EXTENZIVNÍ OBHOSPODA OVÁNÍ TRVAL CH TRAVNÍCH POROSTÒ

Transkript

1 EXTENZIVNÍ OBHOSPODA OVÁNÍ TRVAL CH TRAVNÍCH POROSTÒ v podhorsk ch oblastech mulãováním Jan Gaisler Vilém PavlÛ Lenka PavlÛ Jan Mikulka Uplatnûná certifikovaná metodika pro praxi V zkumn ústav rostlinné v roby, v.v.i., Praha Ruzynû, 2010

2 EXTENZIVNÍ OBHOSPODA OVÁNÍ TRVAL CH TRAVNÍCH POROSTÒ v podhorsk ch oblastech mulãováním Ing. Jan Gaisler, Doc. Dr. Vilém PavlÛ, Ing. Lenka PavlÛ, Ing. Jan Mikulka, CSc. Uplatnûná certifikovaná metodika pro praxi V zkumn ústav rostlinné v roby, v.v.i. Praha 6 Ruzynû 2010

3 EXTENZIVNÍ OBHOSPODA OVÁNÍ TRVAL CH TRAVNÍCH POROSTÒ v podhorsk ch oblastech mulãováním Uplatnûná certifikovaná metodika pro praxi V zkumn ústav rostlinné v roby, v.v.i., Praha Ruzynû, 2010 AUTO I: Ing. Jan Gaisler, Doc. Dr. Vilém PavlÛ, Ing. Lenka PavlÛ, Ing. Jan Mikulka, CSc. AUTO I FOTOGRAFIÍ: Ing. Jan Gaisler, Doc. Dr. Vilém PavlÛ, Ing. Lenka PavlÛ OPONENTI: Doc. Ing. Jifií Mrkviãka, CSc. (âzu Praha) Ing. Jitka Markytánová, (MZe âr Praha) VYDAL: V nákladu kusû v roce 2010 V zkumn ústav rostlinné v roby, v.v.i., Drnovská 507, Praha Ruzynû GRAFICKÁ ÚPRAVA A P EDTISKOVÁ P ÍPRAVA: Jaroslav Salaã V zkumn ústav rostlinné v roby, v.v.i., 2010 ISBN: Vydáno bez jazykové úpravy Metodika vznikla za finanãní podpory MZe âr a je v stupem fie ení v zkumného zámûru MZe UdrÏitelné systémy pûstování zemûdûlsk ch plodin pro produkci kvalitních a bezpeãn ch potravin, krmiv a surovin. Metodika byla schválena Ministerstvem zemûdûlství âr odborem rostlinn ch komodit pod ã. j. Metodika je urãena zemûdûlcûm a pracovníkûm zab vajících se ochranou pfiírody, vãetnû studentû zemûdûlsk ch stfiedních a vysok ch kol. Ministerstvo zemûdûlství doporuãuje tuto metodiku pro vyuïití v praxi

4 OBSAH I. Popis metodiky / 5 / Cíl metodiky / 5 / Vlastní popis metodiky / 5 / 1. Úvod / 6 / 2. V znam travních porostû / 7 / 3. Faktory ovlivàující vlastnosti travních porostû / 7 / 4. Struktura porostû / 10 / 5. Biodiverzita porostû / 12 / 6. ZpÛsoby extenzivního hospodafiení / 13 / 7. Závûr / 22 / II. Srovnání novosti postupû / 23 / III. Popis uplatnûní metodiky / 23 / IV. Odkazy na publikované vûdecké práce / 24 / V. Pfiehled pouïité literatury / 24 /

5 4 EXTENZIVNÍ OBHOSPODAŘOVÁNÍ TRVALÝCH TRAVNÍCH POROSTŮ V PODHORSKÝCH OBLASTECH MULČOVÁNÍM EXTENZIVNÍ OBHOSPODA OVÁNÍ TRVAL CH TRAVNÍCH POROSTÒ v podhorsk ch oblastech mulãováním Metodika shrnuje nejnovûj í poznatky o pûsobení extenzivního obhospodafiování mulãováním na strukturu trval ch travních porostû a jejich biodiverzitu, dále porovnává vliv rûzn ch zpûsobû obhospodafiování na rychlost rozkladu nadzemní rostlinné biomasy a na její akumulaci. Metodika vychází z v sledkû dlouhodob ch pokusû s rûzn mi zpûsoby o etfiování vãetnû mulãování. Metodika je urãena zemûdûlcûm, pracovníkûm ãinn ch v ochranû pfiírody a v neposlední fiadû i studentûm a pedagogick m pracovníkûm stfiedních a vysok ch kol. EXTENSIVE MANAGEMENT OF PERMANENT GRASSLANDS BY MULCHING in upland areas This methodology includes the newest knowledge about impact of extensive management by mulching on structure and biodiversity of grasslands, management influence on the rate of aboveground plant biomass decomposition and biomass accumulation. This work summarises the results of long-term experiments with the different management treatments.

6 5 I. POPIS METODIKY Cíl metodiky Cílem uplatnûné metodiky je pfiedloïit odborné vefiejnosti informace o zpûsobech extenzivního obhospodafiování mulãováním a jejich vlivu na travní porost. Metodika by mûla slouïit jako doporuãení pro zemûdûlce hospodafiící na travních porostech a mûla by b t vodítkem pro obhospodafiování porostû bez pícního vyuïití. ZároveÀ by mohla b t podkladem pro rozhodování státní správy v otázkách dotaãní politiky v marginálních oblastech. Vlastní popis metodiky Metodika poskytuje informace o faktorech ovlivàujících strukturu a biodiverzitu travinn ch ekosystémû pfii rûzn ch zpûsobech extenzivního obhospodafiování mulãováním.

7 6 EXTENZIVNÍ OBHOSPODAŘOVÁNÍ TRVALÝCH TRAVNÍCH POROSTŮ V PODHORSKÝCH OBLASTECH MULČOVÁNÍM 1. Úvod Trvalé travní porosty (TTP) v âeské republice zaujímají plochu asi 980 tis. ha, coï je témûfi ãtvrtina z celkové v mûry zemûdûlské pûdy. V 90. letech minulého století do lo k rapidnímu sníïení stavû (více neï o 50 %) hospodáfisk ch zvífiat (skot, ovce), která vyuïívala píci z travních porostû, tím do lo k podstatnému sníïení intenzity hospodafiení na travních porostech. V tomto období podstatná ãást v mûry luãních a pastevních porostû zûstala bez jakéhokoliv obhospodafiování, k tomu je tû pfiibyly rozsáhlé plochy b valé orné pûdy ponechané ladem. Nejvût í podíl tûchto pícnináfisky nevyuïívan ch porostû byl v pohraniãních ãástech republiky, zejména v horsk ch a podhorsk ch oblastech. Odhady hovofií aï o 20 % v mûry TTP, které nebyly v 90. letech minulého století obhospodafiovány. Pfii absenci hospodafiení do lo ke zmûnû druhové skladby, k roz ífiení nûkter ch pleveln ch a neïádoucích druhû, zejména na porostech v pfiedchozím období intenzivnû hnojen ch a naru en ch a také na samozatravnûn ch polních úhorech. Na neobhospodafiovan ch plochách se vût inou sníïil poãet rostlinn ch druhû a pfievaïovaly zejména konkurenãnû silnûj í vysoké trávy a byliny. V mnoha pfiípadech tyto pozemky zaãaly pûsobením sekundární sukcese zarûstat náletov mi dfievinami (bfiízy, osiky, ol e, atd.), pro zabránûní pfiemûny travních porostû na lesní spoleãenstva je nutná pravidelná údrïba ploch (seãením, pasením, mulãováním). V pfiípadû potenciální poptávky po kvalitní píci semenáãe dfievin a rostoucí zásoba semen plevelû v pûdû neobhospodafiovan ch ploch zhor ují a prodraïují obnovu kvalitnûj ích druhovû bohat ích porostû. Pfiebytek ploch travních porostû nad potfiebou byl fie en tak, Ïe ãást ploch byla posekána a píce se nechala zetlít na strni ti. Velké mnoïství rostlinné biomasy hnijící v fiádcích v ak vyvolávalo problém s eutrofizací s následnou zmûnou druhové skladby porostu a nezanedbatelné nebylo ani riziko prûsaku uvolàovan ch látek do podzemních vod. Jako vhodnûj í fie ení se jevilo mulãování nadzemní biomasy pomocí mulãovacích strojû, které hmotu rozdrtí na men í ãásti a rovnomûrnû rozprostfiou na povrchu. Tato metoda se v ak nesetkala s kladnou odezvou státní správy v oblasti ochrany pfiírody, protoïe nebyly známy moïné dlouhodobé dopady na sloïení porostû a Ïivotní prostfiedí, proto mulãování nebylo ani podporováno dotacemi. Studie zab vající se detailnû problematikou mulãování chybûly. Proto na konci 90. let byly na Liberecku na podhorsk ch loukách zaloïeny dlouhodobé pokusy porovnávající vliv rûzn ch zpûsobû extenzivního obhospodafiování vãetnû mulãování na trvalé travní porosty. Na základû v sledkû tohoto dlouhodobého v zkumu bylo moïné posoudit dopad jednotliv ch systémû údrïby na strukturu porostû a navrhnout postupy extenzivního hospodafiení, pfiijateln ch z hlediska ekologického i ekonomického.

8 7 Na travních porostech se vyskytují ohroïené druhy rostlin a ÏivoãichÛ (zleva modrásek oãkovan, modrásek bahenní, prstnatec bezov ). 2. V znam travních porostû Travní porosty mají nezastupitelnou úlohu nejen jako zdroj obïivy pro hospodáfiská zvífiata a potaïmo i pro obïivu lidí, ale také mají velk v znam z hlediska ochrany pûdy, vodních zdrojû, zaji tûní vysoké biodiverzity ekosystémû a patfií zároveà mezi nejdûleïitûj í krajinotvorné prvky. Trvalé porosty sv m pokryvem a kofienovou soustavou velmi úãinnû omezují erozi pûdy a pfiíznivû ovlivàují strukturu a pfiirozenou úrodnost pûdy. Dále svojí vysokou retenãní schopností zadrïují velké mnoïství sráïkové vody, která by jinak rychle odtekla do vodních tokû. Vhodnû obhospodafiované luãní a pastevní porosty zahrnují velké mnoïství rostlinn ch ale i Ïivoãi n ch druhû a patfií v na ich podmínkách mezi stanovi tû s nejvût í biodiverzitou. Nûkteré v raznû svûtlomilné druhy jinde neï na loukách a pastvinách nerostou. ada z nich patfií mezi ohroïené druhy a bez pravidelného obhospodafiování porostû ze stanovi È mizí. Travní porosty jsou také malebn mi prvky krajiny a pûsobí kontrastnû k lesním a polním kulturám a v okolí lidsk ch sídel vytváfiejí i prostor pro sport a oddych. 3. Faktory ovlivàující vlastnosti travních porostû Na utváfiení typu a struktury travního porostu se podílí velké mnoïství ãinitelû abiotick ch, biotick ch a v neposlední fiadû také antropick ch (tj. pûsobení ãlovûka). Tyto faktory se ve svém vlivu vzájemnû prolínají a vlastnosti porostu jsou vlastnû v sledkem spoleãného pûsobení v ech sloïek. ABIOTICKÉ FAKTORY Mezi abiotické faktory mûïeme zahrnout zejména pûsobení mateãné horniny a pûdotvorného substrátu, pûdní vlastnosti, hydrologické podmínky, nadmofiskou v ku a klimatické podmínky stanovi tû. Podstatnou roli hraje i reliéf povrchu a také sklon a expozice svahu ke svûtov m stranám. Tyto faktory jsou vût inou dané a podstatn m zpûsobem je nemûïeme ovlivnit. âásteãnû mûïeme mûnit napfi. vodní reïim stanovi tû (odvodnûní, závlahy) a chemismus pûdy (statková a prûmyslová hnojiva). BIOTICKÉ FAKTORY Na travních porostech se setkáváme s nejrozmanitûj ími druhy organismû, rostou zde rostliny, houby, Ïijí tu rûzní Ïivoãichové a velké mnoïství prvokû a bakterií. Rostliny tvofií podstatnou a nejvíce viditelnou sloïku travního ekosystému, aè jiï to jsou druhy jednodûloïné (zejména lipnicovité) nebo dvoudûloïné. Rostliny slouïí jako potrava a zdroj energie pro Ïivoãi nou sloïku systému. DÛleÏití jsou rozkladaãi odumfielé biomasy (houby, bakterie, drobní Ïivoãichové), ktefií zaji Èují kolobûh Ïivin v ekosystému. Îivoãichové zpûsobují sv mi Ïivotními projevy (pfiíjem potravy, vyluãování, mechanické pûsobení) disturbanci

9 8 EXTENZIVNÍ OBHOSPODAŘOVÁNÍ TRVALÝCH TRAVNÍCH POROSTŮ V PODHORSKÝCH OBLASTECH MULČOVÁNÍM Biomasa travních porostû pfiedstavuje zdroj energie pro rûzné organismy. porostu, která svou intenzitou pfiímo ovlivàuje strukturu a botanické sloïení porostû. Mezi rûzn mi druhy rostlin existují velké rozdíly ve schopnostech odolávat naru ení ze strany pasoucích se zvífiat (okusem, se lapem), aè uï pfiizpûsobením intenzity a zpûsobu rûstu (pfiízemní rûïice listû, plaziv rûst), tvorbou morfologick ch adaptací odpuzující spásaãe (trny a trichomy) a také tvorbou jedovat ch látek (napfi. glykosidy, alkaloidy). V travním ekosystému (louka, pastvina) pak pfievládají druhy, které jsou nejlépe pfiizpûsobené pûsobení komplexu v ech faktorû vãetnû zpûsobu obhospodafiování. ANTROPICKÉ FAKTORY Na utváfiení rostlinného spoleãenstva má pûsobení ãlovûka zásadní vliv. Bez dodatkové energie, kterou zemûdûlci vná ejí sv m hospodafiením do travního ekosystému, by louky a pastviny jako sekundární spoleãenstva vzniklá odlesnûním postupnû zarostly dfievinami a to by vedlo k vytvofiení lesních spoleãenstev, které jsou vût inou pro na e pûdnû-klimatické podmínky pfiirozenou vegetací. Mezi zásahy, kter mi ãlovûk v raznû ovlivàuje strukturu porostû, patfií napfi. seãení, pastva hospodáfisk ch zvífiat, hnojení, likvidace pleveln ch druhû rostlin a rûzné dal í agrotechnické opatfiení k zaji tûní co nejlep í krmné hodnoty pûstované píce. Razantním zásahem do travního spoleãenstva je obnova porostû, pfii které je zãásti nebo úplnû odstranûn pûvodní porost a jsou vysety kulturní druhy trav a jetelovin. Po nûkolika letech se v ak v tûchto obnoven ch porostech postupnû zaãíná sniïovat zastoupení vyset ch druhû, které jsou nahrazovány pûvodními druhy, aè uï pfietrvávajícími v porostu vegetativními orgány nebo v podobû semen v pûdû. V dûsledku poklesu stavû dobytka v 90. letech minulého století a s tím souvisejícím omezen m zájmem o píci z travních porostû zûstala velká v mûra luk a pastvin bez obhospodafiování. Zejména na plochách, kde se v pfiedcházejícím období intenzivnû hospodafiilo (intenzivní pastva, hnojení a meliorace luk, obnovy, apod.), do lo po opu tûní k masovému roz ífiení nûkter ch pleveln ch druhû rostlin. Jedná se zejména o irokolisté Èovíky ( Èovík tupolist, kadefiav, alpsk ) a pcháãe (p. rolní a obecn ), ale i dal í druhy, které prospívají v naru en ch porostech s velkou zásobou Ïivin v pûdû. Mezi takové druhy mûïeme zafiadit napfi. nûkteré mifiíkovité (br lice kozí noha, kerblík lesní, ale i invazní a zdraví nebezpeãn bol evník obrovsk ), dále kopfiivu dvoudomou, p r plaziv a ruderální druhy, jako je pelynûk ãernob l, vratiã obecn nebo kostival lékafisk. Plevelné druhy rostlin vût inou tvofií velké mnoïství semen, které v pfiípadû, Ïe nadzemní biomasa není vãas poseãena, po dozrání vypadají a pfie-

10 9 Pro údrïbu vût iny travních porostû je nutná dodatková energie napfi. v podobû vláãení nebo seãení. > cházejí do pûdní banky semen. Vzniká tak dlouhodob a tûïko fie iteln problém se zaplevelením pozemkû, kde se i po znovuzavedení obhospodafiování vyvíjejí z pûdní banky semen dal í rostliny plevelû. Napfiíklad z literatury je doloïeno, Ïe semena Èovíku tupolistého mohou b t klíãivá i nûkolik desítek let. Problematické jsou zejména obnovy TP a jiné technologie, pfii kter ch dochází k naru ení travního drnu a vytvofií se vhodné podmínky pro vzcházení plevelû z pûdní banky semen. Pro úspû né omezení dal ího roz ifiování plevelû, popfi. pro jejich potlaãení v porostech, je nutné pravidelné obhospodafiování luk a pastvin. Zejména je potfieba dbát na vãasnost zásahû, aè uï se jedná o seãení, mulãování nebo pastvu, tak, aby nedo lo k moïnosti dozrání semen pleveln ch druhû. U zaplevelen ch luãních porostû je dûleïité vãas zopakovat seã nebo mulãování, aby v otavách nedo lo k vysemenûní plevelû. U zaplevelen ch pasen ch porostû je vhodné posekat nebo mulãovat nedopasky, tj. místa, kter m se zvífiata pfii pasení z nûjakého dûvodu vyh bají (místa pokálená ãi pomoãená nebo plochy s rostlinami, které nespásají). Souãástí tûchto nedopaskû jsou plevelné rostliny (napfi. irokolisté Èovíky, pcháãe), tato místa se tak mohou stát ohnisky lokálního zaplevelení. V pfiípadû velkého v skytu u zvlá tû úporn ch plevelû je moïné vyuïít selektivní herbicidy. Jejich pouïití je v ak vylouãeno v podmínkách ekologického zemûdûlství, kde jsou zemûdûlci odkázáni opravdu jen na správnou agrotechniku, protoïe moïnosti biologické likvidace plevelû jsou zatím zanedbatelné. Pfii dlouhodobém opu tûní se v porostech roz ífiily plevelné druhy, znovuzavedení extenzivního obhospodafiování by mûlo pomoci zlep it strukturu porostû. I na pravidelnû spásaném porostu mûïe docházet k vysemenûní plevelû (napfi. pcháãe obecného nebo Èovíku tupolistého), dûleïitou prevencí je seãení nebo mulãování nedopaskû.

11 10 EXTENZIVNÍ OBHOSPODAŘOVÁNÍ TRVALÝCH TRAVNÍCH POROSTŮ V PODHORSKÝCH OBLASTECH MULČOVÁNÍM Mezi nejobtíïnûj í plevele v travních porostech patfií Èovík tupolist. 4. Struktura travních porostû SLOÎKY TRAVNÍHO POROSTU Strukturu porostû mûïeme posuzovat z rûzn ch pohledû. DÛleÏit m hlediskem pro zemûdûlce je napfiíklad podíl jednotliv ch rostlinn ch druhû nebo skupin, napfi. trav, jetelovin a ostatních bylin. Psárka luãní Trávy Trávy dále mûïeme rozdûlit na kvalitní pícní druhy s vysokou nutriãní hodnotou a ménû kvalitní druhy, které jsou zvífiaty opomíjeny nebo mají jen podprûmûrnou v Ïivnou hodnotu. Mezi kvalitní trávy patfií zejména kostfiava luãní, jílek vytrval, lipnice luãní, bojínek luãní, srha laloãnatá, psárka luãní, kostfiava ãervená, které jsou lechtûny a pûstovány jako trávy kulturní. Naopak mezi trávy se patnou kvalitou píce fiadíme tuhé druhy kostfiav (ovãí, Ïlábkatá), smilku tuhou, tfitinu kfiovi tní, apod. Ostfiice a sítiny Poskytují píci podfiadné kvality, na pastvû je dobytek vût inou opomíjí. Rostou ãasto na vlhãích místech a prameni tích. Patfií sem napfi. ostfiice obecná, ostfiice Bika ladní

12 11 bledavá, ostfiice srstnatá, skfiípina lesní, bika ladní, sítina rozkladitá, sítina ãlánkovaná, aj. Jeteloviny Jeteloviny (leguminózy) zpravidla poskytují pro zvífiata píci chutnou a velmi dobré kvality a jsou proto nepostradatelnou sloïkou travních porostû. Mezi nejv znamnûj í druhy leguminóz v travních porostech fiadíme jetel luãní, jetel plaziv, tírovník rûïkat, vikev plotní a ptaãí a také hrachor luãní. Opût to jsou vût inou druhy ãlovûkem lechtûné a zámûrnû roz ifiované. Pampeli ka lékafiská Funkãní skupiny rostlin Z praktického hlediska mûïeme rostliny rozdûlit na nûkolik tzv. funkãních skupin, napfi. vysoké trávy, nízké trávy, vysoké byliny, nízké byliny, jednoleté a dvouleté druhy, apod. âasto mají druhy urãitého travního spoleãenstva uvnitfi kaïdé funkãní skupiny dosti podobné nároky na podmínky stanovi tû i na obhospodafiování, napfi. nízké byliny s plaziv m rûstem nebo vytváfiející pfiízemní rûïice listû prosperují nejlépe na ãastûji sekan ch loukách nebo intenzivnû spásan ch pastvinách (pfiíkla- Jetel plaziv Ostatní byliny Mezi bylinami najdeme v travních porostech jak kvalitní druhy, které jsou zvífiaty velmi dobfie pfiijímány, tak také druhy, které jsou pro svûj obsah antinutriãních látek nevhodné ke zkrmování, popfi. jsou jedovaté. Mezi byliny s dobrou kvalitou patfií pampeli ka lékafiská, jitrocel kopinat, kontryhel obecn, fiebfiíãek obecn, svízel povázka, krvavec toten, aj. Z hlediska nutriãní hodnoty mûïeme mezi prûmûrné a patné zafiadit rozrazil rezekvítek, Èovík kysel, kakost lesní, tfiezalku skvrnitou, Èovík tupolist, bodláky a pcháãe, aj. Mezi ostatními bylinami je i celá fiada jedovat ch druhû, jako jsou napfi. pryskyfiník prudk, ocún jesenní, pfiesliãka bahenní, fiefii nice luãní nebo k chavice bílá Lobelova. âasté jsou i druhy s niï í nutriãní hodnotou, pfiiãemï v malém zastoupení jsou zvífiaty spásána a mohou pozitivnû ovlivnit jejich zdravotní stav. Kerblík lesní

13 12 EXTENZIVNÍ OBHOSPODAŘOVÁNÍ TRVALÝCH TRAVNÍCH POROSTŮ V PODHORSKÝCH OBLASTECH MULČOVÁNÍM dem mûïe b t jetel plaziv, pampeli ka, pryskyfiník plaziv, ãernohlávek obecn, aj.). Naopak vysok m bylinám se nejlépe dafií zejména v neobhospodafiovan ch porostech (kerblík lesní, br lice kozí noha, kopfiiva dvoudomá, dûhel lesní, apod.). Studium funkãních skupin rostlin nám pomáhá zev eobecàovat vlivy zásahû (seãení, pastva, hnojení) na rûzná travní spoleãenstva a vyvozovat obecnûj í závûry. Struktura biomasy travních porostû (vertikální) Rostlinnou hmotu travních porostû mûïeme dûlit na ãást podzemní, kterou tvofií kofieny, oddenky, hlízy a dal í podzemní orgány rostlin. Nadzemní ãásti reprezentuje strni tû, které tvofií ãásti listû, lodyh a stébel zûstávající na stanovi ti po sklizni píce (aè uï po seãení nebo spasení zvífiaty) obvykle to b vá 3 5 (10) cm, rostlinná hmota nad touto v kou tvofií hospodáfisk v nos, tj. píci, která je vyuïívaná jako potrava pro hospodáfiská zvífiata pastevní píce, seno, travní siláï (senáï), siláï. Mimo tyto sloïky je v porostu pfiítomno vût í ãi men í mnoïství rostlinného opadu, tzn. odumfielé hmoty, která je oddûlena od rostlin. U mulãovan ch porostû, kde hmota není odklízena, sem zahrnujeme i hmotu nerozloïeného mulãe. Zejména u luk mulãovan ch jednou roãnû v létû, popfi. na podzim, dochází k vût í akumulaci této nerozloïené hmoty ve srovnání s porosty mulãovan mi vícekrát roãnû. U neobhospodafiovan ch porostû zûstává ãasto odumfielá hmota (stafiina) dlouhou dobu (i nûkolik let) spojena s Ïiv mi ãástmi rostlin a rozkládá se velmi pomalu, protoïe nedochází ke kontaktu s pûdou a rozkládajícími organismy. Napfiíklad u smilkov ch porostû nebo tam, kde dominuje kostfiava ãervená, se tato hmota rozkládá velmi pomalu. U sklízen ch porostû je podíl rostlinného opadu na celkové biomase prakticky zanedbateln. Na pastvinách zejména pfii vy ím podílu nedopaskû a pfii extenzivní pastvû mûïe docházet k lokální akumulaci stafiiny a opadu. 5. Biodiverzita travních porostû Travní porosty jsou velice rûznorodá spoleãenstva organismû, aè uï se jedná o druhy rostlinné nebo Ïivoãi né. Pfiedstavují u nás nejvût í diverzitu druhû i biotopû. Jedná se pfieváïnû o druhotné rostlinné formace s roz ífiením od níïin aï po horské oblasti. Vût ina ploch s travními porosty vznikla v historick ch dobách odlesnûním pûvodních lesních porostû. VyÏadují neustál pfiísun dodatkové energie (seãení, odvoz biomasy, hnojení, pastva), bez které obvykle degradují, a sniïuje se jejich druhová diverzita. Pfiirozená travinná spoleãenstva (u nás pouze porosty ve vysok ch nadmofisk ch v kách nad hranicí lesa, ra elini tû, nûkteré mokfiady a nûkteré nivní louky) Pazoubek baïinn vznikla samovolnû bez pfiispûní ãlovûka a patfií mezi relativnû stabilní ekosystémy. Na e nejv znamnûj í travinná spoleãenstva mûïeme z praktického hlediska rozdûlit na luãní a pastevní porosty, ra elini tû a slatinné porosty, mokfiadní porosty, xerotermní porosty a pfiirozená alpinská a subalpinská spoleãenstva. Z fytocenologického hlediska patfií vût ina zemûdûlsky vyuïívan ch travních porostû do tfiíd Molinio Arrhenatheretea Tüxen 1937 (louky a mezofilní pastviny), Calluno-Ulicetea Br.-Bl. et Tüxen ex Klika et Hadaã 1944 (smilkové trávníky a vfiesovi tû) a Festuco-Brometea Br.-Bl. et Tüxen ex Soó 1947 (suché trávníky). Z tûchto je pro zemûdûlskou produkci nejdûleïitûj í tfiída luk a mezofilních pastvin, které jsou utváfieny jako náhradní spoleãenstva listnat ch a ãásteãnû i jehliãnat ch lesû. Pro jejich vznik a udrïení je potfiebné pravidelné odstra- Àování nadzemní biomasy seãením nebo pastvou, popfi. se lapem. Ve vût inû pfiípadû travních porostû je zapotfiebí alespoà obãasné dodávání Ïivin (hnojení), které jsou ze stanovi tû odebírány spolu s pící (seno, pastva ). Vlhké louky, které vût inou nemají v souãasnosti pfiímé zemûdûlské vyuïití, jsou dûle- Ïité v krajinû pro zadrïování a filtrování vod a udrïení druhové rozmanitosti. etrné obhospodafiování je dûleïité nejen k udrïení vysoké biodiverzity rostlinn ch druhû, ale nesmíme zapomínat ani na dal í organismy, které se vyskytují v luãních a pastevních ekosystémech. Kromû cévnat ch rostlin se zde uplatàuje velké mnoïství mechorostû, li ejníkû, fias a hub. Své niky zde má i celá fiada Ïivoãi n ch druhû, aè uï to jsou bezobratlí nebo ptáci ãi savci. KaÏd zpûsob obhospodafiování má proto svá specifika a nelze jej pouïívat univerzálnû pro kaïdé spoleãenstvo.

14 13 Pûtiprstka ÏeÏulník Voskovka mírná Extenzivnû obhospodafiované louky a pastviny jsou domovem rûzn ch druhû ohroïen ch druhû (orchidej pûtiprstka ÏeÏulník, houba voskovka mírná), na pfiedchozí stranû vzácná houba pazoubek baïinn. 6. ZpÛsoby extenzivního hospodafiení SEâENÍ Extenzivní obhospodafiování TTP je reakcí na nízké stavy hospodáfisk ch zvífiat ve vztahu k plochám TTP. Neodpovídá historickému vyuïívání, které bylo vïdy více ménû intenzivní a mozaikovité. To znamená, Ïe zde bylo velké mnoïství mal ch ploch s rûzn m zpûsobem (kosení, pastva) a termínem vyuïívání. Intenzivní obhospodafiování TTP bylo nutné zejména proto, Ïe i v podhorsk ch oblastech byl podíl orné pûdy kolem 70% (17. aï první polovina 20. století) a tím relativnû mal podíl TTP. Extenzivní obhospodafiování není vhodné zejména pro typické jílkové pastviny, které vyïadují intenzivní pastvu. Extenzivním obhospodafiováním TTP se rozumí sniïování intenzity, tj. sniïování frekvence seãí, pastevních cyklû, sniïování aï absence hnojení, sniïování pastevního zatíïení a také posunutí termínu seãí a pastvy do pozdûj í doby. Patfií mezi tradiãní zpûsoby vyuïívání travních porostû. Jedná se o oddûlení ãásti nadzemní rostlinné biomasy od strni tû v urãité v ce (nejãastûji mezi 3 a 10 cm nad povrchem zemû). Provádí se rûzn mi zpûsoby: Ruãní kosení kosou je dnes uï málo vyuïívan zpûsob, kter je moïno doporuãit pfii kosení mal ch ploch, napfi. na podmáãen ch místech a v rezervacích, kde není Ïádoucí hluk zpûsoben motorov mi stroji, popfi. na silnû svaïit ch pozemcích. Nev hodou je zejména jeho pracnost a malá efektivnost. V zásadû mûïeme rozli ovat 3 základní zpûsoby extenzivního obhospodafiování travních porostû: 1. seãení a sklizeà píce provádûné jednou (max. dvakrát) roãnû bez pouïívání hnojiv a dal ích intenzifikaãních ãinností, jako jsou pfiísevy, obnovy apod. 2. extenzivní pastva s nízk m zatíïením pastviny 3. mulãování travních porostû, pfii kterém zûstává oddûlená travní biomasa víceménû rovnomûrnû rozpt lena na povrchu strni tû V praxi mûïe jít o kombinaci v ech pfiedchozích zpûsobû i v kombinaci s posunutím termínû první seãe a pastvy.

15 14 EXTENZIVNÍ OBHOSPODAŘOVÁNÍ TRVALÝCH TRAVNÍCH POROSTŮ V PODHORSKÝCH OBLASTECH MULČOVÁNÍM Seãení obhospodafiování na lokalitách, kde se vyskytují zvlá tû chránûné rostliny nebo Ïivoãichové, je termín seãení posunut na dobu, stanovenou jako optimální pro ochranu urãitého druhu nebo spoleãenstva. Pro podporu iroké kály organismû je v hodnûj í sklizeà velk ch pozemkû rozdûlit do nûkolika termínû, aby byla zaji tûna dostateãná potravní nabídka pro hmyz a obratlovce. Pfii seãení je z porostu odstraàována jednorázovû vût- ina biomasy, coï podporuje rûst i ménû konkurenãnû zdatn ch druhû a ve vût inû pfiípadû zaji Èuje uchování druhové pestrosti porostû. Oproti pastvû v ak dlouhodobé seãení bez dodateãného hnojení zpûsobuje ochuzování pûdy o Ïiviny, dochází ke sniïování v nosû píce a k postupn m zmûnám druhové skladby ve prospûch ménû pícnináfisky kvalitních, ale zato nenároãn ch druhû rostlin. EXTENZIVNÍ PASTVA Seãení malou mechanizací (kfiovinofiezy nebo motorov mi kosami) mûïeme vyuïít hlavnû na svazích, na pozemcích s nerovn m terénem, na podmáãen ch plochách nebo tam, kde není moïné pouïívat tûï í techniku. Seãení samojízdn mi a traktorov mi sekaãkami vyuïíváme na vût ích plochách s rovn m povrchem, s mal m sklonem, bez kamenû apod. Podmínkou je dostateãná pevnost pûdního povrchu, aby nebyl po kozován drn koly mechanizaãních prostfiedkû. Termíny a frekvence seãení jsou závislé na typu porostu, ekologick ch podmínkách stanovi tû a na zpûsobu vyuïití sklizené píce. Seãení se obvykle provádí 1 3 krát roãnû, coï je vût inou dostateãné pro zaji tûní optimálního pomûru v nosu píce a její kvality. První seã je v bûïn ch podmínkách provádûna koncem kvûtna a v ãervnu, dal í seã vût inou následuje po 6 aï 8 t dnech. Ve vy ích nadmofisk ch v kách b vá poãet sklizní obvykle redukován na jedno poseãení v ãervenci. Pfii cíleném Extenzivní pastva Pfii extenzivní pastvû je nabídka dostupné píce (travinné biomasy) vût í neï potfieba pasen ch zvífiat, která vypásají píci na pastvinû selektivnû. Tato selektivní pastva má za následek mozaikovitost porostu, tj. stfiídání ploch intenzivnû vypasen ch a nedopaskû. Se zvy ující se intenzitou pastvy je mozaikovitost niï í. Historickému vyuïívání pastvin odpovídá pastva intenzivní, protoïe více neï 70% zemûdûlské pûdy v podhorsk ch oblastech byly orné pûdy. Pastviny tak byly vystaveny vysokému pastevnímu tlaku, jehoï dûsledkem bylo vytvofiení hustého kompaktního drnu s druhov m sloïením rostlin adaptovan ch na ãasté okusování a se lapávání. ProtoÏe v ak rozloha pastvin nestaãila stavûm zvífiat, byla ãasto vyuïívána lesní pastva. V souãasnosti je vzhledem k nedostateãnému poãtu pasen ch hospodáfisk ch zvífiat (skot, ovce, konû, kozy) zastoupení typick ch pastevních porostû v âeské republice velice nízké a pfievaïují spí e extenzivní pastviny, které se sv m druhov m sloïením blíïí spí e loukám. Extenzivní pasení je podporováno i agro-environmentálními opatfieními pro travní porosty. Seãení nedopaskû je vhodné pouze pro tlumení zaplevelení zejména irokolist mi Èovíky ( Èovík tupolist, Èovík kadefiav ), jinak je moïné provádût pouze v nûkolikalet ch cyklech jako prevenci zarûstání dfievinami. Pro extenzivní vypásání se nejlépe hodí kontinuální pastva, která je definována jako nepfietrïité pasení dobytka v jednom oplûtku bûhem roku nebo pastevní sezóny. Vzhledem k zmen ování rychlosti nárûstu travní biomasy je moïno rozlohu pastviny bûhem sezóny postupnû zvût ovat, nebo sniïovat poãet zvífiat ve stádu. Vût inou je pouïívána na rozsáhl ch celcích polopfiirozen ch travních porostû pfii nízkém zatíïení pastviny nebo i na men ích intenzivnû obhospodafiovan ch pastvinách s vysok m zatíïením. Dal í moïností je rotaãní pastva, která je v ak nároãnûj í na technická zafiízení na pastvinû.

16 15 Kontinuální pastva v hoda niï í finanãní nároãnost (men í poïadavky na oplocení, ménû napájecích míst a niï í potfieba práce na manipulaci se zvífiaty), nev hoda obtíïná regulace kvality vypasení (pokud nebudeme manipulovat s poãtem zvífiat) v rámci jedné sezóny i mezi jednotliv mi lety, vytváfií se typick pastevní porost Rotaãní pastva nev hoda vy í finanãní nároãnost (oplocení, napájecí místa) a vy í potfieba práce na manipulaci se zvífiaty, obtíïné dodrïování optimální v ky spásaného porostu a tím kvalitního vypasení plochy v hoda u porostu se stfiídá doba spásání s dobou klidu, lep í regenerace porostu vytváfií se travní porost s prvky luãního spoleãenstva ZatíÏení pastviny je vyjadfiováno poãtem nebo hmotností zvífiat na jednotku plochy. Obvykle se v âeské republice udává v poãtech dobytãích jednotek (DJ) na 1 ha pastviny (1 DJ je 500 kg Ïivé hmotnosti zvífiete), v zahraniãí se udává i vyjádfiení v kg nebo i v poãtech kusû zvífiat stejné kategorie na 1 ha. Pro extenzivní pastvu se poãítá zhruba se zatíïením 0,1 0,3 DJ na 1 ha. Pro extenzivní obhospodafiování trval ch travních porostû je moïná také kombinace seãení v první polovinû a pfiepásání ve druhé polovinû vegetaãní sezóny. MULâOVÁNÍ Pfiedstavuje alternativní zpûsob obhospodafiování travních porostû, pfii kterém je strojovû vût ina nadzemní biomasy oddûlena od strni tû, rozdrcena a rozhozena pokud moïno rovnomûrnû zpût na strni tû. Mulãování je vyuïíváno: jako nejlevnûj í zpûsob údrïby travních porostû, které nejsou hospodáfisky vyuïívány pastvou nebo seãením, pro potlaãení zarûstání travního porostu náletem dfievin nebo na omezení dominantních druhû rostlin, pro odstraàování nedopaskû a roztírání v kalû na pastvinû V následujících odstavcích jsou struãnû uvedeny poznatky z na ich dlouhodob ch pokusû, kde byl sledován vliv pouïit ch zpûsobû extenzivního obhospodafiování vãetnû mulãování na druhovou pestrost, skupiny rostlin (funkãní skupiny) a rozklad biomasy travních porostû. V na ich experimentech na trval ch travních porostech v podhorské oblasti Jizersk ch hor bylo kaïdoroãnû hodnoceno botanické sloïení, pfiiãemï byly zji Èovány zmûny v pokryvnosti jednotliv ch rostlinn ch druhû pfii rûzn ch zpûsobech obhospodafiování. Pokusy probíhaly na polopfiirozen ch mezofilních porostech s dominancí kostfiavy ãervené, jedná se o jeden z nejbûïnûj ích typû louky v podhorsk ch podmínkách. Na základû prûmûrné v ky udávané v popisu rostlinn ch druhû (vy í nebo niï í neï 0,5 m) a morfologick ch znakû jsme rozãlenili jednotlivé druhy do funkãních skupin na vysoké trávy, nízké trávy, vysoké byliny a nízké byliny. Z v sledkû na ich pokusû vypl vá, Ïe pfii ponechání porostû ladem a nízké ãetnosti obhospodafiování (seã, mulãování) se dafií zejména vzrûstn m dvoudûloïn m druhûm (graf 1 strana 16), jako jsou kerblík lesní, kopfiiva dvoudomá, pcháãe, irokolisté Èovíky, svízel bíl, vratiã obecn, apod. Pfii vût í frekvenci obhospodafiování naopak tyto druhy vût inou ustupují, irokolisté Èovíky ale v porostu prosperují i pfii vy í ãetnosti seãení ãi mulãování. Podobné trendy jako u bylin jsme zaznamenali i u vysok ch trav, jejichï podíl v porostu klesal s rostoucí intenzitou obhospodafiování (seã, mulãování). Mulãování

17 16 EXTENZIVNÍ OBHOSPODAŘOVÁNÍ TRVALÝCH TRAVNÍCH POROSTŮ V PODHORSKÝCH OBLASTECH MULČOVÁNÍM PODÍL VYSOK CH TRAV PODÍL NÍZK CH TRAV PODÍL VYSOK CH BYLIN PODÍL NÍZK CH BILIN Graf 1 Pokryvnost funkãních skupin rostlin pfii rûzn ch zpûsobech obhospodafiování (lokalita Mní ek u Liberce) 2K 2x roãnû sklízen porost, N neobhospodafiovan porost, 1MK 1x roãnû mulãovan v kvûtnu, 1MZ 1x mulãovan v záfií, 2M 2x mulãovan, 3M 3x mulãovan porost.

18 17 Napfi. psárka luãní, ovsík vyv en, p r plaziv, aj. vysoké travní druhy byly nejvíce zastoupeny v porostech ponechan ch ladem nebo mulãovan ch pouze jednou roãnû. Nízké druhy bylin a zejména druhy vytváfiející pfiízemní rûïice listû, popfi. plazivé rostliny, zvy ovaly podíl v porostech pfii rostoucí frekvenci hospodafiení. Nejvíce viditelné byly rozdíly napfi. u jetele plazivého, kter na neobhospodafiovan ch porostech prakticky vymizel, naopak na 2 3x mulãovan ch a na 2x roãnû sklízen ch porostech dosahoval pokryvnosti aï 30 %. Podobnû v porostech reaguje napfi. jitrocel kopinat, pampeli ka lékafiská, pampeli ka srstnatá, sedmikráska, prasetník kofienat, apod. âasté odstraàování nadzemní hmoty pomáhá tûmto nízk m druhûm v soutûïi o svûtlo s konkurenãnû zdatnûj ími vysok mi druhy. Pfii botanickém snímkování byl hodnocen i poãet druhû, kter vyjadfiuje celkovou druhovou bohatost porostû pfii jednotliv ch zpûsobech obhospodafiování. Z v sledkû byla evidentní prûkazná závislost na ãetnosti obhospodafiování, kdy pfii ponechání ladem zûstával poãet druhû víceménû stejn, naproti tomu se vzrûstajícím poãtem mulãování ãi seãení stoupal i poãet druhû. Zhruba po pûti letech se poãet druhû témûfi ustálil a s men ími v kyvy se udrïuje na témûfi stejné úrovni (graf 2). Kromû celkové druhové bohatosti byly v na ich pokusech sledovány také zmûny druhové pestrosti rostlin (biodiverzity) vyjádfiené napfi. pomocí Shannonova indexu diverzity. Tato charakteristika zohledàuje jak celkov poãet druhû, tak i jejich podíl v porostu. Z hlediska diverzity je totiï dûleïité, jaká je rovnomûrnost zastoupení jednotliv ch druhû v porostu. Z na ich v sledkû vypl vá, Ïe u neobhospodafiovan ch porostû v prûbûhu experimentu index s doãasn mi v kyvy víceménû klesal, tj. v porostu pfievládlo nûkolik konkurenãnû zdatn ch druhû a ostatní druhy mûly jen minimální pokryvnost Foto nahofie: Pokusné stanovi tû v Mní ku u Liberce, kde se od roku 1997 sleduje vliv rûzn ch zpûsobû obhospodafiování na mimoprodukãní funkce travního porostu. Foto dole: Pokusné stanovi tû ve Filipovû. POâET DRUHÒ Počet Graf 2 Celkov poãet rostlinn ch druhû (na plochu 35 m 2 ) (lokalita Mní ek u Liberce)

19 18 EXTENZIVNÍ OBHOSPODAŘOVÁNÍ TRVALÝCH TRAVNÍCH POROSTŮ V PODHORSKÝCH OBLASTECH MULČOVÁNÍM SHANNONÒV INDEX DIVERZITY H H Graf 3 Druhová biodiverzita pfii rûzn ch zpûsobech obhospodafiování (lokalita Filipov) POâET DRUHÒ S PORYVNOSTÍ 1 % CELKOV POâET DRUHÒ Graf 4 Poãet druhû s pokryvností 1% a celkov poãet druhû (na 50 m 2 ; lokalita Filipov) ãasto men í neï 1 % (graf 3 a 4). Naproti tomu na vícekrát roãnû obhospodafiovan ch porostech (seãen ch i mulãovan ch) index diverzity zhruba osciloval kolem poãáteãní hodnoty popfi. i mírnû stoupal. Z toho vypl vá, Ïe pro udrïení biodiverzity vût iny travních porostû je nutné pravidelné obhospodafiování. V na ich pastevních pokusech byl sledován vliv intenzity kontinuální pastvy na druhovou pestrost porostû. Po esti letech nebyl zji tûn témûfi Ïádn rozdíl mezi intenzivnû a extenzivnû spásan mi porosty, v pozdûj ím období, které není zaneseno v obrázku, byl zaznamenán mírn vzestup poãtu

20 19 Rozdíl mezi neobhospodafiovan m (vlevo) a 2x roãnû sklízen m porostem (vpravo) na pokusné plo e Filipov. Z obrázku je zfiejm velk podíl vysok ch pleveln ch druhû na úhoru. druhû na extenzivnû spásané pastvinû (graf 5). Osvûdãil se i systém obhospodafiování, kdy je píce v ãervnu poseãena a sklizena a otavy jsou následnû pfiepásány. Také mulãování v ãervnu a následné spásání mûlo na porost pozitivní vliv. Na v ãervnu seãen ch ãi mulãovan ch plochách, které slouïí pro roz ífiení pastevní plochy v druhé polovinû pastevní sezóny, kdy je nedostateãn nárûst píce, kaïdoroãnû vykvétají i orchideje vemeníky zelenavé (Platanthera chlorantha). POâET ROSTLINN CH DRUHÒ NA 1 m 2 Počet Graf 5 Zmûny poãtu rostlinn ch druhû pfii rûzn ch systémech pastvy jalovic (1K ExtP = 1.seã v ãervnu, následná extenzivní pastva, 1K-IntP = 1.seã v ãervnu, následná intenzivní pastva, ExtP = extenzivní pastva, IntP = intenzivní pastva, N = neobhospodafiovan porost) 25 V SKYT NÁLETOV CH D EVIN Graf 6 V skyt náletov ch dfievin (na pastevním pokusu v Oldfiichovû v Hájích). Počet keřů na 1 ha rûïe ípková hloh jíva líska Extenzivní pastva Intenzivní pastva Neobhospodařovaný porost

21 20 EXTENZIVNÍ OBHOSPODAŘOVÁNÍ TRVALÝCH TRAVNÍCH POROSTŮ V PODHORSKÝCH OBLASTECH MULČOVÁNÍM Vemeník zelenav Litter bags Na opu tûn ch a extenzivnû obhospodafiovan ch travních porostech se ãasto roz ifiují náletové dfieviny, jako jsou bfiízy, ol e, vrby, ípkové rûïe, hlohy apod. Na na í pokusné pastvinû byly zaznamenány rûïe, hlohy, jívy a lísky. Z pfiiloïeného grafu je patrné, Ïe na neobhospodafiovan ch plochách a na extenzivnû spásan ch porostech se postupnû zvy uje poãet tûchto kfiovin (graf 6 na str. 19). Proto je vhodné zejména na extenzivnû spásan ch porostech obãas posekat nebo zmulãovat nedopasky, popfi. vyfiezat vût í kefie. V na ich pokusech bylo také sledováno, jak se li í jednotlivé zpûsoby obhospodafiování ve sv ch úãincích na vertikální distribuci biomasy. MnoÏství hmoty se samozfiejmû u jin ch typû porostû rûzní a mohou b t i odli né proporce. Pfii kaïdoroãním podzimním mûfiení jsme zjistili, Ïe nejvût í ãást biomasy se nachází pod povrchem zemû (graf 7). Kofieny a podzemní ãásti rostlin tvofiily aï pfies 70% celkové rostlinné hmoty, v pfiepoãtu aï 14 t su iny.ha -1. Nadzemní hmota do v ky 3 cm (strni tû) tvofiila od 7 do 10 % celkové biomasy, nejhust í strni tû bylo zji tûno u dvakrát roãnû sklízeného porostu, nejmen í podíl jsme zaznamenali u porostu mulãovaného 1x roãnû na konci záfií. Nejvíce nás zajímala ãást odumfielé rostlinné biomasy, která zûstává na konci vegetace v porostu jedná se o nerozloïen rostlinn opad a u mulãovan ch porostû také nerozloïená mulãovaná hmota. MnoÏství se u jednotliv ch zpûsobû hospodafiení velmi li í. Nejmen í podíl je samozfiejmû na porostech sklízen ch, kde je poseãená biomasa i s ãástí pfiirozeného opadu odváïena. Nejvíce nerozloïené hmoty (pfies 2 t su iny.ha -1 ) jsme zjistili na porostech mulãovan ch 1x roãnû v záfií, kde se mulãovaná hmota nemohla do konce vegetace rozloïit. Velké mnoïství nerozloïené hmoty zûstává také pfii mulãování 1x v ãervenci nebo pfii ponechání porostu ladem (v prûmûru okolo 1,2 t.ha -1 ). Rychlost rozkladu mulãované hmoty jsme experimentálnû testovali pomocí metody Litter Bags, kdy jsme nechávali naváïené mnoïství mulãované hmoty v síèovan ch sáãcích rozkládat na povrchu pûdy mezi trsy rostlin. Po 3, 6 a 12 mûsících byly zji tûny úbytky hmoty. Rychlost rozkladu je velmi ovlivnûna termínem mulãování. Zatímco pfii jarních termínech mulãování (kvûten, ãerven) je bûhem prvních 3 mûsícû rozloïeno pfies 3/4 mnoïství hmoty, u letních a podzimních termínû to uï je pouze okolo 1/2 hmotnosti (graf 8). Rychlost rozkladu ovlivàuje také stav porostu, star í su í porost se rozkládá mnohem pomaleji neï mlad í Èavnat porost otav. U mulãovan ch porostû bylo za rok rozloïeno % hmoty. Dekompozice biomasy je ale ve skuteãnosti rychlej í, protoïe pfii testech v sáãcích je omezen destruktivní vliv sráïkové vody < Na extenzivní pastvinû se bûhem let zv il poãet náletov ch dfievin, zejména rûïí ípkov ch a hlohû.

22 21 25 CELKOVÁ BIOMASA t.ha K N Nx2M Nx1K 2Mx1K 1M (V.) 1M (VII) 1M (IX.) 2M 3M Podzemní biomasa Strni tû (0 3 cm) Opad + mulã Biomasa nad 3 cm Graf 7 Struktura celkové biomasy na konci vegetaãní sezóny pfii rûzn ch zpûsobech obhospodafiování, vã. rûzn ch termínû mulãování (ãísla v závorkách u varianty 1M znaãí mûsíc, kdy je mulãování provádûno) SHANNONÒV INDEX DIVERZITY H % Graf 8 Rychlost rozkladu rostlinné biomasy stanovená metodou Litter bags pfii rûzn ch frekvencích a termínech mulãování MNOÎSTVÍ NEROZLOÎENÉHO OPADU A MULâE t sušiny.ha 1 Graf 9 MnoÏství nerozloïeného rostlinného opadu a mulãe na konci vegetaãního období

23 22 EXTENZIVNÍ OBHOSPODAŘOVÁNÍ TRVALÝCH TRAVNÍCH POROSTŮ V PODHORSKÝCH OBLASTECH MULČOVÁNÍM MEZIROâNÍ ROZDÍLY MNOÎSTVÍ NEROZLOÎENÉHO OPADU A MULâE t sušiny.ha 1 Graf 10 Meziroãní rozdíly v mnoïství nerozloïeného rostlinného opadu a mulãe vïdy na konci vegetaãního období a vûtru a také pfiístup vût ích rozkládaãû, jako jsou larvy hmyzu, ÏíÏaly, apod. Zji Èovali jsme proto, jak je prûmûrn meziroãní nárûst mnoïství nerozloïené hmoty (graf 9 a 10). Bûhem 9 let sledování byla nejmen í akumulace opadu na 3x roãnû mulãovaném porostu, kde byl v prûmûru zaznamenán dokonce úbytek nerozloïené hmoty ( 0,02 t.ha -1 ), dále na sklízeném porostu, kde roãnû pfiib valo asi 0,003 t su iny.ha -1, zatímco nejvût í nárûst byl zaznamenán u porostû mulãovan ch 1x roãnû v letním a podzimním termínu (0,046, resp. 0,028 t.ha -1 ). Pomûrnû nízk meziroãní nárûst opadu byl zji tûn u porostu neobhospodafiovaného (0,006 t.ha -1 ), zde je v ak velk problém s velk m mnoïstvím stafiiny, která zûstává pfiipojena k rostlinám, tudíï se nedá zahrnout do opadu. Ve skuteãnosti je proto mnoïství odumfielé a nerozloïené hmoty na travních úhorech mnohem vût í. U 2x roãnû mulãovan ch porostû byl prûmûrn meziroãní nárûst opadu asi 0,015 t.ha Závûr Na základû v sledkû na ich dlouholet ch pokusû s mulãováním travních porostû mûïeme vyvodit následující zásady a doporuãení. Je tfieba zdûraznit, Ïe mulãování je pouze náhradní zpûsob obhospodafiování a nemûïe trvale nahradit pastvu ani seãení. Mulãování by mûlo b t provádûno dostateãnû dlouhou dobu pfied vytvofiením semen neïádoucích a pleveln ch druhû rostlin pfiítomn ch v porostu, aby nedo lo k jejich dozrání a vysemenûní. JestliÏe je mulãování pouïito k obhospodafiování TTP, doporuãuje se provádût alespoà 2x roãnû. Tam, kde se vyskytují Èovíky, pcháãe a jiné obtíïné plevele, je potfieba mulãování opakovat vãas, protoïe semena mûïou dozrávat i v otavách. Mulãování se nedoporuãuje pro údrïbu travních porostû, kde se rostlinná biomasa pomalu rozkládá, tj. není vhodné v pfiípadû teplomiln ch trávníkû (nedostatek vlhkosti), ale také u horsk ch smilkov ch trávníkû (rozkladné procesy zpomaluje nízká teplota). Dále se mulãování nedoporuãuje u oligotrofních (nízká zásoba dostupn ch Ïivin v pûdû) travních porostû, protoïe po mulãování uvolnûné Ïiviny z rozkladu mulãe zv í obsah Ïivin v pûdû a následnû zmûní druhovou skladbu porostû Jako naprosto nevhodné se jeví pouïití mulãování jednou roãnû na konci vegetace. Mulãovaná hmota se v dûsledku niï ích podzimních teplot nestaãí do zimy rozloïit a v prûbûhu let dochází k vût- í akumulaci nerozloïeného opadu na pûdním povrchu. Také botanické sloïení je tímto zpûsobem negativnû ovlivnûno, pfievládají podobnû jako na zeleném úhoru rostlinné druhy s velkou konkurenãní schopností vût inou se jedná o plevelné a ruderální druhy, jako napfi. jiï zmiàované pcháãe, Èovíky, dále kopfiivy, vratiã, pelynûk ãernob l, apod. Z hlediska mimoprodukãních funkcí (zachování biodiverzity, filtrace vod, tvorba a rozklad biomasy) se dlouhodobû osvûdãují následující systémy: Kontinuální nebo rotaãní pastva s nízk m zatíïením pastviny Seãení a odklízení hmoty 2x roãnû (ãerven, srpen) Mulãování 2x roãnû (ãerven, srpen) Stfiídání mulãování a odklízení biomasy (1. rok 2x mulãování a 2. rok seã s odklizením hmoty)

24 23 PouÏitelné je také seãení ãi mulãování v ãervnu a pfiepasení na konci léta nebo na zaãátku podzimu. Dobré v sledky byly dosaïeny i pfii mulãování 3x roãnû, jenïe tento zpûsob je ekonomicky nároãnûj í ve srovnání s ostatními systémy. Aãkoliv v zkum byl provádûn pouze na pokusn ch stanovi tích v podhorské oblasti Jizersk ch hor, jednalo se o relativnû hojn typ TTP roz ífieného po celém území âeské republiky, proto závûry mohou b t platné na relativnû velké území. Chtûli jsme upozornit na moïnosti a také problémy, které mohou vzniknout pfii mulãování a obecnû pfii extenzivním obhospodafiování. Pro velmi vlhká nebo naopak suchá stanovi tû na e v sledky platí v omezené mífie, nebo nejsou vûbec pouïitelné. Pro rozhodnutí, jak zpûsob obhospodafiování uplatàovat na porostech, je vïdy potfieba vzít do úvahy druh spoleãenstva, pûdní, hydrologické a klimatické podmínky stanovi tû, zásobu Ïivin v pûdû, zaplevelení a v neposlední fiadû je dûleïité také zohlednit zpûsoby obhospodafiování daného pozemku v minulosti. II. SROVNÁNÍ NOVOSTI POSTUPÒ Publikace navazuje na certifikovanou metodiku Modifikovaná pratotechnika trval ch travních porostû mulãování (Fiala, 2007), kterou doplàuje zejména o aspekt biodiverzity a rozkladu biomasy extenzivnû obhospodafiovan ch porostû vãetnû pastevních porostû. Závûry a doporuãení vycházejí z dlouhodob ch experimentálních prací, které nejsou zamûfieny pouze na moïnosti vyuïití mulãování jako náhradního zpûsobu hospodafiení, ale také na dal í zpûsoby extenzivního hospodafiení vyuïiteln ch pro zemûdûlskou praxi. Vycházíme z potfieby individuálního posouzení vhodnosti managementu z hlediska rûznorodosti spoleãenstev, zaplevelení a dan ch pfiírodních podmínek stanovi È. III. POPIS UPLATNùNÍ METODIKY Metodika bude uplatàována v zemûdûlsk ch podnicích i organicky hospodafiících farmách, pfiedloïené poznatky a údaje jsou pouïitelné pro státní správu i pro studenty a pedagogy stfiedních i vysok ch kol. ZarÛstání luk a b val ch polí náletov mi dfievinami pokraãuje i v souãasnosti.

25 24 EXTENZIVNÍ OBHOSPODAŘOVÁNÍ TRVALÝCH TRAVNÍCH POROSTŮ V PODHORSKÝCH OBLASTECH MULČOVÁNÍM IV. ODKAZY NA PUBLIKOVANÉ VùDECKÉ PRÁCE GAISLER J., PAVLÒ V. & HEJCMAN M. (2006): Effect of mulching and cutting on weedy species in an upland meadow. Journal of Plant Diseases and Protection, Special Issue XX: GAISLER J., PAVLÒ V. & HEJCMAN M. (2008): Effect of different defoliation practices on weeds in an upland meadow. Journal of Plant Diseases and Protection, Special Issue XXI: GAISLER J., HEJCMAN M. & PAVLÒ V. (2004): Effect of different mulching and cutting regimes on the vegetation of upland meadow. Plant Soil and Environment, 50: GAISLER J., HEJCMAN M. & PAVLÒ V. (2004): Effect of different management on the botanical composition of permanent grassland. Grassland Science in Europe, 9: GAISLER J., PAVLÒ V. & HEJCMAN M. (2006): Effect of mulching frequency on the botanical composition of sward. Grassland Science in Europe, 11: PAVLÒ V., HEJCMAN M., PAVLÒ L., GAISLER J., NEÎERKOVÁ P. & MENESES L. (2006): Changes in plant densities in a mesic species-rich grassland after imposing different grazing management treatments, Grass and Forage Science, 61: PAVLÒ V., HEJCMAN M., PAVLÒ L. & GAISLER J. (2007): Restoration of grazing management and its effect on vegetation in an upland grassland. Applied Vegetation Science, 10: PAVLÒ V., GAISLER J., HEJCMAN M. & PAVLÒ L. (2006): Effect of different grazing system on dynamics of grassland weedy species. Journal of Plant Diseases and Protection, Special Issue XX: PAVLÒ V., GAISLER J., HEJCMAN M. & PAVLÒ L. (2008): Effect of different grazing intensity on weed control under conditions of organic farming. Journal of Plant Diseases and Protection, Special Issue XXI: PAVLÒ V., HEJCMAN M., PAVLÒ L. & GAISLER J. (2003): Effect of rotational and continuous grazing on vegetation of an upland grassland in the Jizerske hory mts., Czech Republic. Folia Geobotanica, 38: PAVLÒ V., HEJCMAN M., PAVLÒ L., GAISLER J. & NEÎERKOVÁ P. (2006): Effect of continuous grazing on forage quality, quantity and animal performance. Agriculture, Ecosystems and Environment, 113: PAVLÒ V., HEJCMAN M., PAVLÒ L., GAISLER J., NEÎERKOVÁ P. & GUEROVICH ANDALUZ M. (2005): Vegetation changes after cessation of grazing management in the Jizerské Mountains (Czech Republic). Annales Botanici Fennici, 42: V. P EHLED POUÎITÉ LITERATURY FIALA J. (2007): Modifikovaná pratotechnika trval ch travních porostû mulãování. Metodika pro praxi. VÚRV, v.v.i. Praha, 28 pp. GAISLER J. & PAVLÒ V. (2009): Effect of different mulching regimes on rate of decomposition of above-ground biomass. Grassland Science in Europe, 14: GAISLER J., PAVLÒ V. & PAVLÒ L. (2010): Survival of Rumex seedlings under different management in upland grassland. Grassland Science in Europe, 15: CHYTR M. [ed.] (2007): Vegetace âeské republiky 1. Travinná a kefiíãková vegetace. Academia Praha. 526 pp. KUBÁT K., HROUDA L., CHRTEK J., KAPLAN Z., KIRSCHNER J. & TùPÁNEK J., [eds](2002): Klíã ke kvûtenû âeské republiky. Academia, Praha. LASER H. (2002): Long-term and short-term effects of undisturbed plant succession, mulching, and meadow utilisation on the botanical diversity in a moist Arrhenatherion elatioris. Grassland Science in Europe, 7: LEXA M. & KRAHULEC F. (2000): Vliv mulãování na rozkladné procesy a druhové sloïení horsk ch luk v Krkono ích. Opera Concortica, 36: MA KOVÁ Z., DOLEÎAL J., KVùT J. & ZEMEK F. (2009): Long- -term functioning of species- rich mountain meadow under different management regimes. Agriculture, Ecosystems and Environment, 132: MIKULKA J., PAVLÒ V., SKUHROVEC J. & KOPRDOVÁ S. (2009): Metody regulace plevelû na trval ch travních porostech. Uplatnûná certifikovaná metodika pro praxi. VÚRV, v.v.i. Praha, 40 pp. MLÁDEK J., PAVLÒ V., HEJCMAN M. & GAISLER J. [eds.] (2006): Pastva jako prostfiedek údrïby trval ch travních porostû v chránûn ch územích. VÚRV Praha, 104 pp. PAVLÒ V. [ed.] (2002): Pastvináfiství. Asociace soukromého zemûdûlství âr a VÚRV Praha. 96 pp. PET ÍâEK V. [ed.] (1999): Péãe o chránûná území I. Nelesní spoleãenstva. AOPK âr Praha. 451 pp. RYCHNOVSKÁ M., BALÁTOVÁ E., ÚLEHLOVÁ B. & PELIKÁN J. (1985): Ekologie luãních porostû. Academia Praha, 291 pp. RYSER P., LANGENAUER R. & GIGON A. (1995): Species richness and vegetation structure in a limestone grassland after 15 years management with six biomass removal regimes. Folia Geobotanica et Phytotaxonomica, 30:

26 V zkumn ústav rostlinné v roby, v.v.i., Praha Ruzynû 2010