ROâNÍK XV. B EZEN 2008 âíslo 1

Transkript

1 âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XV. B EZEN 2008 âíslo 1

2 Vážené chovatelky a chovatelé, píše se rok 2008 a dlouho očekávaná událost je tu. O čem že to mluvím? O tom, že již tento rok se bude v České republice konat jedna z nejprestižnějších akcí, jakou náš svaz kdy pořádal. Většina z vás asi tuší, že mám na mysli 35. mezinárodní kongres chovatelů plemene charolais. Chovatelé aberdeen anguse mohou namítnout, že i oni na území naší republiky měli tu čest přivítat delegáty z celé Evropy v rámci Angus Fora Tato akce se ale svým rozsahem a počtem lidí nedá s charolaiským kongresem srovnávat. Očekáváme totiž, že se ho zúčastní okolo 200 delegátů z celého světa od Kanady, USA přes jižní Ameriku, Austrálii, možná i Asii a Afriku a samozřejmě Evropu. Ti z vás které to zajímá, se mohou o detailech dozvědět něco více z článku, který najdou v tomto zpravodaji. A zároveň se omlouvám chovatelům všech ostatních masných plemen, že jsem hned v úvodu zpravodaje zmínil tuto akci, která je z jejich pohledu naprosto podružná. Vězte však, že organizace takové akce je natolik prestižní záležitostí, že si své místo na prvních řádcích zcela jistě zaslouží. Další událostí, která se rovněž již blíží, budou dnes již tradiční výběry plemenných býků na odchovnách a u chovatelů. I přesto, že by se mohlo zdát, že tato činnost je již rutinně zaběhnutá a že není potřeba ji nikterak zvlášť zmiňovat, myslím si, že tento rok bude svým způsobem také výjimečný. Poprvé v historii totiž počty naskladněných a testovaných býků v prvním a druhém turnusu přesáhly magickou hranici 1000 kusů. V odchovnách je v prvním a druhém kroku dohromady naskladněno 980 býků, u chovatelů je pak pouze v prvním kroku 127 plemeníků. Detailní přehled o naskladněných býcích dle plemen i dle místa odchovu pak naleznete v okomentovaných tabulkách na jiném místě tohoto zpravodaje či na našich webových stránkách. Druhou a bohužel již ne tolik pozitivní skutečností je to, že letošní rok již nebudou noví majitelé býků moci podávat žádosti na nákup plemenných býků. Důvody, proč byl dotační titul 2.A.c., který určoval pravidla pro podávání žádostí na nákupy býků, z národních podpor stažen, byl již omílán tolikrát, že nepovažuji za nutné se k němu v tomto editorialu vracet. Nezbývá nic jiného, než se s tím smířit a při nákupu s tím počítat. Uvidíme, jak se to projeví v prodejnosti a cenách nabízených plemenných býků. Trh je nevyzpytatelný a lze to těžko odhadovat. Nechme se tedy překvapit. Na závěr mi dovolte popřát šťastný výběr těm, kteří letos budou nakupovat býka či býky a všem pohodu a klid ve vaší práci a úspěšné zakončení období telení. Kamil Malát

3 Zpravodaj âschms obãasník âeského svazu chovatelû masného skotu Praha ãíslo 1/2008 roãník XV. Kontakt na pracovníky svazu: pfiedseda: Karel eba Prackovice nad Labem 32, Prackovice nad Labem tel.: fieditel: Kamil Malát Tû nov 17, Praha 1 info@cschms.cz, malat@cschms.cz, tel.: tajemník: Ing. Jana ehofiová Tû nov 17, Praha 1 rehorova@cschms.cz, tel.: plemenná kniha, fakturace: Anna Stará Krátká 167, Lovosice stara@cschms.cz, tel.: inspektofii svazu: západní âechy Karel Melger Velké Dvorce 64, Pfiimda melger@cschms.cz, tel.: stfiední a severní âechy ing. Hubert Herrmann Matou ova 10, Praha 5 herrmann@cschms.cz, tel.: jiïní âechy ing. Vít âepelák Horská 69, âesk Krumlov cepelak@cschms.cz, tel.: v chodní âechy Jan Kopeck Osík 201, Osík u Litomy le kopecky@cschms.cz, tel.: Morava ing. Pavel Kriegler Dubovko 277, Vizovice kriegler@cschms.cz, tel.: OBSAH Aktuálnû... 4 Aktivity âschms Metodick postup v prevenci ífiení paratuberkulózy skotu v âr... 6 Znaãení hovûzího masa... 8 Bude dost b kû?... 9 Jak koupit toho správného b ka Galerie nejlep ích Jsou metody diagnostikující IBR spolehlivé? Jak postupovat po nákupu b kû masn ch plemen ze zahraniãí Biotechnologie Angus Forum 2008 Skotsko Elektronická identifikace zvífiat Charolaisk kongres se rychle blíïí Slintavka a kulhavka Termíny ZV a draïeb v roce SoutûÏ Velk krok pro lidstvo, mal krûãek pro Ïivoãi nou v robu Semináfi Chov masného skotu v Bene ovû Recept Adresa svazu Tû nov 17, Praha 1 tel.: info@cschms.cz, ãíslo úãtu: /0800 IâO: DIâ: CZ Na internetov ch stránkách svazu naleznete nejaktuálnûj í informace o dûní ve svazu a jeho aktivitách. Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorû ani jazykovou správnost pfiíspûvkû. Zpravodaj âschms je zapsán v evidenci MK âr pod evidenãním ãíslem MK âr E Tisk: Ekonoprint, Praha Neprodejné. Pro ãleny âschms a PK zdarma. Na titulu: Plemenný býk NERO HRB (ZSA 83) z chovu p. Hodonínského ze Stříbra. (Foto: Karel Melger) Vnitřní obálka: Limousinské stádo z chovu společnosti Montážně obchodní firma s.r.o. (Foto: Kamil Malát) Zpravodaj âschms 1/2008 3

4 Národní dotace v roce 2008 Poãátkem mûsíce února vydalo Ministerstvo zemûdûlství Zásady pro poskytování dotací pro rok Jak jsme jiï mnohokrát avizovali, v leto ním roce byly zcela zru eny tyto dotaãní tituly: 2.A.c. na nákup plemenn ch b kû masn ch plemen skotu 2.A.d. na podporu ET 2.A.e.2.f. na kladnû provûfiené zlep ovatele. K ãásteãn m úpravám do lo také u dotaãního titulu na ozdravování od paratuberkulózy (titul 8.A.). V echny ostatní tituly t kající se podpor masného skotu jsou buì zcela nebo témûfi identické jako v pfiedchozích letech. Zmûna ãlenství V prûbûhu loàského roku jsme nûkolikráte upozoràovali ãleny, ktefií nebyli fiádn mi ãi pfiidruïen mi ãleny nûkteré z plemenn ch knih (PK) vedené na ím svazem, Ïe pokud nejpozdûji do konce prosince 2007 nesplní podmínky a nepfiihlásí se do plemenné knihy, Ïe budou s úãinností od 1. ledna 2008 v rámci âschms pfiefiazeni do kategorie zájmov ch ãlenû. Tato zmûna vypl vá z definice fiádného ãlena tak, jak je uvedeno ve stanovách âschms. V praxi to znamená v podstatû jedinou vûc: zájmoví ãlenové nemají na rozdíl od fiádn ch ãlenû moïnost hlasovat, volit a b t voleni do orgánû svazu ( 9, odst. 2. Stanov). K ná svaz eviduje celkem 606 ãlenû z toho 371 fiádn ch, 230 zájmov ch a 5 ãestn ch. (km) Seznam nov ch ãlenû svazu a plemenné knihy k âeskolipská farma, s.r.o., Nové Zákupy Vladimír Kleãka, Barto ovice Vladimír Fi er, Slabce Zemûdûlské obchodní druïstvo Vilémov, Vilémov Ivan Tau ek, âeské Budûjovice AMALTHEA, s.r.o., Hvozd Milan Mihaliã, Stará Boleslav Andrea Samohejlová, Male ice, T n n/vltavou Svatava Sopuchová, Nov Jiãín LIPONOVA, a.s., Lipoltice OL AVA-EKO s.r.o., Sehradice ZEOS, s.r.o., Prostfiední Lipka Jaroslav uransk, Planá Josef Capouch, Sepekov Petr Valenta, Budynû AGRA ISUTY s.r.o., Ledce Petr KáÀa, Vimperk Pavel Moulis, Milínov Ing. Jaroslav Koãífi, Kali tû ZdeÀka Nováková, âeská Kamenice âlenské pfiíspûvky v roce 2008 V posledním loàském ãísle na eho zpravodaje jsme v em ãlenûm âschms a PK poslali slo- Ïenku na úhradu ãlensk ch pfiíspûvkû na rok Velmi dûkujeme v em, ktefií ãlensk vklad za tento rok jiï uhradili. ZároveÀ tuto povinnost pfiipomínáme tûm, od kter ch platba do této doby nepfii la. Tûmto ãlenûm proto posíláme sloïenku znovu a Ïádáme, aby ãlensk vklad nejpozdûji do 31. bfiezna uhradili. V opaãném pfiípadû se totiï vystavují nebezpeãí, Ïe budou v souladu se stanovami ze svazu vylouãeni. Pokud jste platbu jiï uhradili a pfiesto vám sloïenka pfii la znovu, je to zpûsobeno tím, Ïe sloïenky byly vyti tûny jiï k datu a va e platba pfii la na úãet svazu zfiejmû aï po tomto datu. ZároveÀ znovu dûraznû upozoràuji, Ïe ãlenské vklady nebudou fakturovány a potvrzení o zaplacení budeme posílat pouze na individuální Ïádost. Pro úhradu pouïijte, prosím, buì pfiiloïenou sloïenku, nebo proveìte bezhotovostní pfievod na úãet svazu /0800. Jako variabilní symbol uveìte vïdy va e IâO dle sloïenky i kdyï nebude souhlasit. Jen takto jsme schopni bez problémû identifikovat va i platbu a vyvarovat se tak následn ch zbyteãn ch nedorozumûní. V databázi máme data, které jste nám sami poskytli a z nich vychází pfiedti tûné údaje na sloïenkách. Pokud tedy tyto údaje nesouhlasí, prosíme o informaci, abychom je mohli zaktualizovat. Sazebníky a v echny ostatní svazové dokumenty (stanovy apod.) jsou vefiejnû k dispozici na na ich webov ch stránkách v sekci legislativa/âschms. V pfiípadû jak chkoliv nejasností kontaktujte sekretariát svazu, rádi vám poskytneme potfiebné informace. (km) Aktualizace databáze ãlenû Není Ïádnou novinkou, Ïe pro komunikaci se v emi ãleny svazu je vyuïíván adresáfi sestaven na základû údajû z va ich ãlensk ch pfiihlá ek. Mnozí z vás jsou ãleny svazu jiï nûkolik let bûhem kter ch do lo k mnoh m zmûnám, které zapfiíãinily neaktuálnost na í databáze, coï mûïe b t dûvodem, Ïe se k vám od nás nedostávají informace, které vám posíláme. Av ak pokud nám zmûnu kontaktních údajû sami nenahlásíte, nemáme vût inou moïnost tyto zmûny zaregistrovat. Souãástí zpravodaje je proto v pis údajû, které v databázi ãlenû u va í firmy (osoby) vedeme. Îádáme vás o jejich zkontrolování, resp. opravu. Pokud jsou údaje natolik nepfiesné nebo neodpovídá zejména typ ãlenství, prosíme, abyste kontaktovali sekretariát svazu telefonicky, abychom mohli tyto záleïitosti efektivnû vyfie it. Opraven v pis za lete, prosím, co nejdfiíve na adresu svazu uvedenou v záhlaví dopisu. Dûkujeme za spolupráci (km) 4 Zpravodaj âschms 1/2008

5 Aktivity âschms Prosinec pracovní schûzka inspektorû âschms (Hradi Èko pod Medníkem) schûze v boru a grémia rad PK âschms (Hradi Èko pod Medníkem) semináfi MZe o rozvoji venkova ( ehofiová) natáãení pofiadu ât Dobrá rada nad zlato v rámci propagace hovûzí kuchafiky âschms (Kunt, Malát, Kube ová) pofiad byl vysílán jednání Rady SEUROP pfii MZe (Malát) vánoãní v bor v Praze v restauraci U Matou e Dal í prosincové aktivity: Pfiíprava, tisk a rozeslání 4. ãísla svazového zpravodaje spoleãnû s PF 2008 Vyhlá ena soutûï o nejlep í fotografii masného skotu DoplÀování materiálû, t kajících se BOZP Administrace a vyplácení dotací na nákup plemenn ch b kû a na kontrolu uïitkovosti âinnosti spojené s pfiípravou Charolaiského kongresu 2008 Administrace ãlensk ch poplatkû na rok 2008 Leden pracovní schûze inspektorû (Hradi Èko pod Medníkem) fieditel svazu jednal se zástupci firmy Allflex uvefiejnûní termínû v bûrû plemenn ch b kû v 1. turnusu a údajû o naskladnûní plemenn ch b kû dle jednotliv ch plemen a místa odchovu (Kopeck ) fieditel svazu se zúãastnil konference v Bruselu na téma Strategie v boji proti bluetongue klub plemene Belgické modré v Ch i (Malát) fieditel svazu se zúãastnil jednání organizaãního v boru Charolaiského kongresu v Maìarsku fieditel svazu se zúãastnil jednání na MZe o dal ích opatfieních, t kajících se onemocnûní Bluetongue a PTB v âr fieditel svazu jednal s vrchním fieditelem sekce zemûdûlsk ch komodit na MZe, ing. Luká kem, o Charolaiském kongresu 2008 Dal í lednové aktivity Zpracování podkladû pro vytvofiení V roãní zprávy âschms za rok 2007 (Kopeck, Malát) Publikování plemenn ch hodnot 12/2007 DoplÀování materiálû, t kajících se BOZP Pfiefiazení ãlenû, ktefií do konce roku 2007 nesplnili podmínky pro fiádné ãlenství do kategorie zájmov ch ãlenû s platností od Roz ífiení funkcí webov ch stránek moïnost pro ãleny svazu aktivnû se zapojit se do tvorby sekce fotografie plemen Administrace ãlensk ch poplatkû pro rok 2008 Únor pracovní schûze inspektorû (Hradi Èko pod Medníkem) Angus Forum 2008 ve Skotsku (Kopeck, âepelák) schûze v boru a grémia rad PK âschms (Hradi Èko pod Medníkem) tajemnice se zúãastnila semináfie o masném skotu, na kterém pfiedná el mj. pfiedseda svazu Karel eba a Radka Zahrádková v rámci projektu EU Dal í profesní vzdûlávání pracovníkû v zemûdûlství jednání t kající se u ních známek pro skot âmsch, a.s. Hradi Èko (Malát) svazov kuchafi Libor Kunt vystoupil v magazínu âeské televize Dobrá rada nad zlato Dal í únorové aktivity âlánek Elektronická identifikace zvífiat Ná Chov 2/2008 (Malát) âlánek Souãasná situace v odvûtví chovu masného skotu Agromagazín 2/2008 ( ehofiová) PrÛbûh FotosoutûÏe âschms o nejlep í fotografii masného skotu (zaji tûní cen) âlenûm svazu rozeslána V roãní zpráva plemenn ch knih za rok 2007 Spu tûn zku ební projekt na elektronickou identifikaci skotu Kontrola znaãení hovûzího masa v supermarketech Pfiíprava vydání svazové kuchafiky Pfiíprava materiálû pro první ãíslo svazového zpravodaje 2008 DoplÀování materiálû pro BOZP Administrace ãlensk ch poplatkû na rok 2008 Zpravodaj âschms 1/2008 5

6 Metodick postup v prevenci ífiení paratuberkulózy skotu v âr Státní veterinární správa na základû námûtû svazû chovatelû skotu a po konzultacích s MZe âr pfiistoupila k úpravû dosavadního metodického návodu ã. 6/2001 k prevenci, diagnostice a zdolávání paratuberkulózy skotu. Dosavadní metodick návod vycházel z odhadu niï ího zamofiení paratuberkulózou skotu v âr neï je skuteãn stav. Po provedeném monitoringu v kapacitních hospodáfistvích s chovem skotu v 1. pololetí 2007 lze pfiedpokládat v skyt infikovan ch zvífiat aï v 70 % hospodáfiství v âr. Také se ukázalo, Ïe paratuberkulóza není jen nákazou importovanou do âr zejména dovozy skotu v letech Uvedené skuteãnosti i zamy lení nad dosavadní úspû ností ozdravování podle MN ã. 6/2001 vedly k závûru, Ïe je nutné zmûnit dosavadní postupy v tlumení této nákazy. Nov MN dává vût í prostor, ale i vût í zodpovûdnost za fie ení nákazového problému chovatelûm a jejich pfiedstavitelûm chovatelsk m svazûm. Základní principy novû schváleného postupu vám nyní ve zkrácené podobû pfiedkládáme. Plné znûní metodického návodu je staïení na svazov ch webov ch stránkách v sekci Dotace, programy/formuláfie a pfiíruãky. Diagnostika (ãlánek 2) Laboratorní diagnostiku provádûjí akreditované a SVS âr autorizované laboratofie. (1) Ke stanovení diagnózy slouïí: a) klinické vy etfiení, b) laboratorní vy etfiení vzorkû trusu, c) patologicko-anatomické vy- etfiení s následn m laboratorním vy etfiením vzorkû orgánû pfii pato-anatomickém nálezu svûdãícím pro paratuberkulózu, d) laboratorní vy etfiení, které zahrnuje nepfiím prûkaz pûvodce (sérologické vy etfiení metodou ELISA) a pfiím prûkaz pûvodce bakteriologick m vy etfiením (bakterioskopie, kultivace, posouzení fenotypov ch a genotypov ch vlastností izolované kultury vãetnû PCR) nebo histologick m vy etfiením, e) epizootologick prûzkum. (2) K laboratornímu vy etfiení se zasílá: vzorek krve, vzorek trusu odebran jednorázovû pouïitou gumovou rukavicí z koneãníku asi 5 g v nativním stavu nebo v zamrazeném stavu. Pfii odbûru je tfieba zabránit vzájemné kontaminaci vzorkû. Vzorky je nejlépe zasílat poslem. ãást vyprázdnûného zmûnûného (i makroskopicky nezmûnûného) tenkého stfieva, nejlépe konec jejuna a ileum s korespondujícími mízními uzlinami v nativním nebo zmrazeném stavu (bakteriologické vy etfiení) a ãást uloïená do 10% roztoku formalinu (histologické vy etfiení). (3) Diferenciálnû diagnosticky je nutno vylouãit prûjmy jiné etiologie a v indikovan ch pfiípadech klinicky a laboratornû do- etfiit reagenty na ptaãí tuberkulin. Prevence ífiení nákazy (ãlánek 3) Z hlediska prevence ífiení nákazy se provádí: (1) prûbûïné sledování zdravotního stavu skotu chovatelem, zamûfiené na klinické pfiíznaky paratuberkulózy, (2) laboratorní vy etfiování v hospodáfistvích s chovem skotu, (3) sérologické vy etfiování organizované chovateli a sérologické vy etfiení pfii pfiemisèování skotu v pfiípadû, Ïe toto nabyvatel skotu poïaduje. Negativní v sledek vy etfiení v ak nezaruãuje, Ïe zvífie není infikované. (4) sledování zmûn na stfievech u poráïeného skotu a patologicko-anatomického nálezu na stfievech u uhynulého skotu star ího 36 mûsícû, (5) povinné pfiedávání informací chovatelem prodávajícím skot chovateli, kter skot kupuje o aktuálním zdravotním stavu skotu v hospodáfiství a nákazovém profilu stáda vzhledem k paratuberkulóze minimálnû v posledních 3 letech, (6) v hospodáfistvích s v skytem paratuberkulózy se chovatelûm doporuãuje dodrïovat opatfiení na minimalizaci rizik pfienosu pûvodce nákazy uvnitfi stáda. K základním opatfiením patfií: zfiízení individuálních porodních boxû s moïností oãisty místa mezi jednotliv mi porody, oddûlení odchovu telat bezprostfiednû po porodu a mlad ch zvífiat do stáfií 18 aï 20 mûsícû od dospûl ch zvífiat, napájení telat mlezivem a mlékem buì od zaruãenû zdrav ch krav (laboratornû testovan ch) nebo mlékem v hradnû od vlastní zdravé matky, pasterovan m nebo pfievafien m mlékem nebo mléãn mi náhraïkami. (7) v indikovan ch pfiípadech na základû doporuãení soukromého vet. lékafie nebo inspektora KVS diagnostická poráïka klinicky nemocn ch a vyhubl ch zvífiat doplnûná laboratorním vy etfiením, (8) zlep ení ustájení, zoohygieny a optimalizace krmn ch dávek, (9) o etfiení pastvin po ukonãení pastevní sezóny vápnûním v dávce 800 aï 1000 kg/ha nebo celková rekultivace pastvin, Postup tlumení nákazy (ãlánek 4) A. V hospodáfistvích, v nichï nebyla prokázána sérologicky pozitivní zvífiata KVS nepfiijímá opatfiení. Doporuãen postup pro chovatele je následující: Chovateli se doporuãuje (v pfií- 6 Zpravodaj âschms 1/2008

7 padech, kdy nenafiizuje opatfiení KVS): pokud nebyl laboratornû vy- etfien ve ker skot na druhé a dal ích laktacích, provést vy- etfiení tohoto skotu do v e 100%. V pfiípadû prûkazu sérologicky pozitivního skotu ve stádû, bude dále postupováno podle ãl. 4, písm. B). stanovit reïim testace (stanoví pravdûpodobnû chovatelské svazy) ãásti stáda (mlad skot, krávy) v 12 mûsíãních intervalech nebo stádo zafiadit do programu certifikace pokud bude v âr zaveden, pfiemísèovat do hospodáfiství pouze skot z hospodáfiství se stejnou nákazovou situací s v jimkou skotu urãeného k v krmu v prostorovû a provoznû oddûlené v krmové stáji. trvale sledovat pfiípadné klinické pfiíznaky paratuberkulózy a klinicky nemocná zvífiata, neprodlenû vyfiazovat ze stáda, v skyt klinicky nemocn ch zvífiat nahlásit místnû pfiíslu né KVS (povinnost chovatele), PfiemísÈování skotu z tohoto hospodáfiství není omezeno. Chovatel pfii prodeji skotu za úãelem dal ího chovu, nemusí pfied pfiemístûním provádût sérologické vy etfiení na paratuberkulózu pokud o toto nabyvatel nepoïádá. B. V hospodáfistvích, v nichï byla prokázána sérologicky pozitivní zvífiata: chovatel oznámí KVS podezfiení z v skytu nákazy, KVS provede epizootologické etfiení, zda-li se u skotu vyskytuje paratuberkulóza v klinické formû a zjistí od chovatele informace o zdravotním stavu skotu vzhledem k paratuberkulóze v posledních tfií letech. V pfiípadû, Ïe se v hospodáfiství nevyskytuje nákaza klinicky KVS nepfiijímá opatfiení. Doporuãen postup pro chovatele je uveden v e. V pfiípadû, Ïe se v hospodáfiství vyskytuje nákaza klinicky nebo byla potvrzena pozitivním bakteriologick m vy etfiením vzorku (vzorkû) trusu (na základû po- Ïadavku chovatele) nebo byla do etfiena s pozitivním v sledkem ze vzorkû orgánû po pora- Ïení nebo z uhynulého zvífiete, KVS nafiídí: prûbûïnû sledovat zdravotní stav skotu a okamïitû vyfiazovat zvífiata s klinick mi pfiíznaky paratuberkulózy na jatky, informovat pfiípadné zájemce o nákup skotu k dal ímu chovu o v skytu nákazy v hospodáfiství, nepfiemísèovat skot do hospodáfiství, v nichï sérologickou depistáïí nebyla prokázána pozitivní zvífiata. Pfiemístûní je povoleno jen do hospodáfiství se stejnou nebo hor í nákazovou situací (i nepro etfiená stáda) za podmínky, Ïe skot urãen k pfiemístûní je pfied tímto sérologicky vy etfien. Pfiemístûn mûïe b t jen skot s negativním v sledkem, nepfiemísèovat sérologicky pozitivní skot s v jimkou pfiemístûní na jatky nebo k v krmu. nevyuïívat k chovu (s v jimkou v krmu), potomstvo od bakteriologicky pozitivních matek. KVS musí minimálnû v pololetních intervalech v rámci veterinárního dozoru kontrolovat plnûní nafiízen ch opatfiení. Veterinární opatfiení budou zru- ena, pomine-li dûvod, pro kter byla vyhlá ena (viz ãl. 4, písm. B) a KVS na základû nového epizootologického etfiení mûïe konstatovat, Ïe nákaza se nadále v daném hospodáfiství nevyskytuje v klinické formû. O nové epizootologické etfiení poïádá KVS chovatel, a to nejdfiíve za 12 mûsícû po eliminaci posledního klinicky nemocného zvífiete ze stáda. Chovatelé mohou zpracovat (vhodné konzultovat se soukrom m vet. lékafiem, KVS, VÚVel, VFU) a ve svém hospodáfiství zavést ozdravování formou individuálních ozdravovacích postupû, v nichï je moïné zakotvit kromû sérologického i dal í laboratorní vy etfiení a individuální postupy tlumení nákazy. Tyto individuální plány tlumení (ozdravování) KVS neschvaluje. V souãasné dobû KVS vydaná mimofiádná veterinární opatfiení v hospodáfistvích v souvislosti s laboratorním potvrzením nákazy a následn m vyhlá ením ohniska paratuberkulózy KVS posoudí v souladu s tímto MN. V hospodáfistvích, v nichï byl prokázán sérologicky pozitivní skot, ale paratuberkulóza se podle epizootologického etfiení KVS a sdûlení chovatele nevyskytuje v klinické formû se chovateli doporuãuje: sledovat nadále zdravotní stav zvífiat a pfiípadné klinicky nemocné kusy neprodlenû vyfiadit na jatky, v skyt klinicky nemocn ch zvífiat nahlásit místnû pfiíslu né KVS (povinnost chovatele), individuálnû se domluvit s KVS místnû pfiíslu nou místu, kde je skot z hospodáfiství porá- Ïen, o sledování (v rámci veterinárnû-hygienického dozoru) pfiípadn ch orgánov ch zmûn svûdãících pro paratuberkulózu. TotéÏ nechat sledovat u uhynul ch krav. Pfii zji tûní zmûn na orgánech svûdãících pro paratuberkulózu bude provedeno laboratorní do etfiení. Pfii pozitivním v sledku laboratorního do etfiení bude postupováno podle ãl. 4, písm. B). pfii pfiípadném pfiemísèování skotu star ího 18 mûsícû k dal- ímu chovu (s v jimkou v krmu) nechat provést sérologické vy etfiení pfied pfiemístûním a pfiemístit jen zvífiata sérologicky negativní. V pfiípadû, Ïe se v hospodáfiství (stádû) od doby sérologické depistáïe viz ãl. 4 nevyskytla klinicky nemocná zvífiata a pfii veterinární prohlídce u poraïen ch zvífiat ani pfii pitvû uhynul ch zvífiat nebyl zji tûn nález podle nûhoï by bylo moïné usuzovat na paratuberkulózu a bylo provedeno sérologické vy etfiení v eho skotu star ího 18 mûsícû s negativním v sledkem, lze toto hospodáfiství (stádo) povaïovat za takové, v nûmï je obdobná nákazová situace jako v hospodáfiství, která lze nákazovû zafiadit podle ãl. 4, písm. A. Zdroj: Státní veterinární správa âr Zpravodaj âschms 1/2008 7

8 Znaãení hovûzího masa aneb jak to vypadá po roce Kamil Malát, âschms Zhruba pfied rokem jsme v síti supermarketû a hypermarketû udûlali prûzkum, jak m zpûsobem fietûzce dodrïují zákonnou povinnost ve znaãení hovûzího masa. Tento prûzkum se setkal s velk m zájmem nejenom kolegû z agrárního sektoru, ale také mezi magazíny, které se primárnû zamûfiují na jiná témata. V plném znûní byl zvefiejnûn napfi. v magazínu Agrární komory ãi na serveru Qmagazín zab vajícím se testováním rûzn ch produktû pro spotfiebitele. Podstatná ãást informací byla rovnûï vyuïita v rozsáhlém ãlánku o hovûzím mase publikovaném v deníku Mladá Fronta Dnes. Díky tomu se tyto informace dostaly k irok m vrstvám obyvatel. O tom, Ïe se ná prûzkum dostal rovnûï aï ke kompetentním pracovníkûm vedení nûkolika obchodních fietûzcû svûdãí fakt, Ïe nûktefií z nich na tuto na í iniciativu reagovali pfiímo, jiní prostfiednictvím Agrární komory ãi medií vãetnû televize. Není potfieba asi zmiàovat, Ïe hlavním cílem na í snahy bylo poukázat na to, Ïe mnoho fietûzcû zákonné povinnosti zcela nedodrïuje, nebo je aspoà nûjak m jin m zpûsobem obchází. Z prûzkumu vze lo, Ïe pouze nûkteré obchodní fietûzce legislativu splàují beze zbytku nebo jdou dokonce nad její rámec a spotfiebitelûm dobrovolnû poskytují dokonce i dal í nepovinné údaje. Vûfiili jsme, Ïe kdyï se po roce u fietûzcû porozhlédneme po regálech s hovûzím masem, budeme moci konstatovat, Ïe do lo alespoà k ãásteãnému zlep ení a Ïe fietûzce své chování vûãi sv m zákazníkûm v tomto ohledu zmûnili. V sledek? Velké zklamání. Nejenom, Ïe nûkteré fietûzce svûj zpûsob znaãení nezmûnili, ale dokonce na li jednoduch fígl, kter jim umoïàuje vyhlá kou dané povinnosti sice dodrïet, ale zároveà dohledatelnost odkud maso pochází, kvûli které je legislativa primárnû urãena, zcela znemoïnit. O co se jedná? Vyhlá ka 264/2003 Sb. v 3 odst. 2 fiíká, Ïe hovûzí v sekové maso balené, zabalené i nebalené se pfii uvádûní do obûhu, kromû údajû uveden ch v odstavci 1, dále oznaãí registraãním ãíslem zvífiete nebo skupiny zvífiat. A právû v tom je jádro problému. Zatímco dle registraãního ãísla zvífiete je dohledatelnost v âr narozen ch zvífiat díky portálu velmi snadná, tzv. skupina zvífiat je pro bûïného spotfiebitele nic nefiíkající kód, jehoï obsah zná pouze masokombinát, kde bylo zvífie poraïeno. Pfiirovnání, Ïe obchodní fietûzce v tomto jednají ve smyslu rãení vlk se naïere a koza zûstane celá, je v tomto pfiípadû, myslím, celkem trefné. Povinnosti je uãinûno zadost, ale spotfiebitel je na tom je tû hûfi neï pfiedtím. Nejsmutnûj í na tom celém je ale to, Ïe se k této praktice uch lili také nûktefií ãe tí zpracovatelé, ktefií v minulosti právû patfiily ke skupinû, která se sna- Ïila o maximální transparentnost, neboè se domnívali, Ïe by jim to mohlo u ãesk ch zákazníkû pfiinést konkurenãní v hodu. Zdá se ale, Ïe v ãesk ch podmínkách stále je a zfiejmû asi je tû dlouho bude jedin m kritériem jak pro prodejce, tak i spotfiebitele cena. Ve většině případů dochází i omlazení zvířete maximálně o jeden či dva měsíce, jak je však vidět, ani pět měsíců není výjimkou (foto: Jana Řehořová) Stále zûstává jedním z nejãastûj- ích prohfie kû proti legislativû sni- Ïování stáfií zvífiete. V drtivé vût inû se jedná o praktiku, která má za cíl omladit zvífie, aby se ve lo do kategorie mlad b k. V fieãi vyhlá ky je mlad b k definován jako nekastrované zvífie samãího pohlaví ve vûku od 12 do 24 mûsícû vãetnû. Velmi ãasto jsme tak svûdky toho, Ïe zvífiata, která tuto hranici pfiesáhnou, jsou na balíãku omlazena, aby mohla b t oznaãena nálepkou mlad b k. Maso z mlad ch b kû patfií mezi chu- Èovû nejlep í, a tak se není ãemu divit, Ïe právû tato kategorie b vá velmi ãasto terãem podvodû. Jeden pfiíklad za v echny (naprosto namátkovû vybrán) na etiketû masa z fietûzce Billa je uvedeno stáfií zvífiete 23 mûsícû av ak zvífiete bylo narozeno jiï a poraïeno bylo Údaje lze velmi snadno ovûfiit na portále âlovûk nemusí mít vysoko kolské vzdûlání, aby si spoãítal, Ïe od záfií 2005 od února 2008 ubûhlo více mûsícû neï 23 jak je uvedeno na balíãku. Obchodníci se mnohdy hájí tím, Ïe z jejich strany do lo pouze k selhání lidského faktoru pfii pfiepisování údajû nebo Ïe chybu zpûsobil jiï dodavatel masa. Av ak vzhledem k tomu, Ïe tyto chyby jsou skuteãnû velmi ãasté, jsem pfiesvûdãen, Ïe toto klamání spotfiebitelû je naprosto zámûrné a Ïe k nûmu dochází ve vût- inû pfiípadû naprosto cílenû. Nelze se pak divit, Ïe se spotfiebitelé od hovûzího masa odvracejí. âschms proto ostfie nesouhlasí s tvrzením Státní veterinární správy, která prostfiednictvím tiskové zprávy uvedla, Ïe pfii kontrolách nejsou zji - Èována Ïádná pochybení a Ïe k Ïádnému poru ování legislativy v tomto ohledu nedochází. Na e namátková zji tûní hovofií o opaku. Îádáme proto pfiíslu né kontrolní orgány, aby tomuto problému vûnovali patfiiãnou pozornost a zahájili pravidelné kontroly, neboè nejenom, Ïe nejsou ze strany prodávajících dodrïována zákonná pravidla daná legislativou, ale pfiedev ím dochází k zámûrnému klamání spotfiebitelû, které se velmi negativnû odráïí na dûvûfie k hovûzímu masu! Nicménû, my zûstáváme stále optimisty a i kdyï by se mohlo zdát, Ïe o na e úsilí spojené propagací kvalitního hovûzího masa nemá nikdo zájem, my se nevzdáváme a budeme v nûm pokraãovat dál. Stále totiï vûfiíme, Ïe se k nám nûkdo pfiipojí a Ïe jednou pfiijde doba, kdy se tato bariéra prolomí a na í práci v tomto smûru nûkdo ocení. 8 Zpravodaj âschms 1/2008

9 Bude dost b kû? Hubert Herrmann, Jan Kopeck, âschms Odpovûì na tuto otázku samozfiejmû pfiinesou aï základní v bûry a následné aukce. Bude z ãeho vybírat? Na tuto otázku mûïeme odpovûdût jiï nyní a odpovûì zní: ANO! DÛvodem k umírnûnému optimismu mohou b t ãísla z následujících tabulek, která dokládají poãty b kû, ktefií jsou pfiipravováni aè jiï na odchovnách ãi u chovatelû k základním v bûrûm. Podívejme se na nû zevrubnûji. V I. turnusu byli do odchoven naskladnûni 704 b ci, o 141 b ka více neï v pfiede lém roce. Poãet b kû odchovávan ch u chovatelû se meziroãnû zv il na více neï dvojnásobek, a to na 127. K základnímu v bûru bude v prûbûhu dubna pfiedveden 831 b k oproti loàsk m 625. Nejvût í podíl na nav ení poãtû mají b ci plemene Charolais o 82 ks, Blonde d Aquitaine o 20 ks, Limousine o 17 a Hereford o 15 ks. Sledujeme-li nejvy í poãetní nárûsty na jednotliv ch odchovnách, zjistíme, Ïe na OPB Cunkov bylo naskladnûno o 44 b kû více neï v roce pfiede lém, tûsnû následuje OPB Kundratice s nárûstem 39 ks a s mírn m odstupem následuje OPB Maleã s nárûstem 25 ks. Bílou vránou mezi odchovnami je OPB Bílá Lhota, kde poãet zastaven ch b kû poklesl o 27 ks, pfiedev ím díky b kûm plemene Limousine, kter ch naskladnili o 22 ménû. Podívejme se nyní na nejv raznûj í zmûny na jednotliv ch odchovnách, kde do lo k v raznému zv ení stavû. Na OPB Cunkov byl nárûst zpûsoben pfieváïnû poãtem b kû plemene Aberdeen Angus, jejichï poãet se zv il meziroãnû o 15 ks a poãtem b kû plemene Charolais, jichï naskladnili o 13 více neï loni. Na OPB Kundratice je nárûst zpûsoben témûfi v hradnû b ky plemene Charolais zv ení o 30 ks. Za zaznamenání je tû stojí zv en poãet b kû plemene Aberdeen Angus na OPB Osík o 17 ks a b kû plemene Charolais na OPB Grygov o 11 ks. Konkrétní poãty b kû na jednotliv ch odchovnách dle plemen jsou uvedeny v tabulce ã. 1. NárÛst poãtu b kû odchovávan ch u chovatele jde na vrub pfiedev ím chovatelûm plemene Charolais, ktefií k základnímu v bûru pfiipravují celkem 46 b kû (nejvíce na farmû Trojmezí 11 ks) tedy o 37 více neï loni. Chovatelé b kû plemene Limousine loni v prvním kroku neodchovávali Ïádného b ka, letos jich odchovávají 31 a v ichni jsou ustájeni v Neãtinské zemûdûlské a.s. Dvoucifern poãet b kû je pfiipravován rovnûï v TEGRO s.r.o. v Tû enovû 18 b kû plemene Aberdeen Angus. Celkem 22 chovatelû, u nichï probíhá odchov plemenn ch b kû je obsahem tabulky ã. 2, z které je moïné vyãíst, které konkrétní plemeno je stfiedem zájmu toho kterého chovatele. VraÈme se k tabulce ã. 1. V ní jsou, kromû jiného, uvedeny i poãty b kû dle plemen naskladnûn ch na jednotliv ch odchovnách do II. turnusu. V tomto pfiípadû mûïeme konstatovat, Ïe poãet b kû odchovávan ch na odchovnách se zv il jen nepatrnû, a to o 4 ks. K dne nímu dni nejsou je tû uzavfieny pfiihlá ky b kû odchovávan ch do II. turnusu u chovatelû, takïe mûïeme jen spekulovat. Pokud poãty b kû odchovávan ch u chovatelû budou kopírovat I. turnus, dojde k dal ímu v raznému nav ení poãetního stavu pfiipravovan ch b kû. Pokud ale budou tyto poãty kopírovat mnoïství b kû naskladnûn ch do II. kroku na OPB, k pfiíli velkému nav ení jiï nedojde. Nechme se pfiekvapit. V souãasné dobû mûïeme konstatovat, Ïe k základním v bûrûm v I. a II. turnusu je pfiipravováno celkem 1107 b kû, nejvíce plemene Charolais 428. Druh m v tomto pfiípadû nejpoãetnûj ím plemenem je plemeno Aberdeen Angus 216 ks. Na bronzovém stupínku je plemeno Masn simentál se 191 b kem. Podrobnûji viz tabulka ã. 3. Vezmeme-li v úvahu, Ïe mnoho chovatelû jiï uspokojilo svou touhu po plemenném b kovi dovozem b ka ze zahraniãí a dal í se k tomu chystají, vûfime, Ïe nabídka na leto ních aukcích vytvofií pfiedpoklad uspokojení poptávky. Nabídka je velká, av ak v emocná ruka trhu je nevyzpytatelná. Samozfiejmû cenu bude hrát i vyvolávací cena, letos poprvé nezkreslená dotacemi na nákup plemenného b ka. Doufejme, Ïe komise (v pfiípadû plemene Charolais komisafi, budiï mu údûl lehk ) budou vybírat objektivnû a do dal ího chovu vyberou jen kvalitu, Ïe kupující budou tuto kvalitu akceptovat a náleïitû ji ocení, Ïe prodávající za kvalitu náleïitû utrïí. Pojem kvalita se v posledním odstavci neopakuje náhodnû. Z v e uvedeného je snad patrné, Ïe kvantita jiï byla pravdûpodobnû naplnûna a nastává pfiesun ke kvalitû. Jak to v echno dopadlo se dozvíte z ãervnového vydání Zpravodaje. Snad to tam nûkdy s pomocí pana Kopeckého napí u. Ilustrační foto: Kamil Malát Zpravodaj âschms 1/2008 9

10 Souhrn b ãkû pfiihlá en ch k základním v bûrûm v roce 2008 Odchovny plemenn ch b kû a odchov u chovatelû (tabulky 1 aï 3) 10 Zpravodaj âschms 1/2008

11 Jak koupit toho správného b ka Pomalu pfiichází období nákupû plemenn ch b ãkû a my si opût klademe otázku: Kter b k je nejlep í na trhu? Na tuto jednoduchou otázku nenajdeme odpovûì ani jednoznaãnou ani takovou, která by odpovídala v em na im poïadavkûm. Pokud vezmeme otázku z pohledu kter b k je ten prav pro na í ãinnost, je potfieba definovat urãité dûleïité parametry, které je nutné vzít v úvahu. Úspû n v bûr b ka závisí na úãeln ch krocích, díky nimï pro sebe urãíme toho pravého. 1. krok: Definujte úãel a cíle va eho stáda, identifikujte silné a slabé stránky Obecn úãel a cíle va eho stáda slouïí jako základ pro vytipování plemeníka a povaïují se za vlastnosti s nejekonomiãtûj í platností. Základní definování systému produkce a prodeje spolu se strategiemi fiízení a prostfiedím jsou klíãov mi faktory, které by mûly urãovat smûr na ich úvah: Bude b k pou tûn na jalovice, dospûlé krávy, nebo obojí? Budou samice ponechány ve stádû na jeho obnovu ãi ne? Jak budou zpenûïována telata? (pfii odstavu?, postupnû z farmy?, budou ponechány? prodají se jen jaloviãky?) Jaké pracovní a fiídící síly jsou k dispozici? Jaké jsou krmné zdroje a pfiírodní podmínky pro na í ãinnost? Jak dan b k pfiispûje k celkovému plánu systému plemenitby? Urãení siln ch a slab ch stránek v rámci kaïdé z tûchto úvah nám poskytne podrobnûj í popis situace. Klíãem k urãení siln ch a slab ch stránek jsou záznamy o stádu vycházející z kontroly uïitkovosti a chovatelsk ch záznamû. Základní v konnostní ukazatele jako je procento otelení, procento odstaven ch telat, hmotnosti pfii odstavu, prodejní hmotnosti, spotfieba krmiva, atd. jsou nezbytné jako v chodisko pro stanovení siln ch oblastí a oblastí, které vyïadují pozornost. 2. krok: Stanovte si priority a identifikujte moïnosti pro zlep ení Priority by mûly b t stanoveny na základû ãinitelû majících nejvût í vliv na ziskovost (rentabilitu). Pamatujte, Ïe pfiíjem se odvozuje od uïitkovosti (prodejní hmotnost, procento odstaven ch narozen ch telat, jateãní hodnota, atd.). Vyjádfiení uïitkov ch vlastností zvífiete je kombinací jednak genetick ch vlivû a jednak vlivû prostfiedí a fiízení (managementu). Kvalitní genetika mûïe vyjít zcela naprázdno ve spojení se patn m fiízením, které klade dûraz na dûleïitost managementu (v Ïiva, zdravotní program) namísto aby podporovalo rozvoj genetického potenciálu pfii jiï stanoven ch specifick ch prioritách pro stádo. Pro pfiíklad: provozní marketing potfiebuje, aby dobytek mûl ideálnû rann rûst, neboè telata jsou prodávána v dobû odstavu. Tento rann rûst je ovlivnûn mléãnou produkcí samice, která je zase ovlivàována dostupn mi zdroji krmení. UváÏení vlivu jak genetiky, tak fiízení na tyto vlastnosti je velice dûleïité. Genetick pokrok v hospodáfisk ch stádech je velkou mûrou tvofien v bûrem plemeníka. Zjednodu- ování v bûru b ka tím, Ïe se zamûfiíme pouze na nûkolik málo prioritních vlastností je obecnû lépe dosaïitelné, neïli snaïit se zmûnit mnoho vlastností souãasnû. Klíãové je stanovit si pár vlastností, na které se zamûfiíme. 3. krok: Efektivní vyuïití nástrojû selekce Jak byly jednou, skrze detailní prûzkum cílû stáda a jeho souãasného stavu, stanoveny priority, producentûm hovûzího masa je k dispozici mnoho uïiteãn ch nástrojû pro dosaïení genetického zlep ení. Genetické rozdíly mezi plemeny jsou ustálené a pouïití rûzn ch plemen prostfiednictvím strukturovan ch plánû kfiíïení dává anci zlep it rozmanité vlastnosti. Je dûleïité zmínit, Ïe heteroze dosaïená mezidruhov m kfiíïením má v znamn pfiízniv vliv na vlastnosti jako reprodukãní efektivita a dlouhovûkost krav, které jsou rozhodující pro ziskovost (rentabilitu) stáda. Omezená schopnost v bûru pro reprodukãní vlastnosti ve formách EPD téï poukazuje na dûleïitost heteroze. Individuální EPD jsou dostupné pro mnoho ekonomicky dûleïit ch vlastností. Zavedení ekonomick ch indexû, kombinujících nûkolik souvisejících vlastností a jejich ekonomick ch hodnot do jednoho EPD napomáhá paralelnímu zlep ování rûznorod ch vlastností, které mají vliv na oblasti jako je jateãní hodnota a zisk po odstavu. Pfii velkém poãtu dostupn ch EPD, je rozhodující urãit ty, které jsou nejdûleïitûj í a stanovit ke kaïdému odpovídající srovnávací test. Pfii vytváfiení specifikací pro EPD mûïe b t pou- Ïito mnoho hledisek. EPD hodnoty pro nové a star í b ky mohou b t pouïity jako mûfiítka. S tûmito mûfiítky mohou b t EPD specifikace sestaveny tak, aby odráïely poïadované zlep ení nebo pokles uïitkovosti pro urãitou vlastnost. 4. krok: Sledujte uïitkovost a orientujte se na svém trhu Jak bylo zmínûno v prvním kroku, záznamy o stádû jsou klíãem ke zmapování jeho v voje v ãase tj., kde se nacházelo, jeho souãasn stav a plány do budoucna. Jednodu e, je to vedení záznamû z kontroly uïitkovosti a z chovatelské evidence, které umoïàují stanovení klíãov ch ukazatelû uïitkovosti a ekonomick ch parametrû, které jsou nezbytné pro koupi toho správného b ka. Na závûr bychom doporuãili, abyste zohlednili v echny postupy, které pfiispûjí k hledání toho správného b ka pro vás. Plemeník, nejlépe se hodící pro va í ãinnost nutnû nemusí b t ten nejlíbivûj í nebo nejdraï í. Zvolením správn ch postupû úspû - nû rozpoznáte a zajistíte b ka, odpovídajícího va im potfiebám a zv - íte tím ance na úspûch. Z ãlánku Basic Strategies for Buying the Right Bull, Dr.Scott Greiner, Livestock Update pfieloïila ing. Jana ehofiová, âschms Zpravodaj âschms 1/

12 Galerie nejlep ích Obdobnû jako v jin ch chovatelsk ch ãasopisech a magazínech, chceme i my na stránkách svazového zpravodaje prezentovat jedince, které lze díky jejich vlastnostem povaïovat za nejlep í. Postupnû se budeme snaïit publikovat fotografie zvífiat masn ch plemen skotu, ktefií jsou nûãím v jimeãní. V tomto seriálu chceme dát prostor pfiedev ím vám chovatelûm. Pokud se domníváte, Ïe právû vy máte ve svém chovu b ka, krávu ãi tele, které by si zaslou- Ïilo pozornost, za lete nám fotku (nejlépe em na adresu info@cschms.cz), rádi ji zde i s va ím komentáfiem uvefiejníme. I pfiesto, Ïe zástupce plemene aberdeen angus jsme vám pfiedstavili rovnûï i v minulé fotogalerii, plemenn b k Mewil Jeans 213 L (ZAA-369) si pozornost také jistû zaslouïí. B k se narodil na chovu spoleãnosti M.I.L.O.S. Inc Testován byl na OPB Osík u Litomy le. B k se vrátil zpût do rodného kraje 5,5 km vzdu nou ãárou na mapû od místa narození a nyní pûsobí na farmû pana Zelinky (Moravia ZL Cheb s.r.o. Kopanina). V souãasné dobû je b k na 9. místû v topu b kû v PE (PH 124), má 7 dcer (krav) v topu v PE a 4 dcery v jalovicích v topu v PE. Jedna z jeho dcer (5296/941) v kravách je na prvním místû v PE. Mewil Jeans má jiï celkem 134 potomkû a 21 otelen ch dcer. Jsou metody diagnostikující IBR spolehlivé? Radka Zahrádková V zkumn ústav Ïivoãi né v roby, v.v.i. Praha Uhfiínûves Následující fiádky jsou psány na základû negativní zku enosti s diagnostikou protilátek proti viru infekãní bovinní rhinotracheitidy (IBR), kdy zdravé zvífie bylo oznaãeno jako pozitivní. V úvodu musím poznamenat, Ïe na e farma s chovem masného skotu pfied touto kauzou mûla a stále má status hospodáfiství prostého IBR. Co se vlastnû stalo? V sledky vy etfiení na IBR u 3 b ãkû, provedené v fiíjnu 2007 pfied jejich naskladnûním na OPB, ukázaly na pfiítomnost pozitivních protilátek u jednoho z nich. První kontrolní vy etfiení u v ech tûchto b kû bylo o 8 dní pozdûji v té samé laboratofii a druhé pak po dal ích 7 dnech v jiné akreditované laboratofii s v sledkem z obou laboratofií shodn m, tzn. na IBR negativním. Serologick m vy etfiením standardním ELISA testem u obou kontrolních vy etfieních nebyly u Ïádného z b kû zji tûny protilátky proti viru IBR. Pfiedesílám, Ïe vy etfiovaná zvífiata byla pfii v ech tfiech odbûrech krve v dobrém zdravotním stavu a nedo lo k jejich zámûnû. PfiestoÏe se u problémového zvífiete IBR nepotvrdil a hospodáfiství nezmûnilo svûj status IBR prostého, b ãci nemohli b t z dûvodu oprávnûné (a pochopitelné) obavy provozovatelû OPB naskladnûni do nûkteré z odchoven. Vût í, fieknûme morální, újmu ná chov utrpûl z hlediska bezibrové povûsti. Proto jsme se obrátili na laboratofi, která pozitivní v sledek u jednoho z b ãkû vydala. Jednali jsme s pracovníkem, kter vy etfiení provedl, dále s vedoucím zku ební laboratofie i fieditelem celého veterinárního ústavu. Na námi poloïenou otázku, jak je moïné, Ïe pozitivní zvífie je za t den vy- etfieno jako negativní, shodnû odpovûdûli, Ïe to moïné není. Pfiipustili, Ïe metody diagnostikující protilátky proti viru IBR jsou velmi citlivé. Na na i logickou poznámku, Ïe jsou tedy nespolehlivé, se nám nedostalo vyjádfiení. Potvrdili, Ïe není moïné, aby v rozmezí pouh ch 8 dnû klesly pozitivní protilátky na takovou hodnotu, která pfiedstavuje negativní nález. To znamená, Ïe pûvodní v sledek vy etfiení na IBR nebyl aï tak spolehliv a zdravé zvífie bylo oznaãeno za pozitivní. Podle slov fieditele veterinárního ústavu jiï k podobn m pfiípadûm do lo. Laboratofi v niãem nepochybila, pouze interpretuje v sledky mûfiící techniky. Po nû- 12 Zpravodaj âschms 1/2008

13 kolika ústních jednáních jsme na na í Ïádost obdrïeli od veterinárního ústavu k tomuto pfiípadu písemné stanovisko, ve kterém je kromû jiného uvedeno: Vzhledem ke krátkému ãasovému období, kdy byla jednotlivá vy etfiení provedena, nemohl u vy etfiovaného zvífiete tak rychle nastat pokles specifick ch protilátek proti viru IBR pod mez detekovatelnosti. Dále pak pfiichází v úvahu u biologického materiálu moïnost v skytu a prûkazu nespecifick ch protilátek (reakcí), které imitují pozitivní reakci u sledovaného antigenu. Toto se stává u velmi malého poãtu vy etfiovan ch pfiípadû (pod 1 %). Tato situace mûïe nastat kdy u zvífiete probíhá urãitá reakce imunitního systému a vznikají tzv. polyreaktivní protilátky, které se váïou na rûzné virové a bakteriální antigeny. Vy etfiované vzorky obsahující polyreaktivní protilátky reagují v serologick ch testech jednoznaãnû pozitivnû a jsou prakticky neodli itelné od specifick ch protilátek. A nyní si to vezmûme z pohledu chovatele. Zajímá provozovatele OPB ãi zájemce o koupi plemenn ch a jin ch zvífiat, Ïe metody pouïívané k prûkazu protilátek proti viru IBR jsou sice akreditované ale velmi citlivé a tudíï ve své podstatû nespolehlivé? Îe nalezené pozitivní protilátky nebyly skuteãn mi protilátkami proti viru IBR? Îe rozhodující jsou kontrolní vy etfiení, která IBR nepotvrdila? Îe chov je stále IBR prost atd.? Ne, nezajímá. Obava z v skytu tohoto onemocnûní je velká a pochopitelná. A stejnû pochopitelná je i snaha chovatele oãistit svûj chov od povûsti toho s IBREM. Jak postupovat po nákupu b kû masn ch plemen ze zahraniãí Právû jste se stali majitelem plemenného b ka importovaného do âr. Spolu se zvífietem by jste mûli obdrïet: 1. Potvrzení o pûvodu (POP) vydané v zemi pûvodu b ka 2. Osvûdãení o DNA (DNA Analyse Certificate) Pokud není provedeno v zemi pûvodu je tfieba testaci DNA provést v âr (âmsch a.s. Hradi tko, laboratofi imunogenetiky). Postup registrace b ka: 1. Zavedení do ústfiední evidence skotu (UE) Zvífie je potfieba nahlásit do UE a to tiskopisem Hlá ení o narození zvífiat.... Druh zvífiete: 1 Kód zemû: dle zemû pûvodu DE Nûmecko, AT Rakousko,... Identifikaãní ãíslo: dle potvrzení od pûvodu (napfi. z Nûmecka ZB-Nr DE => Kód události: 11 import b ãka Datum: datum pfiisunu na va e hospodáfiství Odkud: dle ãíselníku zemí: 280 Nûmecko, 040 Rakousko, 250 Francie atd. Spoleãnû s hlá ením o nákupu je nutné zaslat fotokopii POP. DÛleÏité pro správnost údajû na PrÛvodním listu, kter Vám bude na zvífie vystaveno. 2. Registrace b ka v registru plemenn ch b kû B k musí ze zákona projít v bûrem, které zaji Èuje âschms Praha, jako povûfiená organizace. K této registraci je tfieba zaslat ãitelnou fotokopií POP a Osvûdãení o DNA buì: po tou na adresu: Kopeck Jan, Osík 201, Osík faxem: nebo em: kopecky@cschms.cz mobil: PfiiloÏte také kontakt a údaje o Va í firmû (adresa, IâO, DIâ) vãetnû ãísla chovu v ÚE! Po obdrïení tûchto dokladû budete kontaktovaní pfiíslu n m inspektorem âschms, kter se domluví na provedení bonitace zvífiete. Po provedení bonitace Vám bude doruãeno po tou na dobírku Potvrzení o pûvodu âschms. Registrace b ka je zpoplatnûna dle platného finanãního fiádu âschms Praha, kter je k dispozici na webov ch stránkách svazu. V pfiípadû nejasností nebo komplikací s registraci mne kontaktujete. Jan Kopeck fieditel PK âschms Zpravodaj âschms 1/

14 Biotechnologie 2008 aneb Co v echno se lze dozvûdût na mezinárodní vûdecké konferenci? Hubert Herrmann, âschms KaÏdopádnû mnoho. Mnoho pozoruhodného, mnoho zajímavého, ale také mnoho notoricky známého. Jak uï to na takov ch konferencích b vá, vedle velice odborn ch pfiíspûvkû, které jsou pfiínosné a aplikovatelné, jsou presentovány pfiíspûvky nic nefie ící, pfiíspûvky s v sledky, které jsou pouh m popisem kaïdodenní praxe. Îel, vloudí se i pfiíspûvky, které by na takovém fóru zaznít nemûly a zabírají prostor pro odbornou diskusi. Zaãnûme od zaãátku. Mezinárodní vûdecká konference Biotechnologie 2008 se uskuteãnila 13. a na Jihoãeské universitû v âesk ch Budûjovicích. Zaãala plenárním zasedáním a pokraãovala paralelním jednáním dvou sekcí Îivoãi ná biotechnologie a Rostlinná biotechnologie. Druh den, opût paralelnû, jednaly sekce Terapeutické a diagnostické systémy a Enviromentální biotechnologie. K veãeru, po jednání v sekcích probíhaly diskuse u posterû. Celkem bylo odpfiedná eno a na posterech presentováno pfies 200 prací, jak jiï v úvodu zmínûno, rûzné kvality. Je pfiíznaãné, Ïe se jednání neúãastnili odpûrci zavádûní v sledkû biotechnologií do praxe, nebyli vidût ani sly et odpûrci geneticky modifikovan ch organismû (dále GMO), ochránci globálního klimatu ãi duhoví, zelení a zelenû míroví. Zfiejmû proto, Ïe si uvûdomují moïnost umlácení vûcn mi argumenty, které by se jim na takovém fóru jistû dostalo. Pfii vyfivávání na ulici jim toto nebezpeãí nehrozí a navíc vût inou u toho b vají média, která na konferenci vût inou chybí. Dokonce i zastáncû biohospodafiení bylo velmi málo, radikální ani jeden. Vyberme to nejzajímavûj í, i kdyï ne vïdy se to bude t kat masného skotu. Trocha informací o tom, co se dûje kolem nás nikdy neu kodí. Pfiíspûvky na plenárním zasedání se pfieváïnû t kaly problémû produkce GMO rostlin, tedy takov ch, do jejichï geonomu byl vlo- Ïen cizí gen zaruãující napfi. odolnost proti kûdcûm. Jak poukázal Opatrn Z. z Karlovy univerzity, tyto rostliny jsou v koneãném pûsobení na ãlovûka podstatnû zdravûj í neï klasické biopotraviny, neboè neobsahují mykotoxiny ani rezidua herbicidû, byè by tyto byly bio. KampaÀ vedená proti GMO se velmi ostfie obrací proti produkci potravin ve tfietím svûtû, kde jsou klimatické podmínky vhodné k ífiení houbov ch a plísàov ch infekcí obilovin, proti kter m jsou GMO rostliny odolné. Ochranáfiská opatfiení rozvinuté a hladem netrpící ãásti svûta vedou ve tfietím svûtû k situacím blízk m genocidû. Jako pfiíklad autor uvádí pûstování Golden Rice zlaté r Ïe, do jejíhoï genomu byl vãlenûn gen na produkci vitamínû. Tato r Ïe by odvrátila v Indii fatální avitaminózy u mnoha tisíc dûtí. Indie ji v ak nepûstuje, protoïe nechce riskovat ohroïení svého v vozu non GMO r Ïe, kterou odebírá pfieváïnû Evropa. Inu, euro bliï í neï zdraví bliïního. Voln trh to vyfie- í. Obdobnou obûtí ideologie stop GMO se stala Nigerie, která odmítla potravinou pomoc z USA, protoïe kukufiice obsahovala jedovatou DNA. Tato kukufiice se v âr pûstovala na 5000 ha. Na nûkolika pfiíkladech autor poukázal na to, Ïe problém GMO je ãistû ideologick a k takto zmûnûn m produktûm je pfiistupováno nikoliv z hlediska kvality a zdravotní nezávadnosti, ale pouze z hlediska vzniku. Bakteriální toxin hubící kodliv hmyz vyroben prûmyslovû pro komerãní postfiiky je pûstitelûm doporuãován jako zcela nezávadn biopesticid. Pokud je v ak stejná látka produkována samotnou rostlinou, je pro ãlovûka nebezpeãná. Vzhledem k tomu, Ïe tradiãní metody lechtûní jsou v podstatû vyãerpané a není moïné oãekávat vnesení v raznû nové kvality do v sledného produktu pfii stále se zvy ující potfiebû potravin, bude nutné oprostit se od ideologie a hledat nové cesty k uspokojení potravinového trhu. Jednou z cest jsou GMO rostliny. Prostû, I.P.Pavlov na v echno nestaãí, je nutné poohlídnout se jinde. Drobník J., rovnûï z KU, ve svém pfiíspûvku uvedl, Ïe proti tvorbû GMO rostlin neobstojí ani etická námitka, Ïe by ãlovûk nemûl zasahovat do toho, co vytvofiila pfiíroda, protoïe ve keré kulturní rostliny, které slouïí buì pfiímo jako potravina, nebo slouïí jako krmivo pro hospodáfiská zvífiata jsou vy lechtûny ãlovûkem. Kukufiici s palicí velikosti vzrostlej ího klasu dne ní p enice by na svém pozemku asi nepûstoval ani ten nejzarytûj í pfiívrïenec pfiírodní stravy. Nebo moïná pûstoval, ale jen do doby, neï by ho hlad pfiesvûdãil o jiné orientaci ve stravovacích návycích. Evropská legislativa neumoïàuje pfienos genû, ale umoïàuje umûlou tvorbu mutací napfiíklad pomocí tvrdého záfiení. Tímto postupem se mohou vytvofiit zcela nové bílkoviny, které mo- 14 Zpravodaj âschms 1/2008

15 hou mít za následek vznik nov ch nekontrolovateln ch alergií u konzumentû mutacemi vznikl ch odrûd. Pfii tvorbû GMO rostlin se pfiená í gen, kter tvofií bílkovinu známou a po zdravotní stránce provûfienou. Autor dále uvedl, jak silné je ideologické pûsobení odpûrcû GMO. 40 % EvropanÛ je pfiesvûdãeno, Ïe geny jsou jen v GMO rostlinách, v rostlinách vytvofien ch pfiírodou nejsou. 54 % EvropanÛ je pfiesvûdãeno, Ïe konzumací GMO plodin se zmûní jejich dûdiãné vlastnosti, které pfiená- ejí na potomstvo. JestliÏe je tomu tak v Evropû, jak tato zhoubná ideologie pûsobí ve tfietím svûtû, kde je nepomûrnû ménû vzdûlaná populace. Tam musí mít duhoví, zelení a zelenû míroví opravdové Ïnû. Nejsou takové organizace globálnû nebezpeãné? Pokud se evropská legislativa v horizontu nûkolika málo let nezmûní bude Evropa ãelit kolapsu Ïivoãi né v roby. Pro krmiváfisk prûmysl Evropa dováïí více neï tfietinu sóji z Argentiny a Brazílie. V tûchto zemích se pûstuje geneticky nemodifikovaná sója za cenu niï ích v nosû jen proto, aby ji mohly vyváïet do Evropy. Jsou v ak velmi dobfie pfiipraveni k pûstování GMO sóji a ãekají aï na burzu s touto komoditou vstoupí âína, jejíï nároky stále stoupají a trh je tam obrovsk. V tento okamïik ve ker export z latinské Ameriky bude smûfiovat do Asie, kde se GMO sója uplatní. Vyfie í se ãást problémû v latinské Americe a v Asii, Evropa ostrouhá. Asi nelze pfiedpokládat, Ïe se do té doby, a mûïe to b t uï zítra, klima v Evropû tak v raznû oteplí, Ïe ná star kontinent bude v produkci sóji sobûstaãn. B t legislativcem, asi sebou hodím, to abych si obãas mohl dopfiát nûco z Ïivoãi né produkce. Závûrem autor poukázal na fakt, Ïe poïadavek na pfiídavek bioetanolu do pohonn ch hmot je z hlediska ochrany pfiírody ponûkud nesmysln. JestliÏe je bioetanol vyrábûn z obilovin, jeho v roba spotfiebuje více energie, neï se jí z bioetanolu získá. Efektivní je jeho v roba pouze z cukrové fiepy, ale plochy na její pûstování jsou jinou legislativou redukovány. Zfiejmû ani v EU neví pravá ruka, co dûlá levá. Îe by se uï u nás pouãili? Dvofiák J. z MZLU v Brnû vymezil pojem Ïivoãi ná biotechnologie, kter star í generace chápala pfieváïnû jako procesy probíhající v prûbûhu trávení. Stfiední generace si pojem biotechnologie spojuje pfieváïnû s inseminací a emryotransferem, tedy s fie ením problémû spojen ch s reprodukcí zvífiat. V souãasné dobû se jedná o bunûãnou genetiku, zkoumání genomu ÏivoãichÛ a uplatàování získan ch poznatkû v praxi. Z organizací, které tento v zkum vítá a ve své práci vyuïívá jmenoval na prvním místû âschms. V na em pfiípadû se jedná o vyuïívání mikrosatelitû pro rozpoznání geneticky bezroh ch jedincû skotu s cílem lechtit bezrohou populaci. TakÏe pozor! Nestaãí jen tak trochu rohnout, pan Dvofiák to pozná! Pfii presentaci své práce poukázal na kvalitu, pfiehlednost a aktuálnost na ich webov ch stránek. Bulla J. ze SPU v Nitfie nazval svoji pfiedná ku Biotechnologie kvalita a bezpeãnost potravin. GMO potraviny jsou testovány podstatnû intenzivnûji a dûkladnûji neï potraviny konvenãní. Za mnoho let hloubkov ch anal z GMO potravin nebyl zachycen jedin vzorek, kter by nesplàoval pfiísná kriteria zdravotní nezávadnosti. Pfiesto je ve spoleãnosti neustále umûle vyvoláván odpor k tûmto potravinám. V lupíncích z GMO kukufiice nebyly detekovány mykotoxiny, zatímco v lupíncích z konvenãní kukufiice ano a to jiï pfii v robû. NuÏe, snídá-li nûkdo radûji lupínky neï volské voko, nechè vyhledává ty, na kter ch je tuãnû a s vykfiiãníkem napsáno, Ïe jsou vyrobeny z GMO. U etfií si játra. Co platí pro kukufiiãné lupínky platí i pro kukufiici krmnou. Jistû je nám v em známo, Ïe mnohá palice jiï pfii sklizni je ãásteãnû ãi zcela napadena plísní ãi houbou. Nejen Ïe se tyto po sklizni dále mnoïí a v raznû sniïují kvalitu napfi. siláïe, ale mykotoxiny a jiné toxiny se dostávají do organismu zvífiat a jsou následnû detekovány v produktech. Biomléko, biomaso, bios ry. Lze-li tomu zabránit pûstováním GMO kukufiice, je urãitû moïné zv it v mûru, na které se tato kukufiice u nás pûstuje. Vy í v nos, lep í kvalita, v koneãném efektu lep í ekonomika. Brouãek J. a kolektiv z VÚÎV SCPV Nitra provádûli v zkum vlivu stadia laktace, zpûsobu ochlazování a plemene na reakci dojnic na vysoké teploty. Nepfieskakujte, i kdyï se jedná o dojnice. I z tohoto v zkumu lze ãerpat. Bûhem sledování od kvûtna do záfií zaznamenali 113 letních a 59 tropick ch dní. Celkem 172 dní v nichï dojnice trpí tepeln m stresem. Vyhodnotili laktací, tedy poãet, kter má velkou vypovídací schopnost. Zjistili, Ïe rozdíl v produkci mezi dojnicemi neochlazovan mi a evaporaãnû ochlazovan mi pod vûtráky je vysoce prûkazn ve prospûch ochlazovan ch. Co z toho plyne pro nás? Na e krávy se pohybují v obdobn ch klimatick ch podmínkách a v letních ãi tropick ch dnech trpí stejn m tepeln m stresem. Je zfiejmé, Ïe na e krávy asi nikdo nebude evaporaãnû ochlazovat, nicménû je urãitû moïné sníïit pûsobení tepelného stresu napfiíklad tím, Ïe umoïníme na im kravám pobyt alespoà ve stínu. Zlep ená pohoda krávy = vy í mléãnost = lep í tele. A o to nám jde. CiváÀová K. z MZLU Brno podrobnû popisuje metody testování (ponûkud sloïité a málo pochopitelné pro ãlovûka v oboru nekovaného) masného simentála na bezrohost. Celkem otestovali 83 jedincû a prokázalo se, Ïe metody jsou pfiesné a je moïno tû- Zpravodaj âschms 1/

16 mito metodami urãit geneticky bezrohé zvífie. Potvrzuje se, co uvedeno v e. Nestaãí jen trochu rohnout. Filipãík R. s kolektivem z MZLU Brno doplnûn o M. Bjelku z VÚCHS z Rapotína sledovali kvalitu hovûzího masa ve vztahu k pohlaví. Do sledování zahrnuli kfiíïence âeského strakatého skotu a Charolais 17 b kû v prûmûrném stáfií 673 dni a hmotnosti 646 kg, 10 jalovic v prûmûrném stáfií 694 dni a hmotnosti 477 kg a 11 krav ve stáfií 7,5 roku pfii prûmûrné hmotnosti 638 kg. Citujme závûr jejich práce: V rámci nutriãních parametrû hovûzího masa nebyly v obsahu celkového proteinu zji tûny prûkazné diference mezi b ky, jalovicemi a kravami. V znamné rozdíly v ak vykazoval podíl intramuskulárního tuku, kde vy í sklon k jeho ukládání byl u zvífiat samiãího pohlaví. (Kdo by to fiek?) Z hlediska technologick ch parametrû nebyl prokázán rozdíl mezi jednotliv mi kategoriemi skotu ve vaznosti vody a hodnotû ph. Nejvy í plocha nejdel ího zádového svalu byla u masa b kû. (Kdo by to fiek?) Maso jalovic bylo nejsvûtlej í, mûlo nejvy í energetickou hodnotu a nejmen í tlou Èku svalov ch vláken. (Nejtmav í maso bylo z krav.) (Kdo by to fiek?) Nask tá se fiada otázek. Napfiíklad jak by vypadaly v sledky, kdyby do sledování byli zafiazeni b ci a jalovice rostoucí intenzivnûji a stejné poráïkové hmotnosti dosáhli o cca 100 dní dfiíve. Îivotní pfiírûstek u vykrmen ch b kû na hranici 0,9 kg/den a u jalovic 0,6 kg/den nic moc. Kilo a 75 dkg by bylo lep í. I kdyï dosaïené v sledky nepfiinesly nic mimofiádnû objevného, nezatracujme je. Jsou obrazem nekvality, které se nám dostává na pultech fieznictví a v balíãcích v supermarketech. V zkum by mûl v odborném i laickém tisku publikovat nesporné rozdíly v kvalitû masa masn ch plemen, kfiíïencû a dojn ch plemen a rovnûï rozdíly v kvalitû vázané na pohlaví v rámci uveden ch kategorií. Spotfiebitelé by mûli b t pouãeni, jakou kvalitu vyïadovat. Pokud se tak nestane, spotfieba hovûzího masa u nás tûïko pfiesáhne hranici 10 kg na osobu a rok. Stejn kolektiv, tentokrát pod vedením J. ubrta presentoval práci Zvy ování kvality jateãného skotu a hovûzího masa. Sledování provádûli na kfiíïencích ãeského strakatého skotu v matefiské pozici a b kû plemene Cha, BA a Li. Celkem nechali porazit 90 b kû star ch 500 dní a prûmûrné hmotnosti 573 kg, jateãná v tûïnost 57,9 %, netto pfiírûstek 663 g a prûmûrná zmasilost 3,28 (ve stupnici SEUROP S=1.. P=5), tedy U a R, více U. Jalovic nechali porazit 43. Byly staré 536 dní, poráïková hmotnost 407 kg, v tûïnost 58,2 %, netto pfiírûstek 460 g a zmasilost 3,74, tedy spí e R. Statisticky v znamné rozdíly v technologick ch vlastnostech masa z vysokého ro tûnce mezi zatfiídûním U a R byly zji tûny pouze ve vaznosti volné vody a v remisi. Rozdíly v su inû masa, obsahu intramuskulárního tuku, ph masa, obsahu kolagenu, plo e MLT a síle svalov ch vláken byly náhodné. VáÏení kolegové, porovnejte ãistokrevného blonda zatfiídûného do E a kfiíïeneãka v erku a dejte vûdût svûtu. Minimálnû rozdíly v plo e MLT budou statisticky prûkazné, na to vemte jed. Srovnání rûstov ch znakû telat narozen ch po pfiirozené plemenitbû a po inseminaci u masn ch plemen skotu Charolais a Masn simentál. Tak nazval svoji práci kolektiv J. Frelicha z JU v âesk ch Budûjovicích. Ve sledovaném období let bylo do pokusu zafiazeno 275 telat plemene Charolais narozen ch po inseminaci a 520 narozen ch po pfiirozené plemenitbû. U plemene Masn simentál se narodilo po inseminaci 179 telat a po pfiirozené plemenitbû 277. Soubor s dostateãnou vypovídací schopností. Z anal zy dat o Ïivé hmotnosti (ve 120ti, 210ti a 365ti dnech) a v ce v kfiíïi ve vûku 365 dnech vypl vá, Ïe pouïití inseminaãních b kû má positivní vliv na rûstové schopnosti b ãkû u plemene Masn simentál. U jalovic obou plemen a u b ãkû plemene Charolais byly rozdíly v Ïiv ch hmotnostech a ve v ce v kfiíïi mezi jednotliv mi typy plemenitby nev znamné. To je zajímavé a vyïaduje to hlub í anal zu. Napfiíklad jací b ci byli vyuïívání v inseminaci. Nebo Ïe by aroláci nemûli kvalitní b ky do inseminace? MoÏná taky mají tak kvalitní krávy, Ïe uï není co zlep ovat. Kolektiv slibuje v následujícím období roz ífiení v zkumu, sledujme tedy dal í jejich v sledky. Kolektiv V. Kulí ka ze Slovenské zemûdûlské univerzity v Nitfie velmi podrobnû popsal farmu pana eligy. SvÛj projev doplnil názorn mi obrázky celého okolí farmy, jednotliv ch zvífiat a technologického vybavení farmy. Pfiedná ející s úïasem konstatoval, Ïe plemenní b ci dosahují hmotnosti i 950 kg. Kdyby ho pfiedsedající po cca 20 minutách nezastavil, zfiejmû by se auditorium dozvûdûlo i to, kde pan eliga kupuje hfiebíky na opravu nahánûcí uliãky, která slouïí ke tfiídûní zvífiat, eventuálnû k jejich nakládání na pfiepravník. Inu i to je v zkum. Pokud mají na Slovensku peníze, mohli by zaplatit napfi. na e inspektory. Takov ch vûdeck ch prací by kaïd urãitû napsal tolik, kolik má ve svém rajónu farem a je tû by mohl dodat uïitkové parametry chovan ch zvífiat. To by bylo slávy! Emryotransfer jako intenzifikaãní faktor zu lechèování ve stádû masného skotu. Tuto práci presentoval kolektiv sloïen z pracovníkû âzu Praha a VÚCHS Rapotín pod vedením F. Loudy. Do pûtiletého sledování zahrnuli 99 krav a 208 telat plemene Charolais kanadského typu. Hodnotili vliv roku, vliv otce, vliv pohlaví, vliv pofiadí otelení, vliv dvojãat 16 Zpravodaj âschms 1/2008

17 a vliv ET na hmotnost pfii narození, hmotnost ve 120 a 210 dnech. Podafiilo se prokázat, Ïe statisticky v znamnû se projevil ve v ech ukazatelích vliv roku. (Inu, kaïd rok je jin, záplavy nejsou kaïd rok.) Naopak, vliv otce se neprojevil v Ïádném pfiípadû. Kupodivu b ãci byli jak pfii narození, tak i pozdûji tûï í neï jaloviãky. Pofiadí otelení mûlo statisticky prûkazn vliv pouze na hmotnost ve 120 dnech. Narozená dvojãata byla lehãí jak pfii porodu, tak i pozdûji. (Kdo by to fiek?) Vliv ET se projevil pouze pfii zji tûné hmotnosti ve 210 dnech. I kdyï nûkteré z uveden ch v sledkû bylo moïné dopfiedu s dostateãnou mírou pfiesnosti odhadnout, mû- Ïeme si nûco odvodit. JestliÏe se neprojevil vliv otce, byli ve stádû vyuïíváni b ci v pfiirozené plemenitbû stejné kvality jako b ci inseminaãní a otcové embryí. Zfiejmû pica stádo! V tomto pfiípadû je pfiínos ET na hmotnost ve 210 dnech nutno pfiiãíst kvalitû matek embryí. No a závûr práce je pfiekvapující: Ve stádech masného skotu lze vyuïíváním pfiirozené plemenitby v kombinaci s biotechnick mi metodami, inseminací a ET zv it ekonomick pfiínos a urychlit lechtitelsk pokrok nejen ve vlastním stádû, ale pfiispût i k rychlej ímu dosaïení chovného cíle daného plemene. Îe to mnoh z vás uï sly el? No ano! Na zemûdûlce! Poster nazvan Produkce, slo- Ïení mléka a reprodukce dojnic v konvenãním vs ekologickém chovu vyvûsili Stádník L., JeÏková A. a Louda F. z âzu Praha. Nûkolik let sledovali chov ãeského strakatého skotu, kter pfie el z konvenãního na ekologick chov. Dojnice v létû vyuïívaly pastvu. Pfii pfiechodu z konvenãního chovu na bio do lo k citelnému poklesu mléãné uïitkovosti a k masivnímu zaplevelení pastvin irokolist m Èovíkem, s kter m si v bioprogramu nevûdí rady. Inu, kdo chce kam, pomozme mu tam. Co aï se zkrátí biodotace a na pastvinách uï porostou bfiízy? Ale váïnû, irokolist Èovík, smétánka lékafiská ãi jitrocel kopinat jsou problémem i na pastvinách masného skotu. V konvenãním chovu lze pouïít vhodn herbicid. Je to nákladné, ale vyplatí se to. Biochov si musí vystaãit s biopostupy. Îe by motyãkou aï k nejhlub ím kofienûm? Z pfiíspûvkû o biotechnologiích vztahujících se k Ïivotnímu prostfiedí byl chvíli zajímav napfi. ten, kter se zab val vyuïitím pfiípravku z hnûd ch mofisk ch fias v bioplynov ch stanicích. Tento pfiípravek v raznû zvy uje produkci plynu a prodluïuje dobu vyuïitelnosti vkládaného materiálu. Pfii cenû 14 Kã na 1 kubík vloïeného materiálu se zv í zisk stanice o pûl miliónu za rok. Ale hlavnû eliminuje ífiení zápachu. Pozoruhodné aï do té doby, neï zjistíte, Ïe pfiípravek je s v born mi v sledky vyuïíván v bioplynce kolem které jezdíte a pokaïdé kdyï kolem ní vezete vnuka Vám tento fiekne: Dûdo, tys prdnul. Pfied kolnímu mládûti tûïko vysvûtlíte, Ïe takto se vyrábí energie z obnoviteln ch zdrojû dle politické strany s jejímï uï ím vedením nekomunikuje uï ani ta kráva. Jak se asi Ïije v okolí bioplynky, kde preparát z hnûd ch mofisk ch fias nepouïívají? Co závûrem? Z mnoh ch pfiíspûvkû je zfiejmé, Ïe v zkumu v na- em oboru chybí zadání a zkoumá se vyzkoumané ãi pfiedem jasné. RovnûÏ je zfiejmé, Ïe vûda neví, kde praxi tlaãí bota. Asi by nebylo od vûci pfiedat vûdeck m pracovi tím konkrétní zadání k fie- ení pro nás zajímav ch problémû a spolupracovat na projektech. ProblémÛ k fie ení je urãitû hodnû. Lze nad nimi diskutovat i na stránkách Zpravodaje. Zaãnûme tuto diskusi na jejímï konci bude formulace toho nejoïehavûj ího. Kontakty na vûdecké t my máme. Je moïné, Ïe s na í podporou by mûly vût í úspûch pfii získávání penûz pro smyslupln v zkum. Nám by pak v sledky pomohly. A je tû jedna kacífiská my lenka. Na pfií tí takové konferenci presentovat na e v sledky. Po odborné stránce zcela urãitû pfiedãí mnohé, které zaznûly v âesk ch Budûjovicích. Nepochybnû na to máme! Je nutné se aktivnû úãastnit podobn ch setkání a tam diskutovat. Vûdeckov zkumná sféra o nás musí vûdût! Sborník z konference je ve formátu pdf na CD. Pokud to bude technicky moïné, bude umístûn na Pokud to technicky moïné nebude, bude uloïen do depozitáfie fieditele svazu. Je to mnoho set stran v ãe tinû, angliãtinû, ale také sloven tinû a pol tinû. Kurzívou psané jsou neuctivé poznámky autora. To aby se to lépe ãetlo. Koho se dot kají, tomu se autor omlouvá. Ilustrační foto: Karel Melger Zpravodaj âschms 1/

18 Angus Forum 2008 Skotsko Miroslav Vráblík V prvních únorov ch dnech tohoto roku probûhlo ve skotském Perthu 6.evropské Angus Forum. Tato akce se konala jako náhrada za zru en podzimní termín, kdy díky nákazové situaci ve Velké Británii (SLAK) nebylo moïné AF uskuteãnit. Z âeské republiky se zúãastnila velká chovatelská skupina, celkem 31 úãastníkû. Na programu byla jiï tradiãnû náv tûva chovû, jednání AF, pfiehlídka a hodnocení plemenn ch zvífiat, kterou následovala aukce. Pro zájemce statistik uvádíme, Ïe v leto ní únorové aukci bylo prodáno 152 b kû o prûmûrné cenû liber. Nejvy í vydraïená cena byla dosaïena u b ka Penguin MR Elevate F253. Tento dvacetimûsíãní b k se prodal za liber. Pfii nákupu uspûli i na i kolegové z Nûmecka. B ky nakoupili Benjamin Junck, Bernhard Delle a Dieter Danzer. Tento krok pfiedních nûmeck ch chovatelû lze interpretovat i tak, Ïe vzdali svûj letit boj o spojení plemenn ch knih Aberdeen-Angus a Deutsche Angus Netherton Future Impact F393 v aukci prodán za liber. Kupující Benjamin Junck DE (foto: Vít Čepelák) a vydali se jinou cestou. Tento názor podporuje i skuteãnost, Ïe letos poprve po letech o spojení nepadlo ani slovo. Jednoznaãnû nejvût ím kupcem na aukci v Perth byl Edward Hume z Canterbury. Nakoupil celkem 15 plemeníkû a zv il tak svûj stav b kû ve stádech na 27. Jeho plánem, jak sdûlil britskému tisku, je dosáhnout stavu 1000 krav proto takov poãet plemeníkû. Na leto ní pfiehlídce se pfiedstavilo více jak 400 zvífiat. Velmi zajímavou zku eností byla na e pfiítomnost na pfiejímce zvífiat na v stavu. KaÏdé jednotlivé zvífie pro lo veterinární prohlídkou, Skupina českých chovatelů před Pedigree House (foto: Vít Čepelák) 18 Zpravodaj âschms 1/2008

19 bylo zváïeno, b kûm byl zmûfien obvod ourku, po kontrole identity chovatel obdrïel v tisk pûvodu s aktuálními údaji o plemenn ch hodnotách, bylo mu pfiidûleno (a nalepeno) katalogové ãíslo a bylo odvedeno na urãené stání. Veterináfi opravdu prohlédl kaïd kus vûbec se nejednalo o pouhou formalitu. Proces pfiejímky zabezpeãoval cel t m pracovníkû, kde kaïd provádûl specializovanou ãinnost a i kdyï jim la práce pûknû od ruky, zabralo jim to celé odpoledne. Hlavním bodem jednání AF 2008, které mûlo oproti minul m letûm niï í zahraniãní úãast, bylo jednání o nákazové situaci v Evropû, specielnû vzhledem k nákaze Blue Tongue. Přejímka zvířat na výstavu (foto: Miroslav Vráblík) Předvedení na ohlávce je samozřejmostí (foto: Vít Čepelák) Přejímka zvířat před aukcí (foto: Vít Čepelák) Britsk pfiedpoklad je, Ïe do podzimu 2008 nákaza zasáhne kromû severních ãástí Skotska a Severního Irska, celou zemi. Chovatelé dnes mají jiï jasno: jediná cesta je plo ná vakcinace stád skotu a ovcí (ovcí chovají 35 milionû kusû). Vakcínu pro oãkování mají objednanou a práce zahájí ihned po jejím dodání (duben-kvûten). K podobné strategii se pfiihlásili i kolegové z Nûmecka. I zde pokroãili a problematiku mají projednanou s chovatelskou vefiejností. Z informací je patrné, Ïe Evropa smûfiuje k plo né vakcinaci (po dobu 3 let). PoÏadavky na dodavatele vakcíny jsou to tfii spoleãnosti budou enormní a zb vá jen vûfiit, Ïe pokud âeská republika zvolí stejnou cestu, bude vakcína k dispozici i u nás. A pûjde o pofiádn obchod náklady na vakcinaci se v evropsk ch podmínkách odhadují na stamiliony EUR. Zajímav m pfiíspûvkem jednání byl referát fieditele spoleãnosti Igenity (ãlen skupiny Merial) o vyuïití profilu DNA v chovu skotu. Odborná pracovi tû dnes umí na základû rozboru DNA urãit nejen paternitu, ale i jemnost masa, podíl cenn ch ãástí jateãného tûla, urãit optimální jateãnou hmotnost, mramorování masa, dlouhovûkost zvífiat, mléãnost a mnoho dal ích. Pro odbûr vzorku tkánû se pouïívá specielnû upravená u ní visaãka. Pfii navû ení narozenému teleti se prûnikem hrotu kle tí odebere kousek tkánû, kter zûstane v odnímatelné ãásti u ní visaãky. Tato ãást je oznaãena ãíslem zvífiete (vãetnû ãárového kódu), tak, Ïe zámûna vzorkû je minimalizovaná. Odebran vzorek lze zaslat do laboratofie, kde za poplatek pfiibliïnû 40 liber, provedou anal zu. Chovatel takto dostává do rukou dal í nástroj pro správná chovatelská rozhodnutí. Na e skupina mûla moïnost nav tívit a prohlédnout si chovy Nehterton, Kincardine Castle, Moncur a Dunloise. V ude nás pfiátelsky pfiijali a pfiipravili obãerstvení. Zajímavá byla náv tûva sídla Asociace Aberdeen-Angus, které se pfiíhodnû naz vá Pedigree House. Obrazy v znamn ch plemeníkû z minulosti, trofeje z v stav, kompletní v tisky plemenn ch knih od poãátkû vzniku plemene to v e dokresluje historii plemene v Británii. A slavnostní veãefie se konala v Royal George Hotel, kde pfied 127 roky byla Asociace zaloïena. Pofiadatelem AF 2009, byl vzhledem k úspû nému rozvoji plemene v zemi, zvolen rumunsk Bra ov. Zpravodaj âschms 1/

20 Elektronická identifikace zvífiat (EID) Kamil Malát, âschms Diskuze na téma elektronické identifikace hospodáfisk ch zvífiat nab vají poslední dobou na intenzitû. Jak zfiejmû mnozí víte, dle pûvodních plánû Evropské unie mûl jiï systém EID (electronic identification) touto dobou fungovat. Vzhledem k pomûrnû znaãn m komplikacím, zejména technického rázu, se v ak pûvodnû navrhované termíny nepodafiilo dodrïet. Jako první mûla b t v rámci EU vyfie ena EID u ovcí a koz. Ale ani zde nebude pûvodní termín spu tûní 1. ledna 2008 splnûn a proces se o rok odkládá. Nûkolik detailû o systému u ovcí a koz zmíníme na konci tohoto ãlánku, neboè lze oãekávat, Ïe u skotu bude mnoho postupû velmi obdobn ch ãi zcela identick ch. âschms dlouhodobû cel v voj sleduje a snaïí se prûbûïnû získávat informace a v rámci moïností i ovlivàovat dûní. Foto: Allflex Vzhledem k tomu, Ïe jsme pfiesvûdãeni, Ïe EID je technologií budoucnosti, jiï dlouhá léta ãipujeme v echny plemenné b ky vybrané do plemenitby. RovnûÏ nûktefií chovatelé pouïívají ãipování dobrovolnû jako doprovodné znaãení u samiãích zvífiat. Elektronická identifikace skotu aneb jakou zvolit technologii Zhruba rok se na pûdû EU zaãíná detailnûji a konkrétnû mluvit o systému, kter by se mûl u skotu pouïívat. Byla ustanovena odborná komise, která má za cíl navrhnout optimální fie ení EID u skotu, které by bylo v rámci EU aplikováno do praxe. V návrhu, kter byl poprvé v detailnûj í formû pfiedstaven koncem loàského roku, se v ak hovofií o jin ch technologiích, neï tûch, které právû my v âr pouïíváme. Proto jsme po linii organizace Copa Cogeca zaslali stanovisko s návrhem, aby i systém ãipování byl zahrnut mezi moïnosti elektronického oznaã o v á n í skotu. Av ak vzhledem k tomu, Ïe ná poïadavek nebyl ostatními s t á t y v podstatû vûbec podpofien, nelze oãekávat, Ïe by na e snaha byla úspû ná. Argumenty proti ãipování se opírají zejména o tvrzení, Ïe jde o trval zásah do organismu, kter mûïe mj. zpûsobovat problémy pfii jateãním zpracování. AÈ jsou ale dûvody odmítání této technologie jakékoliv, nelze oãekávat, Ïe máme osamoceni sílu, abychom pfiesvûdãili celou Evropu, aby s na ím návrhem souhlasila. Chceme se tedy proto nyní spí e soustfiedit na to, abychom na e chovatele dostateãnû dopfiedu seznámili se systémy EID, které zfiejmû budou klíãové a pfiípadnû jim umoïnili tyto technologie vyzkou et a otestovat na sv ch zvífiatech je tû pfied tím, neï bude systém rutinnû zaveden. V souãasné dobû se v rámci Evropy uvaïuje v podstatû o dvou zpûsobech EID, a to o bolusech ãi ãipech v u ních známkách. Detailní popis obou technologií najdete v druhé ãásti toho textu. Ze svûta, kde je tento systém buì zcela povinn (napfi. Austrálie ãi Kanada) nebo velmi hojnû vyuïívan (USA), existuje mnoho praktick ch zku eností s obûma zpûsoby, a také proto se s nimi zfiejmû poãítá i v Evropû. Bûhem v zkumu a pfiíprav probûhlo mnoho pilotních projektû. Nejvût ím z nich byl projekt IDEA ( ) pfii kterém bylo v testu oznaãeno cca zvífiat; od té doby probíhalo odzkou ení v jednotliv ch státech EU, v âr bylo oznaãeno bolusy cca 120 zvífiat. I pfiesto, Ïe poãet chovatelû vyuïívajících EID se v evropsk ch zemích kaïd m rokem zvy uje, je toto znaãení stále povaïováno pouze jako podpûrné. To znamená, Ïe EID známka je brána jako dal í identifikaãní prostfiedek a je tak zakomponována do systému evidence. Jak systém zvolit? Universální rada neexistuje, neboè je nutné vïdy pfiihlédnout ke konkrétním podmínkám daného chovatele zpûsob a systém chovu, typ ustájení, technologické vybavení farmy apod. Pfiesto 20 Zpravodaj âschms 1/2008