Závěrečná zpráva z dotazníkového šetření ke zjištění potřeb uživatelů sociálních služeb a péče ve spádové oblasti ORP Vsetín

Transkript

1 Závěrečná zpráva z dotazníkového šetření ke zjištění potřeb uživatelů sociálních služeb a péče ve spádové oblasti ORP Vsetín 2014 Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

2 Tato studie byla vytvořena v rámci projektu Zavedení systematické podpory procesu plánování sociálních služeb a péče sociálně potřebným na středním Vsetínsku, Velkokarlovicku a Hornolidečsku s registračním číslem CZ.1.04/3.1.03/ , který je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. Dokument zpracovala společnost PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o., Švabinského 1749/19, Moravská Ostrava, IČ: , Tel.: , info@rozvoj-obce.cz. Autorský kolektiv: Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. Ing. Hana Doleželová, Ph.D. Ing. Radek Fujak Mgr. Petra Kohutová Mgr. Martina Baranová Bc. Andrea Hrušková Ing. Ivana Foldynová Ing. David Kubáň Ing. Zuzana Rusková Mgr. Jiří Běhávka Ing. Jiří Ševčík a kol. PROCES, 2014

3 OBSAH ÚVOD Identifikace současných sociálních rizik Analýza a zpracování dat ze sekundárních zdrojů Demografický rozbor SO ORP Vsetín a prognóza vývoje Vyhodnocení dat z dotazníkového průzkumu Metodologie průzkumů Výstupy z průzkumu mezi starosty obcí Analýza uživatelů sociálních služeb Senioři Osoby se zdravotním postižením Rodina a děti Ohrožené skupiny Etnické menšiny Analýza poskytovatelů Mapové výstupy Návrh SWOT analýzy a priorit střednědobého plánu sociálních služeb a péče SWOT analýza a identifikace problémových oblastí cílových skupin uživatelů sociálních služeb Návrh priorit střednědobého plánu sociálních služeb a péče pro SO ORP Vsetín ZÁVĚR POUŽITÉ ZKRATKY POUŽITÉ ZDROJE A LITERATURA PŘÍLOHY Tabulkové přílohy Grafické přílohy Dotazník

4 ÚVOD Žijeme v období s výraznými proměnami společnosti, stávajících sociálních struktur, způsobu práce, úpadku tradičních oblastí ekonomiky, tradičních profesí a rolí v rodině. V sociální oblasti dochází ke ztrátě jistot a postupnému přesunu zodpovědnosti ze státního systému na jednotlivce a rodiny, což vyžaduje změnu způsobu myšlení celé společnosti. S těmito změnami přicházejí dopady na společnost, které postihují stále větší skupinu a na rozdíl od minulosti postihují i střední vrstvy. Těmito skupinami občanů mohou být využívány sociální služby jako prostředek zvládnutí dané situace, kterou tyto osoby nemohou nebo neumí sami řešit. Vzhledem k sociodemografickým trendům probíhajícím nejen na území správního obvodu obce s rozšířenou působností (dále jen SO ORP) Vsetín, ale v celé ČR, potažmo Evropě, především k zvyšujícímu se počtu obyvatel starších 65 let a vysokému počtu osob se zdravotním postižením, se stává otázka využívání sociálních služeb velmi aktuálním tématem. Sociálními službami se dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, rozumí činnost nebo soubor činností podle tohoto zákona zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení. Prostřednictvím sociálních služeb je zajišťována pomoc při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, ošetřování, pomoc s výchovou, poskytnutí informace, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, psychoa socioterapie, pomoc při prosazování práv a zájmů. Jejich cílem je podpora rozvoje či alespoň zachování stávající soběstačnosti uživatelů sociální služby, rozvoj schopností uživatelů sociálních služeb tak, aby byli schopni vést samostatný život a snížení sociálních a zdravotních rizik souvisejících se způsobem života uživatelů sociálních služeb. V rámci zpracování této závěrečné zprávy bylo provedeno a zpracováno dotazníkové šetření se starosty jednotlivých obcí správního obvodu (vyjma města Vsetín), ke zjištění potřeb uživatelů sociálních služeb a péče posloužil průzkum s jednotlivými skupinami uživatelů těchto služeb. Zároveň byla provedena analýza poskytovatelů sociálních služeb a souvisejících aktivit poskytovaných na území SO ORP Vsetín. Cílem studie je analýza potřeb uživatelů sociálních služeb a zjištění míry informovanosti v této oblasti. Prostřednictvím tohoto materiálu se zvýší povědomí o současné sociální situaci v rámci SO ORP Vsetín zejména u odborné veřejnosti. K dílčím cílům první části studie patří objektivní shrnutí demografické situace na území SO ORP Vsetín a nastínění trendů vývoje do budoucna. Největší důraz je kladen na popis demografických procesů mající klíčový vztah k identifikaci a vzniku současných sociálních rizik. V druhé části studie je pozornost věnována vyhodnocení dat z již zmíněných dotazníkových šetření, na něž navazuje návrh SWOT analýzy a priorit střednědobého plánu sociálních služeb a péče pro SO ORP Vsetín. Studie je dále doplněna o mapové výstupy, tzv. mapy péče. 4

5 1 Identifikace současných sociálních rizik V současné době v rámci přechodu industriální společnosti na postindustriální dochází k ekonomické polarizaci společnosti, která se projevuje v prostoru na úrovni regionů růstem regionálních disparit, na úrovni měst nárůstem vyloučených lokalit ghett. Na pozadí soudobé transformace společnosti vyvstávají staronová sociální rizika znovu se projevující v oblastech řízení politiky státu rozpadem dlouhodobě budovaných sociálních struktur a pojistných systémů, v poskytování sociálních služeb, extrémních požadavcích na trhu práce, přerozdělování ekonomických zdrojů či změně potřeb ve vzdělávání. Postupnou transformací sociálního státu, který byl vybudován na silných sociálních vazbách, přecházíme na stát chovající se za všech okolností ekonomicky, tržně, konkurenceschopně. Opouštíme společnost starých sociálních jistot a pojistných systémů, jež zajišťoval stát všem těm, kteří zde celý život pracovali, platili daně a pojištění. Soudobá postindustriální společnost s sebou přináší odstupňovanou nerovnost společenských vrstev a tvrdou realitu sociální nesouměřitelnosti, chudoby, bezdomovectví a sociálních nejistot uprostřed ekonomicky nejvyspělejších zemí (Keller, 2010). Významnými změnami, které byly způsobeny přechodem k tržnímu hospodářství, ale i modernizačními procesy, jež vedly k přechodu v postindustriální společnost, prošel v posledních deseti letech také trh práce v ČR. Došlo k výraznému nárůstu zaměstnanosti v neproduktivním sektoru služeb (s výjimkou sektoru finančního a informatiky). Prudce vzrůstají požadavky na zaměstnance, především z pohledu nových znalostí a dovedností, souvisejících zejména s rozvojem informačních technologií. Na trhu práce dochází jak k růstu rozdílu v příjmech, tak i v délce nezaměstnanosti. Současná situace a sdružování více problémů může vést ke vzniku sociálních rizik u osob, které dříve tímto fenoménem ohroženy nebyly. Nová sociální rizika začínají postihovat nejen nejnižší vrstvy společnosti, ale v poslední době přecházejí i do vrstev středních. Jsou postihovány i osoby s vyšším vzděláním, např. vysokoškoláci, kteří se z hlediska příjmů nepohybují ve vysoce placených profesích. S růstem počtu osob s vysokoškolským diplomem se začíná objevovat pojem překvalifikovanosti, tzn., část vysokoškoláků zastává místo určené pracovníkům se středoškolským vzděláním, bez výhledu na jeho změnu (Keller-Tvrdý, 2008). Dalším neopominutelným problémem je situace, kdy člověk musí opustit své zaměstnání, aby mohl pečovat o seniory či jinak potřebné členy rodiny (problematika pečujících osob). Obecně je pojem riziko spojen s možností, šancí či pravděpodobností výskytu nějakých událostí, které jsou důsledkem činnosti lidí. Historicky je riziko spojeno se ztrátou kontroly člověka nad výsledky svého jednání, ignorováním hranic svého dosavadního poznání, ztrátou vlivu na sociální prostředí, ve kterém se nachází, rozpadem sociálních struktur, ve kterých doposud tradičně žil. Statisticky je riziko bráno jako pravděpodobnost, že daného jedince potká neočekávaná situace, na kterou není pojištěn, např. nezaměstnanost, zadlužení, rozpad rodiny. Nová sociální rizika (v porovnání s riziky tradičními) lze dle prof. Jana Kellera vymezit následovně: Staré riziko bylo, že člověk po kratší či delší dobu nemohl sehnat práci. Nové sociální riziko znamená, že člověk vykonává tak málo placenou práci, že se on i jeho rodina pohybují na hranici chudoby. Jedná se tedy nejen o chudobu způsobenou nezaměstnaností, ale chudobu pracujících na místech s minimální mzdou - Pracující chudoba; Člověk byl obětí nezaměstnanosti, když neměl kvalifikaci. Nové sociální riziko znamená, že dlouhodobě může zůstat bez práce i ten, kdo do své kvalifikace investoval (třeba až po 5

6 úroveň VŠ diplomu). Nezaměstnanost se již tedy netýká jen lidí bez kvalifikace, ale i lidí s VŠ vzděláním - Nevyužitá kvalifikace; Člověk zestárnul v bídě, pokud si neplatil na penzi. Nové riziko znamená, že člověk prožije stáří v bídě, i když celý život pracoval a na penzi si platil - Stáří prožité v chudobě; Nemocný člověk žil v chudobě, pokud si neplatit zdravotní pojištění. Nové riziko znamená, že nemocný člověk bude žít v chudobě, i když pracoval a pojištění si platil. V případě nemoci živitele/lky rodiny se celá rodina ocitne v chudobě - Chudí nemocní; Matka samoživitelka neuživí dítě, pokud nepracuje. Nové riziko znamená, že žena neuživí dítě, ať je, či není zaměstnaná (v kontextu nárůstu rozpadu rodin) - Matky samoživitelky; Riziko se zvětšuje s počtem dětí v rodině. Dříve si člověk výrazně snížil životní úroveň třemi a více dětmi, dnes už jedním dítětem. Rodiny s více dětmi - riziko chudoby rodiny se zvětšuje narozením dítěte; Domácnost se předluží, pokud je finančně negramotná. Nové riziko znamená, že se domácnost předluží, i když je finančně gramotná (člen domácnosti se stane nezaměstnaným, rozvede se, onemocní) - Předlužené domácnosti; Rodina nezaměstnaných skončí v ghettu. Nové riziko znamená, že problém udržení bydlení nastává u všech typů domácností - Vyloučené a deprivované lokality. Pokud v současné době analyzujeme společnost, jedná se o společnost městskou (v České republice je míra urbanizace nad 70 %), což se projevuje i v koncentraci výskytu sociálních rizik a dalších sociopatologických jevů do měst jako do centra celospolečenského dění. Město je dynamicky se proměňující socioekonomický systém, který je vnitřně značně heterogenní, koncentrují se zde také ekonomické aktivity a kulturní život společnosti. Jedná se tak o lokality s vyšší pravděpodobností výskytu sociálních rizik. Tato studie se zaměřuje nejen na nová sociální rizika, která definuje Keller, ale i na ta, která jsou uvedena v demografické analýze (např. míra rozvodovosti, kriminalita a nezaměstnanost) či identifikována prostřednictvím výstupů realizovaného dotazníkového šetření. Jednotlivé oblasti ovlivňující sociální rizika v SO ORP Vsetín jsou analyzovány v následující textové části. 6

7 2 Analýza a zpracování dat ze sekundárních zdrojů Demografická analýza SO ORP Vsetín je z hlediska plánování sociálních služeb velmi důležitá, jelikož uvádí současné trendy vývoje daného území. Populační vývoj a struktura obyvatelstva či jeho věkové složení má zásadní vypovídající hodnotu o jevech a procesech probíhajících na území SO ORP Vsetín. Pozornost je věnována také prognóze stavu počtu obyvatel v území, ekonomické aktivitě obyvatel správního obvodu a identifikaci současných sociálních rizik. Základní charakteristika území SO ORP Vsetín náleží administrativně do Zlínského kraje, okresu Vsetín. Rozloha správního obvodu činí 662,28 km 2 a je složen z katastrálního území 32 obcí. Svou polohou je SO ORP Vsetín vzdálený necelých 35 km od Zlína a necelých 85 km od Olomouce a Ostravy. Město Vsetín je jednou ze 13 obcí s rozšířenou působností, a také jednou z 25 obcí s pověřeným obecním úřadem v rámci kraje. Město má své hluboké historické kořeny, které sahají až do 13. století, kdy se v letech objevily první historické zprávy o osídlování tohoto území. V 19. století se Vsetín stal důležitým místem v oblasti nábytkářské výroby, která během krize ve 30. letech 20. století zanikla. V roce 1909 se Vsetín stal okresním městem. Obec je dnes tvořena celkem ze 4 částí, 3 katastrů a 26 základních sídelních jednotek (ZSJ). Mapa 2.1: Území SO ORP Vsetín 2.1 Demografický rozbor SO ORP Vsetín a prognóza vývoje Na základě dlouhodobého vývoje SO ORP Vsetín v letech lze pozorovat nárůst počtu obyvatel od 70. let do začátku 90. let, který byl způsoben přirozeným přírůstkem souvisejícím zejména s výstavbou panelových sídlišť ve sledované oblasti, zejména tedy ve městě Vsetín. V roce 1991 došlo k mírnému úbytku obyvatel obce, které mohlo být zapříčiněno uzavřením státního podniku Zbrojovka, která přešla do soukromého vlastnictví, 7

8 dalším možným důvodem jsou změny hospodářských a sociálních podmínek či prosté zpřesnění údajů o počtu obyvatel na základě realizovaného sčítání lidu, domů a bytů, kdy drobné skokové změny v počtu obyvatel nejsou ničím výjimečným. Nejvyšší počet obyvatel v SO ORP Vsetín byl zaznamenán v roce 1994 ( osob), avšak od tohoto roku dochází k postupnému snižování počtu obyvatel v území. Zatímco nejpatrnější úbytek počtu obyvatel lze vysledovat ve městě Vsetín, ve většině okolních obcí dochází z dlouhodobého hlediska k přírůstku obyvatel, a to zejména z důvodu probíhajícího trendu suburbanizace, Takto bývá označován proces stěhování obyvatelstva z centra města na předměstí nebo do okolních obcí, čímž dochází ke snižování počtu obyvatelstva ve velkých městech a jejich odlivu do okolních klidnějších lokalit s alespoň částečně zachovanými přírodními podmínkami. Graf 2.1.1: Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Vsetín Zdroj dat: PROCES dle ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, počet obyvatel vždy k v daném roce Výrazně klesající tendenci má vývoj počtu obyvatel správního obvodu v letech , kdy došlo ke snížení počtu osob v území o 2 %. Největší absolutní pokles počtu obyvatel během deseti let byl zaznamenán ve městě Vsetín ( obyvatel). Největší relativní úbytek obyvatel nastal mimo Vsetína v obcích Karolinka a Zděchov, což může být způsobeno jak vyšší mortalitou, tak také stěhováním obyvatel do lukrativnějších a dostupnějších oblastí. Na druhé straně relativně největší nárůst počtu obyvatel ve sledovaném období let byl zjištěn v okolních oblastech Vsetína, a to především v obcích Lužná, Janová a Ústí. Tabulka 2.1.1: Počet obyvatel v obcích SO ORP Vsetín mezi lety Obec Rok Rozdíl mezi lety 2001 a Absolutně Relativně Bystřička Francova Lhota Halenkov Horní Lideč Hošťálková Hovězí

9 Obec Rok Rozdíl mezi lety 2001 a Absolutně Relativně Huslenky Jablůnka Janová Karolinka Kateřinice Lačnov Leskovec Lhota u Vsetína Lidečko Liptál Lužná Malá Bystřice Nový Hrozenkov Pozděchov Prlov Pržno Ratiboř Růžďka Seninka Střelná Ústí Valašská Polanka Valašská Senice Velké Karlovice Vsetín Zděchov SO ORP Vsetín Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011 Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota. Populace na sledovaném území je ovlivňována migrací, jež je charakterizována jako pohyb obyvatelstva doprovázený změnou bydliště ať už v rámci sledované části (v tomto případě SO ORP Vsetín) či za její hranice. Rozlišuje se několik druhů migrace; imigrace označuje přistěhování obyvatelstva, emigrace odstěhování a reemigrace oba tyto procesy v pořadí emigrace a následná zpětná imigrace. Takovéto pohyby obyvatel většinou mívají svůj počátek v nespokojenosti osob v dané lokalitě, jež mohou pramenit z nedostatku pracovních příležitostí, nedostatku školských zařízení či špatné dopravní obslužnosti dané lokality způsobující značné nepohodlí a komplikace. Často je migrace spjata právě s procesem suburbanizace, při němž dochází ke snižování počtu obyvatel centrální části (města), zatímco okolní obce vykazují kladné hodnoty migračního salda. Detailnější analýzu demografického vývoje obyvatel ilustruje následující graf zobrazující hrubou míru celkového přírůstku a jeho složky (hrubou míru přirozeného přírůstku a hrubou míru migračního salda). Význam těchto ukazatelů spočívá v zobrazení přírůstku/úbytku obyvatel na každý tisíc obyvatel (zobrazení v ). Po roce 1960 byla započata masivní 9

10 výstavby panelových sídlišť v okrajových částech města Vsetín, jež měla vliv na výrazný nárůst počtu obyvatel koncem 70. let způsobený téměř výlučně přirozeným přírůstkem. Maximální hodnoty přirozeného přírůstku bylo dosaženo v roce 1975 a od tohoto roku dochází k poklesu hodnot, o dvacet let později přirozený přírůstek začal nabírat negativních hodnot a až na drobné výkyvy v letech 1999 a 2008 trvá tento stav do současnosti. Migrační saldo uvádějící rozdíl mezi počtem do území přistěhovalých a z území vystěhovalých obyvatel se naopak po většinu sledovaného období nachází v záporných hodnotách, což značí, že v SO ORP Vsetín docházelo výrazněji k emigraci než imigraci. Mezi rokem 1990 a 1996 mělo migrační saldo kladné hodnoty, a to díky již výše zmíněným změnám v hospodářské, politické a sociální sféře, která byla pro Českou republiku v devadesátých letech typická. Od té doby se však migrační saldo již trvale drží v záporných hodnotách. Vůbec k nejvyššímu celkovému nárůstu počtu obyvatel SO ORP Vsetín došlo v roce 1978 (29,22 ), po té nastal prudký pokles obyvatel, a to díky vlivu klesajícího přirozeného přírůstku a záporných hodnot migračního salda a až na rok 1992, kdy došlo k výraznějšímu nárůstu (na 11,1 %), má křivka celkového přírůstku také sestupnou tendenci. Změna počtu obyvatel města Vsetín v letech je uvedena v příloze (graf P1). Graf 2.1.2: Celková změna počtu obyvatel v SO ORP Vsetín a její složky Zdroj dat: PROCES dle ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, střední stav obyvatel Následující mapa zobrazuje srovnání migračního salda obcí SO ORP Vsetín v letech Nejpatrnější odliv obyvatel ve sledovaných letech byl zaznamenán ve městě Vsetín a v obcích Karolinka, Lidečko, Lačnov a Horní Lideč. Kladné migrační saldo se pak většinově vyskytuje v oblastech kolem města Vsetín, kam se lidé stěhují do klidných a od města odlehlejších oblastí, ale přesto v jeho blízkosti, čímž mohou využívat komfort, který Vsetín nabízí, ať již v oblasti zaměstnanosti nebo např. kultury. Nejvyšších hodnot migračního salda bylo ve sledovaných letech dosaženo v obcích Lužná, Seninka, Ústí a Růžďka, kam se v průběhu pěti let přistěhovalo více než 50 osob. 10

11 Mapa 2.2: Migrační saldo v obcích SO ORP Vsetín v letech Zdroj dat: PROCES dle ČSÚ, běžná evidence obyvatel, 2012 Velmi důležitá a o demografickém vývoji vypovídající hodnota je struktura obyvatel dle pohlaví a věku. Nejpočetnější složkou populace SO ORP Vsetín jsou osoby v produktivním věku, následované osobami staršími 65 let, což potvrzuje celorepublikový trend, kdy složka seniorů postupně začíná převyšovat dětskou složku v populaci. Zatímco v rámci předproduktivní a produktivní složky mají muži nad ženami početní převahu, seniorského věku (65 a více let) se dožívá více žen. Tento stav odpovídá evropskému demografickému vývoji, kdy se v průběhu posledních let rodí vyšší počet mužů než žen, ovšem vzhledem ke zdravotním predispozicím a životnímu stylu se vyššího věku dožívají ženy. Detailnější rozložení obyvatel správního obvodu ORP Vsetín dle pohlaví a věku ke konci roku 2011 je uvedeno v následující tabulce, věkové složení města Vsetín je uvedeno v příloze (Tabulka P 1). Tabulka 2.1.2: Struktura obyvatel dle pohlaví a věku v SO ORP Vsetín Pohlaví Věkové složení obyvatel SO ORP Vsetín 0-14 let let 65 a více let a nezjištěno Muži Ženy Celkem Zdroj dat: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav k Jedním z možných ukazatelů procesu stárnutí populace je také index stáří vyjadřující počet obyvatel ve věku 65 a více let připadajících na 100 dětí do 15 let věku. Je-li výsledná velikost indexu nižší než sto, je podíl sledované dětské složky obyvatel vyšší než podíl starších osob, a naopak převyšuje-li výsledná hodnota indexu sto, je počet osob ve věku nad 65 let vyšší než počet dětí v populaci. Hodnota indexu stáří SO ORP Vsetín se od počátku sledovaného období, tedy od roku 1992, neustále zvyšovala, v roce 2007 již byla překročená pomyslná 11

12 hranice hodnoty 100 a index stáří v tomto roce dosahoval hodnoty 104. V následujících letech index stáří neustále stoupal, dle nejnovějších údajů z roku 2012 dosahoval index stáří hodnoty 124,7 (na 100 dětí v populaci připadalo necelých 125 seniorů). Následující graf rovněž znázorňuje v čase klesající křivku podílu dětské složky v území a naopak vzrůstající křivku seniorů. Graf 2.1.3: Vývoj indexu stáří v SO ORP Vsetín v letech Zdroj dat: Běžná evidence obyvatelstva, stav obyvatel vždy k V současné době, resp. k byl největší podíl osob starších 60 let zjištěn v obcích Malá Bystřice (28,5 %) a Karolinka (28 %), dále také v obcích Velké Karlovice, Kateřinice, Pozděchov či Valašská Senice (všechny nad 25 %). Naopak nejnižší podíl seniorů v obci byl zaznamenán v Prlově, kde osoby starší 60 let představují pouze 8 % populace, pod 20 % jich je také v obcích Hošťálková, Francova Lhota, Horní Lideč a Valašská Polanka. V následující tabulce jsou obce správního obvodu Vsetín seřazeny podle populační velikosti, pravý sloupec uvádí konkrétní hodnoty podílu osob starších 60 let v obcích. Tabulka 2.1.3: Počet obyvatel jednotlivých obcí SO ORP Vsetín včetně podílu osob starších 60 let v obcích Obec Počet obyvatel Počet z toho nad 60 let Vsetín* ,4 Nový Hrozenkov ,2 Karolinka ,8 Velké Karlovice ,1 Halenkov ,7 Hovězí ,8 Hošťálková ,9 Huslenky ,5 Jablůnka ,9 Lidečko ,1 Ratiboř ,6 Francova Lhota ,2 Liptál ,4 Horní Lideč ,6 Valašská Polanka ,1 Kateřnice ,1 Podíl 12

13 Obec Počet obyvatel Počet z toho nad 60 let Bystřička ,7 Růžďka ,3 Lačnov ,5 Janová ,0 Lhota u Vsetína ,9 Leskovec ,3 Pržno ,2 Ústí ,9 Lužná ,3 Střelná ,4 Zděchov ,4 Pozděchov ,0 Prlov ,0 Valašská Senice ,5 Seninka ,8 Malá Bystřice ,5 Údaje k *Pozn. údaje za město Vsetín převzata ze SLDB 2011 V rámci demografické analýzy SO ORP Vsetín byl sledován také počet sňatků a rozvodů v území v letech , přičemž uzavřených sňatků je každoročně v průměru o 150 více než rozvedených manželství. Během let se počty sňatků každoročně snižovaly, poté se počet sňatků až do roku 2007 neustále zvyšoval, maxima 347 sňatků bylo dosaženo v roce Od tohoto roku se počty sňatků neustále snižují a to až do roku 2011, kdy křivka dosáhla svého minima 238 sňatků. Po tomto roce se počet uzavřených manželství opět mírně navýšil (o 62 sňatků). Křivka vývoje počtu rozvodů měla ve sledovaných letetch výrazně vyrovnanější průběh charakteristický postupným dlouhodobým snižování počtu rozvedených manželství. Přesto měla rozvodovost mezi lety mírně vzrůstající tendenci, kromě výkyvu v roce 2006, kdy došlo k poklesu počtu rozvodů. Nejnižší počet realizovaných rozvodů byl zaznamenán v roce 2009 s počtem 131 rozvodů. Graf 2.1.4: Vývoj sňatků v ORP Vsetín v letech Podíl Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stav vždy k

14 Z pohledu rodinného stavu převládá v oblasti počet ženatých a vdaných osob v celkovém počtu osob ( mužů a žen). Svobodných je v oblasti celkem osob, rozvedených je celkem obyvatel a ovdovělých osob je o zhruba 300 méně než rozvedených. Z pohledu pohlaví lze zaznamenat převyšující počet svobodných mužů oproti ženám, naopak vdaných, rozvedených a ovdovělých je více žen než mužů. Zde se opět potvrzuje trend výrazně vyšší mortality mužů než žen. Detailnější náhled na rodinný stav dle pohlaví v SO ORP Vsetín v roce 2011 je uveden v následující tabulce, obdobné údaje za město Vsetín jsou uvedeny v příloze (Tabulka P2). Tabulka 2.1.4: Rodinný stav dle pohlaví v SO ORP Vsetín v roce 2011 Pohlaví Rodinný stav Svobodný/svobodná Ženatý/vdaná Rozvedený/rozvedená Vdovec/vdova Muži Ženy Celkem Zdroj dat: PROCES dle ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav k Neúplné rodiny s dětmi a jen jedním rodičem jsou ohroženy sociálními problémy vycházejícími z faktu, že se prudce snižuje příjem těchto domácností. To s sebou většinou přináší náhlý pokles finančních standardů v rámci rodiny. Někdy může finanční situace hraničit s chudobou, která bývá spjata se sociálním odcizením členů rodiny od svých druhů z dob před finanční tísní. Takovéto neúplné rodiny s nízkými příjmy se tak mohou dostat až na pokraj společnosti. Prognóza věkového složení obyvatelstva v SO ORP Vsetín Jednou ze základních charakteristik hodnotících demografický vývoj a naznačující možné budoucí sociální hrozby a problémy je věková struktura obyvatelstva. Stárnutí populace a úbytek obyvatel patří mezi demografické problémy, které se dotýkají nejen SO ORP Vsetín, ale i celé České republiky a řady evropských zemí. Hlavní příčinou tohoto stupňujícího se problému je snižování porodnosti v závislosti na rostoucích sociálních nejistotách, snižování měr úmrtnosti a prodlužující se délka života člověka. Co se však s věkem neprodlužuje, je doba, kdy je člověk schopen být zdravý a ekonomicky výkonný (prodloužil se věk, ale nezlepšilo se zdraví a životní styl). Jako velmi výrazný se v současné době jeví proces stárnutí obyvatelstva, který se vyznačuje zvyšováním podílu starších osob v populaci v poměru k ekonomicky výkonné složce obyvatel a podílu dětí. Má to za následek zvyšující se podíl ekonomicky závislých lidí majících vyšší nároky jak na systém důchodového pojištění, tak na zdravotní a sociální péči a bydlení. Na druhou stranu je nutné si uvědomit, že se tímto zvyšuje podíl osob, jež disponují cennými životními zkušenostmi, vysokou odborností a orientací ve vykonávané profesi, názorovou stabilitou, větší odpovědností, spolehlivostí, rozvážností, emoční stabilitou a celkově větší vyzrálostí. Tito lidé tak představují pro společnost značný přínos ve vztahu k vykonávání vysoce odborných pracovních činností v rámci některých profesí a rovněž při předávání svých zkušeností a znalostí mladší generaci. 1 Problematické jsou však fyzicky náročné pozice, kdy tito občané často nemají již tak dobrý fyzický fond, aby je mohli nadále vykonávat, avšak nic jiného neumí. Vývojová prognóza struktury obyvatel dle věku v horizontu 20 let poukazuje na trend silného stárnutí populace a nízké natality, kdy se počítá s celkovým úbytkem v SO ORP o obyvatel za dobu 20 let. Do budoucna bude pokračovat trend zvyšování počtu seniorů, kdy se předpokládá jejich nárůst o 7,4 % ve dvacetiletém horizontu. Zatímco v roce 2010 tvořili senioři 15,1 % z celkového složení obyvatel území SO ORP Vsetín, v roce 2030 je odhad 1 Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až

15 složky seniorů v území 22,5 %. V absolutních číslech je rozdíl mezi lety 2010 a seniorů. S nárůstem počtu seniorů je také logicky spojeno snížení aktivní části obyvatel v kategorii let, která se postupem času překlene do skupiny seniorů, a kdy se očekává pokles podílu této skupiny obyvatel na celkové populaci správního obvodu o 5,5 % (na 65 %), v absolutním vyjádření je tedy pokles očekáván o zhruba obyvatel v této věkové kategorii. Díky nízké natalitě, která by se dle prognóz neměla do budoucna měnit, se sníží stav dětské složky v oblasti o 1,9 % (z hodnoty 14,4 % na 12,5 %). V absolutním vyjádření se jedná o pokles o necelých osob. V tomto modelu však není počítáno s faktorem migrace, který by mohl dané hodnoty výrazně ovlivnit. Rozložení obyvatel SO ORP Vsetín dle věkové skupiny v letech 2010 a 2030 je uveden v následující tabulce, tatáž pro město Vsetín je uvedena v příloze (Tabulka P 3). Tabulka 2.1.5: Rozložení obyvatel SO ORP Vsetín dle věkové struktury v letech 2010 a 2030 Věková struktura Absolutně Relativně (%) Absolutně Relativně (%) Dětská složka (0-14 let) , ,5 Produktivní věk (15-64 let) , ,0 Senioři (65+) , ,5 Celkem Zdroj dat: PROCES dle ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k V následujícím grafu je znázorněna struktura obyvatel v letech 2000, 2010 a Z průběhu křivky v roce 2000 je patrný vyšší podíl dětské složky oproti následujícím létům, např. dětí ve věku 5-9 let bylo v tomto roce na území správního obvodu přibližně S jejich rostoucím věkem rostlo také jejich zastoupení ve společnosti. V roce 2000 se nejpočetnější věkovou skupinou populace staly osoby ve věku let s počtem osob (maximum počtu obyvatel dle věkových skupin ve všech sledovaných letech). Ostatní věkové skupiny nejsou již tak výrazně zastoupeny a s postupným zvyšujícím se věkem klesá také jejich počet v území. V roce 2010 již došlo ke snížení počtu obyvatel ve věkových kategoriích od 4 do 19 let, což potvrzuje obecný trend nízké natality. Počet dětí ve věku 5-9 let se snížil na zhruba a největší zastoupení v populaci území správního obvodu dosáhly osoby věkové kategorie let. I zde s rostoucím věkem přímo úměrně klesl počet obyvatel a křivka věrohodně kopíruje křivku z roku 2000 s patrným posunem počtu obyvatel o deset let. Prognóza do roku 2030 byla vypočtena na základě údajů z českého statistického úřadu, který lze očekávat za podmínek, že se nevyskytne mimořádná událost ve vývoji populace. Nejcitelnější změna se předpokládá u podílu dětské složky, kdy má dojít k dalšímu poklesu počtu dětí a naopak se předpokládá navýšení podílu starších osob. Dojde k výraznému úbytku osob zejména věkové kategorie let a nejpočetnější skupinou obyvatel území se stanou osoby ve věku let, tedy ta část populace, která měla v předešlých letech své největší zastoupení v mladší kategorii. I díky neustále se zkvalitňující zdravotní péči se počítá s mírným nárůstem počtu osob ve věkové kategorii nad 69 let a jejich pozvolnějším poklesem než v minulých letech. Rozložení obyvatel dle věkových skupin ve městě Vsetín v letech 2000, 2010 a 2030 je uvedeno v příloze (Graf P 2). 15

16 Graf 2.1.5: Rozložení obyvatel v SO ORP Vsetín dle věkových skupin v letech 2000, 2010 a 2030 Zdroj dat: PROCES dle ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1. Poměr mužů a žen v jednotlivých věkových skupinách pro SO ORP Vsetín v letech 2012 a 2032 je znázorněn pomocí věkové pyramidy, která srovnává populační změny v horizontu 20 let, podle pětiletých věkových skupin. Většina obcí v České republice má pyramidu regresivního charakteru, a to včetně SO ORP Vsetín. Tento typ věkové pyramidy je typický úzkou základnou značící nízký počet narozených dětí, tato základna by se do budoucna měla ještě více zužovat. Z porovnání jednotlivých kohort je předpokládán nejvýraznější úbytek počtu osob ve věkových skupinách od 20 do 39 let (způsobeno také hlavně díky současné slabé natalitě). Trend zvyšujícího se počtu seniorů by měl mít stále narůstající charakter. Graf věkové pyramidy pro město Vsetín pro roky 2012 a 2032 je uveden v příloze (Graf P3). Graf 2.1.6: Věková pyramida SO ORP Vsetín pro roky 2012 a 2032 Zdroj dat: PROCES dle ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k

17 Nezaměstnanost a s tím spojená sociální rizika Zlínský kraj patří mezi kraje s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v České republice. S hodnotou 7,6 % se nachází na žebříčku za Ústeckým, Moravskoslezským a Karlovarským krajem. Okres Vsetín má podle českého statistického úřadu dlouhodobě nejvyšší míru nezaměstnanosti ze všech okresů ve Zlínském kraji (11,9 %), SO ORP Vsetín dosahuje v průměru o 3-4 % vyšších hodnot v porovnání s krajským průměrem. Míra nezaměstnanosti správního obvodu dosahuje obdobných hodnot jako křivka hodnot samotného města, obě pak kopírují průběh křivky kraje. Obecně lze říci, že hodnoty míry nezaměstnanosti, až na drobné sezónní výkyvy, od roku 2003 do roku 2008 klesaly, minima bylo dosaženo v květnu/červnu 2008, kdy míra nezaměstnanosti klesla pod 7 %. Poté hodnoty začaly prudce narůstat až k dosažení maxima počátkem roku 2010 (SO ORP Vsetín cca 15 %). Od roku 2009 lze vypozorovat převyšující míru nezaměstnanosti správního obvodu oproti samotnému městu Vsetín, což svědčí o koncentraci pracovních míst do centra správního obvodu a úbytku pracovních příležitostí v okolních menších obcích. Graf 2.1.7: Míra nezaměstnanosti v Zlínském kraji, SO ORP Vsetín a městě Vsetín Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistiky V SO ORP Vsetín reálně hrozí výskyt sociálních rizik vyplývajících mj. z vyšší míry nezaměstnanosti a tím také vyššího počtu osob, které potřebují pomoc v hmotné nouzi. Ta je upravována zákonem č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, kdy je pomoc těmto osobám jedním z opatření České republiky v boji proti sociálnímu vyloučení. Vychází z principu, že každá osoba, která pracuje, se musí mít lépe než ta, která nepracuje, popřípadě se práci vyhýbá. Jedná se v zásadě o stav, kdy osoba či rodina nemá dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovni ještě přijatelné pro společnost. Současně si tyto příjmy nemůže z objektivních důvodů zvýšit a vyřešit tak svoji nelehkou situaci vlastním přičiněním. 17

18 Dávkami, kterými se řeší pomoc v hmotné nouzi, jsou: 1. Příspěvek na živobytí vydává se v případě nedostatečného příjmu osob/společně posuzovaných osob. 2. Doplatek na bydlení pomáhá s vlastními příjmy občana uhradit odůvodněné náklady na bydlení (tj. nájem, služby spojené s bydlením a náklady za dodávky energií). 3. Mimořádná okamžitá pomoc poskytuje se v situacích nepříznivého a mimořádného charakteru, kdy je pomoc potřeba poskytnout bezprostředně. V rámci SO ORP Vsetín je nejčastěji využíváno vyplácení příspěvku na živobytí, v menší míře pak doplatku na bydlení. Mimořádná okamžitá pomoc je vzhledem ke svému charakteru poskytována ve výrazně nižším počtu případů. Zatímco v letech počet vyplácených měsíčních dávek v hmotné nouzi klesal, od počátku roku 2009, resp. od roku 2010 je patrný jeho výrazný nárůst (zejména v případě příspěvku na živobytí). Celkové množství vyplácených příspěvků na živobytí stoupá v návaznosti na zvyšující se počet nezaměstnaných, dochází však i k případům, kdy ačkoliv lidé zaměstnání mají, jsou jejich příjmy natolik nízké, že jsou odkázáni na pomoc státu. Nárůst obou hodnot od počátku roku 2009 bývá připisován zejména nastupující recesi. Jedním z možných, nikoliv však výlučných, činitelů této situace může být také skutečnost, že byla sledovaná oblast v tomto období zasažena povodněmi. Při pohledu na následující graf či na tabulku P4 v příloze lze vypozorovat dlouhodobě vzrůstající tendenci křivky/hodnot příplatku na bydlení, povodňový stav tak mohl ke zhoršení situace pouze přispět, nebyl však jeho primární příčinou. Bude-li nezaměstnaných, a tudíž i vyplácených dávek a příspěvků přibývat i nadále v kontrastu s ubývajícími občany v produktivním věku zapojenými do pracovního procesu, státní prostředky pro vyplácení příspěvků se budou ztenčovat. V situaci, kdy se bude snižovat hodnota dávek, vzroste vedle míry kriminality i výskyt nových sociálních problémů a rizik. Vývoj počtu vyplácených měsíčních dávek pomoci v hmotné nouzi ve městě Vsetín je uveden v příloze (tabulka P5 a graf P4). Graf 2.1.8: Vývoj ukazatelů sociálních rizik v SO ORP Vsetín v letech Zdroj: MPSV 2011, GIS0 18

19 Jedním z důležitých faktorů pro atraktivnost oblasti a také pro pocit bezpečí jeho obyvatel je míra kriminality v území. Počet zjištěných trestných činů v okrese Vsetín se v porovnání let 2005 a 2012 snížil, jejich nejvyšší počet byl zjištěn v roce 2008 (3 008). Od roku 2010 se tento počet snižuje a v roce 2012 bylo dosaženo minima, tedy zjištěných trestných činů. Podíl objasněných trestných činů se v rámci celého sledovaného období pohybuje okolo 50 %. Pro Českou republiku je objasněnost kriminálních činů v tomto rozmezí běžná. Obdobný vývoj lze zaznamenat také v porovnání se Zlínským krajem, graf znázorňující kriminalitu kraje v letech je uveden v příloze (graf P5). Graf 2.1.9: Počet trestných činů v okrese Vsetín v letech 2005 až 2012 Zdroj dat: Český statistický úřad S klesajícím počtem zjištěných trestných činů se od roku 2010 v okrese Vsetín snižuje také index kriminality (počet trestných činů na obyvatel). Zatímco v roce 2008 dosahoval hodnoty 207, do roku 2012 klesl na hodnotu 170. Nejčastěji se jedná o krádeže prosté a krádeže vloupáním. Dále jsou v území často páchány zbývající trestné činy, mezi něž patří nejčastěji zanedbání povinné výživy, ohrožení pod vlivem návykové látky a opilství či nedbalostní dopravní nehody. Graf : Index kriminality v okrese Vsetín v letech 2008 až 2012 Zdroj dat: Rok 19

20 3 Vyhodnocení dat z dotazníkového průzkumu Prostřednictvím realizace dotazníkového šetření byly zjišťovány potřeby a názory starostů obcí SO ORP Vsetín, poskytovatelů sociálních služeb a uživatelů, resp. skupin uživatelů sociálních služeb na území SO ORP. 3.1 Metodologie průzkumů Při nastavení průzkumu v rámci realizace zakázky bylo využito kvantitativních výzkumných metod, kdy byly informace od dotčených subjektů zjišťovány prostřednictvím dotazníkového šetření. Design výzkumu a příprava obsahu dotazníků byla provedena společností PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. ve spolupráci se zadavatelem a pracovními skupinami. Distribuci dotazníků a sběr dat zajišťoval zadavatel, vytvoření datové matice a zpracování výstupů dotazníkového šetření v programu IBM SPSS verze 20 provedla společnost PROCES. Datum uskutečnění sběru dat: Cílová skupina: Průzkum byl realizován se starosty obcí SO ORP Vsetín (s výjimkou samotného města Vsetín), s uživateli a poskytovateli sociálních služeb v území. Průzkum se starosty obcí Do dotazníkového šetření byli zapojeni starostové obcí spadajících do správního obvodu obce s rozšířenou působností Vsetín, samotné město Vsetín do tohoto průzkumu zařazeno nebylo. Celkem bylo sesbíráno 31 platných dotazníků (všechny obce SO ORP). Průzkum mezi uživateli sociálních služeb Následující tabulka znázorňuje strukturu respondentů dotazníkového šetření v členění dle jednotlivých cílových skupin uživatelů sociálních služeb, na něž byl průzkum zaměřen. Dohromady bylo dosaženo celkového počtu 599 sesbíraných dotazníků, z nichž bylo 388 vyplněno ženami a 211 muži. V průzkumu bylo dodrženo reprezentativní zastoupení dle základního souboru. Nejpočetnější skupinou respondentů se stali senioři s 277 vyplněnými dotazníky a následně osoby se zdravotním postižením se 150 zúčastněnými osobami. V rámci skupiny rodina s dětmi bylo sesbíráno celkem 101 platných dotazníků a v rámci ohrožených osob bylo dotazníků sesbíráno celkem 71. Dvě poslední jmenované skupiny jsou dále členěny na dílčí podskupiny (viz následující tabulka). Tabulka 3.1.1: Struktura respondentů dotazníkového šetření Cílová skupina Počet respondentů Ženy Muži Celkem Senioři Osoby se zdravotním postižením Rodina a děti Ohrožené skupiny Rodiny s dětmi Matky s dětmi Děti a mládež Celkem Osoby ohrožené domácím násilím Osoby bez přístřeší Mladí dospělí Celkem Celkem

21 Průzkum mezi poskytovateli sociálních služeb Do průzkumu bylo zapojeno celkem 58 poskytovatelů sociálních služeb a organizací poskytujících sociální služby a související aktivity na území SO ORP Vsetín. 3.2 Výstupy z průzkumu mezi starosty obcí V rámci zpracování studie byl proveden dotazníkový průzkum se starosty 31 obcí SO ORP (s výjimkou města Vsetín). Pro potřeby interpretace výsledků a specifikaci potřeb území byly obce kategorizovány a rozděleny podle počtu obyvatel na obce malé (do obyvatel), jichž je 17, a velké (nad obyvatel), jichž je 14. Populačně největšími obcemi SO ORP Vsetín jsou (mimo samotného města Vsetín, s nímž v tomto dotazníkovém šetření nebylo pracováno) Nový Hrozenkov, Karolinka, Velké Karlovice, Halenkov, Hovězí, Hošťálková, Huslenky a Jablůnka s více než obyvatel. Naopak nejmenšími obcemi jsou Valašské Senice, Seninka a Malá Bystřice s počtem obyvatel do Pro názornost rozmístění obcí s počtem obyvatel do a nad slouží následující mapa. Mapa 3.1: Rozložení obcí v SO ORP Vsetín dle populační velikosti Jako největší sociální problém obcí SO ORP Vsetín bývá obecně vnímána nezaměstnanost a s ní související ekonomické problémy domácností, rostoucí počet osamělých seniorů a problémy spojené s jejich bydlením, příp. bydlením pro potřebné (např. nemocné osoby či osoby s nízkými příjmy), jimž není umožněno důstojné dožití v prostředí svého domova. Z pohledu populačně malých a velkých obcí se nejedná o významnější rozdíly v odpovědích jejich starostů, pouze u populačně menších obcí je nezaměstnanost a s ní související negativní dopady vnímána výrazněji, stejně jako byly častěji zmiňovány problémy s dostupností a zhoršeným dopravním napojením, zadluženost domácností, problematika stárnutí populace a nemožnost tuto situaci vlastními silami řešit (nedostatečné zajištění 2 Údaje platné k

22 bydlení pro seniory či jinak potřebné osoby v obcích) či závislost na alkoholu jako dopad společenského propadu obyvatel či jednoduše specifiko sledované oblasti, kde má palírenství dlouholetou tradici. V obcích SO ORP Vsetín se nejčastěji vyskytují následující skupiny obyvatel ohrožené sociálním vyloučením: osoby dlouhodobě nezaměstnané (29 obcí), osoby závislé na alkoholu (28 obcí), osoby se zdravotním postižením, zadlužené osoby nebo domácnosti (25 obcí), matky samoživitelky (24 obcí), nemocní a senioři (23 obcí) a rodiny s malými dětmi (21 obcí). V menší míře se pak obce potýkají s problémem osob bez domova (14 obcí) a osob ohrožených domácím násilím (13 obcí). Osoby závislé na drogách se vyskytují dle výsledku šetření v 8 obcích SO ORP. Graf 3.2.1: Skupiny ohrožené sociálními problémy na území obcí SO ORP Vsetín Otázka: Vyskytují se ve vaší obci vybrané skupiny obyvatel ohrožené sociálními problémy? Z pohledu populačně malých obcí správního obvodu byl nejčastěji uváděn výskyt osob dlouhodobě nezaměstnaných a závislých na alkoholu (detailněji uvedeno v následující tabulce). Obtížně zjistitelná je situace v případě osob závislých na drogách, kdy 16 starostů malých obcí uvedlo, že nevědí, zda se na území jejich obce vyskytují osoby pravidelně užívající návykové látky. Obdobná situace platí pro osoby ohrožené domácím násilím, jejichž počet se rovněž velmi obtížně zjišťuje. Tabulka 3.2.1: Výskyt skupin ohrožených sociálními problémy na území malých obcí SO ORP Vsetín Ano Ne Nevím Senioři Osoby se zdravotním postižením Osoby bez domova Osoby závislé na drogách Osoby závislé na alkoholu Osoby dlouhodobě nezaměstnané Osoby nebo domácnosti zadlužené Osoby ohrožené domácím násilím

23 Ano Ne Nevím Rodiny s malými dětmi Matky samoživitelky Nemocní Otázka: Vyskytují se ve vaší obci vybrané skupiny obyvatel ohrožené sociálními problémy? Pozn.: Vyhodnoceno z platných odpovědí V případě populačně velkých obcí správního obvodu je výskyt skupin ohrožených sociálními problémy širší. V obcích nad obyvatel byl zjištěn nejčastější výskyt osob se zdravotním postižením, osob závislých na alkoholu, osob dlouhodobě nezaměstnaných a zadlužených osob nebo domácností, dále také výskyt seniorů, rodin s malými dětmi, matek samoživitelek či nemocných osob. Pro osoby závislé na drogách a ohrožené domácím násilím platí obdobná situace jako v případě malých obcí. Tabulka 3.2.2: Výskyt skupin ohrožených sociálními problémy na území velkých obcí SO ORP Vsetín Ano Ne Nevím Senioři Osoby se zdravotním postižením Osoby bez domova Osoby závislé na drogách Osoby závislé na alkoholu Osoby dlouhodobě nezaměstnané Osoby nebo domácnosti zadlužené Osoby ohrožené domácím násilím Rodiny s malými dětmi Matky samoživitelky Nemocní Otázka: Vyskytují se ve vaší obci vybrané skupiny obyvatel ohrožené sociálními problémy? Pozn.: Vyhodnoceno z platných odpovědí Žádná z obcí SO ORP Vsetín není zřizovatelem sociálních služeb. Ačkoliv se v některých z obcí zařízení sociálních služeb nacházejí, jejich zřizovatelem je např. město Vsetín či jiná z obcí mimo správní obvod. Na území některých obcí se pak nacházejí domy s pečovatelskou službou (např. obec Karolinka, Hošťálková) či jsou v rámci obce zajišťovány rozvozy obědů (zejména seniorům), jež však nejsou sociální službou dle zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách. Do většiny obcí (28) zajíždí poskytovatelé sociálních služeb z jiných obcí, tito poskytovatelé nezajíždějí pouze do Nového Hrozenkova a Janové, v rámci Pozděchova nebylo na tuto otázku odpovězeno. Z výše uvedeného vyplývá nutnost úzké spolupráce jednotlivých obcí s poskytovateli sociálních služeb, kdy 26 obcí tyto poskytovatele podporuje finančně a 7 obcí podporuje poskytovatele sociálních služeb jiným způsobem. Např. obec Halekov podpořila poskytovatele sociálních služeb prostřednictvím daru v podobě budovy (pro Charitu sv. rodiny), obec Huslenky pak má k dispozici letáky, plakáty a poskytuje kontakty na poskytovatele sociálních služeb, obec Leskovec pořádá sbírky šatstva. Ve většině sledovaných obcí nepůsobí vlastní sociální pracovník, svého sociálního pracovníka má pouze 5 obcí správního obvodu. Výrazně vyšší počet obcí však má kontaktního pracovníka, který spolupracuje s poskytovateli sociálních služeb (cca 2/5 všech obcí SO ORP). Většina představitelů obcí se rovněž domnívá, že má obec dostatek informací o poskytovatelích sociálních služeb, pouze 6 obcí s tímto tvrzením nesouhlasí. 23

24 Graf 3.2.2: Potřebnost sociálních služeb v obcích SO ORP Vsetín Otázka: Údaje o potřebnosti sociálních služeb: Má vaše obec zajištěny sociální služby? Jak vaše obec spolupracuje s poskytovateli sociálních služeb? V následujících tabulkách jsou uvedeny údaje v členění na malé a velké obce správního obvodu. Výraznější diferenciace nastává zejména v přítomnosti kontaktního pracovníka, který spolupracuje s poskytovateli sociálních služeb, kdy mají tuto osobou pouze 4 malé obce, zatímco v případě velkých obcí je to dvojnásobek. Na druhou stranu v malých obcích panuje subjektivně dle vyjádření místních starostů větší informovanost o poskytovatelích sociálních služeb, než v případě obcí velkých. Tabulka 3.2.3: Potřebnost sociálních služeb malých obcí SO ORP Vsetín Ano Ne Neodpovědělo Obec má zřízeny vlastní sociální služby Do obce zajíždí poskytovatel z jiné obce Obec má kontaktního pracovníka, který spolupracuje s poskytovateli sociálních služeb Obec má svého sociálního pracovníka Obec podporuje finančně poskytovatele sociálních služeb Obec podporuje poskytovatele sociálních služeb jinak Má vaše obec dostatek informací o poskytovatelích sociálních služeb? Otázka: Údaje o potřebnosti sociálních služeb: Má vaše obec zajištěny sociální služby? Jak vaše obec spolupracuje s poskytovateli sociálních služeb? Má vaše obec dostatek informací o poskytovatelích sociálních služeb? Tabulka 3.2.4: Potřebnost sociálních služeb velkých obcí SO ORP Vsetín Ano Ne Neodpovědělo Obec má zřízeny vlastní sociální služby Do obce zajíždí poskytovatel z jiné obce Obec má kontaktního pracovníka, který spolupracuje s poskytovateli sociálních služeb Obec má svého sociálního pracovníka Obec podporuje finančně poskytovatele sociálních služeb Obec podporuje poskytovatele sociálních služeb jinak

25 Ano Ne Neodpovědělo Má vaše obec dostatek informací o poskytovatelích sociálních služeb? Otázka: Údaje o potřebnosti sociálních služeb: Má vaše obec zajištěny sociální služby? Jak vaše obec spolupracuje s poskytovateli sociálních služeb? Má vaše obec dostatek informací o poskytovatelích sociálních služeb? Mezi nejčastěji uváděné poskytovatele sociálních služeb, s nimiž obce, ať už malé či velké, v rámci SO ORP spolupracují, patří Charita svaté rodiny Nový Hrozenkov, Charita Valašské klobouky, Charita Vsetín, Diakonie Vsetín, Letokruhy, o.p.s., Svaz neslyšících a nedoslýchavých či Azylový dům Vsetín. Lze předpokládat, že v populačně menších obcích si v rámci fungujících rodinných vazeb obyvatelé snaží pomáhat a obec zasahuje v případě potřeby, kdy např. řeší problémy se sociálním odborem v pověřené obci. Tato skutečnost však velmi záleží na jednotlivcích v daných obcích a jejich povahových vlastnostech, časových možnostech apod. a nelze ji proto zobecňovat pro celé území či území všech populačně malých obcí. V oblasti sociálních služeb obce ve velké míře postrádají zejména ubytovací kapacity pro seniory či jinak potřebné osoby, finanční prostředky a dostatečnou míru informovanosti o možnostech pro osoby, jež jsou nuceni sociálních služeb využívat. Především vzhledem k vyššímu podílu počtu seniorů v malých obcích postrádají právě tyto obce možnost zajištění potřebné infrastruktury pro seniory (bydlení, stravování a místa pro setkávání seniorů apod.). V populačně velkých obcí pak rovněž chybí objekty pro seniory či jinak potřebné osoby, jež by zajišťovaly stálou péči, zlepšit by se dle vyjádření respondentů měla také informovanost občanů o sociálních službách či aktivity pro mládež. S výše uvedeným přímo souvisí záměry obcí v sociální oblasti, jež jsou do značné míry orientovány právě na podporu bydlení seniorů či potřebných osob. Například ve Velkých Karlovicích je plánována výstavba domů s malometrážními byty, v Halenkově rozšíření nabídky bydlení a služeb v sociální oblasti, v Pozděchově rekonstrukce objektu v majetku obce na sociální byty, chráněné bydlení je výhledově plánováno v Bystřičce. Dále jsou ubytovací kapacity pro seniory plánovány v obcích Hovězí (domov pro seniory), Lidečko (byty pro seniory), Liptál (stálá péče o seniory, stacionář), Kateřinice (domov pro seniory), Pržno (domov pro seniory). Obec Zděchov si klade za cíl zaměřit se na sociální prevenci a v plánu je také výstavba DPS (ač se nejedná o sociální službu dle zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách). Některé obce v rámci SO ORP Vsetín se podílejí na společném záměru Sdružení obcí Hornolidečska na vybudování domu sociálních služeb ve Valašské Polance. Konkrétně jsou do projektu zapojeny obce Francova Lhota, Valašská Polanka, Leskovec, Ústí, Lužná a Seninka. Situace v malých i velkých obcích je v této oblasti téměř totožná, pro obě kategorie platí, že cca polovina obcí má v sociální oblasti nějaký záměr a druhá polovina nikoliv (často z finančních důvodů). 3.3 Analýza uživatelů sociálních služeb Lidé, kterým jsou sociální služby určeny a poskytovány z důvodu jejich sociální situace jsou nepostradatelnými účastníky pro plánování dalšího rozvoje oblasti. Názory uživatelů sociálních služeb jsou v tomto procesu nepřehlédnutelné, jelikož se mohou subjektivně vyjádřit ke spokojenosti, potřebnosti a identifikaci nejpalčivějších problémů v oblasti sociálních služeb v daném území. Obecně lze říci, že jsou uživatelé na území SO ORP Vsetín s poskytovanými sociálními službami spokojeni, v průměru byla v dotazníkovém šetření míra spokojenosti označena hodnotou 88,2 bodů ze sta možných. Jako nejspokojenější se pak jeví skupina rodina a děti (95,7) a senioři (90,1), ohrožené skupiny v průměru dosahovali na škále spokojenosti hodnot 83 a osoby se zdravotním postižením hodnot 81,4. Míra spokojenosti uživatelů do jisté míry 25

26 závisí také na délce využívání sociálních služeb. Nejdéle je užívají osoby se zdravotním postižením (v průměru téměř 6 let), senioři (v průměru přes 4 roky), rodina a děti a ohrožené skupiny. Čím déle osoby sociální služby užívají, tím, i přes svou výraznou míru spokojenosti se službami, kritičtější dokážou být a identifikují oblasti, v nichž spatřují možnosti zlepšení fungování sociálních služeb tak, aby se pro ně staly dostupnějšími a uživatelsky příjemnějšími. Obecně lze říci, že by uživatelé sociálních služeb v největší míře přivítali zlepšení finanční dostupnosti, tedy snížení cen služeb. Toto tvrzení je však v rámci jednotlivých skupin velmi rozdílné, v tomto smyslu se nejvýrazněji vyjádřili osoby se zdravotním postižením a senioři, zatímco rodina a děti a ohrožené skupiny tuto oblast nepovažují za problematickou. Důvodem může být fakt, že právě dvě poslední zmíněné skupiny často využívají služeb sociálního poradenství či sociální prevence, jež jsou do značné míry poskytovány zdarma či za výrazně nižších finančních nákladů oproti službám sociální péče, jež využívají osoby se zdravotním postižením a senioři. Skupina rodina a děti by tak ocenila zlepšení situace zejména v oblasti časové dostupnosti sociálních služeb, resp. prodloužení provozní doby či zajištění potřeby akutní pomoci. Totéž by přivítaly také ohrožené skupiny, stejně jako zvýšení míry respektování přání a potřeb uživatelů sociálních služeb a jiné (např. v oblasti vybavení prostor, jež tato skupina v rámci poskytování sociálních služeb využívá). Detailnější údaje k délce využívání sociálních služeb a spokojenosti s poskytovanými službami jsou uvedeny v příloze (tabulky P6 a P7), možnosti zlepšení fungování sociálních služeb jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 3.3.1: Možnosti zlepšení fungování sociálních služeb Osoby se zdravotním postižením % kladných odpovědí Cílová skupina Senioři Rodina a děti Ohrožené skupiny Celkem Finanční dostupnost (cena služby) 25,3 26,6 3,0 5,6 19,8 Časová dostupnost (provozní doba) 16,7 7,9 19,8 16,9 13,2 Respektování přání a potřeb uživatelů 11,3 9,7 5,9 16,9 10,3 Dostupnost místní/prostorová 14,0 9,7 5,0 9,9 10,0 Kvalita poskytované služby 8,0 6,5 6,9 8,5 7,2 Jiná oblast 4,0 3,6 10,9 19,7 6,8 Otázka: Co by se podle Vás mělo na fungování sociálních služeb zlepšit? Drtivá většina uživatelů sociálních služeb (přes 89 % uživatelů) má dostatek informací o nabídce sociálních služeb a možnostech pomoci, zejména se pak jedná o seniory, přes 94 % z nich se v této oblasti vyjádřilo kladně. Naopak osoby se zdravotním postižením se cítí dostatečně informováni pouze z necelých 80 %. Více k této problematice viz příloha (tabulka P8). Nejčastějším zdrojem informací o využívaných sociálních službách jsou pro uživatele v rámci všech sledovaných skupin jejich známí (nejvýrazněji v rámci ohrožených skupin přes 43 % respondentů). Osoby se zdravotním postižením pak ve zvýšené míře získávají informace také z nemocni a ambulancí lékařů či jsou přímo kontaktováni poskytovatelem sociální služby (organizací). Kontaktováni poskytovatelem bývají často také ohrožené skupiny, jež získávají informace i z městského úřadu či jiných zdrojů, a to např. od terénních pracovníků, kurátorů policie či na úřadu práce. Senioři se pak o službách dozvídají dále např. v novinách, z nemocnic a ambulancí lékařů, skupina rodina a děti také z městského úřadu. 26

27 Tabulka 3.3.2: Zdroj informací o sociálních službách Osoby se zdravotním postižením % kladných odpovědí Cílová skupina Senioři Rodina a děti Ohrožené skupiny Celkem Od známých 35,5 38,5 32,7 43,7 37,3% Z městského úřadu 11,3 8,6 27,7 15,5 13,3% Z nemocnic/ambulance lékařů 28,0 12,2 0,0 1,4 12,8% Byl (a) jsem kontaktován (a) poskytovatelem/organizací 23,3 9,0 2,0 16,9 12,3% Jinde 8,7 8,6 5,9 16,9 9,7% Z místních novin 8,0 12,6 5,0 0,0 8,7% z neformálních organizací (kluby) 11,3 4,3 4,0 4,2 6,0% Z webových stránek 8,0 2,5 8,9 5,6 5,3% Ze schůzí, veřejných setkání 8,0 4,7 0,0 1,4 4,3% Z místní kabelové televize 2,7 2,5 1,0 0,0 2,0% Otázka: Kde jste se o službě dozvěděl/a? Z pohledu cenové dostupnosti jsou sociální služby nejnáročnější, jak již bylo uvedeno v textu dříve, pro osoby se zdravotním postižením a pro seniory. Při bližším pohledu na odpovědi uvedených skupin uživatelů byly zjištěny rozdílné finanční prostředky na sociální služby v závislosti na stupni jejich postižení a využívané službě, někteří z uživatelů jsou však nuceni měsíčně vynaložit na služby až Kč. Stejně tak rozdílný je i podíl úhrady za sociální služby na celkových příjmech osob. V rámci dotazníkového šetření bylo zjištěno, že v některých případech představují finanční prostředky vynaložené na sociální služby osob se zdravotním postižením a seniorů pouze část jejich celkového příjmu (např. 1/10), příp. osoby využívají služeb bezplatných, jiní však vynakládají na sociální služby až 85 % svých celkových příjmů. Objevily se i případy, kdy uživatelům sociálních služeb jejich celkový měsíční příjem na pokrytí služeb nevystačí a bez finanční pomoci rodiny by si je nemohli dovolit (týká se zejména seniorů). Přehled, do jaké míry jsou sociální služby pro jednotlivé skupiny jejich uživatelů cenově dostupné, znázorňuje následující tabulka. Tabulka 3.3.3: Cenová dostupnost sociálních služeb Cílová skupina Průměrný postoj Osoby se zdravotním postižením 36,4 Senioři 31,1 Rodina a děti 51,8 Ohrožené skupiny 46,1 Celkem 37,7 Otázka: Jsou sociální služby pro vás cenově dostupné? *Použitá škála: 0=rozhodně ne; 100=rozhodně ano Senioři V důsledku vývoje demografických změn, zejména stárnutí populace, na území SO ORP Vsetín lze do budoucna předpokládat zvyšující se nárůst počtu osob v postproduktivním věku, s čímž bude souviset také nutnost posilování sociálních služeb především pro tuto cílovou skupinu. Je nutné zajistit nejen jejich dostupnost a dostatečnou kapacitu, ale také nabídkovou pestrost zahrnující mimo terénní, ambulantní a pobytové služby také doplňkové aktivity, mezi něž může být zařazena např. klubová aktivita, vzdělávací činnost či další možnosti uplatňování aktivního způsobu života seniorů. Stejně důležitá jako samotné poskytování 27

28 těchto služeb je informovanost široké veřejnosti o nabízených sociálních službách, souvisejících aktivitách a možnostech jejich využití. Dotazníkového šetření ke zjištění potřeb uživatelů sociálních služeb a péče ve spádové oblasti SO ORP Vsetín se zúčastnilo celkem 277 seniorů, z toho 200 žen a 77 mužů. Detailnější přehled struktury respondentů dle věku a pohlaví je uveden v příloze (tabulka P9). Méně než polovina seniorů (47,5 %) žije v místě svého bydliště sám/sama, tedy bez pomoci rodinných příslušníků či jiných osob sdílejících společnou domácnost. Často se jedná o domácnost dvou seniorů (manželů, partnerů), přičemž vzhledem k demografické situaci, kdy se ženy dožívají vyššího věku, je počet jednočlenných mužských domácností výrazně nižší oproti těm ženským. S rostoucím věkem pak přímo úměrně roste jejich počet. Opačná situace z pohledu pohlaví respondentů platí v případě pobírání příspěvku na péči, jež ve větší míře využívají muži. I v tomto případě platí, že s rostoucím věkem roste počet případů, kdy senioři příspěvek na péči využívají, v průměru ho pobírá přibližně 42 % z nich. Více viz příloha (tabulky P10 a P11). Senioři se cítí v místě svého bydliště relativně bezpečně (necelých 81 bodů ze 100 možných), přičemž nejbezpečněji se cítí osoby ve věku let, z pohledu pohlaví pak mají vyšší pocit bezpečí muži oproti ženám. S rostoucím věkem roste počet seniorů, jenž v důsledku snížené pohyblivosti chodí ven pouze s doprovodem či ven nechodí vůbec. Za nebezpečná místa ve Vsetíně senioři považují zejména vlakové nádraží, park a podchod v části Rybníky, dále také neosvětlená místa a silnice, kde chybí přechody pro chodce, příp. nejsou přechody osvětlené. Část seniorů cítí sníženou bezpečnost také v bezprostřední blízkosti svého domova, např. v bytových domech (špatné vztahy se sousedy, jejich bezohlednost). Údaje k pocitu bezpečí v místě bydliště dle pohlaví a věku seniorů jsou uvedeny v příloze (tabulka P12). Zvyšující se lhostejnost osob ke svým sousedům se potvrdila také zjištěním, že v případě, kdy by se senior dostal do tíživé životní situace, kdy by se o sebe pro nemoc či stáří již nemohl postarat zcela sám, bylo by setrvání ve vlastním domě/bytě za pomoci sousedů preferovaným způsobem řešení této situace pouze pro 0,4 %. Naopak největší část respondentů by ráda zůstala ve vlastním bytě/rodinném domě za pomoci rodiny téměř (37 % respondentů), příp. za pomoci sociální služby (23,5 % respondentů), přes 15 % seniorů by také volilo život v domě s pečovatelskou službou či v domově pro seniory. K příbuzným by se senioři v tíživé životní situaci stěhovat nechtěli (pouze necelé 4 % z nich). Tabulka 3.3.4: Preferovaný způsob řešení osobní tíživé životní situace Pohlaví Věk Žena Muž <= Celkem Žít ve vlastním bytě/rodinném domě za pomoci rodiny 38,5% 32,9% 38,1% 37,2% 35,6% 36,9% Žít ve vlastním bytě/rodinném domě za pomoci sociální služby 22,4% 26,3% 27,4% 20,2% 23,3% 23,5% Žít v domě s pečovatelskou službou 17,2% 15,8% 13,1% 23,4% 13,3% 16,8% Žít v domově pro seniory 15,6% 18,4% 20,2% 10,6% 18,9% 16,4% Žít v bytě/rodinném domě u příbuzných 4,7% 1,3% 1,2% 4,3% 5,6% 3,7% Jinak 1,0% 5,3% 0,0% 3,2% 3,3% 2,2% Žít ve vlastním bytě/rodinném domě za pomoci sousedů 0,5% 0,0% 0,0% 1,1% 0,0% 0,4% Otázka: Máte představu, jak byste chtěl (a) řešit svoji životní situaci v případě, že byste se o sebe již zcela sám (a), pro nemoc nebo stáří, nemohl (a) postarat? Senioři se cítí o nabídce sociálních služeb a možnostech pomoci dobře informovaní (hodnota 81,6 ze 100 možných), mírnou převahu v informovanosti mají ženy, z pohledu věku tuto oblast nejlépe hodnotí osoby ve věku let. Jak již bylo zmíněno v textu dříve, senioři získávají informace o sociálních službách a možnostech pomoci převážně od svých známých, 28

29 dále také v nemocnicích a ambulancích lékařů, z novin či městského úřadu. Nižší míra informovanosti panuje o dostupnosti kompenzačních pomůcek, jakými jsou např. invalidní vozík, WC židle či polohovací postel. O dostupnosti těchto pomůcek je dostatečně informováno 73 % seniorů, také v tomto případě platí, že informovanější jsou ženy oproti mužům. Detailnější údaje o informovanosti seniorů dle věku a pohlaví o nabídce sociálních služeb a dostupnosti kompenzačních pomůcek jsou uvedeny v příloze (tabulka P13 a P14). Další zkoumanou oblastí dotazníkového průzkumu bylo zjištění stavu chodu domácností seniorů a zajištění jejich základních potřeb. Obecně lze říci, že v případě zajištění stravování si přes 40 % seniorů vaří doma samo, často jim jsou dováženy obědy službou či jim vaří některý z rodinných příslušníků. V tomto případě však panují značné rozdíly z pohledu pohlaví i věku seniorů. Zatímco ženy si častěji vaří samy, muži preferují dovoz obědů službou či přípravu jídla rodinným příslušníkem (např. i manželkou/partnerkou ve společné domácnosti). Se vzrůstajícím věkem pak klesá počet seniorů, kteří si stravování zajišťují svépomoci (vaří si sami) a naopak roste počet těch, kteří využívají dovážky obědů prostřednictvím poskytovaných služeb. Často je také využíváno kombinovaných forem stravování, kdy si senioři např. přes víkend vaří sami a přes týden docházejí do školní jídelny, denního stacionáře apod. V případě, že by si senioři již vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nebyli schopni vařit sami, v největší míře by se obraceli na charitu či jinou sociální službu zprostředkovávající dovážku obědů, příp. na rodinné příslušníky (zejména potomky). Osoby pobývající v domovech pro seniory se stravují přímo v těchto zařízeních. Tabulka 3.3.5: Zajištění způsobu stravování u seniorů % kladných odpovědí Pohlaví Věk Žena Muž <= Celkem Vařím si sám 47,5 22,1 58,0 44,8 19,4 40,4 Dováží mi obědy služba 34,5 42,9 17,0 42,7 49,5 36,8 Vaří mi rodinný příslušník 15,0 33,8 22,7 12,5 25,8 20,2 Jinak 9,5 7,8 2,3 6,3 18,3 9,0 Chodím se stravovat jinam 5,0 5,2 2,3 5,2 7,5 5,1 Nemám zajištěno 0,5 2,6 1,1 0,0 2,2 1,1 Otázka: Jakou formou máte zajištěno stravování? Téměř 92 % seniorů má doma vhodné podmínky pro osobní hygienu (osprchování, umytí, WC), spokojenější jsou s touto oblastí muži (96 %) oproti ženám (90 %), přičemž se vzrůstajícím věkem se podmínky osobní hygieny zhoršují (více viz příloha, tabulka P15). Toto je do jisté míry způsobeno také s věkem se snižující pohyblivostí respondentů (zejména žen dožívajících se vyššího věku). V tomto ohledu by senioři přivítali především úpravu koupelny, resp. výměnu vany za sprchovací kout, senioři v pobytových zařízeních (např. domovy pro seniory) by si přáli vlastní sociální zařízení na pokoji. V případě, že by se senioři dostali do situace, v níž by potřebovali pomoci s osobní hygienou, obraceli by se v největší míře na své rodinné příslušníky, na charitu, pečovatelskou či jinou sociální službu. Z pohledu pohybu seniorů po městě je nejčastěji volena pěší chůze (40,4 %), přičemž samozřejmě s rostoucím věkem a narůstajícími zdravotními problémy se tento způsob přepravy stává méně frekventovaným a naopak přibývá seniorů, které vozí rodina. Senioři do 69 let častěji využívají také MHD či vlastní automobil, naopak osoby starší 80 let využívají k přepravě sociální služby (např. Auxilium, Diakonie, Charita, Letokruhy). 29

30 Tabulka 3.3.6: Způsob dopravy po městě % kladných odpovědí Pohlaví Věk Žena Muž <= Celkem Chodím pěšky 39,0 44,2 53,4 47,9 20,4 40,4 Vozí mě rodina 37,5 33,8 18,2 42,7 47,3 36,5 MHD 26,0 20,8 31,8 25,0 17,2 24,5 Sociální služby (Auxilium, Diakonie, Charita, Letokruhy) 19,5 16,9 10,2 15,6 30,1 18,8 Vlastní auto 10,0 14,3 26,1 6,3 2,2 11,2 Taxi 8,0 3,9 2,3 8,3 9,7 6,9 Otázka: Uveďte, jaké prostředky využíváte při dopravě po městě? Veřejná doprava ve městě je z pohledu seniorů zajištěna dostatečně, resp. s tímto tvrzením souhlasí 73,2 % dotázaných. Mezi respondenty s trvalým bydlištěm ve Vsetíně a okolních obcích nebyla zjištěna výraznější diferenciace v odpovědích. Senioři se tak ve většině případů dostanou všude tam, kam potřebují. S rostoucím věkem však přibývá míst, kam se nedostanou senioři s omezenou pohyblivostí. Zejména se jedná o nádraží, budovy bez bezbariérového přístupu, se schodištěm apod. Detailnější údaje o zajištění veřejné dopravy ve městě, potřebné dostupnosti a dostupnosti míst v případě omezené pohyblivosti seniorů v členění dle věku a pohlaví respondentů je uvedeno v příloze (tabulky P16, P17 a P18). Důležitou oblastí spokojeného života seniorů je také míra sociálních kontaktů, které osoby navazují. V případě, že chtějí být senioři mezi lidmi, většinou se obracejí na rodinu (53 %) či navštěvují Centrum pro seniory, chodí do kostela, dále také v závislosti na věku využívají návštěv mezi kamarády a známými či sousedy. Tabulka 3.3.7: Místa navazování sociálních kontaktů seniorů s okolím % kladných odpovědí Pohlaví Věk Žena Muž <= Celkem Za rodinou 51,5 57,1 56,8 59,4 43,0 53,1 Jinam 40,5 31,2 46,6 33,3 34,4 37,9 Za kamarády, známými 28,5 32,5 42,0 37,5 9,7 29,6 Za sousedem 23,0 16,9 21,6 25,0 17,2 21,3 Do knihovny 14,5 7,8 17,0 13,5 7,5 12,6 Do klubu 12,0 3,9 20,5 8,3 1,1 9,7 Do stacionáře 9,0 6,5 5,7 8,3 10,8 8,3 Do parku 4,5 6,5 4,5 3,1 7,5 5,1 Do hospody 1,0 11,7 8,0 3,1 1,1 4,0 Otázka: Kam jdete, když chcete být mezi lidmi? Přes 73 % respondentů zároveň uvedlo, že mohou ve volném čase realizovat své zájmy, přičemž s přibývajícím věkem tento podíl seniorů schopných své zájmy realizovat klesá. Důvodem je v drtivé většině případů nepříznivý zdravotní stav seniorů, jenž jim toto nedovoluje. Více k možnosti realizace zájmů ve volném čase dle věku a pohlaví seniorů v příloze (tabulka P19). Respondenti rovněž hodnotili svou současnou situaci ve vztahu k ostatním spoluobčanům. Z průzkumu vyplynulo, že se lidé ve městě chovají k seniorům spíše ohleduplně a celková atmosféra k seniorům ve městě je poměrně přátelská, na sto bodové škále, kde hodnota 100 představuje naprostý souhlas s výrokem, respondenti v průměru odpovídali hodnotou Senioři se z velké části necítí osamoceni, využívají pomoc jiných osob, zejména rodiny a dále také přátel, sousedů či pracovníků sociálních služeb (charita, pečovatelská služba apod.). S rostoucím věkem seniorů se přirozeně zvyšuje využívání pomoci jiných osob. 30

31 Tabulka 3.3.8: Subjektivní zhodnocení současné situace seniorů Průměrný postoj Pohlaví Věk Žena Muž <= Celkem Chovají se lidé ve městě k seniorům ohleduplně? 64,3 57,3 61,4 61,9 64,2 62,5 Je podle Vás celková atmosféra ve městě k seniorům přátelská? 66,1 58,8 63,0 65,7 64,1 64,2 Cítíte se osamocen? 32,9 27,5 25,3 31,4 38,0 31,5 Využíváte pomoc jiných osob? 63,7 60,5 43,0 62,8 83,1 62,9 Otázka: Zhodnoťte vaši současnou situaci. *Použitá škála: 0=rozhodně ne; 100=rozhodně ano Nejčastěji senioři v rámci pomoci jiných osob či sociální služby využívají pomoci s úklidem, při dopravě k lékaři nebo na úřad, při zařizování na úřadech, poště apod., pomoci s drobnými opravami, osobní hygienou a oblékáním. Se všemi těmito úkony pomáhá jiná osoba více než 20 % všech dotázaných seniorů. Mimo výše uvedené by senioři rádi využívali ve větší míře masáže, rehabilitace a cvičení (detailněji viz následující tabulka). Tabulka 3.3.9: Využívaný a žádaný druh pomoci jiných osob či sociální služby Využívá % kladných odpovědí Pohlaví Věk Žena Muž <= Celkem Pomoc s úklidem. 32,5 26,0 15,9 26,0 49,5 30,7 Pomoc při dopravě k lékaři nebo na úřad. 31,5 28,6 30,7 25,0 46,2 30,7 Pomoc při zařizování na úřadech, poště apod. 29,0 24,7 15,9 25,0 41,9 27,8 Pomoc s drobnými opravami. 28,0 20,8 18,2 17,7 41,9 26,0 Pomoc s osobní hygienou, oblékáním. 20,0 24,7 14,8 12,5 36,6 21,3 Masáže, rehabilitace, cvičení. 16,0 14,3 17,0 10,4 19,4 15,5 Drobné zdravotní úkony. 16,0 13,0 9,1 8,3 28,0 15,2 Kompenzační pomůcky. 13,5 15,6 5,7 13,5 22,6 14,1 Doprovod na kulturní akce. 13,0 9,1 6,8 10,4 18,3 11,9 Asistenční služba. 7,5 7,8 5,7 5,2 11,8 7,6 Chce využívat % kladných odpovědí Pohlaví Věk Žena Muž <= Celkem Pomoc s úklidem. 18,0 18,2 27,3 17,7 9,7 18,1 Pomoc s drobnými opravami. 21,5 7,8 26,1 19,8 7,5 17,7 Masáže, rehabilitace, cvičení. 19,5 11,7 26,1 15,6 10,8 17,3 Pomoc při zařizování na úřadech, poště apod. 10,5 9,1 9,1 13,5 7,5 10,1 Pomoc při dopravě k lékaři nebo na úřad. 9,0 9,1 12,5 8,3 6,5 9,0 Pomoc s osobní hygienou, oblékáním. 5,5 11,7 10,2 4,2 7,5 7,2 Drobné zdravotní úkony. 7,0 6,5 9,1 7,3 4,3 6,9 Doprovod na kulturní akce. 9,0 1,3 9,1 8,3 3,2 6,9 Kompenzační pomůcky. 6,0 3,9 10,2 6,3 0,0 5,4 Asistenční služba. 4,5 2,6 5,7 2,1 4,3 4,0 Otázka: Jaký druh pomoci jiných osob či sociální služby využíváte nebo byste chtěl(a) využívat? Ačkoliv senioři využívají pomoci jiných osob či sociálních služeb, 40 % z nich má obavu, že v případě akutních zdravotních problémů by se k nim pomoc nedostavila včas (např. při infarktu, mrtvici, pádu se zraněním apod.). Tuto obavu má o 10 % více žen (43 %) než mužů (33 %), přičemž s přibývajícím věkem obava přímo úměrně stoupá. Tvrzení koresponduje se situací, kdy s rostoucím věkem zároveň přibývá osob žijících v bytě či domě bez dalších rodinných příslušníků a dovolání se pomoci se tak pro ně stává obtížnější. Detailnější údaje o 31

32 obavě z neposkytnutí včasné pomoci v případě akutních zdravotních problémů v členění dle pohlaví a věku seniorů je uvedeno v příloze (tabulka P20). Přesto nejčastěji uváděným problémem, se kterým se senioři potýkají, je dle jejich vyjádření nedostatek finančních prostředků (uvedlo 39 % respondentů), dále se také jedná o fyzické i sociální bariéry (19 % respondentů), problémy s dopravou (13 % respondentů) či s vyřizováním přiznání příspěvku na péči, na kompenzační pomůcky aj. (11,6 %). Senioři mladší 69 let pak také postrádají možnost pracovního uplatnění. Tabulka : Nejčastější problémy seniorů % kladných odpovědí Pohlaví Věk Žena Muž <= Celkem Nedostatek finančních prostředků 40,0 36,4 55,7 32,3 30,1 39,0 Bariéry (jak fyzické tak sociální) 17,0 24,7 14,8 14,6 28,0 19,1 Problémy s dopravou 14,5 10,4 8,0 11,5 20,4 13,4 S vyřizováním přiznání příspěvku na péči, na kompenzační pomůcky aj. 13,5 6,5 12,5 11,5 10,8 11,6 Nedostatečné informace o sociálních službách 10,5 7,8 9,1 9,4 10,8 9,7 Nemožnost pracovního uplatnění 10,5 6,5 21,6 1,0 6,5 9,4 Malé možnosti využití volného času 10,5 6,5 4,5 12,5 10,8 9,4 Problémy s dostupností bezbariérového bydlení 9,5 6,5 9,1 8,3 8,6 8,7 Problémy s finančně dostupným bydlením 8,0 2,6 8,0 7,3 4,3 6,5 Zapůjčení kompenzačních pomůcek 3,0 6,5 1,1 4,2 6,5 4,0 Jiné 3,5 2,6 3,4 3,1 3,2 3,2 Absence nebo nedostupnost sociálních služeb 0,5 1,3 0,0 1,0 1,1 0,7 Špatně dostupné vzdělávání 0,5 0,0 0,0 1,0 0,0 0,4 Otázka: Uveďte, s jakými problémy se často potýkáte Osoby se zdravotním postižením Zdravotním postižením se dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, rozumí tělesné, mentální, duševní, smyslové a kombinované postižení, jehož dopady činí nebo mohou činit osobu závislou na pomoci jiné osoby. Podobně jako u seniorů je i u osob se zdravotním postižením prioritou zajištění co možná největší možné soběstačnosti těchto osob a jejich zapojení do většinové společnosti. Vedle odborného poradenství a pomoci s běžnými úkony jako je úklid, hygiena či zajištění stravy, jsou tedy sociální služby určené této cílové skupině zaměřeny na aktivizaci, získávání pracovních návyků a pomoc s uplatněním na trhu práce. Průzkum vychází z odpovědí 150 osob se zdravotním postižením. Skupinu respondentů tvořilo 60,7 % žen a 39,3 % mužů. Příspěvek na péči pobírá 58 % osob se zdravotním postižením (87 osob). Dle výsledků dotazníkového průzkumu potřebuje pomoct při zabezpečení potřeb 55 % osob se zdravotním postižením. Největší měrou jsou na pomoc se zajištěním stravy, pohybem nebo hygienou odkázány osoby se zdravotním postižením ve věku let a dále osoby starší 55 let. Přes 41 % dotazovaných využívá pro svou podporu svépomocnou skupinu, tedy skupinu osob řešící stejný problém. Uživatelé ve věku let využívají této možnosti v největší míře, s rostoucím věkem využití svépomocné skupiny klesá. Na zabezpečení potřeb osob se zdravotním postižením se podílí zejména jim blízké osoby. Z výsledků dotazníkového průzkumu vyplývá, že z pohledu cca 2/3 samotných osob se zdravotním postižením nejsou jejich blízké osoby péčí o ně přetíženi a mají možnost odpočinku. 32

33 Téměř polovina respondentů vnímá pohled veřejnosti na osoby se zdravotním postižením jako problém. Z šetření vyplývá, že 60 % dotázaných ve věku let pociťuje ve svém životě tento problém, zatímco ve skupině osob se zdravotním postižením ve věku let se potýká s tímto pocitem jen 24 % osob. Zmiňovanými problémy v tomto ohledu byly bezohlednost či ostych vůči osobám se zdravotním postižením. Tabulka : Zabezpečení potřeb osob se zdravotním postižením Pohlaví % kladných odpovědí Věk Žena Muž Celkem Potřebujete pomoc při zajištění stravy, pohybu nebo 50,0% 62,5% 71,4% 45,8% 42,4% 57,1% 59,3% 55,0% hygieny? Využíváte pro svou podporu svépomocnou skupinu (osoby řešící stejný 42,3% 39,6% 51,9% 45,0% 37,5% 38,5% 31,6% 41,1% problém)? V případě, že Vás podporují blízké osoby, mají možnost 83,6% 70,0% 57,7% 85,7% 80,0% 95,5% 78,9% 78,8% odpočinku? Jsou péčí o zajištění Vašich potřeb přetíženy? 25,0% 35,9% 45,8% 13,6% 43,5% 9,1% 30,0% 28,8% Pociťujete ve svém životě jako problém pohled veřejnosti na lidi se ZP? 45,7% 49,1% 60,0% 24,0% 55,2% 48,1% 46,4% 47,0% Otázka: Zabezpečení potřeb u uživatelů soc. služeb. Při zajištění potřeb jsou osoby se zdravotním postižením odkázáni zejména na pomoc rodiny, kterou preferuje 60,9 % respondentů. Zabezpečení potřeb prostřednictvím využití sociálních služeb upřednostňuje 33,3 % dotazovaných. Pomoc jiných osob (např. přátel) by využilo jen 5,8 % osob se zdravotním postižením, zatímco možnost zabezpečení potřeb pomocí sousedů by nevyužil žádný respondent. Tabulka : Preference pomoci při zajištění potřeb Pohlaví Věk Žena Muž Celkem Pomoc rodiny 61,9% 59,3% 60,7% 69,2% 51,6% 60,0% 65,2% 60,9% Sociálních služeb 31,0% 37,0% 28,6% 26,9% 38,7% 40,0% 30,4% 33,3% Sousedů 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% Jiných osob 7,1% 3,7% 10,7% 3,8% 9,7% 0,0% 4,3% 5,8% Otázka: Jaký typ pomoci preferujete? Osoby se zdravotním postižením se dále vyjadřovali k řešení vlastní tíživé životní situace, tzn. s čí pomocí a jakým způsobem by řešili situaci, kdy by již nebyli schopni se sami o sebe postarat. Vzhledem ke ztrátě jistot v sociální oblasti a postupnému přesunu zodpovědnosti ze státního systému na jednotlivce a rodiny dochází také ke změně způsobu myšlení společnosti a jednotlivců. Polovina dotazovaných by svou tíživou životní situaci pokoušela řešit setrváním ve vlastním bytě/rodinném domě za pomoci rodiny. Dalším přijatelným způsobem řešení této situace se jeví život ve vlastním bytě/rodinném domě avšak za pomoci sociální služby. Toto řešení by dle realizovaného průzkumu volilo 19,2 % osob se zdravotním postižením. Respondenti připouštějí také možnost žití ve specializovaném zařízení, ve kterém je poskytována pečovatelská služba. 33

34 Tabulka : Preferovaný způsob řešení osobní tíživé životní situace Žít ve vlastním bytě/rodinném domě za pomoci rodiny Žít ve vlastním bytě/rodinném domě za pomoci sociální služby Žít ve vlastním bytě/rodinném domě za pomoci sousedů Žít v bytě/rodinném domě u příbuzných Žít v domě s pečovatelskou službou Pohlaví Věk Žena Muž Celkem 52,3% 46,6% 50,0% 53,8% 48,5% 46,7% 51,7% 50,0% 18,2% 20,7% 21,4% 15,4% 21,2% 26,7% 10,3% 19,2% 1,1% 1,7% 0,0% 0,0% 0,0% 3,3% 3,4% 1,4% 2,3% 0,0% 0,0% 7,7% 0,0% 0,0% 0,0% 1,4% 20,5% 8,6% 28,6% 7,7% 9,1% 16,7% 17,2% 15,8% Žít v domově pro seniory 3,4% 13,8% 0,0% 0,0% 15,2% 3,3% 17,2% 7,5% Jinak 2,3% 8,6% 0,0% 15,4% 6,1% 3,3% 0,0% 4,8% Otázka: Máte představu, jak byste chtěl (a) řešit svoji životní situaci v případě, že byste se o sebe již zcela sám (a), pro nemoc nebo stáří, nemohl (a) postarat? Následující tabulka demonstruje pohled osob se zdravotním postižením na práci a vzdělávání. Dle výsledků dotazníkového průzkumu zastávají respondenti názor, že mají dostatečnou možnost získat přiměřené vzdělání. S tímto tvrzením souhlasí zejména osoby ve věku let a starší 65 let. Nejhůře hodnotí tuto možnost dotazovaní ve věkové kategorii let. V případě změny zdravotního stavu hodnotí respondenti možnost získání potřebného vzdělání jako méně dostupné. Zejména pak osoby se zdravotním postižením ve věku let považují za obtížné získat potřebné vzdělání z důvodu zhoršení jejich zdravotního stavu. Obecně lze říct, že osoby se zdravotním postižením by byly rádo zapojeny do pracovního života, aktivně se uchází o zaměstnání především respondenti ve věku let. Ženy se zdravotním postižením se však ucházejí o získání pracovního místa podstatně méně než muži, jež jsou v tomto ohledu činnější. Aktivně se snaží získat zaměstnání osoby se zdravotním postižením zejména ve věkové kategorii let. Naopak nejméně činné jsou osoby starší 65 let, avšak to lze vzhledem k jejich pokročilému věku a zdravotnímu stavu očekávat. Špatný zdravotní stav je jednou z hlavních příčin nemožnosti zapojení do pracovního života v rámci všech věkových kategorií. Samy osoby se zdravotním postižením by si přály pracovat např. na zkrácený úvazek, uváděly široký záběr pracovních činností, o které by měly zájem. Zmiňována byla výuka jazyků, manuální práce, rádi by pomáhali s méně náročnými úkony, jako je úklid, výpomoc při domácích pracích, obsluha v kavárně, jednoduché úkony na PC, tvůrčí činnost v chráněných dílnách apod. Velmi kladný postoj zaujímají respondenti všech věkových kategorií k využívání volnočasových aktivit, a to zejména prostřednictvím poskytovatelů sociálních služeb a souvisejících aktivit v území (např. SONS sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých, sociálně terapeutické dílny). Aktivně se zapojují do volnočasových aktivit obzvláště dotazované osoby ve věku let. V případě, že osoby těchto aktivit nevyužívají, je toto způsobeno zejména jejich nepříznivým zdravotním stavem a tedy nemožností se do volnočasových aktivit zapojit. 34

35 Tabulka : Práce a vzdělání u osob se zdravotním postižením Pohlaví Průměrný postoj* Žena Muž Celkem Máte možnost dosáhnout přiměřeného vzdělání? 52,8 57,7 43,0 44,0 65,4 61,1 65,9 54,7 Máte možnost získat potřebné vzdělání v případě akutní změny Vašeho 51,2 52,4 38,1 61,5 61,5 48,5 62,5 51,7 zdravotního stavu (nácvik čtení brailova písma )? Chtěl/a byste pracovat? 51,5 57,4 51,1 75,0 66,7 50,0 9,1 54,0 Ucházel/a jste se o zaměstnání? 31,3 55,8 20,8 75,0 60,0 44,1 5,6 40,7 Využívat aktivně nějaké volnočasové aktivity? 63,1 64,0 73,4 62,5 69,2 52,4 63,9 63,5 Otázka: Práce a vzdělání u uživatelů sociálních služeb *Použitá škála: 0=rozhodně ne; 100=rozhodně ano Osobám se zdravotním postižením byla položena otázka týkající se dostupnosti sociálních služeb a informovanosti o nich. Dle subjektivního vyjádření většina respondentů pokládá dostupnost sociálních služeb v regionu za dostačující, kladný postoj je jimi zaujímán také k dostupnosti odborné lékařské péče. V obou případech s tímto tvrzením souhlasí zejména osoby ve věkové kategorii let, zatímco osoby ve věku považují především dostupnost lékařské péče za méně dosažitelnou. Z pohledu dojezdové vzdálenosti za odbornou zdravotnickou péčí uváděli respondenti velmi široký kilometrový rozptyl, který by pro ně byl limitující. Objevily se názory, že limitující vzdáleností pro přepravu je 1 km, stejně jako 100 km. Nejčastěji uváděnou přijatelnou vzdáleností pro dopravu za odbornou zdravotnickou péčí však byla vzdálenost okolo km. Respondenti jsou ve většině případů schopni v regionu nalézt požadované služby, resp. ví, kde informace o potřebných službách získat. Omezená kapacita sociálních služeb osoby se zdravotním postižením závažným způsobem neohrožuje (v rámci dotazníkového šetření dosaženo pouze hodnoty 20 ze 100 možných). V případě vyřizování potřebných záležitostí např. na úřadech využívá část respondentů se zdravotním postižením dalších osob (asistent, rodinný příslušník). Osoby, které toto zvládají samy, naráží na problémy s neporozuměním či špatnou komunikací s úředníky. Problémem se také stává absence bezbariérových vstupů do budov či do prostředků veřejné dopravy. Tabulka : Informovanost a dostupnost sociálních služeb Máte pro rozhodování problémů spojených s Vaším zdravotním handicapem dostatek informací? Ohrožuje Vás omezená kapacita sociálních služeb nějakým závažným způsobem? Jste schopen v regionu nalézt požadované služby? Víte, kde najdete informace o potřebných službách? Je pro Vás odborná lékařská péče dostupná? Pohlaví Věk Průměrný postoj* Věk Žena Muž Celkem 75,6 79,0 75,0 72,9 76,7 81,9 77,4 76,9 18,0 23,9 28,4 17,0 18,3 22,3 12,5 20,2 79,4 74,0 71,0 82,0 75,0 82,5 75,0 77,3 79,0 79,6 81,3 83,7 73,4 84,5 72,5 79,2 78,9 79,8 77,0 82,7 69,5 88,3 79,3 79,2 35

36 Pohlaví Průměrný postoj* Věk Žena Muž Celkem Řešíte problém s porozuměním a komunikací v rámci úřadů a zařízení volnočasových aktivit, veřejné dopravy apod.? 33,7 30,6 42,0 37,5 32,4 26,0 22,2 32,4 Otázka: Informovanost a dostupnost sociálních a zdravotních služeb *Použitá škála: 0=rozhodně ne; 100=rozhodně ano Předpokladem správného fungování sociálních zařízení, jež poskytují širokou škálu sociálních služeb, je dostatečná znalost dané problematiky a informovanost o jednotlivých aktivitách, které jsou poskytovány. Obecně lze říci, že mezi dotazovanými osobami všech věkových kategorií je vysoká informovanost o potřebných službách. Osoby se zdravotním postižením disponují dostatkem informací, jež jim napomohou k řešení problémů spojených s jejich zdravotním stavem. Větší povědomí o těchto službách mají muži než ženy. Prostřednictvím poradenského zařízení preferuje zprostředkování informací 68,2 % respondentů, přičemž získání informací tímto způsobem úměrně roste se zvyšujícím se věkem respondentů. Občané se zdravotním postižením starší 65 let upřednostňují tento zdroj z 82,6 %, zatímco mladí lidé se zdravotním postižením ve věku let pouze z 50 %. Formou terénní práce podání informací preferují respondenti jen z 17,4 % a jiným způsobem (internet, rodina) z 14,4 %. Tabulka : Preference způsobu zprostředkování informací u osob se zdravotním postižením Pohlaví Věk Žena Muž Celkem V poradenském zařízení 66,3% 71,2% 50,0% 66,7% 74,2% 67,9% 82,6% 68,2% Formou terénní práce 17,5% 17,3% 23,1% 20,8% 6,5% 25,0% 13,0% 17,4% Jinak 16,3% 11,5% 26,9% 12,5% 19,4% 7,1% 4,3% 14,4% Otázka: Jaký způsob podání informací preferujete? Komunikace sehrává důležitou roli při získávání informací o sociálních službách. Osoby se zdravotním postižením upřednostňují osobní kontakt před ostatními způsoby komunikace. Výhradně osobní setkání požadují respondenti starší 65 let, zatímco osoby v rozmezí let tuto možnost komunikace preferují z 69,2 %. Tato situace je logickým důsledkem stavu, kdy jsou mladší lidé schopni komunikovat zejména prostřednictvím elektronické komunikace (s využitím u či prostřednictvím internetového poradenství). Tabulka : Preference způsobu komunikace u osob se zdravotním postižením Pohlaví Věk Žena Muž Celkem Osobní setkání 88,0% 90,6% 69,2% 91,7% 87,1% 96,7% 100,0% 89,0% Přes 7,2% 5,7% 19,2% 4,2% 6,5% 3,3% 0,0% 6,6% Poradenství přes internet 3,6% 3,8% 7,7% 4,2% 6,5% 0,0% 0,0% 3,7% Jinak 1,2% 0,0% 3,8% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,7% Otázka: Jaký způsob komunikace preferujete? Následující tabulka demonstruje zhodnocení bariérovosti, mobility a místa pro život u osob se zdravotním postižením. Z průzkumu vyplývá, že respondenti kladně hodnotí využívání hromadné veřejné dopravy ke své přepravě. Tento názor zastávají zejména osoby ve věkové kategorii let a starší 55 let. Nejhůře hodnotí schopnost aktivně využívat hromadnou 36

37 veřejnou dopravu osoby se zdravotním postižením ve věku let, jež se i nejvíce z dotazovaných přikláněly k odpovědi, že ke svému pohybu potřebují speciální podmínky, část z nich také vyžaduje asistenci další osoby. Nemožnost využívání veřejné dopravy osobami se zdravotním postižením spočívá v drtivé většině případů v bariérovosti dopravních prostředků, do nichž se lidé na invalidním vozíku nedostanou (nízký počet nízkopodlažních spojů). S problémem bariérovosti se respondenti potýkají rovněž při každodenním pohybu ve městě, jenž je výrazně omezován špatným technickým stavem komunikací, zejména tedy chodníků, osoby se zdravotním postižením omezují také patníky/obrubníky, sjezdy a nájezdy na chodníky, absence bezbariérových přechodů pro chodce, schody, v zimě sněhové bariéry apod. V rámci šetření byla dále zjišťována potřebnost speciálních pomůcek pro život osob se zdravotním postižením. Dle subjektivního vyjádření osoby nad 65 let a v rozmezí let pokládají speciální pomůcky z víc než poloviční míry za potřebné pro svůj život, avšak v rámci těchto dvou věkových skupin se k odpovědi, že tyto pomůcky vlastní v dostatečném množství a kvalitě, přikláněly výrazněji osoby ve věku nad 65 let. Nicméně z pohledu celé skupiny osob se zdravotním postižením je kvalita a množství vlastněných speciálních pomůcek vnímána relativně kladně (na stobodové škále ohodnoceno bodovou hodnotou 70,6). Dále se respondenti vyjadřovali k preferenci obydlí. Kromě osob se zdravotním postižením ve věkové kategorii let upřednostňují všechny věkové kategorie život ve svém vlastním/pronajatém bytě. Respondenti ve věku let se více přikláněli k možnosti malého sociálního zařízení v místě bydliště. Obliba malého sociálního zařízení v místě bydliště úměrně roste se zvyšujícím se věkem respondentů, výjimku však představují osoby starší 65 let. Tito ze všech věkových kategorií nejvíce preferují žít samostatně ve svém vlastním/pronajatém bytě. Ani jedna věková kategorie respondentů se ovšem nepřiklání k upřednostňování některého z typů pobytového zařízení sociálních služeb. Tabulka : Zhodnocení bariérovosti, mobility a místa pro život u osob se zdravotním postižením Pohlaví Průměrný postoj* Věk Žena Muž Celkem Jste schopen aktivně využívat hromadnou 57,83 67,86 46,15 75,00 55,83 67,74 65,18 61,87 veřejnou dopravu? Potřebujete ke svému pohybu speciální podmínky? 45,37 35,85 59,62 21,88 39,84 42,74 42,86 41,60 Potřebujete pro svůj život podporu speciálních 52,56 38,68 55,00 31,52 46,88 45,00 57,14 46,95 pomůcek? Máte potřebné pomůcky v požadované kvalitě a 70,26 71,21 60,71 75,00 70,24 76,14 73,44 70,60 množství? Preferujete žít svůj život samostatně (např. ve 72,08 62,00 41,00 67,39 74,14 76,67 81,25 68,11 vlastním/pronajatém bytě)? Preferujete využití některého z typů pobytových zařízení 27,13 40,38 36,25 26,92 36,25 33,70 27,50 33,14 sociálních služeb? Preferujete malé sociální zařízení v místě bydliště? 55,88 51,32 55,95 56,67 52,50 63,54 22,22 53,93 Otázka: Bariérovost, mobilita a místo pro život *Použitá škála: 0=rozhodně ne; 100=rozhodně ano Osobám se zdravotním postižením byla položena otázka týkající se jejich finančního zabezpečení. Pro respondenty je limitující přiznání příspěvku na péči pro aktivní řešení životních problémů. Zejména u osob ve věku let a starší 65 let představuje omezení 37

38 přiznání příspěvku na péči problém při zabezpečení vlastních potřeb. Vliv sociálních zákonů na život osob zdravotně postižených pokládají respondenti za významný z 54 %, ve zvýšené míře tyto zákony ovlivňují život osob ve věku let (67 %). Respondenti si uvědomují, že prostřednictvím sociálního systému jim jsou vypláceny příspěvky na péči a bez této opory v zákoně by nebyli schopni žít plnohodnotný život. Na druhou stranu však byla částí respondentů kritizována nadměrná míra byrokracie při posuzování nároku na příspěvek, snížení vyplácených dávek či výhod apod. Tabulka : Finanční zabezpečení osob se zdravotním postižením Je pro vás limitující přiznání příspěvku na péči pro aktivní řešení životních problémů? Ovlivňují Váš život sociální zákony? Pohlaví % kladných odpovědí Věk Žena Muž Celkem 67,6% 75,0% 67,9% 60,0% 76,9% 69,2% 78,9% 70,6% 54,1% 54,1% 43,5% 50,0% 47,6% 66,7% 61,1% 54,1% Otázka: Finanční zabezpečení *Použitá škála: 0=rozhodně ne; 100=rozhodně ano Respondenti měli také možnost vyjádřit se, jaké služby jim v regionu scházejí. Velká část z nich projevila svou spokojenost, v případě, že osoby se zdravotním postižením v regionu služby přece jen postrádají, pak se ve velké míře jedná o chráněné bydlení, příp. jiný typ bydlení s bezbariérovým přístupem. Zmiňovány byly také odlehčovací služby, zařízení a služby pro dospělé osoby s postižením (např. pro ležící osoby služby s pobytovým a aktivizačním programem, vzdělávací zařízení pro dospělé autisty) či rozšíření provozní doby zařízení zajišťující sociální služby a péči o víkendech Rodina a děti Ačkoliv právní řád ČR neobsahuje legální definici rodiny, jedna z nejjednodušších definic popisuje rodinu jako malou skupinu osob, jež jsou navzájem spojeny manželskými, příbuzenskými nebo jinými obdobnými vztahy a společným způsobem života. Jedná se o velmi rozmanitou skupinu uživatelů, do níž patří všechny rodiny s dětmi v SO ORP Vsetín včetně dětí žijících mimo rodinu. Cílová skupina Rodina a děti byla rozdělena na 3 podskupiny, a to na Rodiny s dětmi, Matky s dětmi a Děti a mládež. Počty oslovených respondentů v jednotlivých cílových skupinách jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka : Počty oslovených respondentů v jednotlivých cílových skupinách Cílová skupina Počet respondentů Ženy Muži Celkem Rodiny s dětmi Matky s dětmi Rodina a děti Děti a mládež Celkem Zdroj dat: Dotazníkové šetření ke zjištění potřeb uživatelů sociálních služeb a péče ve spádové oblasti ORP Vsetín, 2014 Rodiny s dětmi Většinu respondentů cílové skupiny tvoří sociálně slabší rodiny mající dětí. Tato cílová skupina má specifické požadavky na sociální služby, a to zejména s ohledem na hledání zaměstnání po skončení mateřské dovolené. Z dotazníkového průzkumu vyplývá, že drtivá většina oslovených respondentů z cílové podskupiny Rodiny s dětmi by rozhodně uvítala pomoc při hledání volných pracovních míst, 38

39 při sestavování životopisu, popřípadě při přípravě na pohovor nebo na výběrové řízení (viz tabulka P21 v příloze). Přibližně pro polovinu respondentů (53,6 %) je při eventuálním nástupu do nového zaměstnání problém zajistit si finance, které je v tomto období nutné vynaložit. Těmito financemi se rozumí například finance nutné ke vstupní zdravotní prohlídce nebo finance na dopravu do zaměstnání během prvního měsíce. Pro 61,4 % respondentů je problémem zajistit péči pro své děti během doby, kdy jsou v zaměstnání (viz tabulka P22 v příloze). Tito lidé nejčastěji uváděli, že by v těchto situacích uvítali, kdyby měli možnost mít pro své děti zajištěné hlídání, popřípadě kdyby je alespoň někdo zavedl do školky nebo školy. Pro respondenty, kteří jsou v současné době nezaměstnaní, je nejzásadnější překážkou pro získání nového zaměstnání malá nabídka pracovních míst, a to jak na plný, tak na částečný úvazek (pro osoby, které by se při zaměstnání musely zároveň starat o své děti). Z osobnostních aspektů těchto uchazečů jsou největšími bariérami pro získání zaměstnání jejich nízká vzdělanost, kvalifikace nebo pracovní praxe. Většina oslovených respondentů (70,9 %) z cílové podskupiny rodiny s dětmi by v případě potřeby řešit nějaký nastalý problém vědělo na koho nebo kam se v takovém případě obrátit. Pouze 29,1 % dotázaných však odborné pomoci v minulosti využilo. Naopak 57,1 % oslovených osob uvedlo, že se již ocitlo v situaci, ve které by jim při zpětném pohledu podle jejich názoru pomohla pomoc psychoterapeuta nebo jiného psychologického poradenství. Tabulka : Odborná pomoc u skupiny rodiny s dětmi % kladných odpovědí Víte, kam se obrátit? 70,9 Byl/a jste někdy v situaci, kdy si zpětně říkáte, že by vám mohla pomoct 57,1 psychoterapie nebo psychologické poradenství? Využil/a jste někdy těchto služeb? 29,1 Otázka: Odborná pomoc V případě, že by u oslovených respondentů došlo k partnerským problémům, by nejvíce respondentů (55,2 %) jako formu pomoci využilo individuální sezení s psychologem. Rodinnou terapii, respektive párovou terapii by jako formu pomoci využilo 24,1 %, respektive 22,4 % oslovených. Konzultační pomoc v telefonickém rozhovoru by využilo 20,7 % respondentů. Mezi odpověďmi se objevila také možnost řešit partnerské problémy pouze v rámci rodiny, a to bez odborné pomoci. V případě potíží v komunikaci v rodině, při řešení konfliktů, výchovných problémech s dětmi nebo s jinými osobními problémy by se 84,2 % respondentů obrátilo na pomoc sociálního poradce nebo psychologa (viz tabulka P22 v příloze). Ti, kteří odpověděli, že by pomoci psychologa či jinou formu odborné pomoci nevyužili, jako nejčastější důvod tohoto postoje uváděli narušení jejich soukromí. Pro vyřešení případných partnerských potíží nebo jiných osobních problémů by oslovení respondenti většinou byli ochotni docházet někam pravidelně, a to mnohdy i několikrát za měsíc. Dojíždět za touto formou pomoci do větší vzdálenosti (např. z vesnice do města), by pak bylo ochotno pouze 50,0 % respondentů dotazníkového průzkumu (viz tabulka P21 v příloze). Při řešení osobní krize nebo vlastních psychických problémů by se kromě psychologa několik dotázaných obrátilo také na své kamarády a přátele. Tabulka : Forma pomoci při partnerských problémech % kladných odpovědí Individuální sezení s psychologem 55,2 Rodinnou terapii 24,1 Párovou terapii 22,4 Telefonickou konzultaci 20,7 Jiné 3,4 Otázka: Jakou formu pomoci byste využili v případě partnerských problémů? 39

40 Matky s dětmi Tato skupina uživatelů sociálních služeb je tvořena matkami samoživitelkami, které se ocitly v tíživé životní situaci. Nejčastěji využívají poradenských a asistenčních služeb, jež jsou poskytovány zdarma. Pro matky samoživitelky je velmi náročné si zajistit zaměstnání, zároveň je pro ně z časových důvodů velmi složité zvýšit si svou kvalifikaci, např. prostřednictvím rekvalifikačních kurzů. V rámci dotazníkového průzkumu se podařilo zjistit názory a postoje pouze 5 matek samoživitelek. Z tohoto důvodu mají tyto výsledky spíše orientační charakter a nelze je považovat za příliš reprezentativní. Pouze 2 z 5 dotázaných žen uvedly, že mají svůj vlastní bankovní účet. Celkem 3 z nich by pak uvítaly pomoc někoho, kdo by jim poradil s problémy při hospodaření s penězi. Jako jedno z možných řešení své tíživé životní situace si 2 dotázané ženy dokáží představit v podobě dočasného bydlení v azylovém domě pro ženy a matky s dětmi. Jedna z nich poté uvedla, že by pro ni byl dostačující pobyt v tomto azylovém domě i v maximální délce půl roku. Většina z dotázaných (4 z 5) již má zkušenost s rozvodem nebo s rozchodem s partnerem. Všechny čtyři by pak uvítaly pomoc sociálního pracovníka v případě problémů při rozvodovém řízení. Problémem u většiny dotázaných je také jejich špatná informovanost v oblasti právních záležitostí, financí a obstarání dětí. Pouze jedna respondentka uvedla, že těchto informací měla při rozvodovém řízení dostatek. Tyto informace jí byly poskytnuty v SAS Vsetín. Při řešení problémů souvisejících s rozvodem nebo rozchodem s partnerem dvě respondentky využily právního poradenství a poradenství ohledně péče o děti a styku s dětmi. Jedna dotázaná využila psychologického rozvodového a rozchodového poradenství, služeb intervenčního centra a možnosti ubytování v azylovém domě. Jedna respondentka pak využila asistenčních služeb při jednání s úřady. Všechny respondentky byly s využitými službami velmi spokojeny (průměrný postoj 93,8). Pro 4 z 5 dotázaných matek samoživitelek je důležité mít k dispozici osobu, která by ji provázela při hledání zaměstnání, stejný počet žen by pak uvítal materiální pomoc při vybavení domácnosti. Pro 3 respondentky je důležité, aby již nebyly závislé na pomoci sociálních pracovníků. Dvěma dotázaným ženám chybí informace související s otázkou zadlužování. Pouze jedna respondentka uvedla, že je pro ni důležitá pomoc sociálního pracovníka při přípravě stravy pro své děti. Většina z nich naopak tuto pomoc nepotřebuje a svým dětem vaří sama. Celkem 2 dotázané respondentky uvedly, že v současné době mají dluhy, které za pomoci sociálního pracovníka postupně splácí. Při materiální pomoci ze strany poskytovatele sociálních služeb 3 matky samoživitelky nejvíce využívají pomoc při zaopatření oblečení, 2 z nich pak nejvíce využívají jednorázovou finanční pomoc. Jako způsob řešení tíživé životní situace způsobené nemocí nebo stářím, by 3 oslovené ženy preferovaly bydlení ve vlastním bytě, popřípadě rodinném domě za pomoci rodiny, 1 dotázaná by preferovala život v bytě nebo rodinném domě u příbuzných a poslední respondentka by preferovala bydlení v domě s pečovatelskou službou. Děti a mládež Do této cílové podskupiny spadají osoby mladší 18 let, kteří dochází za sociálními službami do organizace Charita Vsetín. Z otázek týkajících se oblasti školství vyplývá, že 72,7 % těchto dětí potřebuje pomoct s domácím úkolem, referátem, atd. Pomoc při výběru střední školy naopak potřebuje pouze 21,7 % dětí. I když má pouze 4,5 % oslovených dětí pocit, že je někdo v současné době šikanuje, pomoct by s tímto problémem potřebovalo 9,5 % dotázaných. 40

41 Tabulka : Oblast školství u skupiny děti a mládež % kladných odpovědí Potřebujete pomoct s domácím úkolem, referátem atd.? 72,7% Potřebujete pomoc s výběrem vhodné střední školy, učiliště atd.? 21,7% Potřeboval bys s tímto problémem šikany pomoct? 9,5% Máte pocit, že Vás někdo šikanuje? 4,5% Otázka: Oblast školy. V otázce sociálních vztahů by oslovené děti nejraději rozvíjely své zájmy (sport, tvůrčí činnost, tanec, ), které však z důvodu nedostatku financí rozvíjet v současné době nemohou. Většině dětí také pomáhá, pokud si můžou s někým popovídat o situaci v jejich domově. Přibližně polovina dětí pak uvedla, že by potřebovala bezpečné a bezplatné místo, kde by se mohla potkávat se svými kamarády, a také že by potřebovala místo pro smysluplné trávení volného času, na místo flákání venku nebo u počítače. Naopak pouze 13,0 % oslovených dětí v současnosti potřebuje najít nového lékaře (viz tabulka P23 v příloze). Tabulka : Oblast sociálních vztahů u dětí a mládeže Průměrný postoj* Chcete se rozvíjet ve svých zájmech (sport, tvoření, tanec, ), ale z nedostatku financí 63,0 nemůžete? Pomáhá Vám, když si můžete s někým popovídat o situaci doma? 60,8 Potřebujete bezpečné místo, kde se můžete se potkávat se svými kamarády a kde se 55,4 neplatí? Potřebujete místo pro smysluplné trávení volného času, na místo "flákání" venku nebo u 54,3 počítače? Otázka: Sociální vztahy *Použitá škála: 0=rozhodně ne; 100=rozhodně ano Nejvíce oslovených dětí (73,9 %) uvedlo, že by potřebovalo pomoc se záležitostmi týkajícími se školy. Přibližně polovina by pak potřebovala poradit v otázce vztahů a dospívání, naopak nejméně dětí by potřebovalo pomoct v oblasti návykových látek a svého zdravotního stavu. Jako oblast života, se kterou potřebují poradit, uvedlo tyto dvě oblasti pouze 17,4 % dotázaných dětí. Tabulka : Oblasti života dětí a mládeže, se kterými potřebují pomoct % kladných odpovědí Škola 73,9% Vztahy 52,2% Dospívání 47,8% Situace doma 26,1% Bezpečné užívání internetu 26,1% Komunikace s úřady 21,7% Vrstevníci 21,7% Sexualita 21,7% Návykové látky 17,4% Zdravotní problém 17,4% Otázka: S jakými oblastmi Vašeho života potřebujete poradit? Přibližně dvě třetiny oslovených dětí (65,2 %) uvedly, že jim v případě, kdy mají nějaký průšvih, pomůže, když si o něm můžou s někým promluvit. Ještě více, a to 73,9 % dětí pak uvedlo, že jim pomůže, když si můžou s někým promluvit v případě, že mají nějaké trápení (viz tabulka P23 v příloze). S vyhledáváním brigády nebo zaměstnání potřebuje pomoc 30,4 % dětí, které se zúčastnily dotazníkového průzkumu. Pomoc při sestavování životopisu by uvítalo 13,6 % dětí a pomoc při sestavování motivačního dopisu 10,0 % oslovených dětí. 41

42 Tabulka : Zajištění brigád a zaměstnání u dětí a mládeže % kladných odpovědí Potřebujete pomoc s vyhledáním brigády, zaměstnání? 30,4 Uvítal/a byste pomoc se sestavením životopisu? 13,6 Uvítal/a byste pomoc se sestavením motivačního dopisu? 10,0 Otázka: Brigáda a zaměstnání Podporu při seberealizaci, vlastním rozvoji dovedností a schopností a podobných záležitostech by potřebovalo 60,9 % oslovených dětí, 45,5 % by se jich chtělo dozvědět více o jiných kulturách nebo národnostech (viz tabulky P23 v příloze) Ohrožené skupiny Tuto skupinu uživatelů sociálních služeb tvoří osoby ohrožené domácím násilím, osoby bez přístřeší, mladí dospělí po ukončení ústavní výchovy, pěstounské péče a mladí dospělí po výkonu trestu. Všechny tyto skupiny jsou ohroženy sociálním vyloučením a ztíženým přístupem k institucím a službám (tedy k institucionální pomoci). Osoby tvořící tuto skupinu obvykle nestojí před jedním problémem, ale před jejich komplexem. S postupným propadem na dno přestává být zřejmé, co je původním důvodem propadu a co jeho následkem. Dotazníkového šetření ke zjištění potřeb uživatelů sociálních služeb a péče ve spádové oblasti SO ORP Vsetín se zúčastnilo celkem 71 osob ve skupině ohrožených osob, z toho 26 žen a 45 mužů. Detailnější přehled struktury respondentů dle pohlaví a rozdělení do specifických skupin je uvedeno v následující tabulce. Tabulka : Struktura respondentů ve skupině ohrožené skupiny Cílová skupina Počet respondentů Ženy Muži Celkem Ohrožené skupiny Osoby ohrožené domácím násilím Osoby bez přístřeší Mladí dospělí Celkem Otázka: Rozdělení dle cílové skupiny uživatelů Osoby ohrožené domácím násilím V širším slova smyslu lze za domácí násilí považovat veškeré násilí v rodině a domácnosti. V tomto smyslu je pak za násilí v rodině považováno jakékoli jednání či opomenutí, které negativně ovlivňuje nebo poškozuje oběť, narušuje její psychickou stabilitu a integritu, poškozuje rozvoj její osobnosti nebo omezuje svobodu. Skupinu osob ohrožených domácím násilím tvořilo celkem 10 respondentů. Z důvodu nízkého počtu respondentů nebylo možno odpovědi statisticky vyhodnotit a závěry jsou spíše orientační a zpracovány jen do textové podoby. V rámci dotazníkového průzkumu byla u této skupiny zkoumána oblast bydlení, která je velice podstatná. Méně než polovina dotazovaných je schopna si představit, že by dočasně bydlela v azylovém domě a je i informována o dalších možnostech, kde by mohly bydlet, případně kam mohou odejít. Polovina dotazovaných je ochotna přestěhovat se kvůli bezpečí do jiného města a několik dotazovaných slyšelo o možnosti utajovaného bydlení (2 z 10 dotázaných). Osoby ohrožené domácím násilím upřednostňují především zajištění bydlení v městských sociálních bytech a azylových domech. Ostatní možnosti (sociální lůžko v nemocnici, sociální lůžko v Domově pro seniory a odlehčovací lůžko v Domově pro seniory) nebyly respondenty označeny jako možnost, kterou by zvolily. 42

43 Více než polovina dotazovaných osob je dostatečně informována o možnostech poskytnutí potřebné pomoci a informací při řešení jejich obtížné situace. Jako vhodnou formu pomoci obětem domácího násilí se jeví možnost zavolání na linku důvěry a řešení tak akutního problému okamžitě. Osoby, které odešly od násilné osoby, potřebovaly především poskytnutí jakéhokoliv azylu (místo pro ubytování), podpory a pocitu bezpečí, dále zajištění materiálního zabezpečení jako např. finanční pomoc, telefon a místo pro přenocování. Finanční zajištění osoby, která se rozhodne odejít od násilné osoby, je velmi důležité a podstatné. Z dotazníkového průzkumu vyplynulo, že osoby ohrožené domácím násilím v případě odchodu od násilné osoby potřebovaly právě především finanční pomoc. Třetina respondentů uvedla, že jim jejich okolí pomohlo zorientovat se v možnostech, kde získat potřebné finanční prostředky (na pronájem bytu a na živobytí), jelikož jim jejich finanční prostředky pro zajištění osobních potřeb nestačí. V případě, kdy by se osoby ohrožené domácím násilím dostaly do tíživé životní situace, kdy by se o sebe pro nemoc či stáří již nemohly postarat zcela samy, preferovaly by setrvání ve vlastním domě/bytě za pomoci rodiny. Dalším možným způsobem řešení situace by pro ně byl život za pomoci sociálních služeb a příbuzných. Naopak nejnižší část respondentů uvedla, že by chtěli žít ve vlastním bytě/rodinném domě za pomoci sousedů nebo žít v domově pro seniory. Nedostatek finančních prostředků lze považovat za jeden z důvodů, proč lidé ohroženi domácím násilím zůstávají nadále u násilné osoby. Jsou přesvědčeni, že bez této osoby by samostatný život nezvládli. Osoby bez přístřeší V případě osob bez přístřeší se jedná o skupiny osob, které se z různých důvodů (nedostatek financí, závislost na alkoholu, drogách, ) ocitly v tíživé životní situace a v současné době mají problémy s bydlením (jsou bez přístřeší). Z výsledku dotazníkové šetření vyplývá, že většina osob bez přístřeší by měla zájem o trvalejší bydlení, a to například formou ubytování v azylovém domě, ubytovně nebo v podnájmu. Většina respondentů by v tomto případě preferovalo bydlení ve vlastním nebo pronajatém bytě. Z ubytoven ve městě Vsetín patří mezi osobami bez přístřeší mezi nejpreferovanější ubytovna Elim, ubytovna v městské části Vsetín Jasenice nebo Dům pod křídly. Oslovené osoby bez přístřeší mají obecně dobré informace o možnostech trvalého ubytování. O trvalejší druh bydlení pak vyjádřily větší zájem ženy, než muži. Naopak více mužů než žen uvedlo, že jsou schopni bydlet sami bez pomoci druhé osoby. Osoby bez přístřeší si také myslí, že jako nezaměstnaní nemají příliš velkou šanci na hrazení eventuálního podnájmu. Ještě méně dotázaných si pak myslí, že jsou jejich finanční prostředky postačující pro samostatné bydlení, nebo že jsou z něho schopni našetřit na kauci při pronájmu bytu. Téměř dvěma třetinám respondentů (62,0 %) k našetření na kauci brání jiné finanční závazky, které v současnosti mají. (viz tabulka P24 v příloze). Tabulka : Představa o způsobu bydlení Průměrný postoj* Ženy Muži Celkem Měl/a byste zájem o trvalejší bydlení (azylový dům, ubytovna, podnájem)? 85,0 76,2 78,6 Jste schopen/a bydlet sám/a bez pomoci druhé osoby? 51,7 74,3 68,0 Myslíte si, že jako nezaměstnaný máte šanci na hrazení podnájmu? 43,3 32,0 35,1 Jsou Vaše finanční prostředky postačující pro samostatné bydlení? 16,7 23,0 21,2 Jste schopen/a si ze svého příjmu našetřit na kauci (poplatek spojený s pronájmem bytu)? 6,7 16,5 13,8 Otázka: Oblast bydlení *Použitá škála: 0=rozhodně ne; 100=rozhodně ano 43

44 Většina osob bez přístřeší se má kde umýt nebo osprchovat, přičemž lepší možnost mají ženy než muži. Ženy mají také ve větší míře možnost najít místo, kde můžou v teple a bezpečí přenocovat, a jsou lépe informovány o možnostech příjmu, například využití sociálních dávek. Osoby bez přístřeší, které se zúčastnily dotazníkového průzkumu, mají také relativně dobře zajištěnou každodenní stravu a nějaký příjem. I v těchto dvou ohledech jsou na tom lépe ženy, než muži. Naopak většina respondentů, a to jak žen, tak mužů, uvedla, že jejich mzda není dostatečně vysoká na uhrazení nákladů za podnájem. Přibližně dvě třetiny dotázaných (63,0 %) však uvedly, že ubytování v zařízeních sociálních služeb je jejich svobodná volba. Pouze 19,6 % osob bez přístřeší v současné době potřebuje akutní lékařské ošetření, v případě, že osoby mají zdravotní problémy, drtivá většina z nich jde k lékaři. Z oslovených žen bez přístřeší odpověděly kladně na otázku návštěvy lékaře v případě zdravotních problémů všechny (viz Tabulka P24 v příloze). Tabulka : Finanční zajištění a potřeby osob bez přístřeší Průměrný postoj* Ženy Muži Celkem Máte se kde umýt nebo osprchovat? 91,6 79,4 82,8 Máte nějaké místo, kde můžete v teple a v bezpečí přenocovat? 78,2 69,8 72,1 Víte, jaké máte možnosti příjmu (např. využití sociálních dávek)? 83,3 66,6 71,2 Máte zajištěnou každodenní stravu? 80,0 66,6 70,3 Máte zajištěn nějaký příjem? 70,0 64,0 65,7 Je Vaše mzda dostatečně vysoká na uhrazení nákladů za podnájem? 16,6 18,4 17,9 Otázka: Finanční zajištění a potřeby *Použitá škála: 0=rozhodně ne; 100=rozhodně ano Z dotazníkového průzkumu rovněž vyplynulo, že většina (86,3 %) oslovených osob bez přístřeší má svůj osobní doklad (občanský průkaz, rodný list). Oslovené ženy mají tento doklad všechny. Mezi ženami panuje také větší zájem o případnou práci. Zatímco pouze 73,5 % mužů uvedlo, že by v případě možnosti placené práce, měli o tuto práci zájem, u žen by o ni mělo zájem 92,9 % respondentek. I v otázce pravidelného příjmu jsou na tom lépe ženy než muži, jelikož 86,7 % z nich má v současnosti pravidelný příjem, zatímco u mužů je to 81,1 % dotázaných. Jiné osobní doklady, či dokumenty v současnosti potřebuje získat zhruba čtvrtina (24 %) oslovených osob bez přístřeší. Tabulka : Administrativní a ekonomické potřeby u osob bez přístřeší % kladných odpovědí Ženy Muži Celkem Máte osobní doklady (občanský průkaz, rodný list)? 100,0 80,6 86,3 Máte pravidelný zdroj příjmů (dávky, důchod, příjem ze zaměstnání)? 86,7 81,1 82,7 Kdyby byla možnost placené práce, měl/a byste o ni zájem? 92,9 73,5 79,2 Potřebujete získat nějaké jiné osobní doklady či dokumenty? 13,3 28,6 24,0 Otázka: Administrativní a ekonomické potřeby Více než tři čtvrtiny (79,6 %) dotázaných osob bez přístřeší pro řešení své tíživé životní situace využívá nějakou sociální službu. Popovídat si s někým o své situaci by chtělo 34 % respondentů, poradit v nějaké záležitosti by potřebovala 1/3 z nich. Tito lidé by nejčastěji potřebovali poradit v oblasti financí (dluhů) nebo při jednání na úřadech (např. při vyřizování sociálních dávek). Celkově pak nejvíce osob vyjádřilo potřebu pomoci v oblasti hledání bydlení, popřípadě práce. 44

45 Tabulka : Sociální a psychologické potřeby u osob bez přístřeší % kladných odpovědí Ženy Muži Celkem Využíváte pro řešení Vaší situace nějakou sociální službu? 86,7 76,5 79,6 Chtěl/a byste si s někým popovídat o Vaší situaci? 33,3 34,3 34,0 Potřebujete poradit v nějaké záležitosti? 20,0 26,5 24,5 Otázka: Sociální a psychologické potřeby Mladí dospělí po ukončení ústavní výchovy, pěstounské péče a mladí dospělí po výkonu trestu Skupinu mladých dospělých po ukončení ústavní výchovy, pěstounské péče a mladých dospělých po výkonu trestu tvořilo celkem 7 respondentů. Z důvodu jejich nízkého počtu nebylo možno odpovědi statisticky vyhodnotit a závěry jsou spíše orientační a zpracovány jen do textové podoby. Uživatelé v této skupině uváděli, že v rámci zajištění základních potřeb zvládají uklízení, praní prádla a celkové zajištění chodu své domácnosti. Jediné zmiňované nedostatky v péči o vlastní osobu a domácnost se týkaly oblasti vaření. Mladí lidé, kteří se vrací s institucionálního zařízení, neměli kde vzít zkušenosti v oblasti vaření. Mezi nejzákladnější potřeby při péči o svou osobu respondenti zmiňovali především lepší životní a finanční situaci. Z toho dále vyplynulo, že pro tuto skupinu uživatelů je nejpodstatnější mít zajištěnu kvalitní práci, zajištěné bydlení a dostatečný finanční příjem. Zajištění finanční situace po odchodu z ústavního zařízení (pěstounské péče) nebo po propuštění z výkonu trestu je základním problémem u této skupiny uživatelů sociálních služeb je. Z platných odpovědí vyplynulo, že mnozí z nich budou odkázáni na sociální dávky (především dávky hmotné nouze) a úřad práce, prostřednictvím kterého si budou hledat zaměstnání. Možnost získat zaměstnání je v dnešní době velice obtížné a zvyšuje se tlak na žadatele o zaměstnání. Z dotazníkového průzkumu vyplynulo, že tato skupina uživatelů považuje za potřebné k získání zaměstnání např. vzdělání či absolvování odborného kurzu, životopis a řidičský průkaz. Mezi odpověďmi respondentů se objevilo také štěstí, kontakty ( známosti ), bydlení a finanční prostředky. Další zkoumanou oblastí dotazníkového průzkumu bylo zjištění finanční a právní gramotnosti mladých dospělých po ukončení ústavní výchovy, pěstounské péče a po výkonu trestu. Obecně lze říct, že více než polovina dotazovaných uživatelů umí hospodařit s finančními prostředky. Necelá polovina respondentů se orientuje v základních právních dokumentech (pracovní smlouva, nájemní smlouva atd.) a ví, jaké jsou práva a povinnosti vzhledem k české legislativě. Problémem je nízká orientace respondentů v povinných měsíčních platbách spojených s bydlením. Nejčastějším zdrojem motivace ke změně v životě uživatele sociální služby v této skupině je získání zaměstnání, finanční zajištění a sociální vztahy (rodina, partner/ka). Dle platných odpovědí bylo zjištěno, že respondenti nechtějí být na vše sami. Podpora ze strany pracovníků (služby) by měla být zajišťována zejména při hledání zaměstnání, pronájmu bytu, při jednání na úřadech, poskytnutí informací v případě, kdy jejich svěřenci něčemu nerozumí a celkové poskytnutí podpory. Pro dotazované je také důležité mít pocit jistoty, že se mají o koho opřít Etnické menšiny Tyto výsledky vycházejí ze zprávy z dotazníkového šetření realizovaného v rámci projektu Lidé s hodnotou perly na sociálním dně (reg. č. CZ.1.04/3.2.01/ ), který realizovala Společnost pro komunitní práci Vsetín, o.p.s. Zadavatelem dotazníkového šetření byla organizační složka Města Vsetín Terénní sociální práce. Vzhledem ke skutečnosti, že šetření 45

46 probíhalo jak v roce 2011, tak na začátku a konci roku 2012, lze srovnat některé výsledky v čase a sledovat možné trendy. Dotazníkové šetření probíhalo mezi členy romského etnika žijícího v různých lokalitách města Vsetín, do šetření bylo zapojeno 100 osob (respondentů). Pocit spokojenosti Jednu ze základních oblastí celého výzkumu představovala problematika spokojenosti vsetínských Romů z důvodu, že míra spokojenosti se odráží do celého života jedince, jeho myšlení, jednání a vztahů. Mezi Romy panuje vysoký pocit spokojenosti s vlastním životem, kdy 85 % respondentů uvedlo, že jsou se svým životem velmi spokojeni, spíše spokojeno je 14 % dotazovaných a pouze 1 % osob vyjádřilo nespokojenost se svým životem. Ve srovnání s lety 2011 a 2012 lze zpozorovat významný nárůst spokojenosti. Mezi dotazovanými výrazně převládá pocit nespokojenosti s finanční situací rodiny, 56 % respondentů hodnotí, že jsou spíše nespokojeni a dalších 27 % osob uvedlo, že je velmi nespokojeno s finanční situací rodiny. Příznivě hodnotilo finanční situaci rodiny pouze 17 respondentů. Materiální situace rodiny je v porovnání s rokem 2011 vnímána jako výrazně horší. V meziročním srovnání došlo k výraznému poklesu osob spokojených s finanční situací své rodiny. Lze předpokládat, že toto je způsobeno změnou systému sociálních dávek, která měla za následek snížení příjmu mnohých rodin. Počet Romů spokojených a nespokojených s bydlením je téměř vyrovnaný. Variantu velmi nebo spíše spokojeno zvolilo 53 % dotazovaných, zatímco možnost velmi nebo spíše nespokojen odpovědělo 47 % respondentů. V meziročním srovnání došlo k mírnému nárůstu těch, kdo vyjadřují spokojenost se svým bydlením. V souvislosti s bydlením jsou však negativně hodnoceny exekuční doložky, které se staly součástí nájemních smluv. Na celkovou spokojenost se životem může mít vliv i spokojenost s nabídkou trávení volného času. Více než polovina dotazovaných osob je s nabídkou možností trávení volného času spokojena. Variantu nespokojeno zvolilo 47 respondentů. Ve srovnání s rokem 2011 došlo ke snížení míry spokojenosti v této oblasti. Ve výzkumu byla dále sledována oblast mezilidských vztahů, přičemž 2/3 Romů vyslovuje mírnou spokojenost se vztahy mezi Romy a neromy ve Vsetíně. V kontextu celé České republiky vyjadřuje většina respondentů v této oblasti nespokojenost. Vztahy na území Vsetína jsou tak hodnoceny jako výrazně příznivější než v rámci celé České republiky. Romové velmi kladně hodnotili také pocit spokojenosti se svým zdravím, 79 % respondentů odpovědělo, že jsou se svým zdravotním stavem velmi spokojeni a 19 % zvolilo odpověď spíše spokojen/a. Pouze dva respondenti vyjádřili nespokojenost se svým zdravím. Dále byla respondentům položena otázka týkající se spokojenosti s politickou situací jak na území města Vsetín, tak na území České republiky. Hodnocení vývoje politické situace v ČR i ve Vsetíně je téměř shodné, vykazuje srovnatelnou míru nespokojenosti (95 % respondentů). Bydlení V dotazníkovém šetření byla zjišťována spokojenost s prostředím a vybaveností kolem domů, v nichž Romové žijí. U respondentů výrazným způsobem převládá spokojenost v této oblasti (70 %). Pozitivní roli v hodnocení spokojenosti s vybaveností bydliště sehrává i vybudování nových hřišť a zlepšení pořádku v okolí bydliště díky pravidelným úklidům. Obecně lze říci, že došlo ke zlepšení pořádku v domech a posílení vztahu k okolí svého bydliště pod vedením komunitního koordinátora. Vyšší míru spokojenosti shledávají Romové s pořádkem na chodbách a ve společných prostorách domů. Variantu spíše spokojen/a zvolilo 79 % respondentů a tři dotazované osoby vyslovily vysokou míru spokojenosti v této 46

47 oblasti. V meziročním srovnání došlo k významnému nárůstu spokojenosti s pořádkem v domech. V období let 2011 a 2010 došlo k výraznému nárůstu spokojenosti se systémem úklidů. Pozitivní vliv na tuto oblast lze shledat zejména ve vyprofilování, systematizaci a stabilizaci úklidů. Jednou za měsíc probíhají tzv. generální úklidy zaměřené na úklid celého prostoru kolem domů, a každý den případně několikrát za týden probíhají ranní úklidy zaměřené primárně na základní údržbu pořádku uvnitř i vně domů. Mimo jiné byly sestaveny rozpisy pravidelných úklidů v jednotlivých patrech domů a 85 % Romů je s tímto systémem úklidů v domě spokojeno. Romové jako občané města Vsetín Romové vnímají město Vsetín jako místo, kde chtějí žít. Převážná většina Romů je hrdá na to, že jsou občany města Vsetín. Jednoznačný souhlas vyslovilo 30 % dotazovaných a variantu spíše ano zvolilo 52 % respondentů. Avšak meziroční porovnání výsledků ukazuje na nárůst počtu osob, které nepociťují hrdost na občanství ve městě Vsetín. Srovnání poznatků z roku 2011 a 2012 naznačuje trend zhoršování pocitu sounáležitosti Romů se společností města a přibývání počtu těch, kteří spíše pociťují nesounáležitost. Pocit sounáležitosti se snižuje zejména u respondentů žijících na okraji města. Dále se průzkum zaměřoval na oblast vztahů mezi Romy a neromy. Ve vztazích s neromy pociťují vsetínští Romové (71 % respondentů) často nerovnosti (neromové je neberou jako sobě rovné a vyžadují po nich, aby žili jako oni a asimilovali se). Romové od neromů očekávají respekt, toleranci a podporu při procesu integrace a zejména, aby byli bráni jako jednotlivci a ve svých soudech se neromové nedopouštěli generalizace. Očekávání ze strany neromů vůči Romům a Romů od neromů prezentuje následující tabulka. Tabulka : Očekávání ze strany neromů vůči Romům a Romů od neromů Co si Romové myslí, Co Romové očekávají od neromů že od nich neromové očekávají počet počet...abychom se k nim chovali dobře a slušně aby nás neházeli do jednoho pytle, nejsme všichni stejní 37...abychom pracovali aby nás neodsuzovali, toleranci 17...abychom odešli (zmizeli) z ČR pomoc, podpora v integraci 15...abychom posílali děti do základních škol, na učňák vůbec nic dobrého 14...abychom žili normálně, jako oni porozumění, aby nás poznali 12...abychom se integrovali aby nás nekritizovali, nesoudili 8...abychom se jim úplně podřídili a poslouchali je abychom spolu žili bez konfliktů 8...abychom lépe vychovávali své děti 8... aby se k nám chovali slušně 8...abychom nezneužívali sociální dávky 6... respekt 8...abychom nepáchali trestnou činnost 2... aby nebyli rasisti 4... aby nás měli rádi 4... aby nám dali práci 4... aby nám nenadávali 2... odškodné za odchod z ČR 2 Zdroj dat: Zpráva z dotazníkového šetření realizovaného v rámci projektu Lidé s hodnotou perly na sociálním dně, 2012 Soužití ve městě je ovlivňováno i vztahy mezi Romy navzájem. Romové pociťují, že je ostatní Romové berou jako sobě rovné, přesto však mezi nimi existuje vzájemná nedůvěra. Téměř polovina respondentů (47 %) uvedla, že v komunitě není nikdo, komu by důvěřovali. 47

48 Reflektované změny v životě Romů ve Vsetíně V rámci provedeného průzkumu byli Romové dotazování, zda reflektují změny ve svém životě. Jako nejvýraznější změna za poslední dva roky je vnímáno zhoršení vztahů mezi Romy navzájem (35 % respondentů). Druhou nejvýznamnější vnímanou změnu představují úklidy v domě a okolí (25 % respondentů). Poměrně silně jsou zastoupeny kategorie, které poukazují na změnu smýšlení a chování Romů (např. zlepšení hospodaření Romů, přemýšlejí nad budoucností). Romové vnímají za uplynulé dva roky jako změny pozitivním směrem zejména lepší platební morálku, větší pořádek v místech, kde Romové žijí, změnu životního stylu a nové myšlení Romů. Dále byli respondenti dotazováni, co se podle nich v životě vsetínských Romů za poslední dva roky zhoršilo. Dle jejich odpovědí je nejcitelněji a nejvíce vnímaná negativní změna rozšíření drog mezi respondenty (65 % respondentů). Zhruba 1/5 dotazovaných vnímá zhoršení vztahů mezi Romy a rozšíření prostituce mezi Romy. Více než třetina respondentů uznává, že klíčovým nositelem změny by měli být oni sami. Ve srovnání s rokem 2011 došlo ke snížení názoru, že nositelem změny by měl být stát či město. Jako nejvýznamnější činitelé, kteří přispívají ke zlepšení vztahů mezi majoritou a minoritou jsou vnímáni terénní sociální pracovníci města Vsetín (odpověď 36 respondentů) a Diakonie Vsetín (odpověď 17 respondentů). V menší míře byli uvedeni konkrétní terénní sociální pracovníci města, městská policie, police ČR a soud. Pouze 14 % respondentů prohlásilo, že přispělo ke zlepšení soužití Romů a neromů, ačkoliv téměř 80 % respondentů by chtělo pro město něco dobrého udělat. 3.4 Analýza poskytovatelů Poskytovateli sociálních služeb jsou subjekty, které poskytují, provozují a nabízejí uživatelům/široké veřejnosti sociální služby. Jedná se o neziskové organizace nebo organizace zřízené obcí nebo krajem, příp. státem. Poskytování sociálních služeb je legislativně zakotveno v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v pl. znění. Poskytovatelem sociální služby je právnická nebo fyzická osoba, která má k této činnosti oprávnění podle zákona, není jím tedy subjekt, který není registrován jako poskytovatel sociálních služeb ve smyslu tohoto zákona. Poskytovatelé dokáží popsat stávající poptávku po sociálních službách i možné trendy vývoje sociálních služeb v daném území. Kromě registrovaných služeb jsou do provedené analýzy zahrnuti i poskytovatelé souvisejících služeb/aktivit, jež jsou nedílnou a nezanedbatelnou součástí procesu poskytování sociálních služeb na území SO ORP Vsetín. Na základě výstupů ze zpracovaného výzkumu byla provedena analýza poskytovatelů sociálních služeb a souvisejících aktivit, zároveň došlo ke zmapování sítě těchto služeb a aktivit. Zjištěné poznatky jsou mj. interpretovány prostřednictvím mapových výstupů (viz kapitola 4), v nichž je viditelně zachyceno prostorové zasíťování služeb. V současných procesech transformace sociálních služeb se dostává do popředí otázka rozmístění a prostorová optimalizace sociálních služeb za účelem zvýšení jejich efektivity. V budoucím období lze očekávat snižování rozsahu veřejných rozpočtů, které postihne i sociální oblast. Nejen z tohoto důvodu je tedy nutné řešit oblast dostupnosti sociálních služeb, a tím rovněž optimalizovat rozložení sociálních služeb v území. Následující část zabývající se zmapováním sítě stávajících sociálních služeb je zaměřena na zhodnocení efektivity poskytovaných služeb, počet jejich uživatelů a dostupnost těchto služeb. Informace uváděné v textu jsou doplněny o již zmíněné mapové výstupy, jež umožňují vizualizaci rozmístění sociálních služeb v SO ORP Vsetín. V SO ORP Vsetín existuje velké množství subjektů zabývající se sociální problematikou, jejichž činnosti se ovšem mnohdy prolínají. Na konci února 2014 bude spuštěn Elektronický 48

49 katalog sociálních služeb ve Zlínském kraji, který bude určen široké veřejnosti, ale také odborným pracovníkům obcí, krajů a poskytovatelům sociálních služeb. Katalog bude sloužit jako nástroj pro poskytnutí kvalitního základního sociálního poradenství potenciálním uživatelům služeb. Hlavním cílem katalogu bude nabídnout uživateli nejvhodnější sociální službu nebo přehled sociálních služeb, které mu pomohou reagovat a řešit konkrétní životní situaci či potřebu. Na území SO ORP Vsetín působí 27 poskytovatelů sociálních služeb a souvisejících služeb/aktivit (z toho 18 organizací poskytuje sociální služby vymezené zákonem). Je zajištěno poskytování 22 sociálních služeb vymezených zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v pl. znění, nejfrekventovanějším druhem sociálních služeb poskytovaných na území SO ORP Vsetín jsou služby sociální péče následovány službami sociální prevence. Na území zcela schází 7 druhů služeb sociální péče, a to konkrétně poskytování tísňové péče, průvodcovské a předčitatelské služby, podpora samostatného bydlení, centrum denních služeb, domovy pro osoby se zdravotním postižením, chráněné bydlení a sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče. V oblasti služeb sociální prevence nejsou v SO ORP Vsetín poskytovány 4 druhy služeb sociální prevence (telefonická krizová pomoc, tlumočnické služby, krizová pomoc, terapeutické komunity). Tabulka 3.4.1: Přehled poskytovaných sociálních služeb v SO ORP Vsetín Druh poskytovaných sociálních služeb Počet služeb Sociální poradenství Odborné sociální poradenství 5 Služby sociální péče Osobní asistence 4 Pečovatelská služba 4 Tísňová péče - Průvodcovské a předčitatelské služby - Podpora samostatného bydlení - Odlehčovací služby 5 Centra denních služeb - Denní stacionáře 6 Týdenní stacionáře 1 Domovy pro osoby se zdravotním postižením - Domovy pro seniory 3 Domovy se zvláštním režimem 2 Chráněné bydlení - Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče - Služby sociální prevence Raná péče 1 Telefonická krizová pomoc - Tlumočnické služby - Azylové domy 2 Domy na půl cesty 1 Kontaktní centra 1 Krizová pomoc - Intervenční centra 1 Nízkoprahová denní centra 1 Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež 3 Noclehárny 1 Služby následné péče 1 Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi 2 Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením 2 49

50 Druh poskytovaných sociálních služeb Počet služeb Sociálně terapeutické dílny 1 Terapeutické komunity - Terénní programy 3 Sociální rehabilitace 2 Celkem 52 Zdroj: MěÚ Vsetín, Na území SO ORP Vsetín jsou převážnými zřizovateli poskytovaných sociálních služeb nestátní neziskové organizace. Město Vsetín je zřizovatelem Terénní sociální práce a také zakladatelem Azylového domu pro ženy a matky s dětmi, o.p.s. Nejčastěji jsou zřízeny služby sociální péče, kde se jedná převážně o denní stacionáře (6), odlehčovací služby (5), osobní asistenci (4) a pečovatelskou službu (4), a dále služby v oblasti sociálního poradenství (konkrétně 5 zařízení odborných sociálních poradenství). Detailní přehled všech registrovaných poskytovatelů sociálních služeb vč. uvedení konkrétní poskytované služby je uveden v následující tabulce. Tabulka 3.4.2: Přehled poskytovaných sociálních služeb v SO ORP Vsetín dle registrovaných poskytovatelů Název poskytovatele Zařízení soc. služby Sociální služba www Agarta o.s. Kontaktní centrum Klíč Terénní programy Agarta. Kontaktní centra Terénní programy Osobní asistence Odlehčovací služby Auxilium o.p.s. Centrum Auxilium Raná péče Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Azylový dům pro ženy a matky s dětmi Azylové domy Azylový dům pro ženy a matky s dětmi o.p.s. Poradna pro rodinu Terénní asistenční služba v rodinách s dětmi Odborné sociální poradenství Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Centrum pro zdravotně postižené Zlínského kraje, o.p.s. Centrum pro zdravotně postižené Zlínského kraje, pracoviště Vsetín Odborné sociální poradenství Domácí péče Pečovatelská služba Denní stacionář Zahrada Denní stacionáře Domov pro seniory Vsetín Ohrada Domovy pro seniory Diakonie ČCE - středisko Vsetín POHODA odlehčovací služba Domov Jabloňová Odlehčovací služby Domovy se zvláštním režimem MOZAIKA Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi RUBIKON Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Domov Jitka, o.p.s. Odlehčovací služba Týdenní stacionář Odlehčovací služby Týdenní stacionáře 50

51 Název poskytovatele Zařízení soc. služby Sociální služba www Občanské sdružení Pod křídly Dům "Pod křídly" - dům na půl cesty Domy na půl cesty Sociální rehabilitace Elim Sociální rehabilitace Terénní práce Elim Terénní programy Elim Vsetín, o.p.s. Azylový dům Elim Azylové domy Noclehárna Elim Noclehárny Charita Vsetín Denní centrum Elim Charitní pečovatelská služba - Vsetín Denní stacionář pro seniory - Vsetín CAMINO sociální rehabilitace Nízkoprahová denní centra Pečovatelská služba Denní stacionáře Sociální rehabilitace Osobní asistenční služba Osobní asistence NZDM Zrnko Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Charitní pečovatelská služba Pečovatelská služba Charita Svaté rodiny Nový Hrozenkov Osobní asistenční služba Dům pokojného stáří Denní stacionář Slunečnice Osobní asistence Domovy pro seniory Denní stacionáře ta.cz Víceúčelový charitní dům Odlehčovací služby Centrum poradenství pro rodinné a partnerské vztahy, příspěvková organizace Letokruhy, o.p.s. Intervenční centrum Centrum poradenství pro rodinné a partnerské vztahy, příspěvková organizace Letokruhy, o.p.s. - pečovatelská služba Letokruhy, o.p.s. - terénní odlehčovací služba Letokruhy, o.p.s. Denní stacionář Intervenční centra Odborné sociální poradenství Pečovatelská služba Odlehčovací služby Denní stacionáře Město Vsetín Terénní sociální práce Terénní programy Občanské sdružení NA CESTĚ Centrum Archa MOSTY služby následné péče Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Služby následné péče Středisko Naděje Vsetín - Sychrov, denní stacionář Denní stacionáře NADĚJE, pobočka Otrokovice a Vsetín Středisko Naděje Vsetín- Rokytnice, denní stacionář Denní stacionáře Středisko Naděje Vsetín - Rokytnice, osobní asistence Osobní asistence Sociální služby Vsetín, příspěvková organizace Sjednocená organizace Domov pro seniory Karolinka Domov se zvláštním režimem Pržno Domovy pro seniory Domovy se zvláštním režimem Sociální poradna SONS - Vsetín Odborné sociální poradenství 51

52 Název poskytovatele Zařízení soc. služby Sociální služba www nevidomých a slabozrakých ČR, oblastní pobočka Vsetín Vzdělávací a komunitní centrum Integra Vsetín o.p.s. Zdroj: MěÚ Vsetín, SAS - SONS ČR - Vsetín Dílna U šikovných oveček Občanská poradna Vsetín Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociálně terapeutické dílny Odborné sociální poradenství Nedílnou a neopominutelnou součástí procesu poskytování sociálních služeb na území SO ORP Vsetín je vyjma registrovaných sociálních služeb rovněž analýza poskytovatelů souvisejících služeb. Související aktivity zahrnují nabídku činností, které nejsou sociální službou dle zákona, ale síť sociálních služeb vhodně doplňují (neregistrovaní poskytovatelé sociálních služeb). Bez těchto aktivit by pomoc a podpora osobám v nepříznivé sociální situaci byla neúplná (např. vzdělávání, volnočasové aktivity, dobrovolnictví). Zřizovateli souvisejících služeb jsou v SO ORP Vsetín výlučně nestátní neziskové organizace. V následující tabulce je uveden přehled stěžejních a nejvýznamnějších z nich, jež byli zapojeni do dotazníkového průzkumu. Související služby jsou na území SO ORP Vsetín nejčastěji zaměřeny na oblast volného času, vzdělávání, dobrovolnictví a jiné aktivity k udržení a zlepšení zdravotního stavu. Aktivity zacílené na zaměstnávání či bydlení v SO ORP Vsetín schází. Tabulka 3.4.3: Přehled poskytovatelů souvisejících služeb v SO ORP Vsetín Název organizace Zaměření Adorea - dobrovolnické centrum Vsetín, o.s. Centrum pro seniory ve Vsetíně CYRILLOS Rodinné a mateřské centrum Vsetín, občanské sdružení Roska Vsetín, regionální organizace Unie Roska v ČR Svaz diabetiků České republiky - územní organizace Vsetín Svaz neslyšících a nedoslýchavých v České republice, základní organizace Vsetín Svaz postižených civilizačními chorobami v České republice, základní organizace Vsetín (ONKO DUHA) Svaz tělesně postižených v České republice, o.s., místní organizace Vsetín Podpora vzniku nových dobrovolnických aktivit, koordinace dobrovolníků, umísťování dobrovolníků v přijímajících organizacích. Volnočasové aktivity pro seniory, jazykové a výtvarné kurzy, půjčování tiskovin, kulturní akce, besedy, relaxační cvičení, vycházky, osvětová činnost. Preventivně vzdělávací programy na téma sociálně-patologických jevů. Osvětové kampaně - drogy, AIDS, rasismus, alkohol, vztahy. Volnočasové aktivity. Průzkumy. Provoz rodinného a mateřského centra - sociální prevence, volnočasové a sociální aktivity, vzdělávání pro matky s malými dětmi. Organizace kulturních a společenských akcí. Provoz denního centra pro osoby postižené roztroušenou sklerózou, přednášky, relaxační cvičení, volnočasové aktivity. Edukačně motivační a preventivní programy a pobyty, cvičení a plavání v bazénu, volnočasové aktivity - kultura, turistika. Poskytování služeb sluchově postiženým občanům. Sociální rehabilitace - kurzy odezírání a znakové řeči. Volnočasové aktivity. Informace o kompenzačních pomůckách. Péče o zdravotně postižené civilizačními chorobami, ozdravné a rehabilitační pobyty, prevence nádorových onemocnění. Volnočasové aktivity. Osvětová činnost, vzdělávání, volnočasové aktivity pro tělesně postižené, rekondiční pobyty a plavání, kulturní akce. Půjčovna kompenzačních pomůcek. Zdroj: MěÚ Vsetín,

53 Mezi jednotlivými zařízeními poskytující sociální služby převažují z 43 % zařízení s nízkou okamžitou kapacitou (do 5 osob). Okamžitou kapacitou je zde myšlen počet uživatelů, kterým lze v jednom časovém okamžiku danou službu poskytnout. V případě zařízení orientovaných na skupinu osob se zdravotním postižením jsou v porovnání se službami pro zbylé cílové skupiny častější sociální služby s kapacitou 6-15 osob. Nejmenší počet je pak zařízení s okamžitou kapacitou pro osob, a to 13,1 %. Tabulka 3.4.4: Okamžitá kapacita poskytované sociální služby členěno dle cílových skupin uživatelů sociální služby Cílová skupina <= 5 osob 6-15 osob osob 31+ osob Osoby se zdravotním postižením 46,2% 38,5% 7,7% 7,7% Senioři 41,2% 23,5% 11,8% 23,5% Rodiny a děti 27,3% 18,2% 27,3% 27,3% Ohrožené skupiny 50,0% 25,0% 12,5% 12,5% Celkem 42,6% 29,5% 13,1% 16,4% Otázka: Uveďte okamžitou kapacitu poskytované sociální služby (tj. počet uživatelů, kterým lze poskytnout službu v jednom časovém okamžiku). Dle údajů uvedených v následující tabulce je zřejmý nárůst počtu uživatelů sociálních služeb v území, kdy se jejich počet v meziročním srovnání let 2012 a 2013 zvýšil o necelých 400 osob (na uživatelů sociálních služeb v roce 2013). Zatímco výrazně roste počet uživatelů terénních a ambulantních služeb, počet uživatelů pobytových služeb klesá. Potvrzují se tak preference osob využívající sociální služby, jež dávají přednost setrvání v domácím prostředí za pomoci např. pečovatelské služby. V případě pobytových služeb je také výrazné jejich kapacitní omezení, přičemž čekací lhůty na přijetí do zařízení jsou v některých případech až několikaleté (např. domovy pro seniory). Dále byla struktura uživatelů sociálních služeb sledována z pohledu jejich trvalého bydliště, přičemž bylo zjištěno, že polovina uživatelů sociálních služeb pochází ze Vsetína, 27 % uživatelů je z ostatních obcí SO ORP Vsetín a zbylých cca 22 % je z obcí mimo SO ORP. Klienti ze Vsetína v nejvyšší míře využívají terénní a ambulantní služby, zatímco klienti z ostatních obcí SO ORP a obcí mimo SO ORP využívají zejména služeb pobytových. Tabulka 3.4.5: Počet uživatelů sociálních služeb dle bydliště Forma sociální služby Celkový počet uživatelů Z toho z města Vsetín z ostatních obcí ORP z obcí mimo ORP Ambulantní ,1% 56,5% 24,1% 24,1% 15,8% 19,4% Pobytová ,3% 32,7% 38,1% 36,6% 30,6% 30,7% Terénní ,3% 63,1% 20,3% 20,5% 18,4% 16,4% Celkem ,9% 50,8% 27,5% 27,1% 21,6% 22,2% Otázka: Počet uživatelů podle bydliště Pozn.: Procentuální údaje jsou spočítány z údajů od poskytovatelů, kteří specifikovali, kde mají jejich uživatelé bydliště V rámci průzkumu byla zjišťována struktura uživatelů sociálních služeb dle jejich místa bydliště a konkrétní sociální služby, které navštěvují. Z města Vsetína využívají uživatelé především služby terénní programy, nízkoprahové zařízení pro děti a mládež a nízkoprahové denní centrum. Uživatelé sociálních služeb z ostatních obcí ORP využívají především týdenní stacionář, osobní asistenci a dům a půl cesty. Domov se zvláštním režimem a sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením jsou nejvíce využívány uživateli z obcí mimo ORP. 53

54 Tabulka 3.4.6: Počet uživatelů jednotlivých sociálních služeb dle bydliště Sociální služba z toho z města Vsetín z ostatních obcí ORP z obcí mimo ORP Azylový dům 50,4% 57,5% 29,6% 18,3% 20,0% 24,2% Denní stacionář 58,7% 50,8% 41,3% 44,9% 0,0% 0,0% Domov pro seniory 22,2% 22,6% 45,3% 43,6% 32,5% 34,0% Domov se zvláštním režimem 37,4% 37,0% 17,4% 19,6% 45,2% 43,5% Dům na půl cesty 28,6% 28,6% 42,9% 57,1% 28,6% 14,3% Intervenční centrum * 57,1% * 42,9% * 0,0% Kontaktní centrum** Nízkoprahové denní centrum 65,5% 65,6% 19,5% 20,0% 14,9% 14,4% Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež 73,4% 68,1% ** ** ** ** Noclehárna 41,5% 55,8% 29,2% 13,0% 29,2% 31,2% Odlehčovací služba 57,6% 54,6% 41,6% 45,4% 0,8% 0,0% Osobní asistence 45,0% 51,9% 55,0% 46,2% 0,0% 3,8% Pečovatelská služba 54,1% 55,0% 10,4% 10,5% 0,1% 0,1% Raná péče 37,0% 38,2% 37,0% 36,4% 25,9% 25,5% Sociálně - aktivizační služby pro děti/osoby se zdravotním postižením 56,4% 56,0% 34,9% 31,7% 8,7% 12,3% Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením 37,6% 37,9% 24,4% 24,3% 38,0% 37,9% Sociální a odborné poradenství 30,9% 24,5% 15,7% 14,4% 11,3% 12,0% Sociálně terapeutická dílna* Sociální rehabilitace 56,5% 51,2% 22,8% 20,7% 20,7% 28,0% Terénní program 79,0% 82,5% 3,6% 3,3% 34,0% 2,0% Týdenní stacionář 30,8% 21,4% 61,5% 64,3% 7,7% 14,3% Otázka: Počet uživatelů podle bydliště Pozn.: Procentuální údaje jsou spočítány z údajů od poskytovatelů, kteří specifikovali, kde mají jejich uživatelé bydliště *respondent neuvedl údaje **sociální služba fungující na přísných principech anonymity Dále je uvedena také tabulka s údaji o počtu klientů dle typu služeb vycházející ze statistik MěÚ v žádostech o dotaci z rozpočtu města. Ne všechny organizace poskytující sociální služby nutně musely žádat o tyto dotace, proto celkový počet klientů nekoresponduje s údaji uváděnými v jiných místech dokumentu. Tabulka, již je nutno číst po jednotlivých řádcích, znázorňuje potřebnost kapacit uvedených služeb. Zatímco počet klientů azylových domů, denních stacionářů, domovů se zvláštním režimem, rané péče, sociálně terapeutických dílen a sociální rehabilitace se v letech kontinuálně zvyšoval, v případě např. kontaktního centra a nízkoprahového denního centra byl zaznamenán snižující se počet klientů. Obdobná tabulka s uvedením podílu klientů jednotlivých služeb ze Vsetína je uvedena v příloze (tabulka P24). Tabulka 3.4.7: Počet uživatelů jednotlivých sociálních služeb v letech Druh sociální služby Počet klientů Azylový dům Denní stacionář Domov pro seniory Domov se zvláštním režimem*

55 Druh sociální služby Počet klientů Dům na půl cesty** Kontaktní centrum Nízkoprahové denní centrum Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež*** Noclehárna Odlehčovací služba Osobní asistence Pečovatelská služba Sociální a odborné poradenství*** Raná péče Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby ze ZP Sociálně terapeutické dílny Sociální rehabilitace Terénní program Týdenní stacionář Klienti celkem Zdroj dat: MěÚ Vsetín *Služba zahájena od roku 2010, údaje poskytovány městu od roku **Služba poskytována od roku 2010, údaje poskytovány městu od V rámci srovnání struktury uživatelů podle stupně závislosti a druhu sociálních služeb nebylo v případě služeb sociálního poradenství uvedeno, resp. poskytovatelé neuvedli počet nebo nemají klienty v určitém stupni závislosti. Nejvíce zastoupenou skupinou uživatelů sociální péče a prevence je ve IV. stupni závislosti. Z tabulky je patrné, že počet uživatelů se zvyšuje dle výše stupně závislosti, především pak u služeb sociální péče. Tabulka 3.4.8: Struktura uživatelů podle stupně závislosti a druhu sociální služby Druh služby Sociální poradenství* Stupeň I. Stupeň II. Stupeň III. Stupeň IV. Celkem Sociální péče Sociální prevence Otázka: Struktura uživatelů podle stupně závislosti Pozn.: *poskytovatelé neuvedli počet nebo nemají klienty v určitém stupni závislosti Největší část (32,6 %) uživatelů sociálních služeb nepobírá žádný příspěvek na péči. Druhou největší část uživatelů sociálních služeb tvoří osob se IV. stupněm závislosti, kterých je 22,2 % uživatelů. Osoby s III. stupněm závislosti tvoří 16,4 % všech uživatelů, s II. stupněm závislosti 16,2 % všech uživatelů. Nejmenší podíl uživatelů je pak s I. stupněm závislosti, a to 12,5 % (viz tabulka P25 v příloze). Největší počet zařízení sociálních služeb v SO ORP Vsetín, kteří se zúčastnili dotazníkového průzkumu, nabízí své služby osobám se zdravotním postižením (27), seniorům nabízí své služby celkem 17 zařízení zapojených do průzkumu. Osobám nespadajícím do žádné 55

56 z uvedených cílových skupin nabízí své služby celkem 12 zařízení zapojených do šetření. Tato zařízení nabízí svou péči například osobám s poruchami autistického spektra, sociálně znevýhodněným dětem nebo osobám, které vedou rizikový způsob života. V rámci nejpočetnější skupiny zařízení, tedy zařízení nabízející své služby osobám se zdravotním postižením, jich nejvíce pomáhá osobám s kombinovanými vadami (22 z 27 85,1 %). Další zařízení se věnují osobám s tělesným postižením (20 z 27 74,1 %) či poskytují péči osobám s mentálním postižením (17 z 27 63,0 %). Podrobnější údaje jsou uvedeny v příloze v tabulce P26. Tabulka 3.4.9: Počet zařízení poskytujících sociální služby vybraným cílovým skupinám Cílová skupina Počet zařízení Osoby se zdravotním postižením 27 Senioři 17 Jiné skupiny 12 Osoby v krizi 7 Rodiny s dětmi 7 Osoby bez přístřeší 6 Osoby ohrožené závislostmi 6 Etnické menšiny 5 Oběti domácího násilí 4 Osoby ohrožené dluhy 1 Otázka: Počet poskytovatelů poskytujících služby vybraným cílových skupin Z hlediska věku poskytuje většina zařízení své služby široké škále věkových skupin. Nejvíce zařízení (40 z nich) uvedlo, že poskytuje své služby osobám ve věku let. Dalšími věkovými skupinami, kterým poskytuje sociální služby nejvíce zařízení zapojených do průzkumu, jsou věkové skupiny let (39 zařízení), let (35 zařízení) a let (32 zařízení). Přesné počty zařízení v členění dle věkových skupin uživatelů, kterým nabízí péči, jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka : Počet zařízení sociálních služeb v členění dle věku uživatelů sociálních služeb Věková skupina Počet zařízení 1 6 let let let let let let let 35 Nad 80 let 28 Otázka: Počet poskytovatelů podle věku uživatelů Největší procento odmítnutých zájemců o sociální službu představují senioři (35 %), ačkoliv v absolutních hodnotách jich bylo v roce 2012 odmítnuto 214, zatímco osob se zdravotním postižením bylo odmítnuto 275 (tj. 10 %). V absolutních hodnotách tak bylo odmítáno nejvíce osob se zdravotním postižením, v přepočtu na absolutní hodnoty se však jedná o nejnižší podíl odmítnutí v rámci všech sledovaných cílových skupin. 56

57 Tabulka : Počet odmítnutých zájemců o službu v roce 2012 Cílová skupina % poskytovatelů, kteří v roce 2012 museli odmítnout některé zájemce Počet odmítnutých zájemců Osoby se zdravotním postižením 10,0% 275 Senioři 35,3% 214 Rodiny a děti 16,7% 18 Ohrožené skupiny 15,4% 22 Otázka: Kolik zájemců o Vaši službu jste museli v roce 2012 odmítnout? (dle zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů) Nejčastějšími důvody pro odmítnutí klientů (zájemců o sociální službu) byla v roce 2012 nedostatečná kapacita sociálního zařízení a fakt, že zájemce nespadal do cílové skupiny, které zařízení nabízí své služby. Jednalo se zejména o případy, kdy zájemci vyžadovali vyšší míru podpory či jiný druh podpory, než daná zařízení nabízí, příp. zájemci nespadali do cílové věkové kategorie poskytovatelů služeb. Další nabízené důvody odmítnutí, tedy zdravotní stav klienta vylučující poskytnutí sociální služby dle 91, odst. 3, písm. b) a případ, kdy by žadateli byla v době kratší než 6 měsíců vypovězena smlouva z důvodu porušování povinností vyplývajících ze smlouvy ( 91, odst. 3, písmeno d), neoznačil ani jeden poskytovatel sociální služby, resp. ani jedno zařízení poskytující sociální služby. Tabulka : Nejčastější důvody odmítnutí žádostí o sociální službu Důvod Počet odmítnutých zájemců (v %) Kapacita ( 91, odst. 3, písm. b) 91,1 Klient nespadá do cílové skupiny soc. služby ( 91, odst. 3, písm. a) 8,9 Zdravotní stav klienta vylučuje poskytnutí soc. služby ( 91, odst. 3, písm. c) 0,0 Žadateli byla v době kratší než 6 měsíců vypovězena smlouva z důvodu porušování povinností vyplývajících ze smlouvy ( 91, odst. 3, písmeno d) 0,0 Otázka: Uveďte důvody pro odmítnutí žádostí o soc. službu v roce 2012 (dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů). Jako největší problém při poskytování sociálních služeb se osloveným zařízením jeví nedostatek zaměstnanců. Zejména zařízení nabízející služby osobám se zdravotním postižením vidí tento fakt jako největší problém. Jako nejmenší problém při poskytování sociální služby naopak jednotlivá zařízení vnímají nedostatečnou velikost a množství prostor, které k poskytování sociálních služeb potřebují. Tabulka : Nejčastější problémy při poskytování sociální služby Průměrný postoj Zařízení sociálních služeb podle cílové skupiny svých uživatelů Osoby se zdravotním postižením Senioři Rodiny a děti Ohrožené skupiny Celkem Nedostatku zaměstnanců v sociální službě 41,2 29,5 19,4 15,6 29,4 Nízkého počtu uživatelů 34,4 24,6 15,6 15,6 24,9 Nedostatku dobrovolníků 23,4 25,0 18,8 12,5 20,9 Nedostatku odborných pracovníků (např. pracovníků v přímé péči) 29,4 18,2 11,1 12,5 20,0 Bariérovosti prostor soc. služby 25,0 20,0 15,6 12,5 19,2 Nedostatečných prostor pro poskytování soc. služby (nedostatečná velikost) 23,1 13,6 12,5 9,4 15,6 Otázka: Máte problém při poskytování sociální služby z důvodu: Mezi léty 2012 a 2013 došlo u všech forem poskytovaných sociálních služeb k poklesu průměrného počtu úvazků na jednoho poskytovatele. To platí jak u pracovníků v přímé péči, 57

58 tak u ostatních pracovníků, jakými jsou například vedoucí, účetní, administrativní pracovníci ad. Největší počet úvazku má v obou letech z logických důvodů pobytová forma sociální služby. Počet úvazků pracovníků v přímé péči však i zde poklesl z hodnoty 15,3 v roce 2012 na hodnotu 15,1 v roce U ostatních pracovníků sociální služby v pobytové formě pak průměrný počet úvazků poklesl z hodnoty 10 v roce 2012 na 9,1 úvazku v roce Tabulka : Průměrný počet úvazků dle formy nabízené sociální služby Průměrný počet úvazků Ambulantní služba Terénní služba Pobytová služba Pracovníků v přímé péči 2,4 2,2 3,5 3,2 15,3 15,1 Ostatních pracovníků sociální služby 0,7 0,6 0,8 0,7 10 9,1 Otázka: Kvantitativní údaje o službě Pozn.: Ostatními pracovníky se myslí například vedoucí pracovníci, administrativní pracovníci, účetní,ad. V závěru dotazníkového průzkumu byli poskytovatelé sociálních služeb/představitelé jednotlivých zařízení zajišťující sociální služby dotázáni, co by se z jejich pohledu mělo v oblasti sociálních služeb zlepšit. Jako častou odpověď uváděli, že by se měla zlepšit spolupráce mezi poskytovateli/zařízeními (například vytvořením společných projektů), i mezi jednotlivými poskytovateli/zařízeními a některými obcemi. Další oblastí, která by se podle respondentů měla zlepšit, je oblast financování, kde by například uvítali zvýšení finanční podpory ze strany obcí, které podle nich mnohdy platí pouze symbolické částky, které jsou pro zajištění sociálních služeb pro jejich občany nedostačující. V odpovědích se také objevilo přání rozvoje služeb pro osoby s poruchami autistického spektra. 58

59 4 Mapové výstupy Analýza poskytovatelů sociálních služeb na území SO ORP Vsetín je doplněna o mapové výstupy, tzv. mapy péče znázorňující prostorové rozmístění sociálních služeb a organizací působících v sociální oblasti na území správního obvodu. V následujících mapových výstupech jsou uvedeny stěžejní organizace sociálních služeb v území včetně těch, jež neposkytují sociální služby definované zákonem, byly však zapojeny do realizovaného dotazníkového šetření. V následující části dokumentu jsou uvedeny mapy poskytovatelů sociálních služeb v členění na registrované a neregistrované poskytovatele, resp. organizace poskytující sociální služby registrované dle zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách a organizace poskytující doprovodné aktivity (dobrovolnická činnost, kluby důchodců, apod.), mapa dle druhu poskytovaných sociálních služeb a mapa znázorňující poskytované jednotlivé sociální služby v území. Zatímco mapy zachycují poskytovatelé sociálních služeb dle jejich oficiálního sídla či sídla pobočky na území SO ORP (např. v případě Centra pro zdravotně postižené Zlínského kraje, o.p.s.), ve zbylých mapových výstupech (mapy 4.4 a 4.5) jsou adresní body definovány dle provozovny konkrétní služby. Místo sídla organizace se totiž nemusí vždy shodovat s místem poskytování/výkonu dané služby. V případě, že jsou služby různých zařízení poskytovány v těsné prostorové blízkosti, bylo pro označení v mapách, resp. v části výřezu za město Vsetín, využito vodících lišt (přímky mezi jednotlivými body) značících blízkost jednotlivých zařízení. 59

60 Mapa 4.1: Přehled poskytovatelů sociálních služeb, péče a souvisejících aktivit v SO ORP Vsetín v roce

61 Mapa 4.2: Přehled registrovaných poskytovatelů sociálních služeb v SO ORP Vsetín v roce 2014 (poskytující registrované sociální služby dle zákona 108/2006 Sb., o soc. službách) 61

62 Mapa 4.3: Přehled neregistrovaných poskytovatelů sociálních služeb v SO ORP Vsetín v roce 2014 (neposkytující registrované sociální služby dle zákona 108/2006 Sb., o soc. službách) 62

63 Mapa 4.4: Přehled poskytovaných druhů sociálních služeb na území SO ORP Vsetín v roce

64 Mapa 4.5: Přehled poskytovaných sociálních služeb na území SO ORP Vsetín v roce

65 5 Návrh SWOT analýzy a priorit střednědobého plánu sociálních služeb a péče Stěžejní informace a údaje poskytující obraz jak o analyzovaném území SO ORP Vsetín a pohledu starostů jednotlivých obcí (s výjimkou města Vsetín), tak o poskytovatelích sociálních služeb v území a jejich uživatelích jsou dále uvedeny a strukturovány ve SWOT analýze. Na tuto analýzu následně navazuje návrh priorit střednědobého plánu sociálních služeb a péče sledovaného území, jež může v budoucnu sloužit jako podklad pro tvorbu a zpracování stěžejních dokumentů v sociální oblasti (např. komunitní plán sociálních služeb). 5.1 SWOT analýza a identifikace problémových oblastí cílových skupin uživatelů sociálních služeb Na základě provedeného rozboru dílčích aspektů v oblasti sociálních služeb na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Vsetín došlo k vytvoření tzv. SWOT analýzy neboli zhodnocení silných (Strenghts) a slabých (Weaknesses) stránek území ve vztahu k příležitostem (Opportunities) a ohrožením (Threats), vnějších i vnitřních faktorů ovlivňujících zkoumanou oblast. Metoda SWOT analýzy přináší přehledně strukturovaný a ucelený souhrn informací o území ve sledované oblasti sociálních služeb a umožňuje identifikovat potenciál budoucího rozvoje a současné problémy, se kterými se zainteresované subjekty (aktéři sociálních služeb) musí potýkat a přispívá tak k definici rozvojové potřeby oblasti. Silné stránky Nárůst počtu obyvatel v okolních obcích města Vsetín (suburbanizace), kladné migrační saldo zejména v obcích Lužná, Seninka, Ústí, Růžďka Nízký podíl seniorů v obci Prlov Vysoká míra informovanosti obcí SO ORP v oblasti sociálních služeb Obslužnost obcí SO ORP poskytovateli sociálních služeb z města Vsetín (příp. z jiných obcí mimo SO ORP) Finanční či jiná forma podpory poskytovatelům sociálních služeb ze strany obcí SO ORP Spolupráce obcí na společném záměru Sdružení obcí Hornolidečska na vybudování domu sociálních služeb Spokojenost uživatelů sociálních služeb s poskytovanými službami a péčí v rámci celého SO ORP Vsetín Vysoká míra informovanosti uživatelů sociálních služeb Příležitosti Zvýšení atraktivity města Vsetín za účelem přilákání nových obyvatel do města Rozšíření kapacit terénních služeb v rámci SO ORP (umožňující klientům sociálních služeb zůstat v domácím prostředí) Zvýšení počtu a kapacit sociálních služeb poskytovaných seniorům Zvýšení míry informovanosti o možnostech využití sociálních služeb pro potenciální klienty služeb (prostřednictvím zvýšení propagace služeb) Slabé stránky Záporný celkový přírůstek obyvatel v území (záporný přirozený přírůstek i migrační saldo) Pokles počtu obyvatel ve městě Vsetín (suburbanizace) Záporné migrační saldo zejména v obcích Vsetín, Karolinka, Lidečko, Lačnov a Horní Lideč Stárnutí populace a rostoucí index stáří (v roce 2012 připadalo na 100 dětí 124,7 seniorů) Vysoký podíl osob starších 60 let zejména v obcích Malá Bystřice, Karolinka, Velké Karlovice, Kateřinice, Pozděchov a Valašská Senice (nad 25 %) Nadprůměrná míra nezaměstnanosti SO ORP Vsetín i města Vsetín v porovnání s krajským průměrem Výskyt osob závislých na alkoholu v obcích SO ORP Vsetín Kapacitní omezení zařízení poskytujících sociální služby a následné odmítání zájemců o služby (zejména v případě pobytových služeb, dlouhé čekací lhůty na přijetí do zařízení poskytující tyto služby) Byrokracie a vysoká administrativní zátěž při vyřizování příspěvků na péči Hrozby Prognóza demografického vývoje počítá se snižující se natalitou a rostoucím trendem stárnutí populace, což povede k nedostatku kapacit sociálních služeb Do budoucna je odhadován úbytek o obyvatel na území SO ORP v horizontu 20 let Nedostatečné zajištění základní infrastruktury pro nově příchozí obyvatelstvo v okolních obcích města Vsetín v kontextu procesu suburbanizace Snižování kvality života obyvatel a růst zadluženosti domácností v důsledku zvyšující se míry nezaměstnanosti 65

66 Vytváření společných záměrů obcí SO ORP a jejich spolupráce při realizaci záměrů v sociální oblasti Využívání dotací a vícezdrojového financování na poskytování sociálních služeb v rámci SO ORP Přizpůsobování a příp. rozšíření provozní doby zařízení sociálních služeb dle potřeb klientů Vznik elektronického katalogu sociálních služeb Zlínského kraje Zvýšení spolupráce mezi poskytovateli sociálních služeb a péče a dalšími zainteresovanými subjekty včetně návaznosti poskytovaných služeb Posílení dobrovolnické činnosti v sociálních službách Snižující se příjmová úroveň i u pracujících osob/domácností v SO ORP Vsetín Zvyšující se počet osamělých seniorů a potřebných osob a problémy spojené s jejich bydlením Snižující se počet osob pobírajících příspěvek na péči v důsledku byrokracie a administrativní zátěže při jeho vyřizování Snižující se počet zaměstnanců a úvazků v sociálních službách ovlivňující kvalitu a rozsah poskytovaných služeb Níže jsou uvedeny stěžejní problémové oblasti (nejčastěji vnímané problémy) a pozitiva z pohledu uživatelů sociálních služeb v členění dle jednotlivých cílových skupin. Senioři Největší pozitiva z pohledu uživatelů sociálních služeb: Spokojenost s poskytovanými sociálními službami Vysoká míra informovanosti o sociálních službách Navazování sociálních kontaktů v centru pro seniory Nejčastěji vnímané problémy z pohledu uživatelů sociálních služeb: Nedostatek finančních prostředků (finanční náročnost služeb) Dlouhé čekací doby na přijetí klienta do pobytových zařízení Fyzické bariéry (např. dostupnost nádraží, budovy bez bezbariérového přístupu, schodiště) a sociální bariéry (problematické vyřizování přiznání příspěvků na péči, kompenzační pomůcky) Obava z neposkytnutí včasné pomoci v případě akutních zdravotních problémů (např. při infarktu, mrtvici či pádu se zraněním), zejména v případě jednočlenných domácností seniorů Osoby se zdravotním postižením Největší pozitiva z pohledu uživatelů sociálních služeb: Dobrá dostupnost sociálních služeb i odborné lékařské péče Informovanost o sociálních službách Dostupnost potřebných pomůcek v požadované kvalitě a množství Nejčastěji vnímané problémy z pohledu uživatelů sociálních služeb: Pohled veřejnosti na osoby se zdravotním postižením (bezohlednost či ostych vůči těmto osobám), zejména z pohledu osob se zdravotním postižením ve věkové skupině let Nedostatek pracovních příležitostí pro osoby se zdravotním postižením Bariérovost, resp. fyzické překážky (absence bezbariérových budov, prostředky veřejné dopravy, apod.) Problematika přiznání příspěvků na péči (vysoká míra byrokracie a administrativní náročnosti při jeho vyřizování) Nedostatek kapacit chráněného bydlení, příp. jiného typu bydlení s bezbariérovým přístupem, a kapacit odlehčovacích služeb 66

67 Rodina a děti Největší pozitiva z pohledu uživatelů sociálních služeb: Dobrá informovanost o možnostech pomoci Využití možnosti materiální pomoci sociálních služeb (např. při vybavení domácnosti, zaopatření oblečení, jednorázová finanční pomoc) Možnost promluvit si o svých problémech (zejména platí pro děti a mladistvé) Nejčastěji vnímané problémy z pohledu uživatelů sociálních služeb: Nedostatečná kvalifikace osob pro získání zaměstnání či chybějící pracovní praxe Zajištění hlídání dětí po dobu pracovní činnosti rodičů Malá nabídka pracovních míst (na plný i zkrácený úvazek) Snížená finanční a právní gramotnost osob a jejich zadlužování Ohrožené skupiny Největší pozitiva z pohledu uživatelů sociálních služeb: Zřízení krizové linky důvěry, možnost promluvit si o svých problémech Možnost využití azylových domů či nocleháren (poskytnutí azylu, pocitu podpory a bezpečí) Možnost zajištění materiálního zabezpečení (finanční pomoc, telefon, místo pro přenocování apod.), hygieny Nejčastěji vnímané problémy z pohledu uživatelů sociálních služeb: Nutnost finanční pomoci pro osoby ohrožené domácím násilím (zejména po odchodu od násilné osoby) Nemožnost zajištění samostatného bydlení z důvodu nedostatečných finančních prostředků (důsledek nezaměstnanosti, příp. zadlužení) Nedostatečná nabídka zaměstnání a zajištění finančních příjmů Snížená finanční a právní gramotnost Etnické menšiny Největší pozitiva z pohledu uživatelů sociálních služeb: Spokojenost s bydlením (zlepšení pořádku v domech a posílení vztahu k okolí svého bydliště pod vedením komunitního koordinátora) Vliv terénních sociálních pracovníků města Vsetín a Diakonie Vsetín na zlepšení vztahů mezi majoritou a minoritou Nejčastěji vnímané problémy z pohledu uživatelů sociálních služeb: Zhoršování vztahů v rámci minority (nedůvěra) a negativní vztahy mezi Romy a neromy Rozšíření drogové problematiky a prostituce mezi osobami cílové skupiny Snížená finanční a právní gramotnost 67

68 5.2 Návrh priorit střednědobého plánu sociálních služeb a péče pro SO ORP Vsetín Na základě provedených analýz jsou navrhovány následující priority, jež povedou k optimalizaci sítě sociálních služeb na území SO ORP Vsetín. Návrhy řešení jsou členěny dle jednotlivých cílových skupin včetně uvedení systémových priorit, jež mají obecný charakter platný pro celý systém sociálních služeb. 1. Systémové priority 1.1 Podpora vícezdrojového financování sociálních služeb 1.2 Zajištění dostatečné kvality, rozsahu a kapacit sociálních služeb 1.3 Spolupráce a vznik komunikační platformy zainteresovaných aktérů poskytovatelé sociálních služeb, obce/územní celky, uživatelé 1.4 Zlepšování informovanosti potenciálních uživatelů o sociálních službách a možnostech pomoci 1.5 Zvyšování kvality života osob (uživatelů sociálních služeb) prostřednictvím posílení terénních služeb, podporou pečujících a blízkých osob, dobrovolnictví 1.6 Optimalizace sítě sociálních služeb vzhledem k potřebám občanů (klientů a potenciálních klientů sociálních služeb) 2. Priority cílové skupiny Senioři 2.1 Zvýšení kapacit služeb určených seniorům, a to zejména terénních služeb (dále také pečovatelské služby, osobní asistence, odlehčovací služby) 2.2 Podpora dobrovolnictví 2.3 Podpora finanční a časové dostupnosti sociálních služeb 3. Priority cílové skupiny Osoby se zdravotním postižením 3.1 Podpora samostatného a chráněného bydlení 3.2 Rozšíření pracovních nabídek a možnosti zaměstnávání chráněná pracovní místa, včetně přípravy na práci 3.3 Zlepšení provázanosti bezbariérových ploch eliminace fyzických bariér v území 3.4 Podpora integrace osob se zdravotním postižením do většinové populace 4. Priority cílové skupiny Rodina a děti 4.1 Rozšíření nabídky rekvalifikačních kurzů (s důrazem na praktické využití), zvýšení kvalifikace osob 4.2 Podpora a rozšíření odborného sociálního poradenství, včetně poradenství zaměřeného na finanční gramotnost, prevenci zadlužování apod. 4.3 Podpora volnočasových aktivit pro mladistvé včetně zajištění míst pro scházení 5. Priority cílové skupiny Ohrožené skupiny Podpora a rozšíření odborného sociálního poradenství, včetně poradenství zaměřeného na finanční gramotnost, prevenci zadlužování apod. 5.2 Zvýšení kvalifikace osob spadajících do cílové skupiny, rozšíření nabídky rekvalifikačních kurzů (s důrazem na praktické využití) 5.3 Podpora nabídky sociálního, tréninkového a nízkonákladového bydlení ohroženým skupinám 68

69 5.4 Podpora vzniku a rozšíření aktivit a služeb zajišťujících následnou péči pro ohrožené skupiny 6. Priority cílové skupiny Etnické menšiny 6.1 Zvyšování kvalifikace osob spadajících do cílové skupiny, rozšíření nabídky rekvalifikačních kurzů (s důrazem na praktické využití) 6.2 Podpora a rozšíření odborného sociálního poradenství, včetně poradenství zaměřeného na finanční gramotnost, prevenci zadlužování apod. 6.3 Podpora volnočasových aktivit pro mladistvé a možností využití volného času (prevence kriminality a protidrogová prevence) 6.4 Podpora terénních služeb a komunitních akcí pro posílení vztahů v rámci minority a mezi minoritou a majoritou 69

70 ZÁVĚR Závěrečná zpráva z dotazníkového šetření ke zjištění potřeb uživatelů sociálních služeb a péče ve spádové oblasti ORP Vsetín přináší cenné informace z průzkumu mezi starosty obcí SO ORP Vsetín (s výjimkou města Vsetín) a uživateli a poskytovateli sociálních služeb v území. Ve studii jsou postupně hodnoceny poznatky týkající se demografické analýzy území, identifikace problémových oblastí v sociální sféře obcí správního obvodu, identifikace základních potřeb, zkušenosti a spokojenosti uživatelů sociálních služeb a zmapování sítě sociálních služeb prostřednictvím analýzy poskytovatelů služeb. Závěry jsou dále doplněny o mapové výstupy, resp. mapy péče pro jednotlivé oblasti komunitního plánu znázorňující prostorové rozmístění služeb v území. Závěrečná zpráva je zpracována v kontextu současných sociálních rizik, přičemž lze i do budoucna předpokládat stále rostoucí tlak na celou společnost. Jeden ze způsobů řešení je diverzifikace rizika, což znamená přechod od individualizované společnosti k rodinám, případně k stabilizaci a rozvoji komunit. Další způsoby, jak řešit tato nová sociální rizika za současného ekonomického tlaku, je zefektivnění sociálních služeb, které musí stanovit klíčové priority, jež je nutno udržet. Oblast sociálních služeb je do značné míry ovlivněna finančními možnostmi státu, krajů a měst, z tohoto důvodu někteří poskytovatelé hledají cesty pro udržení sociální služby prostřednictvím grantových projektů a vícezdrojového financování. Další možnou oblastí rozvoje se jeví rozšíření nabídky sociálních služeb, které jsou schopné reagovat v případě řešení akutní situace nejen klienta, ale i pečující osoby (prostřednictvím podpory terénních služeb). Možností řešení nových sociálních rizik v rámci sociálních služeb je rovněž zavedení procesního řízení, které umožní zmapovat procesy probíhající v území ve vztahu k sociálním službám, změřit jejich efektivitu a odstranit duplicitní procesy. Rovněž umožní nastavení řešení krizových situací, které se mohou v budoucnu objevit. Pro řízení v sociálních službách z hlediska krajů a obcí lze vybudovat komunikační platformu, prostřednictvím které budou nastavovány komunikační procesy jednotlivých aktérů v sociální oblasti a zároveň budou vyhodnocovány informace o daném území (demosociální procesy) a o poskytovatelích sociálních služeb. 70

71 POUŽITÉ ZKRATKY ČSÚ Český statistický úřad DPS Dům s pečovatelskou službou SLDB Sčítání lidu, domů a bytů SO ORP Správní obvod obce s rozšířenou působností 71

72 POUŽITÉ ZDROJE A LITERATURA CUHA, P., KOZEL, P., SLÁMA, O.: Katalog vybavenosti území Vsetínska sociálními a souvisejícími službami. Vsetín, ISBN Český statistický úřad: Běžná evidence obyvatelstva [online] Dostupné z: < Český statistický úřad: SLDB 2001, 2011 [online] Dostupné z: < Český statistický úřad: Bilance obyvatelstva [online] Dostupné z: < Dotazníkové šetření ke zjištění potřeb uživatelů sociálních služeb a péče ve spádové oblasti ORP Vsetín, 2014 KELLER, J.; TVRDÝ, L.:Vzdělanostní společnost? Chrám, výtah a pojišťovna. Praha: Sociologické nakladatelství, ISBN KELLER, J.: Tři sociální světy: sociální struktura postindustriální společnosti. Praha: Sociologické nakladatelství, ISBN KELLER, J.: Nová sociální rizika Nepublikováno. Komunitní plán sociálních služeb a péče Vsetínska na období Vsetín: Společnost pro komunitní práci Vsetín, o.p.s ISBN Mapa kriminality [online] Dostupné z: <puvodni.mapakriminality.cz> Ministerstvo práce a sociálních věcí, GIS0, statistika Oficiální stránky města Vsetín [online] Dostupné z: < Oficiální stránky poskytovatelů sociálních služeb SO ORP Vsetín [online] Přehled poskytovatelů sociálních služeb města Vsetína. Vsetín, Registr poskytovatelů sociálních služeb [online] Dostupné z: < 20E48F47E419C0851.node1?zn=&zao=Vset%C3%ADn&zak=&pic=&spo=&spd=&zaok=& sbmt=vyhledat&pn=diakonie+%c4%8cce&zau=&si=&srp=pdaz&subsession_id= _1> Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách Zpráva z dotazníkového šetření realizovaného v rámci projektu Lidé s hodnotou perly na sociálním dně. Vsetín,

73 PŘÍLOHY 1 Tabulkové přílohy Tabulka P 1: Struktura obyvatel dle pohlaví a věku ve městě Vsetín Pohlaví Věkové složení obyvatel města Vsetín 0-14 let let 65 a více let a nezjištěno Muži Ženy Celkem Zdroj dat: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav k Tabulka P 2: Struktura obyvatel dle pohlaví a rodinného stavu ve městě Vsetín v roce 2011 Pohlaví Rodinný stav Svobodný/svobodná Ženatý/vdaná Rozvedený/rozvedená Vdovec/vdova Muži Ženy Celkem Zdroj dat: PROCES dle ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav k Tabulka P 3: Rozložení obyvatel dle věkové struktury v letech 2010 a 2030 Věková struktura Absolutně Relativně (%) Absolutně Relativně (%) Dětská složka (0-14 let) , ,2 Produktivní věk (15-64 let) , ,8 Senioři (65+) , ,0 Celkem Zdroj dat: PROCES dle ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k Tabulka P 4: Počet vyplacených měsíčních dávek hmotné nouze v SO ORP Vsetín v letech Rok Příspěvek na živobytí Doplatek na bydlení MOP Celkem Zdroj dat: Městský úřad Vsetín, 2012 Pozn.: MOP Mimořádná okamžitá pomoc. Tabulka P 5: Počet vyplacených měsíčních dávek hmotné nouze ve městě Vsetín v letech Rok Příspěvek na živobytí Doplatek na bydlení MOP Celkem Zdroj dat: Městský úřad Vsetín, 2012 Pozn.: MOP Mimořádná okamžitá pomoc.

74 Tabulka P 6: Délka využívaní sociálních služeb Cílová skupina Průměrný počet let Osoby se zdravotním postižením 5,9 Senioři 4,2 Rodina a děti 1,3 Ohrožené skupiny 1,3 Celkem 4,0 Otázka: Jak dlouho už danou službu využíváte? Tabulka P 7: Spokojenost s poskytovanými sociálními službami Cílová skupina Průměrný postoj Osoby se zdravotním postižením 81,4 Senioři 90,1 Rodina a děti 95,7 Ohrožené skupiny 83,0 Celkem 88,2 Otázka: Jste spokojen(a) s poskytovanou sociální službou? *Použitá škála: 0=velmi nespokojen/á; 100=velmi spokojen/á Tabulka P 8: Informovanost o nabídce sociálních služeb a možnostech pomoci Cílová skupina % kladných odpovědí Osoby se zdravotním postižením 79,5 Senioři 94,2 Rodina a děti 88,2 Ohrožené skupiny 88,5 Celkem 89,2 Otázka: Máte dostatek informací o nabídce sociálních služeb a možnostech pomoci? Tabulka P 9: Skupina Senioři dle věku a pohlaví Věk Pohlaví <= Celkem Četnost % Četnost % Četnost % Četnost % Žena 62 70, , , ,2 Muž 26 29, , , ,8 Celkem , , , ,0 Tabulka P 10: Způsob bydlení seniorů % kladných odpovědí Pohlaví Věk Žena Muž <= Celkem Žijete v místě svého bydliště sám/sama (bez rodinných příslušníků či jiných osob sdílejících společnou domácnost) 52,8 33,8 34,5 50,0 57,0 47,5 Otázka: Žijete v místě svého bydliště sám/sama (bez rodinných příslušníků či jiných osob sdílejících společnou domácnost)?

75 Tabulka P 11: Pobírání příspěvku na péči u seniorů % kladných odpovědí Pohlaví Věk Celkem Žena Muž <= Pobíráte příspěvek na péči 39,9 48,1 23,3 37,5 64,5 42,2 Otázka: Pobíráte příspěvek na péči? Tabulka P 12: Pocit bezpečí v místě bydliště seniorů Průměrný postoj Pohlaví Věk Celkem Žena Muž <= Cítíte se ve svém bydlišti bezpečně? 79,64 83,10 80,98 82,33 78,51 80,66 Otázka: Cítíte se ve svém bydlišti bezpečně? *Použitá škála: 0=rozhodně ne; 100=rozhodně ano Tabulka P 13: Informovanost o nabídce sociálních služeb a možnostech pomoci (skupina senioři) % kladných odpovědí Pohlaví Věk Žena Muž <= Celkem Máte dostatek informací o nabídce sociálních služeb 82,3 80,0 82,6 83,9 78,4 81,6 a možnostech pomoci? Otázka: Máte dostatek informací o nabídce sociálních služeb a možnostech pomoci? Tabulka P 14: Informovanost o dostupnosti kompenzačních pomůcek (skupina senioři) % kladných odpovědí Pohlaví Věk Žena Muž <= Celkem Ano 75,0 67,1 75,0 71,6 72,1 72,9 Ne 10,6 18,6 8,3 14,8 15,1 12,8 Nevím 14,4 14,3 16,7 13,6 12,8 14,3 Otázka: Víte, kde byste sehnal/a (koupil, půjčil si) kompenzační pomůcky (např. invalidní vozík, wc židli, polohovací postel apod.)? Tabulka P 15: Podmínky pro osobní hygienu (skupina senioři) % kladných odpovědí Pohlaví Věk Žena Muž <= Celkem Máte doma z Vašeho pohledu vhodné podmínky pro 89,8 96,1 97,6 92,7 84,8 91,6 osobní hygienu (osprchování, umytí, WC)? Otázka: Máte doma z Vašeho pohledu vhodné podmínky pro osobní hygienu (osprchování, umytí, WC)? Tabulka P 16: Zajištění veřejné dopravy ve městě (skupina senioři) % kladných odpovědí Pohlaví Věk Žena Muž <= Celkem Domníváte se, že veřejná doprava ve městě je 72,0 76,3 69,7 77,6 72,1 73,2 dostatečně zajištěná? Otázka: Domníváte se, že veřejná doprava ve městě je dostatečně zajištěná?

76 Tabulka P 17: Potřebná dostupnost (skupina senioři) % kladných odpovědí Pohlaví Věk Celkem Žena Muž <= Dostanete se všude, kam potřebujete? 76,9 84,3 86,7 79,8 70,0 79,0 Otázka: Dostanete se všude, kam potřebujete? Tabulka P 18: Výskyt míst se sníženou dostupností (z důvodu omezené pohyblivosti seniorů) Pohlaví Věk Žena Muž <= Celkem Ano 24,4% 30,3% 9,9% 23,5% 44,6% 26,1% Ne 38,4% 30,3% 33,8% 40,0% 33,8% 36,1% Ne, nemám omezenou pohyblivost 37,2% 39,4% 56,3% 36,5% 21,6% 37,8% Otázka: Je místo ve Vašem městě, kam se z důvodu své omezené pohyblivosti nedostanete? Tabulka P 19: Realizace zájmů seniorů ve volném čase % kladných odpovědí Pohlaví Věk Žena Muž <= Celkem Ano 74,7 69,2 85,0 75,9 58,8 73,3 Ne 11,2 12,3 3,8 10,8 20,0 11,5 Nevím 14,0 18,5 11,3 13,3 21,3 15,2 Otázka: Můžete realizovat své zájmy ve volném čase? Tabulka P 20: Obava seniorů z neposkytnutí včasné pomoci v případě akutních zdravotních problémů % kladných odpovědí Pohlaví Věk Žena Muž <= Celkem Ano 42,7 32,9 34,1 42,7 43,2 40,1 Ne 29,7 37,1 30,6 29,2 35,2 31,7 Nevím 27,6 30,0 35,3 28,1 21,6 28,2 Otázka: Máte obavu, že se Vám v případě akutních zdravotních problémů nedostane včasné pomoci (např. infarkt, mrtvice, pád se zraněním apod.)? Tabulka P 21: Postoj k nabídce pomoci v oblasti zaměstnání a řešení partnerských potíží (rodiny s dětmi) Průměrný postoj* Uvítali byste pomoc při hledání volných pracovních míst, sestavování životopisu a nácvik jednání se zaměstnavatelem (pomoc při přípravě na pohovor se 96,4 zaměstnavatelem nebo výběrové řízení)? Aby se případné partnerské potíže nebo jiné osobní problémy vyřešili, byl byste ochoten/a 67,9 docházet někam pravidelně (např. jednou za dva týdny)? Byl byste ochoten za takovou službou dojíždět někam dál (z vesnice do města apod.)? 50,0 Otázka: Uvítali byste pomoc při hledání volných pracovních míst, sestavování životopisu a nácvik jednání se zaměstnavatelem (pomoc při přípravě na pohovor se zaměstnavatelem nebo výběrové řízení)? Otázka: Aby se případné partnerské potíže nebo jiné osobní problémy vyřešili, byl byste ochoten/a docházet někam pravidelně (např. jednou za dva týdny)? Otázka: Byl byste ochoten za takovou službou dojíždět někam dál (z vesnice do města apod.)? *Použitá škála: 0=rozhodně ne; 100=rozhodně ano

77 Tabulka P 22: Zjišťování problému skupiny rodiny s dětmi % kladných odpovědí Máte problém při zajištění financí, které je nutné vynaložit při nástupu do zaměstnání 53,6 (zdravotní prohlídka, doprava do zaměstnání první měsíc)? Potýkáte se s problémy při zajištění péče o děti v době zaměstnání? 61,4 V případě potíží v komunikaci v rodině, při řešení konfliktů, výchovných problémů s dětmi, 84,2 osobních problémů, obrátili byste se na poradce nebo psychologa? Otázka: Máte problém při zajištění financí, které je nutné vynaložit při nástupu do zaměstnání (zdravotní prohlídka, doprava do zaměstnání první měsíc)? Otázka: Potýkáte se s problémy při zajištění péče o děti v době zaměstnání Otázka: V případě potíží v komunikaci v rodině, při řešení konfliktů, výchovných problémů s dětmi, osobních problémů, obrátili byste se na poradce nebo psychologa? Tabulka P 23: Zjišťování potřeb a problémů respondentů (skupina děti a mládež) % kladných odpovědí Potřebujete najít lékaře? 13,0 Pokud máte nějaký průšvih, pomůže Vám, že si o tom můžete s někým promluvit? 65,2 Pokud máš nějaké trápení, pomůže ti, že si o tom můžeš s někým promluvit? 73,9 Potřebujete podpořit při seberealizaci, vlastním rozvoji dovedností, schopností atd.? 60,9 Chtěl/a byste se dozvědět více o jiných kulturách nebo národnostech? 45,5 Otázka: Potřebujete najít lékaře? Otázka: Pokud máte nějaký průšvih, pomůže Vám, že si o tom můžete s někým promluvit? Otázka: Pokud máš nějaké trápení, pomůže ti, že si o tom můžeš s někým promluvit? Otázka: Potřebujete podpořit při seberealizaci, vlastním rozvoji dovedností, schopností atd.? Otázka: Chtěl/a byste se dozvědět více o jiných kulturách nebo národnostech? Tabulka P 24: Potřeby uživatelů sociálních služeb (skupina Ohrožené skupiny - Osoby bez přístřeší) % kladných odpovědí Ženy Muži Celkem Máte určité finanční závazky, které by Vás omezovaly v šetření na kauci 42,9 69,4 62,0 Je ubytování v zařízení sociální služby Vaše svobodná volba? 78,6 56,3 63,0 Potřebujete v současné době lékařské ošetření 21,4 18,9 19,6 V případě, že máte zdravotní problémy, jdete k lékaři? 100,0 75,7 82,0 Otázka: Máte určité finanční závazky, které by Vás omezovaly v šetření na kauci (poplatek spojený s pronájmem bytu)? Otázka: Je ubytování v zařízení sociálních služeb Vaše svobodná volba Otázka: Potřebujete v současné době lékařské ošetření? Otázka: V případě, že máte zdravotní problémy, jdete k lékaři? Tabulka P 25: Počet uživatelů sociálních služeb podle stupně závislosti Počet uživatelů (v %) Stupeň I. 12,5 Stupeň II. 16,2 Stupeň III. 16,4 Stupeň IV. 22,2 Ostatní 32,6 Otázka: Počet uživatelů podle stupně závislosti Pozn. Relativní hodnoty se vztahují pouze k celkovému počtu uživatelů, u kterých byl stupeň závislosti uveden Tabulka P 26: Počet zařízení nabízející služby osobám se zdravotním postižením dle druhu postižení Cílová skupina Počet zařízení absolutně relativně (v %) Tělesně postižení 20 74,1 Zrakově postižení 8 29,6 Sluchově postižení 4 14,8

78 Cílová skupina Počet zařízení absolutně relativně (v %) Mentálně postižení 17 63,0 Osoby s duševním onemocněním 7 25,9 Osoby s kombinovanými vadami 22 81,5 Otázka: Počet poskytovatelů poskytujících služby vybraným cílových skupin Pozn.: % znamená kolik procent poskytovatelů, kteří poskytují služby osobám zdravotně postiženým, poskytují služby osobám s uvedeným druhem postižení Tabulka P 27: Počet uživatelů jednotlivých sociálních služeb v letech Druh sociální služby Klienti celkem % podíl kl. ze Vsetína Klienti celkem % podíl kl. ze Vsetína Klienti celkem % podíl kl. ze Vsetína Klienti celkem % podíl kl. ze Vsetína Azylový dům Denní stacionář Domov pro seniory Domov se zvláštním režimem* Dům na půl cesty** Kontaktní centrum*** Nízkoprahové denní centrum*** Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež*** Noclehárna Odlehčovací služba Osobní asistence Pečovatelská služba Sociální a odborné poradenství*** Raná péče Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby ze ZP Sociálně terapeutické dílny*** Sociální rehabilitace Terénní program Týdenní stacionář klienti celkem Zdroj dat: MěÚ Vsetín *Služba zahájena od roku 2010, údaje poskytovány městu od roku **Služba poskytována od roku 2010, údaje poskytovány městu od ***Tyto typy služeb mohou být poskytovány bez získávání osobních údajů.

79 2 Grafické přílohy Graf P 1: Celková změna počtu obyvatel v letech ve městě Vsetín a její složky Zdroj dat: PROCES dle ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, střední stav obyvatel Graf P 2: Rozložení obyvatel ve městě Vsetín dle věkových skupin v letech 2000, 2010 a 2030 Zdroj dat: PROCES dle ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1.

80 Graf P 3: Věková pyramida pro město Vsetín v letech 2012 a 2032 Zdroj dat: PROCES dle ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k Graf P 4: Vývoj ukazatelů sociálních rizik ve městě Vsetín v letech Zdroj: MPSV 2011, GIS0

81 Graf P 5: Kriminalita ve Zlínském kraji v letech Zdroj dat: ČSÚ

82 3 Dotazník Dotazník pro obce SO ORP Vsetín

83

84 Dotazník pro poskytovatele sociálních služeb v SO ORP Vsetín

85

86

87

88 Dotazník pro uživatele sociálních služeb Senioři

89

90

91

92

93

94 Dotazník pro uživatele sociálních služeb Osoby se zdravotním postižením

95

96

97

98

99 Dotazník pro uživatele sociálních služeb Rodina a děti

100

101

102

103

104

105

106

107

108

109

110

111

112 Dotazník pro uživatele sociálních služeb Ohrožené skupiny

113

114

115

116

117

118

119

120

121