VÚRV, v.v.i Praha, VŠCHT Praha. ití GMO pro ské. i nepotravinářsk
|
|
- Bohumír Esterka
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 VÚRV, v.v.i Praha, VŠCHT Praha pod patronací MŽP ČR Možnosti využit ití GMO pro potravinářsk ské i nepotravinářsk ské účely Praha, 13.březen 2008
2 Tento materiál byl vydán s podporou projektů MŽP ČR /750/1/35/GMO/07 a MZe ČR Editors: Jaroslava Ovesná, Vladimíra Pouchová Issued by : Crop Research Institute, Prague, Czech Republic ISBN:
3 Možnosti využití GMO pro potravinářské i nepotravinářské účely Obsah: Úvodní slovo 4 Kateřina Demnerová (VŠCHT Praha), Jaroslava Ovesná (VÚRV, v.v.i.) Geneticky modifikované organismy používané v ČR a 5 Zuzana Doubkova (MŽP ČR) Nové přístupy k identifikaci GMO 11 Jaroslava Ovesná, Jan Hodek (VÚRV, v.v.i.) Kateřina Demnerová (VŠCHT Praha), Geneticky modifikované mikroorganismy jako biosensory kvality životního prostředí 14 Gabriela Kuncová (ÚCHP, v.v.i. AV ČR) Genetické modifikace buněčné stěny kvasničného biosorbentu 19 Pavel Kotrba, Tomáš Ruml (VŠCHT Praha) Expresní systém Pichia pastoris 24 Leona Paulová, Karel Melzoch (VŠCHT Praha) Využití GMO dřevin ve fytoremediacích a pro tvorbu biomasy 28 Jana Malá (VÚLHM, v.v.i.) Transgenní rostliny, příprava a jejich využití pro ochranu životního prostředí 36 Martina Nováková (VŠCHT Praha) - 3 -
4 Vážení kolegové, představujeme vám CD s přednáškami zaměřenými na současnou legislativu GMO v naší republice a na vybrané potencionální aplikace GMO v potravinářské a průmyslové sféře. Tyto přednášky byly uvedeny na semináři konaném dne na VŠCHT v Praze. O GMO toho bylo napsáno a řečeno již velmi mnoho, a podíváme-li se na události posledních 10 let, lze s potěšením konstatovat, že i přes stále živený odpor vůči těmto organismům se situace v této oblasti změnila k lepšímu. Je patrna vzestupná tendence konstrukce a využívání GMO na různém stupni úrovně s různým uplatněním. I my se snažíme přispět k porozumění a osvětlení GMO právě organizováním různých odborných seminářů a věříme, že také příspěvky z dnešního semináře tomu napomohou. Kateřina Demnerová a Jaroslava Ovesná - 4 -
5 GENETICKY MODIFIKOVANÉ ORGANISMY POUŽÍVANÉ V ČR A EU Doubková Zuzana Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 65, Praha 10, odbor environmentálních rizik, doubkova@env.cz Legislativa a základní definice V České republice je nakládání s geneticky modifikovanými organismy (GMO) upraveno zákonem č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, který byl v souvislosti s naším vstupem do EU novelizován zákonem č. 346/2005 Sb. Prováděcím předpisem je vyhláška č. 209/2004 Sb., o bližších podmínkách nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty. Tímto zákonem a vyhláškou byly do české legislativy převedeny evropské směrnice 2001/18/EC o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a směrnice 98/81/EC o uzavřeném nakládání s geneticky modifikovanými mikroorganismy. Kromě našich zákonů platí v České republice po vstupu do EU i některé přímo aplikovatelné předpisy Evropských společenství. V oblasti GMO se jedná o tři nařízení Evropského parlamentu a Rady: nařízení č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech, které řeší uvádění na trh potravin a krmiv obsahujících GMO nebo z nich vyrobených, nařízení č. 1830/2003 o sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně směrnice 2001/18/ES, stanovující povinnosti dovozců, zpracovatelů a prodejců GMO schválených pro uvádění na trh a sledovatelnost (dohledatelnost původu) GM potravin a krmiv, nařízení č. 1946/2003 o pohybech geneticky modifikovaných organismů přes hranice, které přejímá Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti (viz dále). Tyto předpisy ukládají dovozcům, zpracovatelům, obchodníkům i zemědělcům mnohé povinnosti. Mezinárodní smlouvou stanovující pravidla přeshraničního pohybu živých modifikovaných organismů (dovoz, vývoz, neúmyslný přenos přes hranice např. v důsledku havárií) je - 5 -
6 Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti k Úmluvě o biologické rozmanitosti. Protokol vstoupil v platnost v září 2003 a představuje významný nástroj zejména pro ty státy, které nemají vnitrostátní právní předpisy upravující nakládání s GMO. Zvláštní předpisy se vztahují na registraci léčiv, včetně těch, která obsahují GMO: v ČR platí zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech, a současně nařízení ES 726/2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMEA). Zákon č. 78/2004 Sb. v souladu s předpisy ES definuje genetickou modifikaci jako cílenou změnu dědičného materiálu spočívající ve vnesení cizorodého dědičného materiálu do dědičného materiálu organismu nebo vynětí části dědičného materiálu organismu způsobem, kterého se nedosáhne přirozenou rekombinací. Geneticky modifikovaný organismus je podle zákona takový organismus, kromě člověka, jehož dědičný materiál byl změněn genetickou modifikací provedenou některým ze stanovených technických postupů. Z uvedené definice je patrné, že hranice mezi metodami, jejichž výsledkem je GMO, a metodami, které nespadají do působnosti zákona, byla stanovena administrativně. Rychlý rozvoj molekulární genetiky přináší stále nové techniky, u kterých je třeba z hlediska stávající legislativy posoudit, zda vedou ke vzniku GMO. Právní předpisy rozlišují tři způsoby používání GMO: - uzavřené nakládání s GMO, což je použití GMO v laboratořích, uzavřených sklenících, chovech zvířat a průmyslových provozech. Pod pojmem nakládání se rozumí nejen vlastní genetická modifikace, ale i uchovávání, pěstování a další manipulace s GMO, - uvádění GMO do životního prostředí, neboli jejich záměrné vnesení do životního prostředí mimo uzavřený prostor, a to za jiným účelem, než je uvedení do oběhu. Jde o polní pokusy s geneticky modifikovanými rostlinami na přesně definovaném pozemku, které podléhají přísným pravidlům: sklizené rostliny a semena se po skončení pokusu musí stanoveným způsobem zlikvidovat, pozemek je i po následujících několik let kontrolován. Do této kategorie by patřilo i použití GM mikroorganismů mimo uzavřený prostor, ovšem v ČR zatím nebyl takový výzkum prováděn, - uváděním GMO a produktů do oběhu se rozumí jejich předání jiné osobě za účelem distribuce nebo používání, pokud se nejedná o předání výlučně k uzavřenému nakládání - 6 -
7 nebo uvádění do životního prostředí. Jde o dovoz, prodej v obchodní síti, skladování, pěstování za účelem prodeje a zpracování, výrobu konečných produktů a podobně. Používané GMO Spektrum používaných GMO je opravdu široké od mikroorganismů a buněčných kultur přes laboratorní zvířata po zemědělské plodiny. V ČR, stejně jako v ostatních evropských zemích, převažuje využití GMO k výzkumným a laboratorním účelům, jak je patrné z počtu více než 70 vydaných oprávnění k uzavřenému nakládání. S GM mikroorganismy, buněčnými kulturami, rostlinami a laboratorními zvířaty pracují vědci snad na všech vysokých školách zaměřených na přírodní vědy, ve výzkumných ústavech, kontrolních zemědělských a potravinářských laboratořích a dalších institucích. Pomocí GM baktérií a kvasinek jsou vyráběny enzymy, diagnostika nebo očkovací látky. GM laboratorní myši se používají ve výzkumu genetických poruch a nových léčiv. Modelové GM rostliny slouží ke zkoumání fyziologických pochodů a výběru žádoucích užitkových vlastností. Novou oblast představují léčiva obsahující živé modifikované mikroorganismy - viry, na trhu jsou zatím veterinární vakcíny. Ve stádiu klinických hodnocení se nachází první humánní přípravky, především na onkologická onemocnění. Od konce 90. let probíhají v České republice polní pokusy s různými GM plodinami, zejména kukuřicí, bramborami a do roku 2002 i s řepkou. V současné době je na několika lokalitách testována kukuřice tolerantní k herbicidu s účinnou látkou glyfosát (modifikace GA21 vyvinutá firmou Syngenta a NK603 firmy Monsanto) a hybridní kukuřice NK603 x MON 810 s kombinací dvou vložených vlastností odolností vůči hmyzím škůdcům (zejména zavíječi kukuřičnému) a tolerancí ke glyfosátu. Celková rozloha všech pokusů s kukuřicí v roce 2007 dosáhla 2,6 ha (včetně ochranného obsevu nemodifikovanou odrůdou). Také v případě brambor zahrnují pokusy různé typy modifikací: český výzkum je zastoupen transgenními bramborami se změněným obsahem cukrů vyšlechtěnými Ústavem experimentální botaniky Akademie věd. Německá firma BASF testuje brambory určené k výrobě technického škrobu, které v hlízách obsahují převážně jen jednu ze složek tvořících škrob amylopektin nebo amylózu, zatímco produkce druhé složky je potlačena. Cílem je zjednodušení výroby škrobu, protože by odpadla nutnost oddělování obou složek, získané produkty by měly široké použití v papírenském průmyslu, výrobě lepidel, plastických hmot a ve stavebnictví. Tato modifikace je pěstována na poměrně velké ploše 10 hektarů, neboť se předpokládá její schválení pro - 7 -
8 uvádění do oběhu na úrovni EU (kromě ČR jsou tyto brambory testovány v Německu a hlavně ve Švédsku, kde byly vyvinuty). Novým typem GM plodiny firmy BASF jsou brambory odolné vůči plísni bramborové, jejich testování je však teprve v začátcích. Výměra pokusů s bramborami (kromě typu Amflora) byla v roce ,1 ha. Pokusy provádějí instituce, které mají dlouholeté zkušenosti s výzkumem a zkoušením odrůd, jako např. Výzkumný ústav rostlinné výroby, Výzkumný ústav pícninářský atd. Do výčtu polních pokusů patří ještě dva výzkumné projekty: pokusy s geneticky modifikovaným lnem společnosti Agritec Šumperk a výzkum odolnosti ovocných stromů proti virovým chorobám (slivoň Stanley s odolností vůči šarce) Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Ruzyni. V obou posledně jmenovaných případech se jedná o maloplošné pokusy na rozloze max. 300 m 2. Uvádění GMO do oběhu je schvalováno na úrovni celé EU a vydaná povolení platí pro všechny členské státy. V důsledku převládajícího negativního postoje veřejnosti i politiků se můžeme na evropském trhu setkat pouze s několika málo GM plodinami nebo výrobky z nich. Nejrozšířenější GM plodinou ve světě je sója tolerantní k herbicidu Roundup, od roku 1998 schválená v EU pro dovoz a zpracování - její pěstování není v Evropě povoleno. Vzhledem k závislosti Evropy na dovozech krmiv se GM sója vyskytuje převážně právě v krmivech, kromě toho lze v obchodech koupit olej vyrobený z Roundup Ready sóji. Jedinou plodinou, kterou je povoleno v EU komerčně pěstovat, je kukuřice linie MON 810, odolná vůči hmyzím škůdcům, zejména zavíječi kukuřičnému, v důsledku vytváření tzv. Bt toxinu. Tato modifikace byla schválena pro uvedení do oběhu, včetně pěstování, v roce 1998 a některé její hybridy byly v uplynulých letech zaregistrovány ve společném katalogu odrůd EU. V regionech, kde je velký výskyt zavíječe kukuřičného, se Bt kukuřice ve srovnání s chemickými postřiky nebo s biologickou ochranou jeví jako nejúčinnější, poskytující vyšší výnosy a lepší kvalitu zrna. Produkce je využívána jako krmivo, nejčastěji přímo pěstitelem. V roce 2007 dosáhla plocha osetá kukuřicí MON 810 v ČR ha. Další vydaná povolení k uvádění do oběhu v EU se vztahují pouze na dovoz a zpracování dalších modifikací kukuřice tolerantní k herbicidu (NK 603), odolné vůči škůdcům (MON 863, MON 863 x MON 810) a řepky tolerantní k herbicidu (GT 73 a Ms8 x Rf3). Tyto plodiny ani produkty z nich do ČR nejsou dováženy, i když nelze vyloučit jejich přítomnost v krmných surovinách. Pro zajímavost je možno doplnit, že EU schválila také dovoz řezaných GM karafiátů se změněnou barvou květu (s odstínem do modra, obch. název Moonlite), tyto květiny se však do ČR nedováží
9 Všechny GMO a produkty z nich vyrobené musí být označovány podle požadavků evropského nařízení č. 1830/2003. Tato povinnost se týká i výrobků jako je olej, kde není přítomná DNA, a tudíž nelze genetickou modifikaci prokázat. Proto současně s označováním platí i pravidla sledovatelnosti, tj. dohledatelnosti původu zboží. Některé nevládní organizace se snaží jít ještě dále a prosadit označování masa, vajec a mléka zvířat krmených GMO. Označovat není potřeba výrobky, které byly vyrobeny s pomocí GMO, ale žádný geneticky modifikovaný materiál neobsahují, což jsou například sýry, k jejichž výrobě se používají enzymy produkované GM mikroorganismy, nebo krmiva obohacená vitamíny získanými také pomocí GMM. Povinnost označování se dále nevztahuje na výrobky s náhodnými příměsemi povolených GMO do hranice 0,9 %. Zde je nutno zdůraznit, že tato výjimka se týká pouze GMO povolených pro uvádění na trh v EU, pro nepovolené GMO platí nulová tolerance. V ekologickém zemědělství je zakázáno používat GMO, tedy ani např. náhodné příměsi v používaných krmivech nejsou tolerovány. Odborná komise a poskytování informací veřejnosti Z výčtu používaných GMO je patrné, že Česká republika se řadí mezi země ve značné míře využívající potenciálu moderních biotechnologií. Jako každá nová technologie mohou i GMO přinášet určitá rizika, proto je při jejich aplikacích nutná spolupráce zákonodárných i kontrolních státních orgánů s odborníky z různých oborů. Za tímto účelem zřídilo Ministerstvo životního prostředí jako svůj poradní orgán Českou komisi pro nakládání s GMO (ČK GMO), která sdružuje špičkové vědce, zástupce správních úřadů i nevládních organizací. Komise zprostředkovává ministerstvu aktuální vědecké informace jako podklady pro rozhodování, vydává stanoviska a poskytuje podle potřeby odborné konzultace. Díky práci ČK GMO se podařilo vytvořit zázemí pro výkon státní správy v oblasti nakládání s GMO na skutečně vysoké odborné úrovni. MŽP klade značný důraz na poskytování informací veřejnosti a její zapojení do rozhodovacích procesů. Aktuální dokumenty z oblasti GMO, včetně právních předpisů, vydaných povolení, seznamů oprávněných uživatelů, probíhajících řízení a mnoho dalších údajů zveřejňuje MŽP na internetu na adrese (nebo z hlavní stránky MŽP odkaz na životní prostředí, dále na environmentální rizika a GMO ). V průběhu správního řízení o povolení nakládání s GMO jsou informace zpřístupňovány občanům i prostřednictvím příslušných krajů a obcí. Další - 9 -
10 informační zdroje představují publikace MŽP, semináře a každoroční veřejná schůze České komise pro nakládání s GMO
11 NOVÉ PŘÍSTUPY K IDENTIFIKACI GMO Ovesná Jaroslava 1, Demnerová Kateřina 2, Hodek Jan 1 1 VÚRV,v.v.i. Praha, Drnovská 507, Praha 6 Ruzyně, tel VŠCHT Praha, Technická, Praha 6, tel ovesna@vurv.cz Abstrakt: Příspěvek podává přehled o základních postupech a normativech platných pro stanovení GMO a odvozených produktů v komoditách a výrobcích. Objasňuje kontrolní systémy v ČR a návaznost na evropská pravidla. Klíčová slova: GMO, stanovení, DNA, mezinárodní normy Geneticky modifikované organismy jsou všechny organismy mimo člověka, jejichž genetický materiál byl pozměněn přidáním nebo vynětím genu jiným způsobem než je běžnou rekombinancí. V současné době se běžně využívají geneticky modifikované mikroorganismy (výroba léčiv, produkce potravních doplňků, fytoremediace). Běžnou součástí potravního řetězce jsou i geneticky modifikované kulturní rostliny a potraviny z nich vyrobené. Geneticky modifikovaná zvířata jsou zatím stranou pozornosti spotřebitelů, ale současné technologie již umožňují jejich vývoj. Nakládání s GMO je na všech stupních regulováno příslušnou legislativou. Při uvolňování GM do životního prostředí se zvažují možné interakce s místními ekosystémy, t.j. zkoumá se možný přenos gen prostřednictvím pylu na příbuzné plevelné druhy, možný vliv na cílový i necílový hmyz a další živočichy. Při uvolňování do oběhu se pak zvažuje možná alergenicita a toxicita včetně možné dlouhodobé expozice. Proto je třeba disponovat postupy k pro identifikaci každého GMO. Tyto postupy jsou založeny jednak na sledování nových proteinů, které GMO exprimuje nebo úseků DNA, které do něho byly vloženy. Vzhledem k tomu, že řada výrobků, které obsahují GMO nebo z něj byly připraveny je zpracováno způsobem, který ničí přirozenou strukturu proteinů, nejčastěji se využívá stanovení nukleových kyselin, zjm. DNA. Výsledek stanovení GMO musí obrážet skutečné zastoupení v dané komoditě nebo výrobku a to jak ve velkých zásilkách typu
12 zaoceánských lodních nákladů, na polích nebo na pultech obchodních řetězců. Nedílnou součástí je tedy vzorkování, příprava laboratorního a analytického vzorku a samotná analýza a interpretace vzorku (Tab. 1). Tab. 1 Základní normy pro stanovení GMO Vzorkování se provádí v zásadě podle EN/TS Pak se přítomnost GMO nebo jejich částí stanovuje na základě přítomnosti DNA nebo proteinů Stanovení proteinů seprovádní podle EN ISO (extrtakce, immunoassay, interpretace) Stanovení transgenní DNA se provádí podle Extrakce nukleových kyselin EN ISO Skríning EN ISO Identifikace EN ISO Kvantifikace EN ISO Interpretace výsledků V ČR zajišťují kontrolu nakládání s GMO smluvní laboratoře Ministerstva životního prostředí (laboratoře VÚRV,v.v.i Praha,VŠCHT Praha a SZÚ Brno) a kontrola potravin a krmiv spadá do působnosti orgánů Ministerstva zemědělství ČR. (SZPI Brno, ÚKZÚZ Brno, SVS Jihlava a VÚRV,v.v.i. Praha). Pravidla ko-existence odlišných způsobů rostlinné výroby v praxi napomáhá kontrolovat laboratoř VÚRV,v.v.i. Praha. Laboratoře se sdružují do Národní sítě GMO laboratoří. Všechny jsou akreditovány podle ISO 17025:2005, to znamená že pracují v systému jakosti. Společně laboratoře zabezpečují závazky ČR ve smyslu evropské legislativy (Směrnice 2001/18/EC a nařízení Evropského parlamentu a rady 1829/2003, 1946/2003, 1830/2003, 65/2003). Laboratoře jsou i členy sítě Evropských laboratoří pro identifikaci GMO (European Network of GMO Laboratories ENGL), která je nápomocna činnosti referenční laboratoři Evropské Unie (CRL Community Reference Laboratory), jmenované podle nařízení
13 Evropského parlamentu a rady 882/2004. CRL jsou předávány k validacím metody, které jsou součástí žádostí o uvolnění nových GMO do oběhu spolu s kontrolním materiálem. Po základním ověření metody jsou vybrány laboratoře, které se účastní validační studie. Po vyhodnocení zpět zaslaných výsledků vydává CRL stanovisko, zda výkonnostní metody odpovídají kritériím přijatými v rámci ENGL. Úkolem ENGL je dále - napomáhat CRL - harmonizovat postupy stanovení GMO - v rámci pracovních skupin řešit aktuální problémy spojené se vzorkováním a stanovením GMO - hodnotit vědecké poznatky ve vztahu ke stanovení GMO V rámci ČR je činnost laboratoří podporována ze státního rozpočtu (kontrolní laboratoře). Některé laboratoře se mají možnost zaměřit i na výzkum v dané oblasti. Zadání je dáno projekty MZe ČR, NAZV nebo MŽP ČR). Výzkum se zaměřuje na metody stanovení, odhad možných interakcí nově uvolňovaných GMO s životním prostředím, podklady pro tvorbu normativů pro existenci různých způsobů rostlinné výroby. Z nových postupů je třeba zmínit DNA čipy. Kontrola nakládání s GMO v ČR probíhá v souladu s legislativou ČR i EU. Poděkování: Tento příspěvek byl zpracován s podporou projektů NAZV 1B44068 a CZ Abstract: Contribution provides an overview on basic procedures and standards valid for detection and quantification of GMO and derived products in comodities and products. Control system in the Czech Republic and its link to European rules are discussed
14 VYUŽITÍ GMM PŘI KONSTRUKCI BIOSENZORŮ XENOBIOTIK Kuncová Gabriela Ústav chemických procesů AV ČR v.v.i., Rozvojová Praha 6 Kuncova@icpf.cas.cz Biosenzor je analytické zařízení, které kombinuje biologickou citlivou část s přenašečem tak, že produkovaný signál je úměrný koncentraci analytu. Signál může být výsledkem změny koncentrace protonů, vývoje nebo spotřeby plynů, emise nebo absorpce světla v důsledku metabolismu cílové sloučeniny biologickou částí biosenzoru. Přenašeč přeměňuje tento biologický signál na měřitelnou odezvu jako je elektrický proud, potenciál nebo absorpce světla. Tato odezva je dále zesilována a upravována. Jako citlivé části biosenzorů byly použity enzymy, protilátky, organely, živé rostlinné i živočišné buňky a mikroorganismy. Výhody použití mikroorganismů spočívají ve schopnosti detekovat celou řadu chemických látek, v širokém rozsahu teplot i ph a v relativní snadnosti jejich genetické modifikace. Od roku 1990, kdy byla publikována první práce [1] popisující geneticky upravenou bakterii, která sloužila jako bioreportér, bylo připraveno mnoho bakterii kvasinek i eukaryotických buněk, které mohou detekovat celou řadu xenobiotik (cizorodých látek v organismu). V tabulce 1 jsou uvedeny chemické a fyzikální vlivy, které mohou být detekovány bioreportéry s lux geny [2]. Přímá úměrnost v závislosti intenzity bioluminiscence na koncentraci analytu byla prokázána například v případě detekce salycilátu pomocí Pseudomonas fluorescens HK44. Termín bakteriální bioreportér označuje živý mikroorganismus, který odpovídá na změny ve svém okolí specifickým a snadno měřitelným signálem. Bioreportér muže být ale nemusí být nutně geneticky modifikovaný mikroorganismus. Každý bioreportér nese dva klíčové geny, které jsou odpovědné za produkci měřitelného signálu a specifické rozpoznání analytu s následnou aktivaci reportérových genů. Obecné schéma funkce bakteriálního bioreportéru celobuněčného optického senzoru - je na obrázku
15 Ztráta analytu Difuze /vyloučení Difuze /transport Degradace / modifikace Vlastní senzor: regulační protein Reportér (β-galaktosidása, bioluminiscence, fluorescence.) Promoter + Reportérové geny Obr 1.: Obecné schéma bakteriálního bioreportéru. Vlastní senzor je často regulační protein, který zapíná specifický gen nebo operon v přítomnosti induktoru (analytu, xenobiotika). Promoter pro tento gen je spojen s reportérovým genem což vede k produkci detekovatelné aktivity, nejčastěji lacz, β- galactosidasové aktivity; luxcdabe, luminiscence; nebo gfp, fluorescence [2]. V závislosti na tom jakým způsobem dochází k identifikaci analytu, jak je tento převáděn na měřitelný signál a který parametr je měřen, můžeme bioreportéry rozdělit do tří základních tříd : I. Přítomnost analytu zvyšuje výstupní signálu II. Výstupní signál je zvýšen v důsledku stresu III. Bioreportéry, které reagují nespecificky v širokém rozsahu sloučenin a stresů snížením signálu. Klíčové kroky, které mohou ovlivnit citlivost bioreportéru zahrnují difuzi nebo transport analytu do buňky, ztráty analytu způsobené degradací, modifikací nebo zpětným vyloučení z buňky, dále afinitu vlastního senzoru ke sledované sloučenině. Zvýšení citlivosti může být dosaženo například použitím většího objemu vzorku, ze kterého buňky samy vychytávají analyt nebo v případě ve vodě špatně rozpustných sloučenin přidáním povrchově aktivní látky
16 Tabulka 1. Analyty detekovatelné bioreportéry s lux geny BTEX (benzen, toluen, ethylbenzen, xylen) trinitrotoluene zinek 2,4,6-Trichlorofenol naftalen nickel 2,4-dichlorofenol kyselina p-chlorobenzová železo 3-xylen salicylát olovo 4-chlorobenzoat organické peroxidy rtuť 4-nitrofenol aflatoxin B1 chromany 2,3-dichlorofenol hemolysin nitráty fenol p-cymen peroxid vodíku pentachlorofenol alginát amoniak trichloroethylén laktony N-acyl homoserinu tepelný šok PCBs tetracyklin γ-záření chlorodibromomethan kobalt ultrazvuk chloroform kadmium UV světlo isopropyl benzen měď poškození DNA Citlivost bakteriálních bioreportérů, která obvykle nepřesahuje obvykle 0,1 µm, je nízká pokud ji srovnáváme s chromatografickými metodami (GC-MS, LC-MC), které mohou dosahovat selektivní detekce na úrovni ng/l [3]. Výhody celobuněčných senzorů jsou, že není zapotřebí extrakce a zakoncentrování vzorku, a že koncentrace analytu detekovaná živým biosensorem lépe odpovídá jeho biologické dostupnosti. Dále, použití bioreportérů může být zvláště výhodné při detekci na znečištěných lokalitách, kde se obvykle nachází směs různých sloučenin, protože bioreportéry zpravidla
17 detekují skupiny příbuzných látek spíše než jednotlivé chemikálie [4]. V neposlední řadě detekce xenobiotic pomocí bioreportérů je podstatně levnější než chemická analýza. V dané lokalitě je potom realné analyzovat více vzorků a tak přesněji určit polohu znečištěných míst. Pokud jsou buňky bioreportéru pevně spojeny s přenašečem signálu, má tento biosensor výhodu i v tom, že může být použit pro kontinuální on-line detekci ve vodě nebo ve vzdálených a těžko přístupných lokalitách. V současnosti jsou dostupné integrované obvody a další elektro-optické součástky, které umožňují konstrukci čipu s imobilizovaným bioluminiscenčním bioreportérem jehož signál je bezdrátově přenášen nebo lokalizován na kilometrovou vzdálenost. Vzdálené monitorování fluorescence, změny barvy nebo elektrochemického signálu vyžaduje navíc zdroj energie nebo světla v místě detekce. Použití jediné buňky jako miniaturního senzoru se zatím ukázalo jako nevhodné, protože klonované bakteriální populace jsou vždy fenotypově a genotypově heterogenní [6]. Použití bioreportérů je a bude omezeno tím, že živé mikroorganismy potřebují zajistit podmínky pro přežití; teplotu, vlhkost, ph, přísun kyslíku a nutrietů. Čas potřebný pro transport analytu v buňce a expresy proteinů odpovědných za produkci biologického signálu prodlužuje rychlost odezvy (produkci detekovatelného signálu) na desítky minut. Při konstrukci bakteriálních senzorů je proto nutné, kromě genetického inženýrství, věnovat pozornost i jejich trvanlivosti a skladovatelnosti. Pro stabilizaci bakteriálních biosenzorů bylo použito lyofylizace, vakuové sušení, kontinuální kultivace a enkapsulace do organických i anorganických polymerů [5]. Každá z uvedených metod má své výhody a nevýhody. Lyofylizace je drahý ale technologicky dobře zvládnutý proces. Vakuové sušení je sice levnější ale méně šetrné vůči mikroorganismům. Kontinuální kultivace zajišťuje nejlépe stálou a vysokou koncentraci čerstvých aktivních buněk ale je náročná na obsluhu a je ohrožována kontaminací a genetickým posunem. Enkapsulace do organických polymeru je šetrný proces ale dobré podmínky pro růst bakterii často vedou k jejich úniku z enkapsulátu. Enkapsulace do anorganického polymerů fixuje bakterie v chemicky stálé a opticky transparentí matrici ale v průběhu imobilizace může dojít k poškození buněk vlivem změn ph, působením alkoholů uvolňujících se při gelaci a smrštěním gelu. Bylo pozorováno dlouhodobé přežívání buněk (měsíce) ale zatím není známo, zda se buňky rozmnožují pouze na povrchu nebo i uvnitř anorganického gelu
18 V současnosti je považováno za poměrně snadné připravit specifický bioreportér na bázi bakteriálního signálního řetězce, nicméně je prakticky nemožné úplně odpojit signální řetězec a reportérovou genovou expresy od celkového buněčného kontrolního mechanismu. Bioreportéry se dobře kultivují ale je většinou těžké je udžet ve stavu vhodném pro analytickou aplikaci kvůli nízké reprodukovatelnosti odezvy a skladovatelnosti. Nicméně bioluminiscenční bioreportéry byly již použity k polním pokusům a k detekci arsenu ve vodě [7, 8]. Literatura: 1. King, J.M.H., DiGrazia, P.M., Applegate, B., Burlage, R., Sanseverino, J., Dunbar, P., Larymer F., Sayler G.S. (1990) Rapid, sensitive bioluminescent reporter technology for naphthalene exposure and biodegradation. Science 249: Nivens D.E., McKnight T.E., Moser S.A., Osbourn S.J., Simpson M.L, Sayler G.S. (2004) Bioluminescent bioreporter integrated circuits: potentially small, rugged and inexpensive whole-cell biosensors for remote environmental monitoring. Journal of Applied Microbiology, 96: van der Meer J.R., Tropel D., Jaspers M.: (2004) Illuminating the detection chain of bacterial bioreporters. Environmental Microbiology: 6 (10), Trögl J., Kuncová G., Kubicová L., Pařík P., Hálová J., Demnerová K., Ripp S., Sayler G.S. (2007) Effect of Naphthalene and Salicylate Analogues on the Bioluminescence of Bioreporter Pseudomonas Fluorescens HK44. Folia Microbiol.: 52 (1), Bjerketorp J., Hakansson S., Belkin S., Jansson J.K. (2006) Advances in preservativ methods: keeping biosensor microorganisms alive and active. Current Opinion in Biotechnology: 17, Tecon R., van de Meer J.R. (2006) Information from single cell bacterial biosensors: chat is it good for? Current Opinion in Biotechnology: 17, Ripp S., Nivens D.E., Ahn Y., Werner C., Jarrell J., Easter J.O., Cox C.D., Burlage R.S., Sayler G.S. (2000) Controlled field Release of a Bioluminescent Genetically Engineered Microorganism for Bioremediation Process Monitoring and Control. Environ. Sci. Technol:. 34, Trang P.T., Berg M., Viet P.H., Van Mui N., van de Meer J.R. (2005) Bacterial bioassay for rapid and accurate analysis of arsenic in highly variable groundwater samples. Environ. Sci. Technol.: 39,
19 GENETICKÉ MODIFIKACE BUNĚČNÉ STĚNY KVASNIČNÉHO BIOSORBENTU Kotrba Pavel, Ruml Tomáš Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Ústav biochemie a mikrobiologie, Technická 3, Praha 6 Dejvice, ČR. e.mail: pavel.kotrba@vscht.cz Biosorpce těžkých kovů na polysacharidech a dalších asociovaných biopolymerech a funkčních skupinách buněčných stěn bakterií, kvasinek, plísní, řas a chaluh prostřednictvím iontové výměny, chelatace, fyzikální adsorpce, mikroprecipitace a zachycení volného iontu v kapilárách matrice buněčné stěny, je považováno za slibný biotechnologický přístup pro odstraňování těžkých kovů z odpadních vod. 1, 2 Buněčná stěna S. cerevisiae je tvořena především vnitřní rigidní sítí β-1,3-glukanu a vnější plastickou vrstvou mannoproteinů, které vzájemně integrují β-1,6-glukan a chitin a jako minoritní složky dále obsahuje lipidy a pigmenty. Proteinové komponenty buněčné stěny, většinou kovalentně vázány glykosidovou vazbou na β-1,6-glukan prostřednictvím oligomannosylového zbytku glykosylfosfatidylinosotolové (GPI) kotvy 3, jsou bohatě O- a N-mannosylovány a cukerné komponenty jsou fosforylovány. Funkční skupiny, především karboxylové, acetimidové, fosfátové, hydroxylové, sulfhydrylové a aminoskupiny obsažené v biopolymerech buněčné stěny S. cerevisiae pak představují přirozené ligandy o různé afinitě k iontům kovů. 4 Řada modelových studií zaměřených na modifikace bakteriálních povrchů ukázala, že spektrum ligandů a biosorpční vlastnosti buněčné stěny lze ovlivnit zavedením (poly)peptidů schopných vázat těžké kovy. 5,6 Ukázali jsme například, že povrchová expozice CP peptidu (Gly-Cys-Gly-Cys-Pro-Cys-Gly-Cys-Gly) a HP peptidu (Gly-His-His-Pro-His-Gly) vede k několikanásobnému zvýšení přirozené schopnosti E. coli akumulovat Cd 2+ (lit. 7 ). CP peptid byl vybrán ze sady syntetických peptidů navržených pro vazbu Cd 2+ (lit. 8 ) a sekvence HP peptidu představuje motiv, který se vyskytuje v 1-3 násobných tandemních repeticích v sekvenci Histidine Rich Glycoproteinu krevní plasmy a vytváří stabilní koordinační sféry tranzitních kovů s afinitou klesající v řadě Cu 2+ >Zn 2+ >Ni 2+ >Cd 2+ >Co 2+ (lit. 9 ). Jako proteinová doména, pro kovalentní zakotvení nových vazebných míst pro kovy na kvasničném povrchu byla vybrána velmi dobře charakterizovaná 320 aminokyselinová C-koncová doména α-aglutininu 10, zde označovaná AGα1Cp. Byl konstruován fúzní gen MFα1-V5-AGα1C (Obr. 1A), kódující signální sekvenci α kopulačního faktoru (MFα1) pro
20 směrování proteinů do endoplazmatického retikula a následně na povrch kvasinky, 14-ti aminokyselinový V5 epitop paramyxoviru SV5 pro imunochemickou detekci a konečně AGα1Cp nesoucí signál pro připojení GPI kotvy. 11 Účinná konstitutivní exprese V5-AGα1Cp v buňkách S. cerevisiae W303 (MATa kmen neprodukující α-aglutinin), jeho expozice a kovalentní zakotvení na buněčné stěně byly potvrzeny imunochemicky (Obr. 1B,C). Důležitým výsledkem této analýzy bylo zjištění, že rekombinantní AGα1Cp je O- a především N-glykosylován (Obr. 1C) podobně jako u nativního α-aglutininu. 12 Na základě prvkové analýzy buněčných stěn 11 byl počet molekul V5-AGα1Cp na povrchu 1 buňky vypočten jako 4,5 10 6, což je hodnota souměřitelná s přirozenými 1, kopiemi u stěnového proteinu CWP2 (lit. 13 ). S ohledem na předchozí zkušenosti s expozicí peptidů na modelovém povrchu E. coli byly pro modifikace buněčné stěny S. cerevisiae zvoleny sekvence CP (dvě tandemní repetice CP2; [GCGCPCGC] 2 G) a HP (tři tandemní repetice HP3; [GHHPH] 3 G) peptidů. Další vybraný sekvenční motiv, NP peptid (MDCPTEEALIR), odpovídá konvenční sekvenci některých bakteriálních P1-ATPas, které exportují ionty kovů (především Pb 2+ ) z cytoplasmy, kde je motiv CxxEE považován za místo prvotní interakce iontu kovu s transportérem. 14 Byly konstruovány odpovídající N-terminální genetické fúze vybraných Obr. 1: Expresní vektory a imunochemická lokalizace V5-AGα1Cp (A) Schematické znázornění konstrukce expresních vektorů na bázi plasmidu p416gpd (lit. 20 ) (centromerový vektor [CEN6/ARSH4] s promotorem GPD glyceraldehyd-3-fosfát dehydrogenasy). (B) V5-AGα1Cp v buněčných stěnách S. cerevisiae W303 detekovaný pomocí anti-v5 protílátky. (C) Imunochemická detekce V5-AGα1Cp v extraktech z modifikovaných buněčných stěn. SDSe: nekovalentně vázaný podíl extrahovatelný SDS; LAMe: kovalentně vázaný protein extrahovatelný glukanasou laminarinasou; Endo-H: snížení molekulové hmotnosti V5-AGα1Cp z frakce LAMe po ošetření endoglykosidasou H indikující odštěpení větvených mannanů
Organizace a kontrola pěstování GM plodin v ČR. Ing. Jana Trnková MZe, odbor rostlinných komodit
Organizace a kontrola pěstování GM plodin v ČR Ing. Jana Trnková MZe, odbor rostlinných komodit Geneticky modifikované plodiny GM plodiny, transgenní rostliny změněn dědičný materiál (DNA) pomocí genových
VíceGeneticky modifikované potraviny a krmiva
Geneticky modifikované potraviny a krmiva Co je to geneticky modifikovaný organismus (GMO)? Za GMO je považován organismus, s výjimkou člověka, jehož dědičná informace uložená v DNA byla změněna pomocí
VíceSTUDIE GENOMON VÝSKYT GENETICKY MODIFIKOVANÝCH POTRAVIN V TRŽNÍ SÍTI V ČR V ROCE 2010. M. Mendlová, V. Ostrý, J. Ruprich
STUDIE GENOMON VÝSKYT GENETICKY MODIFIKOVANÝCH POTRAVIN V TRŽNÍ SÍTI V ČR V ROCE 2010 M. Mendlová, V. Ostrý, J. Ruprich Státní zdravotní ústav v Praze Centrum zdraví, výživy a potravin Oddělení analýzy
VícePrávní úprava nakládání s geneticky modifikovanými organismy změna je nutná
Právní úprava nakládání s geneticky modifikovanými organismy změna je nutná Zuzana Doubková Odbor environmentálních rizik a ekologických škod Stručný přehled právních předpisů týkajících se geneticky modifikovaných
VíceNové směry v rostlinných biotechnologiích
Nové směry v rostlinných biotechnologiích Tomáš Moravec Ústav Experimentální Botaniky AV ČR Praha 2015-05-07 Praha Prvních 30. let transgenních rostlin * V roce 2014 byly GM plodiny pěstovány na ploše
VíceMolekulární biotechnologie č.12. Využití poznatků molekulární biotechnologie. Transgenní rostliny.
Molekulární biotechnologie č.12 Využití poznatků molekulární biotechnologie. Transgenní rostliny. Transgenní organismy Transgenní organismus: Organismus, jehož genom byl geneticky modifikován cizorodou
VíceObsah přednášky. 1) Zákon č. 78/2004 2) GMO ve světě 3) GMO v EU 4) Situace s nakládáním v ČR 5) Reakce zájmových skupin
Obsah přednášky 1) Zákon č. 78/2004 2) GMO ve světě 3) GMO v EU 4) Situace s nakládáním v ČR 5) Reakce zájmových skupin 2 Zákon č. 78/2004 Sb. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12.3.
VíceTento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 2.4 GENETICKÉ MANIPULACE in vitro - nekonvenční techniky, kterými lze modifikovat rostlinný
VícePropojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Seminář Rostlinné biotechnologie kolem nás Božena Navrátilová LS 2014/2015 Seminář
VíceZkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:
Biotechnologie interakce, polarita molekul. Hydrofilní, hydrofobní a amfifilní molekuly. Stavba a struktura prokaryotní a eukaryotní buňky. Viry a reprodukce virů. Biologické membrány. Mikrobiologie -
VíceMolekulární biotechnologie. Nový obor, který vznikl koncem 70. let 20. století (č.1)
Molekulární biotechnologie Nový obor, který vznikl koncem 70. let 20. století (č.1) Molekulární biotechnologie je založena Na přenosu genů z jednoho organismu do druhého Jeden organismus má gen, který
VíceNAŘÍZENÍ KOMISE (EU) /... ze dne , kterým se mění nařízení (ES) č. 847/2000, pokud jde o definici pojmu podobný léčivý přípravek
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 29.5.2018 C(2018) 3193 final NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) /... ze dne 29.5.2018, kterým se mění nařízení (ES) č. 847/2000, pokud jde o definici pojmu podobný léčivý přípravek (Text
VícePropojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Ekologie a aplikovaná biotechnologie rostlin BOT/EABR Garant: Božena Navrátilová
VíceMendelova genetika v příkladech. Transgenoze rostlin. Ing. Petra VESELÁ, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MENDELU Brno
Mendelova genetika v příkladech Transgenoze rostlin Ing. Petra VESELÁ, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem
VíceÚvod do biochemie. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D.
Úvod do biochemie Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Co je to biochemie? Biochemie je chemií živých soustav.
VíceDetekce GMO a mezinárodní projekt ERA-NET PreSTO. Kateřina Demnerová, VŠCHT Jaroslava OVESNÁ. VÚRV, v.v.i.
Detekce GMO a mezinárodní projekt ERA-NET PreSTO Kateřina Demnerová, VŠCHT Jaroslava OVESNÁ. VÚRV, v.v.i. GMO: bezpečnost především Platí Evropská legislativa, která se opírá o dokumenty Codex Alimentarius,
VíceInvestujeme do naší společné budoucnosti
Investujeme do naší společné budoucnosti TECHNICKÝ LIST TOLERANCE K ALS INHIBITORŮM U CUKROVÉ ŘEPY STRUČNĚ V roce 2014 firma SESVANDERHAVE veřejně oznámila nalezení rostlin cukrové řepy tolerantních k
VíceTématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky
Tématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky Obor Povinný okruh Volitelný okruh (jeden ze dvou) Forenzní biologická Biochemie, pathobiochemie a Toxikologie a bioterorismus analýza genové inženýrství Kriminalistické
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován
VíceZáklady molekulární biologie KBC/MBIOZ
Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ Klonování a genetické modifikace Sci-fi Skutečnost 6. Molekulární biotechnologie a transgenní organismy Dolly the Sheep Nadexprese proteinů Genetické modifikace a
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY,
CS CS CS EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 4.6.2010 KOM(2010)298 v konečném znění 2010/0156 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se obnovuje povolení pro další uvádění produktů, které obsahují geneticky modifikovanou
VíceRezidua pesticidů v potravinách, maximální limity reziduí a jejich dodržování a kontrola. Karel Pepperný Státní zdravotní ústav
Rezidua pesticidů v potravinách, maximální limity reziduí a jejich dodržování a kontrola Karel Pepperný Státní zdravotní ústav Rezidua pesticidů Účinné látky, jejich metabolity a reakční a rozkladné produkty,
Více1. Obecné informace Evropské číslo oznámení (viz databáze SNIF na B/CZ/09/ Oprávněná osoba: Ing.
FORMULÁŘ PRO PŘEDKLÁDÁNÍ VÝSLEDKŮ UVÁDĚNÍ GETICKY MODIFIKOVANÝCH VYŠŠÍCH ROSTLIN DO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ podle 19 písm. d) zákona č. 78/2004 Sb., popřípadě zpráv o monitoringu Oprávněná osoba vyplní formulář
VíceČinnost a aktivity zdravotníků v oblasti klonování a GMO
Konference ZV PS ČR Klonování a GMO dne 7. 5. 2015 v Praze Činnost a aktivity zdravotníků v oblasti klonování a GMO Vladimír Ostrý Státní zdravotní ústav v Praze Centrum zdraví, výživy a potravin v Brně
VíceŠkolení GMO Ústav biochemie a mikrobiologie
Školení GMO Ústav biochemie a mikrobiologie 2.2.2018 Agrobacterium tumefaciens OZNÁMENÍ o uzavřeném nakládání první a druhé kategorie rizika na Ústavu biochemie a mikrobiologie VŠCHT a Ústavu biotechnologie
VíceJméno: Martin Dočkal Datum: 26. 9. 2010 Referát na téma: GMO Geneticky modifikované organismy Geneticky modifikované organismy Člověk je od přírody pohodlný a má velkou dávku fantazie. Aby nemusel měnit
VíceGMO. Ing. Bc. Zuzana Stratilová. Odbor bezpečnosti potravin, Ministerstvo zemědělství
GMO Ing. Bc. Zuzana Stratilová Odbor bezpečnosti potravin, Ministerstvo zemědělství Obsah změny v legislativě vyhlášené zákazy ČS na svém území nové složení Evropské komise 19 žádostí o povolení závislost
VíceKlonování DNA a fyzikální mapování genomu
Klonování DNA a fyzikální mapování genomu. Terminologie Klonování je proces tvorby klonů Klon je soubor identických buněk (příp. organismů) odvozených ze společného předka dělením (např. jedna bakteriální
VíceMolekulární biotechnologie č.8. Produkce heterologního proteinu v eukaryontních buňkách
Molekulární biotechnologie č.8 Produkce heterologního proteinu v eukaryontních buňkách Eukaryontní buňky se využívají v případě, když Eukaryontní proteiny syntetizované v baktériích postrádají biologickou
VíceSSOS_ZE_2.14 Ekologické zemědělství
Číslo a název projektu Číslo a název šablony CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT DUM číslo a název SSOS_ZE_2.14
VíceŠkolení GMO Ústav biochemie a mikrobiologie
Školení GMO Ústav biochemie a mikrobiologie 8.2.2019 Agrobacterium tumefaciens OZNÁMENÍ o uzavřeném nakládání první a druhé kategorie rizika na Ústavu biochemie a mikrobiologie VŠCHT a Ústavu biotechnologie
VíceOdrůdové zkušebnictví ÚKZÚZ Lípa,
Odrůdové zkušebnictví ÚKZÚZ Lípa, 12.7.2012 Daniel Jurečka Radmila Šafaříková a kol. > 600.000 41.565 85.000 Odrůd v registru genových zdrojů (PGRFA) Odrůd v katalozích EU Počet zkušebních parcel ÚKZÚZ
VíceVYUŢITÍ GENETICKY MODIFIKOVANÝCH ROSTLIN PRO REMEDIACI KONTAMINOVANÝCH ZEMIN
VYUŢITÍ GENETICKY MODIFIKOVANÝCH ROSTLIN PRO REMEDIACI KONTAMINOVANÝCH ZEMIN Martina Nováková, Martina Macková, Jan Fišer, Jáchym Šuman, Veronika Kurzawová, Tomáš Macek suram@vscht.cz Vysoká škola chemicko-technologická
VícePODPOROVANÁ ATENUACE V PRAXI. Vít Matějů, ENVISAN-GEM, a.s. Tomáš Charvát, VZH, a.s. Robin Kyclt, ENVISAN-GEM, a.s.
PODPOROVANÁ ATENUACE V PRAXI Vít Matějů, ENVISAN-GEM, a.s. Tomáš Charvát, VZH, a.s. Robin Kyclt, ENVISAN-GEM, a.s. envisan@grbox.cz PŘIROZENÁ ATENUACE - HISTORIE 1990 National Contigency Plan INTRINSIC
VíceMolekulární biotechnologie č.9. Cílená mutageneze a proteinové inženýrství
Molekulární biotechnologie č.9 Cílená mutageneze a proteinové inženýrství Gen kódující jakýkoliv protein lze izolovat z přírody, klonovat, exprimovat v hostitelském organismu. rekombinantní protein purifikovat
VíceMonitoring cizorodých látek
Monitoring cizorodých látek Ministerstvo zemědělství ČR Ing. Jitka Götzová ředitelka odboru bezpečnosti potravin Ministerstvo zemědělství ČR SAS Roadshow 2014 Veřejný sektor 15. 10. 2014 Praha Znepokojující
VíceMolekulární biotechnologie č.10c. Využití poznatků molekulární biotechnologie. Využití škrobu, cukrů a celulózy.
Molekulární biotechnologie č.10c Využití poznatků molekulární biotechnologie. Využití škrobu, cukrů a celulózy. Využití škrobu, cukrů a celulózy Zejména v potravinářském průmyslu Škrob je hydrolyzován
VíceInovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
VíceOBSAH 1 ÚVOD... 7. 1.1 Výrobek a materiál... 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu... 8 2 ZDROJE DŘEVA... 13
OBSAH 1 ÚVOD................................................. 7 1.1 Výrobek a materiál........................................ 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu..................... 8 2
VícePŘEDBĚŽNÝ NÁVRH USNESENÍ
Evropský parlament 2014-2019 Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin 21.10.2016 2016/2903(RSP) PŘEDBĚŽNÝ NÁVRH USNESENÍ předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B8-0000/2016
VíceAEROBNÍ MIKROORGANISMY UMOŽŇUJÍCÍ BIOREMEDIACI PŮDNÍ MATRICE KONTAMINOVANÉ TCE, DCE
AEROBNÍ MIKROORGANISMY UMOŽŇUJÍCÍ BIOREMEDIACI PŮDNÍ MATRICE KONTAMINOVANÉ TCE, DCE M. Minařík, M. Sotolářová 1), J. Masák 2), A. Čejková 2), M. Pohludka 2), M. Siglová 2), V. Jirků 2), 1) EPS, spol. s
Více5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku
5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování
VíceSoulad studijního programu. Molekulární a buněčná biologie
Standard studijního Molekulární a buněčná biologie A. Specifika a obsah studijního : Typ Oblast/oblasti vzdělávání Základní tematické okruhy Kód Rozlišení Profil studijního Propojení studijního s tvůrčí
VíceNázev školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_04_BUŇKA 1_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077
VíceRADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 23. října 2008 (24.10) (OR. fr) 14683/08 AGRILEG 184 ENV 720
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 23. října 2008 (24.10) (OR. fr) 14683/08 AGRILEG 184 ENV 720 NÁVRH Odesílatel: Komise Ze dne: 23. října 2008 Předmět: Návrh rozhodnutí Rady o povolení uvedení produktů, které
VíceSystém zajištění bezpečnosti potravin
Systém zajištění bezpečnosti potravin Ing. Jitka Götzová Světový den výživy Praha 20.10.2015 bezpečnost potravin je základním principem evropské potravinové politiky, který zaručuje ochranu zdraví spotřebitelů
VíceVliv pěstebních postupů na výživovou hodnotu potravin doc. Ing. Lenka Kouřimská, Ph.D.
Vliv pěstebních postupů na výživovou hodnotu potravin doc. Ing. Lenka Kouřimská, Ph.D. Katedra kvality zemědělských produktů, Česká zemědělská univerzita v Praze Produkční systémy Konvenční Integrované
VíceMendělejevova tabulka prvků
Mendělejevova tabulka prvků V sušině rostlin je obsaženo přibližně 45% uhlíku, 42% kyslíku, 6,5% vodíku, 1,5% dusíku a 5% minerálních prvků. Tzv. organogenní prvky (C, O, H, N) představují tedy 95% veškerých
VíceGeneticky modifikované organismy
Geneticky modifikované organismy Ivo Frébort KBC/BAM Klonování a genetické modifikace Sci-fi Skutečnost Dolly the Sheep Genetické modifikace a baktérií a kvasinek - Běžná praxe Nadexprese proteinů Velkoobjemové
Více19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza
19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza Proteosyntéza vyžaduje především zajištění primární struktury. Informace je uložena v DNA (ev. RNA u některých virů) trvalá forma. Forma uskladnění
VíceLNÍ VLASTNOSTI ENÍ ANTIMIKROBIÁLN ČESKÁ REPUBLIKA. CHUMCHALOVÁ J. a PLOCKOVÁ M. Ústav technologie mléka a tuků
ANTIMIKROBIÁLN LNÍ VLASTNOSTI BAKTERIÍ MLÉČNÉHO KVAŠEN ENÍ CHUMCHALOVÁ J. a PLOCKOVÁ M. Ústav technologie mléka a tuků ČESKÁ REPUBLIKA OBSAH Charakterizace bakterie mléčného kvašení (BMK) Organické kyseliny
VíceMTI Cvičení č. 2 Pasážování buněk / Jana Horáková
MTI Cvičení č. 2 Pasážování buněk 15.11./16.11.2016 Jana Horáková Doporučená literatura M. Vejražka: Buněčné kultury http://bioprojekty.lf1.cuni.cz/3381/sylabyprednasek/textova-verze-prednasek/bunecnekultury-vejrazka.pdf
Více"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy 1/75 Genetika = věda o dědičnosti Studuje biologickou informaci. Organizmy uchovávají,
VíceDoprovodný materiál k práci s přípravným textem Biologické olympiády 2014/2015 pro soutěžící a organizátory kategorie B
Doprovodný materiál k práci s přípravným textem Biologické olympiády 2014/2015 pro soutěžící a organizátory kategorie B Níže uvedené komentáře by měly pomoci soutěžícím z kategorie B ke snazší orientaci
VíceMinerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů
Minerální výživa na extrémních půdách Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů Procesy vedoucí k acidifikaci půd Zvětrávání hornin s následným vymýváním kationtů (draslík,
VíceBEZPEČNOST A KVALITA KRMIV
jater, kůže, jsou rizikové v době těhotenství a mají karcinogenní účinky. ÚKZÚZ průběžně provádí cílené kontroly obsahu dioxinů a PCB dioxinového typu u přibližně 40 vzorků krmiv ročně, v posledních 3
VíceMykologická analýza potravin
Mykologická analýza potravin a. Souhrn V roce 2010 byl zahájen druhý dvouletý cyklus nově uspořádaného Monitoringu dietární expozice člověka a tím i pozměněného projektu "MYKOMON". Vzhledem k detailnějšímu
VíceGENETICKY MODIFIKOVANÉ
GENETICKY MODIFIKOVANÉ ROSTLINY (GMR) Lukáš Fischer Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK Geny základ vlastností organismů Změny genetické informace rostlin a definice genetické modifikace dle
VíceMáte rádi kuřata??? Jiří Hanika. Ústav chemických procesů AV ČR, v. v. i., Praha
Máte rádi kuřata??? Jiří Hanika Ústav chemických procesů AV ČR, v. v. i., Praha 1 Domácí chov? 2 Velkochov? 3 Budoucí rodinný oběd pro 4? 10 000 000 lidí si pochutná na více než 150 000 000 kuřat ročně!!!
VíceRekombinantní protilátky, bakteriofágy, aptamery a peptidové scaffoldy pro analytické a terapeutické účely Luděk Eyer
Rekombinantní protilátky, bakteriofágy, aptamery a peptidové scaffoldy pro analytické a terapeutické účely Luděk Eyer Virologie a diagnostika Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v.v.i., Brno Alternativní
VíceMIKROBIOLOGIE V BIOTECHNOLOGII
Biotechnologie MIKROBIOLOGIE V BIOTECHNOLOGII Využití živých organismů pro uskutečňování definovaných chemických procesů pro průmyslové nebo komerční aplikace Organismus je geneticky upraven metodami genetického
VíceFLUORESCENČNÍ MIKROSKOP
FLUORESCENČNÍ MIKROSKOP na gymnáziu Pierra de Coubertina v Táboře Pavla Trčková, kabinet Biologie, GPdC Tábor Co je fluorescence Fluorescence je jev spočívající v tom, že některé látky (fluorofory) po
VíceDozor nad potravinami
Hejmalová Michaela Dozor nad potravinami Úřední kontroly v celém potravinovém řetězci od prvovýroby až po prodej spotřebiteli provádějí příslušné orgány státního dozoru (dozorové orgány) v působnosti:
VíceZvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055. Exkurze Biofarma JURÉ. (Pracovní list)
Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055 Exkurze Biofarma JURÉ (Pracovní list) Označení: EU-Inovace-Ex-Př-07 Předmět: Přírodopis Cílová skupina: 6. - 9. třída
VíceMIKROBIOLOGIE V BIOTECHNOLOGII
Biotechnologie MIKROBIOLOGIE V BIOTECHNOLOGII Termín biotechnologie byl poprvé použit v roce 1917 Procesy, při kterých se na tvorbě výsledného produktu podílejí živé organismy Širší definice: biotechnologie
VíceEnergetický metabolizmus buňky
Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie
VíceSystém úřední kontroly v ČR
Systém úřední kontroly v ČR Úřední kontrola v ČR Úřední kontroly v celém potravinovém řetězci od prvovýroby až po prodej spotřebiteli provádějí příslušné orgány státního dozoru (dozorové orgány ) v působnosti
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh ROZHODNUTÍ RADY
CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 9.7.2007 KOM(2007) 397 v konečném znění Návrh ROZHODNUTÍ RADY o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 59122 (DAS-59122-7),
VíceZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH UVÁDĚNÍ GENETICKY MODIFIKOVANÝCH VYŠŠÍCH ROSTLIN DO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ podle 18 odst. 9 zákona č. 78/2004 Sb.
ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH UVÁDĚNÍ GENETICKY MODIFIKOVANÝCH VYŠŠÍCH ROSTLIN DO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ podle 18 odst. 9 zákona č. 78/2004 Sb., v platném znění 1. Obecné informace 1.1. Evropské číslo oznámení B/CZ/11/3
Víceanalýzy dat v oboru Matematická biologie
INSTITUT BIOSTATISTIKY A ANALÝZ Lékařská a Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Komplexní přístup k výuce analýzy dat v oboru Matematická biologie Tomáš Pavlík, Daniel Schwarz, Jiří Jarkovský,
VíceROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ. Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno
ROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno KATEGORIE HNOJIVÝCH VÝROBKŮ (DLE FUNKCE) 1. Hnojivo 2. Materiál k vápnění
VíceR o z h o d n u t í. rozhodlo
Ministerstvo životního prostředí odbor environmentálních rizik Praze dne 30. dubna 2007 Čj.: 4675/ENV/07 R o z h o d n u t í Ministerstvo životního prostředí jako správní úřad příslušný podle 5 zákona
VíceFakulta životního prostředí v Ústí nad Labem. Pokročilé metody studia speciace polutantů. (prozatímní učební text, srpen 2012)
Fakulta životního prostředí v Ústí nad Labem Pokročilé metody studia speciace polutantů (prozatímní učební text, srpen 2012) Obsah kurzu: 1. Obecné strategie speciační analýzy. a. Úvod do problematiky
VíceKdo jsme. Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin Ústavu experimentální botaniky AV ČR, v.v.i.
Kdo jsme Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin Ústavu experimentální botaniky AV ČR, v.v.i. Partner Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum v Olomouci (projekt OP VaVpI) Centrum
Víceanalýza dat a interpretace výsledků
Genetická transformace bakterií III analýza dat a interpretace výsledků Předmět: Biologie ŠVP: Prokaryotní organismy, genetika Doporučený věk žáků: 16-18 let Doba trvání: 45 minut Specifické cíle: analyzovat
VícePřehled základní potravinářské legislativy ČR
Tab. č.: 118 Přehled základní potravinářské legislativy ČR A. Zákony 1 Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích ve znění pozdějších předpisů - zákonů č. 166/1999 Sb., č. 119/2000 Sb.,
VíceFYTOREMEDIACE LÉČIV A JEJICH REZIDUÍ
FYTOREMEDIACE LÉČIV A JEJICH REZIDUÍ Petr Soudek Ústav experimentální botaniky Akademie věd ČR Centralizovaný rozvojový projekt MŠMT č. C29: Integrovaný systém vzdělávání v oblasti výskytu a eliminace
VíceMYKOLOGICKÁ ANALÝZA POTRAVIN
MYKOLOGICKÁ ANALÝZA POTRAVIN a. Souhrn V roce 2011 byl ukončen druhý dvouletý cyklus nově uspořádaného Monitoringu dietární expozice člověka a tím i pozměněného projektu "MYKOMON". Vzhledem k detailnějšímu
VíceLátka toxická pro mikroorganismy a vyšší živočichy i v nízké koncentraci. Do prostředí se dostává: Používá se například:
Látka toxická pro mikroorganismy a vyšší živočichy i v nízké koncentraci. Do prostředí se dostává: při rozkladu organických zbytků lesních požárech většina má průmyslový původ Používá se například: při
VíceCílená konstrukce bioaugmentačních preparátů a jejich pozice v procesu efektivních bioremediací
Cílená konstrukce bioaugmentačních preparátů a jejich pozice v procesu efektivních bioremediací Průmyslová ekologie 2011 Bioaugmentace cílené vnesení mikrobiální populace v podobě tzv. biopreparátu (inokula)
VíceNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1830/2003. ze dne 22. září 2003
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1830/2003 ze dne 22. září 2003 o sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky
VíceBiologie - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev)
- Oktáva, 4. ročník (humanitní větev) Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti
VícePoužití transgenoze při šlechtění rostlinje třeba se obávat?
Poslanecká sněmovna parlamentu ČR 3. května 2017 Použití transgenoze při šlechtění rostlinje třeba se obávat? Mgr. Tomáš Moravec, PhD., Ústav Experimentální Botaniky AV ČR Laboratoř virologie Praha Modifikování
VíceAplikace nano-sorbentů pro stabilizaci Pb a Zn v kontaminované půdě
Aplikace nano-sorbentů pro stabilizaci Pb a Zn v kontaminované půdě Martina Vítková, Z. Michálková, L. Trakal, M. Komárek Katedra geoenvironmentálních věd, Fakulta životního prostředí, Česká zemědělská
VícePROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - půda V této kapitole se dozvíte: Jak vznikla půda. Nejvýznamnější škodliviny znečištění půd. Co je to
VíceMetodický list č. 1. TÉMA: Ekologicky šetrné zemědělství PĚSTOVÁNÍ ROSTLIN. Ochrana krajiny
32 TÉMA: Cíl: uvědomit si vazby mezi zemědělstvím, přírodou a životním prostředím, seznámit žáky s prioritami současné zemědělské výroby v souladu s ochranou životního prostředí Základní pojmy: meliorace,
VíceTerapeutické klonování, náhrada tkání a orgánů
Transfekce, elektroporace, retrovirová infekce Vnesení genů Vrstva fibroblastů, LIF Terapeutické klonování, náhrada tkání a orgánů Selekce ES buněk, v nichž došlo k začlenění vneseného genu homologní rekombinací
VíceVÝZNAM NĚKTERÝCH FAKTORŮ PREANALYTICKÉ FÁZE V MOLEKULÁRNÍ BIOLOGII
VÝZNAM NĚKTERÝCH FAKTORŮ PREANALYTICKÉ FÁZE V MOLEKULÁRNÍ BIOLOGII Plíšková L., Hrochová K., Kutová R. Ústav klinické biochemie a diagnostiky FN Hradec Králové PREANALYTICKÁ FÁZE V MOLEKULÁRNÍ BIOLOGII
VíceProblematika dioxinů v krmivech. Miroslav Vyskočil
Problematika dioxinů v krmivech Miroslav Vyskočil Obsah prezentace Dioxiny vznik, výskyt, dopady Dioxiny v potravinovém řetězci Nařízení Komise 225/2012 Kontrola přítomnosti dioxinů vkrmivech Dioxiny Dioxiny
VícePŘÍPRAVKY NA BÁZI LIGNOSULFONÁTŮ
PŘÍPRAVKY NA BÁZI LIGNOSULFONÁTŮ LIGNOSULFONÁTY Lignin představuje heterogenní amorfní polymer potřebný pro pevnost a tuhost dřevnatých buněčných stěn rostlin. Po celulóze je to druhá nejrozšířenější látka
VíceBUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce
VíceRADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 13. října 2011 (14.10) (OR. en) 15520/11 Interinstitucionální spis: 2011/0266 (NLE) AGRI 691 SEMENCES 10
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 13. října 2011 (14.10) (OR. en) 15520/11 Interinstitucionální spis: 2011/0266 (NLE) AGRI 691 SEMENCES 10 NÁVRH Odesílatel: Evropská komise Ze dne: 12. října 2011 Č. dok. Komise:
VíceVyužití metod strojového učení v bioinformatice David Hoksza
Využití metod strojového učení v bioinformatice David Hoksza SIRET Research Group Katedra softwarového inženýrství, Matematicko-fyzikální fakulta Karlova Univerzita v Praze Bioinformatika Biologické inspirace
VíceIndikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru
Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru Výzkumný záměr: Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu Studium polních plodin v souvislosti
VíceMikrobiologické požadavky. Kamila Míková
Mikrobiologické požadavky Kamila Míková Mikrobiologické požadavky Do r. 2006 národní legislativy (Vyhláška č. 294/1997 Sb. ve znění novely č. 132/2004 Sb.) dnes ČSN 56 9609 Dnes Nařízení komise o mikrobiologických
VíceStřední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky
Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318 Obor: 29 42 M / 01 Analýza potravin Třída: AN4A Období: jaro 2013 Profilová část maturitní zkoušky 1. Povinná volitelná zkouška
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
Více1. Definice a historie oboru molekulární medicína. 3. Základní laboratorní techniky v molekulární medicíně
Obsah Předmluvy 1. Definice a historie oboru molekulární medicína 1.1. Historie molekulární medicíny 2. Základní principy molekulární biologie 2.1. Historie molekulární biologie 2.2. DNA a chromozomy 2.3.
VíceObecná charakteristika živých soustav
Obecná charakteristika živých soustav Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Kategorie živých soustav Existují
VíceVÝVOJ DNA ČIPŮ PRO DETEKCI GENETICKY MODIFIKOVANÝCH ORGANISMŮ
VÝVOJ DNA ČIPŮ PRO DETEKCI GENETICKY MODIFIKOVANÝCH ORGANISMŮ Lucie Vištejnová 2, Jan Hodek 1, Patrik Sekerka 2, Jaroslava Ovesná 1, Kateřina Demnerová 2 1. Výzkumný ústav rostlinné výroby, Drnovská 507,
Více