Podle vztahu ukazatelů, zahrnutých do soustavy, lze rozlišit různé druhy soustav poměrových ukazatelů:

Transkript

1 3.konzultace Soustavy ukazatelů Analýza finanční situace pomocí soustav ukazatelů patří k náročnějším rozborovým metodám. Zatímco rozdílové ukazatele postihují určitou oblast finanční situace podniku jedinou charakteristikou, která v sobě shrnuje vliv mnoha dílčích příčin, a poměrové ukazatele se zaměřují na jeden určitý aspekt finanční situace podniku, který měří poměrem zvolených charakteristik, umožňují soustavy ukazatelů shrnout dílčí aspekty finanční situace do souhrnné charakteristiky, a to tak, aby jejich dílčí vliv na souhrnnou charakteristiku nezanikl a mohl být analyzován jako dílčí součást. Kromě toho se mohou do soustav ukazatelů promítat charakteristiky odvozené od empiricky zjištěného pozitivního nebo negativního vývoje finanční situace, což umožňuje na základě zjištěné souhrnné charakteristiky predikovat možný či pravděpodobný vývoj finanční situace v budoucnosti. ím už přecházejí zejména paralelní soustavy ukazatelů do jiné skupiny metod, do bonitních a bankrotních modelů. Podle vztahu ukazatelů, zahrnutých do soustavy, lze rozlišit různé druhy soustav poměrových ukazatelů: a/ bez formálních vazeb b/ formálně provázané, postihující alespoň základní vazby mezi posuzovanými jevy: - pyramidové založené na funkčních vazbách - paralelní v nich jsou zařazeny ukazatele popisující vždy určitou oblast, a to na základě významnosti /viz ukaz. rentability, obratovosti, likvidity, zadluženosti aj./ Soustavy ukazatelů lze členit i z dalších hledisek: - z hlediska obsahu - mohou být zaměřeny na jednu či více oblastí - z hlediska konstrukce ukazatelů - mohou být smíšené, tj. zahrnovat ukazatele rozdílové, poměrové, absolutní, či pouze poměrové - z hlediska rozsahu může jít o soustavy: malé (do 10 ukaz.), střední (10-25 ukaz.), velké (více než 25 ukaz.). Výhodou soustav poměrových ukazatelů je to, že umožňují postihnout vzájemné příčinné a korelační souvislosti mezi posuzovanými jevy pyramidové soustavy, resp. shrnout více dílčích charakteristik do jediné, prostřednictvím které mohou být srovnávány podniky mezi sebou paralelní soustavy.

2 Pyramidové soustavy ukazatelů - nejčastěji používanými soustavami ukazatelů. - souhrnně (na jediném grafu či schématu) znázorňují najednou několik charakteristik finančního zdraví firmy, zjištěných prostřednictvím poměrových ukazatelů, a zároveň umožňují zjišťovat vzájemné souvislosti mezi souhrnnou veličinou a dílčími charakteristikami a mezi charakteristikami navzájem. Principem konstrukce pyramidové soustavy je postupný rozklad souhrnného (vrcholového) ukazatele na ukazatele dílčí, které jsou výsledkem rozkladu. Při vlastní konstrukci jsou používány elementární matematické postupy, které vedou k definici určitých poměrových ukazatelů, které ve své pozici představují dílčí příčiny působící na vrcholový ukazatel. yto dílčí ukazatel identifikují a zastupují věcné činitele, které rozklad odhaluje a umožňuje posuzovat jednotlivě a samostatně Mezi takto vzniklými dílčími ukazateli navzájem je možné na základě použitých matematických postupů, které vedly k jejich definici - identifikovat vztah, který rozšiřuje poznání, jak působí na vrcholový ukazatel. Obvykle jsou identifikovány aditivní nebo multiplikativní vztahy, které vyjadřují, že ukazatele působí na vrcholový ukazatel sloučením svého vlivu s jiným (vztah kumulativní) nebo násobí vliv jiných činitelů (vztah multiplikativní). Každý jednotlivý dílčí ukazatel je výsledkem působení řady dalších činitelů, které mají k němu opět příčinný vztah. Jedná se o další úroveň příčin ve vztahu k vrcholovému ukazateli. Dílčí ukazatel tak zaujímá pozici vrcholového ukazatele a je ho možno opět rozložit do řady dílčích ukazatelů druhého stupně, které jsou k němu ve vztahu příčiny a mají mezi sebou opět vztah aditivního či multiplikativního. akto lze rozložit každý z dílčích ukazatelů, vzniklých při první úrovni rozkladu. ím vzniká charakteristická podoba pyramidy, kdy ukazatele nižších stupňů vystupují jako příčiny (činitelé) ovlivňující ukazatele úrovně bezprostředně vyšší. Postup rozkladu je sice založen na matematických úpravách, ale odráží, resp. odhaluje věcné vztahy mezi jednotlivými charakteristikami a doplňuje, resp. popisuje vztahy mezi nimi (sloučení vlivu, násobení vlivu). Při konstrukci pyramidové soustavy je tedy výchozím problémem stanovení vrcholového ukazatele, který bude rozkládán na ukazatele dílčí. Obecně by to měl být takový ukazatel, který charakterizuje souhrnně analyzovaný subjekt a jeho činnost, resp. jeho cíl, který je možné analyzovat jako výsledek působení řady činitelů, pro které je možné (a nutné) najít číselné charakteristiky v účetních výkazech, popř. jinde. Nejčastějším souhrnným ukazatelem, který bývá předmětem rozkladu, je ukazatel rentability. Do něho se jak bylo již odvozeno promítají nejdůležitější charakteristiky finančního zdraví podniku: ziskovost tržeb, aktivita majetku a finanční páka. Konkrétní výše rentability se pak jeví závislá na úrovni těchto tří charakteristik. Vývoj rentability mezi jednotlivými obdobími může být pak být vysvětlován vývojem právě v těchto jednotlivých charakteristikách.

3 Du Pontův rozklad rentability Nejznámější pyramidovou soustavou ukazatelů je tzv. Du Pontův rozklad (jeho jméno je odvozeno od nadnárodní chemické společnosti Du Pont de Nemours, nikoli od osoby). ato soustava vychází z ukazatele rentability vlastního kapitálu, kterou považuje za výsledek působení a) rentability celkových aktiv b) kapitálové struktury, resp. finanční páky. Rentabilitu celkových aktiv pak chápe jako výsledek působení aa) ziskového rozpětí tržeb a ab) obratovosti celkových aktiv viz následující schéma: Schéma č. 9 Du Pontův rozklad ukazatale ROE zisk ROE Vlastní kapitál Zisk Aktiva x Aktiva Vlastní kapitál Rentabilita Finanční celk. aktiv páka Zisk ržby Aktiva x x ržby Aktiva Vlastní kapitál Rentabilita Obrat celkových Finanční páka tržeb aktiv Rozklad je možno provést ve druhé úrovni takto : 1) ukazatel rentability tržeb (ziskového rozpětí) lze dále rozložit na základě vztahu, že zisk je rozdíl mezi výnosy a náklady, resp. mezi tržbami a náklady. Pak lze vztah vyjádřit : zisk tržby náklady tržby náklady náklady 1. tržby tržby tržby tržby tržby o znamená, že ziskové rozpětí je výsledek působení nákladovosti tržeb, která má charakter doplňující veličiny do hodnoty 1,00 (což je odrazem věcného vztahu mezi ziskem a tržbami: zisk tržby náklady, resp. tržby náklady zisk).

4 2) ukazatel obratovosti aktiv lze rozložit na základě vztahu, že celková aktiva zahrnují aktiva stálá a aktiva oběžná, na dva dílčí ukazatele obratovosti: ržby tržby tržby Celková.. aktiva ob. aktiva stáláaktiva ob. aktiva tržby stáláaktiva 3) ukazatel finanční struktury (finanční páky) lze také rozložit na základě vztahu, že a) vlastní kapitál je rozdílem mezi celkovým kapitálem a závazky (kapitálem cizím) : celková aktiva celk. aktiva celk. aktiva celk. aktiva vlastní kapitál celk. aktiva( pasiva) cizí kapitál( závazky celk. aktiva cizí kapitál celk.aktiva 1, tj. 1 převrácená hodnota ukazatele věřitelského rizika (zadluženosti). cizí kapitál b) celková aktiva jsou souhrnem vlastního a cizího kapitálu celk. aktiva vlast. kapitál cizí kapitál vlastní kapitál vlastní kapitál vlast. kapitál cizí kapitál vlast. kapitál vlast. kapitál cizí kapitál 1 vlast. kapitál Finanční struktura (finanční páka) je pak výslednicí vlivu ukazatele podílu cizího a vlastního kapitálu, resp. převrácené hodnoty ukazatele samofinancování, který ovlivňuje výchozí jednotkový vliv. Další úrovně rozkladu, vycházející ze stejného principu, ukazuje následující schéma č.: Schéma č. 10 Z ROE Z ROA x 2.úroveň Z x x 1 - N SA OA 1 CK 3.úroveň b) Mat. N Mzd. N... zás. pohl. f. m. CKdl CKkr hm. nehm. fin. st. akt st. akt.. st. akt..

5 Vysvětlivky zkratek: Z/ rentabilita vlastního kapitálu (ROE) Z/ rentabilita celkového kapitálu (čistý zisk/aktiva celkem) ROA Z/ rentabilita tržeb neboli ukazatel ziskového rozpětí ROS / ukazatel finanční páky CK/ zadluženost vlastního kapitálu CK dl/ podíl dlouhodobého cizího kapitálu na CK kr/ podíl krátkodobého cizího kapitálu na jednotku vlast. kap. / rychlost obratu celkových aktiv /SA rychlost obratu stálých aktiv /OA rychlost obratu oběžných aktiv N/ nákladovost tržeb V následující tabulce je uvedeno schéma Du Pontova rozkladu údaji společnosti Severočeské doly, a.s., na níž ukazujeme vybrané ukazatele a jejíž výkazy v plném rozsahu jsou uvedeny v příloze, a to za všechna sledovaná období (ve třetí úrovni rozkladu jsou uvedeny pouze absolutní hodnoty, nikoli vypočtené hodnoty dílčích ukazatelů) : Snadno lze ověřit, že vzájemné vazby mezi ukazateli jsou číselnými hodnotami naplněny (např. pro rok 1998 platí: 12,21 x 0,5269 6,43, 6,43 x 1,355 8,717). Je také relativně snadné využít uvedené údaje k hodnocení vývoje v jednotlivých letech. ak např. pokles rentability vlastního kapitálu v r oproti roku 1998 (z 8,72 na 7,40) byl způsoben poklesem rentability celkových aktiv (z 6,43 na 5,38), zatímco vliv finanční páky zůstal téměř nezměněn, resp. nepatrně poklesl. Ještě výrazněji se tento trend projevil ve vývoji rentability vlastního kapitálu v r. 2000, kdy došlo k poklesu ze 7,40 na 5,61, kdy se tento pokles způsobilo snížení rentability celkových aktiv (z 5,38 na 4,05), zatímco vliv finanční páky působil proti tomuto poklesu (137,72 na 138,46). Interpretace hodnot ukazatelů vzájemně provázaných v Du Pontově rozkladu usnadní dále výpočet rozdílů mezi hodnotami ukazatelů (vrcholového i dílčích) ve dvou po sobě jdoucích obdobích, které umožní tempo (intenzitu) změny vyjádřit ve srovnatelné podobě, v procentním vyjádření:

6 abulka č. 19 Pyramidový rozklad ukazatele rentability v podmínkách společnosti Severočeské doly, a.s. DU PONŮV ROZKLAD Severočeské doly a.s. Rentabilita vlast.kapitálu zisk /vlast.kapitál (%) , , , , ,85 Rentabilita celk.aktiv X Finanční páka zisk / celk.aktiva (%) celk.akt./vl.kapitál %) , , , , , , , , , ,27 Rentabilita tržeb X Obratovost aktiv zisk / tržby (%) tržby /celk.aktiva (%) , , , , , , , , , ,36 Zisk tržby - náklady Celk.aktiva stálá oběžná Náklady úroky odpisy daň z př. ostatní Oběžná aktiva zásoby pohledávky kr.fin.maj

7 Příklad 10 Přehled změn dílčích ukazatelů a vrcholového ukazatele ve společnosti Severočeských dolech, a.s. v letech 1998 a 1999 abulka č. 20 Analýza vlivů na vývoj vrcholového ukazatele ve společnosti Severočeské doly, a.s. v období Ř. Dílčí ukazatel Vrcholový Rentabilita tržeb Obrat celk. aktiv Finanční páka ukazatel ROE ,21 52,69 135,50 8, ,33 52,05 137,72 7,40 3 Rozdíl (99-98) - 1,88-0,64 2,22-1,32 4 index 0,846 0,988 1,016 0,849 5 nárůst (v %) -15,4% -1,20% 1,60% -15,1% V řádce 5 je uvedena změna ukazatele vyjádřená v procentech hodnoty ukazatele výchozího období. Charakterizuje tak relativní změnu daného ukazatele ve srovnávaných obdobích. Uvedené údaje charakterizují vývoj tří dílčích a vrcholového ukazatele. V poslední řádce je možné odvodit, že pokles vrcholového ukazatele ve výši 15,1 % byl způsoben především poklesem rentability tržeb, která se snížila o 15,4, a jen nepatrně poklesem obratu celkových aktiv o 1,20 %. Proti tomuto negativnímu vlivu působil vývoj finanční páky, která vzrostla o 1,60 %. Protože společný vliv dílčích ukazatelů je podporován vzájemným multiplikativním vztahem (vrcholový ukazatel je součinem jednotlivých dílčích ukazatelů), je možné interpretovat vliv jednotlivých změn v souladu se znaménkem, charakterizující směr změny: kladná změna pozitivní vliv na vrcholový ukazatel, záporná změna negativní vliv na vrcholový ukazatel (neplatí to však u ukazatelů, které nabývají hodnoty nižší než jedna, resp.sto procent viz dále). Analýzu změn jednotlivých dílčích ukazatelů je možné provádět vždy ve dvou po sobě jdoucích obdobích a na všech úrovních rozkladu. o umožní poměrně podrobně identifikovat příčiny, působící pozitivně i negativně na vývoj vrcholového ukazatele a jednoduše poměřovat intenzitu tohoto vlivu. Výše uvedený výpočet změny vyjádřené v procentech poměřuje tuto změnu s hodnotou ukazatele ve výchozím období. uto změnu včetně směru působení lze však vztahovat také k jiné veličině, a to k velikosti změny vrcholového ukazatele. Určení míry izolovaného vlivu ukazatele na změnu vrcholového ukazatele v tomto případě závisí na vzájemném vztahu mezi dílčími ukazateli. Jestliže je vrcholový ukazatel (na různém stupni rozkladu) součtem hodnot dílčích ukazatelů, tj. jde-li o vztah aditivní mezi ukazateli, je výpočet založen na rozdělovacím počtu, jak vyplývá ze vztahu: ai 1 ai xi 1 xa x 1 x 100 xi 1 xi xi kde x a izolovaný vliv ukazatele a na změnu vrcholového ukazatele x a i, a i1 hodnoty dílčího ukazatele v minulém (i) a běžném (i1) období x i, x i1 hodnoty vrcholového ukazatele v minulém (i) a běžném (i1) období