3. KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA ČESKÝ TĚŠÍN NA LÉTA

Transkript

1 Město Český Těšín 3. KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA ČESKÝ TĚŠÍN NA LÉTA Komunitní plánování sociálních služeb Český Těšín

2 Vize komunitního plánování sociálních služeb Plánovat a poskytovat sociální služby dle potřeb občanů a ve spolupráci s nimi. 2

3 Vážení a milí spoluobčané, publikace, kterou máte před sebou je strategickým dokumentem města Český Těšín v oblasti rozvoje sociálních služeb. Komunitní plán sociálních služeb města Český Těšín na léta je společným dílem všech, kterým není lhostejný život v našem městě. Cílem naší společné práce je především vytvořit dostupnou fungující síť sociálních služeb, která bude reagovat na potřeby občanů. Byli bychom rádi, aby tento materiál pomohl k zachování stávajících sociálních služeb a také k realizaci dalších potřebných sociálních služeb v našem městě a jeho naplňování vedlo k plnohodnotnému a důstojnému životu občanů našeho města. Touto cestou bychom také chtěli poděkovat všem, kteří se na tvorbě dokumentu podíleli, spojili své zkušenosti, nápady a odbornost a zapojili se do procesu komunitního plánování. Věříme, že plánování sociálních služeb a služeb navazujících je správnou cestou, která vede ke zkvalitnění života Vás občanů, kteří v našem městě žijí a zaslouží si dostupnou pomoc a podporu v různých nepříznivých situacích. Přejeme Vám hodně úspěchů Ing. Vít Slováček Mgr. Stanislav Folwarczny Petr Procházka starosta města 1. místostarosta města 2. místostarosta města 3

4 Obsah 1 Základní informace Přínosy komunitního plánování Návaznost na strategické dokumenty Komunitní plánování ve městě Český Těšín Výstupy z Komunitního plánu sociálních služeb na léta Sociální služby Základní pojmy Typy a formy sociálních služeb Demografická východiska Osoby se zdravotním znevýhodněním a senioři OSOBY SE ZDRAVOTNÍM ZNEVÝHODNĚNÍM Úvod Teoretická východiska Základní pojmy Výstupy sociodemografické analýzy města Český Těšín Bariéry v práci se zdravotně znevýhodněnými občany SENIOŘI Úvod Teoretická východiska Základní pojmy Poskytovatelé sociálních služeb pro osoby se zdravotním znevýhodněním a seniory v Českém Těšíně a poskytující služby občanům Českého Těšína Výstupy pracovní skupiny Osoby se zdravotním znevýhodněním a senioři Děti-mládež-rodina a osoby ohrožené sociálním vyloučením DĚTI-MLÁDEŽ-RODINA Úvod OSOBY OHROŽENÉ SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM Teoretická východiska Základní pojmy Problémové okruhy Poskytovatelé sociálních služeb pro oblast děti-mládež-rodina a osoby ohrožené sociálním vyloučením v Českém Těšíně Výstupy pracovní skupiny Děti-mládež-rodina a osoby ohrožené sociálním vyloučením Výstupy zástupců pracovních skupin společné cíle a opatření Seznam příloh Použitá literatura a zdroje

5 1 Základní informace Zadavatel: Město Český Těšín Zpracovatelé podkladů pro Komunitní plán: Městský úřad Český Těšín, odbor sociální poskytovatelé sociálních služeb na území města účastníci pracovních skupin Metodické podklady: informační zdroje Ministerstva práce a sociálních věcí ČR informační zdroje Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ostatní informační zdroje dostupné na webových stránkách specializovaných institucí zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů Strategické dokumenty širšího významu Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na léta Národní plán rozvoje sociálních služeb pro období Koncepce kvality sociálních služeb v Moravskoslezském kraji (včetně transformace pobytových sociálních služeb) Financování: město Český Těšín nestátní neziskové organizace Ministerstvo práce a sociálních věcí ostatní Organizační struktura: koordinace: partner projektu: pracovní skupiny: Městský úřad Český Těšín, odbor sociální poskytovatelé sociálních služeb poskytující sociální služby na území města dvě pracovní skupiny sestavené z poskytovatelů sociálních služeb, zástupců zadavatele služeb a ostatních zainteresovaných osob (uživatelé, veřejnost) Komunitní plánování Komunitní plánování lze definovat jako přímé vyjednávání mezi zřizovateli, poskytovateli a uživateli služeb, jehož cílem je zlepšit místní sociální politiku či charakter sociálních, případně dalších souvisejících služeb. (Oldřich Matoušek, Slovník sociální práce, Praha: Portál 2003, s. 94) Od nabyl účinnosti zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který ukládá obcím v samostatné působnosti povinnost zajišťovat sociální služby svým občanům na základě potřebnosti a ve spolupráci s krajem a poskytovateli zajistit dostatečné pokrytí daného území sociálními službami. 5

6 Dále ze zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů vyplývá povinnost krajů zpracovávat střednědobý plán rozvoje sociálních služeb a to ve spolupráci s obcemi na území kraje. Obcím tato povinnost ze zákona dána není, avšak zákon dává obcím možnost zpracovat tento plán a to ve spolupráci s krajem, poskytovateli sociálních služeb na území obce a za účasti osob, kterým jsou poskytovány sociální služby. Ze střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb MSK na léta mimo jiné vyplývá, že financovány jsou ty služby, které jsou poskytovány na základě potřeb identifikovaných obcemi či krajem a obec deklaruje podporu potřebným sociálním službám nejlépe ve střednědobém plánu rozvoje sociálních služeb (komunitním plánu), případně usnesením orgánů obce. Komunitní plánování sociálních služeb je metoda, prostřednictvím níž plánujeme rozvoj sociálních služeb na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob v určitém čase. Touto metodou lze otevřeně plánovat sociální služby tak, aby odpovídaly potřebám občanů. Je to otevřený, opakující se proces zjišťování potřeb a hledání zdrojů plánování vhodných sociálních služeb včetně vyhodnocování efektivity zvolených postupů. Cílem plánování je vytvořit fungující kvalitní a efektivní systém sociálních služeb, který bude dostupný uživatelům, systém, který bude pružně reagovat na změny potřeb uživatelů a veřejnosti. Umožnit občanům podílet se na rozvoji stávajících i vzniku nových sociálních služeb na území města Český Těšín. Vytvořit rovné podmínky činnosti pro všechny poskytovatele služeb v sociální oblasti. Plán rozvoje sociálních služeb je výsledkem procesu aktivního zjišťování potřeb osob ve stanoveném území a hledání způsobů jejich uspokojování s využitím dostupných zdrojů, jehož obsahem je popis a analýza existujících zdrojů a potřeb, včetně ekonomického vyhodnocení, strategie zajišťování a rozvoje sociálních služeb, povinností zúčastněných subjektů, způsob sledování a vyhodnocování plnění plánu a způsob, jakým lze provést změny v poskytování sociálních služeb. Účastníci komunitního plánování: zadavatel ten, kdo je odpovědný za zajištění sociálních služeb, které odpovídají místním potřebám, tj. např. kraj, město, obec, poskytovatel požadované služby nabízí a realizuje (fyzická osoba, nestátní nezisková organizace, organizace zřízená obcí, krajem, státem), uživatel člověk v nepříznivé sociální situaci, kterému jsou služby určeny. Principy komunitního plánování partnerství a spolupráce mezi zadavateli, všemi poskytujícími subjekty a uživateli služeb, zapojení veřejnosti, uspořádaný a systematický přístup, cykličnost, opakovatelnost. 1.1 Přínosy komunitního plánování Hlavním přínosem komunitního plánování je zapojení všech účastníků systému sociálních služeb do přípravy a uskutečňování plánu sociálních služeb. Komunitní plánování zvyšuje podíl občanů na rozhodovacím procesu o způsobu jejich zajišťování. Komunitní plán zajišťuje, aby sociální služby odpovídaly zjištěným místním potřebám a reagovaly na místní odlišnosti. 6

7 Ideou komunitního plánování je poskytnutí kvalitní sociální služby všem občanům s ohledem na jejich specifické potřeby, prosazování rovného přístupu k občanům - uživatelům služeb, zabránění sociálního vyloučení občanů a posílení jejich kompetencí k odpovědnému rozhodování o sobě samém a odpovědnosti za vlastní situaci. Kooperace všech zainteresovaných subjektů je předpokladem k vytvoření sítě sociálních služeb, která svou komplexností, provázaností jednotlivých služeb a flexibilní reakcí na konkrétní situace bude efektivně zabezpečovat potřeby občanů. Cílem komunitního plánu sociálních služeb města Český Těšín je určit směr vývoje v poskytování sociálních služeb s ohledem na specifika vyplývající z charakteru regionu a místních podmínek, zabránit chaotickému rozvoji a duplicitě poskytovaných služeb nad rámec poptávky obyvatel. Na základě poptávky stanovit priority pro další rozvoj a zdokonalování sociálních služeb. 1.2 Návaznost na strategické dokumenty Hlavní cíl komunitního plánování města Český Těšín vychází ze strategických dokumentů celonárodních i krajských, na které ve svých aktivitách přímo navazuje. Národní plán rozvoje sociálních služeb pro období Jedním z témat, které jsou jasně specifikovány v Národním plánu rozvoje sociálních služeb, je podpora rozvoje služeb sociální péče. V rámci tohoto tématu jde mimo jiné o tyto cíle: - zachovat v maximální možné míře život klientů v přirozeném prostředí, - podporovat rozšiřování sítě a kapacit terénních a ambulantních služeb sociální péče. Ze závěrů pracovních skupin komunitního plánování města Český Těšín vyplynulo, že je nutné i nadále vytvářet propojenost mezi pobytovými zařízeními a dalšími návaznými ambulantními a terénními službami. Dalším velmi důležitým cílem, který vyplývá z Národního plánu rozvoje sociálních služeb je zavedení plánování sociálních služeb tak, aby bylo každé území pokryto plánem a zároveň, aby bylo toto plánování provázané na všech úrovních (obecní, krajské a národní). Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na léta Jedná se o řídící dokument v oblasti sociálních služeb a návazných aktivit. Plánování sociálních služeb na úrovni kraje je realizováno ve spolupráci s obcemi. Od roku 2003 probíhá na úrovni kraje proces transformace pobytových zařízení. Tento strategický dokument také specifikuje plánovaný rozvoj obcí s pověřeným obecním úřadem v MS kraji. Koncepce kvality sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Tento dokument se skládá ze dvou stěžejních oblastí. První část popisuje oblast kvality ve spojení se sociálními službami obecně, druhá se úzce zaměřuje na problematiku pobytových sociálních služeb. Koncepce kvality sociálních služeb se zabývá transformací pobytových zařízení ústavního typu na sociální služby, které umožní osobám se zdravotním, především mentálním a duševním onemocněním, žít v co nepřirozenějším prostředí. Ve svém důsledku to znamená podporovat rozvoj ambulantních a terénních služeb a zaměřit se na humanizaci stávajících pobytových zařízení. Kvalita poskytovaných služeb by se tak měla výrazně zlepšit především s ohledem na klienta a jeho rozvoj. 7

8 1.3 Komunitní plánování ve městě Český Těšín Proces komunitního plánování sociálních služeb a souvisejících aktivit byl započat v roce 2004 na základě dlouhodobější diskuze mezi sociálním odborem města a poskytovateli sociálních služeb působícími na území Českého Těšína. Na základě podnětu Charity Český Těšín byl záměr zpracování Komunitního plánu rozvoje sociálních služeb ve městě Český Těšín schválen Radou města Český Těšín na její 16. schůzi dne , usnesením č. 1247/16.RM, v souladu s ustanovením 102 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů. V rámci komunitního plánování byl vypracován průvodce poskytovatelů sociálních služeb na území města, který je pravidelně aktualizován. Bylo provedeno dotazníkové šetření potřebnosti sociálních služeb pro občany města. V rámci procesu komunitního plánování docházelo k setkávání tří, později dvou pracovních skupin, a to pracovní skupina Osoby se zdravotním znevýhodněním a senioři a pracovní skupina Děti-mládež-rodina a osoby ohrožené sociálním vyloučením. Dle zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů mají kraje povinnost zpracovávat střednědobé plány rozvoje sociálních služeb ve spolupráci s obcemi, poskytovateli a uživateli. Kraj by měl vycházet z potřeb stanovených v jednotlivých obcích. Stěžejními podklady při zpracování KP byly dokumenty a informace získané a předložené Městským úřadem Český Těšín, sociálním odborem a poskytovateli sociálních služeb. Konkrétně: dotazník potřebnosti sociálních služeb pro občany města Český Těšín, aktualizovaný Průvodce sociálními službami města Český Těšín , výstupy z jednání jednotlivých pracovních skupin. Organizační struktura komunitního plánování ve městě Český Těšín: Zastupitelstvo města /ZM/ Rada města /RM/ Komise sociální, komise Rady zdraví Odbor sociální Řídící skupina (vznik v roce 2014) Pracovní skupiny Osoby se zdravotním znevýhodněním a senioři, Děti-mládež-rodina a osoby ohrožené sociálním vyloučením Komunitní plán sociálních služeb města Český Těšín je rozdělen do dvou následujících tématických oblastí a kapitol: sociální služby pro občany zdravotně znevýhodněné a seniory, sociální služby pro děti mládež rodinu a osoby ohrožené sociálním vyloučením (tato oblast zahrnuje z důvodu menšího zastoupení sociálních služeb rovněž osoby v obtížných životních situacích a problematiku romské komunity). 8

9 2 Výstupy z Komunitního plánu sociálních služeb na léta Komunitní plán sociálních služeb města Český Těšín na léta byl schválen zastupitelstvem města dne usnesením č. 194/6.ZM. Plánování sociálních služeb je cyklický proces, to znamená, že jeden plán přechází plynule v další. Pracovní skupiny komunitního plánování na svých pravidelných schůzkách vyhodnotily aktivity Komunitního plánu sociálních služeb na léta Vlastní zhodnocení 2. komunitního plánu probíhalo v pracovních skupinách a slouží jako podklad pro další plánovací období. Co se podařilo? - Posílit vzájemnou spolupráci všech poskytovatelů sociálních služeb v rámci setkávání pracovních skupin a pořádání společných akcí. - Posílit vzájemnou spolupráci všech poskytovatelů sociálních služeb s městem v rámci setkávání pracovních skupin, pořádání společných akcí, vzájemná spolupráce při poradenství občanům. - Zapojit nové členy do pracovních skupin Dotek, o.s., Dům Sv. Josefa, o.p.s. - Využívat dobrovolnictví Slezská humanita, o.s. Domov pro seniory Slezské humanity (spolupráce se ZŠ), Centrum sociálních služeb Český Těšín, příspěvková organizace, Nemocnice Český Těšín a.s. (dobrovolnictví ADRA). - Realizace Dne sociálních služeb a souvisejících aktivit v roce 2011 a 2012 organizovalo oddělení sociálních věcí městského úřadu akci samostatně, v roce 2013 se sociální služby prezentovaly v rámci Dne Integrovaného záchranného systému, který byl pořádán ve spolupráci s Městskou policií Český Těšín. Do všech ročníků se aktivně zapojili poskytovatelé sociálních služeb na území města a spolupracující organizace a ti, kteří jsou zapojeni do komunitního plánování ve městě. - Aktualizace a tisk Průvodce sociálními službami města Český Těšín průvodce je pravidelně aktualizován a aktuální verze je umístěna na internetových stránkách města, v tištěných katalozích jsou neaktuální stránky vyměňovány za aktuální. - Podporovat aktivní život všech občanů města klub seniorů, centrum pro seniory, nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, aj. - Zkvalitňovat služby všech poskytovatelů sociálních služeb Slezská humanita, o.s. Domov pro seniory Slezské humanity (vybudování výtahu v domově), Centrum sociálních služeb Český Těšín, příspěvková organizace (realizace dotazníkového šetření v každé ze svých služeb zaměřeného na kvalitu poskytované služby), aj. - I ve složité ekonomické situaci udržet provoz stávajících služeb. - V měsíci dubnu 2013 proběhlo rozsáhlé dotazníkové šetření potřebnosti sociálních služeb občanů města Český Těšín, které pomohlo identifikovat stávající potřeby občanů města Český Těšín. - Během celého období probíhalo vzdělávání manažerů komunitního plánování. - V rámci projektu byla vytištěna a mezi občany distribuována Mapa sociálních služeb Českého Těšína. Na čem je nutné i nadále pracovat? - Podporovat rozvoj sociálního podnikání a sociálního bydlení ve městě. - Zřídit sociální službu azylový dům pro osoby bez přístřeší v současné době je zřízení azylového domu v řešení. Provozovatelem bude pravděpodobně Slezská diakonie. - Zřídit sociální službu domov se zvláštním režimem. - Vytvořit standardní grantový systém financování sociálních služeb městem. 9

10 3 Sociální služby Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci prostřednictvím sociálních služeb a příspěvku na péči, výkon veřejné správy v oblasti sociálních služeb, inspekci poskytování sociálních služeb a předpoklady pro výkon činností v sociálních službách. Dále upravuje předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka, pokud vykonává činnost v sociálních službách. Rozsah a forma pomoci a podpory poskytnuté prostřednictvím sociálních služeb musí zachovávat lidskou důstojnost osob. Pomoc musí vycházet z individuálně určených potřeb osob, musí působit na osoby aktivně, podporovat rozvoj jejich samostatnosti, motivovat je k takovým činnostem, které posilují jejich sociální začleňování a nevedou k dlouhodobému setrvávání nebo prohlubování nepříznivé sociální situace. Sociální služby musí být poskytovány v zájmu osob a v náležité kvalitě takovými způsoby, aby bylo vždy důsledně zajištěno dodržování základních lidských práv a svobod. 3.1 Základní pojmy Sociální služba: činnost nebo soubor činností zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení. Nepříznivá sociální situace: oslabení nebo ztráta schopností z důvodu věku, nepříznivého zdravotního stavu pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí, ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby nebo z jiných závažných důvodů řešit vzniklou situaci tak, aby toto řešení podporovalo sociální začlenění a ochranu před sociálním vyloučením. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav: zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy trvá nebo má trvat déle než jeden rok, a který omezuje funkční schopnosti nutné pro zvládání základních životních potřeb. Přirozené sociální prostředí: rodina a sociální vazby k osobám blízkým, domácnost a sociální vazby k dalším osobám, se kterými sdílí domácnost a místa, kde osoby pracují, vzdělávají se a realizují běžné sociální aktivity. Sociální začleňování: proces, který zajišťuje, že osoby sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené dosáhnou příležitostí a možností, které jim napomáhají plně se zapojit do ekonomického, sociálního i kulturního života společnosti a žít způsobem, který je ve společnosti považován za běžný. Sociální vyloučení: vyčlenění osoby mimo běžný život společnosti a nemožnost se do něj zapojit v důsledku nepříznivé sociální situace. Zdravotní postižení: tělesné, mentální, duševní, smyslové nebo kombinované postižení, jehož dopady činí nebo mohou činit osobu závislou na pomoci jiné osoby. Plán rozvoje sociálních služeb: výsledek procesu aktivního zjišťování potřeb osob ve stanoveném území a hledání způsobů jejich uspokojení. 10

11 3.2 Typy a formy sociálních služeb Sociální služby zahrnují: Sociální poradenství: základní sociální poradenství poskytuje osobám potřebné informace přispívající k řešení jejich nepříznivé sociální situace. Sociální poradenství je základní činností při poskytování všech druhů sociálních služeb. Poskytovatelé sociálních služeb jsou vždy povinni tuto činnost zajistit. Služba se poskytuje bez úhrady. Služby sociální péče: napomáhají osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost s cílem umožnit jim v nejvyšší možné míře zapojení do běžného života společnosti a v případech, kdy toto vylučuje jejich stav, zajistit jim důstojné prostředí a zacházení. Služby sociální prevence: napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou tímto ohroženy pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí a ohrožení práv a oprávněných zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby. Cílem služeb sociální prevence je napomáhat osobám k překonání jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů. Formy poskytování sociálních služeb Pobytové: služby spojené s ubytováním v zařízeních sociálních služeb. Ambulantní: služby, za kterými osoba dochází nebo je doprovázena nebo dopravována do zařízení sociálních služeb a součástí služby není ubytování. Terénní: služby, které jsou osobě poskytovány v jejím přirozeném sociálním prostředí. 1 4 Demografická východiska Český Těšín (polsky Czeski Cieszyn, německy Tschechisch Teschen, slezsky Czeski Ćeszyn) se nachází na východě Česka ve Slezsku, na hranici s Polskem. Město vzniklo v roce 1920 rozhodnutím velvyslanecké konference o rozdělení sporného území Těšínska mezi nově vznikající Československo a Polsko. Po Jablunkovu a Třinci je třetím nejvýchodnějším městem celého Česka. Leží na levém, západním, břehu hraniční řeky Olše. Český Těšín se rozprostírá na ploše ha a žije zde cca 25 tisíc obyvatel. Český Těšín je jedním z nejvýznamnějších a nejfrekventovanějších hraničních přechodů do Polské republiky. Počet obyvatel Českého Těšína se dle dat poskytnutých Českým statistickým úřadem pohybuje v roce 2012 okolo počtu 25,1 tisíc obyvatel. 1 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů 11

12 Tabulka č. 1 Počet obyvatel podle věku a pohlaví ve městě Český Těšín v letech (stav k ) Počet obyvatel celkem z toho ženy ve věku 0-14 ve věku celkem z toho ženy celkem z toho ženy ve věku 65 a více let celkem z toho ženy ) ) ) počet obyvatel k byl navázán na výsledky SLDB ) údaje za ORP Český Těšín Zdroj: Tabulka č. 2 Obyvatelstvo podle pohlaví, druhu pobytu,způsobu bydlení a státního občanství v Českém Těšíně k definitivní výsledky SLBD 2011 podle obvyklého pobytu Obyvatelstvo celkem v tom abs. % muži ženy Obyvatelstvo celkem , z toho: s trvalým pobytem , s dlouhodobým pobytem 106 0, narození v obci obvyklého bydliště , bydlící před rokem ve stejné obci , Obyvatelstvo podle způsobu bydlení osoby v bytech , osoby v zařízeních 222 0, osoby mimo byty a zařízení 122 0, Obyvatelstvo podle st. občanství z toho: Česká republika , Slovenská republika 107 0, ostatní země EU 463 1, bez státního občanství 2 0,0 2 - nezjištěno 63 0, Zdroj: Tabulka č. 3 Obyvatelstvo podle nejvyššího ukončeného vzdělání k definitivní výsledky SLBD 2011 podle obvyklého pobytu Celkem muži ženy Obyvatelstvo ve věku 15 a více let bez vzdělání z toho podle stupně vzdělání Zdroj: základní včetně neukončeného střední vč. vyučení (bez maturity) úplné střední s maturitou nástavbové studiu vyšší odborné vzdělání vysokoškolské

13 Tabulka č. 4 Obyvatelstvo podle pohlaví, druhu pobytu, způsobu bydlení a státního občanství v Českém Těšíně k (v letech podle místa trvalého pobytu, v roce 2011 podle místa obvyklého pobytu, od roku 2001 včetně cizinců s dlouhodobým pobytem; data přepočtena na současnou územní strukturu) Zdroj: ČSÚ údaje ze sčítání lidu v jednotlivých letech Obyvatelstvo celkem v tom ve věku: 0-5 let let let let (vč. nezjištěno) Tabulka č. 5 Pohyb obyvatelstva ve městě Český Těšín v letech Rok Stav 1.1. Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek přirozený Přírůstek migrační Přírůstek celkový Stav ) ) ) počet obyvatel k byl navázán na výsledky SLDB ) počet obyvatel k byl navázán na výsledky SLDB 2011 Zdroj: Tabulka č. 6 Počet obyvatel v Moravskoslezském kraji, okrese Karviná a městě Český Těšín v letech (stav k ) Moravskoslezský kraj okres Karviná město Český Těšín Zdroj:

14 5 Osoby se zdravotním znevýhodněním a senioři Tato pracovní skupina zahrnuje dvě podskupiny osoby se zdravotním znevýhodněním a seniory. Vzhledem k podobným potřebám těchto dvou skupin byly původně dvě pracovní skupiny sloučeny z důvodu odstranění duplicity a zlepšení návaznosti a spolupráce sociálních služeb. OSOBY SE ZDRAVOTNÍM ZNEVÝHODNĚNÍM 5.1 Úvod Zdravotní znevýhodnění je významnou okolností, která ovlivňuje život jedince a klade na něho i na okolí značné nároky. Vedle zdravotních a duševních potíží s sebou mnohdy přináší i sociální handicap, protože člověku brání vykonávat některé aktivity, žít běžným způsobem života a v konečném důsledku může vést až k sociální izolaci. Osoby se zdravotním postižením jsou ve všech částech světa a na všech úrovních každé společnosti. Počet zdravotně postižených ve světě je značný a stálé vzrůstá, paradoxně jako důsledek lepší zdravotní péče. Cílem pomoci postiženým lidem by za přispění sociální péče mělo být dosažení co možná nejvyššího stupně jejich sociální integrace a sociální samostatnosti. Je nezbytné brát v úvahu jak charakter postižení a individuální možnosti postiženého jedince (které mohou být někdy dost limitující), tak společenské podmínky, které lze poměrně pružně upravovat, měnit, zlepšovat. Snahou všech zúčastněných stran je podpora a integrace osob se zdravotním postižením do společnosti. 5.2 Teoretická východiska V rámci této části budou upřesněny názvy a pojmy, které se budou v rámci sekce osob se zdravotním postižením často vyskytovat. Je zde také uveden stručný přehled poskytovatelů sociálních služeb pro zdravotně postižené. Při zpracovávání této sekce byly použity podklady dodané poskytovateli sociálních služeb, podklady pro vypracování Průvodce sociálními službami města Český Těšín, statistické ukazatele, návrhy a připomínky jednotlivých účastníků komunitního plánování. 5.3 Základní pojmy Zdraví Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody. Nejedná se pouze o stav nepřítomnosti nemoci. Zdraví je jeden ze základních prostředků a podmínek dosahování životních cílů a naplňování poslání člověka jako individua a jako člena lidské společnosti (WHO - Světová zdravotnická organizace). Nemoc disease - objektivní měřitelný akutní nebo chronický stav, charakterizovaný určitou dysfunkcí v oblasti biologických procesů, illness - subjektivní vnímání zdravotního stavu, charakterizované většinou jako bolest, slabost, strach, deprese, sickness - vypovídá o sociální aktivitě jedince s přihlédnutím k jeho ostatním sociálním charakteristikám, je pohledem druhých lidí. Týká se především lidí se zdravotním postižením, znevýhodněných oproti druhým lidem. 14

15 Defekt Nečinnost nějakého orgánu, neplnění přirozené funkce. Rozlišuje se defekt orgánový (vývojová anomálie, následek nemoci, následek úrazu) a funkční (porucha funkce bez postižení orgánu). Členění postižení dle druhu na: pohybové (tělesné), zrakové, sluchové, poruchy v oblasti komunikačních schopností, mentální postižení, poruchy chování, parciální postižení (partialis částečný, dílčí, neúplný), kombinovaná postižení (dvě a více vad zrak a sluch), duševní onemocnění (psychiatrické). Členění defektů podle hloubky postižení: lehký defekt nehrozí bezprostřední nebezpečí narušení vztahu ke společnosti, péče je zaměřena na prevenci vzniku sekundárních důsledků postižení, střední defekt hrozí nebo se již vyvinula porucha společenských vztahů, těžký defekt zpravidla ztráta sociálních vztahů nebo jejich nevyvinutí. Sekundární důsledky postižení postoje veřejnosti, očekávání určitého chování a výkonnosti osoby s postižením, subjektivní hodnocení vlastního defektu, některé defekty a poruchy ve svých důsledcích neovlivňují negativně osobnost postiženého, jde o stav, kdy se nevyvinuly sekundární důsledky postižení. Reakce na handicap je odlišná u vrozených a získaných defektů. Získané postižení během života vyžaduje přijmutí nové pozice, nutnost se s ním vyrovnat. Lidé s vrozeným postižením očekávají odmítavý postoj společnosti, sami sebe však vnímají lépe - nepoznali stav před postižením. Sekundární důsledky postižení (defektivita) jsou charakterizovány dlouhodobou poruchou celistvosti lidského organismu ve vztahu k sobě a k prostředí (tj. výchově, vzdělání, práci, ke společnosti). Charakteristické znaky sekundárních důsledků postižení (efektivity): porucha se týká vztahů k intaktní populaci, má dialektický charakter, tj. společnost působí na postiženého, což u něj vyvolává příslušné reakce zpět ke společnosti, jde o proces dlouhodobý, není stavem trvalým, tj. může se zhoršovat i zlepšovat, i zcela vytratit. Konkrétní projevy sekundárních důsledků postižení lze pozorovat jako: změny v učení a chování, změny v pracovních aktivitách, změny ve společenských aktivitách, změny v zaměření osobnosti a v motivaci. 15

16 Reakce na postižení závisí na: hloubce a rozsahu defektu, zda je reverzibilní či ireverzibilní (reparabilní či ireparabilní), zda je orgánový či funkční, věku osoby v době vzniku defektu, typu nervové soustavy postiženého, sociálním prostředí, v němž postižený žije (rodinné, školní, pracovní), celkovém zaměření a postojích postiženého, úrovni sebehodnocení, vztazích k ostatním lidem. Odstranění, úprava či zmírnění sekundárních důsledků postižení jsou předmětem speciální péče v rámci komplexní rehabilitace. S defektem se postižený člověk dokáže buď sám vyrovnat - v tom případě je defekt jeho osobní záležitostí, nebo se s ním nedovede vyrovnat, a pak defekt nabývá sociální dimenze a stává se záležitostí společenskou. Prevence defektu je součástí zdravotnické prevence prováděné v rámci školní zdravotní služby, hygieny a osvěty. Prevence defektivity zabraňuje tomu, aby defekt narostl v poruchu sociálních vztahů, je záležitostí zdravotnickou, psychologickou, pedagogickou, sociálně-právní i politickou. Stát, jeho instituce a výkonné orgány ji uskutečňují pomocí různých léčebných, nápravných a speciálně-pedagogických opatření, která vyúsťují v socializaci jedinců s postižením. Zdravotní postižení Jde o částečné nebo úplné omezení schopnosti vykonávat některou činnost či více činností, které je způsobeno poruchou nebo dysfunkcí orgánu - dle Světové zdravotnické organizace. Pojem postižení zahrnuje fyzickou, mentální nebo smyslovou vadu, která může mít přechodný nebo trvalý charakter. Současná legislativa používá pojmy těžce zdravotně postižený občan a občan s těžkými vadami nosného nebo pohybového ústrojí. Handicap Jde o ztrátu nebo omezení příležitosti účastnit se běžného života ve společnosti na stejné úrovni jako ostatní. Jedná se zejména o nedostatky ve sféře informací, v komunikaci a ve vzdělávání. Mentální retardace Váže se na následující tři kritéria: člověk má inteligenční kvocient (IQ) nižší než 70-75, má vážná omezení ve dvou nebo více oblastech adaptivních schopností potřebných v každodenním životě - tedy komunikaci, péči o sebe sama, rodinném životě, sociálních schopnostech, volném čase, péči o zdraví, sebekontrole, vzdělávání (čtení, psaní, základy matematiky) a uplatnění v komunitě a práci, tento stav trvá od dětství, vymezeného jako věk 18 a méně. Adaptivní schopnosti jsou hodnoceny v přirozeném prostředí daného jedince vzhledem ke všem aspektům jeho života. Osoba s omezenou intelektuální činností, která není omezena v oblastech adaptivních schopností, nemusí být diagnostikována jako osoba mentálně retardovaná. 16

17 Kolik lidí je postiženo mentální retardací? Průměrně jde zhruba o 3 4 % populace. (The Arc, 1982). Mentální retardace přetíná hranice rasy, etnika, vzdělání, společnosti a ekonomického zázemí. Může se objevit v každé rodině. Jak mentální retardace ovlivňuje schopnosti člověka? Vliv mentální retardace se mezi lidmi velmi liší, stejně jako se liší rozpětí schopností mezi lidmi, kteří mentálně retardováni nejsou. Mimořádný význam má pro lidi s mentálním postižením podpora v rozvoji dovedností. Pokud je dostupná raná péče, vyhovující vzdělání, příprava na zaměstnání a další podpůrné služby v dospělosti, může mnoho lidí s mentální retardací vést nezávislý život v běžné společnosti. Demence Příznaky jsou zhoršující se paměť, změny v chování a neschopnost koordinace pohybů. Jde zpravidla o nevratný stav. Člověk může být nebezpečný sobě i okolí. Sociální práce s občany se zdravotním znevýhodněním Sociální práce s osobami zdravotně postiženými musí zohledňovat faktory, které ovlivňují potřeby postižených lidí, jako jsou např.: biologické faktory zdravotní stav, vrozené dispozice, tělesná kondice, psychologické faktory aktuální psychický stav, osobnostní rysy, schopnost řešit problémy, sebehodnocení a sebepojetí, noetické faktory systém vnitřních norem a hodnot, morální a etické přesvědčení, víra, smysluplnost vlastního života, životní zkušenosti, sociální faktory rodinné zázemí, společenské postavení, poskytované sociální služby a sociální práce, sociální politika, příležitosti v navazování sociálních vztahů, schopnost navazovat sociální vztahy, uplatnění na trhu práce, infrastruktura. Úloha sociální práce s občany se zdravotním znevýhodněním spočívá především v odstraňování bariér, které ztěžují dosažení občanských práv těchto občanů na principu rovného přístupu, podle něhož lidé se zdravotním postižením mají být vnímáni jako rovnocenní lidem zdravým a kvalita jejich života má být stejná jako kvalita života všech ostatních. 5.4 Výstupy sociodemografické analýzy města Český Těšín Při zpracování této části byly využity podklady vyplývající ze statistických výkazů MPSV za město Český Těšín. Z uvedených čísel je zřejmý narůstající trend počtu osob se zdravotním znevýhodněním v našem městě. Ve shodě s celkovými trendy rozvoje sociálních služeb je žádoucí další kvalitativní posun v systému poskytování služeb pro osoby se zdravotním znevýhodněním s ohledem na specifika profilujících se cílových skupin. Kromě optimalizace sítě pobytových služeb je žádoucí zejména podpora služeb umožňujících osobám se zdravotním znevýhodněním život v jejich přirozeném prostředí, např. se jedná o služby jako je osobní asistence a odlehčovací služba, pečovatelská služba, sociální rehabilitace, ambulantní služby typu denní stacionář, sociálně terapeutické dílny, služby podporující pracovní uplatnění těchto osob a služby umožňující život v běžné zástavbě, např. chráněné bydlení, podpora samostatného bydlení, odstraňování architektonických a dopravních bariér, lůžková i ambulantní hospicová péče apod. 17

18 Od roku 2012 je výplata sociálních dávek v kompetenci úřadu práce, kdy tyto nevedou statistiku vydaných průkazů mimořádných výhod. Tabulka č. 7 Držitelé průkazů zdravotně postižených v letech v Českém Těšíně Průkaz mimořádných výhod Počet občanů Počet občanů Počet občanů k k k celkem do 18 let celkem do 18 let celkem do 18 let TP ZTP ZTP/P celkem Počet občanů Počet občanů Počet občanů k k k Průkaz mimořádných výhod celkem do 18 let celkem do 18 let celkem do 18 let TP ZTP ZTP/P celkem Zdroj: MÚ Český Těšín, odbor sociální TP: průkaz mimořádných výhod I. stupně (těžké postižení) ZTP: průkaz mimořádných výhod II. stupně (zvlášť těžké postižení) ZPT/P: průkaz mimořádných výhod III. stupně (zvlášť těžké postižení/průvodce) Tabulka č. 8 Příjemci příspěvku na péči leden v Českém Těšíně 2 Věk, n Pohlaví muži ženy muži ženy Celkem Stupeň závislosti I Stupeň závislosti II Stupeň závislosti III Stupeň závislosti IV Celkem Věk, n Pohlaví muži ženy muži ženy Celkem Stupeň závislosti I Stupeň závislosti II Stupeň závislosti III Stupeň závislosti IV Celkem Věk, n Pohlaví muži ženy muži ženy Celkem Stupeň závislosti I Stupeň závislosti II Stupeň závislosti III Stupeň závislosti IV Celkem Měsíční statistika vyplacených příspěvků OK systém 18

19 pokračování Tabulky č. 8 Příjemci příspěvku na péči leden v Českém Těšíně 3 Věk, n Pohlaví muži ženy muži ženy Celkem Stupeň závislosti I Stupeň závislosti II Stupeň závislosti III Stupeň závislosti IV Celkem Věk, n Pohlaví muži ženy muži ženy Celkem Stupeň závislosti I Stupeň závislosti II Stupeň závislosti III Stupeň závislosti IV Celkem Pro osoby s různými zdravotními postiženími je velmi citlivou otázkou problematika bezbariérového přístupu do veřejných budov, na různá veřejná prostranství, apod. Průběžně dochází ke zlepšování situace, v rámci úprav stávajících veřejných budov je na bezbariérový přístup pamatováno, situace se postupně zlepšuje i v rezidenčních zařízeních sociálních služeb. Hromadná doprava je zajištěna novými nízkopodlažními autobusy. V rámci projektu se postupně řeší bezbariérovost stávajících autobusových zastávek stejně jako úpravy chodníků a přechodů pro chodce v rámci postupné rekonstrukce stávající infrastruktury. Bezbariérovost je samozřejmostí v nových nákupních centrech, které v rámci terénních úprav pamatují na úpravy chodníků a přístupu k provozovnám. 5.5 Bariéry v práci se zdravotně znevýhodněnými občany K problémům lidí se zdravotním postižením je žádoucí přistupovat individuálně a problémy jednotlivců řešit komplexně. Striktní vymezení kompetencí jednotlivých organizací obvykle neodpovídá reálným potřebám uživatelů a často chybí návaznost mezi poskytovanými službami. Jelikož neexistuje jednotná evidence osob se zdravotním postižením, nelze určit jejich přesný počet v rámci celé České republiky ani v rámci krajů či měst. V důsledku ochrany osobních dat není povinností evidovat všechny druhy postižení, povinná evidence je zavedena především u onemocnění, kde se předpokládá jejich epidemiologický charakter. Podklady pro určení počtu osob se zdravotním postižením jsou především údaje institucí, které takovým klientům poskytují sociální služby či pomoc a dále evidence a statistiky osob pobírajících invalidní důchod či mimořádné výhody, nově pak počet osob závislých na péči jiné osoby. Základní kategorie občanů se zdravotním postižením osoby s tělesným postižením, osoby s mentálním postižením, osoby se zrakovým postižením, osoby se sluchovým postižením, duševně nemocní, osoby s kombinovanými vadami. 3 Měsíční statistika vyplacených příspěvků OK systém 19

20 SENIOŘI 5.6 Úvod Stárnutí obyvatelstva patří ve většině evropských zemí k základním vývojovým trendům. Již delší dobu se ukazuje, že Česká republika se tomuto trendu vyhne jen stěží. Navíc se ukazuje, že jeho průběh bude u nás s největší pravděpodobností ještě intenzivnější než v zemích, kde zmiňovaný proces započal podstatně dříve. Důvodem jsou zejména skutečnosti, že k současně probíhajícímu poklesu úmrtnosti ve vyšším věku a rychlému a hlubokému poklesu plodnosti se ještě souběžně přidá vstup relativně silných generací do důchodového věku. Z některých výzkumů (deník Právo, Jiří Vavroň) vyplývá, že přes 25 % mladých občanů ČR ve věku let považuje starší občany za překážku a přítěž rozvoje společnosti, protože podle nich pouze odčerpávají ekonomické zdroje. Téměř polovina občanů se dívá na obecný proces stárnutí obyvatelstva s určitými obavami. Více jak čtvrtina občanů hodnotí očekávaný nárůst počtu občanů starších 65 let jako závažný ekonomický a sociální problém (Empirický výzkum Senioři a sociální opatření v oblasti stárnutí v pohledu české veřejnosti provedený Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí). Česká republika v současné době vykazuje přibližně 15 % obyvatel starších 65 let. Do roku 2030 se očekává vzestup na 24 %, do roku 2050 dokonce na 33 %. Podle výzkumníků se stárnutí společnosti a problémy z něj vyplývající mohou projevit v tzv. mezigeneračním boji o zdroje ve společnosti. Většina občanů bez rozdílu věku totiž současně očekává, že jim v jejich životě bude významně pomáhat stát. Mladí lidé např. očekávají podporu bydlení. Na služby pro seniory, jejichž počet roste, se vydává ročně stále více prostředků, zatímco podpora pro rodiny je malá a postupně se s klesající porodností dále snižuje. Nelze však konstatovat, že česká společnost má k seniorům negativní vztah. Téměř 70 % občanů mezi lety si myslí, že staří lidé mohou být pro své zkušenosti ještě prospěšní, 86 % občanů téže věkové kategorie se domnívá, že společnost by měla brát v úvahu potřeby starých lidí. Poměrně značná část občanů bere staré lidi jako důležitou citovou oporu. Naprostá většina občanů má se seniory pravidelný kontakt, takže jejich problémy jim nejsou vzdálené. Své rodiče navštěvuje minimálně 1x týdně 64 % dotázaných ve věku let. Pouze 17 % několikrát do roka a jen 6 % nikdy. Jen za povinnost považuje tyto návštěvy čtvrtina mužů a 10 % žen, za zdroj radosti 37 % mužů a 49 % žen. Struktura obyvatelstva podle věku charakterizuje obyvatelstvo jako mladé (progresivní), ustálené (stacionární) nebo staré (regresivní). Děje se tak na základě zastoupení různých věkových složek ve sledované populaci, a to podle jednotek nebo věkových skupin utvářených podle účelu analýzy věkového složení. Nejpodrobnější je analýza věkového složení podle jednotek věku, další přístupy shlukují tyto jednotky do věkových skupin 0-14, 15-59, 60 +let (ekonomické hledisko). Jiný způsob analýzy je struktura podle pětiletých věkových skupin. Členské státy OSN vypracovávají národní plány přípravy na stáří, které mají vyvolat zájem společnosti i jedinců o problémy stáří. V ČR existuje Národní program přípravy na stárnutí populace v ČR (pro období ), který by měl zajistit připravenost na změnu demografické struktury české společnosti a umožnit seniorům žít v bezpečí a důstojnosti, jako plnoprávní občané a jehož cílem je podpořit aktivní zapojení starších osob a seniorů do společnosti a zvýšit kvalitu jejich života. Současné obyvatelstvo ČR je nutno definovat jako populaci regresního typu (stárnoucího) vyznačující se navíc značnou převahou žen ve vyšším věku. V devadesátých letech 20

21 minulého století se výrazně urychlilo stárnutí obyvatelstva způsobené poklesem počtu a podílu dětí. Počet a podíl osob starších 60 let sice zatím stagnuje na úrovni 18 %, ale v nejbližší době se bude zvyšovat, neboť se věku 60 let začínají již dožívat početnější generace narozené na přelomu třicátých a čtyřicátých let minulého století. V důsledku nízkého počtu narozených začala populace ČR výrazně stárnout zespodu věkové pyramidy. Počet dětí ve věku do 14 let se každoročně snižuje. V roce 1996 byl tento počet poprvé v historii nižší než počet osob ve věku 60 let a více. Graf č. 1 Podíly seniorské populace ve věku 60+ v období Pozn. Data pro období pocházejí ze střední varianty populační projekce ČSÚ, která byla vypracována na konci roku Graf č. 2 Složení obyvatel ČR dle věku v roce 2009 a odhad vývoje v roce 2066 Zdroj: ČSÚ ( Z globálního hlediska s ohledem na budoucí vývoj se bude věkové složení obyvatel vyrovnávat bude klesat počet dětí a ekonomicky aktivních obyvatel a bude růst počet obyvatel v důchodovém věku viz dva následující grafy, které srovnávají věkové složení obyvatel v roce 2009 s odhadovaným věkovým složením v roce Celková vyspělost země se projevuje mj. i v hmotném zabezpečení těch občanů, kteří z různých důvodů nemají možnost řádného výkonu výdělečné činnosti. V České republice je právo občanů na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, jakož i při ztrátě živitele zakotveno v čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky. Blíže je toto právo vymezeno v rámci sociálního zákonodárství. 21