3. KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA ČESKÝ TĚŠÍN NA LÉTA

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "3. KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA ČESKÝ TĚŠÍN NA LÉTA 2014 2016"

Transkript

1 Město Český Těšín 3. KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA ČESKÝ TĚŠÍN NA LÉTA Komunitní plánování sociálních služeb Český Těšín

2 Vize komunitního plánování sociálních služeb Plánovat a poskytovat sociální služby dle potřeb občanů a ve spolupráci s nimi. 2

3 Vážení a milí spoluobčané, publikace, kterou máte před sebou je strategickým dokumentem města Český Těšín v oblasti rozvoje sociálních služeb. Komunitní plán sociálních služeb města Český Těšín na léta je společným dílem všech, kterým není lhostejný život v našem městě. Cílem naší společné práce je především vytvořit dostupnou fungující síť sociálních služeb, která bude reagovat na potřeby občanů. Byli bychom rádi, aby tento materiál pomohl k zachování stávajících sociálních služeb a také k realizaci dalších potřebných sociálních služeb v našem městě a jeho naplňování vedlo k plnohodnotnému a důstojnému životu občanů našeho města. Touto cestou bychom také chtěli poděkovat všem, kteří se na tvorbě dokumentu podíleli, spojili své zkušenosti, nápady a odbornost a zapojili se do procesu komunitního plánování. Věříme, že plánování sociálních služeb a služeb navazujících je správnou cestou, která vede ke zkvalitnění života Vás občanů, kteří v našem městě žijí a zaslouží si dostupnou pomoc a podporu v různých nepříznivých situacích. Přejeme Vám hodně úspěchů Ing. Vít Slováček Mgr. Stanislav Folwarczny Petr Procházka starosta města 1. místostarosta města 2. místostarosta města 3

4 Obsah 1 Základní informace Přínosy komunitního plánování Návaznost na strategické dokumenty Komunitní plánování ve městě Český Těšín Výstupy z Komunitního plánu sociálních služeb na léta Sociální služby Základní pojmy Typy a formy sociálních služeb Demografická východiska Osoby se zdravotním znevýhodněním a senioři OSOBY SE ZDRAVOTNÍM ZNEVÝHODNĚNÍM Úvod Teoretická východiska Základní pojmy Výstupy sociodemografické analýzy města Český Těšín Bariéry v práci se zdravotně znevýhodněnými občany SENIOŘI Úvod Teoretická východiska Základní pojmy Poskytovatelé sociálních služeb pro osoby se zdravotním znevýhodněním a seniory v Českém Těšíně a poskytující služby občanům Českého Těšína Výstupy pracovní skupiny Osoby se zdravotním znevýhodněním a senioři Děti-mládež-rodina a osoby ohrožené sociálním vyloučením DĚTI-MLÁDEŽ-RODINA Úvod OSOBY OHROŽENÉ SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM Teoretická východiska Základní pojmy Problémové okruhy Poskytovatelé sociálních služeb pro oblast děti-mládež-rodina a osoby ohrožené sociálním vyloučením v Českém Těšíně Výstupy pracovní skupiny Děti-mládež-rodina a osoby ohrožené sociálním vyloučením Výstupy zástupců pracovních skupin společné cíle a opatření Seznam příloh Použitá literatura a zdroje

5 1 Základní informace Zadavatel: Město Český Těšín Zpracovatelé podkladů pro Komunitní plán: Městský úřad Český Těšín, odbor sociální poskytovatelé sociálních služeb na území města účastníci pracovních skupin Metodické podklady: informační zdroje Ministerstva práce a sociálních věcí ČR informační zdroje Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ostatní informační zdroje dostupné na webových stránkách specializovaných institucí zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů Strategické dokumenty širšího významu Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na léta Národní plán rozvoje sociálních služeb pro období Koncepce kvality sociálních služeb v Moravskoslezském kraji (včetně transformace pobytových sociálních služeb) Financování: město Český Těšín nestátní neziskové organizace Ministerstvo práce a sociálních věcí ostatní Organizační struktura: koordinace: partner projektu: pracovní skupiny: Městský úřad Český Těšín, odbor sociální poskytovatelé sociálních služeb poskytující sociální služby na území města dvě pracovní skupiny sestavené z poskytovatelů sociálních služeb, zástupců zadavatele služeb a ostatních zainteresovaných osob (uživatelé, veřejnost) Komunitní plánování Komunitní plánování lze definovat jako přímé vyjednávání mezi zřizovateli, poskytovateli a uživateli služeb, jehož cílem je zlepšit místní sociální politiku či charakter sociálních, případně dalších souvisejících služeb. (Oldřich Matoušek, Slovník sociální práce, Praha: Portál 2003, s. 94) Od nabyl účinnosti zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který ukládá obcím v samostatné působnosti povinnost zajišťovat sociální služby svým občanům na základě potřebnosti a ve spolupráci s krajem a poskytovateli zajistit dostatečné pokrytí daného území sociálními službami. 5

6 Dále ze zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů vyplývá povinnost krajů zpracovávat střednědobý plán rozvoje sociálních služeb a to ve spolupráci s obcemi na území kraje. Obcím tato povinnost ze zákona dána není, avšak zákon dává obcím možnost zpracovat tento plán a to ve spolupráci s krajem, poskytovateli sociálních služeb na území obce a za účasti osob, kterým jsou poskytovány sociální služby. Ze střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb MSK na léta mimo jiné vyplývá, že financovány jsou ty služby, které jsou poskytovány na základě potřeb identifikovaných obcemi či krajem a obec deklaruje podporu potřebným sociálním službám nejlépe ve střednědobém plánu rozvoje sociálních služeb (komunitním plánu), případně usnesením orgánů obce. Komunitní plánování sociálních služeb je metoda, prostřednictvím níž plánujeme rozvoj sociálních služeb na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob v určitém čase. Touto metodou lze otevřeně plánovat sociální služby tak, aby odpovídaly potřebám občanů. Je to otevřený, opakující se proces zjišťování potřeb a hledání zdrojů plánování vhodných sociálních služeb včetně vyhodnocování efektivity zvolených postupů. Cílem plánování je vytvořit fungující kvalitní a efektivní systém sociálních služeb, který bude dostupný uživatelům, systém, který bude pružně reagovat na změny potřeb uživatelů a veřejnosti. Umožnit občanům podílet se na rozvoji stávajících i vzniku nových sociálních služeb na území města Český Těšín. Vytvořit rovné podmínky činnosti pro všechny poskytovatele služeb v sociální oblasti. Plán rozvoje sociálních služeb je výsledkem procesu aktivního zjišťování potřeb osob ve stanoveném území a hledání způsobů jejich uspokojování s využitím dostupných zdrojů, jehož obsahem je popis a analýza existujících zdrojů a potřeb, včetně ekonomického vyhodnocení, strategie zajišťování a rozvoje sociálních služeb, povinností zúčastněných subjektů, způsob sledování a vyhodnocování plnění plánu a způsob, jakým lze provést změny v poskytování sociálních služeb. Účastníci komunitního plánování: zadavatel ten, kdo je odpovědný za zajištění sociálních služeb, které odpovídají místním potřebám, tj. např. kraj, město, obec, poskytovatel požadované služby nabízí a realizuje (fyzická osoba, nestátní nezisková organizace, organizace zřízená obcí, krajem, státem), uživatel člověk v nepříznivé sociální situaci, kterému jsou služby určeny. Principy komunitního plánování partnerství a spolupráce mezi zadavateli, všemi poskytujícími subjekty a uživateli služeb, zapojení veřejnosti, uspořádaný a systematický přístup, cykličnost, opakovatelnost. 1.1 Přínosy komunitního plánování Hlavním přínosem komunitního plánování je zapojení všech účastníků systému sociálních služeb do přípravy a uskutečňování plánu sociálních služeb. Komunitní plánování zvyšuje podíl občanů na rozhodovacím procesu o způsobu jejich zajišťování. Komunitní plán zajišťuje, aby sociální služby odpovídaly zjištěným místním potřebám a reagovaly na místní odlišnosti. 6

7 Ideou komunitního plánování je poskytnutí kvalitní sociální služby všem občanům s ohledem na jejich specifické potřeby, prosazování rovného přístupu k občanům - uživatelům služeb, zabránění sociálního vyloučení občanů a posílení jejich kompetencí k odpovědnému rozhodování o sobě samém a odpovědnosti za vlastní situaci. Kooperace všech zainteresovaných subjektů je předpokladem k vytvoření sítě sociálních služeb, která svou komplexností, provázaností jednotlivých služeb a flexibilní reakcí na konkrétní situace bude efektivně zabezpečovat potřeby občanů. Cílem komunitního plánu sociálních služeb města Český Těšín je určit směr vývoje v poskytování sociálních služeb s ohledem na specifika vyplývající z charakteru regionu a místních podmínek, zabránit chaotickému rozvoji a duplicitě poskytovaných služeb nad rámec poptávky obyvatel. Na základě poptávky stanovit priority pro další rozvoj a zdokonalování sociálních služeb. 1.2 Návaznost na strategické dokumenty Hlavní cíl komunitního plánování města Český Těšín vychází ze strategických dokumentů celonárodních i krajských, na které ve svých aktivitách přímo navazuje. Národní plán rozvoje sociálních služeb pro období Jedním z témat, které jsou jasně specifikovány v Národním plánu rozvoje sociálních služeb, je podpora rozvoje služeb sociální péče. V rámci tohoto tématu jde mimo jiné o tyto cíle: - zachovat v maximální možné míře život klientů v přirozeném prostředí, - podporovat rozšiřování sítě a kapacit terénních a ambulantních služeb sociální péče. Ze závěrů pracovních skupin komunitního plánování města Český Těšín vyplynulo, že je nutné i nadále vytvářet propojenost mezi pobytovými zařízeními a dalšími návaznými ambulantními a terénními službami. Dalším velmi důležitým cílem, který vyplývá z Národního plánu rozvoje sociálních služeb je zavedení plánování sociálních služeb tak, aby bylo každé území pokryto plánem a zároveň, aby bylo toto plánování provázané na všech úrovních (obecní, krajské a národní). Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na léta Jedná se o řídící dokument v oblasti sociálních služeb a návazných aktivit. Plánování sociálních služeb na úrovni kraje je realizováno ve spolupráci s obcemi. Od roku 2003 probíhá na úrovni kraje proces transformace pobytových zařízení. Tento strategický dokument také specifikuje plánovaný rozvoj obcí s pověřeným obecním úřadem v MS kraji. Koncepce kvality sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Tento dokument se skládá ze dvou stěžejních oblastí. První část popisuje oblast kvality ve spojení se sociálními službami obecně, druhá se úzce zaměřuje na problematiku pobytových sociálních služeb. Koncepce kvality sociálních služeb se zabývá transformací pobytových zařízení ústavního typu na sociální služby, které umožní osobám se zdravotním, především mentálním a duševním onemocněním, žít v co nepřirozenějším prostředí. Ve svém důsledku to znamená podporovat rozvoj ambulantních a terénních služeb a zaměřit se na humanizaci stávajících pobytových zařízení. Kvalita poskytovaných služeb by se tak měla výrazně zlepšit především s ohledem na klienta a jeho rozvoj. 7

8 1.3 Komunitní plánování ve městě Český Těšín Proces komunitního plánování sociálních služeb a souvisejících aktivit byl započat v roce 2004 na základě dlouhodobější diskuze mezi sociálním odborem města a poskytovateli sociálních služeb působícími na území Českého Těšína. Na základě podnětu Charity Český Těšín byl záměr zpracování Komunitního plánu rozvoje sociálních služeb ve městě Český Těšín schválen Radou města Český Těšín na její 16. schůzi dne , usnesením č. 1247/16.RM, v souladu s ustanovením 102 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů. V rámci komunitního plánování byl vypracován průvodce poskytovatelů sociálních služeb na území města, který je pravidelně aktualizován. Bylo provedeno dotazníkové šetření potřebnosti sociálních služeb pro občany města. V rámci procesu komunitního plánování docházelo k setkávání tří, později dvou pracovních skupin, a to pracovní skupina Osoby se zdravotním znevýhodněním a senioři a pracovní skupina Děti-mládež-rodina a osoby ohrožené sociálním vyloučením. Dle zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů mají kraje povinnost zpracovávat střednědobé plány rozvoje sociálních služeb ve spolupráci s obcemi, poskytovateli a uživateli. Kraj by měl vycházet z potřeb stanovených v jednotlivých obcích. Stěžejními podklady při zpracování KP byly dokumenty a informace získané a předložené Městským úřadem Český Těšín, sociálním odborem a poskytovateli sociálních služeb. Konkrétně: dotazník potřebnosti sociálních služeb pro občany města Český Těšín, aktualizovaný Průvodce sociálními službami města Český Těšín , výstupy z jednání jednotlivých pracovních skupin. Organizační struktura komunitního plánování ve městě Český Těšín: Zastupitelstvo města /ZM/ Rada města /RM/ Komise sociální, komise Rady zdraví Odbor sociální Řídící skupina (vznik v roce 2014) Pracovní skupiny Osoby se zdravotním znevýhodněním a senioři, Děti-mládež-rodina a osoby ohrožené sociálním vyloučením Komunitní plán sociálních služeb města Český Těšín je rozdělen do dvou následujících tématických oblastí a kapitol: sociální služby pro občany zdravotně znevýhodněné a seniory, sociální služby pro děti mládež rodinu a osoby ohrožené sociálním vyloučením (tato oblast zahrnuje z důvodu menšího zastoupení sociálních služeb rovněž osoby v obtížných životních situacích a problematiku romské komunity). 8

9 2 Výstupy z Komunitního plánu sociálních služeb na léta Komunitní plán sociálních služeb města Český Těšín na léta byl schválen zastupitelstvem města dne usnesením č. 194/6.ZM. Plánování sociálních služeb je cyklický proces, to znamená, že jeden plán přechází plynule v další. Pracovní skupiny komunitního plánování na svých pravidelných schůzkách vyhodnotily aktivity Komunitního plánu sociálních služeb na léta Vlastní zhodnocení 2. komunitního plánu probíhalo v pracovních skupinách a slouží jako podklad pro další plánovací období. Co se podařilo? - Posílit vzájemnou spolupráci všech poskytovatelů sociálních služeb v rámci setkávání pracovních skupin a pořádání společných akcí. - Posílit vzájemnou spolupráci všech poskytovatelů sociálních služeb s městem v rámci setkávání pracovních skupin, pořádání společných akcí, vzájemná spolupráce při poradenství občanům. - Zapojit nové členy do pracovních skupin Dotek, o.s., Dům Sv. Josefa, o.p.s. - Využívat dobrovolnictví Slezská humanita, o.s. Domov pro seniory Slezské humanity (spolupráce se ZŠ), Centrum sociálních služeb Český Těšín, příspěvková organizace, Nemocnice Český Těšín a.s. (dobrovolnictví ADRA). - Realizace Dne sociálních služeb a souvisejících aktivit v roce 2011 a 2012 organizovalo oddělení sociálních věcí městského úřadu akci samostatně, v roce 2013 se sociální služby prezentovaly v rámci Dne Integrovaného záchranného systému, který byl pořádán ve spolupráci s Městskou policií Český Těšín. Do všech ročníků se aktivně zapojili poskytovatelé sociálních služeb na území města a spolupracující organizace a ti, kteří jsou zapojeni do komunitního plánování ve městě. - Aktualizace a tisk Průvodce sociálními službami města Český Těšín průvodce je pravidelně aktualizován a aktuální verze je umístěna na internetových stránkách města, v tištěných katalozích jsou neaktuální stránky vyměňovány za aktuální. - Podporovat aktivní život všech občanů města klub seniorů, centrum pro seniory, nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, aj. - Zkvalitňovat služby všech poskytovatelů sociálních služeb Slezská humanita, o.s. Domov pro seniory Slezské humanity (vybudování výtahu v domově), Centrum sociálních služeb Český Těšín, příspěvková organizace (realizace dotazníkového šetření v každé ze svých služeb zaměřeného na kvalitu poskytované služby), aj. - I ve složité ekonomické situaci udržet provoz stávajících služeb. - V měsíci dubnu 2013 proběhlo rozsáhlé dotazníkové šetření potřebnosti sociálních služeb občanů města Český Těšín, které pomohlo identifikovat stávající potřeby občanů města Český Těšín. - Během celého období probíhalo vzdělávání manažerů komunitního plánování. - V rámci projektu byla vytištěna a mezi občany distribuována Mapa sociálních služeb Českého Těšína. Na čem je nutné i nadále pracovat? - Podporovat rozvoj sociálního podnikání a sociálního bydlení ve městě. - Zřídit sociální službu azylový dům pro osoby bez přístřeší v současné době je zřízení azylového domu v řešení. Provozovatelem bude pravděpodobně Slezská diakonie. - Zřídit sociální službu domov se zvláštním režimem. - Vytvořit standardní grantový systém financování sociálních služeb městem. 9

10 3 Sociální služby Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci prostřednictvím sociálních služeb a příspěvku na péči, výkon veřejné správy v oblasti sociálních služeb, inspekci poskytování sociálních služeb a předpoklady pro výkon činností v sociálních službách. Dále upravuje předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka, pokud vykonává činnost v sociálních službách. Rozsah a forma pomoci a podpory poskytnuté prostřednictvím sociálních služeb musí zachovávat lidskou důstojnost osob. Pomoc musí vycházet z individuálně určených potřeb osob, musí působit na osoby aktivně, podporovat rozvoj jejich samostatnosti, motivovat je k takovým činnostem, které posilují jejich sociální začleňování a nevedou k dlouhodobému setrvávání nebo prohlubování nepříznivé sociální situace. Sociální služby musí být poskytovány v zájmu osob a v náležité kvalitě takovými způsoby, aby bylo vždy důsledně zajištěno dodržování základních lidských práv a svobod. 3.1 Základní pojmy Sociální služba: činnost nebo soubor činností zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení. Nepříznivá sociální situace: oslabení nebo ztráta schopností z důvodu věku, nepříznivého zdravotního stavu pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí, ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby nebo z jiných závažných důvodů řešit vzniklou situaci tak, aby toto řešení podporovalo sociální začlenění a ochranu před sociálním vyloučením. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav: zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy trvá nebo má trvat déle než jeden rok, a který omezuje funkční schopnosti nutné pro zvládání základních životních potřeb. Přirozené sociální prostředí: rodina a sociální vazby k osobám blízkým, domácnost a sociální vazby k dalším osobám, se kterými sdílí domácnost a místa, kde osoby pracují, vzdělávají se a realizují běžné sociální aktivity. Sociální začleňování: proces, který zajišťuje, že osoby sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené dosáhnou příležitostí a možností, které jim napomáhají plně se zapojit do ekonomického, sociálního i kulturního života společnosti a žít způsobem, který je ve společnosti považován za běžný. Sociální vyloučení: vyčlenění osoby mimo běžný život společnosti a nemožnost se do něj zapojit v důsledku nepříznivé sociální situace. Zdravotní postižení: tělesné, mentální, duševní, smyslové nebo kombinované postižení, jehož dopady činí nebo mohou činit osobu závislou na pomoci jiné osoby. Plán rozvoje sociálních služeb: výsledek procesu aktivního zjišťování potřeb osob ve stanoveném území a hledání způsobů jejich uspokojení. 10

11 3.2 Typy a formy sociálních služeb Sociální služby zahrnují: Sociální poradenství: základní sociální poradenství poskytuje osobám potřebné informace přispívající k řešení jejich nepříznivé sociální situace. Sociální poradenství je základní činností při poskytování všech druhů sociálních služeb. Poskytovatelé sociálních služeb jsou vždy povinni tuto činnost zajistit. Služba se poskytuje bez úhrady. Služby sociální péče: napomáhají osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost s cílem umožnit jim v nejvyšší možné míře zapojení do běžného života společnosti a v případech, kdy toto vylučuje jejich stav, zajistit jim důstojné prostředí a zacházení. Služby sociální prevence: napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou tímto ohroženy pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí a ohrožení práv a oprávněných zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby. Cílem služeb sociální prevence je napomáhat osobám k překonání jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů. Formy poskytování sociálních služeb Pobytové: služby spojené s ubytováním v zařízeních sociálních služeb. Ambulantní: služby, za kterými osoba dochází nebo je doprovázena nebo dopravována do zařízení sociálních služeb a součástí služby není ubytování. Terénní: služby, které jsou osobě poskytovány v jejím přirozeném sociálním prostředí. 1 4 Demografická východiska Český Těšín (polsky Czeski Cieszyn, německy Tschechisch Teschen, slezsky Czeski Ćeszyn) se nachází na východě Česka ve Slezsku, na hranici s Polskem. Město vzniklo v roce 1920 rozhodnutím velvyslanecké konference o rozdělení sporného území Těšínska mezi nově vznikající Československo a Polsko. Po Jablunkovu a Třinci je třetím nejvýchodnějším městem celého Česka. Leží na levém, západním, břehu hraniční řeky Olše. Český Těšín se rozprostírá na ploše ha a žije zde cca 25 tisíc obyvatel. Český Těšín je jedním z nejvýznamnějších a nejfrekventovanějších hraničních přechodů do Polské republiky. Počet obyvatel Českého Těšína se dle dat poskytnutých Českým statistickým úřadem pohybuje v roce 2012 okolo počtu 25,1 tisíc obyvatel. 1 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů 11

12 Tabulka č. 1 Počet obyvatel podle věku a pohlaví ve městě Český Těšín v letech (stav k ) Počet obyvatel celkem z toho ženy ve věku 0-14 ve věku celkem z toho ženy celkem z toho ženy ve věku 65 a více let celkem z toho ženy ) ) ) počet obyvatel k byl navázán na výsledky SLDB ) údaje za ORP Český Těšín Zdroj: Tabulka č. 2 Obyvatelstvo podle pohlaví, druhu pobytu,způsobu bydlení a státního občanství v Českém Těšíně k definitivní výsledky SLBD 2011 podle obvyklého pobytu Obyvatelstvo celkem v tom abs. % muži ženy Obyvatelstvo celkem , z toho: s trvalým pobytem , s dlouhodobým pobytem 106 0, narození v obci obvyklého bydliště , bydlící před rokem ve stejné obci , Obyvatelstvo podle způsobu bydlení osoby v bytech , osoby v zařízeních 222 0, osoby mimo byty a zařízení 122 0, Obyvatelstvo podle st. občanství z toho: Česká republika , Slovenská republika 107 0, ostatní země EU 463 1, bez státního občanství 2 0,0 2 - nezjištěno 63 0, Zdroj: Tabulka č. 3 Obyvatelstvo podle nejvyššího ukončeného vzdělání k definitivní výsledky SLBD 2011 podle obvyklého pobytu Celkem muži ženy Obyvatelstvo ve věku 15 a více let bez vzdělání z toho podle stupně vzdělání Zdroj: základní včetně neukončeného střední vč. vyučení (bez maturity) úplné střední s maturitou nástavbové studiu vyšší odborné vzdělání vysokoškolské

13 Tabulka č. 4 Obyvatelstvo podle pohlaví, druhu pobytu, způsobu bydlení a státního občanství v Českém Těšíně k (v letech podle místa trvalého pobytu, v roce 2011 podle místa obvyklého pobytu, od roku 2001 včetně cizinců s dlouhodobým pobytem; data přepočtena na současnou územní strukturu) Zdroj: ČSÚ údaje ze sčítání lidu v jednotlivých letech Obyvatelstvo celkem v tom ve věku: 0-5 let let let let (vč. nezjištěno) Tabulka č. 5 Pohyb obyvatelstva ve městě Český Těšín v letech Rok Stav 1.1. Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek přirozený Přírůstek migrační Přírůstek celkový Stav ) ) ) počet obyvatel k byl navázán na výsledky SLDB ) počet obyvatel k byl navázán na výsledky SLDB 2011 Zdroj: Tabulka č. 6 Počet obyvatel v Moravskoslezském kraji, okrese Karviná a městě Český Těšín v letech (stav k ) Moravskoslezský kraj okres Karviná město Český Těšín Zdroj:

14 5 Osoby se zdravotním znevýhodněním a senioři Tato pracovní skupina zahrnuje dvě podskupiny osoby se zdravotním znevýhodněním a seniory. Vzhledem k podobným potřebám těchto dvou skupin byly původně dvě pracovní skupiny sloučeny z důvodu odstranění duplicity a zlepšení návaznosti a spolupráce sociálních služeb. OSOBY SE ZDRAVOTNÍM ZNEVÝHODNĚNÍM 5.1 Úvod Zdravotní znevýhodnění je významnou okolností, která ovlivňuje život jedince a klade na něho i na okolí značné nároky. Vedle zdravotních a duševních potíží s sebou mnohdy přináší i sociální handicap, protože člověku brání vykonávat některé aktivity, žít běžným způsobem života a v konečném důsledku může vést až k sociální izolaci. Osoby se zdravotním postižením jsou ve všech částech světa a na všech úrovních každé společnosti. Počet zdravotně postižených ve světě je značný a stálé vzrůstá, paradoxně jako důsledek lepší zdravotní péče. Cílem pomoci postiženým lidem by za přispění sociální péče mělo být dosažení co možná nejvyššího stupně jejich sociální integrace a sociální samostatnosti. Je nezbytné brát v úvahu jak charakter postižení a individuální možnosti postiženého jedince (které mohou být někdy dost limitující), tak společenské podmínky, které lze poměrně pružně upravovat, měnit, zlepšovat. Snahou všech zúčastněných stran je podpora a integrace osob se zdravotním postižením do společnosti. 5.2 Teoretická východiska V rámci této části budou upřesněny názvy a pojmy, které se budou v rámci sekce osob se zdravotním postižením často vyskytovat. Je zde také uveden stručný přehled poskytovatelů sociálních služeb pro zdravotně postižené. Při zpracovávání této sekce byly použity podklady dodané poskytovateli sociálních služeb, podklady pro vypracování Průvodce sociálními službami města Český Těšín, statistické ukazatele, návrhy a připomínky jednotlivých účastníků komunitního plánování. 5.3 Základní pojmy Zdraví Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody. Nejedná se pouze o stav nepřítomnosti nemoci. Zdraví je jeden ze základních prostředků a podmínek dosahování životních cílů a naplňování poslání člověka jako individua a jako člena lidské společnosti (WHO - Světová zdravotnická organizace). Nemoc disease - objektivní měřitelný akutní nebo chronický stav, charakterizovaný určitou dysfunkcí v oblasti biologických procesů, illness - subjektivní vnímání zdravotního stavu, charakterizované většinou jako bolest, slabost, strach, deprese, sickness - vypovídá o sociální aktivitě jedince s přihlédnutím k jeho ostatním sociálním charakteristikám, je pohledem druhých lidí. Týká se především lidí se zdravotním postižením, znevýhodněných oproti druhým lidem. 14

15 Defekt Nečinnost nějakého orgánu, neplnění přirozené funkce. Rozlišuje se defekt orgánový (vývojová anomálie, následek nemoci, následek úrazu) a funkční (porucha funkce bez postižení orgánu). Členění postižení dle druhu na: pohybové (tělesné), zrakové, sluchové, poruchy v oblasti komunikačních schopností, mentální postižení, poruchy chování, parciální postižení (partialis částečný, dílčí, neúplný), kombinovaná postižení (dvě a více vad zrak a sluch), duševní onemocnění (psychiatrické). Členění defektů podle hloubky postižení: lehký defekt nehrozí bezprostřední nebezpečí narušení vztahu ke společnosti, péče je zaměřena na prevenci vzniku sekundárních důsledků postižení, střední defekt hrozí nebo se již vyvinula porucha společenských vztahů, těžký defekt zpravidla ztráta sociálních vztahů nebo jejich nevyvinutí. Sekundární důsledky postižení postoje veřejnosti, očekávání určitého chování a výkonnosti osoby s postižením, subjektivní hodnocení vlastního defektu, některé defekty a poruchy ve svých důsledcích neovlivňují negativně osobnost postiženého, jde o stav, kdy se nevyvinuly sekundární důsledky postižení. Reakce na handicap je odlišná u vrozených a získaných defektů. Získané postižení během života vyžaduje přijmutí nové pozice, nutnost se s ním vyrovnat. Lidé s vrozeným postižením očekávají odmítavý postoj společnosti, sami sebe však vnímají lépe - nepoznali stav před postižením. Sekundární důsledky postižení (defektivita) jsou charakterizovány dlouhodobou poruchou celistvosti lidského organismu ve vztahu k sobě a k prostředí (tj. výchově, vzdělání, práci, ke společnosti). Charakteristické znaky sekundárních důsledků postižení (efektivity): porucha se týká vztahů k intaktní populaci, má dialektický charakter, tj. společnost působí na postiženého, což u něj vyvolává příslušné reakce zpět ke společnosti, jde o proces dlouhodobý, není stavem trvalým, tj. může se zhoršovat i zlepšovat, i zcela vytratit. Konkrétní projevy sekundárních důsledků postižení lze pozorovat jako: změny v učení a chování, změny v pracovních aktivitách, změny ve společenských aktivitách, změny v zaměření osobnosti a v motivaci. 15

16 Reakce na postižení závisí na: hloubce a rozsahu defektu, zda je reverzibilní či ireverzibilní (reparabilní či ireparabilní), zda je orgánový či funkční, věku osoby v době vzniku defektu, typu nervové soustavy postiženého, sociálním prostředí, v němž postižený žije (rodinné, školní, pracovní), celkovém zaměření a postojích postiženého, úrovni sebehodnocení, vztazích k ostatním lidem. Odstranění, úprava či zmírnění sekundárních důsledků postižení jsou předmětem speciální péče v rámci komplexní rehabilitace. S defektem se postižený člověk dokáže buď sám vyrovnat - v tom případě je defekt jeho osobní záležitostí, nebo se s ním nedovede vyrovnat, a pak defekt nabývá sociální dimenze a stává se záležitostí společenskou. Prevence defektu je součástí zdravotnické prevence prováděné v rámci školní zdravotní služby, hygieny a osvěty. Prevence defektivity zabraňuje tomu, aby defekt narostl v poruchu sociálních vztahů, je záležitostí zdravotnickou, psychologickou, pedagogickou, sociálně-právní i politickou. Stát, jeho instituce a výkonné orgány ji uskutečňují pomocí různých léčebných, nápravných a speciálně-pedagogických opatření, která vyúsťují v socializaci jedinců s postižením. Zdravotní postižení Jde o částečné nebo úplné omezení schopnosti vykonávat některou činnost či více činností, které je způsobeno poruchou nebo dysfunkcí orgánu - dle Světové zdravotnické organizace. Pojem postižení zahrnuje fyzickou, mentální nebo smyslovou vadu, která může mít přechodný nebo trvalý charakter. Současná legislativa používá pojmy těžce zdravotně postižený občan a občan s těžkými vadami nosného nebo pohybového ústrojí. Handicap Jde o ztrátu nebo omezení příležitosti účastnit se běžného života ve společnosti na stejné úrovni jako ostatní. Jedná se zejména o nedostatky ve sféře informací, v komunikaci a ve vzdělávání. Mentální retardace Váže se na následující tři kritéria: člověk má inteligenční kvocient (IQ) nižší než 70-75, má vážná omezení ve dvou nebo více oblastech adaptivních schopností potřebných v každodenním životě - tedy komunikaci, péči o sebe sama, rodinném životě, sociálních schopnostech, volném čase, péči o zdraví, sebekontrole, vzdělávání (čtení, psaní, základy matematiky) a uplatnění v komunitě a práci, tento stav trvá od dětství, vymezeného jako věk 18 a méně. Adaptivní schopnosti jsou hodnoceny v přirozeném prostředí daného jedince vzhledem ke všem aspektům jeho života. Osoba s omezenou intelektuální činností, která není omezena v oblastech adaptivních schopností, nemusí být diagnostikována jako osoba mentálně retardovaná. 16

17 Kolik lidí je postiženo mentální retardací? Průměrně jde zhruba o 3 4 % populace. (The Arc, 1982). Mentální retardace přetíná hranice rasy, etnika, vzdělání, společnosti a ekonomického zázemí. Může se objevit v každé rodině. Jak mentální retardace ovlivňuje schopnosti člověka? Vliv mentální retardace se mezi lidmi velmi liší, stejně jako se liší rozpětí schopností mezi lidmi, kteří mentálně retardováni nejsou. Mimořádný význam má pro lidi s mentálním postižením podpora v rozvoji dovedností. Pokud je dostupná raná péče, vyhovující vzdělání, příprava na zaměstnání a další podpůrné služby v dospělosti, může mnoho lidí s mentální retardací vést nezávislý život v běžné společnosti. Demence Příznaky jsou zhoršující se paměť, změny v chování a neschopnost koordinace pohybů. Jde zpravidla o nevratný stav. Člověk může být nebezpečný sobě i okolí. Sociální práce s občany se zdravotním znevýhodněním Sociální práce s osobami zdravotně postiženými musí zohledňovat faktory, které ovlivňují potřeby postižených lidí, jako jsou např.: biologické faktory zdravotní stav, vrozené dispozice, tělesná kondice, psychologické faktory aktuální psychický stav, osobnostní rysy, schopnost řešit problémy, sebehodnocení a sebepojetí, noetické faktory systém vnitřních norem a hodnot, morální a etické přesvědčení, víra, smysluplnost vlastního života, životní zkušenosti, sociální faktory rodinné zázemí, společenské postavení, poskytované sociální služby a sociální práce, sociální politika, příležitosti v navazování sociálních vztahů, schopnost navazovat sociální vztahy, uplatnění na trhu práce, infrastruktura. Úloha sociální práce s občany se zdravotním znevýhodněním spočívá především v odstraňování bariér, které ztěžují dosažení občanských práv těchto občanů na principu rovného přístupu, podle něhož lidé se zdravotním postižením mají být vnímáni jako rovnocenní lidem zdravým a kvalita jejich života má být stejná jako kvalita života všech ostatních. 5.4 Výstupy sociodemografické analýzy města Český Těšín Při zpracování této části byly využity podklady vyplývající ze statistických výkazů MPSV za město Český Těšín. Z uvedených čísel je zřejmý narůstající trend počtu osob se zdravotním znevýhodněním v našem městě. Ve shodě s celkovými trendy rozvoje sociálních služeb je žádoucí další kvalitativní posun v systému poskytování služeb pro osoby se zdravotním znevýhodněním s ohledem na specifika profilujících se cílových skupin. Kromě optimalizace sítě pobytových služeb je žádoucí zejména podpora služeb umožňujících osobám se zdravotním znevýhodněním život v jejich přirozeném prostředí, např. se jedná o služby jako je osobní asistence a odlehčovací služba, pečovatelská služba, sociální rehabilitace, ambulantní služby typu denní stacionář, sociálně terapeutické dílny, služby podporující pracovní uplatnění těchto osob a služby umožňující život v běžné zástavbě, např. chráněné bydlení, podpora samostatného bydlení, odstraňování architektonických a dopravních bariér, lůžková i ambulantní hospicová péče apod. 17

18 Od roku 2012 je výplata sociálních dávek v kompetenci úřadu práce, kdy tyto nevedou statistiku vydaných průkazů mimořádných výhod. Tabulka č. 7 Držitelé průkazů zdravotně postižených v letech v Českém Těšíně Průkaz mimořádných výhod Počet občanů Počet občanů Počet občanů k k k celkem do 18 let celkem do 18 let celkem do 18 let TP ZTP ZTP/P celkem Počet občanů Počet občanů Počet občanů k k k Průkaz mimořádných výhod celkem do 18 let celkem do 18 let celkem do 18 let TP ZTP ZTP/P celkem Zdroj: MÚ Český Těšín, odbor sociální TP: průkaz mimořádných výhod I. stupně (těžké postižení) ZTP: průkaz mimořádných výhod II. stupně (zvlášť těžké postižení) ZPT/P: průkaz mimořádných výhod III. stupně (zvlášť těžké postižení/průvodce) Tabulka č. 8 Příjemci příspěvku na péči leden v Českém Těšíně 2 Věk, n Pohlaví muži ženy muži ženy Celkem Stupeň závislosti I Stupeň závislosti II Stupeň závislosti III Stupeň závislosti IV Celkem Věk, n Pohlaví muži ženy muži ženy Celkem Stupeň závislosti I Stupeň závislosti II Stupeň závislosti III Stupeň závislosti IV Celkem Věk, n Pohlaví muži ženy muži ženy Celkem Stupeň závislosti I Stupeň závislosti II Stupeň závislosti III Stupeň závislosti IV Celkem Měsíční statistika vyplacených příspěvků OK systém 18

19 pokračování Tabulky č. 8 Příjemci příspěvku na péči leden v Českém Těšíně 3 Věk, n Pohlaví muži ženy muži ženy Celkem Stupeň závislosti I Stupeň závislosti II Stupeň závislosti III Stupeň závislosti IV Celkem Věk, n Pohlaví muži ženy muži ženy Celkem Stupeň závislosti I Stupeň závislosti II Stupeň závislosti III Stupeň závislosti IV Celkem Pro osoby s různými zdravotními postiženími je velmi citlivou otázkou problematika bezbariérového přístupu do veřejných budov, na různá veřejná prostranství, apod. Průběžně dochází ke zlepšování situace, v rámci úprav stávajících veřejných budov je na bezbariérový přístup pamatováno, situace se postupně zlepšuje i v rezidenčních zařízeních sociálních služeb. Hromadná doprava je zajištěna novými nízkopodlažními autobusy. V rámci projektu se postupně řeší bezbariérovost stávajících autobusových zastávek stejně jako úpravy chodníků a přechodů pro chodce v rámci postupné rekonstrukce stávající infrastruktury. Bezbariérovost je samozřejmostí v nových nákupních centrech, které v rámci terénních úprav pamatují na úpravy chodníků a přístupu k provozovnám. 5.5 Bariéry v práci se zdravotně znevýhodněnými občany K problémům lidí se zdravotním postižením je žádoucí přistupovat individuálně a problémy jednotlivců řešit komplexně. Striktní vymezení kompetencí jednotlivých organizací obvykle neodpovídá reálným potřebám uživatelů a často chybí návaznost mezi poskytovanými službami. Jelikož neexistuje jednotná evidence osob se zdravotním postižením, nelze určit jejich přesný počet v rámci celé České republiky ani v rámci krajů či měst. V důsledku ochrany osobních dat není povinností evidovat všechny druhy postižení, povinná evidence je zavedena především u onemocnění, kde se předpokládá jejich epidemiologický charakter. Podklady pro určení počtu osob se zdravotním postižením jsou především údaje institucí, které takovým klientům poskytují sociální služby či pomoc a dále evidence a statistiky osob pobírajících invalidní důchod či mimořádné výhody, nově pak počet osob závislých na péči jiné osoby. Základní kategorie občanů se zdravotním postižením osoby s tělesným postižením, osoby s mentálním postižením, osoby se zrakovým postižením, osoby se sluchovým postižením, duševně nemocní, osoby s kombinovanými vadami. 3 Měsíční statistika vyplacených příspěvků OK systém 19

20 SENIOŘI 5.6 Úvod Stárnutí obyvatelstva patří ve většině evropských zemí k základním vývojovým trendům. Již delší dobu se ukazuje, že Česká republika se tomuto trendu vyhne jen stěží. Navíc se ukazuje, že jeho průběh bude u nás s největší pravděpodobností ještě intenzivnější než v zemích, kde zmiňovaný proces započal podstatně dříve. Důvodem jsou zejména skutečnosti, že k současně probíhajícímu poklesu úmrtnosti ve vyšším věku a rychlému a hlubokému poklesu plodnosti se ještě souběžně přidá vstup relativně silných generací do důchodového věku. Z některých výzkumů (deník Právo, Jiří Vavroň) vyplývá, že přes 25 % mladých občanů ČR ve věku let považuje starší občany za překážku a přítěž rozvoje společnosti, protože podle nich pouze odčerpávají ekonomické zdroje. Téměř polovina občanů se dívá na obecný proces stárnutí obyvatelstva s určitými obavami. Více jak čtvrtina občanů hodnotí očekávaný nárůst počtu občanů starších 65 let jako závažný ekonomický a sociální problém (Empirický výzkum Senioři a sociální opatření v oblasti stárnutí v pohledu české veřejnosti provedený Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí). Česká republika v současné době vykazuje přibližně 15 % obyvatel starších 65 let. Do roku 2030 se očekává vzestup na 24 %, do roku 2050 dokonce na 33 %. Podle výzkumníků se stárnutí společnosti a problémy z něj vyplývající mohou projevit v tzv. mezigeneračním boji o zdroje ve společnosti. Většina občanů bez rozdílu věku totiž současně očekává, že jim v jejich životě bude významně pomáhat stát. Mladí lidé např. očekávají podporu bydlení. Na služby pro seniory, jejichž počet roste, se vydává ročně stále více prostředků, zatímco podpora pro rodiny je malá a postupně se s klesající porodností dále snižuje. Nelze však konstatovat, že česká společnost má k seniorům negativní vztah. Téměř 70 % občanů mezi lety si myslí, že staří lidé mohou být pro své zkušenosti ještě prospěšní, 86 % občanů téže věkové kategorie se domnívá, že společnost by měla brát v úvahu potřeby starých lidí. Poměrně značná část občanů bere staré lidi jako důležitou citovou oporu. Naprostá většina občanů má se seniory pravidelný kontakt, takže jejich problémy jim nejsou vzdálené. Své rodiče navštěvuje minimálně 1x týdně 64 % dotázaných ve věku let. Pouze 17 % několikrát do roka a jen 6 % nikdy. Jen za povinnost považuje tyto návštěvy čtvrtina mužů a 10 % žen, za zdroj radosti 37 % mužů a 49 % žen. Struktura obyvatelstva podle věku charakterizuje obyvatelstvo jako mladé (progresivní), ustálené (stacionární) nebo staré (regresivní). Děje se tak na základě zastoupení různých věkových složek ve sledované populaci, a to podle jednotek nebo věkových skupin utvářených podle účelu analýzy věkového složení. Nejpodrobnější je analýza věkového složení podle jednotek věku, další přístupy shlukují tyto jednotky do věkových skupin 0-14, 15-59, 60 +let (ekonomické hledisko). Jiný způsob analýzy je struktura podle pětiletých věkových skupin. Členské státy OSN vypracovávají národní plány přípravy na stáří, které mají vyvolat zájem společnosti i jedinců o problémy stáří. V ČR existuje Národní program přípravy na stárnutí populace v ČR (pro období ), který by měl zajistit připravenost na změnu demografické struktury české společnosti a umožnit seniorům žít v bezpečí a důstojnosti, jako plnoprávní občané a jehož cílem je podpořit aktivní zapojení starších osob a seniorů do společnosti a zvýšit kvalitu jejich života. Současné obyvatelstvo ČR je nutno definovat jako populaci regresního typu (stárnoucího) vyznačující se navíc značnou převahou žen ve vyšším věku. V devadesátých letech 20

21 minulého století se výrazně urychlilo stárnutí obyvatelstva způsobené poklesem počtu a podílu dětí. Počet a podíl osob starších 60 let sice zatím stagnuje na úrovni 18 %, ale v nejbližší době se bude zvyšovat, neboť se věku 60 let začínají již dožívat početnější generace narozené na přelomu třicátých a čtyřicátých let minulého století. V důsledku nízkého počtu narozených začala populace ČR výrazně stárnout zespodu věkové pyramidy. Počet dětí ve věku do 14 let se každoročně snižuje. V roce 1996 byl tento počet poprvé v historii nižší než počet osob ve věku 60 let a více. Graf č. 1 Podíly seniorské populace ve věku 60+ v období Pozn. Data pro období pocházejí ze střední varianty populační projekce ČSÚ, která byla vypracována na konci roku Graf č. 2 Složení obyvatel ČR dle věku v roce 2009 a odhad vývoje v roce 2066 Zdroj: ČSÚ (http://www.czso.cz) Z globálního hlediska s ohledem na budoucí vývoj se bude věkové složení obyvatel vyrovnávat bude klesat počet dětí a ekonomicky aktivních obyvatel a bude růst počet obyvatel v důchodovém věku viz dva následující grafy, které srovnávají věkové složení obyvatel v roce 2009 s odhadovaným věkovým složením v roce Celková vyspělost země se projevuje mj. i v hmotném zabezpečení těch občanů, kteří z různých důvodů nemají možnost řádného výkonu výdělečné činnosti. V České republice je právo občanů na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, jakož i při ztrátě živitele zakotveno v čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky. Blíže je toto právo vymezeno v rámci sociálního zákonodárství. 21

Základní zásady základní sociální

Základní zásady základní sociální Předmět úpravy Podmínky pro poskytování sociálních služeb a příspěvku na péči Podmínky pro vydávání oprávnění k poskytování soc.služeb, pro výkon veřejné správy a inspekci soc.. služeb Předpoklady pro

Více

Služby sociální péče a služby sociální prevence

Služby sociální péče a služby sociální prevence Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme

Více

Sociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová

Sociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová Sociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová Co je sociální práce? Co je to sociální práce? SOCIÁLNÍ PRÁCE JAKO

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná Studijní materiál pro účastníky kurzu Osvětový pracovník a konzultant

Více

Sociální služby v kostce

Sociální služby v kostce Sociální služby v kostce Sociální služby v ČR začal v roce 2007 řešit zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách a vyhláška 505/2006 Sb. (v novém znění vyhláška 162/2010 Sb.). Na tento zákon se mnoho

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková

PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková SPOLEČNÝ ZÁKLAD Zákon FS ČSSR č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení Zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení

Více

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra Sociální služby v Pardubickém kraji v kontextu péče o osoby s poruchou autistického spektra Bc. Edita Moučková Krajský úřad Pardubického kraje 20. 4. 2015 ÚVOD Poruchou autistického spektra trpí v ČR odhadem

Více

Komunitní plánování - věc veřejná

Komunitní plánování - věc veřejná Komunitní plánování - věc veřejná Jak zjistit, co lidé opravdu chtějí? Jak zlepšit život v obci? Co to je komunitní plánování? Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného

Více

Sociální služby. Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením

Sociální služby. Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociální služby Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením Posláním sociálních služeb je pomoci lidem udržet si nebo znovu získat své místo ve společnosti, v komunitě, kde žijí. Sociální

Více

NÁVRH PRIORIT A OPATŘENÍ KOMUNITNÍHO PLÁNU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ORP TIŠNOV NA OBDOBÍ 2013-2014

NÁVRH PRIORIT A OPATŘENÍ KOMUNITNÍHO PLÁNU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ORP TIŠNOV NA OBDOBÍ 2013-2014 NÁVRH PRIORIT A OPATŘENÍ KOMUNITNÍHO PLÁNU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ORP TIŠNOV NA OBDOBÍ 2013-2014 SYSTÉMOVÉ PRIORITY Priorita č. 1 Nastavení procesů komunitního plánování sociálních služeb na úrovni ORP Tišnov

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013

Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013 Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013 Plán rozvoje sociálních služeb se řídí zákony: zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách zákon

Více

MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR

MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR VÁŠ DOPIS ZN.: ZE DNE: NAŠE ZN.: SOC/415/07 Krajský úřad Jihomoravského kraje VYŘIZUJE: Mgr. Josef Mauler TEL.: 519441029 Žerotínovo

Více

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Výstupy v roce 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sítě odborného sociálního poradenství Cíl D.1 Zajistit síť krizových poradenských

Více

MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014

MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014 MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014 Nastavení modelové struktury financování (nastavení maximálních nákladů na jednotku a % podíl jednotlivých zdrojů financování na těchto

Více

Strategická část. stručná verze. k připomínkování

Strategická část. stručná verze. k připomínkování Strategická část stručná verze k připomínkování Vznik strategie, návaznost na ostatní dokumenty Strategická část Komunitního plánování sociálních služeb na území místní akční skupiny Chance in Nature Local

Více

Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních

Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních Domov Harmonie, centrum sociálních služeb Mirošov, příspěvková organizace, IČ 48379808, se sídlem Skořická 314, 338 43 Mirošov 1 Standard č.1 Domov pro seniory Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce:

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.:

Více

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno Standard č. 1 Poslání a cíle Přílohy: Metodický pokyn č.1 Etický kodex zaměstnanců Provoz odlehčovací služby byl zahájen v květnu 2009.

Více

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb Opatření VII.1.: Udržení a rozvoj kapacity domova pro seniory. Dům seniorů Mladá Boleslav v současné době poskytuje pobytovou službu osobám, které v důsledku složitého zdravotního stavu, omezené soběstačnosti,

Více

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poslání: V rámci pobytové služby je našim posláním komplexní péče o osoby se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické

Více

Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.

Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso. Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007 Kdo se na výběrovém šetření podílel MZ, MPSV a MŠMT Úřad pro ochranu osobních údajů statistická a výzkumná pracoviště - ČSÚ, ÚZIS, ÚIV,

Více

TENTO MATERIÁL SLOUŽÍ POUZE JAKO POMŮCKA K SHROMAŽĎOVÁNÍ ÚDAJŮ TAK, ABY MOHLY BÝT ULOŽENY DO ELEKTRONICKÉ PODOBY DOTAZNÍKU. V PÍSEMNÉ PODOBĚ NEBUDE

TENTO MATERIÁL SLOUŽÍ POUZE JAKO POMŮCKA K SHROMAŽĎOVÁNÍ ÚDAJŮ TAK, ABY MOHLY BÝT ULOŽENY DO ELEKTRONICKÉ PODOBY DOTAZNÍKU. V PÍSEMNÉ PODOBĚ NEBUDE TENTO MATERIÁL SLOUŽÍ POUZE JAKO POMŮCKA K SHROMAŽĎOVÁNÍ ÚDAJŮ TAK, ABY MOHLY BÝT ULOŽENY DO ELEKTRONICKÉ PODOBY DOTAZNÍKU. V PÍSEMNÉ PODOBĚ NEBUDE DOTAZNÍK AKCEPTOVÁN. Dotazník pro obce Střednědobý plán

Více

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12.

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12. Zastupitelstvo města Frýdlant nad Ostravicí svým usnesením č. 6/4.1. ze dne 15. 9. 2011 podle ustanovení 84 odst. 2 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů,

Více

Sociální poradenství

Sociální poradenství Sociální poradenství Dle zákona č. 108/2006 o sociálních službách: 2 odst. 1) Každá osoba má nárok na bezplatné poskytnutí základního sociálního poradenství ( 37 odst. 2) o možnostech řešení nepříznivé

Více

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení Domovy pro osoby se zdravotním postižením Ústí nad Labem, příspěvková organizace, středisko DOZP Všebořice Pod Vodojemem 312/3C, 400 10 Ústí nad Labem, IČ 751 49 541 Vnitřní předpis č. 33 /2014 Veřejný

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří. Sociální péče. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. S

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří. Sociální péče. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. S Sociální péče Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. S Obsah 1. Teoretická část... 3 1.1 Prameny... 3 1.2 Pojmy... 3 1.3 Postupy... 4 1.4 Správa... 4 1.5 Doporučení... 5 2. Praktická část... 6 2 1. Teoretická

Více

Příloha č. 3 Priority a opatření veřejné finanční podpory města Tišnova pro oblast sociálních služeb na období 2013-2014

Příloha č. 3 Priority a opatření veřejné finanční podpory města Tišnova pro oblast sociálních služeb na období 2013-2014 Priorita č. 1 Opatření 1. 1 Opatření 1. 2 PLÁN VEŘEJNÉ FINANČNÍ PODPORY MĚSTA TIŠNOVA - oblast sociálních služeb 2013 2014 Nastavení procesů komunitního plánování sociálních služeb na úrovni ORP Tišnov

Více

Opatření. 5 4 1 2. Občané ohroženi sociálním vyloučením a etnické

Opatření. 5 4 1 2. Občané ohroženi sociálním vyloučením a etnické Zpráva o naplňování cílů a opatření komunitních plánů v lokalitách Olomouckého kraje za rok 2013 Název komunitního plánu 2. Komunitní plán sociálních služeb města Kojetína na období let 2012-2016 Časová

Více

KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB REGIONU TURNOVSKO 2011-2015

KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB REGIONU TURNOVSKO 2011-2015 KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB REGIONU TURNOVSKO 2011-2015 Akční plán pro rok 2014 Obsah 1 Úvod 3 2 Východiska 4 3 Organizační a finanční zajištění pro plnění AP 5 4 Přílohy - 1 - Úvod Důvod zpracování

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných

Více

DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU

DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU Ladislav Průša Abstrakt Stárnutí populace se nedotýká pouze systému důchodového pojištění, ale bezprostředně se dotýká rovněž

Více

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Obsah Demografický vývoj v České republice Národní akční plán podporující

Více

Návrh plánu rozvoje sociálních služeb. v Rousínově

Návrh plánu rozvoje sociálních služeb. v Rousínově Návrh plánu rozvoje sociálních služeb v Rousínově V Rousínově, 27.11.2007 Zpracovala: Ludmila Havlíčková OBSAH I. ÚVOD 3 II. URČENÍ PLÁNOVACÍHO OBDOBÍ 4 III. VIZE, KTEROU PLÁN NA DANÉ OBDOBÍ NAPLŇUJE 4

Více

VYHODNOCENÍ REALÍZACE CÍ LŮ A OPATR ENÍ

VYHODNOCENÍ REALÍZACE CÍ LŮ A OPATR ENÍ VYHODNOCENÍ REALÍZACE CÍ LŮ A OPATR ENÍ AKČNÍHO PLÁNU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA BLANSKO PRO ROK 2012 Cílová skupina: Senioři Cíl 1 Podpora stávajících služeb Opatření 1.1 Odborné sociální poradenství - Naplněno.

Více

Zdravé město Hodonín systém sociální integrace občanů

Zdravé město Hodonín systém sociální integrace občanů Zdravé město Hodonín systém sociální integrace občanů - pomocí Komunitního plánování soc. služeb - ve spolupráci města s místními organizacemi Vize našeho města Město Hodonín je lázeňským místem a regionálním

Více

ZÁMĚRY TKS 2016. charita záměr realizátor cílová skupina. Charitní dům pro seniory Hnojník

ZÁMĚRY TKS 2016. charita záměr realizátor cílová skupina. Charitní dům pro seniory Hnojník ZÁMĚRY TKS 2016 charita záměr realizátor cílová skupina požadovaná částka Charita sv. Alexandra Podpora osob se, vybavenost chráněných dílen chráněné dílny a sociální Charity sv. Alexandra osoby zdravotně

Více

VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS

VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS Rostislav Čevela, Libuše Čeledová MPSV Praha, Odbor posudkové služby X: 1 107, 2008 ISSN 1212-4117 Souhrn Počet

Více

Návrh cílů a opatření do strategickéčásti Střednědobého plánu sociálních služeb ve Zlíně na období 2013-2017

Návrh cílů a opatření do strategickéčásti Střednědobého plánu sociálních služeb ve Zlíně na období 2013-2017 Návrh cílů a opatření do strategickéčásti Střednědobého plánu sociálních služeb ve Zlíně na období 2013-2017 Pracovní skupina č. 1 Děti, mládež, rodina 1. Priorita: Slabá finanční gramotnost občanů Cíl:

Více

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013 Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Sociální integrace a rovné příležitosti Podpora a rozvoj systému sociálních služeb je

Více

Akční plán pro rok 2013

Akční plán pro rok 2013 KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ŽELEZNOBRODSKA A SLUŽBY S NÍM SOUVISEJÍCÍ 2011-2015 Akční plán pro rok 2013 Dokument vznikl v rámci projektu IP 3 Rozšíření nástrojů pro podporu systému plánování sociálních

Více

MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM

MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM SOCIÁLNÍ SFÉRY - Práce - Bydlení - Volný čas - Partnerské vztahy - Rodina PRACOVNÍ UPLATNĚNÍ Pracovní trh Sociální služby Možnosti mimo systém LEGISLATIVA

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

IP Podpora vzdělávání v sociální oblasti v MSK III CZ.1.04/3.1.00/A9.00011. lektor: Mgr. Jaroslava Krömerová

IP Podpora vzdělávání v sociální oblasti v MSK III CZ.1.04/3.1.00/A9.00011. lektor: Mgr. Jaroslava Krömerová Proces střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji v letech 2015 2020 v kontextu návaznosti na rozvoj a strategii komunitního plánování sociálních služeb v Ostravě IP Podpora

Více

Komunitní plán sociálních služeb na území města Česká Lípa 2016 2020

Komunitní plán sociálních služeb na území města Česká Lípa 2016 2020 Komunitní plán sociálních služeb na území města Česká Lípa 2016 2020 1 Obsah Úvod... 3 A. Analytická část... 4 A. 1 Východiska zpracování, podklady a vstupy... 4 A. 2 Základní demografické a socioekonomické

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH

O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH CO JSOU SOCIÁLNÍ SLUŽBY? Sociální služby se tedy snaží: podporovat rozvoj nebo alespoň zachování stávající soběstačnosti uživatele, jeho návrat do vlastního domácího prostředí, obnovení

Více

Monitoring plnění opatření z KP

Monitoring plnění opatření z KP Příloha A stav k 31. 8. 2014 KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA ČESKÁ LÍPA Monitoring plnění opatření z KP ZJIŠTĚNÍ STAVU PLNĚNÍ číslo opatření název opatření plánované období realizace stav plnění

Více

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální

Více

ZÁMĚRY TKS 12. Podpora provozu Noclehárny sv. Martina Noclehárna sv. Martina. Útvar terénní péče CHPS

ZÁMĚRY TKS 12. Podpora provozu Noclehárny sv. Martina Noclehárna sv. Martina. Útvar terénní péče CHPS ZÁMĚRY TKS 12 charita záměr realizátor cílová skupina požadovaná částka Podpora provozu Noclehárny sv. Martina Noclehárna sv. Martina osoby bez přístřeší Charita Bohumín Podpora Charitního domu pokojného

Více

Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra

Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Institut pro veřejnou diskusi Integrace zdravotní a sociální péče MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Zákon o zdravotních službách Bez získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb je možné

Více

Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI

Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI NÁVRHY KLÍČOVÝCH DOPORUČENÍ/CÍLŮ A OPATŘENÍ Následující doporučení vycházejí z analýz a jednání odborných koalic, které

Více

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let

Více

Historie komunitního plánování sociálních služeb a souvisejících aktivit v Ostravě

Historie komunitního plánování sociálních služeb a souvisejících aktivit v Ostravě Historie komunitního plánování sociálních služeb a souvisejících aktivit v Ostravě 1.KP Začátek v roce 2003 Informace o způsobu zpracování koncepce Vzdělávání zaměstnanců Prezentace záměru plánovat poskytovatelům

Více

Základní veřejné prohlášení

Základní veřejné prohlášení Domov sociálních služeb Slatiňany Základní veřejné prohlášení Domova sociálních služeb Slatiňany Druh sociální služby Chráněné bydlení Poslání sociální služby Motto: Ukaž mi směr, cestu už najdu sám Posláním

Více

Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni

Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni Projekt Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni Operační program: Lidské zdroje a zaměstnanost Prioritní osa:

Více

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD)

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) SEMINÁŘ PRO MAS PRAHA 29. 7. 2015 VĚCNÉ ZAMĚŘENÍ OPZ IP 2.3 CLLD Specifický cíl 2.3.1: Zvýšit zapojení lokálních aktérů do řešení problémů nezaměstnanosti

Více

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění

Více

Metodický pokyn č. 4

Metodický pokyn č. 4 Metodický pokyn č. 4 Poradna pro cizince a uprchlíky DIECÉZNÍ KATOLICKÁ CHARITA HRADEC KRÁLOVÉ Velké náměstí 37/46, 500 01 Hradec Králové, IČO: 42197449 Název: Poslání, cíle a principy poradny pro cizince

Více

Analýza priorit a návrhů v oblasti sociálních služeb Olomouckého kraje

Analýza priorit a návrhů v oblasti sociálních služeb Olomouckého kraje Analýza priorit a návrhů v oblasti sociálních služeb Olomouckého kraje OSNOVA: 1. Úvod: 2. Popis územního a časového rozsahu jednotlivých komunitních plánů sociálních služeb /střednědobých plánů rozvoje

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 XVII. celostátní finanční konference Mgr. Lenka Kaucká, MPSV Praha 4. prosince 2014 Obsah prezentace Věcné zaměření OP Zaměstnanost

Více

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy SWOT analýza současného stavu odborného vzdělávání a přípravy Cíle: - uvědomit si slabé a rizikové stránky stávající praxe a přístupu k odbornému vzdělávání a přípravě. - Identifikovat silné stránky a

Více

ANALÝZA POTŘEB POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB. území ORP Strakonice

ANALÝZA POTŘEB POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB. území ORP Strakonice ANALÝZA POTŘEB POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB území ORP Strakonice 1 POSKYTOVATELÉ SOC. S LUŽEB A POSKYTOVANÉ SLUŽBY 1.1 Přehled poskytovatelů sociálních služeb na území ORP Strakonice Centrum pro zdravotně

Více

Sociální a zdravotní služby 2011

Sociální a zdravotní služby 2011 Sociální a zdravotní služby 2011 Hlavní činností Charity ČR je pomoc potřebným na celém území České republiky prostřednictvím zdravotních a sociálních služeb. Tyto služby jsou poskytovány spoluobčanům

Více

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě MUDr. Hana Janatová CSc. Státní zdravotní ústav Státní zdravotní ústav 1 EY 2012 Aktivní a zdravé stárnutí a mezigenerační solidarita Národní strategie podporující pozitivní

Více

1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY. 1.1 Sociální služby dle zákona o sociálních službách

1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY. 1.1 Sociální služby dle zákona o sociálních službách 1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY Obce mají základní povinnosti v oblasti sociální politiky vymezené zákonem o obcích, a to tak, že obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními

Více

INFORMACE O ZAKÁZCE INFORMACE O ZAKÁZCE

INFORMACE O ZAKÁZCE INFORMACE O ZAKÁZCE Občanské sdružení D.R.A.K. Oblačná 450/1, 460 05 Liberec 5 Seminář "Dobrá praxe - IP5, 19.05.2015 Veřejná zakázka č. OLP/136/2014: Zajištění služby sociální prevence sociálně aktivizační služby pro rodiny

Více

EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež

EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež Krajský úřad Pardubického kraje, sál J. Kašpara 16. 10. 2015 Ing. Kateřina Budínská, projektová manažerka

Více

Podpora odborných partnerství: potřeby seniorů a pečujících osob v Plzeňském kraji (2012)

Podpora odborných partnerství: potřeby seniorů a pečujících osob v Plzeňském kraji (2012) Analýza potřeb seniorů v Plzeňském kraji z perspektivy poskytovatelů: Služby osobní asistence (pracovní verze analýzy určená k připomínkování) 21.2.2013 Zpracovatel: Centrum pro komunitní práci západní

Více

Posuzování invalidity od 1.1.2010 a ostatní systémy sociálního zabezpečení

Posuzování invalidity od 1.1.2010 a ostatní systémy sociálního zabezpečení Posuzování invalidity od 1.1.2010 a ostatní systémy sociálního zabezpečení 1.4.2010 MUDr. Dušan Gajdoštík Obsah 1. Zákon o důchodovém pojištění od 1.1.2010 2. Posuzování invalidity 3. Osoba zdravotně znevýhodněná

Více

Monitorovací zpráva o realizaci komunitního plánu sociálních služeb pro region Znojmo za rok 2008.

Monitorovací zpráva o realizaci komunitního plánu sociálních služeb pro region Znojmo za rok 2008. Monitorovací zpráva o realizaci komunitního plánu sociálních služeb pro region za rok 2008. Vize komunitního plánování: Dosáhnout takového rozvoje sociální sféry, aby reagoval na zjištěné potřeby občanů.

Více

Průběžné vyhodnocení realizace plánu

Průběžné vyhodnocení realizace plánu Síť sociálních služeb Zlínského kraje - rozvojové záměry zařazené do kategorie B pro období 2012-2015 Příloha č. 2 Typ sociální SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO SENIORY Průběžné vyhodnocení plánu Centra denních služeb

Více

Semináře k financování sociálních služeb v roce 2015

Semináře k financování sociálních služeb v roce 2015 Semináře k financování sociálních služeb v roce 2015 15., 16., 17. 9. 2014 Z individuálního projektu Karlovarského kraje V Karlovarském kraji společně plánujeme sociální služby II Systém financování 2015

Více

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065 PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována

Více

KONCEPCE TRANSFORMACE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ZAJIŠŤOVANÝCH PŘÍSPĚVKOVÝMI ORGANIZACEMI

KONCEPCE TRANSFORMACE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ZAJIŠŤOVANÝCH PŘÍSPĚVKOVÝMI ORGANIZACEMI Statutární město Ostrava KONCEPCE TRANSFORMACE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ZAJIŠŤOVANÝCH PŘÍSPĚVKOVÝMI ORGANIZACEMI DUBEN 2011 ZPRACOVAL: Odbor sociálních věcí, školství, sportu a volnočasových aktivit, oddělení

Více

Přehled právních předpisů upravujících sociální služby a příspěvek na péči... 10 Úvod... 12

Přehled právních předpisů upravujících sociální služby a příspěvek na péči... 10 Úvod... 12 Obsah Přehled právních předpisů upravujících sociální služby a příspěvek na péči... 10 Úvod... 12 ČÁST I. Podmínky poskytování sociálních služeb a příspěvku na péči.... 13 1. Příspěvek na péči... 14 1.1

Více

Výstupy a poznatky z provedených inspekcí ve Zlínském kraji. Zlín, 14. 5. 2009. Bc. Šárka Vrbková Inspektor kvality sociálních služeb

Výstupy a poznatky z provedených inspekcí ve Zlínském kraji. Zlín, 14. 5. 2009. Bc. Šárka Vrbková Inspektor kvality sociálních služeb Výstupy a poznatky z provedených inspekcí ve Zlínském kraji Zlín, 14. 5. 2009 Bc. Šárka Vrbková Inspektor kvality sociálních služeb Osnova: 1. Právní zakotvení inspekcí 2. Provedené inspekce v ZK v roce

Více

Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách

Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách Podrobný informační materiál o poskytované službě: Pečovatelská služba NADĚJE Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách Forma služby: Místo: terénní Arménská 4, 625 00 Brno Kontaktní

Více

Závěrečný workshop Zámek Kravaře, 17. 2. 2015. Komunikační vazby mezi realizátory Komunitního plánování v Moravskoslezském kraji

Závěrečný workshop Zámek Kravaře, 17. 2. 2015. Komunikační vazby mezi realizátory Komunitního plánování v Moravskoslezském kraji Závěrečný workshop Zámek Kravaře, 17. 2. 2015 Komunikační vazby mezi realizátory Komunitního plánování v Moravskoslezském kraji 1 Základní informace o projektu Název: Sociální služby SOH Partner projektu:

Více

Stárnoucí pracovní populace. Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství

Stárnoucí pracovní populace. Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství Stárnoucí pracovní populace Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství Rožnov,2006 Základní problém Stárnutí populace celosvětový fenomén

Více

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Studijní obor: Forma studia: Forma zkoušky: 75-41-M/01 Sociální činnost - sociálně výchovná činnost

Více

Dům Naděje Brno-Vinohrady (domov se zvláštním režimem)

Dům Naděje Brno-Vinohrady (domov se zvláštním režimem) Podrobný informační materiál o poskytované službě: Dům Naděje Brno-Vinohrady (domov se zvláštním režimem) Druh služby: domov se zvláštním režimem dle 50 zákona o sociálních službách Forma služby: Kapacita:

Více

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi Opatření XII. 1.: Podpora nízkoprahových terénních sociálních služeb pro osoby bez přístřeší Nízkoprahové terénní sociální služby pro osoby bez přístřeší poskytuje v Mladé Boleslavi středisko Naděje. Zde

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

OKRESNÍ MINIMÁLNÍ SÍŤ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO ROK 2016 OKRES HODONÍN

OKRESNÍ MINIMÁLNÍ SÍŤ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO ROK 2016 OKRES HODONÍN Individuální projekt Jihomoravského kraje Z.1.04/3.1.00/9.00002 s názvem OKRESNÍ MINIMÁLNÍ SÍŤ SOIÁLNÍH SLUŽEB PRO ROK 2016 OKRES HODONÍN Okresní multidisciplinární tým (dále MT) vznikl z iniciativy Jihomoravského

Více

ZÁMĚRY TKS 13. charita záměr realizátor cílová skupina. Podpora provozu Noclehárny sv. Martina Noclehárna sv. Martina osoby bez přístřeší

ZÁMĚRY TKS 13. charita záměr realizátor cílová skupina. Podpora provozu Noclehárny sv. Martina Noclehárna sv. Martina osoby bez přístřeší ZÁMĚRY TKS 13 charita záměr realizátor cílová skupina požadovaná částka Podpora provozu Noclehárny sv. Martina Noclehárna sv. Martina osoby bez přístřeší Charita Bohumín Podpora Charitního domu pokojného

Více

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice 2 Obyvatelstvo Cílem této kapitoly je zhodnotit jednak současný a dále i budoucí demografický vývoj ve městě. Populační vývoj a zejména vývoj věkové struktury populace má zásadní vliv na poptávku po vzdělávacích,

Více

Nový obor Sociální činnost 75-41-M/01

Nový obor Sociální činnost 75-41-M/01 Nový obor Sociální činnost 75-41-M/01 Čtyřleté studium ukončené maturitní zkouškou Zahájení výuky na SZŠ ÚO 1. 9. 2010, 1 třída, 30 žáků Vznikl sloučením oboru 75-41-M/003 Sociální péče - pečovatelská

Více

Dům Naděje Brno-Řečkovice (domov pro seniory)

Dům Naděje Brno-Řečkovice (domov pro seniory) Podrobný informační materiál o poskytované službě: Dům Naděje Brno-Řečkovice (domov pro seniory) Druh služby: domov pro seniory dle 49 zákona o sociálních službách Forma služby: Kapacita: Místo: pobytová

Více

Zkvalitňování životních podmínek Naplňování lidských práv Přeměna velkokapacitních služeb sociální péče Vytvořit koordinovanou síť služeb

Zkvalitňování životních podmínek Naplňování lidských práv Přeměna velkokapacitních služeb sociální péče Vytvořit koordinovanou síť služeb Proč transformujeme N E P L Á N U J E M E P O U Z E N O V É S O C I Á L N Í S L U Ž B Y, P L Á N U J E M E S P Í Š E T O, J A K C H C E Č L O V Ě K S P O S T I Ž E N Í M Ž Í T, B Y D L E T, P R A C O V

Více

Výstupy a shrnutí. Veřejného projednání na téma. Komunitní plán rozvoje sociálních služeb

Výstupy a shrnutí. Veřejného projednání na téma. Komunitní plán rozvoje sociálních služeb Výstupy a shrnutí Veřejného projednání na téma Komunitní plán rozvoje sociálních služeb 1. ÚVOD MČ Praha 14 na svém území uplatňuje principy místní Agendy 21 a významnou části zapojuje veřejnost do procesu

Více

Veřejné informace o službě

Veřejné informace o službě Odlehčovací služba Místo poskytování služby: Urxova 297/4, Třebeš, 500 06 Hradec Králové 6 Veřejné informace o službě Právní forma: fyzická osoba IČO: 48162485 Statutární zástupce: Adresa sídla poskytovatele:,

Více

Zápis z jednání skupiny komunitního plánování zaměřené na sociální začleňování ze dne 11.7.2013 č. 3/2013-SZ

Zápis z jednání skupiny komunitního plánování zaměřené na sociální začleňování ze dne 11.7.2013 č. 3/2013-SZ Zápis z jednání skupiny komunitního plánování zaměřené na sociální začleňování ze dne 11.7.2013 č. 3/2013-SZ Program jednání: 1. Zahájení v 13.00 hod, přivítání přítomných 2. Představení firmy Eduflex,

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

Problematika seniorů v České republice

Problematika seniorů v České republice Problematika seniorů v České republice Obsah Demografický vývoj v České republice a Evropské unii Aktivní stárnutí z pohledu MPSV Národní akční plán podporující pozitivního stárnutí pro období 2013 až

Více

Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP)

Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP) Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP) Červen 2015 / Závěrečná zpráva z výzkumu pro Diakonii ČCE, Institut důstojného stárnutí / STEM/MARK, a.s. Kvantitativní výzkum Obsah Parametry

Více

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení

Více