazbu nejen od zbrojařské lobby, ale i od občanské společnosti kritiku, pokud dochází vývozy zbraní z České republiky k podpoře vlád porušujících lidská práva, a naopak ocenění, pokud jsou kontrolní mechanismy v pořádku. Jediným zdrojem informací pro veřejnost jsou však národní výroční zprávy o kontrole exportu. V těch je obecně načrtnuto, které kategorie zbraní se do jednotlivých zemí vyvezly. Jednotlivé kategorie však seskupují velmi různorodé druhy vojenského materiálu a určení konečných uživatelů je také pouze obecné. Dovedeno do krajnosti tak nelze z poslední výroční zprávy rozeznat, zda byly z ČR vyvezeny v roce 2007 na Filipíny náboje určené pro místní policii, nebo protitankové střely pro teroristickou organizaci Abu Sayyaf. Druhá možnost je sice prakticky vyloučená, nicméně tento příklad názorně ilustruje, že výroční zprávy samy o sobě veřejnou kontrolu neumožňují. Měla by tedy zpráva být rozsáhlejší? Už v současnosti má přibližně 50 stran a uvedením podrobnějších údajů by to mohlo být až několik set. Podívejme se na příklad Finska, které vydává výroční zprávu podobného rozsahu jako ČR. Pokud však některá finská nevládní organizace má pochybnosti o určité cílové zemi, může si kdykoli na finském ministerstvu vyžádat kopii vývozní licence se všemi konkrétními údaji o daném obchodním případu. S bližšími informacemi pak může finská veřejnost jednotlivé vývozy hodnotit a příznivě působit na zlepšování kontrolní politiky. V ČR tomu tak není. V roce 2000 a 2003 odmítlo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) poskytnout bližší informace o zahraničním obchodu s vojenským materiálem nevládním organizacím jako je Ekologický právní servis nebo Společnost pro trvale udržitelný rozvoj. MPO argumentovalo tím, že tyto údaje jsou předmětem seznamu utajovaných skutečností podle zákona 148/1998 Sb. Ten vznikl ještě před naším vstupem do EU a v roce 2005 byl nahrazen zákonem 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti. V mezirezortním připomínkovém řízení při vzniku tohoto nového zákona a jeho prováděcího předpisu uplatnilo Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) zásadní připomínku k zmíněnému ustanovení ohledně utajování informací o vývozech vojenského materiálu, které podle MZV neodpovídá mezinárodním závazkům ČR a praxi kontrolní politiky. I přesto bylo toto ustanovení beze změny přeneseno do (v současnosti platného) seznamu utajovaných informací. MZV to umožnilo s následujícím komentářem: MZV ustupuje od zásadnosti (své připomínky). Nicméně i nadále upozorňuje MPO, že předpisy EU vyžadují zveřejňování těchto údajů. Navržené znění je tedy v rozporu s legislativou EU. V roce 2007 žádalo NESEHNUTÍ o poskytnutí informací o vývozech zbraní v letech do zemí jako je Angola, Gruzie, Kolumbie, Srí Lanka, Uzbekistán a dalších. MPO tuto žádost odmítlo s odkazem na zmíněný seznam utajovaných informací a také s odvoláním na ustanovení zákona 38/1994 Sb., které říká, že úředníci jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech majících povahu obchodního a služebního tajemství, o nichž se dověděli v souvislosti s vydáváním povolení, udělováním licence nebo kontrolou obchodu s vojenským materiálem. V případě licencí, které nebyly čerpány, by ještě bylo možné uvažovat o tom, že po zveřejnění detailních informací by mohla nějaká konkurenční firma dovozci nabídnout svoje zboží za lepší cenu a způsobit tak původnímu vývozci škodu. NESEHNUTÍ však žádalo o poměrně neurčité informace o tři roky starých obchodních případech jak by jejich zveřejnění ohrozilo obchodní tajemství, nikdo vysvětlit nedokáže. Ostatně ve zmíněném Finsku jsou licence veřejným dokumentem, jakmile jsou vydány, tedy ještě před uskutečněním vývozu a nedá se říci, že by tato míra otevřenosti finský obranný průmysl nějak poškozovala. Transparentnost, nebo zklamání? Je tedy namístě se ptát, zda projednávaná novela zákona 38/1994 Sb. naplňuje závazek programového prohlášení vlády. Ačkoli Ministerstvo průmyslu a obchodu jakožto předkladatel odtud opsalo do důvodové zprávy, že transparentnost je cílem novely, v jejím znění to nereflektovalo. Ustanovení týkající se obchodního tajemství (umožňující úřadům svévolný výklad) stejně jako seznam utajovaných informací zůstalo v návrhu nedotčené. Pozměňovací návrh poslankyně Kateřiny Jacques, který by zneužívání pojmu obchodní tajemství zamezil, byl při projednávání v Poslanecké Sněmovně drtivou většinou zamítnut. Lze tedy s lítostí konstatovat, že slovo transparentnost zůstává v oblasti vývozu zbraní jen prázdným pojmem. Amnesty International a NESEHNUTÍ ve společném prohlášení vydaném v době projednávání novely zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem kritizovalo ty pasáže novely, které umožňují zbrojní obchody dojednávat i firmám, které nejsou dostatečně prověřeny a které nemají na obchod se zbraněmi licenci. Přestože proti této změně se postavili a na úskalí s ní spojená upozornili vedle nevládních organizací zástupci ministerstva průmyslu a obchodu, sporná ustanovení v přijaté novele zůstala. Nový zákon tak usnadnil obchodování se zbraněmi ztížil možnost i státních orgánů kontrolovat zbrojní obchody a subjekty v něm se pohybující. Zdroje: Human Rigrhts Watch 2009: A Dying Practice

7 zbrane Když z nebe padá smrt kazetové pumy Autor: Peter Tkáč, iniciativní skupina Zbraně, nebo lidská práva? Začiatkom decembra minulého roku pristúpilo v Oslo 94 krajín sveta k podpisu Dohody o kazetovej munícií (The Convention on Cluster Munitions), ktorá zakazuje jej používanie, výrobu, skladovanie a obchodovanie s ňou. Dodnes ju ratifikovalo 10 z nich (Albánsko, Írsko, Laos, Mexiko, Niger, Nórsko, Rakúsko, Sierra Leone, Svätá stolica, Španielsko). Snáď už ani neprekvapí, že jej najväčší výrobcovia a distributéri, akými sú USA, Rusko, Čína a Izrael 1, zmluvu nepodpísali a rokovania o nej ignorovali. K nim patrí aj jedna malá krajina (bývalého) východného bloku, ktorej bezpečnosť zrejme od tejto zákernej zbrane závisí. Inak by sa jej minister zahraničných vecí nevyjadril, že náhle vyradenie tejto munície z výzbroje by do určitej miery znamenalo zneschopnenie ozbrojených síl 2. Nebudem napínať, touto krajinou, presadzujúcou svoje vlastné ekonomické záujmy pred snahou vyše stovky krajín sveta, je Slovensko. Starú muníciu chce dokonca nahradiť novou, sofistikovanou. Pri použití tradičnej kazetovej bomby sa totiž z jej nosiča v určitej výške nad cieľom oddelí množstvo menších náloží ktoré tak pokryjú svojimi výbuchmi väčšiu plochu. V prípade nevybuchnutia nálože sa z nej de facto stáva pozemná mína, a zasiahnutá oblasť sa tak stáva pre civilistov smrteľné nebezpečnou. Nové tzv. sofistikované nálože sa majú v prípade nevybuchnutia samy zneškodniť. Ich spoľahlivosť si môžme overiť napríklad v južnom Libanone, kde pri jeho bombardovaní Izraelom v roku 2006 až 10% sofistikovaných náloží so samoničiacim mechanizmom zlyhalo 3. Predstava, že môj dom a políčko sú posiate stovkami samozneškodnených náloží pričom každá desiata ma môže pri okopávaní uhoriek sofistikovane zabiť, nie je moc lákavá. Mimochodom, slovenskú firmu KONŠTRUKTA Defence, ktorá kazetovú muníciu vyrába a priamo na svojich webových stránkach aj ponúka 4, bolo vidieť tento rok na zbrojárskom veľtrhu IDET v Brne 5. Či sa tu predstaví aj so svojou pýchou, 122 mm raketou nesúcou 50 náloží a romanticky nazvanou AGAT, môžeme len hádať. Samotný veľtrh IDET sa má tento rok niesť v znamení 10. výročia vstupu Českej republiky do NATO, krátko po ktorom nasledovalo humanitárne bombardovanie dnes už bývalej Juhoslávie. O dôvodoch a príčinách vedúcich k bombardovaniu môžeme celé hodiny vášnivo diskutovať, faktom však zostáva, že dodnes je obyvateľov Srbska ohrozovaných nevybuchnutou kazetovou muníciou, zhodenou lietadlami NATO. Vyplýva Kazetové pumy nalezené v olivovém háji, Gruzie. foto: to z novej štúdie nórskej organizácie Norwegian People s Aid, predstavenej v apríli tohto roku. V nej sa dozvieme, že následkom výbuchov kazetových bômb zatiaľ podľahlo 31 ľudí a ďalších 160 bolo ranených, z toho 4 obete zahynuli až po ukončení bombardovania, teda následkom náhodných explózií nevybuchnutých náloží 6. O to viac je zarážajúce, že Srbská republika dodnes Dohodu o kazetovej munícií nepodpísala, hoci sa na snahách vedúcich k jej zakázaniu aktívne podieľala 7. Treba ešte dodať, že sama juhoslovanská armáda používala tento typ munície počas konfliktov na začiatku 90. rokov. Ďalšiu štúdiu venovanú kazetovej munícií vydala organizácia Human Right Watch. Dokazuje v nej, že jak Rusko, tak aj Gruzínsko zhadzovalo počas minuloročného konfliktu kazetovú muníciu na osídlené oblasti, následkom čoho zatiaľ zahynulo 16 a zranených bolo 54 civilistov. Rusko obvinenia z používania kazetovej munície v tomto konflikte dodnes odmieta. Je doložené, že ju Rusko zhadzovalo v Čečensku a v rámci Sovietskeho zväzu aj Afganistane, pričom sa radí medzi jej najväčších svetových výrobcov a distribútorov. Gruzínsko použilo muníciu M85 nakúpenú v Izraely a jej použitie oficiálne priznalo. Táto munícia sa vyrába v dvoch verziách, jedna so samozničujúcim mechanizmom, druhá bez, a ako už bolo spomenuté, v Libanone jej až 10% zlyhalo. O zmätkoch súvisiacich s obchodom so zbraňami svedčí aj fakt, že kým predstavitelia Gruzínska proklamujú nákup a použitie výhradne len verzie so samozničujúcim mechanizmom, tak v zasiahnutých oblastiach sa zatiaľ našli len nálože tento mechanizmus neobsahujúce publicshow;id= WWWAllCompDocIDLang/ CZ?OpenDocument&NAV=1&LANG=CZ&USE=U 6 Norwegian People s Aid 2009: Report on the impact of unexploded cluster munitions in Serbia org/filestore/reportontheimpactofunexplodedclustersubmunitionsinserbia_smallest.pdf, pp 40; česky o tejto správe informoval server Czech Free Press www. czechfp.cz/site/?p= publicshow;id= Human Rigrhts Watch 2009: A Dying Practice www. hrw.org/en/reports/2009/04/14/dying-practice-0 7

8 8 Ne Natu! Ne válce! Autorka: Adéla Smažilová, dobrovolnice skupiny Zbraně, nebo lidská práva? NATO představuje vzrůstající bariéru dosažení světového míru. Po skončení studené války našla mezinárodní komunita pro NATO nový úkol stalo se nástrojem vojenské akce a šiřitelem ideje války proti teroru. Ve skutečnosti jde o snahu vedenou Spojenými státy vybudovat na světě systém základen, který umožní efektivní použití síly za ignorace veškerého mezinárodního práva. Tato snaha pak vede k militarizaci členských zemí organizace a zvyšování nákladů na zbrojení (země NATO jsou zodpovědné za 75 % celosvětových výdajů na zbrojení) Výše uvedený text je krátkým výtahem z prohlášení nově zformované mírové iniciativy No to NATO, která organizovala protesty proti letošnímu šedesátému výročí založení tohoto vojenského spolku, jehož členem je i Česká republika. Koalice vznikla z podhoubí evropské pacifistické levice a spojuje v sobě všechny generace i různé politické orientace. Počínaje tímto rokem, využívajíce tak kulatého výročí vzniku, chtějí aktivisté/ky upozornit na zbytečnost existence NATO a na problémy s tím spojené. Iniciativa No to NATO požaduje okamžité stažení vojsk Severoatlantické aliance z Afgánistánu, Íráku a ukončení okupace Palestiny, přičemž hlavním cílem je, aby organizace byla rozpuštěna. Mezinárodní konflikty by se měly řešit nenásilnou cestou a v rámci OSN. Dále aktivisté/tky požadují, aby výdaje jdoucí na zbrojení byly využity na sociální programy, což je, zvláště v době krize, naprosto legitimní požadavek. Do Štrasburku jsem se rozjela s přítelem a v autě nic netušících rodičů, abych si sama mohla udělat obrázek o tom, jak se taková velká demonstrace dělá, jak probíhá a jak je efektivní. Iniciativa No to NATO připravila na první dubnový víkend více aktivit. Asi 5000 lidí bylo nasměrováno na kraj Štrasburku, kde vyrostla mírová vesnice. Cena za noc byla 5 euro, za jídlo na den pak 5 7, které se vybíraly formou solidárního příspěvku. Jinak peníze v kempu vůbec nebyly potřeba. Jidlo bylo vegetariánské a bio, byla ho spousta a 3 denně. V průběhu sobotní demonstrace dokonce dorazila dodávka se sójovým gulášem až do města. Logistické zajištění na tak vysoké úrovni pro mě bylo velmi příjemným zjištěním. V kempu vládla mírová atmosféra, večer se na nedaleké farmě konaly koncerty, jen ten hluk všudypřítomné helikoptéry rušil. Krásné počasí lákalo k prohlídce historického centra města, avšak samo jádro Štrasburku bylo obehnáno policajty, zřejmě pro pocit bezpečí (sucha a jistoty na těle) zasedajících politiků/ ček. Nepropustnou ocelovou bariéru překonal pouze francouzský prezident Sharki, který kolem nás se svými gorilami proběhl v rámci prezentace zdravého životního stylu a masáže politikova ega. Sobotní demonstrace se zpočátku opravdu nesla v mírovém duchu. Problém nastal, jakmile policie zablokovala přístup k oficiálně povolenému místu demonstrace. Aktivistům/tkám Black Bloku se podařilo tuto policejní zbrane provokaci prorazit a průvod mohl pokračovat směrem k německé straně a Mostu Evropy, kde mělo dojít ke spojení s německou částí demonstrace. Most Evropy byl obsazen policií stejně jako další mosty zpět do Štrasburku. V takto vymezeném prostoru se Black Block jal útočit na symboly kapitalismu okolo a původně mírová demonstrace se zahalila do dýmu. Následoval pokus o návrat zpět a spojení se s další částí demonstrace, která zůstala mimo mosty, ale obsluha vodních děl na mostech měla jiný názor. Slunce pomalu zapadalo a vzhledem ke vzdálenosti mírové vesnice jsem se rozhodla po cca 17 hodině hledat cestu z obklíčení. Únik byl možný až po té, co místní obyvatelstvo otevřelo cestu mezi zahrádkami. Následoval dvouhodinový pochod okrajem města, prodloužený ještě o vyhýbání se policejním kontrolám. Zorganizovat takto velkou demonstraci není jednoduché, ale co se týče logistiky a informovanosti, bylo vše zvládnuto na výbornou. Problém nastává v případě efektivity takto dobře připravené nenásilné akce, kterou tisíce jedinců v černém sabotují zapalováním věcí okolo. Násilí ze strany demonstrantů pak jen dává establishmentu další záminky pro masivní nasazení policie při příštích akcích a vykazování pokojných demonstrantů na okraje měst, kde pak taková shromáždění postrádají smysl. Je však za vzrůstající persekuce ze strany úřadů a policie vůbec ještě možné provozovat klasický nenásilný mírový protest? Odpověď nechám na vás. Více informací na Aktivisté/ky nepřijeli jen demonstrovat, ale během dvou dnů se také odehrála série přednášek a workshopů na antimilitaristická témata, kde probíhala výměna názorů a zkušeností nejen z Evropy. foto: Adéle Smažilová

9 reportáž FINROSFORUM 2009, Helsinki Záznam z konference o porušování lidských práv v současném Rusku Autorka: Kateřina Fojtíková, Helsinki Finsko ruské občanské fórum (Finnish-Russian Civic Forum) letos potřetí pořádalo v Helsinkách konferenci o porušování lidských práv v Ruské federaci FINROSFORUM V pondělí a úterý 25. a 26. května se v nové budově finského parlamentu sešlo více než třicet aktivistů/ek ruské politické opozice, obránců/kyň práv etnických a náboženských menšin a vedoucích představitelů/ek Lesbian a gay hnutí, aby zde diskutovali o zásadním porušování práv zmíněných skupin a také otázku současných politických vězňů a vězeňkyň. Týden před oficiální návštěvou Vladimira Putina, která se uskutečnila 3. června na pozvání finského premiéra Mattiho Vanhanena, intelektuálové/ky jednoznačně konstatovali/y nutnost domáhat se evropského práva a vzdorovat tak kritickému vývoji politické situace v Rusku. Finsko ruské občanské fórum vzniklo v lednu 2007 na podporu občanských iniciativ pro demokracii, lidská práva a svobodu projevu. Impulsem k jeho založení bylo krom jiného zavraždění Anny Politkovské. Na svých webových stránkách www. finrosforum.fi systematicky reflektuje vývoj politické situace v Ruské federaci a informuje o mocenských zásazích a potlačování lidských práv a svobod. Konference, jež fórum každoročně pořádá, umožňuje představitelům/kám ruské politické opozice a utlačovaných menšin, kteří by se na své domácí půdě mohli setkat jen s velkými riziky, aby vůbec o situaci, jež se dle jejich aktuálních výroků rok od roku zhoršuje, mohli společně hovořit. Cílem je svobodně informovat veřejnost o skutečném stavu věcí a hledat prostředky, jak napomoci prosazení dodržování lidských práv na území Ruské federace a také na územích, která si nárokuje. Letošní konference se uskutečnila pod záštitou finského Ministerstva zahraničí, Skupiny pro lidská práva finského parlamentu, Amnesty International, finského PEN klubu a Solidarity Foundation a dalších partnerských organizací jak z Finska, tak z Ruska. Konferenci s názvem Práva minorit v Rusku v pondělí uvedli Ilkka Kantola, předseda Skupiny pro lidská práva finského parlamentu, a za Finsko ruské občanské fórum Heidi Hautala, členka Finského parlamentu, bývalá členka Evropského parlamentu a mimo jiné kandidátka finské Strany zelených v prezidentských volbách v letech 2000 a Téma práv minorit v kontextu lidských práv otevřely finská ombudsmanka pro menšiny Johanna Suurpää a Galina Koževnikova, zástupkyně ředitele moskevského SOVA centra pro informace a analýzu, které se soustředí na nenávistí motivované extremistické zločiny, vztah mezi církví a společností a politický radikalismus. Galina Koževnikova uvedla, že Rusko postrádá legislativu i veřejnou diskuzi o protidiskriminačních opatřeních. Podle údajů SOVA počet nacionalistickou nenávistí motivovaných trestných činů vzrostl za poslední rok o 20 %, což Koževnikova vysvětluje podporováním takových činů ze strany politiků, ať už na regionální či federální úrovni. Dokládá to na příkladu otevřeného rasismu, s jakým ruská média komentovala prezidentské volby v USA. Neonacistické akce jsou dle ní zjevně koordinovány. Téměř všechny rasisticky motivované zločiny jsou páchány na lidech jiného než slovanského původu a současný postoj politiků je v podstatě legitimizuje. Práva etnických a náboženských menšin v Ruské federaci Otázce práv etnických a náboženských menšin, o jejichž uplatňování v Ruské federaci dle vystupujících účastníků nemůže být řeč, byla dále věnována většina prvního dne konference. Jelena Rjabinina, členka Odborné rady ombudsmana Ruské federace pro lidská práva a ředitelka programu pomoci politickým uprchlíkům ze Střední Asie Komise občanské pomoci v Moskvě, upozorňuje na represe proti islámským organizacím. Uvádí, že Šanghajská dohoda vede akci proti organizacím reprezentujícím netradiční islám. Ruská Federální bezpečnostní služba FSB a antiteroristické složky policie jsou si dle jejího názoru dobře vědomy následků těchto represí, jež vedou k radikalizaci mladých lidí. Ty pak Rusko deportuje do zemí, které běžně praktikují mučení jako součást výkonného práva. (www.hro.org, Následně vystoupil Islam Tumsoev, čečenský novinář a překladatel, který od roku 2000 publikuje na několika webových stránkách podporujících čečenský boj za nezávislost, v současnosti pracuje pro istanbulský Kafkasya nin Sesi (Hlas Kavkazu) a pro islámskou tiskovou agenturu Kavkaz Center sídlící ve Švédsku a Finsku. Tumsoev hovoří o nutnosti otevřeně přiznat, že národy Kavkazu trpí trvalou ruskou kolonizací. Důvody jejich utlačování pojmenovává jako etnické a náboženské. Ruská média dávají zkreslený obraz o povaze Kavkazských národů a západní média věnují větší pozornost autobusové nehodě ve Španělsku než genocidě v Čečně. Tumsoev tvrdí, že obyvatelé severního Kavkazu se nikdy nepovažovali za součást Ruska a Kavkazský emirát Dokky Umarova je sice nešťastný, nicméně zároveň logický následek a odpověď na trvalý kolonizační nátlak Moskvy. Konflikt v severním Kavkaze podle Tumsoeva neskončí dříve, 9

10 reportáž 10 než jeho obyvatelé získají možnost rozhodovat sami o vlastním osudu. Také Jevgenij Četvěrgov z Nadace na záchranu jazyka Erzja ugrofinského národa Republiky Mordovia (www. erzia.saransk.ru/), Jurij Ignatiev z Mari Ushem a Sergej Kňažkin, člen Výboru lidských práv Republiky Tatarstán hovoří o kolonizaci svých národů a soustavném porušťování. Konstantin Kuortti z ruské opoziční strany Sjednocená občanská fronta (OGF) dodává, že svévolné označování převážně obyvatel Kavkazu coby členů sekt umožňuje politické represe. Fatima Tlisova, členka Nieman Foundation for Journalism Harvardské univerzity a nezávislá novinářka, zabývající se porušováním lidských práv a svobody projevu a také společenským a politickým vývojem na severním Kavkaze, referuje o historii Čerkeska jakožto o historii genocidy a exilu. Soči je dle Tlisovy územím čerkeské genocidy, na kterém by se rozhodně neměly konat Olympijské hry, plánované na zimu Leokadia Frenkel z Židovského komunitního centra v Sankt Petěrburgu jako jediná z přednášejících vystupuje s optimistickým prohlášením, podle jejích informací nedochází v Rusku k antisemitské propagandě a zločinům. Oproti tomu je však zmíněn čerstvý případ represe právě v Sankt Petěrburgu, kde 22. května speciální policejní zásahové oddíly OMON ozbrojeny obušky vtrhly do mešity a zbily okolo stovky lidí uprostřed pátečních modliteb. Policie postavila všechny ke zdi, zbila je a okradla o peníze a telefony. Většinu obětí tvoří Tádžikové, kteří pracují na nedalekém trhu. Pondělní odpoledne bylo věnováno diskuzi o právech sexuálních menšin v Ruské federaci. Vystoupili Maxim Anmegikjan (programový ředitel a člen evropské sekce ILGA, Mezinárodní organizace leseb a gayů, v Bruselu), Nina Tagankina (Moscow Helsinki Group, Moskva), Nikolaj Alexejev a Nikolaj Bajev (vedoucí aktivisté práv LGBT v Rusku a GayRussia, Mokva), Igor Kočetkov (ruská síť LGBT Lesbické, gay, bisexuální a transgender menšiny, Moskva), Gulja Sultanova (Coming Out, Sankt Petěrburg). Diskuzi moderovala Kirsti Laine (SETA, Helsinki, Konstatuje se, že všechny Pride parade v Rusku končí na policejní stanici a žádná LGBT demonstrace nebyla nikdy oficiálně povolena. Údajně ani ruské organizace na ochranu lidských práv a politická opozice nepodporuje práva sexuálních minorit. Den druhý: politické represe vůči těm, kdo nesouhlasí Téma politických represí v Rusku uvedla druhého dne Jelena Sannikova, jedna z posledních politických vězeňkyň Sovětského svazu, odsouzená za publikování samizdatového časopisu. V současné době přispívá do Grani a Ježedněvnyj žurnal (ej.ru) a otevřeně se staví na obranu současných politických vězňů. Sannikova tvrdí, že s Vladimirem Putinem se vrací represivní praktiky bývalého Sovětského svazu. Systematicky jsou potlačovány občanské aktivity mladých lidí, být Zdroj: zbit policií za účast na klidné opoziční demonstraci se stalo pravidlem, stejně jako být lživě obviněn a odsouzen absurdním soudním řízením. Političtí vězni jsou drženi v naprosto stejných podmínkách, jaké nastolila už stalinská tradice koncentračních táborů. Klasickou osvědčenou metodou je odpírání lékařské péče, mučení všeho druhu, se kterým vydatně napomáhají za různé výhody také spoluvězni politických obětí, obvykle pachatelé těžkých trestných činů. Sannikova zmiňuje velké množství lživě obviněných lidí původem ze severního Kavkazu. Čečenci a Ingušové jsou ilegálně drženi ve věznicích a systematicky mučeni. Oblíbené jsou únosy, inscenované soudy a následné vydírání rodiny. Pokud rodina nedokáže sehnat peníze na výkupné, mučení pokračuje ve vězení, v jiném případě lidé bez všech těchto procedur prostě navždy zmizí. Ve stejném duchu promlouvá Michail Trepaškin, člen moskevské Komise pro boj proti korupci, bývalý člen Federální bezpečnostní služby Ruské federace FSB, advokát falešně obviněný za držení podstrčené střelné zbraně a odsouzený na čtyři roky poté, co odhalil důkazy o vládou organizovaných explozích v moskevských domech roku (http://trepashkin.ru/) Tyto útoky byly médii prezentovány jako teroristické a bezprostředně zneužity jako záminka pro vpád do Čečny. Platformu Garryho Kasparova, Jiné Rusko, prezentuje Sergej Aksenov, předseda volebního výboru ruského opozičního alternativního parlamentu Národního shromáždění (www.nationalassembly.ru); vedoucí prezidentské volební kampaně, vůdce zakázané strany Národních bolševiků Eduarda Limonova a koordinátor Ruské vězeňské unie (www.zeki.su). Organizovat mítinky není politické opozici oficiálně zakázáno, nicméně není jí umožněno je v posledních letech realizovat, jak informuje Aksenov. Žádosti o povolení demonstrace jsou zamítány s absurdními odůvodněními, často bezpečnostními, technickými či hygienickými. V případě neuposlechnutí zákazu nastupují najímaní mladí stoupenci pravice, kteří zcela beztrestně účastníky napadají a bijí ještě dříve, než se vůbec demonstrace může uskutečnit. A pak také přiloží ruku s obuškem k dílu policie s vysvětlením, že demonstrace nebyla povolena. Aksenov pojmenovává vzrůstající trend autorit kriminalizovat politickou opozici, což lze dokumentovat na čerstvém případu Olgy Kurnosovy, vedoucí představitelky Kasparovovy Sjednocené občanské fronty v Petěrburgu. Kursonova je členkou politického shromáždění demokratického opozičního hnutí Solidarita a aktivní organizátorkou Pochodů nesouhlasu v Sankt Petěrburgu. Při zpáteční cestě ze setkání opozice v Astrakhanu vyhledala Kursonovu ve vlaku policie, zaměřila se na kaviár, který našla v jejích zavazadlech a na místě ji obvinila z pašování. Kurnosova strávila dva dny na policii, nyní má zákaz vycestování z města a čeká na soud. Pokud by byla

11 reportáž shledána vinnou, hrozí jí až pět let vězení. V jiných případech opozičních politiků to bývají podstrčené drogy, zbraně, odhalení užívání nelegálního softwaru a podobně. (www.rusolidarnost.ru, Aksenov poukazuje také na absurdní fakt, že Vladimir Linderman, který na konferenci představil problematiku ruských obyvatel Lotyšska zbavených občanství, pasů, práva volit a tedy vlastně jaksi neexistujících občanů na území Evropské unie, byl propuštěn z vězení, zatímco účastníci demonstrace za jeho propuštění tam stále sedí. Linderman, nyní předseda Národní bolševické strany Lotyšska a kandidát strany Za Rodina do Evropského parlamentu, byl zadržen a deportován do Lotyšska před prezidentskými volbami v březnu Jako obzvláště kritické vnímá Aksenov zastrašování občansky aktivních mladých lidí v celém Rusku. Novinkou je pokus donutit vysoké školy, aby vyloučily neloajální studenty. Čtrnáctého prosince 2008 bylo v Moskvě množství studentů uvězněno za účast na Pochodu nesouhlasu, demonstraci převzato z: sjednocené opozice Solidarita, který měl připomenout povstání děkabristů, armádních důstojníků nesouhlasících s carským režimem, 14. prosince Následně moskevská Vysoká škola ekonomická (HSE) obdržela seznam svých studentů, kteří byli zadrženi a nazváni extremisty s apelem, aby zvážila jejich další studium. Navíc se znovu objevují případy aktivistů opozice násilím umístěných do psychiatrických léčeben, pochopitelně bez jakékoli diagnózy a proti jejich vůli. Například v březnu byl na nátlak veřejné kampaně propuštěn z léčebny po dvou týdnech Vadim Čarušev, známý tvůrce několika politických webových stránek a social networking groups. Jelena Maglevannaja, spolupracovnice několika organizací na ochranu lidských práv v Rusku a redaktorka Volgogradského deníku Svobodné Slovo, hovoří o množství případů perzekucí vůči Čečencům, kteří ačkoli by měli mít status válečných zajatců, neboť bránili svou zemi proti okupaci, jsou zbaveni veškerých lidských práv. Před několika týdny, 12. května 2009, byla Maglevannaja shledána vinnou z šíření pomluvy poté, co zveřejnila informace o mučení v místním vězení (http://lena-maglev.livejournal.com/). Mladí Čečenci jsou hromadně odsuzováni na základě smyšlených obvinění na desítky let, což je podle Maglevannyje jedna ze strategií genocidy čečenského národa. Tito lidé, pokud přežijí mučení a skutečně se ve svých padesáti letech vrátí domů, už stěží založí rodiny nebo vytvoří nějakou budoucnost. Maglevannaja podala v této věci k Mezinárodnímu soudu ve Štrasburku deklaraci o dvaačtyřiceti bodech. Přiznává však, že Čečenci ztratili naději v mezinárodní právo, které ignoruje jejich případy ve prospěch dobrých vztahů s Ruskou federací. Jako poslední v úterním bloku hovořila Oksana Čelyševa ze Společnosti pro Rusko-čečenské přátelství. Organizaci nebyla povolena registrace v Ruské federaci, a je tedy registrována v Helsinkách. (V souvislosti s jejím členstvím v porotě festivalu Jeden svět vyšlo s touto novinářkou a spolupracovnicí mnoha organizací na ochranu lidských práv v celém Rusku několik rozhovorů v českých médiích, např. v Literárních novinách 17/2008, str. 15. Čelyševa zdůrazňuje, že soudní procesy vůči novým děkabristům, účastníkům Pochodu nepokoje z prosince minulého roku, jsou soudními procesy s občanskou společností vůbec. Anna Politkovskaja byla prý jedinou novinářkou, která se odvážila navštěvovat sezení v procesech s opoziční Národní bolševickou stranou. Čelyševa rozhodně vystupuje proti tomu, aby Evropa přijímala emisary Putinem dosazeného čečenského prezidenta Ramzana Kadyrova, dokud v Čečně existuje systém koncentračních táborů. Postoj Evropy k situaci v Čečně podle ní jen podporuje Putina a Kadyrova k větší odvaze beztrestně pokračovat v genocidě opozice. Informuje o znepokojení čečenských uprchlíků a exulantů v zahraničí s množícími se případy vraždění etnických Čečenců, dokládajících schopnost Kremlu a Kadyrova zbavovat se opozice, ať už je kdekoli. Čelyševa cituje z dopisu čečenského exulanta v Rakousku, kterého kontaktoval agent FSB, obdařený rakouským pasem s německým jménem a pokusil se vypátrat jeho postoje k současné čečenské vládě. Podobné případy se objevují také v Británii a Norsku. Také Čelyševa konstatuje, že Čečna ztratila důvěru v evropskou pomoc tváří v tvář jejím vztahům s Kremlem navzdory pokračující genocidě. Čelyševa také apeluje na evropské organizace zabývající se ochranou lidských práv, aby se angažovaly v podpoře Lva Ponomareva, jednoho z hlavních bojovníků za lidská práva. Sedmašedesátiletý Ponomarev se nachází ve vážném zdravotním stavu poté, co byl v březnu napaden třemi neznámými útočníky. Jeho rodina a kolegové jsou přesvědčeni, že útok souvisí s desítkami let práce a angažovanosti v oblasti lidských práv. Podle Ponomarev zjistil v průběhu minulého roku, že je sledován. V únoru tohoto roku byl křivě obviněn z trestného činu poté, co otevřeně kritizoval situaci lidských práv v Rusku a brutální podmínky v ruských věznicích. (Související článek s názvem Putin s Torture Colonies nedávno publikoval Wall Street Journal) Nejde o první případ, který Kreml proti Ponomarevovi vede. Jako jeho kolegové, Ponomarev byl také několikrát zadržován a vězněn. V závěrečném shrnutí konference se ke slovu pro nedostatek času už jen krátce dostal Oleg Kozlovskij, moskevský koordinátor Ruského demokratického hnutí mládeže Oborona (www. oborona.org). Oborona je aktivním organizátorem a účastníkem společných opozičních akcí Pochody nesouhlasu. Pětadvacetiletý Kozlovskij má za sebou už pěknou řádku zatčení (http:// kozlovsky.ru/, wordpress.com/). Na konci roku 11

12 reportáž 2007 byl před prezidentskými volbami ilegálně zadržen a odvelen do armády. Kozlovskij zakončil studia na Vojenské fakultě Moskevské státní univerzity a má status záložního důstojníka. To, že studuje doktorát, nebylo překážkou únosu do armády z lékařského vyšetření, jež absolvoval kvůli zdravotním problémům. Vojenští lékaři uznali jeho kondici za výtečnou a Kozlovskij byl deportován neznámo kam. Díky mezinárodní kampani byl nakonec po 75 dnech zadržení propuštěn. Kozlovskij je jeden z hlavních organizátorů zmíněného Pochodu nesouhlasu sjednocené opozice Solidarita 14. prosince Policie zde brutálně rozehnala také válečné veterány, kteří se k pochodu chtěli přidat s přesvědčením, že si je ozbrojené jednotky netroufnou napadnout. V březnu tohoto roku byl spolu s dalšími kolegy zatčen na půdě Moskevské státní univerzity za vyzývání studentů k účasti na Pochodu nesouhlasu, který se měl konat hned druhý den Kozlovskij shrnuje již popsané represivní postoje policie a FSB, množství jejichž členů na každé demonstraci desetinásobně převažuje počet protestujících, vůči pokojným vyjádřením nesouhlasu a vyjadřuje naději, že EU se odhodlá v tomto směru něco udělat. Kozlovskij, stejně jako Aksenov, byl po návratu z konference do Moskvy znovu uvězněn. V úplném závěru Heidi Hautala organizuje improvizované setkání s Garry Kasparovem, jenž v předchozích dnech v Helsinkách vedl mezinárodní seminář o strategii pro vedoucí pracovníky firmy KPMG, už bez účasti veřejnosti. Účast na konferenci Finsko ruského občanského fóra vyžaduje kus odvahy. V září minulého roku byl ruskou policií zavražděn jeden z častých hostů Finrosfora, novinář zavřeného blogu Magomed Yevloev, stejně jako dva roky před ním další členka Finrosfora Anna Politkovskaja. Znovu zaznívají rozhodné hlasy dále usilovat o to, aby Evropská unie začala věnovat pozornost bezpráví a násilí, které je na každodenním pořádku občanského života, a přehodnotila postoj k porušování lidských práv v Rusku, byť jsou pro ni mnohem méně zajímavé než dodávky ruského plynu a nafty. Zatímco český prezident Václav Klaus činí dojem svou ruštinou na souběžně probíhajícím summitu Ruska a Evropské unie v dálnovýchodním Chabarovsku a ani nikdo z dalších přítomných autorit nejeví zájem řešit to, co se děje na ulicích za okny konferenčních místností, zde se plánuje demonstrace proti Putinovi. Diskuze o současném stavu svobody slova v Rusku v Helsinkách pokračovala také na Světovém kongresu Mezinárodního tiskového institutu června Intermezza Součástí programu účastníků konference byl také v pondělí večer koncert Michaila Barzykina, frontmana petěrburgské rockové skupiny Televizor, který vydal album s výmluvným názvem Dejavu. Televizor je znám svými protigarniturními postoji. Také hudebníci zaznamenali návrat povědomých praktik z období svých začátků. Kluby jsou před jejich koncerty zavírány z hygienických důvodů či pro údajné nahlášení, že je v nich umístěna bomba. Pochopitelně klesá také vůle organizátorů zvát Televizor do svých klubů, protože tím ohrožují jejich další existenci. Díky své angažovanosti na Pochodech nesouhlasu ruské opozice a politickému obsahu svých písní se Televizor neobjevuje v ruských médiích. (www.televizor.spb.ru/) V úterý odpoledne po skončení konference se v kavárně parlamentu pod záštitou finské Strany zelených promítl film Buried at Sea (Pohřbeno v moři) Grigorije Paska o sporném projektu rusko německého plynovodu Nord Stream. Grigorij Pasko je novinář na volné noze, specializující se na témata životního prostředí. Coby redaktor novin Ruské pacifistické kolony Bojevaja vachta publikoval fakta o uložení jaderného odpadu v Baltickém moři, za což byl odsouzen na tři roky do vězení. Jak jeho film dokumentuje, původní plány vést plynovod po souši Kreml přehodnotil a pracuje na jeho vedení po dně Baltického moře. Vypovídají zde ekologové, obávající se zničujících důsledků na unikátní životní prostředí postižených lokalit; hovoří geologové, upozorňující na množství výbušnin a munice, které po druhé světové válce leží na mořském dně. Vystupují také obyčejní ruští občané, kterým by projekt pomohl přežít, neboť by dostali práci. A mluví také ti, kteří si musí ze směšných platů a ubohých penzí kupovat drahý dovážený plyn bez naděje na to, že by vláda zavedla plyn také do jejich vesnic, přestože pod jejich nohama poteče výhodný plyn pro západ. výčet protidemokratických zásahů Putinovy vlády Více zbraní neznamená více bezpečí! Autor: Petr Porteš, člen organizačního týmu ProtestFestu 12 Zatímco siluety brněnského výstaviště rozezněl hluk motorů tanků a bojové techniky zbrojního veletrhu IDET a nákupčí s vystavovateli budou uzavírat výhodné obchody, veřejná prostranství, kavárny a přednáškové sály ožily aktivitami se zcela jiným obsahem. Zastřešující téma letošního ročníku nekomerčního festivalu alternativní kultury a aktivismu ProtestFest je logické antimilitarismus, kritika zbrojení a obchodu se zbraněmi. Téma militarismu a obchodu se zbraněmi provází ročníky ProtestFestu od samého počátku vždy paralelně s probíhajícím Mezinárodním veletrhem zbrojních technologií IDET. Zbrojní veletrh IDET v minulosti IDET, jako největší zbrojní veletrh svého druhu v Evropě a symbol mezinárodního obchodu se zbraněmi, provází s železnou pravidelností skandály, které ovšem pro nezájem většiny novinářské obce vyplouvají na povrch českých médií jen zřídka, a jistě ne s takovou mírou kritičnosti, jakou by si zasluhovaly.

13 protestfest Předchozí ročníky zbrojního veletrhu IDET byly spojeny s prezentací výrobců a výrobků porušujících mezinárodní dohody či podílejících se na pošlapávání lidských práv. V roce 1999 např. na IDETu prezentovala svoji produkci čínská státní firma NORINCO spojená s výrobou pozemních protipěchotních min, s prodejem zbraní vojenské juntě v Barmě či s dodávkami samopalů Kalašnikov, raketometů a přenosných protiletadlových raket na černý trh v USA. V roce 2001 se na IDETu prezentovaly zbrojní firmy spojené s vyzbrojováním iráckého diktátora Saddáma Husajna, režimu ajatolláhů v Íránu a s dodávkami zbraní porušujících mezinárodní embarga OSN. V roce 2001 poskytl IDET své výstavní prostory také výrobcům donucovacích prostředků (plastikových projektilů, elektrických obušků a paralyzérů, pout atd.), které jsou často vyžívány státními represivními složkami i v demokratických zemích k mučení a týrání zadržených. IDET 2003 byl zase spojen s mezinárodním skandálem po zjištění, že součástí nabídky firmy Poličské strojírny byly i miny, jejichž konstrukce a užití odporuje Ottawské konvenci o zákazu protipěchotních min. A to i přes potvrzení z úst ředitele projektu IDET, který v on-line internetové diskuzi ujistil čtenáře, že pro náš tým pracuje celá řada odborníků, a to i soudních znalců, kteří garantují, že brány veletrhu se neotevřou před tím, než jsou detailně zkontrolovány všechny exponáty a tento systém vylučuje jakoukoliv propagaci zbraní zakázaných mezinárodními konvencemi. Pravidelná účast vojenských zástupců zemí, které jsou v oficiálních deklaracích obviňovány z porušování lidských práv, z užití mučení, mimosoudních poprav a represí vůči politickým odpůrcům, se stala svým opakováním pověstnou. České ministerstvo průmyslu a obchodu tyto země ovšem označuje z perspektivy licenčního garanta zbrojních exportů za ekonomicky zajímavé. IDET v roce 2009 a ČR Nejrozlehlejší výstavní plocha brněnského zbrojního veletrhu patřila armádě České republiky. Česká republika se stala jedním z významnějších dodavatelů zbraní pro chronické války afrického kontinentu. Ani zde již neobstojí často proklamovaná koncepce organizátorů veletrhu představit nejmodernější přesné vojenské technologie, jejichž cílem je snížit počet obětí na straně civilních obyvatel. Zde se totiž nebojuje sofistikovanými technologiemi, ale především malými ručními zbraněmi. Právě zbraně a střelivo z přebytků bývalé Československé lidové armády (se kterými Česká republika dosud obchoduje) si vydobyly na africkém kontinentě přední příčky popularity. Těžké starší, ale i moderní dělostřelecké systémy a tanky spolu s pěchotními zbraněmi pocházejícími z České republiky jste také mohli často zahlédnout v reportážích z ostřelování jihoosetinského města Cchinvali v létě Pistole české provenience se objevily také v Kolumbii, zemi s vysokým počtem zločinů spáchaných střelnou zbraní. Podle vyjádření organizátorů IDET bude vždy usilovat o vytváření prostoru pro setkání těch, kterým není lhostejná bezpečnost naší země. Bezpečnosti výše zmíněné země, (nehledě na bezpečnost obyvatel v konfliktních oblastech) zřejmě vždy výrazně prospívají masové dodávky zbraní českých výrobců a distributorů do nejvíce militarizovaných částí světa, do oblastí s největší zločinností za použití střelných zbraní, největších soudobých konfliktů a nejzrůdnějších genocid. To vše v úhledném balení jubilejního 10. ročníku, za úsměvů reprezentantů/ek vystavujících firem a s podporou ministerstva zahraničí a ministerstva obrany. ProtestFest 2oo9 ProtestFest 2oo9 se znovu pokusil vytvořit prostor pro ty, jimž není lhostejné, že se v blízkosti jejich domovů, pod záminkou obrany před fiktivním nepřítelem, uzavírají obchodní smlouvy se zbraněmi s dalekosáhlým, globálním dosahem: tisíce mrtvých a zraněných, zničené životní prostředí, narušené vztahy místních komunit, statisíce vnitřních i vnějších uprchlíků/ ic či jinak poškozených ozbrojenými konflikty, které jsou zásobovány dodávkami zbraní z podobných kontraktů. Pro organizátory/ky, vystavovatele a delegace na IDETu nemají zřejmě ohledy na oběti v jejich newspeaku místo. ProtestFest je festival, v jehož rámci své antimilitaristické postoje projevilo v minulosti svou účastí na akcích již několik tisíc lidí. Nevedly je k tomu ekonomické zájmy, jak je tomu v případě účastníků a účastnic IDETu, ale solidarita s oběťmi zbrojařských obchodů a nesouhlas s podílem České republiky na těchto transakcích. ProtestFest v ulicích Festival alternativní kultury a aktivismu ProtestFest nezůstal letos pouze u diskuse o tématech, o kterých se příliš nemluví v souvislosti s obchodem se zbraněmi a vojenským a policejním materiálem. Ke každému festivalu neodmyslitelně patří i kvalitní kulturní program, který probíhal od 4. května a vyvrcholil streetfestem. Z hudební produkce pod širým nebem namátkou vybíráme DEMO- LITION MAN, souputníky Zion Train VIBRONICS či D.I.Y. folk punk šapitó, performance, třídílnou sérii filmových promítání antimilitaristických filmů, filmový festival o veganství, vegetariánství a právech zvířat, Food Not Bombs Day, mezinárodně obsazený večerní punk a hardcore open air, přednášky a mnohé další večery s DJ s a MC s. Nechyběly prezentace organizací v širokém spektru témat, myšlenkových proudů a teoretických či praktických přístupů, které svojí orientací mají co říci k tématu letošního ročníku, a které ho umožníly zasadit do širších kontextů. 13

14 14 Uprchlictví: mýty a skutečnost Autorka: Lenka Šafránková Pavlíčková, koordinátorka programu Bezpečí pro uprchlíky Politiky můžete posuzovat podle toho, jak se chovají k uprchlíkům. Jednají totiž s nimi právě tak, jak by jednali s vámi, kdyby k tomu dostali příležitost. Ken Livingstone, bývalý londýnský starosta Stres z migrace bývá přirovnáván k situacím, jimž musí člověk čelit např. při rozvodu nebo úmrtí blízkého člověka. Některé definice uprchlíků/ ic zní: Uprchlíci/ice jsou normální lidé, kteří žijí v nenormálních podmínkách. Uprchlíci/ice jsou lidé, kteří se pro svůj úděl svobodně nerozhodli/y. Původně nezávislý, soběstačný a produktivní dospělý člověk je odkázán na ostatní ve svých základních potřebách. To vyvolává frustraci a hněv. Musí však svůj hněv skrývat a projevovat vděčnost dárcům. Čekání ve frontě na jídlo či balík šatstva vyvolává pochopitelné pocity bezmoci a ponížení. Azyl v ČR: dlouhá cesta s nejistým koncem Počet žádostí o azyl v České republice od 90. let postupně stoupal, a to až do roku 2001, kdy dosáhl historického maxima ( žádostí za rok). Od té doby čísla postupně klesají. Jedná se o celoevropský jev, který však není způsoben celkovým poklesem počtu uprchlíků/ic, ale zpřísňováním azylové politiky a růstem počtu takzvaně vnitřně přesídlených osob lidí, kteří prchají před násilím, utrpením nebo hladem do jiných koutů domovského státu. Množství uprchlíků/ic v zemích globálního Severu tvoří jen malou část; podle některých údajů zůstává až 85 % uprchlíků/ic v zemích třetího světa. Celkem bylo za dobu od roku 1990 do prosince 2008 v ČR uděleno azylů (z toho azylů stále platí, zbytek azylů zanikl nebo byl odňat), z celkového počtu podaných žádostí o azyl. Průměrná úspěšnost žadatelů/kyň je tedy asi 3,8%. Pozor, to však vůbec neznamená, že by zbývajících 96 procent žadatelů/kyň bylo tzv. falešnými uprchlíky/icemi! Někteří lidé skutečně statusu žadatele/ ky o azyl zneužívají k legalizaci svého pobytu v ČR, mnoho z nich je ale uprchlíci obětí mimořádně restriktivní migrační politiky české vlády. Ta byla a je zásadně formována snahou naplnit přísné požadavky EU a sladit naši migrační legislativu s evropskou. Evropská unie je přitom považována za jednu z deseti nejhorších zemí ve vztahu k uprchlíkům/icím vyplývá to ze zprávy Světový přehled uprchlíků 2008, kterou vydal Americký výbor pro uprchlíky a imigranty (USCRI). Evropské země vytvořily politiku, která v zásadě činí co nejobtížnější vstup (uprchlíků) na jejich území, píše se ve zprávě. Země na evropské periférii mají ty nejtvrdší směrnice a chrání své bohaté sousedy na severu a západě, často kvůli penězům. Kromě nedostatků v rámci systému vstupují do rozhodování také politické zájmy státu. Rozhodování není odděleno od Ministerstva vnitra, které se samo vnímá jako hráz imigrační politice a její regulátor. Česká republika se stala terčem kritiky Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky za potlačování některých práv uprchlíků/ ic. České nevládní organizace kritizovaly také úřady za to, že uprchlíky/ice v některých případech udávaly ambasádám jejich zemí, neinformovaly je o jejich právech, mstily se jim (např. v případě komunikace s médii apod.) a celkově k nim zaujímaly lhostejný až xenofobní postoj. Uprchlíci a uprchlice u nás: co jsou zač? Nejvíce azylů celkem bylo během krátké demokratické historie Česka uděleno žadatelům/kám z Afghánistánu, Arménie, Běloruska, Rumunska (hlavně v první polovině 90. let) a Ruska (tedy ruským občanům/kám, např. Čečencům/kám a Ingušům/škám). V roce 2008 pak získali azyl především ženy a muži z Běloruska, Iráku, Kazachstánu, Barmy, Ruska a Ukrajiny. Žadatelé/lky v loňském roce pocházeli/y nejčastěji z Ukrajiny, Turecka, Mongolska, Vietnamu, Běloruska, Ruska a Kazachstánu. V tomto roce bylo v ČR uděleno celkem 160 azylů, zatímco žádostí o azyl Nejčastější státní příslušnosti žadatelů v roce 2008 (k ) Ostatní - 33,28% Kazachstán - 4,41% B lorusko - 4,77% Rusko - 4,77% Vietnam - 6,52% graf č. 1 Ukrajina - 19,38% Turecko - 15,16% Mongolsko - 11,65%

15 uprchlíci bylo podáno Úspěšnost žadatelů/ek byla tedy necelých 10%, je však třeba si uvědomit, že není výjimkou, že azylová procedura trvá několik let a že se tedy jednalo o sumu žadatelů/ lek nashromážděnou z předešlých let. A ačkoliv je ČR cílovou zemí mnoha imigrantů/tek, lze předpokládat, že se vstupem ČR do Schengenského prostoru využívá mnoho uprchlíků/ ic příležitosti pokračovat přes ČR do dalších evropských zemí a ČR tedy pouze procházejí, často neviděni/y, mimo dosah českých orgánů nebo tvůrců statistik. Oficiální údaje o tom, proč lidé v ČR o azyl žádají, jaké důvody uvádějí nebo kolik se mezi nimi nachází tzv. falešných uprchlíků/ic, neexistují. Navíc každý člověk je jiný, každý má svůj vlastní a originální příběh, svůj důvod a svoje traumata, která si přinášejí spolu s ostatními zavazadly. Jsme přesvědčeni, že díky represivnímu posuzování žádostí o azyl ze strany Ministerstva vnitra ČR nedostanou azyl zdaleka všichni ti uprchlíci a uprchlice, kteří/které by na něj měli/y vzhledem k mezinárodním úmluvám nárok. Odkud nejčastěji přichází uprchlíci/ice do ČR? Ukrajina: rasistické útoky na příslušníky a příslušnice etnických menšin, obchod s lidmi včetně prodávání ukrajinských děvčat do českých nevěstinců, mučení a ponižující zacházení s osobami v policejních vazbách a využívání takto získaných výpovědí v soudních procesech. Turecko: násilnosti související s rostoucím nacionalismem, omezování svobody vyjadřování, mučení a užívání nepřiměřeného násilí ze strany bezpečnostních složek, zaujatost soudů, nedostatečná ochrana obětí domácího násilí. Pronásledování a napadání novinářů/ek a ochránců/kyň lidských práv, mučení ze strany policie, protiprávní popravy. Mongolsko: Mučení a hrubé zacházení ze strany policie a ve vězení, silně znečištěná pitná voda (např. rtutí či kyanidem) těžařskými společnostmi ničí život kočovných pastevců, společnosti se podílí na nucených soudních vystěhováních, roste počet obětí obchodu se ženami. Vietnam: utlačování svobody projevu a shromažďování, věznění politických disidentů/tek, nespravedlivé soudní procesy, včetně následných poprav, pronásledování etnických menšin, jejich věznění a hrubé zacházení. Svévolné konfiskace půdy rolníků/ic. Bělorusko: potlačování veřejných aktivit neschválených státem včetně bohoslužeb, svobody projevu a práva na shromažďování. Věznění opozičních aktivistů/tek a členů/ek nevládních organizací. Obchod se ženami, domácí násilí. Rusko: zadržování novinářů/ek a aktivistů/ek bojujících za lidská práva, jejich týrání a zastrašování. Mučení ve vazbách a věznicích, rasisticky motivované útoky, násilí páchané na ženách. Oblast Severního Kavkazu: v Čečenské republice, Ingušsku, Dagestánu a Severní Osetii závažná porušování lidských práv, zmizení a únosy, mučení a mimosoudní popravy, nezákonná a tajná vazební zařízení. Útoky ozbrojených skupin na hlavní město Čečenska Groznyj a další oblasti. Následkem druhého čečenského konfliktu žije na Severním Kavkaze stále více než 18 tisíc lidí ve vyhnanství v ubohých podmínkách provizorních táborů. Kazachstán: zmanipulované volby, potlačování svobody slova, zkorumpované soudy, utlačování politické opozice a mučení ze strany policejních složek. Jak tu žijí a co po azylu? Možná největší nebezpečí pro uprchlíky/ice po příchodu do ČR spočívá v neuskutečněných očekáváních. V uprchlickém zařízení jsou jim sice zajištěny základní životní potřeby, mají ale zároveň velmi omezenou možnost pracovat (první rok nemohou pracovat vůbec), mají omezený přístup ke zdravotní péči, nedostávají takřka žádné sociální dávky. Ti/y, kteří/ré se rozhodnou utéci z tábora do soukromí, mají nárok pouze na tříměsíční příspěvek na živobytí a to je vše. Někteří/ré trpí nevyřešenými traumaty z minulosti, současně je trápí stres a nejistota, což se v podmínkách, kdy jsou na azyl nuceni/y čekat několik let, projevuje zdravotními i psychickými následky. Hlavními problémy, jimž jsou žadatelé/lky o azyl nuceni/y čelit, je délka azylové procedury, omezená práva a povinnosti, izolovanost, diskriminace ze strany úřadů, lékařů/ek, cizinecké policie a dalších institucí. Integrace žadatelů/ek stále zůstává pro české politiky tabu, jako by fakt, že jde o pouhé žadatele/ky, činil z těchto lidí bytosti druhé kategorie. Často se paradoxně sami žadatelé/ky o azyl za těch několik let, které tráví čekáním na rozhodnutí, integrují děti chodí do školy, dospělí naváží kontakty díky neziskovým organizacím nebo třeba s rodiči jiných dětí ve škole, pokud mají štěstí, pak i v zaměstnání. Není výjimkou, když jsou pak tyto rodiny nuceny po několika letech Českou republiku vinou zamítnutí žádosti o azyl opustit. Co na to my? Podle nejnovějšího šetření Centra pro výzkum veřejného mínění si 20 % Čechů myslí, že by ČR neměla přijímat žádné uprchlíky/ce. Dalších 68 % si myslí, že by ČR měla přijímat jen některé uprchlíky/ce. Ačkoliv mohou tato čísla působit na první pohled optimističtěji, než bychom možná čekali, právě v onom jen některé se může skrývat past. Které tedy? Jak k uprchlíkům/cím přistupovat? Skutečně je jich příliš mnoho, jak se většina lidí domnívá? Kde nakreslit hranici utrpení, podle které určíme, kdo má právo na azyl a kdo už ne? A jak toto utrpení změřit? Které utrpení je dostatečné pro to, abychom jeho nositele/ ku uznali za hodného/ou možnosti žít v ČR? Základem přístupu nejen k uprchlíkům/icím, ale i k příchozím do naší země obecně, je především důstojné zacházení. S uprchlíky/icemi je často zacházeno ponižujícím způsobem, a to jak ze strany některých zaměstnanců/kyň úřadů, uprchlických táborů a policie, lékařů/řek a učitelů/lek a dalších, tak i ze strany některých běžných lidí. Že jde o celoevropský fenomén, potvrzují i tak extrémní případy, jako jsou lidé, kteří se udusili v důsledku brutálního spoutání při deportaci 15

16 uprchlíci belgickými, švýcarskými a rakouskými policisty. Přímořské země, jako např. Itálie, zase prosluly brutálním zadržováním lodí s imigranty/kami na moři nebo pasivním přihlížením potápějící se lodi plné imigrantů/tek. UNHCR uvádí také případy mučení uprchlíků/ ic a jejich násilného vracení do zemí původu, kde došlo následně k jejich věznění nebo dokonce zabití. Obecně lze identifikovat tři strategie, jichž používají běžní lidé i politici a političky k tomu, aby zaujali/y postoj k přistěhovalectví. Jedná se o strategii popření, jež pokládá přistěhovalectví za falešný problém (např. Václav Klaus), jehož řešení nespočívá v naší kompetenci. Strategie zadržování vnímá přistěhovalectví jako hrozbu jedná se o problém, který je třeba řešit a který přináší zejména rizika ohrožuje národ, jeho kulturní identitu a bezpečí. Pokud nelze trvalému přistěhovalectví zabránit (zastánci/kyně této strategie vítají alternativy jako dočasná imigrace), pak je třeba vybírat pouze ty příchozí, u kterých je největší pravděpodobnost, že se asimilují. Takový postoj lze vysledovat v české i evropské migrační politice. Strategie, jež vnímá přistěhovalectví jako šanci, považuje nevyhnutelnost vyrovnat se s migrací jako výzvu, kterou lze obrátit ve prospěch společnosti. Máme-li využít přistěhovalectví k hospodářskému a kulturnímu obohacení, musíme vzít v úvahu vnější tlaky i vnitřní potřeby a integrační schopnosti české společnosti a hledat způsob, jak tyto dvě strany uvést do souladu. A jaký je Váš názor? Možnosti, jak pomoci uprchlíkům/icím zorganizování programu pro děti či dospělé v uprchlickém táboře publikování článků zapojení se do NESEHNUTÍ či jiné NNO šíření informačních letáků a dalších materiálů psaní svým voleným zástupcům a zástupkyním účast na akcích pořádaných pro uprchlíky/ice a v jejich prospěch uspořádání besedy, workshopu, výstavy, exkurze 16 My cvičíme, vy nakupujete Autorka: Lenka Šafránková Pavlíčková, koordinátorka programu Bezpečí pro uprchlíky Nakoupit užitečné věci za vpravdě blešákové ceny, přispět tím na aktivity pořádané pro uprchlíky a uprchlice, zúčastnit se zajímavých besed a projekce na téma migrace a gender, palestinsko izraelský konflikt nebo práce cizinců v ČR. To vše mohli návštěvníci a návštěvnice benefičního blešího trhu, který jsme uspořádali ve dnech 30. března až 1. dubna na brněnské Fakultě sociálních studií. Díky lidem, kteří na Uprchlickém blešáku nejen nakupovali, ale také do něj různé věci věnovali, můžeme mimo jiné pokračovat např. v multikulturním cvičení pro ženy, jehož tradici jsme po delší době obnovili. Prostřednictvím aktivit, jež budou financovány z výtěžku z blešího trhu, chceme pomoci uprchlíkům a uprchlicím z uprchlického střediska v Zastávce u Brna. Velice děkujeme dárcům a dárkyním z řad veřejnosti, kteří do Uprchlického blešáku darovali oblečení, knihy, šperky, bytové dekorace, hry a hračky, drobnou elektroniku, nádobí a další věci, které již nepotřebovali. Bleší trh nabídl návštěvníkům a návštěvnicím pestrou paletu zajímavostí a užitečností ve velmi dobrém stavu. A proč vlastně považujeme na první pohled obyčejné a takzvané volnočasové aktivity za tak důležitou součást činnosti NESEHNUTÍ? Už dříve jsme se snažili upozorňovat na to, že uprchlíci a uprchlice jsou díky často skutečně neúměrně dlouhému azylovému řízení nuceni/y trávit celé roky za zdmi uprchlického tábora. Tábor je koncipován jako dočasné pobytové středisko celé rodiny mají v šedivých budovách k dispozici pouze jeden malý pokoj s vojenskými postelemi a záchody, koupelna a kuchyňka jsou společné na tmavé chodbě, kde vedle sebe bydlí lidé z často naprosto odlišných kultur, s odlišnými představami o soukromém životě. V praxi zabere vyřízení žádosti o azyl českým úřadům často celá léta (jsou i případy, kdy uprchlíci čekají na vyřízení žádosti o azyl 7, 8 let), tito lidé mají často velký problém najít si práci a první rok pobytu v ČR nesmějí podle zákona pracovat vůbec. O něco lépe jsou na tom děti, které chodí v Česku do školy. Žadatelé a žadatelky o azyl, kteří a které jsou trvale nuceni/y žít v těchto nedůstojných podmínkách a v pasivitě, jsou tak vystaveni/y dlouhodobému stresu a také nejistotě, což se na jejich životě často odráží psychickými i fyzickými problémy. Diskusní maraton Součástí Uprchlického blešáku byl doprovodný program, tak trochu přednáškovo diskusní maraton. Velmi foto: Ondřej Zvěřina

17 dobrovolci si vážíme ochoty Mgr. Pavla Čižinského, předního odborníka na legislativu týkající se pracovní migrace z Poradny pro občanství/občanská a lidská práva, a Tomáše Janeby, jenž vede projekty zaměřené na mongolské pracovníky/ ice v ČR v Mezinárodní organizaci pro migraci (IOM). Diskutovali o podmínkách, v nichž je řada cizinců nucena v ČR pracovat, kdy není výjimkou, že se jejich pracovní vypětí dá, především díky chování pololegálních pracovních agentur, přirovnat k otroctví. Diskutující zajímaly také důvody odchodu cizinců do Česka, fungování pracovních agentur a s tím spojená možná korupce na českých ambasádách v některých zemích, odkud k nám cizinci se zájmem o práci ve velkých počtech přicházejí. Úterní beseda s Doc. PhDr. Luborem Kysučanem, Ph.D. (vysokoškolským pedagogem a odborníkem na lidskoprávní témata) a Mgr. Karlem Dolejším (zbrojním expertem a novinářem) se týkala palestinsko izraelského konfliktu v kontextu současného vývoje a byla spojena s projekcí dokumentu Křižovatka o třech mladících izraelského a palestinského původu, jež zemřeli v roce 2000 v pásmu Gazy. Diskutovalo se však nejen o příčinách a důsledcích konfliktu a o podmínkách, v nichž žijí palestinští uprchlíci a uprchlice i izraelští osadníci/ce, ale také o pašování zbraní do pásma Gazy nebo o mediálním zobrazování konfliktu. Pro mnohé byla např. překvapivá informace, že česká média patří mezi nejvíce proizraelská na světě a že dokonce i americká židovská média jsou k Izraeli v kontextu konfliktu v pásmu Gazy kritičtější. Středeční diskuse se ujaly Bc. Adéla Souralová a Bc. Denisa Sedláčková z Fakulty sociálních studií, které se ve své výzkumné práci zabývají genderem a náboženstvím ve spojitosti s fenoménem migrace. Všichni a všechny přednášející se zřekli/y nároku na honorář. Multikulturní cvičení V únoru 2009 jsme také obnovili tradici pravidelného multikulturního cvičení pro ženy. Díky vstřícnosti brněnské Charity pořádá dobrovolnice programu Bezpečí pro uprchlíky Radka Svačinková každý týden v jejích prostorách cvičení, na kterém se setkávají české ženy s ženami cizinkami. Ženy přivádějí i své děti, a aby si mohly pohodlně zacvičit, dobrovolnice NESEHNUTÍ pro ně vymýšlejí po dobu cvičení program a hrají si s nimi. Cílem tohoto přístupu je umožnit účastnit se podobných aktivit ženám, jež bývají často díky dětem omezeny v možnostech účasti na podobných akcích, dvojnásobně to pak platí v rodinách, kde přetrvává tradiční dělení rolí mezi muži a ženami. Cvičení probíhá zdarma, ženám, které dojíždějí z uprchlického tábora v Zastávce (a nemohly by si z finančních důvodů dovolit pravidelně na cvičení dojíždět), také proplácíme jízdné. Nadále můžeme aktivity cvičení realizovat i díky všem, kteří na aktivity pro uprchlíky/ ce přispěli nákupem nebo věnováním věcí do Uprchlického bazárku. Ještě jednou proto děkujeme. Klára Vagundová, dobrovolnice programu Bezpečí pro uprchlíky Myslím si, že problém migrace je třeba na veřejnosti více propagovat, aby se odstranily předsudky, které má většinová společnost vůči uprchlíkům. Připravila: Lenka Šafránková Pavlíčková, koordinátorka programu Bezpečí pro uprchlíky Co studuješ? Psychologii na FSS MU. Proč jsi se rozhodla dobrovolně pomáhat NESEHNUTÍ? Rozhodla jsem se v Nesehnutí dobrovolničit proto, že mě zaujala koncepce uprchlického programu. Které téma z těch, kterými se NESEHNUTÍ zabývá, je ti nejbližší a proč? Celkově se mi líbí idea Nesehnutí spojovat sociální a ekologickou problematiku. Nejbližší je mi samozřejmě téma uprchlictví, z ostatních je mi blízká problematika hypermarketů. Téma tohoto Alarmu je věnované militarismu a uprchlictví. Jak ty osobně vnímáš tuto problematiku, co by se podle tebe mělo změnit např. v oblasti azylové politiky či přístupu k uprchlíkům? Co se týče azylové politiky, bylo by přínosné zrychlit a zefektivnit celou azylovou proceduru a pružně reagovat na nové situace, které s problémem uprchlictví vyvstávají. Osobně vidím např. velký problém v tom, že uprchlíci celý první rok v ČR nemohou pracovat a že nemají ani žádnou jinou možnost, jak se naživo seznámit s českou kulturou a mentalitou. Co ti dobrovolničení v programu Bezpečí pro uprchlíky dalo a jaký je tvůj nejsilnější zážitek? Dobrovolničení mi přineslo spoustu nových zkušeností, netradičních zážitků a především jiné úhly pohledu na řadu věcí. Můj nejsilnější zážitek pochází z vůbec první návštěvy v uprchlickém táboře v Zastávce u Brna. Na pískovišti jsme potkali asi tříletého chlapečka. Snažil se dělat bábovičky, ale vůbec mu to nešlo, protože místo formiček měl jen jednu zavařovačku! Jak nám pomáhá? organizuje volnočasové aktivity pro malé i velké uprchlíky/ice pomáhá konkrétním uprchlíkům/icím v těžké situaci podílí se na informačních a propagačních akcích 17

18 Bára Zavřelová, dobrovolnice programu Bezpečí pro uprchlíky Připravila: Lenka Šafránková Pavlíčková, koordinátorka programu Bezpečí pro uprchlíky Co studuješ? Právnickou fakultu MU. Proč jsi se rozhodla dobrovolně pomáhat NESEHNUTÍ? Když mi bylo šestnáct, přišel Radim Ošmera (tehdejší koordinátor programu) k nám na gymnázium, pověděl něco málo o uprchlickém táboře a dal nám možnost tam jet (čehož jsem samozřejmě využila). Hned při prvním kontaktu s uprchlickými dětmi nastal ten okamžik, který mě tak trochu změnil a hlavně mě popoháněl k tomu, abych uprchlíkům pomáhala dál. Takže jsem se spíš rozhodla dobrovolně pomáhat uprchlíkům a NESEHNUTÍ mi to umožnilo a umožňuje. Které téma z těch, kterými se NESEHNUTÍ zabývá, je ti nejbližší a proč? Určitě téma uprchlictví díky němu jsem se vlastně k NESEHNUTÍ dostala. Je skvělé mít možnost osobního kontaktu s uprchlíky to, že vím, komu pomáhám. Program zaměřený na uprchlíky není jednostranný je založen na vzájemné spolupráci mezi námi, co v něm jsme, a mezi uprchlíky (což je pro obě strany velmi obohacující). Téma tohoto Alarmu je věnované militarismu a uprchlictví. Jak ty osobně vnímáš tuto problematiku, co by se podle tebe mělo změnit např. v oblasti azylové politiky či přístupu k uprchlíkům? Problematika vskutku zapeklitá. Myslím, že největší nedostatek celé azylové procedury je odlidštěný způsob jednání s uprchlíky, neschopnost vcítit se do nich a z toho plynoucí papírové byrokratické rozhodování, necitlivé přesouvání z tábora do tábora atd. Myslím, že by mohlo pomoci, kdyby stát, jako ten, kdo o azylu rozhoduje a poté reguluje podmínky azylantů, více spolupracoval s lidmi z různých neziskových organizací, kteří s uprchlíky přichází do kontaktu a přátelí se s nimi. (Samozřejmě zabránit příčinám uprchlictví by programy bylo ideální, ale i na mě příliš idealistické. Možná by však ta spolupráce uvnitř státu vedla ke spolupráci na stále vyšší a mezinárodní úrovni a pomohla by v mnoha situacích). Co ti dobrovolničení v programu Bezpečí pro uprchlíky dalo a jaký je tvůj nejsilnější zážitek? Mnoho přátel, rozšíření obzorů (razantní) a několik zborcených ideálů. Silných zážitků mám dost na celou knížku. Jsou to především ty, ve kterých mi uprchlíci popisují zážitky ze státu, z něhož utekli. Za všechny tedy jeden s holčičkou z Pákistánu: Při jedné hře, kterou jsme s dětmi v Zastávce hráli, bylo nutné, abychom se všichni chytili za ruce a vytvořili kruh. Jedné holčičky se nechtěl nikdo chytit. Rychle jsem šla k ní, aby jí to nerozhodilo, ale sama jsem ucukla, když jsem místo dětské ručky nahmátla ručku panenky. Ona se na mě jen podívala a řekla mi : To z Pákistán, oni usekli ruku tak. O týden později už v táboře nebyla azyl zamítnut. Jak nám pomáhá? organizuje volnočasové aktivity pro malé i velké uprchlíky/ice pomáhá konkrétním uprchlíkům/icím v těžké situaci podílí se na informačních a propagačních akcích Recept z uprchlického tábora Palestinský medovník Získala: Klára Vagundová, dobrovolnice programu Bezpečí pro uprchlíky Těsto 4 vajíčka 3 dcl cukru krystal 170 g Hery na pečení 1 kg hladké mouky ocet, med, soda Vajíčka, cukr a Heru mícháme ve vodě, aby suroviny změkly. Voda však nesmí být moc teplá, aby se úplně nerozpustily. Přidáme 4 polévkové lžíce octa a 4 polévkové lžíce medu. Přisypáváme hladkou mouku, trochu si ji odložíme na vál. Až je směs dobře promíchaná, přidáme 4 čajové lžičky sody. Po zamíchání se sodou těsto ihned vyjmeme z vodní lázně, dáme na vál a začneme zpracovávat. Rozdělíme ho zhruba na částí. Necháme 3 minuty odležet a potom z jednotlivých částí válíme placky silné asi 3 4 mm. Ty poté pečeme po jedné na plechu vysypaném hrubou moukou v předehřáté troubě na 250 C. Placka je hotová, až má zlatavou barvu. Poté ji sundáme z plechu a až ochladne, okrojíme ji do kruhu. Zbytky okrájeným placek rozdrtíme na prášek. Náplň 1,5 l mléka 3 dcl cukru 10 polévkových lžic hrubé mouky 80 g Hery na pečení 250 g másla 1 velká šlehačka v prášku Všechny suroviny zamícháme dohromady. Vzniklým krémem poté potíráme jednotlivé placky a skládáme na sebe. Nakonec celý medovník posypeme práškem z rozdrcených zbytků placek a hotový uložíme na den do chladna. Jste vegan/ka? Tento recept si můžete připravit i vegansky: vajíčka můžete nahradit sojovou moukou (co vajíčko, to lžíce sojové mouky) či kukuřičným škrobem (co vejce, to 1 lžička škrobu), Heru a máslo můžete nahradit čistě rostlinným tukem (např. Senna, Alsan apod.), nejíte-li med, můžete ho nahradit např. jablečnou čistě rostlinnou alternativou medu. Mléko nahraďte mlékem sojovým či jiným rostlinným (ovesným apod.). Šlehačku můžeme nahradit sušenou sojovou smetanou. 18

19 jídlo místo zbraní Jídlo místo zbraní Autorka: Katarína Potfajová, iniciativní skupina Jídlo místo zbraní Food Not Bombs není jenom rozdávání jídla Letos v květnu to bude již osm let od prvního rozdávání Food Not Bombs, které realizovalo NESEHNUTÍ jako součást demonstrací proti zbrojařskému veletrhu IDET, který se v Brně koná každé dva roky. Jako pravidelná aktivita se ustavuje od Mezinárodního dne vegetariánství v říjnu 2001 pod názvem Jídlo místo zbraní. Jídlo místo zbraní je součástí celosvětové sítě skupin Food Not Bombs a jednou z jejich stěžejních aktivit je rozdávání jídla bezdomovcům a bezdomovkyním a dalším potřebným lidem. Nejde ovšem o klasickou charitu. Činnost skupin Food Not Bombs je provázaná také s informačními aktivitami, které jsou zaměřeny na prosazování myšlenek antimilitarizmu, práv zvířat či ochrany životního prostředí. Food Not Bombs je tedy postaveno nejen na základech solidarity mezi lidmi, ale také na solidaritě se zvířaty a přírodou. Jídlo, které rozdáváme, je veganské nebo alespoň vegetariánské. Při rozdávání požíváme recyklované obaly, jídlo se snažíme získávat z přebytků zdarma anebo ho sami připravujeme z peněz, které získáváme z benefičních akcí. Aktivita je založena na dobrovolnosti, aktivisté/ky jídlo připravují a rozdávají ve svém volném čase a zdarma. V Brně v současnosti existují čtyři skupiny Food Not Bombs, skupinka Jídlo místo zbraní při NESEHNUTÍ Brno rozdává jídlo každou první sobotu v měsíci v parku pod Janáčkovým divadlem v Brně. Kromě jídla občas rozdáváme také oblečení, které dostáváme od lidí, jimž je již k nepotřebě. Skupinka Jídlo místo zbraní funguje na samofinancování: připravujeme veganské bagety, sojový guláš či jiná jídla, které pak prodáváme na koncertech, festivalech či při jiných příležitostech. Díky tomu se nám daří získávat prostředky na nákup surovin, várnic či kuchyňského nádobí potřebných na přípravu jídla lidem bez domova. Co jsme dělali v roce 2008 a co děláme v současnosti V roce 2008 jsme se ve spolupráci s Novým prostorem Brno účastnili projektu studentky FAVU VUT Brno Heleny Svobodové zaměřeného na překračování prostorových i symbolických hranic mezi bezdomovci/kyněmi a studenty/kami. Projekt zahrnoval společné projekce filmů, tvořivé dílny, bazar s oblečením, prezentaci tvořivých aktivit bezdomovců/kyň na FAVU a performance. Účastnili jsme se také antimilitaristických aktivit ve spolupráci s iniciativou Ne základnám. V rámci festivalu ProtestFest 2oo8 jsme spolupořádali den Food Not Bombs spojený s piknikem, hrami a performancemi v parku pod Janáčkovým divadlem. Při mnoha příležitostech (koncerty, festivaly apod.) jsme prezentovali tematickou výstavu a materiály z oblasti antimilitarizmu, práv zvířat, ochrany životního prostředí a souvisejících témat. Letos jsme se zúčastnili ProtestFestu a plánujueme propagaci idejí Food Not Bombs při jiných příležitostech. A samozřejmě pokračujeme v rozdávání teplého veganského či vegetariánského jídla. Nic není bez problémů Již v roce 2008 jsme se potýkali a dosud se potýkáme s nedostatkem aktivních dobrovolníků a dobrovolnic. Tím nemáme na mysli lidi, kteří by přišli jednou navařit a neměli by k aktivitě Food Not Bombs nebo k jejím myšlenkám žádný vztah. Tím máme na mysli zejména lidi, kteří by byli ochotni podělit se se stávajícími aktivisty a aktivistkami o díl odpovědnosti za činnost skupiny Jídlo místo zbraní. Někteří/é z nás se přece jen podílejí na činnosti skupinky již od jejího vzniku a to se podepisuje také na skutečnosti, že skupinka v této chvíli nemá silný tvořivý potenciál, chybí nové nápady a myšlenky či čas na jejich realizaci. Moc děkujeme všem, kteří nám doteď jakkoli pomohli a nebylo jich málo. A kdybyste vy měli chuť, čas a byli ochotní se s námi podělit o svůj elán a nápady, určitě se ozvěte, budeme moc rádi. Bližší informace na jmz.ecn.cz NESEHNUTÍ Brno se prestehovalo!!! Upozorňujeme na novou adresu kanceláře a knihovny NESEHNUTÍ: třída Kpt. Jaroše patro (naproti původní kanceláři) Brno telefonické kontakty zůstávají nezměněny ( , Ekologická poradna: ) V nových krásných prostorách můžete v pondělí a ve středu a hod. navštívit Knihovnu NESEHNU- TÍ, ve stejných hodinách v pondělí také Informační centrum pro rovné příležitosti žen a mužů a ve středu Ekologickou poradnu. Nebojte se s sebou vzít i svého potomka (potomky), v prostorách knihovny pro ně máme nachystané hračky, které je mohou zabavit, zatímco budete listovat novými zajímavými tituly v naší knihovně. 19

20 hypermarkety 20 Zaostřeno na hypermarkety Autoři: Jiří Koželouh a Milan Štefanec Jak jsme vám slíbili v minulém čísle ALARMu, vydali jsme letos stejně jako v minulém roce výsledky výzkumu Environmentální dopady plánované prostorové expanze velkoplošného maloobchodu v České republice. Data za rok 2008 byla získána zpracováním údajů o 106 záměrech výstavby velkoplošných nákupních zařízení v České republice v roce Údaje o záměrech jsou veřejně dostupné na informačním systému EIA (http:// tomcat.cenia.cz/eia/view.jsp), kam je dodávají přímo investoři záměrů. Uvedených 106 záměrů předpokládá výstavbu celkem 127 naplánovaných velkoprodejen typu supermarket, hypermarket, diskont, hobby market, nákupní centrum apod. Výzkum zjistil, že nejvíce nových velkoprodejen je typu nákupní centrum (sdružení menších i větších obchodů do jednoho celku), které jsou nejčastěji plánovány do největších měst ČR (Praha, Brno, Ostrava). Markety a životní prostředí V roce 2008 se ukázalo, že cca 67 % plochy záboru prodejnami je plocha volná (112 ha) a zbytek je plocha zpevněná nebo zastavěná budovami či jinými zařízeními. Zemědělská půda byla zabírána v polovině případů a v celkové rozloze 75 ha. Celková plocha rozšíření sídelní kaše spojené s plánovanými nákupními zařízeními je v roce 2008 celkem 71 ha. Spolu s rokem 2007 je to již 150 ha sídelní kaše způsobené expanzí velkoplošného maloobchodu ze dva roky. Nejčastější nárůsty (42 % případů) intenzity osobní automobilové dopravy se pohybují v rozmezí 10 24,99 %. Dle plánů z roku 2008 má vzniknout nových (většinou povrchových) parkovacích míst pro účely návštěvy plánovaných velkoplošných maloobchodních zařízení. Výsledky výzkumu dokumentují, že celkem 31 % záměrů v roce 2008 počítá s nějakým vlivem na (zvláště chráněné) přírodní složky území, ať už se jedná o (1) narušení územního systému ekologické stability (ÚSES) nebo (2) o narušení chráněného území nebo (3) o narušení biotopu či prostředí zvláště chráněného živočicha. Ke kácení dřevin má dojít v 61 % případů. 13 záměrů je lokalizováno do záplavového území vodních toků. Kromě zmiňovaných 106 záměrů (hodnocených z hlediska vlivu na životní prostředí) bylo navrženo dalších 48 záměrů, které nebyly hodnoceny vůbec. Jednalo se totiž o tzv. podlimitní záměry, u nichž úřady nepožadovaly žádné hodnocení. Z hlediska ochrany životního prostředí je to problém, neboť se tak může v souladu se zákonem vyhnout (a vyhýbá) kontrole veřejnosti a posouzení možných negativních dopadů celá řada zásadních záměrů. Příkladem je například prodejna Lidl navržená v roce 2008 v Nové Pace se zastavenou plochou 1667 m 2 a 99 parkovacími místy. Stejně jako v roce 2007 se i v minulém roce ukázalo, že expanze nákupních řetězců v České republice způsobuje škody na životním prostředí a vyžaduje přijetí účinných regulačních a kontrolních mechanismů. Expanze nekončí Náš výzkum jen potvrdil obavy, že ani pokračující hospodářská recese zatím nemá výrazný vliv na expanzi nákupních center a jejich negativní vliv na životní prostředí. Z výzkumů agentury Incoma vyplývá, že už jen čtyři okresy v ČR nemají svůj hypermarket, oproti tomu v několika okresech přesáhl rozsah hypermarketových ploch na tisíc obyvatel 200 čtverečních metrů. V ČR je již na 290 velkých nákupních center. Loňský rok byl rekordní v růstu nových, postaveny a otevřeny byly dvě desítky komplexů, které se začaly připravovat již v letech 2006 až Expanze nákupních center ukousla další pomyslný kousek ze zákaznického koláče malým samoobsluhám, které jsou hlavním nákupním místem potravin už jen pro 12% českých domácností. Čas pro regulace Náš program Zaostřeno na hypermarkety se proto nesoustředí jen na výzkumnou a publikační činnost. Naší snahou je zapojit do plánování regulací velkých nákupních center také představitele/ky samosprávných orgánů. Z tohoto důvodu jsme zorganizovali pro vybrané členy a členky zastupitelstva města Brna a zastupitelstev brněnských městských částí školení, kde jsme nejen prezentovali problematiku nákupních center, ale také společně diskutovali možnosti, které samosprávné orgány v rozhodování o výstavbě dalších obchodních center mají. Do budoucna bychom rádi tímto způsobem oslovili další zastupitele a zastupitelky z Brna i okolí a udělali tak z regulací velkých nákupních řetězců jedno z důležitých témat, které by měly místní samosprávy řešit. Regulace řetězců by se měla diskutovat i na nejbližší schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, kde čeká na projednání návrh zákona o zneužití významné tržní síly, který by měl na celostátní úrovni omezit některé praktiky řetězců. V zákoně jde především o to, zastavit vybírání tzv. regálného, zalistovacích poplatků, vynuceného sponzoringu či jiné praktiky, které řetězce s dominantním postavením na trhu jednostranně diktují svým dodavatelům. Návrh zákona, který vychází z obdobných zákonů přijatých na Slovensku a Maďarsku, sice odmítla česká vláda, ale rozložení sil v poslanecké sněmovně mu dává určitou šanci, ačkoli i původní návrh zákona obsahuje několik nedořešených oblastí. Občané vs. markety Program Zaostřeno na hypermarkety nezapomněl ani na řešení konkrétních případů plánovaných výstaveb nákupních center. Jsme v kontaktu a poskytujeme poradenství občanskému sdružení Horní náměstí z brněnské městské části Bystrc, které zastupuje občany a občanky vystupující proti plánované stavbě supermarketu na stejnojmenném náměstí. Místním občanům se již v minulosti podařilo zabránit výstavbě jednoho plánovaného nákupního centra v jejich městské části, nyní se společně s více než tisícovkou občanů a občanek, kteří/

Kontrola zahraničního obchodu s vojenským materiálem v České republice

Kontrola zahraničního obchodu s vojenským materiálem v České republice Kontrola zahraničního obchodu s vojenským materiálem v České republice Materiál byl zpracován v rámci společného projektu NESEHNUTÍ, Amnesty International a Ekumenické akademie a díky finanční podpoře

Více

Czech Tourism / Česká republika - bezpečná destinace 1 /50

Czech Tourism / Česká republika - bezpečná destinace 1 /50 Czech Tourism / Česká republika - bezpečná destinace 1 /50 Agentura CzechTourism a partneři projektu: Asociace hotelů a restaurací ČR Asociace cestovních kanceláří ČR Asociace českých cestovních kanceláří

Více

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1 13

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1 13 EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro rozvoj 21. 4. 2010 2009/2217(INI) POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1 13 Charles Goerens (PE439.073v01-00) k nové strategii v Afghánistánu (2009/2217(INI)) AM\813767.doc PE441.045v01-00

Více

Míra korupce v ČR vážně ohrožuje demokracii, míní většina Čechů

Míra korupce v ČR vážně ohrožuje demokracii, míní většina Čechů Míra korupce v ČR vážně ohrožuje demokracii, míní většina Čechů Češi za největší problém naší země jednoznačně považují korupci, a to zejména na úrovni ministerstev, policie a justice. Za druhý nepalčivější

Více

DEKLARACE O STRATEGICKÉ SPOLUPRÁCI V OBLASTI OBRANY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU

DEKLARACE O STRATEGICKÉ SPOLUPRÁCI V OBLASTI OBRANY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU DEKLARACE O STRATEGICKÉ SPOLUPRÁCI V OBLASTI OBRANY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A SPOJENÝMI STÁTY AMERICKÝMI Česká republika a Spojené státy Americké (Spojené státy) sdílí historii úzkých vztahů mezi našimi

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ŠESTÁ VÝROČNÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ŠESTÁ VÝROČNÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 10.7.2009 KOM(2009) 356 v konečném znění ŠESTÁ VÝROČNÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU PŘEHLED OBCHODNÍCH OCHRANNÝCH OPATŘENÍ UPLATŇOVANÝCH TŘETÍMI

Více

Problémové oblasti světa

Problémové oblasti světa Problémové oblasti světa 1 Problémové oblasti Afrika (Alžírsko, Keňa, Mosambik, Súdán, Zimbabwe, Rwanda) Amerika (Kolumbie, Mexiko, Peru) Asie (Afghánistán, Čečensko, Irák, Írán, Kašmír, Timor) Evropa

Více

I. Základní informace. II. Útok. III. Konspirační teorie

I. Základní informace. II. Útok. III. Konspirační teorie I. Základní informace II. Útok III. Konspirační teorie I. ZÁKLADNÍ INFORMACE Co je to terorismus? je užití násilí nebo hrozby násilím s cílem zastrašit protivníka je v posledních letech celosvětový problém

Více

Postoje občanů ČR k NATO a USA

Postoje občanů ČR k NATO a USA Tisková konference pořádaná v rámci 15. výročí vstupu České republiky do NATO Postoje občanů ČR k NATO a USA CEVRO Institut, úterý 11. března 2014 Pozadí a cíle výzkumu V souvislosti s 15. výročím vstupu

Více

Gymnázium Globe, s.r.o. Dějepisně geografický seminář CZ.1.07/1.1.00/14.0143

Gymnázium Globe, s.r.o. Dějepisně geografický seminář CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Gymnázium Globe, s.r.o. Dějepisně geografický seminář CZ.1.07/1.1.00/14.0143 KOLONIÁLN LNÍ MOCNOSTI A KOLONIE PO 2. SVĚTOV TOVÉ VÁLCE Dekolonizace v 40. letech Rok stát kolonizátor 1946 FILIPÍNY USA 1946

Více

Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR

Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR Násilí z nenávisti Jednání motivované předsudky nebo nenávistí namířené proti osobě, skupinám, jejich

Více

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor?

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Miroslav Scheinost Institut pro kriminologii a sociální prevenci Praha 4. olomoucká sociologická podzimní konference Olomouc, FF UP 23. 24. října 2014 Korupce

Více

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA NATO

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA NATO KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA NATO HISTORIE ORGANIZACE Organizace Severoatlantické smlouvy, kromě zkratky NATO se užívá i zkratka OTAN (francouzská zkratka) vojensko-politická organizace zemí Evropy a

Více

Humanitární pomoc České republiky Bc. Zuzana Dietrichová

Humanitární pomoc České republiky Bc. Zuzana Dietrichová Ochrana & Bezpečnost 2014, ročník III., č. 1 (jaro) (2014-2015_A_07), ISSN 1805-5656 Vydává: Ochrana a bezpečnost o. s. IČ: 22746986, Lamačova 825/11, 152 00 Praha 5 http://ochab.ezin.cz, ochab@email.cz

Více

Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY

Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY světa ve fotbale nebo při pořádání významných politických vrcholných schůzek. Toto obnovení hraničních kontrol však trvalo pouze na nezbytně

Více

Co je to Schengen? Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY

Co je to Schengen? Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY Co je to Schengen? V současnosti Schengen představuje především tzv. schengenský prostor, v jehož rámci nejsou na společných státních hranicích vykonávány hraniční kontroly a hranice lze tedy překračovat

Více

Vyhodnocení plnění programových cílů z valné hromady SPS v roce 2004 únor 2008

Vyhodnocení plnění programových cílů z valné hromady SPS v roce 2004 únor 2008 Vyhodnocení plnění programových cílů z valné hromady SPS v roce 2004 únor 2008 1. Oblast ekonomického prostředí podnikání Ekonomické podmínky pro podnikání se za uplynulé čtyři roky zlepšily, podstatně

Více

EVROPSKÁ KOMISE PROTI RASISMU A NESNÁŠENLIVOSTI

EVROPSKÁ KOMISE PROTI RASISMU A NESNÁŠENLIVOSTI CRI(2001)1 Version tchèque Czech version EVROPSKÁ KOMISE PROTI RASISMU A NESNÁŠENLIVOSTI VŠEOBECNÉ POLITICKÉ DOPORUČENÍ ECRI Č. 6 BOJ PROTI ŠÍŘENÍ RASISTICKÝCH, XENOFOBNÍCH A ANTISEMITSKÝCH MATERIÁLŮ PO

Více

BOJ S KORUPCÍ KONKRÉTNÍ ČINY, NE MARKETINGOVÉ KAMPANĚ

BOJ S KORUPCÍ KONKRÉTNÍ ČINY, NE MARKETINGOVÉ KAMPANĚ BOJ S KORUPCÍ KONKRÉTNÍ ČINY, NE MARKETINGOVÉ KAMPANĚ 14. února 2012 Petr Nečas předseda Vlády ČR Karolína Peake místopředsedkyně Vlády ČR O kolik peněz přijde Evropská unie kvůli korupci? Boj proti korupci

Více

Etický kodex chování ABC Data

Etický kodex chování ABC Data Etický kodex chování ABC Data Úvod Zaměstnanci ABC Data jsou povinni pracovat bezúhonně a s vzájemným respektem, v souladu se všemi zákony a etickými normami chování. Platnost etického kodexu Všichni zaměstnanci

Více

Zápis ze 14. schůze VZOB dne 6. června 2007 od 10,00 hodin

Zápis ze 14. schůze VZOB dne 6. června 2007 od 10,00 hodin Zápis ze 14. schůze VZOB dne 6. června 2007 od 10,00 hodin Omluveni: sen. J. Pospíšil, R. Slavotínek, T. Töpfer Program: 1) Schválení programu a zápisu Schůzi řídil předseda sen. R. Sequens. Program viz

Více

USA v 50. a 60.letech

USA v 50. a 60.letech USA v 50. a 60.letech Anotace:výkladová prezentace věnující se Spojeným státům americkým po druhé světové válce. (politický systém, období studené války, karibská krize, 2.berlínská krize) Dětský diagnostický

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 ZAJIŠTĚNÍ VIDITELNOSTI POLITIKY SOUDRŽNOSTI: PRAVIDLA KOMUNIKACE A POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ V OBDOBÍ 2014-2020 POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla

Více

Transformační politika

Transformační politika Transformační politika V roce 2007 se mezi přístupy zahraniční politiky ČR objevuje nový koncept nazvaný transformační politika. V něm se propojují jednotlivé nástroje zahraniční politiky potenciálně schopné

Více

EVROPSKÁ KOMISE. V Bruselu dne 29.7.2010 KOM(2010)399 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE RADĚ

EVROPSKÁ KOMISE. V Bruselu dne 29.7.2010 KOM(2010)399 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE RADĚ EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 29.7.2010 KOM(2010)399 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE RADĚ o provádění opatření nezbytných k zajištění toho, aby tabák pro orální užití nebyl uváděn na trh v jiných členských

Více

Důvodová zpráva. Obecná část. A. Závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace RIA (malá RIA)

Důvodová zpráva. Obecná část. A. Závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace RIA (malá RIA) IV. Důvodová zpráva Obecná část A. Závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace RIA (malá RIA) 1. Důvod předložení Název návrh zákona, kterým se mění zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_20. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT CHARTA 77

VY_32_INOVACE_D5_20_20. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT CHARTA 77 VY_32_INOVACE_D5_20_20 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT CHARTA 77 VY_32_INOVACE_D5_20_20 Anotace: materiál obsahuje 2 úvodní listy, 11 listů prezentace Šablona: III/2 Název:

Více

PŘEDPISY strana 2 z 5

PŘEDPISY strana 2 z 5 NE STANOVY PŘEDPISY strana 2 z 5 Článek 1 - Charakteristika a sídlo... 3 Článek 2 Doba trvání... 3 Článek 3 Symbol...3 Článek 4 Předmět a cíl... 3 Článek 5 Připojení se k hnutí... 4 Článek 6 Financování

Více

Environmentální, územně plánovací rozhodovací procesy a korupce

Environmentální, územně plánovací rozhodovací procesy a korupce Environmentální, územně plánovací rozhodovací procesy a korupce Milan Štefanec Nezávislé sociálně ekologické hnutí NESEHNUTÍ Chraňme si svůj prostor, Brno, 18. 2. 2013 Administrativní (byrokratická) a

Více

POLITICKÉ STRANY. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová.

POLITICKÉ STRANY. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. POLITICKÉ STRANY Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. POLITICKÝ PLURALISMUS = existence mnoha politických stran a zájmových skupin působí ve společnosti

Více

VI. Smíšená Rada EU-Mexiko Praha, Česká republika, 14. května 2009 Společné komuniké

VI. Smíšená Rada EU-Mexiko Praha, Česká republika, 14. května 2009 Společné komuniké RADA EVROPSKÉ UNIE Praha 14. května 2009 8436/09 (Presse 79) VI. Smíšená Rada EU-Mexiko Praha, Česká republika, 14. května 2009 Společné komuniké 1. Šesté zasedání Smíšené rady Evropské unie a Mexika se

Více

Svět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389

Svět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Svět

Více

MEZINÁRODNÍ BEZPEČNOST/VOJENSTVÍ

MEZINÁRODNÍ BEZPEČNOST/VOJENSTVÍ MEZINÁRODNÍ BEZPEČNOST/VOJENSTVÍ MINISTERSTVO OBRANY ČR V České republice proběhlo školení evropských expertů na vyzbrojování/ Ministerstvo obrany ČR. -- In: www.mocr.army.cz. -- (02.12.2014) http://www.mocr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/v-ces

Více

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII Brusel, 31. března 2005 AA 15/2/05 REV 2 SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ: AKT O PŘISTOUPENÍ, PŘÍLOHA II NÁVRH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A JINÝCH AKTŮ Delegace naleznou

Více

PŘEHLED NÁVRHŮ ÚSTAVNÍCH ZÁKONŮ OD ROKU 1993 DO SOUČASNOSTI. JUDr. Jindřiška Syllová, CSc. Ing. Soňa Šteigerová, Lucia Vaculová, Mgr.

PŘEHLED NÁVRHŮ ÚSTAVNÍCH ZÁKONŮ OD ROKU 1993 DO SOUČASNOSTI. JUDr. Jindřiška Syllová, CSc. Ing. Soňa Šteigerová, Lucia Vaculová, Mgr. PŘEHLED NÁVRHŮ ÚSTAVNÍCH ZÁKONŮ OD ROKU 1993 DO SOUČASNOSTI JUDr. Jindřiška Syllová, CSc. Ing. Soňa Šteigerová, Lucia Vaculová, Mgr. Robert Vyklický Studie č. 1.180 srpen 2013 PI 1.180 2 Obsah: 1. VOLEBNÍ

Více

Konflikt v Gaze. AV ČR, v.v.i. Naše společnost projekt kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i.

Konflikt v Gaze. AV ČR, v.v.i. Naše společnost projekt kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 840 129 E-mail: michal.veselsky@soc.cas.cz Konflikt v Gaze Technické parametry Výzkum: Naše společnost

Více

LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD

LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD Pracovní list 02 14 LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD Úkol č. 1: Doplňování Doplň chybějící části textu: 1. Základní práva a svobody občana našeho státu jsou zakotvena v, která je součástí. 2. Stát díky

Více

153/1994 Sb. ZÁKON. ze dne 7. července 1994. o zpravodajských službách České republiky. Úvodní ustanovení

153/1994 Sb. ZÁKON. ze dne 7. července 1994. o zpravodajských službách České republiky. Úvodní ustanovení 153/1994 Sb. ZÁKON ze dne 7. července 1994 o zpravodajských službách České republiky Změna: 118/1995 Sb. Změna: 53/2004 Sb. Změna: 290/2005 Sb. Změna: 530/2005 Sb. Změna: 342/2006 Sb. Změna: 80/2006 Sb.

Více

VY_32_INOVACE_DEJ-1.MA-17_Studena_valka_a_zelezna_opona. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno

VY_32_INOVACE_DEJ-1.MA-17_Studena_valka_a_zelezna_opona. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Autor CZ.1.07/1.5.00/34.0581 VY_32_INOVACE_DEJ-1.MA-17_Studena_valka_a_zelezna_opona Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Mgr. Alena Šimonovská

Více

Rada Evropské unie Brusel 17. dubna 2015 (OR. fr)

Rada Evropské unie Brusel 17. dubna 2015 (OR. fr) Rada Evropské unie Brusel 17. dubna 2015 (OR. fr) Interinstitucionální spis: 2013/0025 (COD) 7768/15 ADD 1 REV 1 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Výbor stálých

Více

Parlamentní republika

Parlamentní republika Parlamentní republika Parlament - z fr. parler = mluvit, hovořit -ústřední orgán s celostátní působností - zástupci voleni lidem - v USA kongres, v Německu Bundestag Republika - z lat. res publica = věc

Více

Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014

Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014 Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014 B-inside s.r.o. Šmeralova 12, 170 00 Praha Vavrečkova 5262, 760 01 Zlín IČ: 24790648 DIČ: CZ24790648 Telefon: +420 608 048

Více

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 5. ročník Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace seznamuje žáky s odporem proti Rakousku-Uhersku během 1. světové války, jednáním zahraničního odboje, o

Více

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci 14. 10. 2013 2013/2183(INI) NÁVRH ZPRÁVY o plánu EU proti homofobii a diskriminaci na základě sexuální orientace a genderové

Více

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. prosince 2012 ke strategii digitální svobody v zahraniční politice EU (2012/2094(INI))

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. prosince 2012 ke strategii digitální svobody v zahraniční politice EU (2012/2094(INI)) P7_TA(2012)0470 Strategie digitální svobody v zahraniční politice Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. prosince 2012 ke strategii digitální svobody v zahraniční politice EU (2012/2094(INI)) Evropský

Více

PREZENTACE STRUKTUROVANÉHO DIALOGU S MLÁDEŽÍ Národní pracovní skupina pro strukturovaný dialog s mládeží Mgr. Jan Husák E-mail: jan.husak@crdm.

PREZENTACE STRUKTUROVANÉHO DIALOGU S MLÁDEŽÍ Národní pracovní skupina pro strukturovaný dialog s mládeží Mgr. Jan Husák E-mail: jan.husak@crdm. PREZENTACE STRUKTUROVANÉHO DIALOGU S MLÁDEŽÍ Národní pracovní skupina pro strukturovaný dialog s mládeží Mgr. Jan Husák E-mail: jan.husak@crdm.cz www.strukturovanydialog.cz CO JE STRUKTUROVANÝ DIALOG S

Více

Energetická bezpečnost. Petr Binhack 30.1.2010

Energetická bezpečnost. Petr Binhack 30.1.2010 Energetická bezpečnost Petr Binhack 30.1.2010 Bezpečnost a jistota dodávek ropy závisí pouze a jedině na rozmanitosti zdrojů. 2 Energetická bezpečnost: nové paradigma Studená válka dominuje vojensko-politické

Více

Síť Evropských spotřebitelských center elektronický obchod. 2006 ESC při Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR

Síť Evropských spotřebitelských center elektronický obchod. 2006 ESC při Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR Síť Evropských spotřebitelských center elektronický obchod 2006 ESC při Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR I. Hlavní cíle a poslání Evropských spotřebitelských center II. Elektronický obchod z pohledu

Více

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005 EVROPSKÁ INTEGRACE G. Petříková, 2005 Evropa značně rozdrobený světadíl 44 států na ploše 10,5 mil. km 2 počet států se ve 20. století etapovitě zvyšoval dezintegrační tendence konec 20. století další

Více

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační konference Postavení a vztahy Evropské

Více

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ - ŘÍJEN 2010 Zveřejněno: 25. 10. 2010 Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury Definovat priority

Více

Koordinační výbor Amnesty International, o.s. předkládá Valné hromadě ke schválení tyto změny stanov:

Koordinační výbor Amnesty International, o.s. předkládá Valné hromadě ke schválení tyto změny stanov: Návrh změny stanov. Praha, 25.března 2013 Koordinační výbor Amnesty International, o.s. předkládá Valné hromadě ke schválení tyto změny stanov: V čl. 1 písmeno a) se věta v závorce mění na "(dále jen sdružení

Více

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad patří mezi jeden z nejvýznamnějších dnů v dějinách České republiky. V roce 1939 nacisté brutálně zakročili proti vysokoškolským studentům. O padesát

Více

Informovaný souhlas. 4.jarní konference prezidia ČAS Současná legislativa v českém zdravotnictví. JUDr. Milada Džupinková, MBA

Informovaný souhlas. 4.jarní konference prezidia ČAS Současná legislativa v českém zdravotnictví. JUDr. Milada Džupinková, MBA Informovaný souhlas 4.jarní konference prezidia ČAS Současná legislativa v českém zdravotnictví JUDr. Milada Džupinková, MBA Souhlas s výkonem Úmluva o lidských právech a biomedicíně Článek 5 Obecné pravidlo

Více

ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Výroční zpráva o politice humanitární pomoci a jejím provádění v roce 2009 SEK(2010)398

ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Výroční zpráva o politice humanitární pomoci a jejím provádění v roce 2009 SEK(2010)398 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 9.4.2010 KOM(2010)138 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Výroční zpráva o politice humanitární pomoci a jejím provádění v roce 2009 SEK(2010)398 Evropská

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

První tisková konference Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky

První tisková konference Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky První tisková konference Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky ŽENEVA, Palác národů, 21. července 2005 (Informační služba OSN) - Následující text obsahuje hlavní informace z dnešní tiskové konference Antónia

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Č.j. 2214/04 V Praze dne 18. února 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Č.j. 2214/04 V Praze dne 18. února 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Č.j. 2214/04 V Praze dne 18. února 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY která se koná ve středu dne 25. února 2004 v 19.30 hod. v zasedací síni budovy Úřadu vlády České republiky,

Více

Rozhovor ředitele Centra bezpečnostních studií Ing. Jaroslava Salivara pro Parlamentní listy na téma migrace

Rozhovor ředitele Centra bezpečnostních studií Ing. Jaroslava Salivara pro Parlamentní listy na téma migrace Rozhovor ředitele Centra bezpečnostních studií Ing. Jaroslava Salivara pro Parlamentní listy na téma migrace CEBES, 2.4. 2015 Řecko a Itálie svou vlastní nečinností, pod dozorem Bruselu, otevřeli Evropu

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT. Dokument ze zasedání 14. 2. 2005 B6-0094/2005. který na základě otázek k ústnímu zodpovězení B6-0026/04 a B6-0025/04

EVROPSKÝ PARLAMENT. Dokument ze zasedání 14. 2. 2005 B6-0094/2005. který na základě otázek k ústnímu zodpovězení B6-0026/04 a B6-0025/04 EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 ««««««««««««Dokument ze zasedání 2009 14. 2. 2005 B6-0094/2005 NÁVRH USNESENÍ, který na základě otázek k ústnímu zodpovězení B6-0026/04 a B6-0025/04 v souladu s čl. 108 odst. 5

Více

Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti

Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti Domácí veřejnost si prvního prezidenta České republiky Václava Havla uchová v paměti zejména jako

Více

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 20.10.2015 COM(2015) 516 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Výroční zpráva o jednáních uskutečněných Komisí v oblasti vývozních úvěrů, ve smyslu nařízení (EU)

Více

Jiří Šafr, Markéta Sedláčková

Jiří Šafr, Markéta Sedláčková Konference DEMOKRACIE JAKO HODNOTA A PROBLÉM Katedra filozofie Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, Technická univerzita v Liberci, Liberec, 22. října 2010 Sociální kapitál a legitimita demokracie

Více

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 30.7.2014,

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 30.7.2014, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.7.2014 C(2014) 5308 final NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 30.7.2014, kterým se stanoví informační a propagační opatření vůči veřejnosti a informační

Více

Pravidla pro publicitu projektů podpořených z prostředků TA ČR

Pravidla pro publicitu projektů podpořených z prostředků TA ČR Pravidla pro publicitu projektů podpořených z prostředků TA ČR 1. ÚVOD Pravidla pro publicitu (dále jen Pravidla) stanovují povinné náležitosti v oblasti zajištění propagace projektů a jejich výsledků

Více

GENERÁLNÍ ŠTÁB ARMÁDY ČESKÉ REPUBLIKY 15.4.2015

GENERÁLNÍ ŠTÁB ARMÁDY ČESKÉ REPUBLIKY 15.4.2015 GENERÁLNÍ ŠTÁB ARMÁDY ČESKÉ REPUBLIKY 15.4.2015 BRANNÁ LEGISLATIVA OBRANA ČESKÉ REPUBLIKY ZNAMENÁ DOSÁHNOUT SCHOPNOSTI DŘÍVE, NEŽ NASTANE KRIZE A BÝT PŘIPRAVEN JI ŘEŠIT BRANNÁ POVINNOST NENÍ NOVINKA 1781

Více

Definice. Failed States Index. Míra funkčnosti státní moci (povinné pro studenty MRS a RG, informativní pro učitelské studium)

Definice. Failed States Index. Míra funkčnosti státní moci (povinné pro studenty MRS a RG, informativní pro učitelské studium) Míra funkčnosti státní moci (povinné pro studenty MRS a RG, informativní pro učitelské studium) Definice Jako failed state se označuje stát, jehož ústřední vláda je tak slabá nebo neefektivní, že její

Více

U S N E S E N Í Rady vlády České republiky pro lidská práva ze dne 1. října 2009

U S N E S E N Í Rady vlády České republiky pro lidská práva ze dne 1. října 2009 U S N E S E N Í Rady vlády České republiky pro lidská práva ze dne 1. října 2009 Rada vlády ČR pro lidská práva (dále jen Rada ) I. n a v a z u j e n a schválený podnět Výboru pro lidská práva a biomedicínu

Více

Češi odmítají výstavbu mešit

Češi odmítají výstavbu mešit Češi odmítají výstavbu mešit S náboženskými konflikty, které byly mnohdy příčinou velkého krveprolití, se potýká lidstvo odnepaměti. Nejinak je tomu i v současnosti, kdy např. na Blízkém východě přetrvávají

Více

Název školy: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640

Název školy: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640 Název školy: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0639 Název materiálu:vy_32_inovace_03.02 Téma sady: Listina základních práv a svobod Ročník: Nástavbové

Více

KOMORA SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ

KOMORA SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST KOMERČNÍ SFÉRY Ing. Milan Venclík, MBA SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÁ FIRMA Společenská odpovědnost firem (Corporate SocialResponsibility CSR) se stala fenoménem současné doby. Přestože

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

70. Výbor na svém 573. a 574. zasedání 8. srpna 2002 (viz CEDAW/C/SR.573 a 574) posoudil druhou pravidelnou zprávu České republiky (CEDAW/C/CZE/2).

70. Výbor na svém 573. a 574. zasedání 8. srpna 2002 (viz CEDAW/C/SR.573 a 574) posoudil druhou pravidelnou zprávu České republiky (CEDAW/C/CZE/2). Příloha č. 2 k usnesení vlády České republiky ze dne 2003 č. Česká republika 70. Výbor na svém 573. a 574. zasedání 8. srpna 2002 (viz CEDAW/C/SR.573 a 574) posoudil druhou pravidelnou zprávu České republiky

Více

Zajištění ochrany - obecné zásady Evropské unie týkající se ochránců lidských práv

Zajištění ochrany - obecné zásady Evropské unie týkající se ochránců lidských práv Zajištění ochrany - obecné zásady Evropské unie týkající se ochránců lidských práv I. PŘEDMĚT 1. Podpora ochránců lidských práv je již dlouho nedílnou součástí vnější politiky Evropské unie v oblasti lidských

Více

PŘÍLOHA I. Úř. věst. L 239, 22. 9. 2000, s. 13. Úř. věst. L 239, 22. 9. 2000, s. 19. AA2003/ACT/Příloha I/cs 64

PŘÍLOHA I. Úř. věst. L 239, 22. 9. 2000, s. 13. Úř. věst. L 239, 22. 9. 2000, s. 19. AA2003/ACT/Příloha I/cs 64 PŘÍLOHA I Seznam ustanovení schengenského acquis, jak bylo začleněno do rámce Evropské unie, a aktů na ně navazujících nebo s ním jinak souvisejících, které jsou závazná a použitelná v nových členských

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro kulturu a vzdělávání. Navrhovatelka(*): Sylvia-Yvonne Kaufmannová, Výboru pro ústavní záležitosti

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro kulturu a vzdělávání. Navrhovatelka(*): Sylvia-Yvonne Kaufmannová, Výboru pro ústavní záležitosti EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 Výbor pro kulturu a vzdělávání 2009 2008/2224(INI) 12. 11. 2008 NÁVRH ZPRÁVY o aktivním dialogu s občany o Evropě (2008/2224(INI)) Výbor pro kulturu a vzdělávání Zpravodaj: Gyula

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2013/2129(INI) 26. 8. 2013. o historické paměti v kultuře a ve vzdělávání v Evropské unii (2013/2129(INI))

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2013/2129(INI) 26. 8. 2013. o historické paměti v kultuře a ve vzdělávání v Evropské unii (2013/2129(INI)) EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro kulturu a vzdělávání 26. 8. 2013 2013/2129(INI) NÁVRH ZPRÁVY o historické paměti v kultuře a ve vzdělávání v Evropské unii (2013/2129(INI)) Výbor pro kulturu a vzdělávání

Více

Co přinášejí rovné příležitosti do života společnosti

Co přinášejí rovné příležitosti do života společnosti Co přinášejí rovné příležitosti do života společnosti PhDr. Zdeňka Hajná,CSc. Žijeme a pracujeme na Vysočině zavádění prorodinných opatření do personální politiky příspěvkových organizací Kraje Vysočina

Více

LEGISLATIVA KRIZOVÝCH SITUACÍ

LEGISLATIVA KRIZOVÝCH SITUACÍ LEGISLATIVA KRIZOVÝCH SITUACÍ PRÁVNÍ ASPEKTY KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ STÁTU krizová opatření v rámci krizového řízení státu provádějí zpravidla orgány státní správy krizová opatření se zpravidla realizují i prostřednictvím

Více

II. Skutečnosti zjištěné při kontrole

II. Skutečnosti zjištěné při kontrole Informace z kontrolní akce č. 08/17 Prostředky státního rozpočtu vynakládané na ekologickou likvidaci nepotřebné munice a s tím související činnosti u Ministerstva obrany Kontrolní akce byla zařazena do

Více

APPEASEMENT, SVĚT PŘED DRUHOU SVĚTOVOU VÁLKOU

APPEASEMENT, SVĚT PŘED DRUHOU SVĚTOVOU VÁLKOU APPEASEMENT, SVĚT PŘED DRUHOU SVĚTOVOU VÁLKOU ÚLOHA 1: Které z poválečných problémů se do roku 1933 nepodařilo vyřešit? U kterých zemí se dalo předpokládat, že budou chtít změnit Versailleský systém? O

Více

Sociální dialog. Kde nás nyní naleznete?

Sociální dialog. Kde nás nyní naleznete? Kde nás nyní naleznete? elektrická energie plyn nemocnice lokální a regionální vláda národní a evropská správa odpad voda sociální služby Rozvoj, priority a problémy Energie Dialog od roku 1995, s oficiálním

Více

L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014

L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014 L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2014

Více

PŘEDSTAVENÍ poslanecké iniciativy pro efektivizaci boje ČR s terorismem. Ing. Michael HRBATA místopředseda Výboru pro obranu

PŘEDSTAVENÍ poslanecké iniciativy pro efektivizaci boje ČR s terorismem. Ing. Michael HRBATA místopředseda Výboru pro obranu PŘEDSTAVENÍ poslanecké iniciativy pro efektivizaci boje ČR s terorismem Ing. Michael HRBATA místopředseda Výboru pro obranu Obecná definice Terorismus je taktika z oblasti válečných činů, vyvolávající

Více

Strategie migrační politiky České republiky

Strategie migrační politiky České republiky Strategie migrační politiky České republiky ZÁSADY MIGRAČNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY ZÁSADY MIGRAČNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY Předkládané zásady migrační politiky formulují priority České republiky v

Více

Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.

Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34. Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_351 Škola: Akademie - VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro zahraniční věci. Pozměňovací návrh, který předložil poslanec Cem Özdemir za skupinu Verts/ALE

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro zahraniční věci. Pozměňovací návrh, který předložil poslanec Cem Özdemir za skupinu Verts/ALE EVROPSKÝ PARLAMENT 1999 Výbor pro zahraniční věci 2004 28. 9. 2004 PE 347.184/1-31 POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-31 Předběžný návrh doporučení (PE 347.184) Emilio Menéndez del Valle vztahy EU Indie Pozměňovací

Více

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. Výroční zpráva o provádění iniciativy Humanitární dobrovolníci EU v roce 2014

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. Výroční zpráva o provádění iniciativy Humanitární dobrovolníci EU v roce 2014 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.7.2015 COM(2015) 335 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Výroční zpráva o provádění iniciativy Humanitární dobrovolníci EU v roce 2014 CS CS I. ÚVOD Vzhledem

Více

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Mgr. Stanislava Makovcová Základní informace Úmluva o právech osob se zdravotním postižením a její Opční protokol byla přijata Valným shromážděním OSN

Více

NÁRODNÍ INICIATIVA PRO ŽIVOT, o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009

NÁRODNÍ INICIATIVA PRO ŽIVOT, o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009 NÁRODNÍ INICIATIVA PRO ŽIVOT, o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009 NÁRODNÍ INICIATIVA PRO ŽIVOT (dále jen NIŽ) je státem zaregistrovaná obecně prospěšná společnost, jejíž cílem je ochrana základního lidského práva,

Více

Učební plán předmětu. Průřezová témata

Učební plán předmětu. Průřezová témata Výchova k občanství (Člověk a společnost) Učební plán předmětu Ročník 8 Dotace 1 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA:

Více

LIDSKÁ PRÁVA. historické mezníky

LIDSKÁ PRÁVA. historické mezníky LIDSKÁ PRÁVA historické mezníky Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ

Více

Přístup lidí s mentálním postižením k právu a spravedlnosti

Přístup lidí s mentálním postižením k právu a spravedlnosti Vaše občanská práva Přístup lidí s mentálním postižením k právu a spravedlnosti Inclusion Europe Zpráva Inclusion Europe společně se svými 49 členskými organizacemi v 36 zemích usiluje o odstranění diskrimance

Více

LISTOPAD 2015 MĚSÍC KVALITY V ČR KVALITA EMOCE INSPIRACE

LISTOPAD 2015 MĚSÍC KVALITY V ČR KVALITA EMOCE INSPIRACE LISTOPAD 2015 MĚSÍC KVALITY V ČR KVALITA EMOCE INSPIRACE MEZINÁRODNÍ KONFERENCE GALAVEČER S ČESKOU KVALITOU KONFERENCE VÍTĚZŮ CEN ZA KVALITU NÁRODNÍ CENY KVALITY ČR A CSR zřizovatel Rady kvality ČR Záštitu

Více

Návrh rámcového rozhodnutí Rady, kterým se mění rámcové rozhodnutí 2002/475/SVV o boji proti terorismu. (53. týden) M 073 / 06 M 073 / 06

Návrh rámcového rozhodnutí Rady, kterým se mění rámcové rozhodnutí 2002/475/SVV o boji proti terorismu. (53. týden) M 073 / 06 M 073 / 06 M 073 / 06 6. funkční období M 073 / 06 Návrh rámcového rozhodnutí Rady, kterým se mění rámcové rozhodnutí 2002/475/SVV o boji proti terorismu 2007 (53. týden) P A R L A M E N T Č E S K É R E P U B L I

Více