Česká republika Nejvyšší kontrolní úřad. Cena zakázky z pohledu Nejvyššího kontrolního úřadu

Transkript

1 Česká republika Nejvyšší kontrolní úřad Cena zakázky z pohledu Nejvyššího kontrolního úřadu ŘÍJEN 2011

2

3 Dámy a pánové, předkládáme Vám podkladový materiál k mému vystoupení na diskusním setkání s tématem Veřejné zakázky v dopravním stavitelství: Jak korupce ovlivňuje jejich cenu? Najdete v něm teoretické podklady i praktické ukázky kontrolních zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu na téma Hledání optimální ceny státním investorem. Dále jsme připojili tři mé články na téma korupce, které byly publikovány na serveru Česká pozice. Doufám, že tento teoretický exkurz i příklady z praxe povedou nejen k zamyšlení, ale i k praktickým krokům vedoucím ke zlepšení stávajícího stavu. Příjemné a hlavně informativní čtení Vám přeje Miloslav Kala viceprezident Nejvyšší kontrolní úřad

4

5 CENA ZAKÁZKY Z POHLEDU 3 Hledání optimální ceny státním investorem TEORIE Investování veřejných peněz státními investory podléhá zákonným pravidlům. Přehled těchto pravidel, která by měl každý státní investor dodržovat, je následující: Obecné zákonné pravidlo řádného hospodaření Klíčovým pravidlem, prostupujícím veškeré nakládání s veřejnými prostředky by mělo být pravidlo řádného hospodáře. Tento tzv. neurčitý právní pojem, známý spíše z oblasti soukromého práva 1, nemá zákonnou definici ta je ponechána teorii a judikatuře. Ustálený výklad tohoto pojmu říká: Řádný hospodář nakládá se svěřenými prostředky s takovou péčí, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi, dovednostmi, odpovědností a svědomitostí, pečoval o svůj vlastní majetek. Veřejný sektor, podléhající správnímu řádu a zákoníku práce, zdánlivě tuto povinnost nezná. Při podrobnější analýze příslušných zákonů lze však zjistit, že taková zákonná povinnost existuje i ve veřejném právu, byť trochu jinak legislativně vyjádřená. Tak např. správní řád zdůrazňuje nutnost souladu s veřejným zájmem a s principy dobré správy, mezi kterými je i požadavek efektivity. Nejdůležitější však je úprava podle zákona o státním majetku, zákona o rozpočtových pravidlech a zákona o finanční kontrole, která podobně jako v soukromém právu definuje povinnost hospodárného, účelného a efektivního nakládání se svěřenými prostředky. Organizační složka státu má podle zákona o rozpočtových pravidlech následující zákonnou povinnost: (2) Organizační složka státu je povinna dbát, aby dosahovala příjmů stanovených rozpočtem a plnila určené úkoly nejhospodárnějším způsobem. Prostředky, kterými disponuje, může používat na krytí nezbytných potřeb a na opatření zakládající se na právních předpisech. Prostředky může čerpat jen do výše závazných ukazatelů stanovených jí zákonem o státním rozpočtu nebo správcem kapitoly v rámci rozpočtu kapitoly a v souladu s věcným plněním, nestanoví-li tento zákon jinak. 2 A podle zákona o majetku České republiky má organizační složka státu za povinnost: (1) Majetek musí být využíván účelně a hospodárně k plnění funkcí státu a k výkonu stanovených činností; jiným způsobem lze majetek použít nebo s ním naložit pouze za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem anebo tímto zákonem. Organizační složka si počíná tak, aby svým jednáním majetek nepoškozovala a neodůvodněně nesnižovala jeho rozsah a hodnotu anebo výnos z tohoto majetku. 3 1 Např. 79a a 194 odst. 5 zákona č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.

6 4 CENA ZAKÁZKY Z POHLEDU Toto jsou dvě základní pravidla řádného hospodaření s veřejnými prostředky v oblasti veřejné správy, jde o povinnost obdobnou povinnosti řádného hospodáře podle obchodního zákoníku. Vztahují se samozřejmě na statutární zástupce organizační složky tedy na jejich vedoucí. Možná překvapivé zjištění, ale podobnou povinnost mají i zaměstnanci podle zákoníku práce, který ji zmiňuje mezi základními povinnostmi zaměstnance: Zaměstnanci jsou povinni a) pracovat řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy a spolupracovat s ostatními zaměstnanci, b) využívat pracovní dobu a výrobní prostředky k vykonávání svěřených prací, plnit kvalitně a včas pracovní úkoly, c) dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané; dodržovat ostatní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, pokud s nimi byli řádně seznámeni, d) řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele. 4 Komentář k zákoníku práce 5 definuje zmíněné obecné povinnosti zaměstnance takto: ad a) povinnost řádně pracovat, ad b) povinnost řádně využívat pracovní dobu, ad c) povinnost dodržovat předpisy, ad d) povinnost řádně hospodařit s majetkem. Přestože je povinnost řádného hospodáře v textu zákona vyjádřena lehce odlišně, než tomu je v terminologii obchodního zákoníku, obsahově je tato povinnost totožná. Bohužel bližší informace k tomu, co tato povinnost v pracovním právu znamená, nelze zjistit, neboť k ní neexistuje judikatura, a to navzdory faktu, že tato úprava není doménou nového zákoníku práce, nýbrž byla převzata z původního, komunistického zákoníku práce. Proto, ve snaze po dopátrání se obsahu zmíněné povinnosti, musíme odvozovat z judikatury, která se týká zaměstnanců soukromých společností, ale je příhodná k dovození obsahu povinnosti řádného hospodáře podle zákoníku práce. V rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. července šlo o případ zaměstnance soukromé společnosti, obchodující s kovovým odpadem, který bez vědomí této společnosti dohodl s odběratelskými firmami odprodej tohoto odpadu za průměrné nabídkové ceny, přičemž věděl, že odběratelské firmy byly ochotny zaplatit i ceny vyšší. Rozdíl mezi cenami jim pak účtoval jako zprostředkovatelskou provizi pro sebe. Nejvyšší soud se sice v odůvodnění rozsudku neztotožnil s názorem nižších soudů, že uvedený zaměstnanec spáchal trestný čin podvodu, ale daleko zajímavější je to, co uvedl v jiné části odůvodnění: Uvedené závěry na druhé straně neznamenají, že v předmětném skutku, pro který je obviněný V. F. trestně stíhán, nelze spatřovat žádný trestný čin, jak nesprávně uzavřel v napadeném rozhodnutí Vrchní soud v Praze. Z provedených důkazů je především zřejmá povinnost obviněného, aby zajistil odprodej kovového odpadu jménem společnosti T. v Ch. za co nejvyšší cenu, resp. s co nejvyšším ziskem (viz zejména sdělení ředitele divize založené zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. 5 M. Bělina a kol.: Zákoník práce komentář. Praha, C. H. Beck Rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky č. j. 8 Tz 136/2000.

7 CENA ZAKÁZKY Z POHLEDU 5 v trestním spisu). Tato povinnost obviněného ostatně vyplývala nejen z jeho funkčního zařazení jako vedoucího příslušného odboru a z rozhodnutí nadřízených pracovníků realizovat odprodej kovového odpadu maximálně výhodně pro uvedenou společnost, ale jde rovněž o obecnou povinnost každého zaměstnance hospodárně nakládat se svěřeným majetkem zaměstnavatele podle 73 odst. 1 písm. d) zákoníku práce, resp. o povinnost vedoucího zaměstnance zabezpečovat přijetí včasných a účinných opatření k ochraně majetku zaměstnavatele podle 74 písm. g) zákoníku práce. Z argumentace Nejvyššího soudu lze tak logickým výkladem vyvodit, že v soukromé sféře, která je ovládána zejména motivací ke generování zisku, naplňuje zaměstnanec povinnost řádného hospodaření se soukromým majetkem tím, že s ním nakládá tak, aby jej co nejvíce zhodnotil tedy získal pro svou společnost pokud možno co největší zisk. Použije-li se podobná logická úvaha pro prostředí veřejné sféry, která by měla být na rozdíl od té soukromé ovládána motivací kvalitního zajištění stanovených úkolů s co možná nejnižším vynaložením státních prostředků, naplňuje zaměstnanec povinnost řádného hospodaření se státním majetkem tím, že s ním nakládá efektivně, hospodárně a účelně to jsou kritéria, která zároveň patří mezi hlavní cíle finanční kontroly podle zákona o finanční kontrole 7. A to je také naplněním povinnosti zaměstnance státu řádně hospodařit s majetkem podle zákoníku práce. Konkrétní zákonná pravidla pro hledání optimální ceny státním investorem Jak bylo uvedeno v předchozím výkladu, pravidlo řádného hospodáře, které, jak bylo prokázáno, existuje i ve veřejné správě, by mělo fungovat jako určitý etický základ naplňování konkrétních zákonných pravidel při nakládání s veřejnými prostředky. Zákonným pravidlem tu je zákon o majetku České republiky 8, který definuje tzv. generální klauzuli, která říká, že stát při vyjednávání o úplatném nabytí majetku nemůže překročit určitou hranici touto hranicí je cena takového majetku zjištěná na základě jeho ocenění nákladovým, výnosovým nebo porovnávacím způsobem; takto zjištěnou cenu lze nazvat cenou administrativní. Zde je zákonná definice: 12 (4) Při úplatném nabývání majetku lze cenu sjednat pouze do výše rovnající se ocenění tohoto majetku podle zvláštního právního předpisu. 17 Ve veřejném zájmu může Ministerstvo financí dát předchozí souhlas ke sjednání ceny vyšší. To platí obdobně, je-li majetek nabýván v dražbě. Zvláštním právním předpisem se v uvedené citaci pod odkazem č. 17 rozumí zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, spolu s prováděcí vyhláškou č. 3/2008 Sb. Tato obecná klauzule tedy dává státu při nakládání s veřejnými penězi příkaz respektovat cenový strop, který je určen na základě výpočtu podle zmíněných metod (nákladová, výnosová, porovnávací). Jakmile by stát tento strop překročil, sjednaná částka nad administrativní cenu by byla neplatná, jak vyplývá z druhé části první věty následující citace: 7 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole). 8 Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.

8 6 CENA ZAKÁZKY Z POHLEDU (5) Pokud sjednaná cena překročí výši přípustnou podle odstavce 4 a nejde přitom o nabytí majetku v dražbě, je dohoda o ceně neplatná v rozsahu rozdílu, o který sjednaná cena přípustnou výši překročila. Je-li úplatné nabytí majetku předmětem veřejné zakázky podle zvláštního právního předpisu, platí odstavec 4 pouze v případě, má-li být smlouva uzavřena na základě výsledku jednacího řízení bez uveřejnění. 9 Z druhé věty uvedené citace však současně vyplývá, že onu obecnou klauzuli lze za určitých okolností prolomit touto výjimkou je úplatné nabytí majetku podle zákona o veřejných zakázkách. Tedy stručně řečeno, s výjimkou jednacího řízení bez uveřejnění (druhá část poslední věty citace) lze zásadu, že stát jako investor může sjednávat pouze administrativní cenu, prolomit v případě, že jako investor hledá dodavatele zakázky podle zákona o veřejných zakázkách. Státní investor se tedy dostává ze svazujícího omezení generální klauzule o administrativní ceně a v režimu zákona o veřejných zakázkách má při sjednávání ceny volnější ruce. Ne však úplně volné, režim zákona o veřejných zakázkách po něm požaduje, aby na úplném počátku investorského záměru stanovil tzv. předpokládanou hodnotu zakázky, na jejímž základě by pak při smluvním vyjednávání mohl argumentovat tzv. nabídkovou cenou. Zákon o veřejných zakázkách nestanovuje způsob výpočtu předpokládané hodnoty zakázky, vzhledem k povaze jejího významu do budoucna spíše dává státu kritéria, která musí při zjišťování předpokládané hodnoty zakázky použít s tím, že mu dává alternativu viz citace ze zákona o veřejných zakázkách. 13 (2) Předpokládanou hodnotu stanoví zadavatel v souladu s pravidly stanovenými v tomto zákoně a na základě údajů a informací o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění; nemá-li zadavatel k dispozici takové údaje, stanoví předpokládanou hodnotu na základě údajů a informací získaných průzkumem trhu s požadovaným plněním, popřípadě na základě údajů a informací získaných jiným vhodným způsobem. Pro stanovení výše předpokládané hodnoty je rozhodný den odeslání oznámení či výzvy o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění. 10 Z uvedeného vyplývá, že: státní investor předpokládanou hodnotu zakázky zjistí na základě údajů a informací o zakázkách stejného či podobného charakteru, tedy obrátí se s dotazem na ostatní orgány veřejné správy, které mají vlastní zkušenost s investováním podobného rozsahu, a nelze-li tak postupovat, stanoví předpokládanou hodnotu sám na základě údajů a informací získaných průzkumem trhu nebo jiným vhodným způsobem (vlastní analýzou situace, znaleckým posudkem apod.). Tedy zjistí-li zadavatel, že pro stanovení předpokládané hodnoty nemůže použít srovnávací informace od ostatních orgánů státní správy, např. z toho důvodu, že má důvodné podezření, že všechny podobné stavby na území hl. m. Prahy byly uměle nadhodnoceny a neodráží realitu, měl by se opřít o svá vlastní zjištění. Zákon zde však není zcela jasný, zdůrazňuje sice posloupnost jednání, tedy nejdříve se obrátit na orgán státní správy a potom, nemá-li zadavatel k dispozici takové údaje (v citaci podtrženo), se má spolehnout sám na sebe. Zároveň ale spíše naznačuje, že by se 9 12 odst. 5 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.

9 CENA ZAKÁZKY Z POHLEDU 7 zadavatel měl spolehnout na vlastní údaje v okamžiku, kdy by informace k porovnání nebylo možné získat, a ne v okamžiku, kdy by u něj vzniklo podezření, že nejsou hodnověrné, ale troufám si říci, že by to v praxi neměl být závažný interpretační problém. Důvodová zpráva k zákonu o veřejných zakázkách 11 v této části používá k upřesnění toho, co je předpokládanou hodnotou, termíny jako úvaha zadavatele či prvek předvídatelnosti a obecný odkaz na zásady, kterými by se zadavatel měl při zjišťování předpokládané hodnoty řídit a které jsou nosnými prvky celého zákona o veřejných zakázkách: 6 Zásady postupu zadavatele Zadavatel je povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. 12 Terminologie důvodové zprávy uvádějící pojmy jako úvaha či předvídatelnost jasně naznačuje charakter předpokládané hodnoty. Jde o údaj, který je výsledkem subjektivní úvahy zadavatele na samém začátku realizace investorského záměru. V rámci této úvahy nepoužívá a ani nemůže použít exaktních matematických vzorců, ale veden zákonnými vodítky v podobě informací od jiného státního orgánu nebo vlastní analýzy či znaleckého posudku pouze odhaduje do budoucna, kolik bude muset na realizaci investorského záměru vynaložit. Předpokládaná hodnota zakázky (nabídková cena) a cena zjištěná metodou nákladovou, výnosovou a porovnávací (administrativní cena) jsou tedy dvě různé hodnoty a různé ceny, které jsou pro různý způsob jejich výpočtu či zjištění a různou povahu nesouměřitelné. Navíc předpokládaná hodnota, jak i z jejího názvu vyplývá, je odhadem do budoucna, vztahuje se k objektu, který ještě fyzicky neexistuje, kdežto administrativní cena je přesné a zpětné ohodnocení objektu, který již fyzicky existuje. Stát je tedy při nakládání s veřejnými prostředky vázán podobnými zákonnými pravidly jako soukromá společnost hospodařící se svými vlastními prostředky zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.

10 8 CENA ZAKÁZKY Z POHLEDU

11 CENA ZAKÁZKY Z POHLEDU 9 Hledání optimální ceny státním investorem PRAXE Ceny dopravních staveb v kontrolních závěrech NKÚ Nejvyšší kontrolní úřad (dále jen NKÚ ) provedl v uplynulých deseti letech v oblasti výstavby nebo modernizace pozemních komunikací dálnic, rychlostních komunikací a silnic I. třídy, železničních koridorů a labské vodní cesty několik kontrol, které se mj. zabývaly i problematikou cen stavebních prací, resp. činnostmi, které na ni měly dopad. Pro jednotlivé typy dopravní infrastruktury šlo o tyto kontroly: pozemní komunikace: 01/19 Finanční prostředky vynaložené na modernizaci a obnovu silniční a dálniční sítě, 02/13 Programy výstavby a obnovy pozemních komunikací, 04/26 Výstavba silničního okruhu kolem hlavního města Prahy, 06/03 Finanční prostředky určené na pořízení dálnice D8, 07/04 Finanční prostředky určené na vybrané akce programů výstavby a obnovy pozemních komunikací, 09/27 Finanční prostředky určené na výstavbu pozemních komunikací, 10/15 Peněžní prostředky určené na pořízení dálnice D3, železniční koridory: 03/26 Výstavba a provozování železničních koridorů, 09/19 Peněžní prostředky určené na rozvoj železniční infrastruktury, labská vodní cesta: 01/15 Finanční prostředky poskytované na provoz, údržbu a rozvoj vodních cest, 08/19 Finanční prostředky určené na rozvoj a modernizaci vodních cest a přístavů. Pozemní komunikace Kontrolní závěr z kontrolní akce č. 01/19 13 Kontrola byla zaměřena na akce typu rekonstrukcí, modernizací a oprav silnic a dálnic, zařazené v příslušných programech registrovaných v ISPROFIN. Realizace programů byla zahájena v letech 1996 až Ukončována má být po roce

12 10 CENA ZAKÁZKY Z POHLEDU (bližší termíny nebyly specifikovány). V této souvislosti je nutné zmínit, že k 1. červnu 2000 začal fungovat Státní fond dopravní infrastruktury (dále jen SFDI ) do té doby šly finanční prostředky na dopravní stavby přímo z rozpočtu a nakládání s nimi bylo podřízeno režimu zákona o rozpočtových pravidlech. Od roku 2000 však finanční prostředky jdou přes SFDI, na který se zákon o rozpočtových pravidlech částečně nevztahuje, což v praxi ztěžuje kontrolu nakládání s těmito veřejnými prostředky. Řízení realizace programů nebylo dostatečně účinné pro zabezpečení hospodárného nakládání s příslušnými finančními prostředky. Ministerstvo dopravy (dále jen MD ) a později ani SFDI neposuzovaly základní realizační ukazatele jednotlivých akcí, především výši investičních nákladů, zdroje financování, termíny realizace, vybrané technické parametry a předpokládaný rozsah prací. Termíny realizace a finanční rozpočty jednotlivých akcí nebyly pro Ředitelství silnic a dálnic (dále jen ŘSD ) stanoveny jako závazné a byly často měněny. ŘSD nepůsobilo dostatečně účinně k optimalizaci nabídkových cen jednotlivých staveb, jak prokázala srovnávací analýza jednotkových cen vybraných druhů prací staveb silniční sítě. Možné úspory byly vyhodnoceny jako součet rozdílů mezi cenami vybraných uchazečů a nejnižšími cenami vytipovaných položek zjištěnými z nabídek tří nejlépe umístěných uchazečů v rámci jedné stavby. Neúměrně nízké ceny byly z analýzy vyloučeny. Vyhodnocení ukázalo, že v cenách staveb existovala možnost jejich snížení v rozsahu kolem 12 %, což může v průměrných ročních nákladech na sledované programy představovat částku cca 700 mil. Kč. Smluvní ceny (vzešlé z nabídek vítězných uchazečů) v celkové výši 916 mil. Kč byly u 28 z 33 kontrolovaných staveb zvýšeny celkem o 103 mil. Kč na mil. Kč, tj. v průměru o 11 %. Z rozboru víceprací vyplynulo, že pouze vznik víceprací v ceně cca 35 mil. Kč, tj. 4 % z původních cen, lze charakterizovat objektivními důvody, které nešlo předem předvídat. V ostatních případech byly vícepráce důsledkem nedostatků v činnosti některých ze zúčastněných subjektů. Byly zjištěny i případy neoprávněného, nehospodárného nebo neprůkazného použití finančních prostředků v celkové výši 1,9 mil. Kč. Objektivnost zadávání příslušných veřejných zakázek byla v některých případech ovlivněna nedodržováním zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Závažnější nedostatky byly zjištěny u pěti z 33 kontrolovaných staveb. Kontrolní závěr z kontrolní akce č. 02/13 14 Kontrolní akce byla zaměřena na devět programů a dva podprogramy týkající se výstavby a obnovy silnic I. třídy a dálnic. Realizace programů byla zahájena v roce Termíny ukončení MD blíže nespecifikovalo. Předpokládané termíny realizace akcí zařazených do příslušných programů jsou až na malé výjimky stanoveny na období do roku Řízení realizace akcí nebylo dostatečně účinné pro zabezpečení hospodárného nakládání s finančními prostředky na programy. MD posuzovalo náklady a další technicko-ekonomické a časové parametry pouze při schvalování investičních záměrů. Průběh další přípravy akcí a jejich realizace již nekontrolovalo. 14

13 CENA ZAKÁZKY Z POHLEDU 11 Časové a ekonomické parametry se v průběhu přípravy a realizace akcí neúměrně často měnily. Například u všech 28 akcí týkajících se dálnic a rychlostních komunikací, které měly být zahájeny nebo ukončeny po roce 1999, byly realizační termíny prodlouženy až o 7 let a investiční náklady zvýšeny celkem o 35 mld. Kč, tj. o 68 %. ŘSD nemá pro zabezpečení hospodárnosti realizace akcí a oceňování víceprací, které nebyly předmětem zadání v rámci soutěže, vytvořeny účinné kontrolní mechanizmy ve vztahu k oprávněnosti cenových požadavků zhotovitelů. ŘSD nesleduje a nevyhodnocuje jednotkové ceny stavebních prací. Cenové hladiny prací na pozemních komunikacích přebírá od Českého statistického úřadu. Tyto ceny vyjadřují průměrné ceny dosažené v ČR v minulém období. Nezobrazují optimalizované náklady zhotovitelů na jednotlivé práce, včetně přiměřeného zisku. ŘSD neprovádí objektivní cenovou kontrolu nabídek uchazečů o veřejné zakázky. Analýza vybraných jednotkových cen zjištěných z nabídek uchazečů u akcí výstavby a obnovy silnic přitom ukázala vysoké rozdíly v těchto cenách. Neodůvodněně vysoké rozdíly byly také v cenách výstavby dálnic: Například u položky frézování vozovek asfaltových, odvoz do 16 km byly ceny od 385 Kč/m 3 do Kč/m 3. U stejné položky, ale s odvozem do 20 km byly ceny v nižším rozpětí od 80,60 Kč/m 3 do Kč/m 3. U položky zpevnění z geotextilie pod náspy byly ceny od 31 Kč/m 2 do 419,27 Kč/m 2. U položky asfaltový beton tř. I, tl. 50 mm ABVH byly ceny od 96,90 Kč/m 2 do 273,80 Kč/m 2. U dálnic byla zjištěna průměrná cena výstavby jednoho kilometru 390 mil. Kč. Nejnižší cena byla 99 mil. Kč/km a nejvyšší mil. Kč/km. Srovnávací analýza cenových položek vybraných prací ukázala, že ceny díla nebyly optimalizovány a že v nich existují významné možnosti úspor. K analýze bylo vybráno 203 druhů prací vyskytujících se u většiny akcí. Podíl vybraných druhů prací na nabídkových cenách vítězných uchazečů činil celkem mil. Kč, tj. 46 %. Neodůvodněně vysoké a nízké ceny byly z analýzy vyloučeny. Vyhodnocení ukázalo, že v cenách staveb existují možnosti úspor v rozsahu 5 % až 11 %, tzn. potenciál možných úspor v základním souboru od 708 mil. Kč do mil. Kč. Proces zadávání veřejných zakázek uplatňovaný ŘSD nevedl k optimalizaci cen. Ve většině případů nebyl jeho průběh zcela objektivní, transparentní a nestranný. Nedostatky v procesu zadávání veřejných zakázek byly zjištěny u 30 z 36 akcí výběrového souboru. U kontrolovaného výběrového souboru 36 akcí činily vícepráce celkem 800 mil. Kč, tj. 9 % z nabídkových cen vítězných uchazečů. Jejich analýza ukázala, že byly především důsledkem nedostatků v činnosti některých ze zúčastněných subjektů. Pouze vznik víceprací v ceně 262 mil. Kč, tj. jedné třetiny, šlo charakterizovat objektivními důvody, které nešlo předem předvídat. V průběhu realizace akcí byly zjištěny další případy nehospodárného vynakládání finančních prostředků nebo jejich použití nesouvisející s účelem, na který byly poskytnuty. Další případy nehospodárného nebo neúčelného vynaložení finančních prostředků byly v celkové hodnotě 68 mil. Kč zjištěny u 19 z 36 akcí výběrového souboru. Lze odhadnout, že v celém sledovaném základním souboru akcí se tyto nesprávnosti pohybují kolem 130 mil. Kč.

14 12 CENA ZAKÁZKY Z POHLEDU Dalším možným zdrojem úspor nebo přínosů, které však nelze kvantifikovat, je minimalizace nedostatků v přípravě akcí nebo realizace akcí s nejvyššími společensko-ekonomickými přínosy. V rámci programů bylo po roce 2003 předpokládáno zahájení realizace 87 akcí na silnicích v objemu mil. Kč a 75 akcí na dálnicích v objemu mil. Kč. Kontrolní závěr z kontrolní akce č. 04/26 15 Kontrolní akce byla zaměřena na výstavbu okruhu kolem hlavního města Prahy. Kontrole bylo na devíti stavbách o celkových investičních nákladech mil. Kč, připravovaných, zahájených nebo ukončených v kontrolovaném období (od roku 2002 do února 2005), podrobeno zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti vynakládání finančních prostředků na výstavbu okruhu. V rámci kontrolovaných staveb byly prověřovány finanční prostředky ve výši mil. Kč. V průběhu výstavby okruhu se posunovaly termíny realizace a zvyšovaly investiční náklady. Podle usnesení vlády z č. 145, k návrhu Harmonogramu a finančního zajištění realizace Návrhu rozvoje dopravních sítí v České republice do roku 2010, měl být okruh ukončen do roku V současné době je uvažováno s ukončením až v roce Investiční náklady na jednotlivé stavby měly činit mil. Kč, nyní mají být podle údajů ISPROFIN z února 2005 vyšší o 22 %, tj mil. Kč. ŘSD však v době kontroly předpokládalo tyto náklady vyšší o 36 %, tj mil. Kč. ŘSD neposuzovalo důsledně navrhovaná technická řešení z hledisek jejich investiční náročnosti, opodstatněnosti a nezbytnosti tak, aby k realizaci byla vybrána optimální varianta. Např.: ŘSD vybralo ze sedmi základních variant přemostění Lochkovského údolí (součást stavby Slivenec Lahovice), zpracovaných v červenci 2001, tři varianty a z nich pak vybralo most s ocelovou konstrukcí komorového průřezu. Výběr provedlo pouze na základě architektonických a krajinářských hledisek. ŘSD nezpracovalo žádná ekonomická hodnocení vybraných tří variant mostu. Podle znaleckého posudku č. 46/2005 zpracovaného pro NKÚ činí v daném případě rozdíl v ocenění mezi konstrukcí mostu z předpjatého betonu a zvolenou variantou cca 15 %. Most z předpjatého betonu by tak mohl být o cca 130 mil. Kč levnější. ŘSD vybralo pro přemostění Vltavy v rámci stavby Suchdol Březiněves dvoupodlažní most. Výběr provedlo ze tří návrhů vzešlých z architektonickokonstrukční soutěže a hodnocených jako rovnocenné. Z hodnocení rovněž vyplynula vyšší finanční náročnost vybraného návrhu a to, že jeho realizace bude z pohledu dopravy prvků na stavbu a montáže problematická. Přesto ŘSD neprovedlo ekonomická hodnocení návrhů a ke zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí zadalo dvoupodlažní most. ŘSD uhradilo v letech 2002 až 2004 z prostředků SFDI určených na výstavbu okruhu kolem hl. m. Prahy tis. Kč za činnosti nesouvisející s jeho výstavbou. 15

15 CENA ZAKÁZKY Z POHLEDU 13 Kontrolní závěr z kontrolní akce č. 06/03 16 Cílem kontroly bylo prověřit, zda činnost kontrolovaných osob zaručuje podmínky pro účelné a hospodárné vynakládání finančních prostředků na pořízení dálnice D8. NKÚ při kontrole spolupracoval se Spolkovým účetním dvorem SRN (Bundesrechnungshof, dále jen BRH ), který paralelně prováděl kontrolu pořízení dálnice A17 navazující na státních hranicích na dálnici D8. ŘSD umožnilo v podmínkách soutěže subjektivní hodnocení nabídek zájemců o veřejnou zakázku podle kritéria odborná způsobilost. ŘSD také neuvedlo v podmínkách dílčí kritéria, podle kterých byly nabídky uchazečů hodnoceny. Tyto skutečnosti způsobily, že průběh celé soutěže byl napaden jak jedním z uchazečů o veřejnou zakázku, tak i ÚOHS. Vyřízení návrhu a správní řízení trvalo po celou letní stavební sezónu roku 2004, tím bylo ohroženo dodržení dohody s německou stranou, že most bude zprovozněn v roce Zkrácení doby na stavbu mostu vyvolalo technická a jiná opatření, jejichž důsledkem bylo navýšení ceny mostu o Kč (vč. DPH). NKÚ ve spolupráci s BRH analyzoval ceny za m 2 konstrukce mostů na příhraničních úsecích dálnic D8 a A17 (dále jen měrná cena ). Počet mostů byl dostatečný k tomu, aby byly použity metody popisné matematické statistiky. Při srovnání byly eliminovány rozdíly v sazbách DPH, v geologických podmínkách pro založení mostu i v cenových úrovních jednotlivých let. NKÚ tak identifikoval stavební objekty s vysokou měrnou cenou, které by měly být podrobeny hlubší analýze. Jedním z těchto stavebních objektů byl hraniční most. Ze společné zprávy NKÚ a BRH (celá zpráva je na intranetu v záložce výstupy NKÚ zprávy z paralelních kontrol ): Obecný závěr o cenách mostů v ČR a SRN by bylo možné vyslovit teprve na základě důkladné analýzy trhu stavebních prací v obou zemích, která by však překračovala rámec této kontrolní akce. Výsledky ukázaly, že v SRN (A17) je u mostů v délce do 100 m jednotková cena Kč/m 2, kdežto v ČR (D8) je Kč/m 2. U mostů v délce nad 100 m je tento rozdíl ještě větší: SRN (A17) Kč/m 2, ČR (D8) Kč/m 2. V SRN je většina mostů zadávána jako samostatné zakázky. Takové zadání umožňuje, aby se soutěže o zakázku zúčastnily malé a střední regionální firmy. V ČR je mnoho mostů zadáváno jako součást zakázky na část trasy dálnice, která je dlouhá několik kilometrů. Malé a střední firmy se takové soutěže neúčastní, protože zakázka je pro ně příliš velká. V ČR je větší variabilita v konstrukcích mostů než v SRN. NKÚ v této souvislosti zjistil, že o druhu konstrukce mostu se rozhoduje dlouho před jeho stavbou. Rozhodnutí se přijímá v době, kdy ŘSD předkládá žádost o územní rozhodnutí. ŘSD v této době sice vybírá typy mostů z více variant, ale při rozhodování hraje hospodárnost menší roli. V případě tunelů bylo zjištěno, že ceny tunelů na D8 jsou dvakrát vyšší než ceny tunelů v SRN. Porovnání hlavních stavebně-technických parametrů tunelů na D8 s tunely v SRN ale neprokázalo žádný podstatný rozdíl. Značné cenové rozdíly 16

16 14 CENA ZAKÁZKY Z POHLEDU by bylo možné přisoudit skutečnosti, že v ČR neexistuje v oboru stavby tunelů žádná skutečná konkurence. Malý počet tunelů nicméně neumožnil činit obecně použitelné závěry. Kontrolní závěr z kontrolní akce č. 07/04 17 Kontrola byla zaměřena na akce výstavby a obnovy pozemních komunikací a na plnění předpokládaných cílů a záměrů, především ekonomických a časových parametrů. Kontrole bylo podrobeno 435 akcí s náklady nebo předpokládanou finanční potřebou v celkové výši mil. Kč, u kterých v období let 2005 a 2006 realizace probíhala nebo byla ukončena (základní soubor). Celý průběh realizace byl podrobněji prověřován u 50 akcí, vybraných ze základního souboru, s náklady nebo předpokládanou finanční potřebou v celkové výši mil. Kč (výběrový soubor). ŘSD nemělo pro přípravu návrhu akcí k zařazení do rozpočtu SFDI stanovenou reálnou výši objemu finančních prostředků alokovaných pro příslušný rok na akce výstavby a obnovy pozemních komunikací. K realizaci na daný rok připravovalo podstatně větší rozsah akcí, než bylo ve finančních možnostech SFDI. V důsledku nedostatků v systému výběru akcí tak u části z nich docházelo bez ohledu na připravenost a nezbytnost k pozastavení realizace, rozdělování na etapy nebo zařazování do rozpočtu SFDI za cenu snížení rozpočtových částek na dané roky. To mj. vedlo k prodlužování schválených realizačních termínů i ke zvyšování nákladů. ŘSD neposuzovalo systematicky technická řešení nákladově významných stavebních objektů z hlediska jejich investiční náročnosti. Posuzování neprovádělo při schvalování investičních záměrů ani MD. Na tento nedostatek NKÚ upozornil již v kontrolním závěru z kontrolní akce č. 04/26. MD k tomu přijalo opatření posoudit rozsah pravomocí ŘSD při rozhodování o technickém řešení vybraných investičně náročných stavebních objektů a zabezpečení nezávislé oponentury jejich technických řešení s termínem do konce roku MD nepodniklo ke splnění tohoto opatření žádné kroky s odůvodněním, že rozhodování o technických řešeních je dostatečně prověřováno v rámci územního a stavebního řízení. Při těchto řízeních se však finanční náročnost technických řešení silničních staveb neprověřuje. Stavební úřady ani tuto povinnost nemají uloženou. Zpoždění se projevuje především v přípravné fázi. Příprava akcí od zahájení zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí až do vydání stavebního povolení trvá v průměru osm let, z toho zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí tři roky, vlastní územní řízení dva roky a stejně tak stavební řízení. Výstavba pak trvá v průměru tři roky. Zpoždění výstavby ucelených dopravních tahů činí až 12 let. Předpokládané náklady se u 435 akcí základního souboru jen za období let 2004 až 2007 zvýšily z mil. Kč na mil. Kč, tj. o 22 %, z toho u 246 akcí se zvýšily v průměru o 46 %. Předpokládané termíny realizace zůstaly zachovány pouze u 140 akcí základního souboru, tj. u 32 % akcí. U 43 % akcí byly prodlouženy doby realizace v průměru o 1,7 roku. 17

17 CENA ZAKÁZKY Z POHLEDU 15 Kontrolní závěr z kontrolní akce č. 09/27 18 Cílem kontroly bylo prověřit poskytování, čerpání a použití peněžních prostředků na přípravu akcí výstavby pozemních komunikací a zabezpečení hospodárnosti a účelnosti jejich realizace. Kontrola byla zaměřena na přípravu a realizaci vzorku 44 akcí, zejména na dálnicích D1 a D11 a rychlostních silnicích R4, R6, R7 a R35, s celkovým plánovaným objemem investičních nákladů mil. Kč (dle údajů k dubnu 2010). MD připustilo, aby byl do návrhu k realizaci (do koncepčního materiálu Harmonogram výstavby dopravní infrastruktury) zařazen velký počet akcí (týkajících se různých komunikací) bez odpovídající vazby na disponibilní finanční zdroje, čímž napomohlo vzniku současného stavu, kdy není možné všechny stavby v případě jejich stavební připravenosti realizovat v předpokládaných termínech. Po schválení investičního záměru docházelo v dalším průběhu přípravy a realizace většiny staveb k podstatným změnám schválených ekonomických a časových parametrů, a to v řadě případů bez náležitého vyhodnocení vlivu těchto změn na ekonomickou efektivnost příslušných akcí, resp. jejich souborů. K významným změnám parametrů akcí docházelo nejen v delším časovém období, ale i meziročně. Změny ekonomických parametrů byly zjištěny u 41 z kontrolovaných 44 akcí. U tří připravovaných akcí nebylo možné změnu ekonomických parametrů vyhodnotit, neboť akce nebyly do doby kontroly zařazeny do rozpočtu SFDI. Obdobně tomu bylo v případě časových parametrů akcí. Termíny začátků realizace akcí uváděné v investičním záměru (z něhož zpravidla vychází i zdůvodnění nezbytnosti akce a hodnocení její ekonomické efektivnosti) se od termínů uváděných v rozpočtech SFDI podstatně lišily. Vyšší počet uchazečů o veřejnou zakázku přirozeným způsobem vytváří konkurenčnější prostředí, které je pro zadavatele veřejné zakázky výhodné, neboť se vytváří potřebný tlak na dosažení nižší ceny. ŘSD zadalo v letech celkem 676 veřejných zakázek na stavební práce s předpokládanou hodnotou zakázky minimálně 6 mil. Kč. Celková předpokládaná hodnota těchto 676 veřejných zakázek činila 92,1 mld. Kč, výsledná smluvní cena činila 97,3 mld. Kč. Celkem 141 veřejných zakázek (tj. 20,86 %) s celkovou cenou dle uzavřených smluv 62,8 mld. Kč (tj. 64,43 %) získalo pět firem, a to samostatně nebo v rámci sdružení. V rámci těchto 676 veřejných zakázek vybralo ŘSD v zadávacím řízení dodavatele: v případě 310 zakázek (tj. 45,86 %) s celkovou smluvní cenou 33,5 mld. Kč (tj. 34,44 %) z nabídek pěti a více uchazečů, v případě 320 zakázek (tj. 47,34 %) s celkovou smluvní cenou 50,6 mld. Kč (tj. 51,9 %) z nabídek tří nebo čtyř uchazečů, v případě 20 zakázek (tj. 2,96 %) s celkovou smluvní cenou 11,8 mld. Kč (tj. 12,14 %) z nabídek dvou uchazečů, a 26 zakázek (tj. 3,85 %) s celkovou smluvní cenou 1,4 mld. Kč (tj. 1,49 %) zadalo na základě nabídky jediného uchazeče. 18

18 16 CENA ZAKÁZKY Z POHLEDU Bylo zjištěno, že v letech téměř dvě třetiny finančního objemu zakázek (62,8 mld. Kč) získal úzký okruh firem buď samostatně, nebo v rámci sdružení. U 46 zakázek za celkem 13,2 mld. Kč byli pouze dva, nebo dokonce jeden uchazeč. Kontrolní závěr z kontrolní akce č.10/15 19 Cílem kontroly bylo prověřit poskytování, čerpání a použití peněžních prostředků určených na pořízení dálnice D3, včetně projektu partnerství veřejného a soukromého sektoru. Podrobněji bylo kontrolováno 19 akcí s celkovou investiční potřebou mil. Kč. Výstavba dálnice D3 neprobíhá plynule a tak, aby byla v maximální možné míře zabezpečována hospodárnost a účelnost vynaložených finančních prostředků státu. Předpokládané termíny dokončení byly několikrát významně posouvány a byly zvyšovány i předpokládané náklady. Mezi hlavní příčiny tohoto stavu patří nedostatky v koncepční přípravě výstavby, absence účinných nástrojů k zabezpečování optimalizace cen staveb, problémy se získáváním příslušných územních rozhodnutí a stavebních povolení a v současnosti i ekonomické problémy a z nich plynoucí restrikce ve finančních prostředcích určených na výstavbu dopravní infrastruktury. Podle předpokladů z roku 1999 měly náklady na výstavbu dálnice D3 činit mil. Kč a do roku 2010 z nich mělo být vynaloženo 60 %. Podle upraveného předpokladu z roku 2001 již měly tyto náklady činit mil. Kč a do roku 2010 z nich mělo být vynaloženo 80 %, tj. dálnice měla být z rozhodující části dokončena. V koncepčních materiálech zpracovaných po roce 2003 pak již MD neřešilo pořízení dálnice D3 jako celek, ale uvádělo pouze některé její úseky, přičemž i ty byly několikrát měněny a byla odsouvána předpokládaná doba jejich realizace. V době kontroly tak bylo uvažováno s celkovými náklady již přes mil. Kč a dokončením dálnice D3 daleko za horizontem roku V období let 2006 až 2010 došlo k nárůstu předpokládaných nákladů u 23 staveb dálnice D3 o 52 % z mil. Kč na mil. Kč. Vzhledem k této skutečnosti, která podle zjištění NKÚ z jiných kontrolních akcí zaměřených na výstavbu dopravní infrastruktury není ojedinělá, existuje reálné riziko, že uvedená odhadovaná výše předpokládaných nákladů na výstavbu dálnice D3 nemusí být konečná. ŘSD neposuzovalo technická řešení a opodstatněnost investičně náročných stavebních objektů (mostů, tunelů, mimoúrovňových křižovatek a dalších) z hlediska investičních a budoucích provozních nákladů. ŘSD nemá stanovena pravidla, která by s využitím objektivní databáze věcně podložených orientačních nákladů účinně působila v jednotlivých fázích přípravy a realizace staveb směrem k optimalizaci cen. Významným úkolem v krizovém plánu bylo dokončit model práce s cenovými normativy jako nástroji pro kontrolu cen. Úkol byl splněn v září 2009 přijetím příslušných opatření k aplikaci cenových normativů staveb pozemních komunikací. Cenové normativy byly určeny pro stanovení ceny v investičním záměru a v dalších fázích přípravy měly srovnávací funkci. Podle zásad jejich použití má být první aktualizace propočtu ceny se zdůvodněním rozdílů proti ceně stanovené dle cenových normativů provedena nejpozději ve fázi zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí. Poznatky z kontroly však ukazují, že cenové normativy se nestaly objektivním nástrojem působícím k optimalizaci cen staveb. 19

19 CENA ZAKÁZKY Z POHLEDU 17 Ukazuje na to porovnání příslušných stavebních nákladů s jejich oceněními podle cenových normativů provedené NKÚ u pěti staveb, které byly ve fázi zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí, a u dvou staveb, které byly ve fázi realizace. Z porovnání vyplynulo, že u jedné stavby v realizaci bylo ocenění podle cenových normativů o 17 % nižší, než byla smluvní cena, a v ostatních případech bylo ocenění vyšší v rozsahu od 5 do 60 %. Z výsledku porovnání tak lze odvodit, že výše nákladů většiny hodnocených staveb byla v normě. To však neodpovídá zjištěním NKÚ. ŘSD cenové normativy nepoužívalo s odůvodněním, že byly vypracovány až v roce 2007 a byly určeny pro oceňování ve fázi investičních záměrů, které byly zpracovány před uvedeným rokem. Problematikou nákladů se blíže nezabývalo a uvedlo, že náklady staveb v projektových dokumentacích stanovil projektant, který vycházel ze znalosti cen obdobných již realizovaných objektů na jiných stavbách a jednotkové ceny přizpůsoboval podle míry znalosti konkrétním podmínkám oceňovaného objektu. NKÚ provedl i orientační porovnání nákladů vybraných stavebních objektů tří staveb úseku Tábor Soběslav, které byly v realizaci, a to v ocenění podle nákladového způsobu oceňovací vyhlášky, cenových normativů, projektanta v zadávací dokumentaci stavby a nabídky vybraného uchazeče ze zadávacího řízení na dodavatele stavby. Porovnání uvedené v následující tabulce ukazuje velký rozptyl mezi jednotlivými oceněními a ilustruje potřebu, aby se MD a ŘSD problematikou tvorby a aplikace objektivní databáze orientačních nákladů vybraných stavebních objektů více zabývaly. Porovnání ocenění vybraných stavebních objektů (mil. Kč/km) Stavební objekt délka Oceňovací vyhláška Cenové normativy Zadávací dokumentace Nabídka vybr. uchaz. Dálnice 13,9 km 75,5 169,0 142,2 133,5 Dálniční mosty 2,4 km 1 046,5 967, , ,5 Přeložky silnic II. tř. 1,7 km 34,0 38,1 34,4 32,5 Přeložky silnic III. tř. 1,3 km 26,4 19,6 25,4 24,7 Zdroj: projektová dokumentace a dokumentace zadávacího řízení na výběr dodavatele stavby. Investiční záměry akcí schvalované MD nebyly objektivním nástrojem pro další přípravu a realizaci akcí, zejména pokud jde o předpokládané finanční a časové parametry, které nebyly schvalovány jako závazné. Při zařazování akcí do rozpočtů SFDI byly ve všech sledovaných případech měněny. Tento stav souvisí s nedostatky v koncepční přípravě a s chybějícím závazným vymezením souboru věcných, časových a finančních podmínek pro pořízení dálnice D3. V průběhu přípravy akcí byly vznášeny samosprávnými orgány a zájmovými skupinami požadavky na doplnění o další objekty, které u řady staveb významně zvýšily předpokládané náklady až o několik miliard korun. V některých případech se tyto objekty staly formou závazných podmínek územních rozhodnutí součástí stavby. Při kontrole stavby 0306/I Mezno Chotoviny byly zjištěny skutečnosti, které ukazují, že ŘSD nezabezpečovalo výkon technického dozoru investora hospodárným způsobem. NKÚ upozornil na nehospodárné vynakládání peněžních prostředků v souvislosti se zabezpečováním majetku pro výkon technického dozoru investora již v kontrolní akci č. 02/13 Programy výstavby a obnovy pozemních komunikací (kontrolní závěr byl zveřejněn v částce 2/2003 Věstníku NKÚ). Uvedené zjištění ukazuje, že MD ani ŘSD nepřijaly k této problematice účinná opatření.

20 18 CENA ZAKÁZKY Z POHLEDU MD nepostupovalo při přípravě projektu PPP tak, aby zabezpečilo urychlení procesu budování dálnice D3 a snížení nákladů na její výstavbu. Příprava projektu PPP probíhala bez podstatného výsledku od roku Celkové výdaje vynaložené dosud na přípravu projektu PPP lze odhadnout na nejméně 120 mil. Kč. Přesnou částku nebylo možné z předložených dokladů zjistit. ŘSD zadalo v roce 2008 veřejnou zakázku s cenou mil. Kč, jejímž předmětem bylo šest staveb dálnice D3 úseku Tábor Veselí nad Lužnicí. Výběr dodavatele stavby neproběhl, s ohledem na velikost zakázky a malý počet podaných nabídek, v dostatečně konkurenčním prostředí. Do zadávacího řízení se přihlásili jen čtyři uchazeči, převážně sdružení, z nichž dva byli vyloučeni pro nesplnění zadávacích podmínek. Podle názoru NKÚ byl nízký počet uchazečů důsledkem spojení šesti staveb do jedné zakázky a stanovení vysokých hodnot některých podmínek, jako např. ročního objemu stavebních prací nebo doložení zdrojů financování. Důsledkem bylo i to, že stavba 0307B Most přes rybník Koberný je realizována za nejvyšší ocenění z rozmezí od mil. Kč do mil. Kč podle ocenění z nabídek čtyř uchazečů. Železniční koridory Kontrolní závěr z kontrolní akce č. 03/26 20 Cílem kontroly bylo prověřit hospodaření s prostředky určenými na přípravu, výstavbu a provozování železničních koridorů (šlo o I. až IV. koridor). Kontrolováno bylo období od roku 2002 do doby ukončení kontroly. Realizace akcí byla prověřována na šesti akcích s investiční potřebou mil. Kč (výběrový soubor), vybraných metodou náhodného výběru z 20 akcí na I. a II. koridoru s investiční potřebou mil. Kč (základní soubor), u kterých byla stavební realizace zahájena nebo ukončena v kontrolovaném období. Základní soubor představoval ve finančním vyjádření 57 % z investiční potřeby programů modernizace I. a II. koridoru. Podkladem pro výběr variant řešení modernizace III. a IV. koridoru k realizaci nebyly objektivní výpočty společensko-ekonomických analýz. Výsledky provedených společensko-ekonomických analýz variant řešení byly nadhodnocovány různými přístupy k rozsahu tzv. referenčních variant, které mají charakterizovat rozsah prací při nerealizování projektových variant a jejichž bezprostředním cílem není zvyšování rychlosti ani propustné výkonnosti trati. Např. pro úsek IV. koridoru Horní Dvořiště České Budějovice byla referenční varianta v podstatě shodná s projektovou variantou. Předpokládané termíny ukončení realizace modernizace III. a IV. koridoru v roce 2010 nebudou z důvodu nevyřešení finančního krytí dodrženy. Vláda respektovala stanovisko Ministerstva financí o vyloučení zapojení dalších úvěrů se státní zárukou na financování dopravní infrastruktury v časovém horizontu do roku 2006 a uložila ministru dopravy aktualizovat návrhy na modernizaci III. a IV. koridoru včetně modelů jejich financování. Konkrétní termíny ukončení realizace modernizace III. a IV. koridoru do doby ukončení kontroly MD nestanovilo. Předpokládá, že realizace obou koridorů může být prodloužena i do roku Jen vlivem inflace se zvýší investiční náklady v řádech desítek miliard korun. MD předpokládá i snížení 20