VÚRV, v.v.i Praha, VŠCHT Praha. ití GMO pro ské. i nepotravinářsk

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VÚRV, v.v.i Praha, VŠCHT Praha. ití GMO pro ské. i nepotravinářsk"

Transkript

1 VÚRV, v.v.i Praha, VŠCHT Praha pod patronací MŽP ČR Možnosti využit ití GMO pro potravinářsk ské i nepotravinářsk ské účely Praha, 13.březen 2008

2 Tento materiál byl vydán s podporou projektů MŽP ČR /750/1/35/GMO/07 a MZe ČR Editors: Jaroslava Ovesná, Vladimíra Pouchová Issued by : Crop Research Institute, Prague, Czech Republic ISBN:

3 Možnosti využití GMO pro potravinářské i nepotravinářské účely Obsah: Úvodní slovo 4 Kateřina Demnerová (VŠCHT Praha), Jaroslava Ovesná (VÚRV, v.v.i.) Geneticky modifikované organismy používané v ČR a 5 Zuzana Doubkova (MŽP ČR) Nové přístupy k identifikaci GMO 11 Jaroslava Ovesná, Jan Hodek (VÚRV, v.v.i.) Kateřina Demnerová (VŠCHT Praha), Geneticky modifikované mikroorganismy jako biosensory kvality životního prostředí 14 Gabriela Kuncová (ÚCHP, v.v.i. AV ČR) Genetické modifikace buněčné stěny kvasničného biosorbentu 19 Pavel Kotrba, Tomáš Ruml (VŠCHT Praha) Expresní systém Pichia pastoris 24 Leona Paulová, Karel Melzoch (VŠCHT Praha) Využití GMO dřevin ve fytoremediacích a pro tvorbu biomasy 28 Jana Malá (VÚLHM, v.v.i.) Transgenní rostliny, příprava a jejich využití pro ochranu životního prostředí 36 Martina Nováková (VŠCHT Praha) - 3 -

4 Vážení kolegové, představujeme vám CD s přednáškami zaměřenými na současnou legislativu GMO v naší republice a na vybrané potencionální aplikace GMO v potravinářské a průmyslové sféře. Tyto přednášky byly uvedeny na semináři konaném dne na VŠCHT v Praze. O GMO toho bylo napsáno a řečeno již velmi mnoho, a podíváme-li se na události posledních 10 let, lze s potěšením konstatovat, že i přes stále živený odpor vůči těmto organismům se situace v této oblasti změnila k lepšímu. Je patrna vzestupná tendence konstrukce a využívání GMO na různém stupni úrovně s různým uplatněním. I my se snažíme přispět k porozumění a osvětlení GMO právě organizováním různých odborných seminářů a věříme, že také příspěvky z dnešního semináře tomu napomohou. Kateřina Demnerová a Jaroslava Ovesná - 4 -

5 GENETICKY MODIFIKOVANÉ ORGANISMY POUŽÍVANÉ V ČR A EU Doubková Zuzana Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 65, Praha 10, odbor environmentálních rizik, Legislativa a základní definice V České republice je nakládání s geneticky modifikovanými organismy (GMO) upraveno zákonem č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, který byl v souvislosti s naším vstupem do EU novelizován zákonem č. 346/2005 Sb. Prováděcím předpisem je vyhláška č. 209/2004 Sb., o bližších podmínkách nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty. Tímto zákonem a vyhláškou byly do české legislativy převedeny evropské směrnice 2001/18/EC o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a směrnice 98/81/EC o uzavřeném nakládání s geneticky modifikovanými mikroorganismy. Kromě našich zákonů platí v České republice po vstupu do EU i některé přímo aplikovatelné předpisy Evropských společenství. V oblasti GMO se jedná o tři nařízení Evropského parlamentu a Rady: nařízení č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech, které řeší uvádění na trh potravin a krmiv obsahujících GMO nebo z nich vyrobených, nařízení č. 1830/2003 o sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně směrnice 2001/18/ES, stanovující povinnosti dovozců, zpracovatelů a prodejců GMO schválených pro uvádění na trh a sledovatelnost (dohledatelnost původu) GM potravin a krmiv, nařízení č. 1946/2003 o pohybech geneticky modifikovaných organismů přes hranice, které přejímá Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti (viz dále). Tyto předpisy ukládají dovozcům, zpracovatelům, obchodníkům i zemědělcům mnohé povinnosti. Mezinárodní smlouvou stanovující pravidla přeshraničního pohybu živých modifikovaných organismů (dovoz, vývoz, neúmyslný přenos přes hranice např. v důsledku havárií) je - 5 -

6 Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti k Úmluvě o biologické rozmanitosti. Protokol vstoupil v platnost v září 2003 a představuje významný nástroj zejména pro ty státy, které nemají vnitrostátní právní předpisy upravující nakládání s GMO. Zvláštní předpisy se vztahují na registraci léčiv, včetně těch, která obsahují GMO: v ČR platí zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech, a současně nařízení ES 726/2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMEA). Zákon č. 78/2004 Sb. v souladu s předpisy ES definuje genetickou modifikaci jako cílenou změnu dědičného materiálu spočívající ve vnesení cizorodého dědičného materiálu do dědičného materiálu organismu nebo vynětí části dědičného materiálu organismu způsobem, kterého se nedosáhne přirozenou rekombinací. Geneticky modifikovaný organismus je podle zákona takový organismus, kromě člověka, jehož dědičný materiál byl změněn genetickou modifikací provedenou některým ze stanovených technických postupů. Z uvedené definice je patrné, že hranice mezi metodami, jejichž výsledkem je GMO, a metodami, které nespadají do působnosti zákona, byla stanovena administrativně. Rychlý rozvoj molekulární genetiky přináší stále nové techniky, u kterých je třeba z hlediska stávající legislativy posoudit, zda vedou ke vzniku GMO. Právní předpisy rozlišují tři způsoby používání GMO: - uzavřené nakládání s GMO, což je použití GMO v laboratořích, uzavřených sklenících, chovech zvířat a průmyslových provozech. Pod pojmem nakládání se rozumí nejen vlastní genetická modifikace, ale i uchovávání, pěstování a další manipulace s GMO, - uvádění GMO do životního prostředí, neboli jejich záměrné vnesení do životního prostředí mimo uzavřený prostor, a to za jiným účelem, než je uvedení do oběhu. Jde o polní pokusy s geneticky modifikovanými rostlinami na přesně definovaném pozemku, které podléhají přísným pravidlům: sklizené rostliny a semena se po skončení pokusu musí stanoveným způsobem zlikvidovat, pozemek je i po následujících několik let kontrolován. Do této kategorie by patřilo i použití GM mikroorganismů mimo uzavřený prostor, ovšem v ČR zatím nebyl takový výzkum prováděn, - uváděním GMO a produktů do oběhu se rozumí jejich předání jiné osobě za účelem distribuce nebo používání, pokud se nejedná o předání výlučně k uzavřenému nakládání - 6 -

7 nebo uvádění do životního prostředí. Jde o dovoz, prodej v obchodní síti, skladování, pěstování za účelem prodeje a zpracování, výrobu konečných produktů a podobně. Používané GMO Spektrum používaných GMO je opravdu široké od mikroorganismů a buněčných kultur přes laboratorní zvířata po zemědělské plodiny. V ČR, stejně jako v ostatních evropských zemích, převažuje využití GMO k výzkumným a laboratorním účelům, jak je patrné z počtu více než 70 vydaných oprávnění k uzavřenému nakládání. S GM mikroorganismy, buněčnými kulturami, rostlinami a laboratorními zvířaty pracují vědci snad na všech vysokých školách zaměřených na přírodní vědy, ve výzkumných ústavech, kontrolních zemědělských a potravinářských laboratořích a dalších institucích. Pomocí GM baktérií a kvasinek jsou vyráběny enzymy, diagnostika nebo očkovací látky. GM laboratorní myši se používají ve výzkumu genetických poruch a nových léčiv. Modelové GM rostliny slouží ke zkoumání fyziologických pochodů a výběru žádoucích užitkových vlastností. Novou oblast představují léčiva obsahující živé modifikované mikroorganismy - viry, na trhu jsou zatím veterinární vakcíny. Ve stádiu klinických hodnocení se nachází první humánní přípravky, především na onkologická onemocnění. Od konce 90. let probíhají v České republice polní pokusy s různými GM plodinami, zejména kukuřicí, bramborami a do roku 2002 i s řepkou. V současné době je na několika lokalitách testována kukuřice tolerantní k herbicidu s účinnou látkou glyfosát (modifikace GA21 vyvinutá firmou Syngenta a NK603 firmy Monsanto) a hybridní kukuřice NK603 x MON 810 s kombinací dvou vložených vlastností odolností vůči hmyzím škůdcům (zejména zavíječi kukuřičnému) a tolerancí ke glyfosátu. Celková rozloha všech pokusů s kukuřicí v roce 2007 dosáhla 2,6 ha (včetně ochranného obsevu nemodifikovanou odrůdou). Také v případě brambor zahrnují pokusy různé typy modifikací: český výzkum je zastoupen transgenními bramborami se změněným obsahem cukrů vyšlechtěnými Ústavem experimentální botaniky Akademie věd. Německá firma BASF testuje brambory určené k výrobě technického škrobu, které v hlízách obsahují převážně jen jednu ze složek tvořících škrob amylopektin nebo amylózu, zatímco produkce druhé složky je potlačena. Cílem je zjednodušení výroby škrobu, protože by odpadla nutnost oddělování obou složek, získané produkty by měly široké použití v papírenském průmyslu, výrobě lepidel, plastických hmot a ve stavebnictví. Tato modifikace je pěstována na poměrně velké ploše 10 hektarů, neboť se předpokládá její schválení pro - 7 -

8 uvádění do oběhu na úrovni EU (kromě ČR jsou tyto brambory testovány v Německu a hlavně ve Švédsku, kde byly vyvinuty). Novým typem GM plodiny firmy BASF jsou brambory odolné vůči plísni bramborové, jejich testování je však teprve v začátcích. Výměra pokusů s bramborami (kromě typu Amflora) byla v roce ,1 ha. Pokusy provádějí instituce, které mají dlouholeté zkušenosti s výzkumem a zkoušením odrůd, jako např. Výzkumný ústav rostlinné výroby, Výzkumný ústav pícninářský atd. Do výčtu polních pokusů patří ještě dva výzkumné projekty: pokusy s geneticky modifikovaným lnem společnosti Agritec Šumperk a výzkum odolnosti ovocných stromů proti virovým chorobám (slivoň Stanley s odolností vůči šarce) Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Ruzyni. V obou posledně jmenovaných případech se jedná o maloplošné pokusy na rozloze max. 300 m 2. Uvádění GMO do oběhu je schvalováno na úrovni celé EU a vydaná povolení platí pro všechny členské státy. V důsledku převládajícího negativního postoje veřejnosti i politiků se můžeme na evropském trhu setkat pouze s několika málo GM plodinami nebo výrobky z nich. Nejrozšířenější GM plodinou ve světě je sója tolerantní k herbicidu Roundup, od roku 1998 schválená v EU pro dovoz a zpracování - její pěstování není v Evropě povoleno. Vzhledem k závislosti Evropy na dovozech krmiv se GM sója vyskytuje převážně právě v krmivech, kromě toho lze v obchodech koupit olej vyrobený z Roundup Ready sóji. Jedinou plodinou, kterou je povoleno v EU komerčně pěstovat, je kukuřice linie MON 810, odolná vůči hmyzím škůdcům, zejména zavíječi kukuřičnému, v důsledku vytváření tzv. Bt toxinu. Tato modifikace byla schválena pro uvedení do oběhu, včetně pěstování, v roce 1998 a některé její hybridy byly v uplynulých letech zaregistrovány ve společném katalogu odrůd EU. V regionech, kde je velký výskyt zavíječe kukuřičného, se Bt kukuřice ve srovnání s chemickými postřiky nebo s biologickou ochranou jeví jako nejúčinnější, poskytující vyšší výnosy a lepší kvalitu zrna. Produkce je využívána jako krmivo, nejčastěji přímo pěstitelem. V roce 2007 dosáhla plocha osetá kukuřicí MON 810 v ČR ha. Další vydaná povolení k uvádění do oběhu v EU se vztahují pouze na dovoz a zpracování dalších modifikací kukuřice tolerantní k herbicidu (NK 603), odolné vůči škůdcům (MON 863, MON 863 x MON 810) a řepky tolerantní k herbicidu (GT 73 a Ms8 x Rf3). Tyto plodiny ani produkty z nich do ČR nejsou dováženy, i když nelze vyloučit jejich přítomnost v krmných surovinách. Pro zajímavost je možno doplnit, že EU schválila také dovoz řezaných GM karafiátů se změněnou barvou květu (s odstínem do modra, obch. název Moonlite), tyto květiny se však do ČR nedováží

9 Všechny GMO a produkty z nich vyrobené musí být označovány podle požadavků evropského nařízení č. 1830/2003. Tato povinnost se týká i výrobků jako je olej, kde není přítomná DNA, a tudíž nelze genetickou modifikaci prokázat. Proto současně s označováním platí i pravidla sledovatelnosti, tj. dohledatelnosti původu zboží. Některé nevládní organizace se snaží jít ještě dále a prosadit označování masa, vajec a mléka zvířat krmených GMO. Označovat není potřeba výrobky, které byly vyrobeny s pomocí GMO, ale žádný geneticky modifikovaný materiál neobsahují, což jsou například sýry, k jejichž výrobě se používají enzymy produkované GM mikroorganismy, nebo krmiva obohacená vitamíny získanými také pomocí GMM. Povinnost označování se dále nevztahuje na výrobky s náhodnými příměsemi povolených GMO do hranice 0,9 %. Zde je nutno zdůraznit, že tato výjimka se týká pouze GMO povolených pro uvádění na trh v EU, pro nepovolené GMO platí nulová tolerance. V ekologickém zemědělství je zakázáno používat GMO, tedy ani např. náhodné příměsi v používaných krmivech nejsou tolerovány. Odborná komise a poskytování informací veřejnosti Z výčtu používaných GMO je patrné, že Česká republika se řadí mezi země ve značné míře využívající potenciálu moderních biotechnologií. Jako každá nová technologie mohou i GMO přinášet určitá rizika, proto je při jejich aplikacích nutná spolupráce zákonodárných i kontrolních státních orgánů s odborníky z různých oborů. Za tímto účelem zřídilo Ministerstvo životního prostředí jako svůj poradní orgán Českou komisi pro nakládání s GMO (ČK GMO), která sdružuje špičkové vědce, zástupce správních úřadů i nevládních organizací. Komise zprostředkovává ministerstvu aktuální vědecké informace jako podklady pro rozhodování, vydává stanoviska a poskytuje podle potřeby odborné konzultace. Díky práci ČK GMO se podařilo vytvořit zázemí pro výkon státní správy v oblasti nakládání s GMO na skutečně vysoké odborné úrovni. MŽP klade značný důraz na poskytování informací veřejnosti a její zapojení do rozhodovacích procesů. Aktuální dokumenty z oblasti GMO, včetně právních předpisů, vydaných povolení, seznamů oprávněných uživatelů, probíhajících řízení a mnoho dalších údajů zveřejňuje MŽP na internetu na adrese (nebo z hlavní stránky MŽP odkaz na životní prostředí, dále na environmentální rizika a GMO ). V průběhu správního řízení o povolení nakládání s GMO jsou informace zpřístupňovány občanům i prostřednictvím příslušných krajů a obcí. Další - 9 -

10 informační zdroje představují publikace MŽP, semináře a každoroční veřejná schůze České komise pro nakládání s GMO

11 NOVÉ PŘÍSTUPY K IDENTIFIKACI GMO Ovesná Jaroslava 1, Demnerová Kateřina 2, Hodek Jan 1 1 VÚRV,v.v.i. Praha, Drnovská 507, Praha 6 Ruzyně, tel VŠCHT Praha, Technická, Praha 6, tel Abstrakt: Příspěvek podává přehled o základních postupech a normativech platných pro stanovení GMO a odvozených produktů v komoditách a výrobcích. Objasňuje kontrolní systémy v ČR a návaznost na evropská pravidla. Klíčová slova: GMO, stanovení, DNA, mezinárodní normy Geneticky modifikované organismy jsou všechny organismy mimo člověka, jejichž genetický materiál byl pozměněn přidáním nebo vynětím genu jiným způsobem než je běžnou rekombinancí. V současné době se běžně využívají geneticky modifikované mikroorganismy (výroba léčiv, produkce potravních doplňků, fytoremediace). Běžnou součástí potravního řetězce jsou i geneticky modifikované kulturní rostliny a potraviny z nich vyrobené. Geneticky modifikovaná zvířata jsou zatím stranou pozornosti spotřebitelů, ale současné technologie již umožňují jejich vývoj. Nakládání s GMO je na všech stupních regulováno příslušnou legislativou. Při uvolňování GM do životního prostředí se zvažují možné interakce s místními ekosystémy, t.j. zkoumá se možný přenos gen prostřednictvím pylu na příbuzné plevelné druhy, možný vliv na cílový i necílový hmyz a další živočichy. Při uvolňování do oběhu se pak zvažuje možná alergenicita a toxicita včetně možné dlouhodobé expozice. Proto je třeba disponovat postupy k pro identifikaci každého GMO. Tyto postupy jsou založeny jednak na sledování nových proteinů, které GMO exprimuje nebo úseků DNA, které do něho byly vloženy. Vzhledem k tomu, že řada výrobků, které obsahují GMO nebo z něj byly připraveny je zpracováno způsobem, který ničí přirozenou strukturu proteinů, nejčastěji se využívá stanovení nukleových kyselin, zjm. DNA. Výsledek stanovení GMO musí obrážet skutečné zastoupení v dané komoditě nebo výrobku a to jak ve velkých zásilkách typu

12 zaoceánských lodních nákladů, na polích nebo na pultech obchodních řetězců. Nedílnou součástí je tedy vzorkování, příprava laboratorního a analytického vzorku a samotná analýza a interpretace vzorku (Tab. 1). Tab. 1 Základní normy pro stanovení GMO Vzorkování se provádí v zásadě podle EN/TS Pak se přítomnost GMO nebo jejich částí stanovuje na základě přítomnosti DNA nebo proteinů Stanovení proteinů seprovádní podle EN ISO (extrtakce, immunoassay, interpretace) Stanovení transgenní DNA se provádí podle Extrakce nukleových kyselin EN ISO Skríning EN ISO Identifikace EN ISO Kvantifikace EN ISO Interpretace výsledků V ČR zajišťují kontrolu nakládání s GMO smluvní laboratoře Ministerstva životního prostředí (laboratoře VÚRV,v.v.i Praha,VŠCHT Praha a SZÚ Brno) a kontrola potravin a krmiv spadá do působnosti orgánů Ministerstva zemědělství ČR. (SZPI Brno, ÚKZÚZ Brno, SVS Jihlava a VÚRV,v.v.i. Praha). Pravidla ko-existence odlišných způsobů rostlinné výroby v praxi napomáhá kontrolovat laboratoř VÚRV,v.v.i. Praha. Laboratoře se sdružují do Národní sítě GMO laboratoří. Všechny jsou akreditovány podle ISO 17025:2005, to znamená že pracují v systému jakosti. Společně laboratoře zabezpečují závazky ČR ve smyslu evropské legislativy (Směrnice 2001/18/EC a nařízení Evropského parlamentu a rady 1829/2003, 1946/2003, 1830/2003, 65/2003). Laboratoře jsou i členy sítě Evropských laboratoří pro identifikaci GMO (European Network of GMO Laboratories ENGL), která je nápomocna činnosti referenční laboratoři Evropské Unie (CRL Community Reference Laboratory), jmenované podle nařízení

13 Evropského parlamentu a rady 882/2004. CRL jsou předávány k validacím metody, které jsou součástí žádostí o uvolnění nových GMO do oběhu spolu s kontrolním materiálem. Po základním ověření metody jsou vybrány laboratoře, které se účastní validační studie. Po vyhodnocení zpět zaslaných výsledků vydává CRL stanovisko, zda výkonnostní metody odpovídají kritériím přijatými v rámci ENGL. Úkolem ENGL je dále - napomáhat CRL - harmonizovat postupy stanovení GMO - v rámci pracovních skupin řešit aktuální problémy spojené se vzorkováním a stanovením GMO - hodnotit vědecké poznatky ve vztahu ke stanovení GMO V rámci ČR je činnost laboratoří podporována ze státního rozpočtu (kontrolní laboratoře). Některé laboratoře se mají možnost zaměřit i na výzkum v dané oblasti. Zadání je dáno projekty MZe ČR, NAZV nebo MŽP ČR). Výzkum se zaměřuje na metody stanovení, odhad možných interakcí nově uvolňovaných GMO s životním prostředím, podklady pro tvorbu normativů pro existenci různých způsobů rostlinné výroby. Z nových postupů je třeba zmínit DNA čipy. Kontrola nakládání s GMO v ČR probíhá v souladu s legislativou ČR i EU. Poděkování: Tento příspěvek byl zpracován s podporou projektů NAZV 1B44068 a CZ Abstract: Contribution provides an overview on basic procedures and standards valid for detection and quantification of GMO and derived products in comodities and products. Control system in the Czech Republic and its link to European rules are discussed

14 VYUŽITÍ GMM PŘI KONSTRUKCI BIOSENZORŮ XENOBIOTIK Kuncová Gabriela Ústav chemických procesů AV ČR v.v.i., Rozvojová Praha 6 Biosenzor je analytické zařízení, které kombinuje biologickou citlivou část s přenašečem tak, že produkovaný signál je úměrný koncentraci analytu. Signál může být výsledkem změny koncentrace protonů, vývoje nebo spotřeby plynů, emise nebo absorpce světla v důsledku metabolismu cílové sloučeniny biologickou částí biosenzoru. Přenašeč přeměňuje tento biologický signál na měřitelnou odezvu jako je elektrický proud, potenciál nebo absorpce světla. Tato odezva je dále zesilována a upravována. Jako citlivé části biosenzorů byly použity enzymy, protilátky, organely, živé rostlinné i živočišné buňky a mikroorganismy. Výhody použití mikroorganismů spočívají ve schopnosti detekovat celou řadu chemických látek, v širokém rozsahu teplot i ph a v relativní snadnosti jejich genetické modifikace. Od roku 1990, kdy byla publikována první práce [1] popisující geneticky upravenou bakterii, která sloužila jako bioreportér, bylo připraveno mnoho bakterii kvasinek i eukaryotických buněk, které mohou detekovat celou řadu xenobiotik (cizorodých látek v organismu). V tabulce 1 jsou uvedeny chemické a fyzikální vlivy, které mohou být detekovány bioreportéry s lux geny [2]. Přímá úměrnost v závislosti intenzity bioluminiscence na koncentraci analytu byla prokázána například v případě detekce salycilátu pomocí Pseudomonas fluorescens HK44. Termín bakteriální bioreportér označuje živý mikroorganismus, který odpovídá na změny ve svém okolí specifickým a snadno měřitelným signálem. Bioreportér muže být ale nemusí být nutně geneticky modifikovaný mikroorganismus. Každý bioreportér nese dva klíčové geny, které jsou odpovědné za produkci měřitelného signálu a specifické rozpoznání analytu s následnou aktivaci reportérových genů. Obecné schéma funkce bakteriálního bioreportéru celobuněčného optického senzoru - je na obrázku

15 Ztráta analytu Difuze /vyloučení Difuze /transport Degradace / modifikace Vlastní senzor: regulační protein Reportér (β-galaktosidása, bioluminiscence, fluorescence.) Promoter + Reportérové geny Obr 1.: Obecné schéma bakteriálního bioreportéru. Vlastní senzor je často regulační protein, který zapíná specifický gen nebo operon v přítomnosti induktoru (analytu, xenobiotika). Promoter pro tento gen je spojen s reportérovým genem což vede k produkci detekovatelné aktivity, nejčastěji lacz, β- galactosidasové aktivity; luxcdabe, luminiscence; nebo gfp, fluorescence [2]. V závislosti na tom jakým způsobem dochází k identifikaci analytu, jak je tento převáděn na měřitelný signál a který parametr je měřen, můžeme bioreportéry rozdělit do tří základních tříd : I. Přítomnost analytu zvyšuje výstupní signálu II. Výstupní signál je zvýšen v důsledku stresu III. Bioreportéry, které reagují nespecificky v širokém rozsahu sloučenin a stresů snížením signálu. Klíčové kroky, které mohou ovlivnit citlivost bioreportéru zahrnují difuzi nebo transport analytu do buňky, ztráty analytu způsobené degradací, modifikací nebo zpětným vyloučení z buňky, dále afinitu vlastního senzoru ke sledované sloučenině. Zvýšení citlivosti může být dosaženo například použitím většího objemu vzorku, ze kterého buňky samy vychytávají analyt nebo v případě ve vodě špatně rozpustných sloučenin přidáním povrchově aktivní látky

16 Tabulka 1. Analyty detekovatelné bioreportéry s lux geny BTEX (benzen, toluen, ethylbenzen, xylen) trinitrotoluene zinek 2,4,6-Trichlorofenol naftalen nickel 2,4-dichlorofenol kyselina p-chlorobenzová železo 3-xylen salicylát olovo 4-chlorobenzoat organické peroxidy rtuť 4-nitrofenol aflatoxin B1 chromany 2,3-dichlorofenol hemolysin nitráty fenol p-cymen peroxid vodíku pentachlorofenol alginát amoniak trichloroethylén laktony N-acyl homoserinu tepelný šok PCBs tetracyklin γ-záření chlorodibromomethan kobalt ultrazvuk chloroform kadmium UV světlo isopropyl benzen měď poškození DNA Citlivost bakteriálních bioreportérů, která obvykle nepřesahuje obvykle 0,1 µm, je nízká pokud ji srovnáváme s chromatografickými metodami (GC-MS, LC-MC), které mohou dosahovat selektivní detekce na úrovni ng/l [3]. Výhody celobuněčných senzorů jsou, že není zapotřebí extrakce a zakoncentrování vzorku, a že koncentrace analytu detekovaná živým biosensorem lépe odpovídá jeho biologické dostupnosti. Dále, použití bioreportérů může být zvláště výhodné při detekci na znečištěných lokalitách, kde se obvykle nachází směs různých sloučenin, protože bioreportéry zpravidla

17 detekují skupiny příbuzných látek spíše než jednotlivé chemikálie [4]. V neposlední řadě detekce xenobiotic pomocí bioreportérů je podstatně levnější než chemická analýza. V dané lokalitě je potom realné analyzovat více vzorků a tak přesněji určit polohu znečištěných míst. Pokud jsou buňky bioreportéru pevně spojeny s přenašečem signálu, má tento biosensor výhodu i v tom, že může být použit pro kontinuální on-line detekci ve vodě nebo ve vzdálených a těžko přístupných lokalitách. V současnosti jsou dostupné integrované obvody a další elektro-optické součástky, které umožňují konstrukci čipu s imobilizovaným bioluminiscenčním bioreportérem jehož signál je bezdrátově přenášen nebo lokalizován na kilometrovou vzdálenost. Vzdálené monitorování fluorescence, změny barvy nebo elektrochemického signálu vyžaduje navíc zdroj energie nebo světla v místě detekce. Použití jediné buňky jako miniaturního senzoru se zatím ukázalo jako nevhodné, protože klonované bakteriální populace jsou vždy fenotypově a genotypově heterogenní [6]. Použití bioreportérů je a bude omezeno tím, že živé mikroorganismy potřebují zajistit podmínky pro přežití; teplotu, vlhkost, ph, přísun kyslíku a nutrietů. Čas potřebný pro transport analytu v buňce a expresy proteinů odpovědných za produkci biologického signálu prodlužuje rychlost odezvy (produkci detekovatelného signálu) na desítky minut. Při konstrukci bakteriálních senzorů je proto nutné, kromě genetického inženýrství, věnovat pozornost i jejich trvanlivosti a skladovatelnosti. Pro stabilizaci bakteriálních biosenzorů bylo použito lyofylizace, vakuové sušení, kontinuální kultivace a enkapsulace do organických i anorganických polymerů [5]. Každá z uvedených metod má své výhody a nevýhody. Lyofylizace je drahý ale technologicky dobře zvládnutý proces. Vakuové sušení je sice levnější ale méně šetrné vůči mikroorganismům. Kontinuální kultivace zajišťuje nejlépe stálou a vysokou koncentraci čerstvých aktivních buněk ale je náročná na obsluhu a je ohrožována kontaminací a genetickým posunem. Enkapsulace do organických polymeru je šetrný proces ale dobré podmínky pro růst bakterii často vedou k jejich úniku z enkapsulátu. Enkapsulace do anorganického polymerů fixuje bakterie v chemicky stálé a opticky transparentí matrici ale v průběhu imobilizace může dojít k poškození buněk vlivem změn ph, působením alkoholů uvolňujících se při gelaci a smrštěním gelu. Bylo pozorováno dlouhodobé přežívání buněk (měsíce) ale zatím není známo, zda se buňky rozmnožují pouze na povrchu nebo i uvnitř anorganického gelu

18 V současnosti je považováno za poměrně snadné připravit specifický bioreportér na bázi bakteriálního signálního řetězce, nicméně je prakticky nemožné úplně odpojit signální řetězec a reportérovou genovou expresy od celkového buněčného kontrolního mechanismu. Bioreportéry se dobře kultivují ale je většinou těžké je udžet ve stavu vhodném pro analytickou aplikaci kvůli nízké reprodukovatelnosti odezvy a skladovatelnosti. Nicméně bioluminiscenční bioreportéry byly již použity k polním pokusům a k detekci arsenu ve vodě [7, 8]. Literatura: 1. King, J.M.H., DiGrazia, P.M., Applegate, B., Burlage, R., Sanseverino, J., Dunbar, P., Larymer F., Sayler G.S. (1990) Rapid, sensitive bioluminescent reporter technology for naphthalene exposure and biodegradation. Science 249: Nivens D.E., McKnight T.E., Moser S.A., Osbourn S.J., Simpson M.L, Sayler G.S. (2004) Bioluminescent bioreporter integrated circuits: potentially small, rugged and inexpensive whole-cell biosensors for remote environmental monitoring. Journal of Applied Microbiology, 96: van der Meer J.R., Tropel D., Jaspers M.: (2004) Illuminating the detection chain of bacterial bioreporters. Environmental Microbiology: 6 (10), Trögl J., Kuncová G., Kubicová L., Pařík P., Hálová J., Demnerová K., Ripp S., Sayler G.S. (2007) Effect of Naphthalene and Salicylate Analogues on the Bioluminescence of Bioreporter Pseudomonas Fluorescens HK44. Folia Microbiol.: 52 (1), Bjerketorp J., Hakansson S., Belkin S., Jansson J.K. (2006) Advances in preservativ methods: keeping biosensor microorganisms alive and active. Current Opinion in Biotechnology: 17, Tecon R., van de Meer J.R. (2006) Information from single cell bacterial biosensors: chat is it good for? Current Opinion in Biotechnology: 17, Ripp S., Nivens D.E., Ahn Y., Werner C., Jarrell J., Easter J.O., Cox C.D., Burlage R.S., Sayler G.S. (2000) Controlled field Release of a Bioluminescent Genetically Engineered Microorganism for Bioremediation Process Monitoring and Control. Environ. Sci. Technol:. 34, Trang P.T., Berg M., Viet P.H., Van Mui N., van de Meer J.R. (2005) Bacterial bioassay for rapid and accurate analysis of arsenic in highly variable groundwater samples. Environ. Sci. Technol.: 39,

19 GENETICKÉ MODIFIKACE BUNĚČNÉ STĚNY KVASNIČNÉHO BIOSORBENTU Kotrba Pavel, Ruml Tomáš Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Ústav biochemie a mikrobiologie, Technická 3, Praha 6 Dejvice, ČR. e.mail: Biosorpce těžkých kovů na polysacharidech a dalších asociovaných biopolymerech a funkčních skupinách buněčných stěn bakterií, kvasinek, plísní, řas a chaluh prostřednictvím iontové výměny, chelatace, fyzikální adsorpce, mikroprecipitace a zachycení volného iontu v kapilárách matrice buněčné stěny, je považováno za slibný biotechnologický přístup pro odstraňování těžkých kovů z odpadních vod. 1, 2 Buněčná stěna S. cerevisiae je tvořena především vnitřní rigidní sítí β-1,3-glukanu a vnější plastickou vrstvou mannoproteinů, které vzájemně integrují β-1,6-glukan a chitin a jako minoritní složky dále obsahuje lipidy a pigmenty. Proteinové komponenty buněčné stěny, většinou kovalentně vázány glykosidovou vazbou na β-1,6-glukan prostřednictvím oligomannosylového zbytku glykosylfosfatidylinosotolové (GPI) kotvy 3, jsou bohatě O- a N-mannosylovány a cukerné komponenty jsou fosforylovány. Funkční skupiny, především karboxylové, acetimidové, fosfátové, hydroxylové, sulfhydrylové a aminoskupiny obsažené v biopolymerech buněčné stěny S. cerevisiae pak představují přirozené ligandy o různé afinitě k iontům kovů. 4 Řada modelových studií zaměřených na modifikace bakteriálních povrchů ukázala, že spektrum ligandů a biosorpční vlastnosti buněčné stěny lze ovlivnit zavedením (poly)peptidů schopných vázat těžké kovy. 5,6 Ukázali jsme například, že povrchová expozice CP peptidu (Gly-Cys-Gly-Cys-Pro-Cys-Gly-Cys-Gly) a HP peptidu (Gly-His-His-Pro-His-Gly) vede k několikanásobnému zvýšení přirozené schopnosti E. coli akumulovat Cd 2+ (lit. 7 ). CP peptid byl vybrán ze sady syntetických peptidů navržených pro vazbu Cd 2+ (lit. 8 ) a sekvence HP peptidu představuje motiv, který se vyskytuje v 1-3 násobných tandemních repeticích v sekvenci Histidine Rich Glycoproteinu krevní plasmy a vytváří stabilní koordinační sféry tranzitních kovů s afinitou klesající v řadě Cu 2+ >Zn 2+ >Ni 2+ >Cd 2+ >Co 2+ (lit. 9 ). Jako proteinová doména, pro kovalentní zakotvení nových vazebných míst pro kovy na kvasničném povrchu byla vybrána velmi dobře charakterizovaná 320 aminokyselinová C-koncová doména α-aglutininu 10, zde označovaná AGα1Cp. Byl konstruován fúzní gen MFα1-V5-AGα1C (Obr. 1A), kódující signální sekvenci α kopulačního faktoru (MFα1) pro

20 směrování proteinů do endoplazmatického retikula a následně na povrch kvasinky, 14-ti aminokyselinový V5 epitop paramyxoviru SV5 pro imunochemickou detekci a konečně AGα1Cp nesoucí signál pro připojení GPI kotvy. 11 Účinná konstitutivní exprese V5-AGα1Cp v buňkách S. cerevisiae W303 (MATa kmen neprodukující α-aglutinin), jeho expozice a kovalentní zakotvení na buněčné stěně byly potvrzeny imunochemicky (Obr. 1B,C). Důležitým výsledkem této analýzy bylo zjištění, že rekombinantní AGα1Cp je O- a především N-glykosylován (Obr. 1C) podobně jako u nativního α-aglutininu. 12 Na základě prvkové analýzy buněčných stěn 11 byl počet molekul V5-AGα1Cp na povrchu 1 buňky vypočten jako 4,5 10 6, což je hodnota souměřitelná s přirozenými 1, kopiemi u stěnového proteinu CWP2 (lit. 13 ). S ohledem na předchozí zkušenosti s expozicí peptidů na modelovém povrchu E. coli byly pro modifikace buněčné stěny S. cerevisiae zvoleny sekvence CP (dvě tandemní repetice CP2; [GCGCPCGC] 2 G) a HP (tři tandemní repetice HP3; [GHHPH] 3 G) peptidů. Další vybraný sekvenční motiv, NP peptid (MDCPTEEALIR), odpovídá konvenční sekvenci některých bakteriálních P1-ATPas, které exportují ionty kovů (především Pb 2+ ) z cytoplasmy, kde je motiv CxxEE považován za místo prvotní interakce iontu kovu s transportérem. 14 Byly konstruovány odpovídající N-terminální genetické fúze vybraných Obr. 1: Expresní vektory a imunochemická lokalizace V5-AGα1Cp (A) Schematické znázornění konstrukce expresních vektorů na bázi plasmidu p416gpd (lit. 20 ) (centromerový vektor [CEN6/ARSH4] s promotorem GPD glyceraldehyd-3-fosfát dehydrogenasy). (B) V5-AGα1Cp v buněčných stěnách S. cerevisiae W303 detekovaný pomocí anti-v5 protílátky. (C) Imunochemická detekce V5-AGα1Cp v extraktech z modifikovaných buněčných stěn. SDSe: nekovalentně vázaný podíl extrahovatelný SDS; LAMe: kovalentně vázaný protein extrahovatelný glukanasou laminarinasou; Endo-H: snížení molekulové hmotnosti V5-AGα1Cp z frakce LAMe po ošetření endoglykosidasou H indikující odštěpení větvených mannanů

Geneticky modifikované potraviny a krmiva

Geneticky modifikované potraviny a krmiva Geneticky modifikované potraviny a krmiva Co je to geneticky modifikovaný organismus (GMO)? Za GMO je považován organismus, s výjimkou člověka, jehož dědičná informace uložená v DNA byla změněna pomocí

Více

STUDIE GENOMON VÝSKYT GENETICKY MODIFIKOVANÝCH POTRAVIN V TRŽNÍ SÍTI V ČR V ROCE 2010. M. Mendlová, V. Ostrý, J. Ruprich

STUDIE GENOMON VÝSKYT GENETICKY MODIFIKOVANÝCH POTRAVIN V TRŽNÍ SÍTI V ČR V ROCE 2010. M. Mendlová, V. Ostrý, J. Ruprich STUDIE GENOMON VÝSKYT GENETICKY MODIFIKOVANÝCH POTRAVIN V TRŽNÍ SÍTI V ČR V ROCE 2010 M. Mendlová, V. Ostrý, J. Ruprich Státní zdravotní ústav v Praze Centrum zdraví, výživy a potravin Oddělení analýzy

Více

Obsah přednášky. 1) Zákon č. 78/2004 2) GMO ve světě 3) GMO v EU 4) Situace s nakládáním v ČR 5) Reakce zájmových skupin

Obsah přednášky. 1) Zákon č. 78/2004 2) GMO ve světě 3) GMO v EU 4) Situace s nakládáním v ČR 5) Reakce zájmových skupin Obsah přednášky 1) Zákon č. 78/2004 2) GMO ve světě 3) GMO v EU 4) Situace s nakládáním v ČR 5) Reakce zájmových skupin 2 Zákon č. 78/2004 Sb. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12.3.

Více

Nové směry v rostlinných biotechnologiích

Nové směry v rostlinných biotechnologiích Nové směry v rostlinných biotechnologiích Tomáš Moravec Ústav Experimentální Botaniky AV ČR Praha 2015-05-07 Praha Prvních 30. let transgenních rostlin * V roce 2014 byly GM plodiny pěstovány na ploše

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 2.4 GENETICKÉ MANIPULACE in vitro - nekonvenční techniky, kterými lze modifikovat rostlinný

Více

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Seminář Rostlinné biotechnologie kolem nás Božena Navrátilová LS 2014/2015 Seminář

Více

Činnost a aktivity zdravotníků v oblasti klonování a GMO

Činnost a aktivity zdravotníků v oblasti klonování a GMO Konference ZV PS ČR Klonování a GMO dne 7. 5. 2015 v Praze Činnost a aktivity zdravotníků v oblasti klonování a GMO Vladimír Ostrý Státní zdravotní ústav v Praze Centrum zdraví, výživy a potravin v Brně

Více

Jméno: Martin Dočkal Datum: 26. 9. 2010 Referát na téma: GMO Geneticky modifikované organismy Geneticky modifikované organismy Člověk je od přírody pohodlný a má velkou dávku fantazie. Aby nemusel měnit

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován

Více

SSOS_ZE_2.14 Ekologické zemědělství

SSOS_ZE_2.14 Ekologické zemědělství Číslo a název projektu Číslo a název šablony CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT DUM číslo a název SSOS_ZE_2.14

Více

Rezidua pesticidů v potravinách, maximální limity reziduí a jejich dodržování a kontrola. Karel Pepperný Státní zdravotní ústav

Rezidua pesticidů v potravinách, maximální limity reziduí a jejich dodržování a kontrola. Karel Pepperný Státní zdravotní ústav Rezidua pesticidů v potravinách, maximální limity reziduí a jejich dodržování a kontrola Karel Pepperný Státní zdravotní ústav Rezidua pesticidů Účinné látky, jejich metabolity a reakční a rozkladné produkty,

Více

Molekulární biotechnologie č.8. Produkce heterologního proteinu v eukaryontních buňkách

Molekulární biotechnologie č.8. Produkce heterologního proteinu v eukaryontních buňkách Molekulární biotechnologie č.8 Produkce heterologního proteinu v eukaryontních buňkách Eukaryontní buňky se využívají v případě, když Eukaryontní proteiny syntetizované v baktériích postrádají biologickou

Více

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

OBSAH 1 ÚVOD... 7. 1.1 Výrobek a materiál... 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu... 8 2 ZDROJE DŘEVA... 13

OBSAH 1 ÚVOD... 7. 1.1 Výrobek a materiál... 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu... 8 2 ZDROJE DŘEVA... 13 OBSAH 1 ÚVOD................................................. 7 1.1 Výrobek a materiál........................................ 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu..................... 8 2

Více

VYUŢITÍ GENETICKY MODIFIKOVANÝCH ROSTLIN PRO REMEDIACI KONTAMINOVANÝCH ZEMIN

VYUŢITÍ GENETICKY MODIFIKOVANÝCH ROSTLIN PRO REMEDIACI KONTAMINOVANÝCH ZEMIN VYUŢITÍ GENETICKY MODIFIKOVANÝCH ROSTLIN PRO REMEDIACI KONTAMINOVANÝCH ZEMIN Martina Nováková, Martina Macková, Jan Fišer, Jáchym Šuman, Veronika Kurzawová, Tomáš Macek suram@vscht.cz Vysoká škola chemicko-technologická

Více

Monitoring cizorodých látek

Monitoring cizorodých látek Monitoring cizorodých látek Ministerstvo zemědělství ČR Ing. Jitka Götzová ředitelka odboru bezpečnosti potravin Ministerstvo zemědělství ČR SAS Roadshow 2014 Veřejný sektor 15. 10. 2014 Praha Znepokojující

Více

Vliv pěstebních postupů na výživovou hodnotu potravin doc. Ing. Lenka Kouřimská, Ph.D.

Vliv pěstebních postupů na výživovou hodnotu potravin doc. Ing. Lenka Kouřimská, Ph.D. Vliv pěstebních postupů na výživovou hodnotu potravin doc. Ing. Lenka Kouřimská, Ph.D. Katedra kvality zemědělských produktů, Česká zemědělská univerzita v Praze Produkční systémy Konvenční Integrované

Více

AEROBNÍ MIKROORGANISMY UMOŽŇUJÍCÍ BIOREMEDIACI PŮDNÍ MATRICE KONTAMINOVANÉ TCE, DCE

AEROBNÍ MIKROORGANISMY UMOŽŇUJÍCÍ BIOREMEDIACI PŮDNÍ MATRICE KONTAMINOVANÉ TCE, DCE AEROBNÍ MIKROORGANISMY UMOŽŇUJÍCÍ BIOREMEDIACI PŮDNÍ MATRICE KONTAMINOVANÉ TCE, DCE M. Minařík, M. Sotolářová 1), J. Masák 2), A. Čejková 2), M. Pohludka 2), M. Siglová 2), V. Jirků 2), 1) EPS, spol. s

Více

Dozor nad potravinami

Dozor nad potravinami Hejmalová Michaela Dozor nad potravinami Úřední kontroly v celém potravinovém řetězci od prvovýroby až po prodej spotřebiteli provádějí příslušné orgány státního dozoru (dozorové orgány) v působnosti:

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_04_BUŇKA 1_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Systém zajištění bezpečnosti potravin

Systém zajištění bezpečnosti potravin Systém zajištění bezpečnosti potravin Ing. Jitka Götzová Světový den výživy Praha 20.10.2015 bezpečnost potravin je základním principem evropské potravinové politiky, který zaručuje ochranu zdraví spotřebitelů

Více

Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055. Exkurze Biofarma JURÉ. (Pracovní list)

Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055. Exkurze Biofarma JURÉ. (Pracovní list) Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055 Exkurze Biofarma JURÉ (Pracovní list) Označení: EU-Inovace-Ex-Př-07 Předmět: Přírodopis Cílová skupina: 6. - 9. třída

Více

Doprovodný materiál k práci s přípravným textem Biologické olympiády 2014/2015 pro soutěžící a organizátory kategorie B

Doprovodný materiál k práci s přípravným textem Biologické olympiády 2014/2015 pro soutěžící a organizátory kategorie B Doprovodný materiál k práci s přípravným textem Biologické olympiády 2014/2015 pro soutěžící a organizátory kategorie B Níže uvedené komentáře by měly pomoci soutěžícím z kategorie B ke snazší orientaci

Více

Mikrobiologické požadavky. Kamila Míková

Mikrobiologické požadavky. Kamila Míková Mikrobiologické požadavky Kamila Míková Mikrobiologické požadavky Do r. 2006 národní legislativy (Vyhláška č. 294/1997 Sb. ve znění novely č. 132/2004 Sb.) dnes ČSN 56 9609 Dnes Nařízení komise o mikrobiologických

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - půda V této kapitole se dozvíte: Jak vznikla půda. Nejvýznamnější škodliviny znečištění půd. Co je to

Více

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování

Více

Geneticky modifikované organismy

Geneticky modifikované organismy Geneticky modifikované organismy Ivo Frébort KBC/BAM Klonování a genetické modifikace Sci-fi Skutečnost Dolly the Sheep Genetické modifikace a baktérií a kvasinek - Běžná praxe Nadexprese proteinů Velkoobjemové

Více

Rostlinná výroba a Cross Compliance Příprava na kontrolu SZPI

Rostlinná výroba a Cross Compliance Příprava na kontrolu SZPI Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Rostlinná výroba a Cross Compliance Příprava na kontrolu SZPI Podklady pro školení Říjen 2013 PV-Agri s.r.o., 2013 http://www.pvagri.cz

Více

analýza dat a interpretace výsledků

analýza dat a interpretace výsledků Genetická transformace bakterií III analýza dat a interpretace výsledků Předmět: Biologie ŠVP: Prokaryotní organismy, genetika Doporučený věk žáků: 16-18 let Doba trvání: 45 minut Specifické cíle: analyzovat

Více

CHEMICKÁ A BIOLOGICKÁ KOROZE STAVEBNÍCH HMOT... Biologická koroze (biokoroze) obecně Základní pojmy, členění, charakteristika Podmínky pro působení

CHEMICKÁ A BIOLOGICKÁ KOROZE STAVEBNÍCH HMOT... Biologická koroze (biokoroze) obecně Základní pojmy, členění, charakteristika Podmínky pro působení CHEMICKÁ A BIOLOGICKÁ KOROZE STAVEBNÍCH HMOT... Biologická koroze (biokoroze) obecně Základní pojmy, členění, charakteristika Podmínky pro působení biodeteriogenů Biokoroze stavebních materiálů Vznik a

Více

Energetický metabolizmus buňky

Energetický metabolizmus buňky Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie

Více

FLUORESCENČNÍ MIKROSKOP

FLUORESCENČNÍ MIKROSKOP FLUORESCENČNÍ MIKROSKOP na gymnáziu Pierra de Coubertina v Táboře Pavla Trčková, kabinet Biologie, GPdC Tábor Co je fluorescence Fluorescence je jev spočívající v tom, že některé látky (fluorofory) po

Více

Látka toxická pro mikroorganismy a vyšší živočichy i v nízké koncentraci. Do prostředí se dostává: Používá se například:

Látka toxická pro mikroorganismy a vyšší živočichy i v nízké koncentraci. Do prostředí se dostává: Používá se například: Látka toxická pro mikroorganismy a vyšší živočichy i v nízké koncentraci. Do prostředí se dostává: při rozkladu organických zbytků lesních požárech většina má průmyslový původ Používá se například: při

Více

Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru

Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru Výzkumný záměr: Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu Studium polních plodin v souvislosti

Více

FYTOREMEDIACE LÉČIV A JEJICH REZIDUÍ

FYTOREMEDIACE LÉČIV A JEJICH REZIDUÍ FYTOREMEDIACE LÉČIV A JEJICH REZIDUÍ Petr Soudek Ústav experimentální botaniky Akademie věd ČR Centralizovaný rozvojový projekt MŠMT č. C29: Integrovaný systém vzdělávání v oblasti výskytu a eliminace

Více

GENETICKY MODIFIKOVANÉ

GENETICKY MODIFIKOVANÉ GENETICKY MODIFIKOVANÉ ROSTLINY (GMR) Lukáš Fischer Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK Geny základ vlastností organismů Změny genetické informace rostlin a definice genetické modifikace dle

Více

Fakulta životního prostředí v Ústí nad Labem. Pokročilé metody studia speciace polutantů. (prozatímní učební text, srpen 2012)

Fakulta životního prostředí v Ústí nad Labem. Pokročilé metody studia speciace polutantů. (prozatímní učební text, srpen 2012) Fakulta životního prostředí v Ústí nad Labem Pokročilé metody studia speciace polutantů (prozatímní učební text, srpen 2012) Obsah kurzu: 1. Obecné strategie speciační analýzy. a. Úvod do problematiky

Více

Problematika dioxinů v krmivech. Miroslav Vyskočil

Problematika dioxinů v krmivech. Miroslav Vyskočil Problematika dioxinů v krmivech Miroslav Vyskočil Obsah prezentace Dioxiny vznik, výskyt, dopady Dioxiny v potravinovém řetězci Nařízení Komise 225/2012 Kontrola přítomnosti dioxinů vkrmivech Dioxiny Dioxiny

Více

GENOTOXICITA A ZMĚNY V GENOVÉ EXPRESI

GENOTOXICITA A ZMĚNY V GENOVÉ EXPRESI GENOTOXICITA A ZMĚNY V GENOVÉ EXPRESI INDUKOVANÉ PŮSOBENÍM ORGANICKÝCH LÁTEK Z PRACHOVÝCH ČÁSTIC V OVZDUŠÍ Kateřina Hanzalová Oddělení genetické ekotoxikologie Ústav experimentální medicíny AV ČR v.v.i.

Více

VÝZNAM NĚKTERÝCH FAKTORŮ PREANALYTICKÉ FÁZE V MOLEKULÁRNÍ BIOLOGII

VÝZNAM NĚKTERÝCH FAKTORŮ PREANALYTICKÉ FÁZE V MOLEKULÁRNÍ BIOLOGII VÝZNAM NĚKTERÝCH FAKTORŮ PREANALYTICKÉ FÁZE V MOLEKULÁRNÍ BIOLOGII Plíšková L., Hrochová K., Kutová R. Ústav klinické biochemie a diagnostiky FN Hradec Králové PREANALYTICKÁ FÁZE V MOLEKULÁRNÍ BIOLOGII

Více

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA Agr.Dr. Josef Dlouhý, Prof.h.c. j.f.dlouhy@gmail.com Problémy konvenčního zemědělství: závislost na fosilní energii závislost na

Více

Revidované referenční hodnoty pro sledované toxické prvky v krvi a moči české populace

Revidované referenční hodnoty pro sledované toxické prvky v krvi a moči české populace Revidované referenční hodnoty pro sledované toxické prvky v krvi a moči české populace Andrea Krsková Humánní biomonitoring současný stav a perspektivy SZÚ, 23. 11. 2011 Úvod v životním prostředí se vyskytuje

Více

APLIKACE FOTOAKTIVNÍCH NÁTĚRŮ S FTALOCYANINY PRO ZVÝŠENÍ KVALITY PROSTŘEDÍ ÚPRAVEN PITNÉ VODY

APLIKACE FOTOAKTIVNÍCH NÁTĚRŮ S FTALOCYANINY PRO ZVÝŠENÍ KVALITY PROSTŘEDÍ ÚPRAVEN PITNÉ VODY APLIKACE FOTOAKTIVNÍCH NÁTĚRŮ S FTALOCYANINY PRO ZVÝŠENÍ KVALITY PROSTŘEDÍ ÚPRAVEN PITNÉ VODY Jaroslav Lev 1, Jana Říhová Ambrožová 2, Marie Karásková 3, Lubomír Kubáč 3, Jiří Palčík 1, Marek Holba 1,4

Více

326/2004 Sb. ZÁKON. ze dne 29. dubna 2004. o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů

326/2004 Sb. ZÁKON. ze dne 29. dubna 2004. o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů 326/2004 Sb. ZÁKON ze dne 29. dubna 2004 o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů ve znění zákonů č. 626/2004 Sb., č. 444/2005 Sb., č. 131/2006 Sb., č. 230/2006 Sb., č. 189/2008

Více

Metodický list č. 1. TÉMA: Ekologicky šetrné zemědělství PĚSTOVÁNÍ ROSTLIN. Ochrana krajiny

Metodický list č. 1. TÉMA: Ekologicky šetrné zemědělství PĚSTOVÁNÍ ROSTLIN. Ochrana krajiny 32 TÉMA: Cíl: uvědomit si vazby mezi zemědělstvím, přírodou a životním prostředím, seznámit žáky s prioritami současné zemědělské výroby v souladu s ochranou životního prostředí Základní pojmy: meliorace,

Více

DUM VY_52_INOVACE_12CH33

DUM VY_52_INOVACE_12CH33 Základní škola Kaplice, Školní 226 DUM VY_52_INOVACE_12CH33 autor: Kristýna Anna Rolníková období vytvoření: říjen 2011 duben 2012 ročník, pro který je vytvořen: 9. vzdělávací oblast: vzdělávací obor:

Více

Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník

Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Chemie. Mezipředmětové přesahy a

Více

Mykologická analýza potravin

Mykologická analýza potravin Mykologická analýza potravin a. Souhrn V roce 2010 byl zahájen druhý dvouletý cyklus nově uspořádaného Monitoringu dietární expozice člověka a tím i pozměněného projektu "MYKOMON". Vzhledem k detailnějšímu

Více

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318 Obor: 29 42 M / 01 Analýza potravin Třída: AN4A Období: jaro 2013 Profilová část maturitní zkoušky 1. Povinná volitelná zkouška

Více

Aktuální situace v právních předpisech týkajících se biologicky rozložitelných odpadů, zvážení možnosti podpory odbytu kompostů vyrobených z BRKO

Aktuální situace v právních předpisech týkajících se biologicky rozložitelných odpadů, zvážení možnosti podpory odbytu kompostů vyrobených z BRKO Aktuální situace v právních předpisech týkajících se biologicky rozložitelných odpadů, zvážení možnosti podpory odbytu kompostů vyrobených z BRKO Odpadové dny 2010 Mendlova univerzita, Brno 23.9.2010 Bc.

Více

Mikrobiologické zkoumání potravin. Zákonitosti růstu mikroorganismů v přírodním prostředí, vliv fyzikálních faktorů na růst mikroorganismů

Mikrobiologické zkoumání potravin. Zákonitosti růstu mikroorganismů v přírodním prostředí, vliv fyzikálních faktorů na růst mikroorganismů Mikrobiologické zkoumání potravin Zákonitosti růstu mikroorganismů v přírodním prostředí, vliv fyzikálních faktorů na růst mikroorganismů Potravinářská mikrobiologie - historie 3 miliardy let vývoj prvních

Více

Magnetické částice, izolace a detekce chřipky (hemaglutininu)

Magnetické částice, izolace a detekce chřipky (hemaglutininu) Název: Magnetické částice, izolace a detekce chřipky (hemaglutininu) Školitel: Ludmila Krejčová, MVDr. Datum: 7.11. 2013 Reg.č.projektu: CZ.1.07/2.4.00/31.0023 Název projektu: Partnerská síť centra excelentního

Více

BÍLKOVINY HLÍZ BRAMBOR

BÍLKOVINY HLÍZ BRAMBOR Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích ZEMĚDĚLSKÁ FAKULTA BÍLKOVINY HLÍZ BRAMBOR jejich izolace a možnosti uplatnění Jan Bárta a kol. 19. května 2015, České Budějovice Kancelář transferu technologií

Více

Ministerstvo zemědělství Veřejná soutěž KUS 2014

Ministerstvo zemědělství Veřejná soutěž KUS 2014 Ministerstvo zemědělství Veřejná soutěž KUS 2014 Odůvodnění změn v pořadí projektů doporučených Programovou komisí Ministerstva zemědělství k financování ve veřejné soutěži programu Komplexní udržitelné

Více

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Sucho a degradace půd v České republice - 2014 Brno 7. 10. 2014 Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Vodní provoz polních plodin Ing. Jana Klimešová Ing. Tomáš Středa, Ph.D. Mendelova

Více

Aplikace výsledků projektu by měla vést ke zlepšení legislativy Evropské unie v oblasti regulace motorových emisí.

Aplikace výsledků projektu by měla vést ke zlepšení legislativy Evropské unie v oblasti regulace motorových emisí. Představení projektu MEDETOX Jan Topinka 1, Michal Vojtíšek 2 1 Ústav experimentální medicíny AV ČR, v.v.i., jtopinka@biomed.cas.cz ; 2 Technická univerzita v Liberci Předmětem mezioborového projektu MEDETOX

Více

BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV

BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV VÍT MATĚJŮ, ENVISAN-GEM, a.s., Biotechnologická divize, Budova VÚPP, Radiová 7, 102 31 Praha 10 envisan@grbox.cz ZEMĚDĚLSKÉ ODPADY Pod pojmem zemědělské

Více

Úloha protein-nekódujících transkriptů ve virulenci patogenních bakterií

Úloha protein-nekódujících transkriptů ve virulenci patogenních bakterií Téma bakalářské práce: Úloha protein-nekódujících transkriptů ve virulenci patogenních bakterií Nové odvětví molekulární biologie se zabývá RNA molekulami, které se nepřekládají do proteinů, ale slouží

Více

1 Evropské dokumenty ve vztahu k požární ochraně

1 Evropské dokumenty ve vztahu k požární ochraně 1 Evropské dokumenty ve vztahu k požární ochraně 1.1 Úvod V roce 1985 byl v ES zahájen proces sjednocení postupů při hodnocení výrobků. Aby mohly být výrobky takto jednotně hodnoceny, je zapotřebí znát

Více

Zpráva o postupu projektu TA03010189

Zpráva o postupu projektu TA03010189 Zpráva o postupu projektu TA03010189 Efektivní separace Laktoferinu z kravského mléka Vypracovalo: Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů, 2014 V rámci spolupráce s Regionálním centrem

Více

Abiotický stres - sucho

Abiotický stres - sucho FYZIOLOGIE STRESU Typy stresů Abiotický (vliv vnějších podmínek) sucho, zamokření, zasolení půd, kontaminace prostředí toxickými látkami, chlad, mráz, vysoké teploty... Biotický (způsobený jiným druhem

Více

Požadavky kladené na úřední laboratoře v oblasti kontroly potravin

Požadavky kladené na úřední laboratoře v oblasti kontroly potravin SZPI Požadavky kladené na úřední laboratoře v oblasti kontroly potravin Petr Cuhra (VŠCHT, 1.2.2013) Státní zemědělská a potravinářská inspekce Za Opravnou 6, Praha 5, petr.cuhra@szpi.gov.cz www.szpi.gov.cz

Více

Přehled základní potravinářské legislativy ČR

Přehled základní potravinářské legislativy ČR Tab. č.: 118 Přehled základní potravinářské legislativy ČR A. Zákony 1 Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích ve znění pozdějších předpisů - zákonů č. 166/1999 Sb., č. 119/2000 Sb.,

Více

10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách

10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách 10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách Extrémní půdy: Kyselé Alkalické Zasolené Kontaminované těžkými kovy Kyselé půdy Procesy vedoucí k acidifikaci (abnormálnímu okyselení): Zvětrávání hornin

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 67.100.99, 07.100.30 2004 Jogurt - Identifikace charakteristických mikroorganismů - (Lactobacillus delbrueckii subsp. bulgaricus a Streptococcus thermophilus) ČSN ISO 9232 57

Více

Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316

Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316 Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316 Tradice šlechtění šlechtění zlepšování pěstitelsky, technologicky a spotřebitelsky významných vlastností

Více

BAKTERIÁLNÍ GENETIKA. Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc.

BAKTERIÁLNÍ GENETIKA. Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc. BAKTERIÁLNÍ GENETIKA Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc. -dědičnost u baktérií principiálně stejná jako u komplexnějších organismů -genom haploidní a značně menší Bakteriální genom

Více

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : CHEMIE Ročník: 1.ročník a kvinta Obecná Bezpečnost práce Názvosloví anorganických sloučenin Zná pravidla bezpečnosti práce a dodržuje je.

Více

Potravinářské aplikace

Potravinářské aplikace Potravinářské aplikace Nanodisperze a nanokapsle Funkční složky (např. léky, vitaminy, antimikrobiální prostředky, antioxidanty, aromatizující látky, barviva a konzervační prostředky) jsou základními složkami

Více

Aplikace nových poznatků z oblasti výživy hospodářských zvířat do běžné zemědělské praxe

Aplikace nových poznatků z oblasti výživy hospodářských zvířat do běžné zemědělské praxe Výživa zvířat a její vliv na užitkovost a zdraví zvířete ODBORNÝ SEMINÁŘ v rámci projektu Aplikace nových poznatků z oblasti výživy hospodářských zvířat do běžné zemědělské praxe Za podpory Ministerstva

Více

Veronika Janů Šárka Kopelentová Petr Kučera. Oddělení alergologie a klinické imunologie FNKV Praha

Veronika Janů Šárka Kopelentová Petr Kučera. Oddělení alergologie a klinické imunologie FNKV Praha Veronika Janů Šárka Kopelentová Petr Kučera Oddělení alergologie a klinické imunologie FNKV Praha interakce antigenu s protilátkou probíhá pouze v místech epitopů Jeden antigen může na svém povrchu nést

Více

Zdrojem je mrna. mrna. zpětná transkriptáza. jednořetězcová DNA. DNA polymeráza. cdna

Zdrojem je mrna. mrna. zpětná transkriptáza. jednořetězcová DNA. DNA polymeráza. cdna Obsah přednášky 1) Klonování složených eukaryotických genů 2) Úprava rekombinantních genů 3) Produkce rekombinantních proteinů v expresních systémech 4) Promotory 5) Vektory 6) Reportérové geny Zdrojem

Více

Molekulární diagnostika

Molekulární diagnostika Molekulární diagnostika Odry 11. 11. 2010 Michal Pohludka, Ph.D. Buňka základní jednotka živé hmoty Všechny v současnosti známé buňky se vyvinuly ze společného předka, tedy buňky, která žila asi před 3,5-3,8

Více

Zpráva Dopady kombinovaného použití Lignohumátu a sulfuron-metylu na plevelné rostliny a jarní ječmen

Zpráva Dopady kombinovaného použití Lignohumátu a sulfuron-metylu na plevelné rostliny a jarní ječmen Zpráva Dopady kombinovaného použití Lignohumátu a sulfuron-metylu na plevelné rostliny a jarní ječmen Autor a zpravodaj: postgraduální student Státní zemědělské univerzity v Petrohradu, S.S. Skrenževsky

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vyučovací předmět: Chemie. Třída: kvarta. Očekávané výstupy. Poznámky. Přesahy. Průřezová témata.

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vyučovací předmět: Chemie. Třída: kvarta. Očekávané výstupy. Poznámky. Přesahy. Průřezová témata. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Chemie Třída: kvarta Očekávané výstupy Vysvětlí pojmy oxidace, redukce, oxidační činidlo, redukční činidlo Rozliší redoxní rovnice od neredoxních

Více

SLEDOVÁNÍ VÝSKYTU GENOTOXICKÝCH LÁTEK V POVODÍ ŘEKY SVRATKY V SOUVISLOSTI S URANOVÝM PRŮMYSLEM

SLEDOVÁNÍ VÝSKYTU GENOTOXICKÝCH LÁTEK V POVODÍ ŘEKY SVRATKY V SOUVISLOSTI S URANOVÝM PRŮMYSLEM SLEDOVÁNÍ VÝSKYTU GENOTOXICKÝCH LÁTEK V POVODÍ ŘEKY SVRATKY V SOUVISLOSTI S URANOVÝM PRŮMYSLEM Jana Badurová, Hana Hudcová, Radoslava Funková, Helena Mojžíšková, Jana Svobodová Toxikologická rizika spojená

Více

MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně

MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně MIKROORGANISMY A OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘED EDÍ Ústav inženýrstv enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně Důvody využívání mikroorganismů v procesech ochrany životního prostřed edí jsou prakticky všudypřítomné

Více

Praktický kurz Monitorování hladiny metalothioneinu po působení iontů těžkých kovů Vyhodnocení měření

Praktický kurz Monitorování hladiny metalothioneinu po působení iontů těžkých kovů Vyhodnocení měření Laboratoř Metalomiky a Nanotechnologií Praktický kurz Monitorování hladiny metalothioneinu po působení iontů těžkých kovů Vyhodnocení měření Vyučující: Ing. et Ing. David Hynek, Ph.D., Prof. Ing. René

Více

Geneticky modifikované rostliny - proč je potřebujeme a jak je získáváme

Geneticky modifikované rostliny - proč je potřebujeme a jak je získáváme Geneticky modifikované rostliny - proč je potřebujeme a jak je získáváme Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc. ÚMBR BC AV ČR,v.v.i. & katedra genetiky PřF JU Branišovská 31, 370 05 České Budějovice GM crops

Více

Úvod do potravinářské legislativy Lekce 7-1: mikrobiologické požadavky na potraviny

Úvod do potravinářské legislativy Lekce 7-1: mikrobiologické požadavky na potraviny Úvod do potravinářské legislativy Lekce 7-1: mikrobiologické požadavky na potraviny Ústav analýzy potravin a výživy prof. ing. Vladimír Kocourek, CSc. a doc. ing. Kamila Míková, CSc. Praha, 2013 Legislativa

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0763 Název školy SOUpotravinářské, Jílové u Prahy, Šenflukova 220 Název materiálu INOVACE_32_Sur. 3/01/01/13 Autor Ing. Eva Hrušková Obor; předmět,

Více

ANALYTICKÉ ZKUŠEBNICTVÍ

ANALYTICKÉ ZKUŠEBNICTVÍ Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský ANALYTICKÉ ZKUŠEBNICTVÍ DEN ZEMĚDĚLSKÉHO ZKUŠEBNICTVÍ, LÍPA, 12.7.2012 Základní legislativa Zákon č. 147/2002 Sb. ze dne 20. března 2002 o Ústředním kontrolním

Více

Text zpracovala Mgr. Taťána Štosová, Ph.D PŘÍRODNÍ LÁTKY

Text zpracovala Mgr. Taťána Štosová, Ph.D PŘÍRODNÍ LÁTKY Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Text zpracovala Mgr. Taťána Štosová, Ph.D PŘÍRODNÍ LÁTKY Obsah 1 Úvod do problematiky přírodních látek... 2 2 Vitamíny... 2 2.

Více

BAKTERIÁLNÍ REZISTENCE

BAKTERIÁLNÍ REZISTENCE BAKTERIÁLNÍ REZISTENCE Petr Zouhar, Fyziologický ústav AV ČR, v. v. i.; UK v Praze, PřF, Katedra fyziologie V této úloze se v hrubých rysech seznámíte s některými metodami používanými v běžné molekulárně

Více

JIC, zájmové sdružení právnických osob Brno, U Vodárny 2, PSČ 616 00 tel. +420 511 205 330 fax +420 541 143 011 e-mail jic@jic.cz www.jic.

JIC, zájmové sdružení právnických osob Brno, U Vodárny 2, PSČ 616 00 tel. +420 511 205 330 fax +420 541 143 011 e-mail jic@jic.cz www.jic. JIC, zájmové sdružení právnických osob Brno, U Vodárny 2, PSČ 616 00 tel. +420 511 205 330 fax +420 541 143 011 e-mail jic@jic.cz www.jic.cz zprostředkovávání zaměstnanců na pracovní pozice v top, nižším

Více

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy. BÍLKOVINY Bílkoviny jsou biomakromolekulární látky, které se skládají z velkého počtu aminokyselinových zbytků. Vytvářejí látkový základ života všech organismů. V tkáních vyšších organismů a člověka je

Více

Bílkoviny a rostlinná buňka

Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny Rostliny --- kontinuální diferenciace vytváření orgánů: - mitotická dělení -zvětšování buněk a tvorba buněčné stěny syntéza bílkovin --- fotosyntéza syntéza bílkovin

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Obecná biologie rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje se v daném přehledu vývoje organismů

Více

Průmyslová mikrobiologie a genové inženýrství

Průmyslová mikrobiologie a genové inženýrství Průmyslová mikrobiologie a genové inženýrství Nepatogenní! mikroorganismus (virus, bakterie, kvasinka, plíseň) -kapacita produkovat žádaný produkt -relativně stabilní růstové charakteristiky Médium -substrát

Více

Provázanost zkušebnictví, výzkumu a vzdělávání v praxi

Provázanost zkušebnictví, výzkumu a vzdělávání v praxi Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Provázanost zkušebnictví, výzkumu a vzdělávání v praxi doc. Ing. Pavel Ryant, Ph.D. Den zemědělského zkušebnictví strana 1 Osnova Mendelova univerzita v roce

Více

Rostlinolékařský portál

Rostlinolékařský portál Rostlinolékařský portál pomocník zemědělce Jan Juroch Mendel-Info 2014, Žabčice 13.02.2014 Integrovaná ochrana rostlin Legislativa (Směrnice, zákon, vyhláška, národní akční plán Rostlinolékařský portál

Více

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318 Obor: 29 42 M / 01 Analýza potravin Třída: AN4A Období: jaro 2014 Profilová část maturitní zkoušky 1. povinná volitelná zkouška

Více

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9 Obsah 5 Obsah Úvod... 9 1. Základy výživy rostlin... 11 1.1 Rostlinné živiny... 11 1.2 Příjem živin rostlinami... 12 1.3 Projevy nedostatku a nadbytku živin... 14 1.3.1 Dusík... 14 1.3.2 Fosfor... 14 1.3.3

Více

POŽADAVKY NA KVALITU SUROVIN PRO WELLNESS GASTRONOMII

POŽADAVKY NA KVALITU SUROVIN PRO WELLNESS GASTRONOMII POŽADAVKY NA KVALITU SUROVIN PRO WELLNESS GASTRONOMII Měli bychom dbát nejen na nutriční hodnotu stravy, ale i na mikrobiologickou a chemickou čistotu! V současnosti se celkem dbá na základní hygienické

Více

Vědecký výbor pro potraviny

Vědecký výbor pro potraviny Vědecký výbor pro potraviny Klasifikace: Draft Pro vnitřní potřebu VVP Oponovaný draft Pro vnitřní potřebu VVP Finální dokument Pro oficiální použití Deklasifikovaný dokument X Pro veřejné použití Název

Více

GMO můžeme to jíst? Pravda, lži a geny

GMO můžeme to jíst? Pravda, lži a geny GMO můžeme to jíst? Pravda, lži a geny Jaroslav Petr VÚŽV v.v.i. ČZU Praha Giles-Eric Seralini GM kukuřice vyvolává nádory EFSA odmítla Novináři dostali tiskovou zprávu nesměli ji konzultovat Corporateeurope.org

Více

Biologická léčiva. Co jsou to biosimilars a jak se vyrábějí. Michal Hojný

Biologická léčiva. Co jsou to biosimilars a jak se vyrábějí. Michal Hojný Biologická léčiva Co jsou to biosimilars a jak se vyrábějí Michal Hojný Zadání Jsou to opravdu generické kopie originálů? Jsou tam nějaká nebezpečí při výrobě? Jsou ty léky úplně stejné? Jak těžké je vyrobit

Více

Mykologická analýza potravin

Mykologická analýza potravin Mykologická analýza potravin a. Souhrn Rok 2009 byl druhým rokem dvouletého monitorovacího období (2008-2009) nově uspořádaného Monitoringu dietární expozice člověka a tím i pozměněného projektu "MYKOMON".

Více

Přednáška probíhá v rámci projektu CZ.1.07/2.2.00/28.0302 Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace.

Přednáška probíhá v rámci projektu CZ.1.07/2.2.00/28.0302 Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace. Přednáška probíhá v rámci projektu CZ.1.07/2.2.00/28.0302 Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace. AF MENDELU 7.5.2013 Ing. Jiří Kolouch je specializovaný

Více