Rodičovská péče v prevenci předčasného ukončování školní docházky v Romské komunitě

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Rodičovská péče v prevenci předčasného ukončování školní docházky v Romské komunitě"

Transkript

1 Rodičovská péče v prevenci předčasného ukončování školní docházky v Romské komunitě Valya Ivanova Kredit: Valya Ivanova 1

2 Tento průzkum je součástí projektu PREVENT, sítě 10 evropských měst, které se rozhodly spojit v oblasti problematiky Předčasného ukončování školní docházky (ESL). PREVENT vznikl v kontextu URBACT II, programu iniciovaného Evropskou komisí na podporu měst při výměně a sdílení osvědčených zkušeností na poli městského rozvoje. Účelem dotazníku bylo shromažďovat informace z partnerských měst projektu Prevent s cílem vypracování studie o problematice rodiny a ukončování školy v Romské komunitě. Studie byla realizována v období od Deset evropských měst bylo vyzváno k účasti na průzkumu, sedm z nich reagovalo na tuto výzvu. Město Catania v Itálii a město Haag v Nizozemí nemají zvláštní politiku nebo osvědčené zkušenosti, které by sdíleli, protože na jejich území nežije Romské obyvatelstvo. Město Mnichov v Německu na výzvu nereagovalo. Vyvozuji z toho, ze zde pravděpodobně není velká Romská komunita, nebo se touto otázkou nezabývají. V sedmi dalších městech Antwerpy, Stockholm, Sofie, Ústí nad Labem, Gijón, Nantes a Talin se liší stupeň úvahy nad tímto tématem. Problémy zapojování Romských rodičů do prevence ESL jejich dětí jsou sice často podobné, politiky jednotlivých měst se však v těchto sedmi evropských městech liší také díky historii a prostředí Romských občanů. Město Antwerpy Natasja Naegels : Manažerka pro Romské projekty, Středisko pro integraci v Antwerpách Životní podmínky romských rodin v Antwerpách Romská populace v Antwerpách žije v domech spolu se všemi ostatními komunitami. Nežijí v samostatných sídlištích nebo čtvrtích. Romská populace žije většinou ve 3 oblastech Antwerp: Antwerpy- Sever, Deurne-Sever a Hoboken-Kiel-Valaar. Tyto oblasti jsou typickými oblastmi, kde žije velké množství přistěhovalců, uprchlíků a nedokumentovaných přistěhovalců. Vzhledem k nízkým nákladům na bydlení a blízkosti do centra města jsou tyto oblasti obývány převážně chudými lidmi. Romská populace je jednou z komunit žijících na tomto území. Historicky se přistěhovalci usazovali v chudších částech města. Dnes zde nachází ubytování široké spektrum přistěhovalců. Některé části vykazují převažující výskyt určitých etnických skupin (například v obvodu Borgerhout stále žije velká marocká komunita a jižní část města láká mnoho tureckých obyvatel). Ostatní části, například severní část města, je velmi chudá, láká mnoho (ilegálních / nedokumentovaných) přistěhovalců. Zapojení romských rodičů do vzdělání jejich dětí Romské děti čelí veškerým překážkám, které brání ostatním znevýhodněným dětem získat dobré vzdělání, a to často ve značném rozsahu. Obvykle žijí v nuzných podmínkách bydlení, s vysokou mírou chudoby. Rodiče nemusí spatřovat v docházce svých dětí do školy velký přínos a dávají přednost tomu, aby jejich děti pomáhaly 2

3 podporovat rodinu finančně. Mají jiné priority a jsou zaměřeny na přežití. Dalším zvykem Romské komunity, který může být na překážku vzdělání dětí, jsou předčasná manželství a narození dětí. Romské dívky jsou také někdy ponechány doma, aby se staraly o mladší sourozence. Romské obyvatelstvo v Antwerpách jsou relativně noví přistěhovalci, kteří nevědí mnoho o škole a vzdělání. Mnoho Romů je negramotných, nebo mají velmi nízkou úroveň vzdělání a vzdělávací systém neznají nebo mu nedůvěřují. Romští žáci mají tendenci způsobovat poměrně dost problémů školám: nepravidelná docházka, nedostatek struktury, negramotnost, omezené finanční zdroje a jiné priority. Pokud školy kontaktují romské rodiče a žádají je o spolupráci při řešení těchto záležitostí, vnímají je jako nedostatečně se zapojující. Romští rodiče se omezeně účastní schůzek s učiteli. Vzdělání je považováno za věc a odpovědnost školy. Školní prostředí a domácí prostředí jsou považována za dva různé subjekty. Rodiče jsou odpovědní za děti doma, učitelé mají své povinnosti ve škole. Toto jsou samostatné záležitosti. Romští rodiče nemuseli sami navštěvovat školu, nebo měli špatné zkušenosti v domovské zemi díky rasismu ve škole, takže se školy straní. Mnoho Romů má velmi nízkou úroveň vzdělání, nebo je negramotných. Nemohou svým dětem pomoci s jejich domácím úkolem. I když se chtějí zapojit, nemají pro to základní způsobilosti. Rodiče lze zapojit do některých školních činností, pokud jsou přizpůsobeny způsobilostem a zájmům Romů. 1 Pokud je školy chtějí oslovit, není příliš těžké zapojit rodiče do nízkoprofilových činností. Mimoškolní činnosti V těchto oblastech se mladým lidem a dětem nabízí několik mimoškolních aktivit: komunitní centra pro mladé, sporty, výtvarné a řemeslné kroužky, hudba. Některým z těchto iniciativ se daří zapojovat romské děti. Například: iniciativa `KIDS' v severní části města, kde žije mnoho Romů, má mnoho romských dětí mezi svými klienty. KIDS je komunitní centrum pro mládež a je to projekt, který se přímo zaměřuje na děti z chudého sociálně-ekonomického prostředí. Romské děti mají hodně svobody, hrají si venku samy a je snadné je oslovit a zapojit do aktivit ve čtvrti. Jsou doslova vyzvedávány z ulic a náměstí. Není příliš obtížné zapojovat Romské děti do nabízených mimoškolních činností, pokud jsou zdarma. Požadavek poplatku za účast se zdá být hranicí. Kontakt s rodiči je zpravidla obtížnější. Považují své děti za dospělé a dost samostatné na to, aby si šly za svými vlastními aktivitami. Rodiče nemusí mít základní způsobilosti, aby byli schopni se angažovat, nebo se nemusí chtít zapojovat. Problémy, se kterými se romští rodiče střetávají každý den z hlediska školních záležitostí Oslovování Romů a jejich zapojování do vzdělání jejich dětí ovlivňuje a ztěžuje velké množství faktorů: nedostatek vnitřní organizace skupiny skutečnost, že v rámci romské skupiny existuje značná diverzita nedostatek zástupců Romů jazyková bariéra: omezené znalosti vlámštiny nedostatek vzdělání nedostatek znalosti organizace vlámské společnosti kulturní bariéry: nedostatek dochvilnosti, skupinové kultury, izolace pocit pronásledování: sebe-identifikace jako obětí společnosti chudoba zdravotní záležitosti záležitosti psychologického zdraví hygiena 1. Romské ženy například mohou vařit při školních oslavách, ve škole může být oslavován Mezinárodní den Romů. 3

4 Jedním z hlavních problémů, se kterým se romští rodiče střetávají každý den z hlediska školních záležitostí, je právní statut. Mnoho Romů bydlí v Belgii ilegálně a nemohou čerpat výhody z žádné finanční podpory, právní konzultace nebo příspěvků na děti. Žijí v chudobě. Situace bydlení je nestabilní a jejich finanční situace jim vnucuje strategie přežití (žebrání, neformální pracovní okruh, malé podniky). Děti hrají podstatnou roli při zajišťování příjmu. Romové žijí v režimu přežívání s krátkodobými cíli, které kolidují s dlouhodobými cíli vzdělání. V logice přežití není škola prioritou. Dalším problémem je individuální historie. Romové přijíždějí do Belgie s nízkou úrovní vzdělání a stěží nějakým nebo žádným školním vzděláním. Úroveň negramotnosti je velmi vysoká. Pokud do školy chodili ve své domovské zemi, většinou navštěvovali školy v ghettech a mají negativní zkušenosti se školou. A pokud i získali nějaké vzdělání, nezaručilo by jim získání zaměstnání. Nechodí do školky a začínají školní docházku pozdě. To způsobuje zpoždění od samého počátku. Následné rozdíly ve věku jsou demotivující. Sociálně-kulturní profil je také závažný problém, se kterým se romští rodiče setkávají co se týče záležitostí školy. Rodiče často nemají o školu zájem. Domácí prostředí není velmi stimulující. V rodině nebo ve skupině sobě rovných vrstevníků často nejsou žádné dobré příklady. Rozdíly v hodnotách jsou obrovské. Romové mají skupinovou kulturu, která se střetává s naší individuální kulturou a s naším individualistickým vzdělávacím systémem. Sourozenci jsou někdy zásadní pro dobrý příklad pro ostatní děti. Mají také praktickou funkci: sourozenci by mohli být zapojeni jako tlumočníci. U dívek by tato situace mohla být nevýhodou. Dívky jsou možná někdy nuceny zůstat doma a starat se o mladší sourozence. ESL se projevuje záškoláctvím, vyloučením, problémy s učením, nedostatkem motivace, sociálními problémy - vysokým stupněm chudoby, nedostatkem hygieny, špatnými podmínkami bydlení, nedostatkem podpory školy a špatnou orientací. V Belgii neexistuje oficiální statistika o ESL Romů. Vzhledem k tomu, že Romové jsou etnická skupina a ne národnost, nejsou registrovaní. Odhadujeme počet Romů v Antwerpách na základě zkušenosti a "neformálních" registrací. Formální etnická registrace je však v Belgii kontroverzní praxe. Záležitosti pohlaví Zvykem romské komunity, který může být na překážku vzdělání dětí, jsou předčasná manželství a zakládání rodiny a rození dětí. Přechod ze základního na středoškolské vzdělání je často problematický, protože naráží na pubertu, kdy jsou romské děti považovány za dospělé, a očekává se, že založí rodinu. Romské dívky mohou opouštět školu v tomto věku, protože se začínají připravovat na manželství. Romské dívky jsou někdy ponechány doma, aby se staraly o mladší sourozence. Očekávání vůči dívkám se také liší od očekávání vůči chlapcům: Dívky a ženy by podle očekávání se měly stát matkami a zůstat v domácnosti. Nepředpokládá se, že by pracovaly. Jejich hodnota se měří jejich vlastnostmi jako matky, manželky, snachy, ne podle jejich vzdělání nebo kariéry. Legislativní rámec, skutečné podmínky Romové mají stejná práva a povinností jako jakákoliv jiná komunita v Antwerpách. V Antwerpách žije 176 různých národností. U všech se předpokládá, že získají vzdělání, které je povinností od 6 do 18 let. Vzhledem k tak rozmanitému obyvatelstvu jsou Romové pouze jednou z mnoha národností. Nejsou předmětem žádného zvláštního zákona. Jejich školní vzdělání je paralelní se školním vzděláním jakéhokoliv jiného obyvatele v Antwerpách. Romové vyčnívají z důvodu značného množství záškoláctví, chudoby a mnoha dalších problémů, které byly popsány. To znamená, že potřebují zvláštní pozornost, a romští mediátoři hrají v této oblasti významnou roli. Osvědčené příklady z praxe Mnoho osvědčených zkušeností se vyvinulo z práce s rodiči zaměřené na lepší vzdělání Romů. Například: Organizace informačních sezení zaměřených na Romskou populaci. Setkání byla organizována na téma "důležitost školního vzdělání - a "volnočasové činnosti pro děti". Setkání byla zorganizována v srbochorvatštině, albánštině a romském jazyce. Naše organizace zaměstnává 4 romské mediátory. Zajišťují zásadní spojení mezi školami a Romskými rodinami. Romští mediátoři jsou nejúspěšnější osvědčenou praxí při práci s romskými rodiči. 4

5 Na národní úrovni ve "Federálním akčním plánu začleňování Romů", je toto jedna realizovaná politika/strategie z plánovaných akcí, která povzbuzuje zapojení rodičů do školního prospěchu jejich dětí. Plán zmiňuje tento cíl, nevysvětluje však jak tohoto cíle dosáhnout. 2 Středisko pro integraci v Antwerpách poskytuje školicí setkání pro školy (učitele, ředitele, mediátory) na téma komunikace s romskými rodiči. Jedná se o krátký školicí program trvající 3 hodiny, který se zaměřuje na poskytování informací o Romech a jejich kultuře, a nabízí účastníkům nové nástroje při řešení problémů způsobených účastí Romů v jejich organizaci. Školy investují do školení pouze omezené množství času. Je velmi ucelené, díky čemuž je přístupné pro mnoho lidí. Školicí program poskytuje nové náhledy a nové nástroje pro řešení problémů. Lidé, kteří navštěvují toto školicí sezení, odcházejí domů s novým přístupem a upraveným názorem. Školicí setkání jsou vedena jako pokud možno maximálně přístupná a nízkoprofilová. Interakce a účast účastníků je důležitou částí školicího programu. Tyto aktivity se ukázaly jako vysoce úspěšné, s velmi pozitivní zpětnou vazbou. Vytvořila se síť partnerské práce. Byla zavedena síť učitelů ve spolupráci se Školským odborem města. Konají se zde následující aktivity: byla vytvořena síť učitelů, ředitelů a dalších vzdělávacích aktérů síť je přístupná pro všechny učitele, ředitele a vzdělávací asistenty, kteří pracují s romskými žáky síť je vedena odborníkem na romské záležitosti pomocí metodiky Intervize (metoda učení se od vrstevníků ve skupině sobě rovných vedených předsedou, zaměřující se na zlepšení osobního fungování pracovníků a na zlepšování školního prostředí a vzdělávacího systému) jsou řešeny problémy při jednání s romskými žáky poslední 2 roky byly organizovány obecné konference na téma Romové a vzdělání, s roční mírou účasti přes 100 účastníků síť zve externí odborníky na různá témata síť zve zástupce různých sociálních organizací, aby přišli a prezentovali své služby rozvoj sítě podpůrných služeb a organizací cílený na pomoc učitelům a školám při práci se zranitelnou romskou komunitou v chudých životních podmínkách. Tyto politiky jsou financovány několika programy financování. 4 mediátoři jsou financováni belgickou federální vládou, jako součást Akčního plánu pro integraci Romů. Natasja Naegels, která je odpovědná za školicí semináře, je placená v rámci pevného úvazku ve Středisku pro integraci v Antwerpách. Manažer pro romské projekty je placen v rámci obecného financování střediska vlámským ministrem vnitřních věcí. 2. Federální akční plán, běžící od roku 2012, je plán, který měl být vypracován každým členským státem EU, se zaměřením na začleňování Romů. 5

6 Město Stockholm Rosario Alí Taikon manažer pro romské projekty, ONG Sensus Stockholm Životní podmínky romských rodin ve Stockholmu Ve Švédsku žije až Romů. Všechna čísla o přesném počtu Romské populace v zemi jsou přibližná, protože neexistuje statistika na základě etnické registrace. Nejvíce Romů žije ve Stockholmu a Malmö. Největší část Romů v Malmö představují přistěhovalci, kteří se liší od Stockholmu, kde jsou Romové většinou Švédové. Romové žijí v oblasti zvané ghetto. V porovnání s jinými zeměmi mají tyto oblasti relativně vysokou úroveň. Jsou vybaveny vodou a elektrickou energií, ale zůstávají izolovány. Je zde velká koncentrace přistěhovalců. Lidé zde žijí v bytech a dobrá infrastruktura zajišťuje přístup do nemocnic, škol, knihoven a obchodů. Tento Stockholmský městský obvod s romským obyvatelstvem se jmenuje Rynkeby. Zapojení rodičů do procesu školy Úroveň vzdělání romských rodičů je všeobecně velmi nízká. Je proto přirozené, že se tolik nezapojují do školního procesu nebo mimoškolních aktivit svých dětí. V minulosti bylo zapojení rodičů do procesu školy velmi špatné. Rodiče se v minulosti například velmi zřídka scházeli s učiteli, aby si s nimi pohovořili o školním prospěchu svých dětí. Byl poté zaveden systém romských mediátorů, kteří pomáhají rodičům pochopit školní systém. Mediátoři hrají důležitou a velmi pozitivní roli v dobrém vedení dětí ve škole. Ve Stockholmu existuje také povolání asistenta učitele nebo učitele v mateřském jazyce, který vytváří spojení mezi romskou komunitou a školou. Romské děti jsou někdy diskriminovány jejich spolužáky. To děti odrazuje chodit do školy každý den. Kromě toho rodiče nechápou důležitost navštěvování školy, často z toho mají strach, protože oni sami nemají dobré školní vzdělání, takže nenutí své děti chodit do školy. Dalším aspektem zapojování rodičů do vzdělání dětí je učení romského jazyka, romské hudby a tance. Mimoškolní aktivity V oblasti Rynkeby, kde žijí ve Stockholmu Romové, jsou nabízeny speciální mimoškolní aktivity nejen pro romské děti, ale pro všechny děti z přistěhovaleckého prostředí. Některé z těchto aktivit jsou práce s domácími úkoly nebo akce, které jsou součástí krátkodobých projektů. Celý tento proces je organizován několika neziskovými organizacemi ve spolupráci s Magistrátem Stockholmu. Problémy, se kterými se romští rodiče střetávají každý den z hlediska školních záležitostí Hlavní problémy, se kterými se střetávají romští rodiče každý den ohledně školy, je nedostatek prostoru, který věnují učitelé rodičům. Pan Taikon konstatuje, že toto považuje za druh formální diskriminace. Švédský vzdělávací systém vychází ze švédského kulturního prostředí, které znesnadňuje interakci romských rodičů nebo rodin s přistěhovaleckým původem. Dalším každodenním problémem je silný odpor rodičů vůči škole, protože před 30 lety učitelé otevřeně diskriminovali romské studenty. ESL se projevuje záškoláctvím, problémy s učením, nedostatkem motivace, špatnou orientací a diskriminací. Neexistují žádné fyzické obtíže bránící přístupu do školy jako instituce, ale romské děti potřebují někdy 6

7 podporu navíc a motivaci proto, aby překročili práh dveří školy. Ve Stockholmu neexistuje síť partnerské spolupráce v oblasti záležitostí vzdělání Romů, ale partneři se kterými by mohlo být dobré spolupracovat v těchto záležitostech, jsou všechno romští organizátoři v zemi, obcích, Národním školském úřadě a romští učitelé. Záležitosti pohlaví Mnoho dívek opouští škol předčasně a brzy se vdává. Mnoho chlapců opouští školu a začíná brzy pracovat. Pokud jsou v rodině lépe vzdělaní sourozenci, mohou pomoci svým sestrám a bratrům ve školním procesu. Průměrný věk opouštění školy v Romské komunitě je kolem 16 let a není běžné, že by Romové pokračovali ve studiu na univerzitě. Romové mají ve Švédsku statut národní menšiny, což znamená, že mají speciální práva vyplývající z jazyka, kultury a vzdělání. Jako národní menšina mohou Romové využívat finanční prostředky z projektů demonstrujících jejich kulturu, integraci, literaturu atd. Co se týče vzdělání, romští studenti by mohli mít speciálního pracovníka ve škole, který mluví jejich rodným jazyk. Bohužel mají Romové dokonce speciální práva, toto často škola nerespektuje, protože některé školy si to nemohou dovolit. Legislativní rámec, skutečné podmínky Neexistuje přímo diskriminační legislativa, ale způsob, jakým jsou realizovány určité zákony, nasvědčuje o určitých diskriminačních aspektech. Chce-li Rom požádat o práci, často existuje tolik kritérií pro danou profesní pozici co se týče úrovně vzdělání a profesionálních zkušeností, že se Romové ani nesnaží svou žádost poslat. Pan Rosario poukazuje na další diskriminační aspekt. Plat romských mediátorů je nižší než plat jiných osob, které vykonávají naprosto stejnou práci asistence během konferencí atd. Rovnost pohlaví je zásadní záležitostí ve švédské společnosti. "Žena a muž by měli být placeni stejně ve stejné pracovní pozici. Pokud ale hovoříme o etnické rovnosti, neprojevují Švédové k této otázce stejnou citlivost." 7

8 8

9 Město Gijón Adriana Ene Mediátor mezi kulturami, Accem Gijón Marisa Martinez Gonzalez Místní zástupce, Accem Gijón Životní podmínky romských rodin v Gijónu Většina romských rodin v Gijónu žije v centrálních čtvrtích města. Tyto oblasti jsou snadno dostupné, s cenově dostupnými nájmy ve starších budovách. Školní sdružení nabízejí řadu mimoškolních aktivit: různé druhy sportů, kulturní aktivity, podporu vzdělání a jazykové kurzy. Mnoho aktivit je organizováno v létě pro budování rovnováhy mezi pracovním a rodinným životem. Romové se do těchto aktivit zapojují, pokud se účastní mnoho lidí ze stejné rodiny. Co se týče situace v Antwerpách a ve Stockholmu, zapojení rodičů do života školy je nízké z důvodu nedostatku modelů dobrého vzdělání rodičů a špatné úrovně znalosti španělštiny. Zapojení rodičů do procesu školy Romští rodiče jsou často nevzdělaní a negramotní, což ztěžuje dětem přístup k bezplatným městským zdrojům nabízeným různými organizacemi. Hlavním problémem, kterému čelí romští rodiče, jsou ekonomické zdroje rodiny a jazyková bariéra. Všeobecně účast rodičů v sociálním životě je nízká, ale zásadní roli hrají neziskové organizace s konkrétními programy cílenými na romskou komunitu a snaží se podporovat a podněcovat aktivnější účast. Sourozenci jsou zapojování do školního procesu, protože romské rodiny mají často mnoho dětí. Bratři chodí spolu do stejné školy a pomáhají si navzájem s domácími úkoly. Sestry jsou často odpovědné za péči o menší děti. Problémy, se kterými se romští rodiče střetávají každý den z hlediska školních záležitostí U této populace nejsou žádné konkrétní problémy v přístupu ke vzdělávacímu systému, protože děti jsou v Gijónu přijímány do nejbližší školy podle místa zaregistrovaného bydliště. Pro lepší přijetí standardů existujících ve vzdělávacím systému však město potřebuje programy pro sociální začleňování, kde je velmi důležitá role mediace a sociálního vzdělávání. Existují určité národní politiky, zaměřené na omezování opuštění školy v rámci této skupiny. Jsou to například programy, které propagují zapojení žen do pracovního trhu. ESL se projevuje nepravidelnou docházkou do školy a nedostatkem znalostí španělštiny. Síť partnerské spolupráce v této záležitosti je Městská nadace odpovědná za sociální služby, mediátory, pracovníky Accem, školy, zdravotní střediska a asociace. Nadace Accem zahájila spolupráci s Městskými sociálními službami Gijonu v roce 2005 v rámci výzkumné a diagnostické skupiny v romské problematice. Byla provedena studie s mediátory, pracovníky v oblasti vzdělávání, kteří dobře znají romský jazyk, zvyky, návyky a kulturní kodexy. Skvělé by bylo zapojení do této sítě romského vzdělávacího poradenství a školního centra, které mají, nebo mohou mít studenty této skupiny. Podporu v Gijónu poskytuje program Accem Intervention, komunitní partner, spolu s etnickou menšinovou skupinou Východní Evropa a 9

10 dále přistěhovalci se speciálními problémy. Pro ESL Romů v Gijónu neexistuje oficiální statistika. Určitá statistika publikovaná v ukazuje, že negramotnost žen je vyšší než u mužů. ESL se projevuje záškoláctvím, vyloučením, problémy s učením, nedostatkem motivace, sociálními problémy a špatnou orientací. Legislativní rámec, skutečné podmínky Z hlediska legislativy jsou zákony ve Španělsku týkající se vzdělání stejné pro všechny. Školní docházka je povinná pro všechny děti od 6 do 16 let. Instituce dohlíží na ochranu nezletilých a na to, aby byl prosazován zákon s podporou svazů a nevládních neziskových organizací. Osvědčené příklady z praxe Osvědčenými dobrými zkušenostmi v rodičovské péči při prevenci ESL v Romské komunitě je role vzdělávacího systému a sociálních služeb v Gijónu napomáhající tomu, aby tato skupina nebyla zanedbávána. Město propaguje osvědčené zkušenosti při prevenci záškoláctví ve státní základní škole s významným množstvím romské populace přicházející z Rumunska. Tento projekt běží v základní škole, kde je 25% studentů z přistěhovaleckou historií, 43% zahraničních studentů jsou rumunské národnosti. Projekt zahrnoval žáky ve věku 3-12 let a jejich rodiny. Jedná se rozsáhlý program zaměřený na spolužití a sbližování kultur. Základní myšlenkou je, že společná odpovědnost sdílená mezi rodinami a školou zlepšuje prospěch dětí ve škole a zamezuje předčasnému ukončení školní docházky. Projekt láká méně zapojené rodiny do školy prostřednictvím sdílení jejich volnočasových a kulturních aktivit. Dalším cílem je udržovat romskou identitu a podporovat začlenění všech studentů. Jedná se o intervence komunity do teritoria (účast školy, rodičovských sdružení, společenských subjektů pracujících s menšinami, Rumunským velvyslanectvím, místními a regionálními orgány). Charakteristikou programu je flexibilnější docházka, ovládání jazyka a kompenzační vzdělávací projekt, projekt vedení rodinného vzdělávání realizovaný Sociálními službami na podporu rodičů při výchově jejich dětí. 10

11 Město Sofie Irena Dimitrova Ředitelka, Ředitelství prevence, integrace, sportu a turistického ruchu, Město Sofie Dimitar Dimitrov ředitel programu "Roma", Institut otevřené společnosti Sofie Životní podmínky romských rodin v Sofii Romské rodiny žijí hlavně v městském obvodě Fakulteta, největším romském obvodě v Sofii, ale také v Hristo Botev a Filipovtsi. Přístup k veřejným službám je omezený, z důvodu špatné infrastruktury. V této čtvrti mají Romové přístup k elektrické energii a pitné vodě. Ve Fakulteta je skutečný problém s legislativou u budov, které lidé obývají. V tomto obvodě, kde žije Romů, chodí děti obecně do 75 základních škol, které jsou segregované. Děti tak chodí do školy až do 7. třídy a pak školu opouštějí. Obecně je úroveň škol v romských obvodech velmi nízká a není zde přímá doprava do jiných škol s multikulturním prostředím. Irena Dimitrova dodává, že za poslední dva roky došlo k určitým zlepšením ve Fakulteta: nová sociální centra, sběr odpadu, lepší infrastruktura a hygienické podmínky. Ilegální stavba velkého množství domů ztěžuje intervenci města. Zapojení romských rodičů do vzdělání jejich dětí Dimitar Dimitrov se domnívá, že tvrzení, že Romové nevidí hodnotu vzdělání, je mýtus. Tento mýtus vznikl v Bulharsku během posledních 15 let. Hlavním důvodem je sociálně-ekonomická situace komunity, která je vylučuje z politického, ekonomického a občanského života země. To vedlo ke stigmatizaci Romů. Stali se "hlavním důvodem mnoha problémů v bulharské společnosti." Dalším uměle vytvořeným mýtem je to, že Romové jsou líní, nechtějí posílat své děti do školy a chtějí pouze využívat výhody vyplývající ze sociálních služeb státu. Pravda je, že před demokratickými změnami v Bulharsku tyto problémy neexistovaly. Před rokem 1989 chodil každý do školy a měl práci. Po pádu Berlínské zdi byla většina bulharských továren privatizována a zavřena. Za této ekonomické krize byli Romové první propuštění a první, kdo upadl do velké chudoby. Měsíční příjem romské rodiny v Bulharsku je dnes pod hranicí chudoby (méně než 300 BGN za měsíc). Pokud někdo nedokáže uspokojit své základní potřeby, aby mohl existovat, vzdělání není prioritou. Kromě toho se romští rodiče příliš nezapojují do vzdělání svých dětí, protože oni sami nemají dostatečnou úroveň vzdělání. Problémy, se kterými se romští rodiče střetávají každý den z hlediska školních záležitostí Podle D. Dimitrova je sociálně-ekonomická situace hlavním důvodem pro opouštění školy romskými dětmi. Škola je pro romské rodiče studená a distancovaná instituce. Rodiče jsou často kontaktováni v okamžiku, kdy nastane problém s dítětem, nikdy ne z důvodu pochvaly. Prospěch studentů v segregovaných školách je nižší díky nižší úrovni těchto škol. Romské děti nemluví 11

12 vždy bulharsky. Učitelé nejsou dostatečně připraveni pro práci s touto skupinou. Kredit: Valya Ivanova Mimoškolní činnosti Každá škola nabízí mimoškolní aktivity: sporty, cizí jazyk (bulharský jazyk pro Romy), hudbu, tanec atd. Výběr je nejhorší v segregovaných školách. Aby tedy mohlo dítě využívat mimoškolní aktivity, musí být zapsáno do školy umístěné mimo romský obvod, což není běžnou praxí. D. Dimitrov vysvětluje, že v krátkodobých projektech existují speciální aktivity pro Romy. Jediným problémem je, že tyto praxe nejsou udržitelné. Radostina Mihaylova je romskou mediátorkou. Zdůrazňuje, že mimoškolní aktivity rozvíjejí často individuální schopnosti a vytvářejí větší zájem o školu. ESL se projevuje záškoláctvím díky nepříliš přátelskému školnímu prostředí a nedostatku dobře připravených profesionálů pro práci s romskou komunitou. Diskriminace je významným důvodem pro nedostatek motivace Romů navštěvovat školu. Není k dispozici žádná oficiální statistika o opouštění školy Romy v Bulharsku, protože neexistuje žádná statistika ohledně etnik. Záležitosti pohlaví Existují skupiny Romů, kteří jsou konzervativní a vyznávají romskou kulturu. V tomto případě se dívky brzy vdávají a mají děti, což zastavuje jejich vzdělávací proces. Nejedná se však o většinu Romů, kteří dodržují tento zvyk. Osvědčené zkušenosti Institut otevřené společnosti Sofie nabízí stipendijní programy. Romští studenti v celé zemi, kteří mají zájem o studium medicíny, mohou využívat granty. Evidujeme vysokou poptávku: 600 žádostí o 200 stipendií. Kritéria: prospěch, motivace, profesionální profil. Stipendium pokryje poplatky za univerzitu a náklady na bydlení na 1 rok. Program začal v roce 2010 se 30 osobami. Dnes je do programu zapojeno již 120 příjemců. Magistrát Sofie má pilotní model pro sociální začleňování romských dětí do vzdělávacích institucí budováním způsobilostí a nabalovacích aktivit. "Škola začleňování" je název projektu, jehož cílem je dosáhnout velkého počtu dětí zapsaných do předškolních zařízení pro romské děti, rozvíjející současně podmínky pro adaptaci a dovednosti pro život a studium v multikulturním prostředí. Pro realizaci tohoto projektu se město rozhodlo zlepšit dopravní spojení obvodu Fakulteta s ostatními částmi města. Magistrát města Sofie zajišťuje denní přepravu romských dětí z obvodu "Fakulteta" do 5 škol, kde tento projekt běží. Největší výzvou v projektu je získat důvěru romských rodičů, kteří žijí v těsné komunitě a motivovat je k tomu, 12

13 aby se stali aktivními účastníky ve školním životě. Určité způsoby aby tyto výzvy přinesly výsledek, je spolupráce se sofijským Městským centrem pro děti. Centrum využívá metody formálního a neformálního vzdělání, učí a pomáhá rodičům jak pochopit a komunikovat s jejich dětmi za pomoci romských školních mediátorů. Do projektu je zapojeno 5 romských mediátorů. Jejich rolí je nejen v doprovázet dětí v autobusu a zůstat s nimi celý den ve škole, ale také vytvářet spojovací článek s rodiči, kteří nemají dostatek důvěry v systém vzdělání. Mediátoři využívají pedagogické školicí semináře, s cílem umožňovat a zprostředkovávat komunikaci mezi romskou komunitou a vzdělávacími institucemi. Projekt "Škola začleňování" zahrnuje průvodce pro rodiče obsahující informace o postupech pro zápis do školy, školním řádu, pracovnících, tradicích, požadavcích, ale také rady jak komunikovat s jejich dětmi. Jsou zde informace o aktivitách veřejných a soukromých center poskytující služby, neformálním a mimoškolním vzdělání, sportovních kroužcích a centrech, které nabízejí sportovní učební tréninkové programy a výuku bezplatně a propagaci škol, které realizují aktivity v multikulturním prostředí. Todor Chobanov, náměstek starosty pro kulturu, školství a sport v Sofii, zdůrazňuje další osvědčené zkušenosti letní školy. Rodiče a děti se zapojují každé léto a zabývají se odstraňováním problémů s učením. Pořádají se hodiny matematiky, literatury, historie atd., obecně nejužitečnější jsou další hodiny kurzů bulharského jazyka. Irena Dimitrova dodává, že před dvěma lety byl přijat nový zákon, který vyžaduje účast každého dítěte zapsaného do školy. V případě neomluvené absence je rodině zastaveno vyplácení sociálních dávek. Romové dnes vnímají vzdělání jako příležitost uspět a možnost lepšího začlenění do společnosti. 13

14 Město Ústí nad Labem Jiří Starý koordinátor vzdělávacích aktivit, NGO Lidé v tísni (PIN) Jan Husák koordinátor pro integraci, Statutární město Ústí nad Labem Životní podmínky romských rodin v Ústí nad Labem Romské rodiny žijí převážně v části města zvané Předlice, Krásné Březno, Neštěmice, Mojžíř a Střekov. Tyto oblasti mají několik společných charakteristik: vysokou nezaměstnanost, nízkou úroveň vzdělání, nedostatečné podmínky bydlení, předlužení rodin, zvýšenou úroveň sociálních patologií (zločinnost, závislost na alkoholu, drogy). Podle Jiřího Starého je odtud omezený přístup ke službám jako jsou obchody, lékárny, školky. Zapojení romských rodičů do vzdělání jejich dětí Zapojování není v podstatě dobrovolné, ale pouze pokud rodiče něco dostanou výměnou, např. služby od neziskových organizací. Velké procento rodičů dětí, které často opouštějí sekundární úroveň vzdělání, dosáhlo nízké úrovně vzdělání (často absolvovali pouze základní školu). Předávání informací a znalostí nemůže být v tomto případě dobré, protože rodiče nemají dostatečné zkušenosti. Mnoho rodičů neví, jak připravit vhodné prostředí pro čas na dělání domácích úkolů pro své dítě, protože sami něco podobného nikdy nezažili. Komunikace s učiteli je na základě povinných akcí. Romské rodiny žijící v sociálně vyloučených lokalitách mají velmi omezený sociální život. Zřídkakdy opouštějí oblast, ve které bydlí. Lidé mají pevná pouta výhradně ke svým rodinám a nejbližšímu okolí. Nevytvářejí širší sociální síť a normálně nenavštěvují veřejné kulturní akce. Rodiče nemají mnoho možností vytvářet nová sociální spojení a sítě. Lidé se setkávají výhradně s těmi, kteří mají stejný sociální statut jako oni sami. Mimoškolní činnosti V oblasti Předlic je dostupnost služeb zdaleka nejhorší z celého města a je zde tedy velmi nízká občanská vybavenost, nabídka mimoškolních aktivit zde proto není příliš bohatá. Základní škola umožňuje svým studentům zapojit se do celé řady mimoškolních aktivit. Má také sportovní hřiště, které poskytuje veřejnosti, není to však zadarmo. Lidé v tísni provozuje klub pro mladé lidi starší 15 let, který je otevřen většinu týdne. V rámci činností klubu se zde konají vzdělávací i volnočasové aktivity. Mezi vzdělávacími aktivitami jsou zahrnuty různé přednášky a semináře. V městském obvodu Neštěmice je pět základních škol, jedna základní škola pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a dvě střední školy, obě z nich mají učňovské obory a možnosti studia s maturitou. Jsou zde také dva nízkoprahové kluby. Jeden vede YMCA 3 a druhý Lidé v tísni. Nízkoprahový klub vedený organizací Lidé v tísni je otevřen čtyři dny v týdnu a navštěvují jej děti ve věku od 6 do 15 let. První hodiny jsou pro přípravu do školy a psaní domácích úkolů. Pracovníci připravují různé rukodělné workshopy, filmový klub, sportovní aktivity, atd. Dobrovolníci jsou také zapojeni do přípravy a realizace aktivit. 3. Křesťanské sdružení mladých mužů: Křesťanské hnutí mladých je zastoupeno ve 124 zemích. YMCA pracuje v mnoha oblastech: sport, mládežnické hostely, hostely pro mladé dělníky, školicí semináře, zábava... 14

15 Problémy, se kterými se romští rodiče střetávají každý den z hlediska školních záležitostí Mnoho romských rodin žije v podmínkách bydlení nedostatečné kvality. Rodiny si často pronajímají byty na pevně stanovenou dobu. V malých bytech žijí často velké rodiny. To je také důvod, proč rodiče nejsou schopni poskytnout dítěti adekvátní klidné prostředí pro kvalitní práci po škole. Špatné podmínky bydlení jsou důvodem, proč jsou děti často nemocné a nechodí do školy. Romské rodiny mají odlišné pedagogické a vzdělávací zvyky. Běžným jevem je, že rodiče jsou někdy nuceni nechávat své starší děti doma, aby se starali o jejich mladší sourozence. Jan Husák dodává, že zde existuje i jazykový problém. Pro rodiče je obtížné komunikovat s učiteli. V romských rodinách jsou nejstarší sourozenci zapojováni do péče o mladší děti. Sourozenci se navzájem doprovázejí do školy, vyzvedávají ze školy a po škole nebo po různých organizovaných volnočasových aktivitách. Starší sourozenci pomáhají mladším s domácími úkoly. Dalším problémem je přístup do školy. Romští studenti jsou nuceni používat městskou hromadnou dopravu. Mnoho z těchto dětí má dluh u dopravního podniku města, protože si nemohou dovolit platit lístek a jezdí do školy bez platné cestovní legitimace. ESL se projevuje: záškoláctvím, nedostatkem motivace a sociálními problémy. Rodiny jsou často závislé na sociální péči a žijí na úrovni životního minima a nejsou schopny poskytovat dítěti vhodné materiální vybavení (učebnice, pracovní sešity, pomůcky pro praktickou výuku, atd.). V České republice neexistuje samostatná statistika, která by monitorovala ESL romských dětí. Školy nemají žádnou kategorie, do kterých by mohli být studenti rozděleni podle nějaké charakteristiky (kromě pohlaví). Záležitosti pohlaví Pohlaví může hrát v ESL důležitější roli. Nejzranitelnější jsou dívky, které mohou otěhotnět. Tyto dívky přerušují studium a velmi malé procento se chce znovu zapojit do vzdělávacího procesu. Chlapci si musí vybrat mezi vzděláním a zaměstnáním, což obvykle není legální práce. Legislativní rámec, skutečné podmínky V České republice neexistuje žádný speciální zákon nebo legislativní standard, který by zajišťoval jakékoliv menšině odlišná práva než má většina. Z legislativního hlediska má každý občan právo na to, co by měla zajišťovat Listina základních práv a svobod, která je součástí ústavy České republiky. Jan Husák zdůrazňuje, že existují stipendia nebo granty, jejichž cílem je zamezovat segregaci Romů a podporovat jejich začleňování. Osvědčené příklady z praxe Člověk v tísni realizuje zapojování rodičů jako základní podmínku celkové spolupráce. Tato nezisková organizace má tři služby, kde je požadována účast rodičů. "Podpora vzdělání" (individuální výchova), "Klub pro matky", ke kterému je těsně vázán "Klub pro předškolní děti". Třetí aktivitou je zapojení rodičů do stipendijního programu. Dobrý prospěch, nízká absence a nízké dosažené vzdělání rodičů jsou podmínky pro účast na programu. Stipendium je proto motivací nejen pro studenta, ale také pro rodiče, kteří musí věnovat větší pozornost sledování prospěchu a školní docházce svého dítěte. Tato skutečnost je nutí k aktivní účasti na akcích školy (např. pravidelná účast na schůzkách s rodiči). V ČR jsou k dispozici národní politiky povzbuzující zapojení rodičů do školního prospěchu jejich dětí. Jednou z nich je stipendium poskytované Ministerstvem školství. V takovém případě je příjemcem peněz škola místo studenta. Poté kryje škola náklady na studium. Několik soukromých nadací také poskytuje stipendia, cílovou skupinou však nejsou pouze romští studenti, ale studenti, jejichž rodiny žijí na úrovni životního minima a jsou závislí na sociálních dávkách. 15

16 Město Nantes Vanessa Bernard Právník CIMADE Sdružení Bretagne & Pays de la Loire Fanny Caron-Bordeianu Mediátorka v oblasti zdraví, NGO Lékaři světa, Nantes Marie-Christine Delaunay-Felix Ředitelka, Služeb úspěchu ve vzdělání, Nantes Životní podmínky omských rodin v Nantes Na území města Nantes se nachází kolem 1200 Romů. V oblasti rozlišujeme tři typy životních podmínek romských rodin: rodiny žijící v karavanech umístěných v ilegální neobydlené krajině bez vody a elektrické energie rodiny žijící na pronajaté půdě udělené městem Nantes rodiny žijící v sociálních bytech Zapojení romských rodičů do vzdělání jejich dětí Podle životních podmínek se liší zapojení romských rodičů do školního života jejich dětí. Romští rodiče žijící na ilegálních místech se nezúčastňují školního procesu, protože mají jiné existenční priority. Ti, kteří žijí v sociálních bytech, se mnohem více zapojují do vzdělávacího procesu dětí. Setkávají se s učiteli téměř každý den a vztahy jsou všeobecně dobré. Zapojení sourozenců: Nejstarší sourozenec obvykle pomáhá nejmladšímu, protože rodiče často nemluví, nebo neumí číst francouzsky, nebo sami do školy nechodili. Někdy děti překládají poznámky nebo rozhovor během schůzky. Je to pro ně velká odpovědnost, protože brzy dospívají a zaujímají místo dospělých. Mimoškolní činnosti Stejně jako ostatní děti v Nantes mají i Romové přístup ke všem druhům aktivit: kulturní uvědomění, sporty, metodická podpora. Děti žijící v legálních sociálních bytech by mohly využívat této nabídky. Ti, kteří žijí v neobývané krajině mimo město, nemají přístup k mimoškolním aktivitám. Problémy, se kterými se romští rodiče střetávají každý den z hlediska školních záležitostí Podle Marilyne Nourrisson, místní koordinátorky programu úspěchu ve vzdělání města Nantes, je pro romské rodiče obtížné dodržovat pravidla francouzského vzdělání. Potřebují podporu / doprovod, aby pochopili, proč děti patří do školy každý den. Hlavní problémy, se kterými se střetávají romští rodiče, jsou vyloučení, nedostatek čistého oblečení, jídla, děti jsou často nemocné z důvodu špatných životních podmínek, zejména v zimě. Špatná znalost francouzštiny se rychle stává překážkou v komunikaci s učiteli, nebo při pomoci s domácími úkoly. Model dospělého nepovzbuzuje vzdělání (řemesla, ruční práce). Někteří romští rodiče nezískali v Rumunsku vzdělání, nemají žádné návyky, aby bylo možné kontaktovat instituce. Dalším závažným problémem je geografická izolace Romů žijících v divočině. Záležitosti pohlaví Zhruba kolem let začíná být školní výchova velmi komplikovaná, protože vyvstává kulturní aspekt a 13-leté dívky nebo chlapci jsou považováni za dospělé, takže se musí vdát/oženit. A 16

17 najednou je 13. rok často věkem, kdy Romové předčasně ukončují školní docházku. V Romské komunitě je sociální statut dosahován tím, že má jedinec dítě. Pro Romy je proto velmi důležité vdát se a mít dítě. Jsou však také rodiny, které povzbuzují své děti, aby pokračovaly ve vzdělání. Nová generace chce po svých dětech, aby uměly číst a psát. ESL se projevuje: záškoláctvím, nedostatkem motivace, problémy s učením. Legislativní rámec, skutečné podmínky Ve Francii mohou všechny děti, ať již Francouzi nebo cizinci, chodit do školy. Vzdělání je povinné od 6 do 16 let. Legislativní rámec nestigmatizuje romské děti. Osvědčené příklady z praxe Chaptal je skupina sociálních pracovníků řízených Generální radou, jejíž cílem je zajistit lékařskou a vzdělávací podporu pro Romy v Nantes. Další osvědčenou zkušeností je Program úspěchu ve vzdělání města. Každý rok pracují kluby Coup de pouce", do kterých se může zapojit každé dítě mající problémy ve škole. Studenti zůstávají v klubu po vyučování a pracují na svých domácích úkolech, čtou, píšou a hrají si. Tyto hodiny vede speciální animátor. Program národního vzdělání «Otevřená škola pro rodiče» je příležitost pro všechny rodiče, aby se učili francouzsky a lépe se seznámili s francouzským vzdělávacím systémem. Další osvědčenou praxí jsou akce obyvatelů ze sousedství v blízkosti romských táborů. Často vytvoří skupiny pomáhající Romům. Tato malá sdružení sousedství často pomáhají dětem s domácími úkoly v "divočině" nebo s jinými činnostmi. Často dítě vyučuje francouzštinu rodiče. 17

18 Město Tallinn Reet Nõmmoja Vedoucí odborník, Jednotka mimoškolních aktivit, Mezinárodní projekty, Školský odbor města Talin V Estonsku neexistují konkrétní romské programy státní politiky v oblasti vzdělání. Důvodem je malé množství Romů v zemi, na druhé straně ale nemáme žádná specifická opatření a politiku pro etnické skupiny. Na úrovni základní a střední školy schválila vláda Plán vývoje pro obecný vzdělávací systém Některé cíle a aktivity v tomto plánu jsou zaměřené přímo na podporu všech žáků v procesu učení podle individuálních potřeb. Ve vzdělávací legislativě jsou zahrnuta další konkrétní podpůrná opatření zaměřená na žáky, jejichž mateřský jazyk se liší od národního jazyka: například, další kurzy estonského jazyka, možnost učit se estonštinu jako druhý jazyk, možnost učit se mateřský jazyk. V Estonsku neexistuje oficiální statistika o ESL Romů. Podle sčítání lidu v roce 2011 se jako Romové definovalo 633 občanů. Z nich je 582 registrovaných jako občanů Estonska, 17 Romů žije zaregistrovaných v bydlišti a 25 estonských Romů žije v zahraničí. Romská populace se koncentruje v malých osadách a malých městech. Největší Romská komunita byla v roce 2011 v jižním Estonsku (185 Romů), severním Estonsku (92 Romů), západním Estonsku (69 Romů). Na estonských ostrovech nejsou Romové registrováni. Nejpočetnější komunita žije ve Valga, 90 dospělých a 19 nezletilých. Podle školní databáze je zde 30 žáků v ročnících 1 až 12, kteří označili romštinu za svůj mateřský jazyk. Zapojení rodičů je velmi důležité. Podle zákona o základním vzdělání a vzdělání na gymnáziích jsou rodiče odpovědní za zajištění školní docházky svých dětí. Rodiče jsou zapojeni mnoha způsoby. Podle legislativy musí každý školní rok škola zorganizovat pro každé dítě rozhovor osobního rozvoje, kterého se účastní žák i rodiče. Škola organizuje schůzky s rodiči. Rodiče jsou zastoupeni v každé školní radě. V roce 2010 iniciovalo estonské Ministerstvo školství a výzkumu výzkum, který měl identifikovat problémy a obtíže, se kterými se romští žáci střetávají ve vzdělávacím systému, a zjistit skutečný počet romských studentů. Podle výsledků výzkumu byly činnosti plánovány v roce 2011 a na následující roky. První prioritou je připravit učitele a ostatní pedagogické pracovníky na podporu romských studentů ve školním prostředí. Druhou prioritou bude zapojení rodičů. Pro dosažení tohoto cíle budou popisovány a sdíleny osvědčené příklady z praxe z různých škol a zástupci romské komunity jsou zváni k zapojení do tohoto procesu. Abychom zamezili posílání romských žáků bez hygienických návyků do školy pro studenty se speciálními vzdělávacími potřebami, zveme členy poradenských komisí pro dokončení výukového programu. ESL Romů v Estonsku se projevuje problémy s učením a nedostatkem motivace ve školním procesu. Podle estonského Ministerstva školství a výzkumu nejsou problémy v přístupu k systému vzdělání pro tuto populaci, ani rozdíly v jednání v institucích formálního vzdělání, ale odmítání zapisovat romské děti podle nařízení školy. Záležitost pohlaví - v romské komunitě v Pobaltí nehraje předčasné ukončení školní docházky významnou roli. ESL mezi romskými studenty není vyšší než průměr. Problém je, že mnoho romských studentů nekončí povinné školní vzdělání (základní vzdělání). 18

19 Realizace tohoto průzkumu byla umožněna díky: Natasja Naegels Manažerka pro Romské projekty, Středisko pro integraci v Antwerpách Pat Kussé Technický koordinátor projektu Prevent, Antwerpy Rosario Alí Taikon Manažer pro romské projekty, ONG Sensus Stockholm Anna L Eriksson Manažerka projektu, Školská správa, Stockholm Cecilia Göransson Výzkum a Vývoj, Školská správa, Stockholm Adriana Ene Mediátor mezi kulturami, Accem Gijón Marisa Martinez Gonzalez Místní koordinátor, Accem Gijón Pilar del Amo Vedoucí Sociálního odboru, Gijón Enrique Rodrigues Evropské a mezinárodní záležitosti, Gijón Irena Dimitrova Ředitelka, Ředitelství prevence, integrace, sportu a turistického ruchu, Sofie Todor Chobanov Zástupce starosty pro kulturu, vzdělání, sport a prevenci závislostí, Sofie Boryana Taseva Odborník na mimoškolní aktivity, Sofie Maria Goncheva Technický koordinátor projektu Prevent, Sofie Dimitar Dimitrov Ředitel programu "Roma", Institut otevřené společnosti Sofie Milena Peneva Ředitelka 88. střední školy "Dimitar Popnikolov" v Sofii Tsveta Brestnichka : Sdružení "Rodiče" Sofie Daniela Mihaylova Koordinátorka projektu organizace Rovné příležitosti v Sofii Radostina Mihaylova Dřívější - romská mediátorka na 88. střední škole "Dimitar Popnikolov" Sofie Estonské Ministerstvo školství a výzkumu Reet Nõmmoja Vedoucí odborník, Jednotka mimoškolních aktivit, Mezinárodní projekty, Školský odbor města Talin Jiří Starý Koordinátor vzdělávacích aktivit, NGO Lidé v tísni Ústí nad Labem Jan Husák Koordinátor pro integraci, Statutární město Ústí nad Labem Tereza Dostálová vedoucí oddělení strategického rozvoje, Statutární město Ústí nad Labem Vanessa Bernard právník NGO CIMADE Bretagne & Pays de la Loire Fanny Caron-Bordeianu Mediátorka v oblasti zdraví, NGO Lékaři světa, Nantes Christophe Grelier: Manažer, Sdružení Une famille, un toit, St. Luce sur Loire Céline Fleuri: má na starosti profesní začleňování, Sdružení Une famille, un toit, St. Luce sur Loire Thierry Chouquet: Ředitel střední školy Salvador Allende, Rezé Frédérque Barbe: Člen sdružení Ame sam, Rezé Nadine Péres: Člen sdružení Ame sam, Rezé Iliana Nastasie Romský rodič z Rumunsko žijící v Nantes Pascal Roinsard Učitel francouzského jazyka pro frankofonní studenty, Saint-Herblain Marie-Christine Delauuay-Felix Ředitelka Služeb úspěchu ve vzdělávání, Nantes Marilyne Nourrisson Místní koordinátorka programu úspěchu ve vzdělávání, Nantes Maryse Bayeux Mimoškolní aktivity, Nantes Brigitte Padilla úředník pro školní mapy a výjimky, Nantes Philippe Rigollier Mise diskriminace, rovnost, občanství, Nantes Delphine Coat-Prou Koordinátorka programu úspěchu ve vzdělávání, Nantes Jean-Jacques Derrien Technický koordinátor projektu Prevent, Nantes Estelle d'halluin Profesorka Univerzity v Nantes 19

Městský úřad Catania. "Osvědčená praxe"- "Výzva k předložení dokumentů"

Městský úřad Catania. Osvědčená praxe- Výzva k předložení dokumentů Obec Catania Rámcový program URBACT Projekt Prevent Městský úřad Catania "Osvědčená praxe"- "Výzva k předložení dokumentů" 1. Začněte "štíhle! Tedy - prezentujte svůj projekt nebo osvědčenou praxi 10 větami

Více

MULTIKULTURNÍ KONZULTANT

MULTIKULTURNÍ KONZULTANT Tento projekt byl financován s podporou Evropské komise v programu Lifelong Learning Programme, Leonardo da Vinci Partnerships. Za obsah prezentace ručí výhradně Slovo 21 a Evropská komise neodpovídá za

Více

Městský úřad Catania. "Osvědčené zkušenosti"- "Hudba ve škole"

Městský úřad Catania. Osvědčené zkušenosti- Hudba ve škole Obec Catania Rámcový program URBACT Projekt Prevent Městský úřad Catania "Osvědčené zkušenosti"- "Hudba ve škole" 1. Začněte "štíhle! Tedy - prezentujte svůj projekt nebo osvědčenou praxi 10 větami "Osvědčené

Více

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA 1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního

Více

Školství MAS Region HANÁ

Školství MAS Region HANÁ Školství MAS Region HANÁ VIZE Materiální vybavení škol odpovídající 21. století, kvalitní pracovní podmínky pro pedagogy k zajištění moderní výuky, zlepšení podmínek i pro nepedagogické pracovníky škol.

Více

Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže

Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže Partneři projektu iyouth Koordinátor evropského projektu IOM International Organization for Migration (Mezinárodní

Více

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ Oblast regionálního školství se zaměří na tyto priority: excelentní vzdělávání

Více

jednání Rady města Ústí nad Labem

jednání Rady města Ústí nad Labem jednání Rady města Ústí nad Labem dne: 19. 11. 2015 bod programu: 2 věc: Podání žádosti, předfinancování a spolufinancování projektu Podpora inkluzivního vzdělávání v Ústí nad Labem v rámci Operačního

Více

Komunitní práce a inkluze Romů

Komunitní práce a inkluze Romů Komunitní práce a inkluze Romů L E I DA S C H U R I N G A Předmluva Klíč k úspěchu v rozvoji romských komunit a jejich začlenění do většinové společnosti spočívá v jejich aktivní účasti a předpokladu,

Více

Základní škola Poběžovice

Základní škola Poběžovice Základní škola Poběžovice Inkluze hledání možných cest Motto: Otevřít školu znamená otevřít především sebe sama Proč chceme právě inkluzivní školu? Chceme dát šanci na kvalitní vzdělání všem dětem bez

Více

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV)

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) Harmonogram výzev OP VVV: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/harmonogram-vyzev-op-vvv Aktuálně vyhlášené výzvy: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/vyhlasene-vyzvy Výzvy OP VVV vyhlašované v listopadu

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN PŘEDMLUVA Modul 5 V Modulu 5, který nese název VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN, popisujeme,

Více

Program Erasmus+ 2014-2020

Program Erasmus+ 2014-2020 Erasmus+ Program Erasmus+ 2014-2020 program pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport program podporuje mezinárodní mobility a spolupráci, inovační procesy a dobrou praxi, politiku a reformy na

Více

Dlouhodobý plán výchovného poradenství

Dlouhodobý plán výchovného poradenství Základní škola, Zruč nad Sázavou, Okružní 643 Dlouhodobý plán výchovného poradenství Zpracovala: Mgr. Zdeňka Kunčická, výchovná poradkyně Schválila: Mgr. Jana Marečková, ředitelka školy Ve Zruči nad Sázavou

Více

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV)

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) Harmonogram výzev OP VVV: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/harmonogram-vyzev-op-vvv Aktuálně vyhlášené výzvy: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/vyhlasene-vyzvy Relevantními výzvami pro FHS

Více

2009 Ing. Andrea Sikorová

2009 Ing. Andrea Sikorová Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 MOŽNOSTI STUDIA V ZAHRANIČÍ 2009 Ing. Andrea Sikorová 1 Možnosti studia v zahraničí

Více

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III Doba realizace: 1.9.2011 31.12.2013 Příjemce dotace: MŠMT Operační program: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo operačního programu: CZ.1.07/4.1.00/33.0001

Více

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími Monitorovací ukazatele sledované rozvojovými partnerstvími 1 Obsah prezentace: princip monitorování širší kontext monitorovacích indikátorů u Programu Iniciativy Společenství EQUAL společné minimum EK

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011)

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) 1. Vymezení poradenských služeb ve škole 2. Standardní činnosti poradenských pracovníků školy 3. Standardní činnosti pedagogů,

Více

Plán práce výchovného poradce

Plán práce výchovného poradce SOŠ Velvary s.r.o. Školní 268 273 24 Velvary Plán práce výchovného poradce Školní rok 2010/2011 výchovný poradce: Mgr. Hana Hronková Výchovný poradce zabezpečuje poskytování poradenských služeb ve škole,

Více

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce Aktuální výzvy: Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016 MV ČR Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce OP Zaměstnanost Podpora sociálního podnikání Deinstitucionalizace sociálních

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011

PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011 PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011 V Olomouci, 1.9.2010 1. Činnost výchovné poradkyně Funkce výchovné poradkyně je zřizována podle 34 zákona ČNR č. 76/1978 Sb. (ve smyslu

Více

INFORMACE O ZAKÁZCE INFORMACE O ZAKÁZCE

INFORMACE O ZAKÁZCE INFORMACE O ZAKÁZCE Občanské sdružení D.R.A.K. Oblačná 450/1, 460 05 Liberec 5 Seminář "Dobrá praxe - IP5, 19.05.2015 Veřejná zakázka č. OLP/136/2014: Zajištění služby sociální prevence sociálně aktivizační služby pro rodiny

Více

VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY

VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY Standardní činnosti školy Obsah Standardní činnosti školy...1 1.Standardní činnosti výchovného poradce...2 Poradenské činnosti:...2

Více

Zápis z jednání pracovní skupiny Ohrožení sociálním vyloučením, mládež a rodina 14.3.2007

Zápis z jednání pracovní skupiny Ohrožení sociálním vyloučením, mládež a rodina 14.3.2007 Zápis z jednání pracovní skupiny Ohrožení sociálním vyloučením, mládež a rodina 14.3.2007 Přítomni: Mgr. Naděžda Chládková, Ing. Zdeněk Bláha, Eva Slavíčková, Jaroslava Klásková, Anna Krejčí, Vlastimil

Více

Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje

Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje PhDr. Oldřich Čepelka spolupracovník Euroconsultants, s. r. o. Ústí nad Labem, 25. 3. 2011 Ověřovali jsme několik domněnek - do zahraničí

Více

Systém odborného vzdělávání ve Švýcarsku

Systém odborného vzdělávání ve Švýcarsku Systém odborného vzdělávání ve Švýcarsku Obsah: 1. Uvedení do širšího kontextu 2. Učňovské vzdělávání ve Švýcarsku Systém vzdělávání Preference a volby mladých lidí Organizační struktura odborného vzdělávání

Více

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost x odlišnost v poradenství Poradenská služba vytváří koncept rovných příležitostí, vychází ze snahy vyrovnávat podmínky pro vzdělání, s respektem

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

Projekt ROZVOJ CO ZAPOJENÍM DO PROJEKTU ROZVOJ ZÍSKÁVÁ DĚTSKÝ DOMOV?

Projekt ROZVOJ CO ZAPOJENÍM DO PROJEKTU ROZVOJ ZÍSKÁVÁ DĚTSKÝ DOMOV? Projekt ROZVOJ Náš dětský domov je zapojen do projektu Rozvoj, který realizuje Rozmarýna o.p.s. ve spolupráci s partnerem o.s. SES, SEbe - Spolu v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost,

Více

Analýza postojů a vzdělávacích potřeb romských dětí a mládeže. Výsledky kvantitativní a kvalitativní sondy v devíti základních školách

Analýza postojů a vzdělávacích potřeb romských dětí a mládeže. Výsledky kvantitativní a kvalitativní sondy v devíti základních školách Analýza postojů a vzdělávacích potřeb romských dětí a mládeže Výsledky kvantitativní a kvalitativní sondy v devíti základních školách Základní informace o projektu Zadavatel Nadace rozvoje občanské společnosti

Více

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky Zvláštní průzkum Eurobarometer 386 Evropané a jazyky SHRNUTÍ Nejrozšířenějším mateřským jazykem mezi obyvateli EU je němčina (16 %), následuje italština a angličtina (obě 13 %), francouzština (12 %) a

Více

SPECIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V RUMUNSKU

SPECIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V RUMUNSKU SPECIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V RUMUNSKU Legislativní rámec Zákon číslo 1/ 2011 stanoví, že vzdělávání je národní prioritou. Aplikace tohoto zákona se řídí Rozhodnutími vlády a nařízeními Ministra národního školství.

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Mgr. Michal Kalman, Ph.D. 30.4.2015 Cíle programu přispět ke strukturálnímu posunu C R směrem k ekonomice založené: na vzdělané, motivované a kreativní pracovní

Více

Zařízení Název zařízení: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Tanvald Kontaktní adresa zařízení: Hlavní 1309, 468 51 Smržovka

Zařízení Název zařízení: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Tanvald Kontaktní adresa zařízení: Hlavní 1309, 468 51 Smržovka Příloha č. 1 Základní informace o zařízení Zařízení Název zařízení: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Tanvald Kontaktní adresa zařízení: Hlavní 1309, 468 51 Smržovka Telefon: 606 635 113 E-mail:

Více

Zkušenosti s realizací ekologických auditů škol a školských zařízení ve městě Vsetín

Zkušenosti s realizací ekologických auditů škol a školských zařízení ve městě Vsetín Zkušenosti s realizací ekologických auditů škol a školských zařízení ve městě Vsetín Kolektiv autorů MěÚ Vsetín: Bc. Věra Goldová Ing. Milan Půček, MBAMBA Ing. JiříTrezner Martin Kučný (SPKP Vsetín o.p.s.)

Více

Plán práce výchovného poradce na školní rok 2015/2016

Plán práce výchovného poradce na školní rok 2015/2016 Plán práce výchovného poradce na školní rok 2015/2016 1. Spolupráce VP s vedením školy - shromažďování údajů o uchazečích s SPU - informační materiály a přihlášky na VŠ - dny otevřených dveří spolupráce

Více

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE Popis iniciativy a jejího cíle Iniciativa EQUAL je definována čl. 20 (1) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, o obecných ustanoveních o Strukturálních fondech,

Více

ČR Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

ČR Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Krajské akční plány rozvoje vzdělávání Č.j.: MSMT 7246/2015-2 ČR Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ŘÍDICÍ ORGÁN OPERAČNÍHO PROGRAMU VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ vyhlašuje Avízo pro žadatele o

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Prezentace výsledků výzkumu Výzkum - Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Národní institut dětí a mládeže ve spolupráci s Českou asociací streetwork,

Více

PŘÍLOHA Č. 4: Dotazníkové šetření

PŘÍLOHA Č. 4: Dotazníkové šetření PŘÍLOHA Č. 4: Dotazníkové šetření Cílová skupina 1: Hodnotitelé žádostí o projekt 1) V čem byly žádosti silné, kde byly dobře zpracovány? 2) Čím vás žádosti většinou nejspíše "přesvědčily"? 3) Které části

Více

Člověk v tísni, o.p.s.

Člověk v tísni, o.p.s. Člověk v tísni, o.p.s. Čím se zabýváme Humanitární a rozvojová pomoc (přírodní katastrofy/ Skutečný dárek) Podpora lidských práv (podpora občanské společnosti v zemích s totalitním režimem, filmový festival

Více

SWOT analýza vzdělávání v rámci ORP Slaný pro návrh Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání

SWOT analýza vzdělávání v rámci ORP Slaný pro návrh Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání Průběžná evaluace postupu implementace Operačního programu Praha-Adaptibilita 2011 SWOT analýza vzdělávání v rámci ORP Slaný pro návrh Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání Registrační číslo

Více

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY S POSTIŽENÍM V KASTÍLII A LEÓNU (ŠPANĚLSKO) A JEJICH FINANCOVÁNÍ V RÁMCI ASOCIACE AUTISMO BURGOS

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY S POSTIŽENÍM V KASTÍLII A LEÓNU (ŠPANĚLSKO) A JEJICH FINANCOVÁNÍ V RÁMCI ASOCIACE AUTISMO BURGOS SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY S POSTIŽENÍM V KASTÍLII A LEÓNU (ŠPANĚLSKO) A JEJICH FINANCOVÁNÍ V RÁMCI ASOCIACE AUTISMO BURGOS BRNO 14. LISTOPADU 2013 DĚTSTVÍ Sociální služby > Raná péče Vzdělávání > Školní

Více

Komunikační strategie v oblasti kombinovaného studia Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice (FES UPa)

Komunikační strategie v oblasti kombinovaného studia Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice (FES UPa) kombinovaného studia Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice (FES UPa) Výstup konzultací v rámci projektu Rozvoj studijních programů, didaktických metod a inovování www.lunch4you.cz modelu řízení

Více

Vzdělávání dětí a žáků z rodin s nízkým ekonomickým statusem

Vzdělávání dětí a žáků z rodin s nízkým ekonomickým statusem Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Jaké jsou současné výzvy pro efektivní a etickou výuku finanční gramotnosti u nás?

Jaké jsou současné výzvy pro efektivní a etickou výuku finanční gramotnosti u nás? Jaké jsou současné výzvy pro efektivní a etickou výuku finanční gramotnosti u nás? Lenka Řeháková Kostelec nad Černými lesy 12.11.-13.11.2014 Obsah příspěvku Vymezení finanční gramotnosti dle OECD Irský

Více

Vyhodnocování potřeb dětí umístěných v DOZP. Pardubice 2. prosince 2013

Vyhodnocování potřeb dětí umístěných v DOZP. Pardubice 2. prosince 2013 Vyhodnocování potřeb dětí umístěných v DOZP Pardubice 2. prosince 2013 Jak vyhodnocování potřeb a situace dítěte může ovlivňit pozitivní změny v jeho životě Vazba Rodina Zdraví Identita Vyhodnocování situace

Více

NÁBÍDKA VZDĚLÁVÁNÍ V RÁMCI PROJEKTU POJĎTE DO ŠKOLKY!

NÁBÍDKA VZDĚLÁVÁNÍ V RÁMCI PROJEKTU POJĎTE DO ŠKOLKY! Pojďte do školky!, registrační číslo: CZ.1.07/1.2.00/43.0007 NÁBÍDKA VZDĚLÁVÁNÍ V RÁMCI PROJEKTU POJĎTE DO ŠKOLKY! Porada ředitelů mateřských škol, Seč 18.11. 2013 Projekt Pojďte do školky! : datum zahájení:

Více

Jak a kde získat finance na studium v Evropě?

Jak a kde získat finance na studium v Evropě? Jak a kde získat finance na studium v Evropě? Národní agentura pro evropské vzdělávací programy (NAEP) funguje od 1.1.2007 při Domu zahraničních služeb Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, vznikla

Více

Je to na Vás? Role neziskového sektoru v systému ochrany práv dětí

Je to na Vás? Role neziskového sektoru v systému ochrany práv dětí Je to na Vás? Role neziskového sektoru v systému ochrany práv dětí Odbor rodiny a ochrany práv dětí Proces změn aktuální informace Změna systému práce orgánů sociálně-právní ochrany a soudů Vytváření sítě

Více

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze 21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní

Více

Aktuální stav OP VVV

Aktuální stav OP VVV OP VVV Aktuální stav OP VVV 6. 1. 2014 byl zveřejněn indikativní harmonogram výzev OP VVV pro rok 2015 13. 3. 2015 byla finální verze OP VVV po vypořádání připomínek znovu oficiálně předložena Evropské

Více

PROJEKT: Kariérové poradenství a psychologická pomoc žákům ve škole R.Č: CZ.1.07/1.1.26/02.0002 PORADENSKÝ TÝM NÁPLŇ PRÁCE

PROJEKT: Kariérové poradenství a psychologická pomoc žákům ve škole R.Č: CZ.1.07/1.1.26/02.0002 PORADENSKÝ TÝM NÁPLŇ PRÁCE PROJEKT: Kariérové poradenství a psychologická pomoc žákům ve škole R.Č: CZ.1.07/1.1.26/02.0002 PORADENSKÝ TÝM NÁPLŇ PRÁCE Školní psycholog - poskytuje poradenství žákům (cílové skupině) - poskytuje a

Více

SOCIOLOGICKÁ ANALÝZA PŘECHODŮ ROMSKÝCH DĚTÍ ZE SOCIÁLNĚ VYLOUČENÉHO PROSTŘEDÍ ZE ZÁKLADNÍCH NA STŘEDNÍ ŠKOLY. Prezentace výsledků. www.gac.

SOCIOLOGICKÁ ANALÝZA PŘECHODŮ ROMSKÝCH DĚTÍ ZE SOCIÁLNĚ VYLOUČENÉHO PROSTŘEDÍ ZE ZÁKLADNÍCH NA STŘEDNÍ ŠKOLY. Prezentace výsledků. www.gac. SOCIOLOGICKÁ ANALÝZA PŘECHODŮ ROMSKÝCH DĚTÍ ZE SOCIÁLNĚ VYLOUČENÉHO PROSTŘEDÍ ZE ZÁKLADNÍCH NA STŘEDNÍ ŠKOLY Prezentace výsledků www.gac.cz TENTO PROJEKT BYL PODPOŘEN Z DOTAČNÍHO PROGRAMU MŠMT NA PODPORU

Více

V l a s t n í p r o g r a m

V l a s t n í p r o g r a m S T Ř E D N Í Š K O L A T E C H N I C K Ý C H O B O R Ů Havířov-Šumbark, Lidická 1a/600, příspěvková organizace Lidická 1a/600, 736 01 Havířov-Šumbark V l a s t n í p r o g r a m 1. Koordinace preventivních

Více

Výstupy z konference o inkluzivním vzdělávání romských dětí v Ostravě

Výstupy z konference o inkluzivním vzdělávání romských dětí v Ostravě Výstupy z konference o inkluzivním vzdělávání romských dětí v Ostravě Dne 2. března 2015 uspořádalo Vzájemné soužití o.p.s. v Ostravě konferenci s cílem formulovat konkrétní soubor doporučení a cílů k

Více

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM Zvýšení kvality a dostupnosti infrastruktury pro vzdělávání a celoživotní učení Specifický cíl 2.4 PODPORA INFRASTRUKTURY PRO PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ PODPORA ZAŘÍZENÍ PÉČE O DĚTI DO 3 LET, DĚTSKÝCH SKUPIN

Více

Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog

Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog 1 STŘE DNÍ Š KO LA PRO F. ZDEŇKA MATĚ J ČKA O STRAVA - PO RUBA, 17. LISTO PADU 1123, PŘÍS PĚVKO VÁ O RG ANIZACE Škola je komplexem plně bezbariérových objektů

Více

PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu

PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu Petr Kurfürst Brno, 13.10.2014 PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu Účel Oblast působnosti Přínosy Hlavní rysy Cyklus SUMP podle

Více

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2012 do 31.12.2012

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2012 do 31.12.2012 Zpráva o činnosti za období od 1.1.2012 do 31.12.2012 Zařízení: Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Centrum prevence Vedoucí: Mgr. Ivana Petřeková Kontakt: 599 505 324, 602 264 018, 599

Více

Komunitní školy v České republice

Komunitní školy v České republice Komunitní školy v České republice Příležitosti, výzvy a o tom, kde začít Marek Lauermann Pro potřeby projektu Cesty venkova CZ1.07/3.1.00/37.0094 Jak školy chápou pojem komunitní školy má společný základ

Více

Sociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová

Sociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová Sociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová Co je sociální práce? Co je to sociální práce? SOCIÁLNÍ PRÁCE JAKO

Více

b) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění,

b) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění, Popis realizace poskytování sociálních služeb Centrum psychologické podpory,z.s. 1/Cíle, principy, veřejný závazek, okruh osob Centrum psychologické podpory,z.s. je nestátní nezisková organizace, která

Více

Motto : Společně a jeden pro druhého

Motto : Společně a jeden pro druhého Motto : Společně a jeden pro druhého Základní údaje rok založení 2005 Zakladatel Evropská sociální organizace s.r.o. (EJF Berlín diakonická organizace) Poskytované sociální služby sociálně aktivizační

Více

Národní tématická síť E Rovné příležitosti žen a mužů

Národní tématická síť E Rovné příležitosti žen a mužů Národní tématická síť E Rovné příležitosti žen a mužů TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM EU A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR Rovné příležitosti žen a mužů = neexistence překážek pro účast

Více

Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov

Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov Minimální preventivní program 2013-2014 Příloha celoročního plánu. Program protidrogové prevence pro školní rok 2013-2014 Úvod:

Více

Průběžné výstupy projektu Spolupráce na všech frontách CZ.1.07/1.2.00/08.0113

Průběžné výstupy projektu Spolupráce na všech frontách CZ.1.07/1.2.00/08.0113 Průběžné výstupy projektu Spolupráce na všech frontách CZ.1.07/1.2.00/08.0113 Operační program: Prioritní osa: Oblast podpory: Vzdělávání pro konkurenceschopnost 1. Počáteční vzdělávání 1.2. Rovné příležitosti

Více

Comenius www.naep.cz. 13. 11. 2010 Praha Martina Fantová

Comenius www.naep.cz. 13. 11. 2010 Praha Martina Fantová Comenius www.naep.cz 13. 11. 2010 Praha Martina Fantová Program celoživotního učení LLP 2007-2013 Comenius vzdělávání ve školách Erasmus vysokoškolské vzdělávání Leonardo da Vinci odborné vzdělávání a

Více

flexibilní mosty v sociálních službách Ponton, občanské sdružení Prezentace činnosti

flexibilní mosty v sociálních službách Ponton, občanské sdružení Prezentace činnosti flexibilní mosty v sociálních službách Ponton, občanské sdružení Prezentace činnosti informace v prezentaci jsou aktuální k 1. 10. 2014 flexibilní mosty v sociálních službách Historie a poslání Ponton

Více

KONFERENCE PROJEKTU CESTA KE KVALITĚ. Zpracovala: Petra Nosková

KONFERENCE PROJEKTU CESTA KE KVALITĚ. Zpracovala: Petra Nosková KONFERENCE PROJEKTU CESTA KE KVALITĚ Zpracovala: Petra Nosková Základní škola, Jablonec nad Nisou, Liberecká 1734/31, příspěvková organizace Odloučená pracoviště: Polní 10 a J. Hory 33, Jablonec nad Nisou

Více

Informačně poradenský systém. DPV v Lotyšsku. Lenka Horová. Národní vzdělávací fond, o.p.s.

Informačně poradenský systém. DPV v Lotyšsku. Lenka Horová. Národní vzdělávací fond, o.p.s. Informačně poradenský systém DPV v Lotyšsku Lenka Horová Národní vzdělávací fond, o.p.s. 2007 Sdružení pro Informačně poradenský systém tvořené společnostmi KPMG Česká republika,s.r.o, Gradua-CEGOS, s.r.o.

Více

Začleňování žáků s odlišným mateřským jazykem(omj)

Začleňování žáků s odlišným mateřským jazykem(omj) Začleňování žáků s odlišným mateřským jazykem(omj) META, O.P.S. poradenství cizincům v oblasti vzdělávání, kurzy ČDJ, doučování aktivity zaměřené na pedagogy semináře akreditované MŠMT, poradenství webový

Více

Zpráva o činnosti. za období od 1.1.2014 do 31.12.2014

Zpráva o činnosti. za období od 1.1.2014 do 31.12.2014 Zpráva o činnosti za období od 1.1.2014 do 31.12.2014 Název střediska: Poradenské centrum KHAMORO Druh služby: Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, id. 5218079 Kapacita služby: V danou chvíli

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. RNDr.

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. RNDr. I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů RNDr. Radmila Hýblová Vzdělávací programy základní vymezení ve školském zákonu (zákon

Více

Centrum primární prevence, o.s. Prev-Centrum

Centrum primární prevence, o.s. Prev-Centrum Program 9.00 10.15 představení služeb Centra primární prevence, o.s. Prev-Centrum 10.15 10.30 přestávka 10.30 11.00 diskuse všeobecná primární prevence selektivní primární prevence indikovaná primární

Více

WP2. Adaptace existujícího produktu. Vzdělávací a tréninkový program pro kariérové poradce

WP2. Adaptace existujícího produktu. Vzdělávací a tréninkový program pro kariérové poradce WP2. Adaptace existujícího produktu Vzdělávací a tréninkový program pro kariérové poradce Vypracováno REALIZAČNÍM TÝMEM PROJEKTU ECCE Červenec Září 2012 Vzdělávací a tréninkový program pro kariérové poradce

Více

Práce výchovného poradce Oblasti činnosti, úkoly a harmonogram pro školní rok 2013/2014

Práce výchovného poradce Oblasti činnosti, úkoly a harmonogram pro školní rok 2013/2014 Práce výchovného poradce Oblasti činnosti, úkoly a harmonogram pro školní rok 2013/2014 Výchovný poradce: Ing. Monika Hodaňová Konzultační hodiny: Konzultace se domlouvají individuálně osobně, telefonicky

Více

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: Název Cíle: Popis a zdůvodnění Cíle: Na která zjištění z analýz cíl reaguje Seznam opatření, které vedou k naplnění Cíle: 5.1 Udržení stávajících

Více

III. Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb

III. Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb Hlavní oblasti hodnocení činnosti škol a školských A: Rovnost příležitostí ke vzdělávání B: Vedení školy/školského III. Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb Kritéria

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Mgr. Petra Kadlecová Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Kapitola 1 strana 2 Prevence rizik návykových látek Prevence (dle WHO): soubor intervencí s cílem zamezit a snížit

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce:

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.:

Více

Position paper. Podpora inkluzívního vzdělávání romských dětí.

Position paper. Podpora inkluzívního vzdělávání romských dětí. Position paper Podpora inkluzívního vzdělávání romských dětí. Východiska současné situace 2 Dlouhodobě se odborníci v oblasti pedagogiky a sociálního začleňování zabývají rolí vzdělávání v řešení sociálního

Více

Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011 2015. Vít Richter Národní knihovna ČR vit.richter@nkp.cz

Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011 2015. Vít Richter Národní knihovna ČR vit.richter@nkp.cz Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011 2015 Vít Richter Národní ČR vit.richter@nkp.cz EU = 63 000 veřejných knihoven, ČR = 5 401 EU = 1,3VK/10 000 obyv. ČR = 5,1VK/10 000 obyv. Knihovny jsou financovány

Více

Programová podpora zvyšování obecných kompetencí dospělých příklad Norska. Kompetence, vzdělávání a uplatnění na trhu práce Workshop 4. 6.

Programová podpora zvyšování obecných kompetencí dospělých příklad Norska. Kompetence, vzdělávání a uplatnění na trhu práce Workshop 4. 6. Programová podpora zvyšování obecných kompetencí dospělých příklad Norska Kompetence, vzdělávání a uplatnění na trhu práce Workshop 4. 6. 2014 Obecné kompetence v Norsku Podle PIAAC výrazně lepší výsledky

Více

PLÁN VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ

PLÁN VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ADAMOV PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE PLÁN VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ školní rok 2013-2014 PaedDr. Dalimila HODAŇOVÁ výchovná poradkyně Rámcový plán činnosti výchovného poradce 1. pololetí

Více

Jednotná klasifikace oblastí informací pro ICM v ČR

Jednotná klasifikace oblastí informací pro ICM v ČR Jednotná klasifikace oblastí informací pro ICM v ČR 1. Vzdělávání v ČR 1.1. Aktuality 1.2. Legislativa 1.3. Dokumenty 1.4. Rámcové vzdělávací programy 1.4.1. RVP pro MŠ 1.4.2. RVP pro ZŠ 1.4.3. RVP pro

Více

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky:

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky: Klíčové faktory ovlivňující inkluzi dětí a mládeže se specifickými vzdělávacími potřebami do zájmového a neformálního vzdělávání" Realizátor: NIDM a GAC, spol. s.r.o. duben říjen 2009 Cíle výzkumu Výzkumné

Více

STRATEGIE DIGITÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ DO ROKU 2020 25. listopadu 2014 Ondřej NEUMAJER

STRATEGIE DIGITÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ DO ROKU 2020 25. listopadu 2014 Ondřej NEUMAJER STRATEGIE DIGITÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ DO ROKU 2020 25. listopadu 2014 Ondřej NEUMAJER Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020 12. listopadu 2014 schválila vláda ČR usnesením č. 927/2014 dokument Strategie

Více

SC 2.4 ZVÝŠENÍ KVALITY A DOSTUPNOSTI INFRASTRUKTURY PRO VZDĚLÁVÁNÍ A

SC 2.4 ZVÝŠENÍ KVALITY A DOSTUPNOSTI INFRASTRUKTURY PRO VZDĚLÁVÁNÍ A SC 2.4 ZVÝŠENÍ KVALITY A DOSTUPNOSTI INFRASTRUKTURY PRO VZDĚLÁVÁNÍ A CELOŽIVOTNÍ UČENÍ Specifická kritéria přijatelnosti pro SC 2.4 Zvýšení kvality a dostupnosti infrastruktury pro vzdělávání a celoživotní

Více

Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace

Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace SNP 2304/6, Ústí nad Labem, IČ 44226233 SMĚRNICE č. 17/2007 Poradenské sluţby ve škole Obsah: ČL.1 ČL.2 ČL.3 ČL.4 ČL.5

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 XVII. celostátní finanční konference Mgr. Lenka Kaucká, MPSV Praha 4. prosince 2014 Obsah prezentace Věcné zaměření OP Zaměstnanost

Více