Uplatňování cizinecké legislativy v praxi: pracovní zpráva z výzkumu

Transkript

1 Uplatňování cizinecké legislativy v praxi: pracovní zpráva z výzkumu Jan Morávek, Jan Urban a kol. Tento pracovní text není určen k publikaci. Informace a názory v něm obsažené se nemusí shodovat se stanovisky Ligy lidských práv a neměly by být citovány jako informace od ní pocházející. Za obsah plně odpovídají autoři. 2. pracovní verze červenec 2008 (1. pracovní verze září 2005) Obsah I. Představení výzkumu... 2 II. Dotazníkové šetření mezi cizinci v Praze a Brně... 3 a) Základní informace o metodice výzkumu... 3 b) Popis výběrového souboru a hodnocení z hlediska sledovaných kvótních znaků... 4 c) Omezení výzkumu: snížená validita, nízká návratnost, nedostatečná velikost vzorku a omezení kvótního výběru d) Popis dotazníku III. Zjištění dotazníkového šetření a) Subjektivní hodnocení pobytu v ČR c) Informovanost a způsoby získávání informací d) Využívání služeb soukromých agentur a neziskových organizací e) Spokojenost s cizineckou policií f) Korupce v cizinecké policii IV. Shrnutí výsledků dotazníkového šetření V. Kvalitativní šetření mezi cizinci v Praze a) Úvod b) Cíle kvalitativní studie c) Metodologie VI. Výsledky kvalitativní studie a) František Bartoš: Anonymita b) František Bartoš: Neformální pravidla c) Alžběta Medková: Cizinci d) Alžběta Medková: Třetí strany e) Jakub Musil: Zaměstnanci Cizinecké policie f) Jan Urban: Kontrola práce cizinecké policie g) Jan Urban: Korupce a cizinecká policie h) Iva Zvěřinová: Organizační zabezpečení i) Iva Zvěřinová: Zákon o cizincích a další regulace Literatura Seznam tabulek a grafů

2 I. Představení výzkumu Tato pracovní text referuje o sociologickém výzkumu v rámci projektu Ligy lidských práv Uplatňování cizinecké legislativy v praxi ( ). Projekt měl část kvalitativní a kvantitativní. V kvantitativní studii bylo realizováno dotazníkové šetření mezi cizinci návštěvníky oddělení cizinecké policie v Praze a Brně. Podrobné informace z dotazníkového šetření mezi cizinci přinášíme v kapitole III. Informace o výsledcích dotazníkového šetření jsou spíše jsou deskriptivní. Jejich interpretace a hodnocení výzkumných zjištění nejsou součástí této pracovní verze. Výsledky kvalitativní studie, která obsahovala hloubkové rozhovory, ohniskové skupiny a rešerše zaměřené na skupiny cizinců, pracovníků cizinecké policie a profesionálů třetích stran, uvádíme v kapiotole VI. Řada činností při realizaci výzkumu byla zajišťována jednak dobrovolnou prací při zapojení více než 15 osob, jednak prostřednictvím bezplatné (barterové) výměny služeb mezi nevládními organizacemi a dalšími subjekty. Za odborné konzultace tak vděčíme pracovníkům výzkumné agentury Millward Brown ČR, za zapůjčení prostor pro ohniskovou skupinu téže agentuře, velvyslanectví USA v ČR a rovněž oblastnímu ředitelství Služby cizinecké a pohraniční policie Praha, za inzerci při náboru dobrovolníků společnosti Člověk v tísni. Chtěli bychom poděkovat nadaci Open Society Fund, dobrovolníkům i všem spolupracujícím organizacím za podporu, bez níž by výzkum nemohl být realizován. 2

3 II. Dotazníkové šetření mezi cizinci v Praze a Brně a) Základní informace o metodice výzkumu Naším původním záměrem či ideálem bylo provést výzkum vypovídající o základním souboru cizinců žijících v Praze a v Brně. Vzhledem ke zvolené výběrové metodě však vzorek de facto reprezentuje takto definovaný základní soubor: Občané cizích států pobývající v Praze a správních obvodech Brno-město a Brno-venkov legálně déle než 90 dnů. Jako metodu výběru jsme zvolili kvótní výběr podle statistické opory údajů ČSÚ o cizincích registrovaných k (legálnímu) pobytu na území Prahy. Podle statistické opory byly zvoleny tři kvótní znaky: pohlaví (údaje k ), země původu (údaje k ) a věk (údaje k ). Naprostá většina respondentů byla vyhledávána v budovách a před budovami oddělení cizinecké policie v Praze 3 - Olšanská, Brně - Kopečná a Brně - Cejl, kam si chodí cizinci vyřizovat své správní povinnosti vyplývající z cizineckého zákona (asi 490 respondentů) 1. V terénu tazatelé pracovali celkem se sedmi jazykovými verzemi tzv. selfadministered questionnaire dotazníku, který respondent vyplňuje sám (čeština, ruština, ukrajinština, angličtina, vietnamština, němčina a francouzština). Dotazník v češtině je uveden v příloze. Sběr a pořizování dat zajistila v období od února do června 2005 skupina dvanácti dobrovolných tazatelů. 1 V Praze jsme měli problém s naplněním kvót pro občany Slovenska a Vietnamu. V závěrečné fázi sběru pražských dat byli chybějící respondenti ze Slovenska získáváni metodou sněhové koule z osobního okolí tazatelů (cca 45 respondentů) a respondenti z Vietnamu získáváni na území jedné pražské tržnice (cca 20 respondentů). 3

4 b) Popis výběrového souboru a hodnocení z hlediska sledovaných kvótních znaků Od respondentů - cizinců bylo sebráno 553 platných dotazníků, které tvoří datový soubor (vzorek). V následujících odstavcích stručně popíšeme složení vzorku podle všech významných znaků (sociodemografických proměnných). U prvních tří znaků (pohlaví, země původu a věk respondenta), pro které byly stanoveny výběrové kvóty, uvádíme rovněž vyhodnocení kvót 2. Graf 1: Složení podle pohlaví 65% 60% 55% 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% Složení vzorku podle pohlaví (relativní četnosti, N = 529) Muž Žena Pohlaví Z 529 osob ve výběrovém souboru, které uvedly své pohlaví, bylo přibližně 60 % mužů a 40 % žen. 2 Kvóty jsou vlastně tabulky se stanovenými počty cizinců v jednotlivých políčcích muž - žena, občan Ukrajiny, Slovenska, Vietnamu, Ruska atd. O naplnění těchto kvót usilují tazatelé při oslovování respondentů. Jsou stanovovány na základě dostupných statistických údajů o populaci cizinců. Jejich smyslem je, aby složení vzorku podle pohlaví, země původu a věku odráželo (kopírovalo) složení celé populace cizinců žijících v Praze, resp. Brně a okolí. 4

5 Graf 2: Dodržení kvót pohlaví Rozdíly mezi kvótami a skutečnými četnostmi ve vzorku - pohlaví (v procentních bodech) Muž Žena Na druhém grafu jsou vyneseny rozdíly mezi kvótami, stanovenými na základě statistické opory, a zastoupením ve výběrovém souboru 3. Vidíme, že v pražském i brněnském vzorku se podařilo dobře reprezentovat zastoupení mužů a žen v základním souboru (populaci cizinců). V Praze byly kvóty dodrženy takřka optimálně, zatímco v Brně došlo k rozdílu okolo 4 procentních bodů. -5 Praha Brno Graf 3: Složení podle země původu 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% Složení vzorku podle země původu (relativní četnosti, N = 518) Země původu Z hlediska země původu jsou nejpočetněji zastoupenou skupinou ve vzorku občané Ukrajiny (37 %). Zastoupení občanů Slovenska dosahuje 19 %. Občané Ruska a Vietnamu tvoří shodně po 9 %. 25 % vzorku tvoří velmi různorodá skupina občanů všech zbývajících států světa (v dalším textu označovaných jako občané ostatních států nebo menší národnosti ). 0% Slovensko Ukrajina Vietnam Rusko Ostatní 3 Kvóty jsme stanovili za obě místa sběru dat zvlášť, neboť populace cizinců v Praze na jedné straně a Brně a okolí na straně druhé mají značně odlišné demografické charakteristiky. 5

6 Graf 4: Dodržení kvót země původu Rozdíly mezi kvótami a skutečnými četnostmi ve vzorku - země původu (v procentních bodech) Slovensko Ukrajina Vietnam Rusko Také zastoupení cizinců z různých zemí původu se podařilo ve výběrovém souboru poměrně dobře reprezentovat. Největší rozdíly oproti stanoveným kvótám nastaly u občanů Slovenska a Vietnamu v Praze, kde mají obě tyto skupiny ve vzorku o 2-3 procentní body větší zastoupení než v populaci cizinců. U ostatních skupin byly kvóty dodrženy uspokojivě Praha Brno Graf 5: Složení podle věku 45% 40% 35% 30% 25% Složení vzorku podle věku (relativní četnosti, N = 531) Věk Z hlediska věku se ve vzorku nejčastěji vyskytují osoby mladší 30 let (43 % respondentů). Do věkové kategorie let spadá 31 % vzorku. Ve věku let bylo 19 % respondentů a nejmenší podíl mají osoby ve věku 50 a více let (7 %). 20% 15% 10% 5% 0% 0-29 let let let 50 a více let 6

7 Graf 6: Dodržení kvót věk Rozdíly mezi kvótami a skutečnými četnostmi ve vzorku - věk (v procentních bodech) Šestý graf ukazuje, že ve výběrovém souboru je jak v pražském, tak i v brněnském podsouboru nadměrné zastoupení mladých osob do 29 let (o 11, resp. 8 procentních bodů více než v populaci) a naopak podhodnocena je skupina osob starších 50 let. Prostřední věkové skupiny se podařilo poměrně dobře reprezentovat Praha Brno Graf 7: Složení podle příslušnosti k Evropské unii 80% 70% 60% 50% Složení vzorku podle občanství EU (relativní četnosti, N = 518) Oblast původu Doplňkově k zemi původu byla vypočítána proměnná Oblast původu. Jedna čtvrtina respondentů ve vzorku pochází z některého členského státu Evropské unie, zatímco tři čtvrtiny pocházejí z třetích (nečlenských) států. 40% 30% 20% 10% 0% EU Třetí státy Na občany EU a třetích států jsme si nestanovili kvóty. V pozdější analýze se však tato kategorie ukázala jako velmi nosná. V následujícím grafu tedy uvádíme srovnání zastoupení občanů EU (s přihlédnutím k podskupině občanů Slovenska) a občanů třetích států se statistickou oporou údaji o počtech cizinců žijících v Praze a Brně. 7

8 Graf 8: Složení podle příslušnosti k EU hodnocení Rozdíly mezi statistickou oporou a skutečnými četnostmi ve vzorku - občanství EU (v procentních bodech) Praha Brno Graf 9: Složení podle postavení v zaměstnání Složení vzorku podle počtu podřízených (relativní četnosti, N = 477) Žádní EU v tom Slovensko v tom ostatní EU Třetí státy V grafu vidíme, že zatímco v Brně se rozložení občanů třetích států, občanů EU obecně a občanů Slovenska zvláště podařilo reprezentovat optimálně, pražský vzorek trpí velmi nedostatečným zastoupením neslovenských občanů EU ( ostatní EU ) 4. Ve skupině občanů EU v celkovém vzorku (celkem 117 osob) tvoří tak výraznou většinu Slováci (96 osob, tj. 82 %). Skupina neslovenských občanů EU (zbylých 21 osob) je bohužel v některých případech příliš malá na to, aby na ní bylo možné samostatně testovat některé hypotézy. To znamená, že v některých případech jsou zjištěné údaje o občanech EU taženy Slováky. Počet podřízených v práci Socioekonomický status respondenta byl sledován pomocí ordinální proměnné počet podřízených v práci. Na grafu vidíme, že přes 70 % respondentů nemá v práci žádné podřízené. Následuje skupina s max. 3 podřízenými (12 %). Ostatní skupiny jsou poměrně málo zastoupené. Alespoň jednoho podřízeného v práci má 26 % respondentů. 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 4 Neslovenští občané EU tvoří v celém souboru 4 %. Podle statistiky cizinců registrovaných k pobytu na území Prahy a Brna a okolí se ovšem neslovenští občané EU podílejí na populaci cizinců v těchto správních obvodech 11 %, resp. 7 %. Jako respondenty jsme tedy získali jen dvě pětiny očekávaného počtu neslovenských občanů EU, v Praze dokonce jen necelou třetinu; zastoupení neslovenských občanů EU se statistické opoře přibližuje pouze v brněnském vzorku (naplňuje ji z 85 %). 8

9 Graf 10: Složení podle dosaženého vzdělání 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% Složení vzorku podle vzdělání (počet let strávených ve škole, relativní četnosti, N = 508) Méně než 10 let let Více než 14 let Počet let ve škole Tato proxy proměnná má u cizinců z různých zemí s různými vzdělávacími systémy měřit nejvyšší dosažené vzdělání. Prvního stupně, odpovídajícího méně než 10 letům školní docházky, dosáhlo zhruba 13 % respondentů 5. Prostředního stupně dosáhlo 46 % respondentů. Do nejvyšší kategorie, odpovídající nejméně 15 letům stráveným ve škole, dosáhlo 41 % respondentů. Graf 11: Složení podle oficiálního účelu pobytu v ČR Složení vzorku podle oficiálního účelu pobytu v ČR (relativní četnosti) Turista Zaměstnanec Oficiální účel pobytu Nejčastěji jsou ve vzorku zastoupeny kategorie zaměstnanců a podnikatelů (35 %, resp. 26 %). Slušně zastoupena je ještě kategorie studentů (13 %) 6. Podnikatel Rodinný příslušník Student Trvalý pobyt Ostatní 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 5 Nabízí se domněnka, že je podhodnocena skupina se základním vzděláním. Tu však není možné ověřit kvůli neexistenci statistické opory (o složení celé populace cizinců v ČR podle vzdělání nejsou žádné statistické údaje). 6 V souladu s očekávanými problémy výběru bylo získáno poměrně malé procento respondentů s trvalým pobytem (10 %). Tyto osoby chodí méně často na oddělení cizinecké policie, a proto jsme jich zachytili menší procento, než jich v populaci cizinců skutečně je. 9

10 Graf 12: Složení podle délky pobytu v ČR Složení vzorku podle délky pobytu v ČR (relativní četnosti, N = 516) 40% 35% 30% 25% 20% 15% Délka pobytu v ČR Vzorek se podle délky dosavadního pobytu cizince v České republice dělí do čtyř kategorií. Dvě krajní (do 1 roku a nad 10 let) zabírají okolo 15 % respondentů, zatímco dvě prostřední kategorie jsou více zastoupeny: osoby s délkou pobytu 1-5 let zabírají 39 % a kategorie 5-10 let tvoří 32 % respondentů. 10% 5% 0% méně než 1 rok 1-5 let 5-10 let 10 a více let Graf 13: Složení podle stupně znalosti češtiny Složení vzorku podle stupně znalosti češtiny (relativní četnosti, N = 545) Domluvím se dobře Domluvím se s obtížemi Znalost českého jazyka Z hlediska subjektivně hodnoceného stupně znalosti češtiny vystupují ve vzorku dvě výrazné skupiny. Největší skupina (60 % respondentů) uvádí v dotazníku, že se česky domluví dobře. Další nezanedbatelná skupina (33 %) se česky domluví s obtížemi. Skutečnost, že se česky nedomluví, uvádí pouhých 6 % respondentů. Česky se nedomluvím 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 10

11 c) Omezení výzkumu: snížená validita, nízká návratnost, nedostatečná velikost vzorku a omezení kvótního výběru Omezená validita Jednou z možných námitek proti výsledkům výzkumu je problém stylizace cizinců při odpovědích. Je možné, že při dotazování v prostorách oddělení cizinecké policie se část cizinců bála odpovídat pravdivě na otázky v dotazníku, protože si mysleli, že jejich odpovědi budou předány CP a mohou mít vliv na posuzování jejich žádostí. Tazatelé byli instruováni, aby vysvětlovali respondentům, že výzkum provádí nevládní nezisková organizace a že odpovědi jsou anonymní, ale přesto je možné, že někteří cizinci se při odpovídání na dotazník stylizovali (říkali to, co si mysleli, že je správné říci, a nikoli svůj skutečný názor). Tomu by částečně odpovídalo i to, že výsledky kvalitativních hloubkových rozhovorů v některých aspektech protiřečily výsledkům kvantitativního výzkumu. Nejsme však schopni odhadnout, jak velká byla tato chyba způsobená stylizací respondentů. Nízká návratnost Z oslovených cizinců vyhověla žádosti tazatelů o vyplnění dotazníku průměrně jedna čtvrtina (návratnost 25 %, míra odmítnutí 75 %). To je vysoká míra odmítnutí, která se promítá do snížené reprezentativnosti vzorku. Přes poměrně dobré dodržení výběrových kvót je tedy nutné odmítnout nárok na reprezentativnost výběru pro celou populaci cizinců v Praze a v Brně a okolí. Na základě sebraných dat můžeme pouze odhadovat důležité trendy v populaci pražských a brněnských cizinců, nemůžeme však tvrdit, že výsledky jsou platné a reprezentativní pro celou tuto populaci. Nedostatečná velikost vzorku Vzhledem k omezeným finančním a lidským zdrojům byl vzorek respondentů dotazovaných v rámci výzkumu poměrně malý (N = 553). I z tohoto důvodu jsme museli nakonec ustoupit od záměru provést reprezentativní výzkum. Jaká by byla optimální velikost vzorku? Vzhledem k tomu, že země původu byla jednou z nejdůležitějších vysvětlujících kategorií, domníváme se, že každý, kdo by chtěl podobný výzkum opakovat, by se měl především zaměřit na dostatečné zastoupení všech důležitých národnostních skupin a jejich vnitřní sociodemografickou strukturu 7. Omezení kvótního výběru Kvótnímu výběru bývá obecně vytýkáno, že na rozdíl od náhodného výběru nevede k sestavení reprezentativního vzorku. Prakticky se ale dá o kvótních výběrech, které byly sestaveny na základě vhodných kvótních proměnných, uvažovat jako o náhodných výběrech (výběrovou chybu ale není možno přesně odhadnout). Při vysoké míře odmítnutí má naopak kvótní výběr oproti náhodnému výběru jistou výhodu, protože umožňuje nahradit chybějící jednotky pomocí jednotek, které jsou 7 Podle našeho názoru by mělo smysl uvažovat o opakování výzkumu, kdyby se zvýšila velikost vzorku nejméně 3 x (kdybychom chtěli zkoumat hlavní cizinecké skupiny) a optimálně asi 10 x (kdybychom se chtěli zaměřit i na méně početné cizinecké skupiny. Při opakování výzkumu s rozsáhlejším vzorkem bude samozřejmě nutno počítat i s kvótami na místo bydliště, aby by slyšet i hlas zmíněných 63 % cizinců žijících mimo Prahu a Brno. 11

12 jim podobné na základě kvótních kriterií. Také prakticky byl náhodný výběr v rámci našeho výzkumu obtížně proveditelný, protože se nám nepodařilo nalézt vhodný způsob jak zajistit náhodný krok při výběru respondentů. I s odstupem tak použitou metodiku kvótního výběru hodnotíme jako vhodnou. Alternativy a poučení Jsme přesvědčeni o tom, že jiný druh a místo výběru nebyly použitelné při aspiraci na reprezentativnost vzorku a při omezeních našeho projektu. Jiné nenáhodné výběrové metody (např. metoda sněhové koule) nevedou k sestavení reprezentativního vzorku, náhodný výběr zase nebyl pro potřeby našeho výzkumu proveditelný. Místo dotazování nebylo samozřejmě ideální, ale využili jsme jej proto, že jsme potřebovali oslovit rychle a s minimálními náklady cílovou populaci cizinců. Kvótní výběr cizinců mimo úřadovnu CP by patrně vedl k validnějším výsledkům, ale byl by náročnější. Metoda sněhové koule by byla asi nejlepší z hlediska validity, ale reliabilita výsledků by byla nízká a výzkum by nemohl být reprezentativní. Při použití náhodného výběru vzniká problém jak zajistit náhodný krok výběru při neexistenci opory výběru. Vzorek by samozřejmě mohl a měl být větší, ale i zde jsme naráželi na omezení našeho projektu. Vzhledem k výše uvedeným omezením výzkumu je třeba považovat výsledky šetření za orientační a hrubé. Výsledky by měly být používány s jistou opatrností. Naznačují ovšem důležité trendy v cílové populaci cizinců žijících v Praze a v Brně a okolí, která tvoří 37 % cizinců žijících v ČR. 12

13 d) Popis dotazníku Použitý dotazník se skládá z pozvání k vyplnění dotazníku, instrukcí pro vyplnění a sady 28 otázek a baterií otázek. Ty lze členit do sedmi okruhů: 1) hodnocení pobytu v ČR; pocity rovnosti / diskriminace; 2) jazyková vybavenost; 3) okruh osob využívaných cizincem při řešení problémů; 4) strategie vyřizování víz a pobytů: - využití služeb soukromé agentury, - využití služeb nevládní neziskové organizace, - způsoby získávání informací; 5) hodnocení práce cizinecké policie při vyřizování víz a pobytů: - celková spokojenost a různé dimenze dojmů z dosavadních návštěv, - hodnocení poslední návštěvy, - jazykové dorozumění; 6) korupce dávání a vyžadování úplatků; 7) sociodemografické charakteristiky, charakter pobytu v ČR. Opis dotazníku v češtině je součástí přílohy. Znění jednotlivých otázek je rovněž uvedeno na počátku každé z dílčích analýz. 13

14 III. Zjištění dotazníkového šetření V následující kapitole uvádíme všechna hlavní zjištění sociologického výzkumu provedeného v rámci projektu Uplatňování cizinecké legislativy v praxi. Jedná se o podrobné informace z dotazníkového šetření mezi cizinci, doplněné prohlubujícími zjištěními z kvalitativní substudie. Tyto informace jsou deskriptivní, tzn. že popisují zjištěný stav bez nároku na jeho hodnocení. Interpretace a hodnocení výzkumných zjištění v širším kontextu cizinecké problematiky jsou obsaženy na jiném místě této zprávy. V této části představíme, jak cizinci odpovídali na jednotlivé otázky dotazníku. Postupně uvedeme vždy přesný formát otázky, třídění prvního stupně (histogram, tj. sloupcový graf s procentuálním zastoupením jednotlivých odpovědí) a krátký komentář. Po třídění prvního stupně následuje tzv. třídění druhého stupně, tj. vyhodnocení souvislostí se sociodemografickými proměnnými a dalšími vybranými charakteristikami. Třídění prvního stupně odpovídá na otázku, jaké je rozložení daného názoru nebo skutečnosti v celé populaci cizinců, kdežto třídění druhého stupně řeší otázku, zda odpovědi jednotlivých respondentů na danou otázku nějak souvisejí s profilem cizince s jeho pohlavím, věkem, zemí původu apod. popřípadě zda jeho odpovědi a názory spolu souvisejí navzájem (například zda spokojenost cizince s cizineckou policií roste nebo klesá s počtem návštěv cizinecké policie). 14

15 a) Subjektivní hodnocení pobytu v ČR Jak jsou cizinci spokojeni s pobytem v ČR, jsme zjišťovali následující otázkou: Následující graf zachycuje rozložení odpovědí na otázku, jak jsou cizinci spokojeni s pobytem v ČR. Většina cizinců vyjádřila mírnou (61 %) nebo silnou (22 %) spokojenost s pobytem v ČR. Nezanedbatelných 17 % respondentů uvedlo nespokojenost s pobytem. Graf 14: Spokojenost s pobytem v ČR (relativní četnosti, N = 534) 70% 60% 61% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 22% zcela spokojen/a spíše spokojen/a 14% spíše nespokojen/a 3% zcela nespokojen/a Tyto výsledky jsou podobné pro Prahu i Brno. Z třídění druhého stupně, kterému se věnuje následující tabulka, vyplývá, že spokojenost s pobytem v ČR souvisí silně a statisticky velmi významně se zemí původu cizince a s občanstvím EU: cizinci ze zemí EU jsou s pobytem u nás signifikantně spokojenější než cizinci ze zemí mimo EU (CC = 0,319***). 15

16 Tabulka 1: Celková spokojenost cizinců s jejich pobytem v ČR a vliv sociodemografických proměnných (kontingenční koeficienty) q3 Jak celkově hodnotíte svůj dosavadní pobyt v Česku? pohlaví věkové skupiny (4) Vysvětlující sociodemografické proměnné země EU / třetí mluví délka původu státy česky pobytu vzdělání (2) počet podřízených 0 0 x 8,319 *** Hladiny významnosti: * < 0,05; ** < 0,01; *** < 0,001; 0 = nepodařilo se vyvrátit nulovou hypotézu;. = test chí-kvadrát neproveditelný; žlutě označeny nejvýznamnější faktory odpovědi na danou otázku. U ostatních sociodemografických proměnných se žádná souvislost nepodařila prokázat. Podívejme se ještě blíže na souvislost spokojenosti cizinců s pobytem v ČR se zemí jejich původu. U otázky celkové spokojenosti s pobytem v ČR zjišťujeme silnou souvislost se zemí původu. Velmi spokojení: Občané Slovenska uvádějí výrazně častěji hodnocení zcela spokojen (přes 45 % případů) nebo spíše spokojen (dalších 45 %) na úkor spíše či zcela nespokojených (takových je jen 7 % Slováků). Méně spokojení: Občané Ukrajiny uvádějí méně často, že jsou s pobytem v ČR zcela spokojeni (jen asi 15 %) nebo spíše spokojeni (60 %) a naopak výrazně častěji uvádějí nespokojenost (v takřka 25 % případů). Občané Vietnamu rovněž nadprůměrně často uvádějí nespokojenost (25 %), navíc takřka neuvádějí zcela spokojen. Přes 70 % Vietnamců je ovšem spíše spokojeno. Občané Ruska jsou téměř všichni spíše spokojeni, počet nespokojených je průměrný. Okolo průměru (20 % zcela spokojených, 60 % spíše spokojených a 15 % nespokojených) kolísají výsledky u občanů ostatních států. 8 Přepočítat při sloučení Ruska s ostatními; Slováci a ostatní uvádějí výrazně častěji, že jsou zcela spokojeni; ostatní národnosti uvádějí výrazně častěji, že jsou spíše spokojeny. 9 Stejně výrazné jako u země původu jsou i rozdíly v rozložení spokojenosti mezi cizince z hlediska příslušnosti k Evropské unii: u občanů EU je se svým pobytem v ČR zcela spokojeno přes 40 %, spíše spokojeno přes 50 % a nespokojeno jen asi 5 % respondentů. Mezi občany třetích států je zcela spokojených jen něco přes 15 %, spíše spokojených 65 % a nespokojených téměř 20 %. Tato souvislost však po odfiltrování skupiny Slováků nemůže být testována pro nízký počet případů zbývajících občanů EU. 16

17 Tabulka 2: Spokojenost s pobytem podle země původu (absolutní a relativní četnosti) Jak celkově hodnotíte svůj dosavadní pobyt v Česku? zcela spokojen/a spíše spokojen/a spíše/zcela nespokojen/a Total Země původu Total Slovensko Ukrajina Vietnam Rusko ostatní Count podíl v rámci země 46,8% 45,7% 7,4% 100,0% Adjusted Residual 6,4-3,5-2,6 Count podíl v rámci země 14,0% 62,9% 23,1% 100,0% Adjusted Residual -3,4,5 3,1 Count podíl v rámci země 2,3% 72,7% 25,0% 100,0% Adjusted Residual -3,3 1,6 1,6 Count podíl v rámci země 8,3% 83,3% 8,3% 100,0% Adjusted Residual -2,4 3,3-1,6 Count podíl v rámci země 27,6% 59,1% 13,4% 100,0% Adjusted Residual 1,7 -,7-1,1 Count podíl v rámci země 22,0% 61,5% 16,4% 100,0% U ostatních vysvětlujících proměnných nebyly nalezeny významné souvislosti, nebo byly nalezené souvislosti odmítnuty. Jedním z důležitých faktorů, které přispívají k tomu, že je cizinec spokojený s pobytem v zemi, je bezesporu i to, jak je přijímán většinovou společností. V našem dotazníku byly dvě otázky, které indikovaly to, jak cizinec vnímá postoj většinové společnosti vůči sobě: 17

18 Jednalo se tedy o dvě likertovské postojové škály. Následující graf zachycuje relativní četnosti odpovědí na tyto otázky. Graf 15: Vnímání postojů většinové společnosti vůči cizincům (relativní četnosti, N = 525, resp. 537) 60% 50% 44% 48% 40% 30% 22% 26% 31% 20% 15% 10% 8% 7% 0% q5a házejí klacky pod nohy q5b jednají jako rovný s rovným určite souhlasím spíše souhlasím spíše nesouhlasím určitě nesouhlasím Jak můžeme v grafu vidět, v obou případech převládají pozitivní odpovědi nesouhlas s výrokem, že Češi dotyčnému házejí klacky pod nohy, vyjádřilo 70 % respondentů, a s výrokem, že Češi s dotyčným jednají jako rovní s rovným, souhlasilo 63 % cizinců. To naznačuje převládající vnímání české společnosti jako společnosti, která je vůči cizincům spíše otevřená. Na druhou stranu si ale celých 30 % cizinců myslí, že jim Češi házejí klacky pod nohy, a 38 % cizinců se domnívá, že s nimi Češi nejednají jako rovní s rovným. Nemáme žádné údaje o tom, jak na podobné otázky odpovídají imigranti v jiných zemích, ale každopádně se jedná o velké podíly cizinců. Také je otázkou, jak si tyto výroky máme vysvětlit v souvislosti s převládající celkovou spokojeností s pobytem v ČR. Další poznatky přineslo zkoumání odpovědí na dané otázky ve vztahu k dalším proměnným. Při třídění druhého stupně se ukazuje, že vnímání postojů většinové společnosti souvisí zejména se zemí původu cizince. Cizinci ze zemí EU vypovídají častěji, že nemají pocit, že by jim Češi házeli klacky pod nohy (CC =,233***) a také častěji říkají, že s nimi Češi jednají jako rovný s rovným (CC =,219***) oproti cizincům ze zemí mimo EU. Zajímavé a ne zcela jednoduše vysvětlitelné je i to, že cizinci s větším počtem zaměstnanců častěji odpovídají, že jim Češi házejí klacky pod nohy. Tato souvislost je ale slabší a statisticky málo významná (CC =,219***).Všechny zmíněné otázky jsme zařadili na počátek dotazníku. Počet 18

19 chybějících odpovědí se pohyboval od 3 do 6,5 % 10, což by při této velikosti vzorku nemělo představovat velký problém. 1. Celkové hodnocení pobytu v ČR Řešení problémů Jaké problémy musí cizinci během svého pobytu řešit? K tomu jsme zformulovali následující otázku: U následující otázky můžete zaškrtnout jednu nebo dvě možnosti. 4. Co Vás během Vašeho pobytu v Česku nejvíce trápí? jazyková bariéra 1 odloučení od mých blízkých 2 administrativa spojená s pobytem v ČR 3 jak získat informace o mých právech a povinnostech 4 peníze 5 nepříjemní lidé 6 něco jiného - co? 7 Nic mě netrápí. 8 Následující graf znázorňuje relativní četnosti odpovědí na otázku po problémech, s nimiž se cizinci potýkají. Jak je z tohoto grafu patrné, nejvíce cizinců odpovědělo, že je trápí administrativa spojená s pobytem (42 %). Pojem administrativa je ovšem značně široký a zahrnuje různé aspekty vztahu cizince k úřadům ČR. Další významný problém pro cizince představuje odloučení od jejich blízkých (38 %) a to jak získat informace o právech a povinnostech (23 %). 10 Baterie otázek q7 měla vyšší podíl (6,5 %) chybějících odpovědí proto, že ti cizinci, kteří nepotřebovali ničí pomoc, neměli možnost si z nabízených variant odpovědí vybrat a žádnou dopověď nevyplnili. 19

20 Graf 16: Co cizince nejvíce trápí (relativní četnosti, N = 536, možnost vícenásobné odpovědi) 45% 40% 35% 38% 42% 30% 25% 20% 15% 16% 23% 14% 15% 10% 5% 4% 8% 0% jazyková bariéra odloučení od mých blízkých administrativa jak získat informace peníze nepříjemní lidé něco jiného nic mě netrápí Na základě hloubkových rozhovorů v předvýzkumu jsme vytipovali několik problémů, s nimiž se cizinci u nás potýkají, a Na koho se cizinci obracejí s žádostí o pomoc při řešení problémů spojených s pobytem v ČR, jsme zjišťovali touto otázkou: U následující otázky můžete zaškrtnout i více možností. 7. Pobyt v cizí zemi obnáší spoustu problémů při zařizování různých věcí. Lidé proto rádi využijí pomoc dalších lidí. Na koho jste se v posledním roce obrátil/a při řešení nějakého problému? na známého Čecha 1 na známého mého krajana 2 na známého cizince z jiné země 3 na organizaci, spolek či sdružení mých krajanů 4 na organizaci, která pomáhá cizincům zdarma 5 na soukromou agenturu 6 na úřad 7 Následující graf ukazuje histogramy relativních četností pro jednotlivé možnosti odpovědí. Jak je z tohoto grafu patrné, nejčastěji se lidé obracejí na známého krajana (55 %) a známého Čecha (43 %). Na úřadech nebo ve zprostředkovatelských agenturách hledá pomoc jen poměrně málo cizinců, a to přibližně 17 %, resp. 11 %. Pomoc krajanských sdružení a nevládních neziskových organizací při řešení problému vyhledalo v posledním roce jen okolo 5 %, resp. 3 % cizinců. 20

21 Zajímavé je, že jen 3 % cizinců uvedlo, že se obracejí na nestátní neziskovou organizaci oproti 11 %, kteří se obracejí na soukromou agenturu, za jejíž služby musejí platit. Graf 17: Na koho se cizinci obracejí s žádostmi o pomoc při řešení problému (relativní četnosti, N = 513, možnost vícenásobné odpovědi) 60% 55% 50% 40% 43% 30% 20% 10% 10% 11% 5% 3% 17% 0% na známého Čecha na známého mého krajana na známého cizince z jiné země na sdružení mých krajanů na cizinecou NNO na soukromou agenturu na úřad Při interpretaci odpovědí je nutno zdůraznit, že nemáme žádné informace o intenzitě či kvalitě využívání jednotlivých skupin partnerů při řešení problémů. Ptali jsme se totiž pouze na skutečnost, zda se cizinec na danou kategorii partnerů obrátil v posledním roce. Kladná odpověď může znamenat jak jednorázový kontakt, tak i každodenní spolupráci při řešení problémů. Jak je patrné z následující tabulky třídění druhého stupně, okruh partnerů využívaných cizinci při řešení problémů souvisí s různými sociodemografickými proměnnými. Nejčastěji se souvislost projevuje u země původu (tj. data se liší mezi jednotlivými národnostními skupinami cizinců). Dále se objevují souvislosti se znalostí češtiny a ojediněle i s dalšími proměnnými. Tabulka 3: Partneři cizinců při řešení problémů a vliv sociodemografických proměnných (kontingenční koeficienty) Sociodemografické proměnné na známého Čecha na známého mého krajana Nejčastější odpovědi na známého cizince z jiné země na soukromou agenturu na úřad Poznámky pohlaví ,098 * velmi slabé souvislosti věkové 0,205 *** Mladší 30 let 1,5x častěji na krajana skupiny (4) země původu,204 ***,181 **,245 ***,156 * 0 Slováci a menší národnosti velmi často na Čecha; Ukrajinci a Vietnamci až 3x méně často na Čecha; Vietnamci a Ukrajinci velmi často na krajana; občané Ruska a menší národnosti méně často na krajana, až 3x častěji na cizince z jiné země; Slováci nevyužívají agentury EU / třetí státy,158 *** 0,129 *,096 * 0 Občané třetích států méně často na Čecha mluví česky,092 *,129 **,107 ** 0,154 *** Lidé, kteří se domluví dobře, využili úřad až 2x častěji 21