Lidská práva a problematika jejich porušování ve vybraných rozvojových zemích

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Lidská práva a problematika jejich porušování ve vybraných rozvojových zemích"

Transkript

1 Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Katedra rozvojových studií Tereza KNYTLOVÁ Lidská práva a problematika jejich porušování ve vybraných rozvojových zemích diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Miroslav Syrovátka Olomouc 2009

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem zadanou diplomovou práci vypracovala sama, a že jsem uvedla veškeré použité informační zdroje. Olomouc, Tereza Knytlová

3 Poděkování Panu Mgr. Miroslavu Syrovátkovi děkuji za vstřícnost, cenné připomínky, rady a veškerou pomoc při vedení mé diplomové práce. Všem svým blízkým děkuji za podporu během celého mého studia na UP Olomouc.

4 Vysoká škola: Univerzita Palackého Fakulta: Přírodovědecká Katedra: Rozvojových studií Školní rok: 2007/2008 ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE student Tereza KNYTLOVÁ obor Mezinárodní rozvojová studia Název tématu: Lidská práva a problematika jejich porušování ve vybraných rozvojových zemích (Human rights and problems of their violation in selected developing countries) Zásady pro vypracování: Cílem diplomové práce je nastínění problematiky porušování lidských práv ve vybraných zemích rozvojového světa a zhodnocení vlivu tohoto problému na rozvoj těchto zemí. Po obecném úvodu do problematiky lidských práv bude analyzován stav dodržování lidských práv ve vybraných rozvojových zemích a postoje významných aktérů mezinárodního společenství k tomuto jevu. Struktura práce: Abstrakt, klíčová slova 1. Úvod 2. Obecná charakteristika lidských práv 3. Vybrané země: Dodržování lidských práv Postoj mezinárodního společenství Vliv porušování lidských práv na rozvoj 4. Závěr Literatura Diplomová práce bude zpracována v těchto kontrolních etapách: Konkretizace osnovy a rešerše literatury prosinec 2007 Kapitoly 1,2 duben 2008 Kapitoly 3,4 prosinec 2008 Kapitoly 5,6 duben 2009 Dokončení práce květen 2009 Rozsah grafických prací: dle potřeby

5 Rozsah průvodní zprávy: slov základního textu + DP včetně všech příloh v elektronické podobě Seznam odborné literatury: Human Rights Documentation Unit Burma Human Rights Yearbook Chutná, M Lidská práva v mezinárodních dokumentech. Masarykova univerzita, Brno. Marlay, R., Ulmer, B. Report on Human Rights in Burma: Background and Current Status. Journal of Third World Studies [online]. 2001, Vol. XVIII, No. 2, p Šilhánová, L Besedy o lidských právech se žáky 8. a 9. roč. základních škol a se studenty středních škol a učilišť. Český helsinský výbor, Praha. Materiály organizací Amnesty International, Freedom House, Human Rights Watch. Vedoucí diplomové práce: Mgr. Miroslav Syrovátka Datum zadání diplomové práce: listopad 2007 Termín odevzdání diplomové práce: květen 2009 vedoucí katedry vedoucí diplomové práce

6 Obsah Seznam použitých zkratek... 9 Úvod Cíle práce Metodologie Lidská práva Definice a historie pojmu lidská práva Mezinárodní dokumenty týkající se lidských práv Organizace a instituce zabývající se touto problematikou Barma Základní informace o zemi Dodržování lidských práv v Barmě Jednotlivá lidská práva Svévolné zadržení Mučení a kruté zacházení Právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženství Právo na svobodu přesvědčení a projevu Zákaz nucené práce a otroctví Postoj mezinárodního společenství Postoj Evropské unie Postoj Organizace spojených národů Postoj Spojených států amerických Postoj vybraných asijských států Důsledky porušování lidských práv na rozvoj Barmy Kuba Základní informace o zemi Dodržování lidských práv na Kubě Jednotlivá lidská práva Právo na život Právo účastnit se vlády své země... 46

7 Právo na svobodu přesvědčení a projevu Právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženství Právo na volný pohyb uvnitř státu a právo na opuštění jakékoliv země Postoj mezinárodního společenství Postoj Evropské unie Postoj Organizace spojených národů Postoj Spojených států amerických Postoj Organizace amerických států Důsledky porušování lidských práv na rozvoj Kuby Zimbabwe Základní informace o zemi Dodržování lidských práv v Zimbabwe Jednotlivá lidská práva Svoboda shromažďování a sdružování Mučení a kruté zacházení Právo na svobodu přesvědčení a projevu Právo účastnit se vlády své země Právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženství Postoj mezinárodního společenství Postoj Evropské unie Postoj Organizace spojených národů Postoj Spojených států amerických Postoj afrických států Důsledky porušování lidských práv na rozvoj Zimbabwe Vliv porušování lidských práv na rozvoj a perspektivy do budoucna 77 Závěr Shrnutí Summary Bibliografie... 84

8 Přílohy

9 Seznam použitých zkratek AI Amnesty International AIDS Acquired Immune Deficiency Syndrome Syndrom získaného imunodeficitu ASEAN Association of Southeast Asian Nations Sdružení států jihovýchodní Asie CFSP/ SZBP Common foreign and Security Policy Společná zahraniční a bezpečnostní politika CIA Central Intelligence Agency Ústřední zpravodajská služba USA ČR Česká republika G8 Group of Eight Skupina osmi nejvyspělejších států světa HDI Human development Index Index lidského rozvoje HIV Human Immunodeficiency Virus Virus lidské imunitní nedostatečnosti HRDU Human Rights Documentation Unit IACHR Inter-American Commission on Human Rights Meziamerická komise pro lidská práva NLD National League for Democracy Národní liga pro demokracii OAS Organization of American States Organizace amerických států OECD Organisation for Economic Co-operation and Development Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj OSN Organizace spojených národů SADC Southern African Development Community Jihoafrické rozvojové společenství 9

10 SLORC SPDC SSSR UK UNESCAP USA State Law and Order Restoration Council Státní rada pro obnovení zákonnosti a pořádku State Peace and Development Council Státní rada míru a rozvoje Svaz sovětských socialistických republik United Kingdom Spojené království United Nations Economic and Social Commission for Asia and the Pacific Ekonomická a sociální komise OSN pro Asii a Pacifik United States of America Spojené státy americké 10

11 Úvod V prosinci 2008 uplynulo 60 let od přijetí Všeobecné deklarace lidských práv. Tento právně nezávazný dokument, který stanovuje základní práva pro všechny, je dodnes nejdůležitějším dokumentem v oblasti lidských práv. Bohužel však stále existují státy, pro něž ratifikace této deklarace neznamená, že ji budou dodržovat a dostojí tak svým závazkům. Na světě proto najdeme mnoho lidí, jimž nejsou zaručena ani taková práva, jakými jsou právo na život, nebo právo na svobodu vyznání. Z mnoha zemí, kde nejsou lidská práva dodržována, si autorka vybrala tři zástupce Barmu/Myanmar, Kubu a Zimbabwe. Všechny tyto státy patří mezi ty, které různé organizace hodnotí jako země s nejhorším přístupem k lidským právům. Jsou to země, kde lidská práva nic neznamenají a kde je pro vládu mnohem důležitější udržet se u moci než životní podmínky obyvatel jejich státu. Na to se snaží reagovat významní členové mezinárodního společenství, kteří prostřednictvím různých sankcí chtějí donutit tyto země ke změně jejich postoje. Mají však tato opatření nějaké dopady? A postihnou ty, které by měla? 11

12 Cíle práce Cílem předkládané diplomové práce je nastínění problematiky porušování lidských práv ve vybraných rozvojových zemích. Pozornost bude věnována nejen způsobům porušování těchto práv v jednotlivých zemích, ale i jejich vlivu na rozvoj dané země. V úvodní kapitole Lidská práva budou lidská práva definována, budou představeny mezinárodní dokumenty a některé organizace zabývající se touto problematikou. Následující kapitoly Barma, Kuba a Zimbabwe se budou věnovat dodržování lidských práv v těchto vybraných zemích. Po obecném úvodu bude následovat popis několika vybraných lidských práv a způsoby jejich porušování. Dále budou uvedeny postoje významných členů mezinárodního společenství a důsledky porušování lidských práv na rozvoj daného státu. Poslední kapitola Vliv porušování lidských práv na rozvoj a perspektivy do budoucna se bude zabývat vlivem porušování lidských práv na rozvoj a nastíní možné perspektivy do budoucna. 12

13 Metodologie Pro zpracování diplomové práce byly využity tyto metody: sběr dat, jejich analýza a kompilace získaných informací. Práce byla zpracována především na základě internetových zdrojů, použity však byli i informace z tištěné literatury, která se daným problémem zabývá. Většina dostupných materiálů, které se problematikou lidských práv zabývají, nejsou psané v českém jazyce, proto v textu převažují zdroje cizojazyčné. České texty byly nejvíce využity v úvodní kapitole týkající se lidských práv a také při získávání obecných informací o jednotlivých zemích, za všechny můžeme jmenovat například Dějiny Barmy : (Myanmy) od Jana Bečky nebo knihu Kuba: nové dějiny od Richarda Gotta. Při zpracování částí týkajících se porušování jednotlivých lidských práv byly nejčastěji využity materiály a zprávy různých organizací a hnutí, jakými jsou Amnesty International, Human Rights Watch nebo Freedom House, a také texty vybraných zákonů, které lidská práva v dané zemi omezují. Postoje jednotlivých členů mezinárodního společenství byly zpracovány podle zpráv organizací a institucí příslušné země, využity byly i texty zákonů, které upravují vztahy mezi těmito zeměmi. V kapitolách, jež se týkají rozvoje, byla nejčastěji využita data organizací WTO, UNDP nebo OECD. Diplomová práce je doplněna grafy a tabulkami, které jsou buď převzaty z původního zdroje a upraveny, nebo jsou zpracovány autorkou podle dostupných dat. Některé tabulky větších rozměrů a texty dokumentů jsou uvedeny na konci práce jako přílohy, aby nenarušovaly souvislost textu. V práci byl zaveden systém poznámek pod čarou, které buď odkazují na celé texty využitých dokumentů, anebo vysvětlují pojmy a vyjádření, které by čtenáři nemusely být hned jasné. Přímé citace jsou v textu dány do uvozovek a kurzívou jsou vyznačeny původní cizojazyčné názvy. 13

14 1. Lidská práva 1.1. Definice a historie pojmu lidská práva V literatuře najdeme různé definice pojmu lidská práva. Hendrych uvádí se lidská práva jsou základními, přirozenými právy člověka jako lidské bytosti. Jejich vymezení zároveň znamená postavení člověka v organizované společnosti. Jako celek jsou tato základní práva nezrušitelná, nepromlčitelná, nezadatelná a nezcizitelná, dá se říci věčná. Lidská práva jsou přiznávána každému bez ohledu na státní občanství (Hendrych 2001: 308). Jinou definici uvádí například Šilhánová, podle níž jsou lidská práva eticko-právní principy, které si lidé postupně utvářeli, uvědomovali a formovali na cestě za humánní a demokratickou společností (Šilhánová 1999: 16). Donnelly píše, že lidská práva jsou práva, která má každý jakožto lidská bytost. Jako taková jsou pro všechny stejná, protože jsme všichni lidskými bytostmi. Proto jsou také tato práva nezcizitelná, neboť nikdo z nás, ať už koná jakkoliv, nemůže být ničím jiným než lidskou bytostí (Donnelly 1999: 612). Pojem lidská práva se neobjevuje až v moderní době. Zabývali se jím i takoví myslitelé starověku jako Platón a to ve svém díle Politea nebo Augustinus a jeho Civitas dei. Za nejstarší listinu, která se zabývá lidskými právy, je listina Magna Charta Libertatum, která byla podepsána anglickým králem Janem roku Dalším významným dokumentem byla Deklarace práv člověka a občana, která vznikla ve státech severoamerické Unie a poté byla přenesena do Evropy v době Velké francouzské revoluce, kdy představovala základ první francouzské ústavy (Zoubek 2001: 217). Významným milníkem v oblasti lidských práv byla Všeobecná deklarace lidských práv (The Universal Declaration of Human Rights), která byla v roce 1948 přijata Organizací spojených národů. 14

15 1.2. Mezinárodní dokumenty týkající se lidských práv Základem pro dnešní chápání lidských práv se stala Všeobecná deklarace lidských práv. 1 Jistá ustanovení o lidských právech se objevila již v Chartě OSN přijaté v roce 1945, avšak až přijetí právě Všeobecné deklarace lidských práv položilo základ dnešnímu souboru zákonů. Jejím smyslem bylo ustavit všeobecnou normu, jejíž dodržování by mělo být cílem pro všechny národy (Informační centrum OSN v Praze 2005a: 188). Deklarace byla přijata 10. prosince 1948 a od té doby si tento den připomínáme jako Mezinárodní den lidských práv. Deklarace má třicet článků. Články 1 a 2 uvádějí, že všechny lidské bytosti se rodí sobě rovny co do důstojnosti a práv a že mají nárok na všechna práva a svobody zakotvené v deklaraci bez jakéhokoli rozlišování, zejména podle rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, vyznání, politického a jiného smýšlení, národnostního nebo sociálního původu, majetku, rodu nebo jiného postavení. Články 3 až 21 se týkají občanských politických práv člověka, články 22 až 27 ekonomických, sociálních a kulturních práv a závěrečné tři články stanovují právo člověka žít v takovém prostředí, kde se tato práva dodržují, zároveň však nesmí ohrožovat práva druhých (Informační centrum OSN v Praze 2005a: 189). Všeobecnou deklaraci rozšiřují dva dokumenty přijaté v roce 1966, které jsou na rozdíl od ní právně závazné. Jedná se o Mezinárodní pakt o ekonomických, sociálních a kulturních právech (International Covenant on Economic, Social and Cultural Rights) a Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (International Covenant on Civil and Politoval Rights). Mezinárodní pakt o ekonomických, sociálních a kulturních právech vstoupil v platnost v roce Lidská práva tu jsou definována jako právo na práci za spravedlivých a příznivých podmínek, právo na sociální zabezpečení, na přiměřenou životní úroveň a na co nejvyšší možnou úroveň tělesného a duševního blaha a právo na vzdělání a využívání výhod kulturní svobody a vědeckého pokroku (Informační centrum OSN v Praze 2005a: 188). 1 Viz příloha č

16 Mezinárodní pakt o občanských a politických právech vstoupil v platnost taktéž v roce Pakt zahrnuje například právo na svobodu pohybu, rovnost před zákonem, právo na spravedlivý soud a presumpci neviny a na svobodu myšlení, svědomí a vyznání. Zároveň zakazuje například svévolné zbavení života, mučení, kruté a ponižující zacházení či trestání a válečnou propagandu. Součástí tohoto paktu jsou i dva opční protokoly. První z nich se týká petičního práva, druhý usiluje o zrušení trestu smrti (Informační centrum OSN v Praze 2005a: 190). Tyto dokumenty však nejsou jediné, které OSN za dobu své působnosti vytvořila. Mezi další významné mezinárodní smlouvy patří například Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidia, která byla přijata v roce 1948, Mezinárodní úmluva o odstranění a trestání zločinu apartheidu z roku 1973, Mezinárodní úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace z roku 1965, Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen z roku 1979 a Úmluva o právech dítěte z roku 1989 (Šturma 1999: 25 26). Kromě těchto univerzálních dokumentů však existují i regionální dokumenty o lidských právech. V evropském prostředí je systém ochrany lidských práv založen na dvou základních dokumentech, kterými jsou Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod z roku 1950 a Evropská sociální charta z roku Tyto dokumenty byly vytvořeny Radou Evropy. Zatímco první zmíněný dokument se zabývá ochranou občanských a politických práv osob, druhý dokument je zaměřen na hospodářská a sociální práva. Na dodržování Evropské úmluvy dohlíží Evropský soud pro lidská práva, na dodržování Evropské sociální charty Výbor nezávislých expertů, který posuzuje zprávy smluvních stran o tom, jak dodržují vybrané články této charty (Šturma 1999: 29 37). Svou Chartu základních práv má i Evropská unie. Tento dokument byl vyhlášen v prosinci 2000 v Nice a to společným prohlášením Evropského parlamentu, Evropské komise a členskými státy. 2 2 Podrobněji na 16

17 Také ostatní kontinenty mají různé charty a úmluvy týkající se lidských práv. Na americkém kontinentě je základním pilířem Charta Organizace amerických států, která byla přijata v dubnu 1949 v Bogotě. Na tuto chartu navazuje Americká úmluva o lidských právech z listopadu 1969 ze San José (Zoubek 2007: 219). Na dodržování lidských práv na tomto kontinentě dohlíží Meziamerická komise pro lidská práva a Meziamerický soud pro lidská práva. 3 V Africe je základní úmluvou Africká charta práv člověka a národů přijatá v červnu 1981 v Nairobi. Narozdíl od Charty Organizace amerických států Africká Charta dává přednost právům národa před právy jedince. Na asijském kontinentě žádnou úmluvu či chartu o lidských právech nenajdeme, za to ji však najdeme v muslimských státech. V září 1981 byla v Paříži vyhlášena Všeobecná islámská deklarace lidských práv, která je založena na islámském právu šaria. Narozdíl od jiných deklarací, které prosazují princip nediskriminace, předkládá tato deklarace princip rozlišování lidí na základě náboženství a dělí lidi na muslimy a nemuslimy (Zoubek 2007: ) Organizace a instituce zabývající se touto problematikou Rada OSN pro lidská práva Nejvyšším orgánem Organizace spojených národů pro dohled na dodržování lidských práv byla až do roku 2006 Komise OSN pro lidská práva založená roku V roce 2006 nahradila tuto instituci Rada OSN pro lidská práva, která je přímo podřízena Valnému shromáždění. Rada zasedá na rozdíl od Komise, která se scházela jednou ročně na dobu šesti týdnů, minimálně deset týdnů v roce, a každý ze 47 členů je volen na tříleté funkční období, přičemž může být zvolen maximálně na dvě období za sebou. Z každého regionu je stanoven počet zástupců, přičemž Afrika má v Radě 13 zástupců, stejně tak Asie, východní Evropa 6, Latinská Amerika a Karibik 8 a západní Evropa a další státy 7 zástupců (United Nations Human Rights Council 2009a). Cílem Rady je podpora respektování ochrany lidských práv a základních svobod pro všechny 3 Podrobněji na 17

18 bez výjimky. Podle zakládajícího usnesení by se také měla zaměřit na situace porušování těchto práv a zabývat se jimi a měla by podporovat efektivní koordinaci záležitostí týkajících se lidských práv v systému OSN (United Nations Human Rights Council 2006). Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva Další důležitou institucí v rámci OSN, která se zabývá lidskými právy, je Vysoký komisař OSN pro lidská práva a jeho úřad. Vysoký komisař je volen na čtyři roky a jeho sídlo je v Ženevě. Jeho úřad má pobočky v mnoha zemích světa, jedná se o 11 poboček v jednotlivých státech a 7 regionálních poboček. Cílem této instituce je podpora a ochrana lidských práv ustanovených Chartou OSN a dalšími mezinárodními smlouvami. Poskytuje pomoc vládám jako jsou expertízy a technická školení v oblasti legislativních reforem a volebních procesů jakožto nástroj implementace standardů v oblasti ochrany lidských práv (Office of the United Nations High Commissioner for Human Rights 2009). Amnesty International Amnesty International je jednou z nejznámějších nevládních organizací na obranu lidských práv. Tato organizace vznikla v roce 1961 jako reakce veřejnosti na článek britského právníka Petera Benensona s názvem Zapomenutí vězni, ve kterém autor vyzýval občany, aby se pokojně zasazovali o propuštění lidí, kteří byli vezněni pro své politické či náboženské vyznání. Mezi hlavní cíle organizace patří propuštění a spravedlivé soudní jednání pro všechny politické vězně, zrušení trestu smrti, vymýcení diskriminace, ochrana uprchlíků a migrantů a zastavení násilí na ženách. Dnes má Amnesty International více než 2,2 milionu členů, sympatizantů a pravidelných sponzorů ve více než 150 zemích a regionech. Její snaha byla roku 1977 oceněna Nobelovou cenou míru (Amnesty International 2008). 18

19 Human Rights Watch Human Rights Watch je taktéž nevládní organizace, která byla založena v roce Každý rok tato organizace publikuje více než 100 zpráv o dodržování lidských práv v 80 zemích světa. Sleduje mnoho oblastí, ať už se jedná o práva žen či dětí, tak o svobodu slova či práva uprchlíků. V roce 1997 dostala Nobelovu cenu míru Mezinárodní kampaň za zákaz nášlapných min, která byla iniciována několika organizacemi, mezi nimiž byla právě i tato organizace (Human Rights Watch 2008). Freedom House Freedom House je nevládní organizace založená již v roce Jejím cílem je podporovat šíření svobody a demokracie ve světě. Každý rok vydává analýzu týkající se demokracie ve světě. Každou zemi hodnotí bodovou škálou 1 až 7, kde 1 označuje nejlepší stav, naopak 7 stav nejhorší, a to ve dvou základních skupinách první skupinou jsou politická práva a druhou občanské svobody. Na základě těchto bodů se země dělí na svobodné průměr hodnocení 1,0 až 2,5, částečně svobodné hodnota 3,0 až 5,0 a nesvobodné hodnota 5,5 až 7,0 4 (Freedom House 2008a). Podle analýzy z roku 2008 je dnes nesvobodných zemí 43, přičemž takřka vždy se jedná o země asijské, nebo africké, jediné dvě výjimky představuje Kuba a Bělorusko. 5 Mezi další organizace, které se zabývají lidskými právy, můžeme zařadit například Mezinárodní helsinskou federaci, která však byla na konci roku 2007 z finančních důvodů nucena ukončit svou činnost (International Helsinky Federation 2007). Samozřejmě existují i další organizace, které se zabývají problematikou lidských práv, nejsou však zaměřeny jen na ně. Jako příklad nám může posloužit například společnost Člověk v tísni, která podporuje disidenty a opoziční 4 O metodologii více na 5 Viz příloha č

20 aktivisty v takových zemích jako jsou Kuba, Barma nebo Bělorusko (Člověk v tísni 2008). 20

21 2. Barma 2.1. Základní informace o zemi Barma, nebo-li Myanmar 6, leží v jihovýchodní Asii. Na jejím území o rozloze km 2 žije přibližně 48 milionů obyvatel (Marlay, Ulmer 2001: 113). Země je etnicky značně heterogenní, v zemi žije asi 135 etnických skupin (Bečka 2007: 7). Poslední etnické sčítání se však provádělo v roce 1931, proto je počet obyvatel, kteří náleží k jednotlivým etnikům, pouhým odhadem (Marlay, Ulmer 2001: 113). Podle těchto odhadů jsou nejpočetnější skupinou v zemi Barmánci, kteří představují asi 68 procent obyvatel, dále Šanové 9 procent, Karenové 7 procent, Arakanci 4,5 procenta (Hudson et al. 2006: 157). Právě Karenové a Šanové jsou hlavními etniky, které mají separatistické tendence. Barma získala nezávislost v lednu 1948, do té doby byla britskou kolonií. V roce 1962 se po převratu dostala k moci Revoluční rada, v jejíž čele stál generál Nei Win. Byla pozastavena platnost ústavy z roku 1947 a Nei Win se stal jak prezidentem, tak i premiérem. Země nastoupila cestu k socialismu, což vedlo k mnoha hospodářským a sociálním změnám. Byly zastaveny zahraniční investice, došlo ke znárodňování podniků 7, pro soukromé podnikatele byla zavedena progresivní daň, zvýšily se zemědělské úvěry pro rolníky, země byla takřka izolována od okolního světa, byla povolena jen jedna strana, a to nově vzniklá Strana barmského socialistického programu. V roce 1966 Nei Win prohlásil, že moc musí být vrácena lidu země, jemuž po právu náleží (Bečka 2007: 254). Začala se tedy připravovat nová ústava, ke které se mohli vyjádřit i obyvatelé Barmy. V dubnu 1972 došlo k reorganizaci vlády, Nei Win vystoupil z ozbrojených sil a do vlády byli přizváni i civilisté. Následujícího roku došlo k přijetí nové ústavy, která změnila název země na Socialistickou republiku Barmský svaz a garantovala vytvoření Lidového shromáždění. Systém jedné 6 V roce 1989 změnili vojenští představitelé název země na Myanmar, což je starší pojmenování země v barmštině (Honzák, Pečenka 1998: 31). V současné době se v literatuře a internetových zdrojích objevují oba názvy. 7 V roce 1966 měl stát pod kontrolou 40 % dopravy, 60 % průmyslové výroby a těžby, 80 % stavebnictví, 95 % velkoobchodu, 100 % energetiky, spojů a bankovnictví (Bečka 2007: 246). 21

22 strany Strany barmského socialistického programu však zůstal zachován. I nadále sledovala země socialistický směr rozvoje. Bylo vypracováno pět čtyřletých plánů rozvoje, které však vyžadovaly vysoké investice a ty vláda neměla. Byla tedy nucena vypůjčit si prostředky od mezinárodních finančních institucí a západních států. Tyto dluhy však nebyla schopná splácet, především v důsledku poklesu zájmu o její export. K tomu se přidaly další problémy jako vysoká inflace a nezaměstnanost a Barma se tak na začátku 80. let stala desátou nejchudší zemí světa (Bečka 2007: 259). V průběhu let vzrůstaly i nepokoje, které vyvrcholily v srpnu Potlačeny byly až 18. září 1988 a vyžádaly si minimálně obětí (Marlay, Ulmer 2001: 115). Moc v zemi převzala Státní rada pro obnovení zákonnosti a pořádku (State Law and Order Restoration Council SLORC), v jejímž čele stanul generál So Maun. Ta pozastavila ústavu z roku 1974 a rozhodla se uspořádat nové volby do Lidového shromáždění, které se uskutečnily v květnu Nejvíce mandátů, a to 392 z 485, získala opoziční strana Národní liga pro demokracii (National League for Democracy NLD), vedená Aun Schan Su Ťij 8, laureátkou Nobelovy ceny míru a dcerou generála Aun Schan, zakladatele Komunistické strany Barmy. Naproti tomu vládní Strana národní jednoty získala jen 10 mandátů, což rozzuřilo generály SLORC, kteří výsledky voleb neuznali a odmítli předat vládu vítězi voleb. (Marlay, Ulmer 2001: ). V roce 1997 byla SLORC rozpuštěna a nahrazena Státní radou míru a rozvoje (State Peace and Development Council SPDC), což ovšem nic nezměnilo na vedení země. V roce 2003 junta představila svůj sedmistupňový plán politických a konstitučních reforem, které mají vést k disciplinované demokracii (European Commission to Thailand, Cambodia, Laos and Burma/Myanmar 2009). Před dvěma roky v zemi proběhla tzv. Šafránová revoluce, která začala vzpourou mnichů proti zdražování cen paliva a skončila největšími protesty proti vládnoucí juntě za posledních dvacet let (Beranová 2007). 8 V angličtině Aung San Suu Kyi. Aun Schan Su Ťij se voleb nemohla zúčastnit, protože od 20. července 1989 byla internována v domácím vězení (Burma Center Prague 2008). V domácím vězení je i v současné době. 22

23 2.2. Dodržování lidských práv v Barmě Ačkoliv je Barma jedním ze států, které se zasadily o přijetí Všeobecné deklarace lidských práv, patří mezi země, kde se lidská práva nejvíce porušují. Podle organizace Freedom House patří Barma mezi 8 zemí 9, které v loňském roce získaly nejhorší hodnocení jak v oblasti politických práv, tak občanských svobod (Freedom House 2009a). Jak ukazuje tabulka 1, dosahuje Barma těchto výsledků nepřetržitě od roku Tab. 1: Hodnocení Barmy podle organizace Freedom House Rok(y) Politická práva Občanské svobody Zdroj: Freedom House 2008b Obdobně špatných výsledků dosahuje Barma i v jiném žebříčku, a to v Indexu demokracie, který vydává britský týdeník The Economist. V roce 2008 obsadila 163. místo ze 167 zemí, horšího umístění dosáhl už jen Uzbekistán, Turkmenistán, Čad a Severní Korea. Patří tak mezi 51 zemí, které tento týdeník zařadil mezi autoritářské režimy 10 (The Economist 2008). V květnu 2008 se konalo referendum týkající se přijetí nové ústavy, a to i přesto, že zemi pár dní před jeho konáním zasáhl cyklon Nargis, který za sebou zanechal mrtvých a postihl další 2 miliony lidí (BBC News 2009). Nová ústava je jedním z kroků cesty k demokracii (Amnesty International USA 9 Dalšími zeměmi jsou Kuba, Libye, Severní Korea, Somálsko, Súdán, Turkmenistán a Uzbekistán. 10 Žebříček pro rok 2008 a použitá metodologie jsou dostupné na Index 2008.pdf (The Economist 2008). 23

24 2009). Ačkoliv se v nové ústavě již neuvádí, že je Barma zemí se systémem jedné strany, jak tomu bylo v předchozí ústavě z roku , objevují se nové prvky, které avizovanou cestu k demokracii podkopávají. Za takový prvek se dá například označit ustanovení, které zajišťuje armádě 25 procent míst v parlamentu. 12 Barmský politolog Aung Naing Oo tvrdí, že tato ústava dává obyvatelům Barmy možná 5 nebo 10 procent svobody (BBC News 2008a) Jednotlivá lidská práva Na následujících stránkách budou blíže popsána některá lidská práva a způsoby jejich porušování v této zemi Svévolné zadržení Nikdo nesmí být svévolně zatčen, držen ve vazbě nebo vyhoštěn do vyhnanství. (článek 9 Všeobecné deklarace lidských práv) Svévolné zadržování politických oponentů, aktivistů bojujících za demokracii, členů menšin i běžných občanů Barmy patří mezi rozšířené praktiky vládnoucí junty. Velký nárůst tohoto zatýkání byl zaznamenán po Šafránové revoluci, která začala v září 2007 a po které bylo do října stejného roku zadrženo více jak osob, a to včetně nejméně mnichů, ačkoliv junta přiznává pouze necelé zadržených (Human Rights Documentation Unit HRDU 2008: 29). Junta se při těchto akcích zaštiťuje zákony, které jsou velmi nejednoznačné a některé z nich byly formulovány již za koloniální nadvlády Britů. Patří mezi ně Trestní zákon (Penal Code), Zákon o stavu nouze (Emergency Provisions Act) z roku 1950, Zákon o nedovoleném sdružování (Unlawful Associations Act) z roku 1908 a z roku 1975 Zákon na ochranu státu zákon k ochraně státu před nebezpečím ničivých živlů (State Protection Law 11 Text celé ústavy je dostupný na (Thailand Law Forum). 12 Text nové ústavy je dostupný na (Amnesty International USA 2009). 24

Všeobecná deklarace lidských práv

Všeobecná deklarace lidských práv Všeobecná deklarace lidských práv Přijatá a vyhlášená Valným shromážděním v rezoluci 217 A (III) dne 10. prosince 1948 (původní text Organizace spojených národů) Dne 10. prosince 1948 Valné shromáždění

Více

Všeobecná deklarace lidských práv

Všeobecná deklarace lidských práv Všeobecná deklarace lidských práv Úvod U vědomí toho, že uznání přirozené důstojnosti a rovných a nezcizitelných práv členů lidské rodiny je základem svobody, spravedlnosti a míru ve světě, že zneuznání

Více

že uznání přirozené důstojnosti a rovných a nezcizitelných práv členů lidské rodiny je základem svobody, spravedlnosti a míru ve světě,

že uznání přirozené důstojnosti a rovných a nezcizitelných práv členů lidské rodiny je základem svobody, spravedlnosti a míru ve světě, VŠEOBECNÁ DEKLARACE LIDSKÝCH LIDSKÝCH PRÁV Úvod U vědomí toho, že uznání přirozené důstojnosti a rovných a nezcizitelných práv členů lidské rodiny je základem svobody, spravedlnosti a míru ve světě, že

Více

Výkladová prezentace k tématu Listina základních práv a svobod

Výkladová prezentace k tématu Listina základních práv a svobod Škola Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor Číslo Název Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Datum vytvoření Anotace Očekávaný výstup Druh učebního materiálu Mgr.

Více

Výbor pro zahraniční věci

Výbor pro zahraniční věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro zahraniční věci 30. 4. 2013 2013/2082(INI) NÁVRH ZPRÁVY s návrhem doporučení Evropského parlamentu Radě k návrhu pokynů EU na podporu a ochranu svobody náboženského

Více

Zajištění ochrany - obecné zásady Evropské unie týkající se ochránců lidských práv

Zajištění ochrany - obecné zásady Evropské unie týkající se ochránců lidských práv Zajištění ochrany - obecné zásady Evropské unie týkající se ochránců lidských práv I. PŘEDMĚT 1. Podpora ochránců lidských práv je již dlouho nedílnou součástí vnější politiky Evropské unie v oblasti lidských

Více

MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE HOSPODÁŘSKÉ

MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE HOSPODÁŘSKÉ Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Kateřina Haganová MGV_Z_SS_1S2_D03_U_SOCGEO_Mez_organizace1_PL Zeměpis Socioekonomická geografie Světové hospodářství

Více

LEGISLATIVA KRIZOVÝCH SITUACÍ

LEGISLATIVA KRIZOVÝCH SITUACÍ LEGISLATIVA KRIZOVÝCH SITUACÍ PRÁVNÍ ASPEKTY KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ STÁTU krizová opatření v rámci krizového řízení státu provádějí zpravidla orgány státní správy krizová opatření se zpravidla realizují i prostřednictvím

Více

1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky

1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky Monika Matysová 1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky Odstranit diskriminaci na základě státní příslušnosti

Více

LIDSKÁ PRÁVA. historické mezníky

LIDSKÁ PRÁVA. historické mezníky LIDSKÁ PRÁVA historické mezníky Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Problémy mezinárodní politiky

Problémy mezinárodní politiky Problémy mezinárodní politiky Zahraniční politika jedna z klíčových oblastí působení státu zabezpečuje vztahy s jinými státy, společenstvími států a s mezinárodními organizacemi Cíle zahraniční politiky

Více

LIDSKÁ PRÁVA V ZAHRANIČNÍ POLITICE ČESKÉ REPUBLIKY

LIDSKÁ PRÁVA V ZAHRANIČNÍ POLITICE ČESKÉ REPUBLIKY LIDSKÁ PRÁVA V ZAHRANIČNÍ POLITICE ČESKÉ REPUBLIKY Evropská unie Česká republika se ve svém působení v Evropské unii soustřeďuje na zefektivnění její politiky v oblasti podpory lidských práv a demokracie

Více

Politický faktor sociální politiky. Lidská práva Svět, ve kterém žijeme

Politický faktor sociální politiky. Lidská práva Svět, ve kterém žijeme Politický faktor sociální politiky Lidská práva Svět, ve kterém žijeme Úvodní úvahy Sociální politika je důležitou součástí celkové politiky. Politika - věc veřejná Veřejný život je ovlivňován vzájemně

Více

Právo sociálního zabezpečení

Právo sociálního zabezpečení Právo sociálního zabezpečení Úvod, právní úprava Lidská práva, sociální práva Mezinárodní organizace a jejich dokumenty Evropské právo sociálního zabezpečení JUDr. Martin Šimák, Ph.D. Systém sociálního

Více

PŘEHLED JUDIKATURY EVROPSKÉHO SOUDU PRO LIDSKÁ PRÁVA

PŘEHLED JUDIKATURY EVROPSKÉHO SOUDU PRO LIDSKÁ PRÁVA PŘEHLED JUDIKATURY EVROPSKÉHO SOUDU PRO LIDSKÁ PRÁVA Zákaz diskriminace chapman a další 1 rozsudky velkého senátu 2 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz PŘEHLED JUDIKATURY EVROPSKÉHO

Více

nová vojenská junta a represivní dodnes. Při potlačení protestů bylo zabito přes 3000 demonstrantů a řada opozičních aktivistů byla následně

nová vojenská junta a represivní dodnes. Při potlačení protestů bylo zabito přes 3000 demonstrantů a řada opozičních aktivistů byla následně foto: Altsean Burma tajní fotografové Barma: Otázky a odpovědi Režim v Barmě Povstání v roce 1988 Šafránová revoluce Opozice v Barmě Aun Schan Su Ťij Role buddhismu Postoj mezinárodního společenství a

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_20. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT CHARTA 77

VY_32_INOVACE_D5_20_20. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT CHARTA 77 VY_32_INOVACE_D5_20_20 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT CHARTA 77 VY_32_INOVACE_D5_20_20 Anotace: materiál obsahuje 2 úvodní listy, 11 listů prezentace Šablona: III/2 Název:

Více

Politický vývoj Bangladéše

Politický vývoj Bangladéše Politický vývoj Bangladéše Kristýna Chvátalová, xchvk00 2SM507 Politické problémy rozvojových zemí LS 2013/2014 Bangladéšská lidová republika Bengálsky Gana Prajatantra Bangladesh Zdroj: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/bg.html

Více

Zero Palestinian Evictions, Now! - Stop násilnému' vystěhovávání Palestinských rodin z jejich domovů

Zero Palestinian Evictions, Now! - Stop násilnému' vystěhovávání Palestinských rodin z jejich domovů Zero Palestinian Evictions, Now! - Stop násilnému' vystěhovávání Palestinských rodin z jejich domovů Občanske asociace, mezinárodní, dobrovolnické a nevládní organizace, veřejné agentury a obyvatelé celého

Více

1924 Ženevská deklarace práv dítěte

1924 Ženevská deklarace práv dítěte MSSP 1. ROČNÍK 1924 Ženevská deklarace práv dítěte 1959 Deklarace práv dítěte přijatá Valným shromážděním Organizace Spojených národů 20.11.1989 v New Yorku přijata Úmluva o právech dítěte 30.9.1990 podepsána

Více

Svět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389

Svět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Svět

Více

VIDEOŽURNALISMUS PRŮŘEZOVÁ TÉMATA: GV: MV, VMEGS OV: OVDS

VIDEOŽURNALISMUS PRŮŘEZOVÁ TÉMATA: GV: MV, VMEGS OV: OVDS aktivita VIDEOŽURNALISMUS ANOTACE: Díky kombinaci vybraných ukázek z filmu a řízené diskuse žáci pochopí rozdíl mezi fungováním médií v demokratické a totalitní společnosti. Uvědomí si úlohu nezávislých

Více

EVROPSKÁ KOMISE PROTI RASISMU A NESNÁŠENLIVOSTI

EVROPSKÁ KOMISE PROTI RASISMU A NESNÁŠENLIVOSTI CRI(98)29 Version tchèque Czech version EVROPSKÁ KOMISE PROTI RASISMU A NESNÁŠENLIVOSTI VŠEOBECNÉ POLITICKÉ DOPORUČENÍ ECRI Č. 3 POTÍRÁNÍ RASISMU A NESNÁŠENLIVOSTI SMĚŘUJÍCÍ VŮČI ROMŮM PŘIJATO 6 BŘEZEN

Více

CHARTA ZÁKLADNÍCH PRÁV EVROPSKÉ UNIE

CHARTA ZÁKLADNÍCH PRÁV EVROPSKÉ UNIE CHARTA ZÁKLADNÍCH PRÁV EVROPSKÉ UNIE PREAMBULE Uzavřením svazku, který je stále pevnější, evropské národy projevily vůli sdílet pokojnou budoucnost založenou na společných hodnotách. Unie vědoma si svého

Více

Jiří Tvrdý Finanční analytický útvar Ministerstvo financí 10. dubna 2013

Jiří Tvrdý Finanční analytický útvar Ministerstvo financí 10. dubna 2013 Povinnosti NNO vyplývající ze zákona proti praní peněz Jiří Tvrdý Finanční analytický útvar Ministerstvo financí 10. dubna 2013 Škody z trestné činnosti svět 1 500 000 000 000 až 6 500 000 000 000 USD/rok

Více

Světová ekonomika. Rozvojové země a jejich postavení ve světové ekonomice

Světová ekonomika. Rozvojové země a jejich postavení ve světové ekonomice Světová ekonomika Rozvojové země a jejich postavení ve světové ekonomice Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

Mezinárodní humanitární právo

Mezinárodní humanitární právo Mezinárodní humanitární právo Marek Jukl INTER ARMA CARITAS humanita a válka?? 2 humanita a válka?? Ano: mezinárodní humanitární právo Mezinárodní Červený kříž 3 Humanizace ozbrojeného konfliktu Důstojnost

Více

Já mám práva, ty máš práva, on/ona/ono má práva... Na úvod k právům dítěte

Já mám práva, ty máš práva, on/ona/ono má práva... Na úvod k právům dítěte Já mám práva, ty máš práva, on/ona/ono má práva... Na úvod k právům dítěte Každý má práva. A co víc, jsi-li chlapec nebo dívka a je ti méně než 18 let, máš jistá specifická práva. Všechna tato práva byla

Více

8. V jakém právním předpisu byste našli odpověď na otázku, jakou lhůtu má úřad na to, aby v řízení vydal rozhodnutí? a) občanský soudní řád

8. V jakém právním předpisu byste našli odpověď na otázku, jakou lhůtu má úřad na to, aby v řízení vydal rozhodnutí? a) občanský soudní řád 1. Která z následujících možností není platná pro senát ČR? a) Senátoři jsou voleni na 6 let. b) Senát se nepodílí na volbě prezidenta. c) Po uplynutí 2 let se volí nová třetina senátorů. d) Právo volit

Více

Mezinárodní humanitární právo

Mezinárodní humanitární právo Mezinárodní humanitární právo Marek Jukl INTER ARMA CARITAS Humanizace ozbrojeného konfliktu Důstojnost lidské bytosti musí být respektována v každé době. Bez jakékoli diskriminace musí být učiněno vše

Více

Vznik a vývoj USA v 19. století. Eva Mrkvičková, 4. B

Vznik a vývoj USA v 19. století. Eva Mrkvičková, 4. B Vznik a vývoj USA v 19. století Eva Mrkvičková, 4. B Vznik 13 britských kolonií na V pobřeží S farmářství, těžba dřeva, rybolov J plantážnictví otroci Kolonie - zdroj levných surovin, odbytiště výrobků

Více

Mezinárodní humanitární právo

Mezinárodní humanitární právo Mezinárodní humanitární právo T4b) Vztah mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva lidských práv Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského

Více

Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů (PŘEKLAD)

Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů (PŘEKLAD) 45/2003 Sb.m.s. SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 25. května 2000 byl v New Yorku přijat Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte *) o zapojování dětí

Více

Usnesení č. 2/1993Sb. USNESENÍ. předsednictva České národní rady. o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD

Usnesení č. 2/1993Sb. USNESENÍ. předsednictva České národní rady. o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD Usnesení č. 2/1993Sb. USNESENÍ předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky ve znění zákona č.

Více

LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD. Hlava první

LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD. Hlava první USNESENÍ předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky. Ústavní zákon č. 2/1993 Sb. ve znění ústavního

Více

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci 14. 10. 2013 2013/2183(INI) NÁVRH ZPRÁVY o plánu EU proti homofobii a diskriminaci na základě sexuální orientace a genderové

Více

Problémové oblasti světa

Problémové oblasti světa Problémové oblasti světa 1 Problémové oblasti Afrika (Alžírsko, Keňa, Mosambik, Súdán, Zimbabwe, Rwanda) Amerika (Kolumbie, Mexiko, Peru) Asie (Afghánistán, Čečensko, Irák, Írán, Kašmír, Timor) Evropa

Více

Příloha 3. Gender mainstreaming v souvislosti s legislativou na světové, evropské a národní úrovni

Příloha 3. Gender mainstreaming v souvislosti s legislativou na světové, evropské a národní úrovni Příloha 3 Gender mainstreaming v souvislosti s legislativou na světové, evropské a národní úrovni Úvod Čím dál častěji se objevuje ve společnosti pojem rovných příležitostí pro muže a ženy, který znamená

Více

Čínská anexe Tibetu. Markéta Antonínová

Čínská anexe Tibetu. Markéta Antonínová Čínská anexe Tibetu Markéta Antonínová Obsah 1) Historické pozadí 2) Průběh konfliktu 3) Tibeťané v exilu 4) Budoucnost Tibetu Historické pozadí 7.-9. století tibetská říše Tchupo - expanduje do okolních

Více

LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV EVROPSKÉ UNIE

LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV EVROPSKÉ UNIE 30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/389 LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV EVROPSKÉ UNIE (2010/C 83/02) 30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/391 Evropský parlament, Rada a Komise slavnostně vyhlašují

Více

EVROPSKÁ ÚMLUVA O VÝKONU PRÁV DĚTÍ. (PŘEKLAD) Preambule

EVROPSKÁ ÚMLUVA O VÝKONU PRÁV DĚTÍ. (PŘEKLAD) Preambule EVROPSKÁ ÚMLUVA O VÝKONU PRÁV DĚTÍ (PŘEKLAD) Preambule Členské státy Rady Evropy a další státy, podepsané níže, majíce za to, že cílem Rady Evropy je dosáhnout větší jednoty jejích členů; majíce na zřeteli

Více

Patronka Rady pro lidská práva

Patronka Rady pro lidská práva Patronka Rady pro lidská práva Ing. Kateřina SEQUENSOVÁ Velvyslankyně Stálé mise při OSN a dalších mezinárodních organizacích v Ženevě JMÉNO AUTORA: DATUM: 17.12.2011 LUDVÍK EGER Úvod Lidská práva ve vnitrostátních

Více

Mezinárodní humanitární právo

Mezinárodní humanitární právo Mezinárodní humanitární právo T5a) Postavení a úloha Mezinárodního výboru Červeného kříže, Červeného půlměsíce a jiných mezinárodních organizací Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název

Více

Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů

Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů (Parlament České republiky schválil zákon dne 10. července 2001, vyhlášen byl ve Sbírce zákonů dne 2. srpna

Více

Lidská práva v našem denním životě Metodický list

Lidská práva v našem denním životě Metodický list Lidská práva v našem denním životě Metodický list práce s textem a interaktivní tabulí - preambule Všeobecné deklarace lidských práv, příběhy práce s interaktivní tabulí a sešitem - denní povinnosti práce

Více

Svět po druhé světové válce

Svět po druhé světové válce Svět po druhé světové válce Anotace:prezentace věnující se tématu dekolonizace po druhé světové válce a vzniku nových států. Pracovní list může posloužit jako zápis, nebo jako opakování látky. Dětský diagnostický

Více

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Tato příloha obsahuje seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup stanovený

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Mgr. Stanislava Makovcová Základní informace Úmluva o právech osob se zdravotním postižením a její Opční protokol byla přijata Valným shromážděním OSN

Více

Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika

Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika Politická situace Ovlivňuje hospodářský a sociální rozvoj každého státu K extrémnímu ovlivnění hospodářství a sociálních poměrů dochází

Více

Koordinační výbor Amnesty International, o.s. předkládá Valné hromadě ke schválení tyto změny stanov:

Koordinační výbor Amnesty International, o.s. předkládá Valné hromadě ke schválení tyto změny stanov: Návrh změny stanov. Praha, 25.března 2013 Koordinační výbor Amnesty International, o.s. předkládá Valné hromadě ke schválení tyto změny stanov: V čl. 1 písmeno a) se věta v závorce mění na "(dále jen sdružení

Více

Problémy lidských práv v současné politice

Problémy lidských práv v současné politice Problémy lidských práv v v současn asné politice Lidská práva souhrn práv v a svobod, které jsou přisuzovány každé lidské bytosti důraz na studium lidských práv v je kladen předevp edevším m v demokratické

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Práva lidí s mentálním postižením. JUDr. Dana Kořínková QUIP Společnost pro změnu www.quipcz.cz

Práva lidí s mentálním postižením. JUDr. Dana Kořínková QUIP Společnost pro změnu www.quipcz.cz Práva lidí s mentálním postižením JUDr. Dana Kořínková QUIP Společnost pro změnu www.quipcz.cz Ochrana práv uživatelů sociálních služeb Právní základ zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách 2 aspekty

Více

REZOLUCE RADY BEZPEČNOSTI OSN č. 1244 ze dne 10. června 1999

REZOLUCE RADY BEZPEČNOSTI OSN č. 1244 ze dne 10. června 1999 REZOLUCE RADY BEZPEČNOSTI OSN č. 1244 ze dne 10. června 1999 Rada bezpečnosti s ohledem na zásady a cíle Charty OSN, včetně primární zodpovědnosti Rady bezpečnosti za udržení mezinárodního míru a bezpečnosti

Více

Mezinárodní ekonomická integrace BS. VŠFS kombinované studium Konzultace 1 pokračování 8. 12. 2007

Mezinárodní ekonomická integrace BS. VŠFS kombinované studium Konzultace 1 pokračování 8. 12. 2007 Mezinárodní ekonomická integrace BS VŠFS kombinované studium Konzultace 1 pokračování 8. 12. 2007 1 Osnova 1. Další vybraná seskupení 1.1 Amerika 1.2 Asie 2. Integrační seskupení na území východní Evropy

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn Zhotoveno CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_F.3.19 Integrovaná střední škola

Více

Věstník ČNB částka 7/2006 ze dne 7. června 2006

Věstník ČNB částka 7/2006 ze dne 7. června 2006 Třídící znak 1 0 6 0 6 5 3 0 OPATŘENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY Č. 5 ZE DNE 25. KVĚTNA 2006, KTERÝM SE STANOVÍ POVINNÁ INVESTIČNÍ AKTIVA INSTITUCE ELEKTRONICKÝCH PENĚZ A PODMÍNKY INVESTOVÁNÍ DO TĚCHTO AKTIV

Více

Sankce vůči Ruské federaci ve vztahu k činnosti Licenční správy. Sankce vůči Ruské federaci ve vztahu k činnosti Licenční správy 1

Sankce vůči Ruské federaci ve vztahu k činnosti Licenční správy. Sankce vůči Ruské federaci ve vztahu k činnosti Licenční správy 1 ve vztahu k činnosti Licenční správy Sankce vůči Ruské federaci ve vztahu k činnosti Licenční správy 1 Akty EU zavádějící sankce vůči Ruské federaci (RF) 1. Rozhodnutí Rady 2014/512/SZBP o omezujících

Více

Práva obětí. Úmluva Rady Evropy o potírání obchodu s lidmi

Práva obětí. Úmluva Rady Evropy o potírání obchodu s lidmi Práva obětí Úmluva Rady Evropy o potírání obchodu s lidmi Obchodování s lidmi porušuje práva a postihuje životy nesčetných jedinců v Evropě i mimo ni. Rostoucí počet žen, mužů i dětí se stává komoditou

Více

Základní lidská práva

Základní lidská práva Základní lidská práva MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_18_16 Tématický celek: Člověk

Více

Jabok, ETF 2013 Michael Martinek

Jabok, ETF 2013 Michael Martinek Jabok, ETF 2013 Michael Martinek M. Martinek, 2013 2 M. Martinek, 2013 3 Strany Sýrie Syrské ozbrojené síly milice Šabiha Hizballáh Podpora: Írán Irák Rusko Čína Syrská opoziční koalice Syrská svobodná

Více

VŠEOBECNÁ DEKLARACE LIDSKÝCH PRÁV

VŠEOBECNÁ DEKLARACE LIDSKÝCH PRÁV Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 VŠEOBECNÁ

Více

Závazek, spolupráce a kompromis

Závazek, spolupráce a kompromis Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, o.s. Závazek, spolupráce a kompromis Aneb jak vznikla úmluva o právech osob se zdravotním postižením Camille Latimier Praha, 17.3.2012

Více

Cizinec, který vstupuje na území České republiky s úmyslem požádat o azyl, musí

Cizinec, který vstupuje na území České republiky s úmyslem požádat o azyl, musí Cizinec, který vstupuje na území České republiky s úmyslem požádat o azyl, musí svůj záměr sdělit policii, což může učinit na hraničním přechodu. Samotná azylová procedura začíná podáním návrhu na zahájení

Více

Rozdílová tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou ES/EU

Rozdílová tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou ES/EU Rozdílová tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou ES/EU VII. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb. a zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení

Více

Studijní opora. Téma: Postavení a úloha Mezinárodního výboru Červeného kříže, Červeného půlměsíce a jiných mezinárodních organizací

Studijní opora. Téma: Postavení a úloha Mezinárodního výboru Červeného kříže, Červeného půlměsíce a jiných mezinárodních organizací Studijní opora Název předmětu: Mezinárodní právo humanitární Zpracoval: Mgr. Ing. Leopold Skoruša, Ph.D. Téma: Postavení a úloha Mezinárodního výboru Červeného kříže, Červeného půlměsíce a jiných mezinárodních

Více

Úmluva Mezinárodní organisace práce č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat

Úmluva Mezinárodní organisace práce č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat Úmluva Mezinárodní organisace práce č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat Generální konference Mezinárodní organizace práce, která byla svolána Správní radou Mezinárodního

Více

Právní opatření požadovaná Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením, zejména sluchovým postižením

Právní opatření požadovaná Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením, zejména sluchovým postižením Právní opatření požadovaná Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením, zejména sluchovým postižením Neslyšící s nadějí 2014 1) Historie 2) Světová federace neslyšících 3) Obsah Úmluvy 4) Česká republika

Více

Státní zřízení: do roku 1951 samostatný stát, dnes pod okupací Číny. Počet obyvatel: přibližně 5-6 milionů (podle nezávislých odhadů)

Státní zřízení: do roku 1951 samostatný stát, dnes pod okupací Číny. Počet obyvatel: přibližně 5-6 milionů (podle nezávislých odhadů) Základní údaje o Tibetu Oficiální název: Tibet, tibetsky Böjul (dnes Tibetská autonomní oblast ČLR a částí dalších tří čínských provincií) Státní zřízení: do roku 1951 samostatný stát, dnes pod okupací

Více

Právní subjektivita ES, právní povaha EU, evropské právo a trestní právo hmotné

Právní subjektivita ES, právní povaha EU, evropské právo a trestní právo hmotné Právní subjektivita ES, právní povaha EU, evropské právo a trestní právo hmotné 3.10.2012 Evropské trestní právo prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., Dsc. Jaroslav.Fenyk@law.muni.cz Základní pojmy Europeizace

Více

Devátá kapitola MEZINÁRODNÍ VÝBOR ČERVENÉHO KŘÍŽE

Devátá kapitola MEZINÁRODNÍ VÝBOR ČERVENÉHO KŘÍŽE Devátá kapitola MEZINÁRODNÍ VÝBOR ČERVENÉHO KŘÍŽE PREZENTACE 9.0. Cíl prezentace Přiblížit situace, ve kterých zasahuje. Osvětlit právní postavení instituce i ustanovení, z kterých vychází. 2 PREZENTACE

Více

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 9-25

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 9-25 EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro dopravu a cestovní ruch 11. 7. 2013 2013/0106(COD) POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 9-25 Návrh stanoviska Nathalie Griesbeck (PE513.286v01-00) Evropského parlamentu a Rady, kterým

Více

Definice. Failed States Index. Míra funkčnosti státní moci (povinné pro studenty MRS a RG, informativní pro učitelské studium)

Definice. Failed States Index. Míra funkčnosti státní moci (povinné pro studenty MRS a RG, informativní pro učitelské studium) Míra funkčnosti státní moci (povinné pro studenty MRS a RG, informativní pro učitelské studium) Definice Jako failed state se označuje stát, jehož ústřední vláda je tak slabá nebo neefektivní, že její

Více

Evropský soud pro lidská práva. Otázky a Odpovědi

Evropský soud pro lidská práva. Otázky a Odpovědi Evropský soud pro lidská práva Otázky a Odpovědi Otázky a Odpovědi Co je Evropský soud pro lidská práva? Otázky a odpovědi byly vypracovány kanceláří Soudu. Předkládaný dokument nezavazuje Soud. Je určen

Více

153/1994 Sb. ZÁKON. ze dne 7. července 1994. o zpravodajských službách České republiky. Úvodní ustanovení

153/1994 Sb. ZÁKON. ze dne 7. července 1994. o zpravodajských službách České republiky. Úvodní ustanovení 153/1994 Sb. ZÁKON ze dne 7. července 1994 o zpravodajských službách České republiky Změna: 118/1995 Sb. Změna: 53/2004 Sb. Změna: 290/2005 Sb. Změna: 530/2005 Sb. Změna: 342/2006 Sb. Změna: 80/2006 Sb.

Více

Hospodářská a sociální rada OSN. 22. listopadu 2014 ECOSOC

Hospodářská a sociální rada OSN. 22. listopadu 2014 ECOSOC Hospodářská a sociální rada OSN 22. listopadu 2014 ECOSOC Co nás dnes čeká Ekonomické okénko Abigal Všeobecná deklarace MDGs Co nás dnes čeká Představení bodu agendy boj proti HIV/AIDS, malárii a dalším

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

1. Největší státy počet obyvatel.

1. Největší státy počet obyvatel. AFRIKA 1. Největší státy počet obyvatel. 2. Hospodářsky nevýznamnější státy bohaté, vyspělé, rychle se rozvíjející podle celkového hrubého domácího produktu (mil. US dolarů) 2008 podle Světové banky (WB)

Více

TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST. Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz

TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST. Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz STÁT Max Weber: lidské společenství, které si na určitém území nárokuje pro sebe monopol legitimního násilí Stát

Více

Obecné zásady EU v oblasti prosazování a ochrany práv dítěte

Obecné zásady EU v oblasti prosazování a ochrany práv dítěte Obecné zásady EU v oblasti prosazování a ochrany práv dítěte I Úvod 1. Úmluva o právech dítěte je smlouvou v oblasti lidských práv, kterou ratifikoval největší počet zemí v historii. Spolu se dvěma opčními

Více

Rozvojové cíle tisíciletí (MDGs) a jejich vazba na lidská práva

Rozvojové cíle tisíciletí (MDGs) a jejich vazba na lidská práva Seznam materiálů, zdrojů informací a metod pro vzdělávání o lidských právech a interkulturní vzdělávání (včetně MDGs) dostupných v češtině, angličtině, francouzštině a ruštině Rozvojové cíle tisíciletí

Více

EVROPSKÁ KOMISE PROTI RASISMU A NESNÁŠENLIVOSTI

EVROPSKÁ KOMISE PROTI RASISMU A NESNÁŠENLIVOSTI CRI(2001)1 Version tchèque Czech version EVROPSKÁ KOMISE PROTI RASISMU A NESNÁŠENLIVOSTI VŠEOBECNÉ POLITICKÉ DOPORUČENÍ ECRI Č. 6 BOJ PROTI ŠÍŘENÍ RASISTICKÝCH, XENOFOBNÍCH A ANTISEMITSKÝCH MATERIÁLŮ PO

Více

Rovnost a diskriminace: Všichni jsme si rovni, ale někteří jsme si rovnější?

Rovnost a diskriminace: Všichni jsme si rovni, ale někteří jsme si rovnější? Rovnost a diskriminace: Všichni jsme si rovni, ale někteří jsme si rovnější? Maxim Tomoszek, Právnická fakulta UP 1. Otázky k diskusi Co je to diskriminace? Proč potřebujeme rovnost? Proč má být diskriminace

Více

Pilotní kurz lektorů SP CSR

Pilotní kurz lektorů SP CSR Pilotní kurz lektorů SP CSR j Přednášející: doc.phdr.jana Kutnohorská, CSc. Organizace:Ostravská univerzita v Ostravě Název projektu: Sociální pilíř konceptu společenské odpovědnosti (CSR), ve vztahu k

Více

ROZHODNUTÍ RADY 2014/75/SZBP

ROZHODNUTÍ RADY 2014/75/SZBP 12.2.2014 Úřední věstník Evropské unie L 41/13 ROZHODNUTÍ ROZHODNUTÍ RADY 2014/75/SZBP ze dne 10. února 2014 o Ústavu Evropské unie pro studium bezpečnosti RADA EVROPSKÉ UNIE, PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Více

Obrana pojetí a aktuální vývoj. Ing. Eduard Bakoš, Ph.D.

Obrana pojetí a aktuální vývoj. Ing. Eduard Bakoš, Ph.D. Obrana pojetí a aktuální vývoj Ing. Eduard Bakoš, Ph.D. 1 Literatura Relevantní legislativa a dokumenty viz dále (Ústava, Bezpečnostní strategie, resortní zákony) webové stránky příslušných institucí (např.

Více

Distribuce: Veřejné 19. června 2008

Distribuce: Veřejné 19. června 2008 Organizace spojených národů S/RES/1820 (2008) Rada bezpečnosti Distribuce: Veřejné 19. června 2008 Usnesení 1820 (2008) Přijato Radou bezpečnosti na jejím 5916. zasedání, 19. června 2008 Rada bezpečnosti,

Více

Etika pomoci. Člověk v tísni, o. p. s.

Etika pomoci. Člověk v tísni, o. p. s. Etika pomoci Člověk v tísni, o. p. s. Cílem společnosti Člověk v tísni je: spolupodílet se na vytvoření tolerantní aotevřené společnosti, ve které jsou kulturní, etnické, rasové a jiné odlišnosti zdrojem

Více

153/1994 Sb. ZÁKON. ze dne 7. července 1994. o zpravodajských službách České republiky. Úvodní ustanovení

153/1994 Sb. ZÁKON. ze dne 7. července 1994. o zpravodajských službách České republiky. Úvodní ustanovení 153/1994 Sb. ZÁKON ze dne 7. července 1994 o zpravodajských službách České republiky Změna: 118/1995 Sb. Změna: 53/2004 Sb. Změna: 290/2005 Sb. Změna: 530/2005 Sb. Změna: 342/2006 Sb. Změna: 80/2006 Sb.

Více

EUROPE DIRECT BRUNTÁL

EUROPE DIRECT BRUNTÁL EUROPE DIRECT BRUNTÁL Evropský rok pro rozvoj 2015 náš svět naše důstojnost naše budoucnost Iniciativa Evropský rok Již od roku 1983 vyhlašuje Evropská unie iniciativu s názvem Evropský rok. Každý ročník

Více

Otázka: Stát a ústavní systém ČR. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): anisim. Stát

Otázka: Stát a ústavní systém ČR. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): anisim. Stát Otázka: Stát a ústavní systém ČR Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): anisim Stát Území Obyvatelstvo Zákony Vláda Suverenita Historie Státní symboly Kultura Rozlišujeme Národní stát ČR, na území

Více

ETICKÝ KODEX Asociace poskytovatelů personálních služeb

ETICKÝ KODEX Asociace poskytovatelů personálních služeb Asociace poskytovatelů personálních služeb usilujíc o vytvoření zdravého a stabilního trhu pracovních sil s ohledem na práva a při respektování oprávněných zájmů jednotlivců i podnikajících subjektů, zejména

Více

Postoje občanů ČR k NATO a USA

Postoje občanů ČR k NATO a USA Tisková konference pořádaná v rámci 15. výročí vstupu České republiky do NATO Postoje občanů ČR k NATO a USA CEVRO Institut, úterý 11. března 2014 Pozadí a cíle výzkumu V souvislosti s 15. výročím vstupu

Více

Struktura přednášky. - charakteristika. Vývoj po druhé světové válce v hlavních světových ekonomických centrech. Asijské centrum 1.

Struktura přednášky. - charakteristika. Vývoj po druhé světové válce v hlavních světových ekonomických centrech. Asijské centrum 1. Základy světové a evropské integrace Vývoj po druhé světové válce v hlavních světových ekonomických centrech Asijské centrum Přednáška č. 11 Struktura přednášky 1. JAPONSKO hospodářský vývoj od začátku

Více

Revidovaný překlad právního předpisu Evropských společenství SMĚRNICE RADY 2000/43/ES. ze dne 29. června 2000,

Revidovaný překlad právního předpisu Evropských společenství SMĚRNICE RADY 2000/43/ES. ze dne 29. června 2000, SMĚRNICE RADY 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského

Více

Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.

Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34. Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_349 Škola: Akademie VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad Sázavou

Více