Podpora informovanosti zemědělských podnikatelů

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Podpora informovanosti zemědělských podnikatelů"

Transkript

1 AgroConsult Bohemia s.r.o. Společnost pro investiční a ekonomické poradenství Regionální kancelář Humpolec Havlíčkovo náměstí 839/2, Humpolec Tel./fax: , Mobil: Regionální kancelář Kyjov Jungmanova 1310, Kyjov Tel./fax: /143, Mobil: Obchodní místo GE Money Bank Holandská 3, Brno Tel.: Podpora informovanosti zemědělských podnikatelů AgroConsult Bohemia s.r.o. Rudolfovská 80, České Budějovice Tel./fax: /921 web: Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

2 SLOVO ÚVODEM OBSAH Vážení obchodní přátelé, prostřednictvím tohoto sborníku bych Vám chtěl nejen poděkovat za dosavadní spolupráci s fi rmou AgroConsult Bohemia s.r.o., ale také Vás pozvat na běh vzdělávacích seminářů pořádaných v rámci projektu Programu rozvoje venkova - EAFRD pod titulem Opatření zaměřená na podporu vědomostí a zdokonalování lidského potenciálu, které jsme mohli díky tomuto programu uskutečnit. Obsahem jednotlivých seminářů budou odborné informace týkající se přípravy podniku na postupné zavádění systému Cross - Compliance do českého zemědělství. Protože celý systém nastavení Cross - Compliance vychází z vlastního provozu podniku, je nutné se zamyslet nad samotnou hospodářskou strukturou a koncepcí, a to na základě fundovaných analýz hospodaření daného zemědělského podniku. V mnoha případech je východiskem pro řešení případných nedostatků jedině pořízení nezbytných investic. K usnadnění čerpání fi nančních podpor z Programu rozvoje venkova na nejrůznější investice do zemědělských podniků, by měly napomoci podrobné informace v příspěvcích expertů věnovaných právě tomuto tématu. Cílem jednotlivých odborných vzdělávacích seminářů je podání zevrubných návodů na řešení všech výše uvedených dílčích problémů. str. 4 str.16 str. 20 str. 24 str. 38 str. 42 str. 50 Zásady výživy rostlin ve zranitelných oblastech Jindřich Černý, Václav Vaněk GMO plodiny a jejich využití v podmínkách českého zemědělství Ladislav Kulas Jednoduchá agronomická evidence v souladu s platnou legislativou PLÁNY HNOJENÍ 2.1x.x Milan Hrůza, Radek Košál Nitrátová směrnice a její uplatnění v zemědělské praxi ČR Jan Klír Systém precizního zemědělství v podání značky CASE IH Pavel Novák Vývoj výsledku hospodaření zemědělských podniků Střeleček František, Lososová Jana, Zdeněk Radek Poradenství v praxi Mojmír Severin, Václav Včelák Přeji Vám mnoho úspěchů ve Vašem podnikání a těším se na další spolupráci. Ing. Mojmír Severin ředitel společnosti AgroConsult Bohemia s.r.o.

3 Zásady výživy rostlin ve zranitelných oblastech Jindřich Černý, Václav Vaněk (ČZU Praha) Ochrana povrchových a podzemních vod je jednou z nejdůležitějších environmentálních priorit, protože jakákoli kontaminace může způsobit riziko pro člověka i pro zvířata a může poškodit vodní biocenózy. Přípravě a přijetí Nitrátové směrnice v EU předcházelo zjištění, že zemědělství patří k nejvýznamnějším znečišťovatelům vod dusičnany. Zvýšená koncentrace dusičnanů v povrchových a podzemních vodách používaných pro získávání pitné vody byla prokázána zejména v oblastech s intenzivním zemědělstvím. Je však nezbytné zohlednit podmínky hospodařících subjektů, neboť dávky aplikovaných hnojiv jsou rozdílné mezi podniky, oblastmi a především při porovnání členských zemí EU. Stavy zvířat vyjádřené v DJ poklesly v ČR pod 0,4 DJ/ha zemědělské půdy, přestože většina agrárně vyspělých států má zatížení okolo 1 DJ/ha (Německo a Francie), případně vyšší (přes 1,5 DJ/ha Dánsko a Irsko) a velmi vysoké zatížení vykazují Belgie (přes 3 DJ/ha) a Holandsko (přes 3,5 DJ/ha). V porovnání s uvedenými státy EU jsou u nás stavy zvířat nízké, a tím také poměrně nízký přísun dusíku ve statkových hnojivech, který se nyní pohybuje okolo 23 kg N/ha. V minerálních hnojivech je dodáváno za posledních 5 let okolo 70 kg N/ha a spolu s dusíkem v organických hnojivech je celkový přísun do půdy přes 90 kg N/ha za rok. Při porovnání s průměrným odběrem dusíku pěstovanými plodinami (80 kg N/ha) se zdá, že bilance N je přebytková. V půdně-klimatických podmínkách a systémech hospodaření ČR, při započtení všech vstupů (hnojiva, spady, biologická fi xace N, apod.) je udáván bilanční přebytek dusíku v průměrné výši 60 kg N/ha za rok (celkovém ztráty N do ovzduší a do vod). Přebytek uvádí většina bilancí, které berou v úvahu za položku výstupu jen odběr dusíku sklizní a ostatní výstupové (většinou ztrátové) položky, především přeměny dusíku v půdě neuvažují, nebo předpokládají, že všechny vedlejší produkty a ty, které procházejí živočišnou výrobou, se plně navracejí do půdy. V souvislosti s výrazným nárůstem cen dusíkatých hnojiv v posledním období je však nezbytné používat správné postupy jak s ohledem na požadavky Nitrátové směrnice, tak především ke snížení fi - nančních ztrát způsobených nesprávným používáním dusíkatých hnojiv. Je zřejmé, že ekonomická situace podniků ovlivní účelnost používání N hnojiv, a to z hlediska dávek hnojiv i doby jejich aplikace. Hospodaření ve zranitelných oblastech upravuje Akční program Nitrátové směrnice obsažený v Nařízení vlády (Nařízení vlády č. 103/2003 Sb. a jeho novela č. 108/2008 Sb.). Akční program, který vychází z obecných Zásad správné zemědělské praxe zaměřených na ochranu vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů, představuje systém opatření, která mají za cíl redukovat riziko vyplavování dusíku do povrchových a podzemních vod. Akční program je nejúčinnější a současně fi nančně nejnáročnější systém opatření při implementaci Nitrátové směrnice. Mezi základní opatření Akčního programu v ČR, který je zpracován v souladu s Přílohou č. III Nitrátové směrnice patří: Období, kdy je zakázáno používání určitých druhů hnojiv a statkových hnojiv. Stanovení minimálních kapacit skladů pro statková hnojiva, které umožní skladovat statková hnojiva v období, kdy je zakázáno hnojit (v ČR vychází z obecně platných právních předpisů). Omezení aplikace hnojiv a statkových hnojiv, odpovídající správným způsobům hospodaření s ohledem na půdně-klimatické podmínky (půdní druh a typ, sklon pozemků, teploty, srážky). Způsoby využívání a obhospodařování půdy. Období zákazu hnojení V Akčním programu je dále stanoveno období zákazu hnojení. Podle novely Akčního programu se období zákazu hnojení vztahuje na jednoleté i víceleté plodiny na orné půdě a na travní porosty. Termíny zákazu hnojení jsou stanoveny v návaznosti na klimatické regiony. Na základě připomínek Evropské komise byl doplněn zákaz aplikace hnoje v zimních měsících. Období zákazu hnojení neplatí pro výkaly a moč, zanechané hospodářskými zvířaty při pastvě, nebo jejich pobytu na zemědělském pozemku, a pro hnojení zakrytých ploch (například skleníky, fóliovníky). Tabulka 1: Období zákazu používání dusíkatých hnojivých látek na zemědělské půdě Zemědělský pozemek s pěstovanou plodinou nebo připravený pro založení porostu plodiny Plodina nebo kultura Plodiny na orné půdě (mimo travních a jetelovinotravních porostů), trvalé kultury Travní (jetelovinotravní) porosty na orné půdě, trvalé travní porosty Klimatický region* Období zákazu hnojení Hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem Minerální dusíkatá hnojiva Používání hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem** na orné půdě je zakázáno v období (toto ustanovení neplatí v případě následného pěstování ozimých plodin a meziplodin) a v období Vysvětlivky: * 1. číslice kódu bonitované půdně ekologické jednotky ** platí i pro upravené kaly 4 5

4 Užití dusíkatých hnojivých látek podle půdně klimatických podmínek stanoviště Tab. 2: Limity hnojení jednotlivých plodin Plodina Limit hnojení v kg N / ha* Na základě připomínek Evropské komise a s ohledem na požadavek Nitrátové směrnice byl doplněn postup pro stanovení dávek k jednotlivým plodinám podle potřeb plodin, stanovištních a pěstitelských podmínek, včetně stanovení závazných limitů hnojení pro jednotlivé plodiny. Do limitů je započítán dusík v minerálních hnojivech a dusík ze statkových hnojiv využitelný v prvním roce působení. Postup pro stanovení dávek hnojiv je vypracován s přihlédnutím k potřebám rostlin a nepřímo i k předpokládaným zásobám dusíku v půdě. V druhém Akčním programu byly upřesněny požadavky na hnojení v letním a podzimním období. Původní termín omezení hnojení od 1. července byl nahrazen termínem 15. června, z důvodu posunu začátku sklizně obilovin v některých oblastech již na červen (např. v roce 2007). Nově je zdůrazněno, že se jedná o hnojení k následným plodinám. Nejde tedy o omezování hnojení k plodinám již pěstovaným na pozemcích, např. kukuřice, trávy na semeno apod. Kukuřice např. v roce 2006 vyžadovala Plodina Limit hnojení v kg N / ha* pšenice ozimá 220 brambory průmyslové 220 pšenice jarní 160 cukrovka 220 žito ozimé 150 krmná řepa 200 ječmen ozimý 180 řepka ozimá 240 ječmen jarní 150 slunečnice 160 oves 150 mák 120 triticale 160 len 100 kukuřice na zrno 260 kukuřice na siláž 260 luskoviny** 70 jetel 0 brambory sadbové 170 vojtěška 0 brambory konzumní 200 z důvodů opožděného nástupu jara hnojení ještě i v červenci. V novele je zdůrazněna možnost využití pouze jednoho způsobu hnojení, s odkazem na nově vloženou tabulku, která nahradila limity hnojení původně umístěné v textu Nařízení vlády č. 103/2003 Sb. Tab. 3: Způsoby hnojení minerálními dusíkatými hnojivy nebo hnojivy s rychle uvolnitelným dusíkem na orné půdě v období od 15. června do začátku období zákazu hnojení Podmínka hnojení k ozimé plodině následující po obilnině k ozimé plodině následující po jiné předplodině než je obilnina k meziplodinám, s výjimkou čistých porostů jetelovin a luskovin nebo k podpoře rozkladu slámy, s výjimkou slámy luskovin a olejnin I. aplikační pásmo II. aplikační pásmo A B A B III. aplikační pásmo a) půdy se středním rizikem infiltrace b) půdy s vysokým rizikem infiltrace pro následné jarní plodiny* ** 0 0 Vysvětlivky: A. max. limit přívodu dusíku v minerálních dusíkatých hnojivech, v kg N / ha. B. max. limit přívodu dusíku v hnojivech s rychle uvolnitelným dusíkem, v kg N / ha. * použití hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem je možné až v období od 15. října do začátku období zákazu hnojení (podle tabulky č. 1. Přílohy č. 2 k Nařízení vlády č. 103/2003) ** pouze s inhibitorem nitrifi kace. Vysvětlivky: * V limitu hnojení je započítán celkový dusík z minerálních hnojiv a podíl dusíku využitelného pěstovanou plodinou ze statkových hnojiv živočišného původu a z organických a organominerálních hnojiv, popřípadě upravených kalů. Dusík použitý k podpoře rozkladu slámy se nezapočítává do limitu přívodu dusíku pro následně pěstovanou plodinu. Pro účely hodnocení limitu hnojení se u hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem a upravených kalů započítává 40% přívodu celkového dusíku a pro hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem 60% přívodu celkového dusíku. Pro účely hodnocení limitu hnojení se tedy zohledňuje pouze přímé působení dusíku v prvním roce po použití uvedených statkových, organických a organominerálních hnojiv, popřípadě upravených kalů. Pro určení přívodu dusíku do půdy ve statkových hnojivech živočišného původu se použijí údaje zjištěné vlastními rozbory nebo údaje z Přílohy č. 2 Vyhlášky č. 274/1998 Sb. ** U luskovin může činit podpůrná dávka dusíku nejvýše 70 kg/ha. 6 7

5 Tabulka č. 3 informuje o možných způsobech hnojení podle 7 Nařízení vlády. Tabulka dává lepší přehled o jednotlivých kombinacích způsobu hnojení. Změny způsobů hnojení vycházejí z nových výzkumných poznatků a z výsledků monitorování účinnosti Akčního programu, zejména ze zjištění o stále širším uplatnění nových pěstebních technologií (např. cílené hnojení nízkými dávkami živin tzv. pod patu ) a NP hnojiv s nízkým obsahem dusíku. S ohledem na rozdílné půdně-klimatické podmínky a způsoby hospodaření byly odlišeny limity hnojení v prvním aplikačním pásmu (I. AP), představujícím půdy s nepromyvným vodním režimem. S ohledem na nízké riziko vyplavení dusíku v I. aplikačním pásmu a na vysokou účinnost na podzim aplikovaného dusíku, v porovnání s jarním hnojením, byl zvýšen limit dusíku. Dalším důvodem je zvyšující se vliv globálního oteplování, kdy v současné době bývá častěji na jaře velké sucho, způsobující snížené využití dusíku z jarního hnojení. Po odstranění půd s vyšší infi ltrační schopností z I. a II. aplikačního pásma pomůže upřesnění limitu hnojení zlepšit výživu ozimých plodin, pokud nenásledují po vhodných předplodinách. Po vyčlenění půd s vysokou infi ltrací v rámci III. aplikačního pásma lze v základním zařazení umožnit hnojení k ozimým plodinám. Ale i na půdách se zvýšenou infi ltrací je nutné umožnit alespoň minimální hnojení pod patu nebo používání NP hnojiv s nízkým obsahem dusíku a listových hnojiv. Na základě nových poznatků výzkumu bylo upřesněno hnojení na podporu rozkladu slámy. Nově je umožněna v základním zařazení do III. aplikačního pásma podzimní aplikace hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem (kejdy)v termínu od , pro následné jarní plodiny, avšak pouze v případě použití inhibitoru nitrifi kace. Dále byly upřesněny požadavky na hnojení trvalých travních porostů na zemědělských pozemcích se zamokřenými půdami, vymezenými hlavními půdními jednotkami 65-67, které jsou nevhodné ke hnojení. Zákaz hnojení je uplatněn jen v případě, že tyto pozemky nebyly meliorovány odvodněním. V případě, že uvedené zemědělské pozemky byly odvodněny, je při používání dusíkatých hnojivých látek omezena jednorázová dávka na 80 kg celkového dusíku na 1 ha. Po odvodnění se z nich totiž většinou stávají úrodné louky, na kterých jsou dosahovány vysoké výnosy, při vysoké spotřebě živin. Na trvalých travních porostech na zemědělských pozemcích s mělkými půdami nebo půdami s nevyvinutým půdním profi lem vymezenými hlavními půdními jednotkami 37 až 39 je při používání dusíkatých hnojivých látek omezena jednorázová dávka na 80 kg celkového dusíku na 1 ha. Omezení užití organického dusíku Nitrátová směrnice požaduje, aby v rámci Akčního programu bylo zajištěno, že organická hnojiva použitá na zemědělské půdě nepřekročí v rámci zemědělského podniku 170 kg dusíku na 1 hektar za rok. Do tohoto celkového množství je nutné započítat všechny formy dusíkatých hnojivých látek, které obsahují organickou formu dusíku, tedy statková hnojiva, organická a organominerální hnojiva, ale také upravené kaly používané na zemědělské půdě. Pro výpočet aplikované dávky dusíku se počítá pouze s půdou vhodnou k aplikaci uvedených hnojiv, tj. s výjimkou ploch zemědělských pozemků, které nelze hnojit, například v blízkosti povrchových vod, v zastavěném území obce nebo v ochranných pásmech vodních zdrojů, a dále nevyužívané plochy, úhory a pozemky ležící ladem. Výpočet použité dávky dusíku na 1 ha se provede v souladu s údaji o přívodu celkového dusíku v použitých organických a organominerálních hnojivech a statkových hnojivech nebo na základě produkce dusíku ve výkalech a moči, popřípadě trusu chovaných hospodářských zvířat. U jednotlivých kategorií hospodářských zvířat se zohledňuje skutečná délka chovu (průměrné stavy zvířat během roku). V otevřených prostorech, ve stájích a při skladování statkových hnojiv lze odečíst následné ztráty dusíku, a to ve výši 35% u stelivových provozů, 15% při produkci kejdy a 50% u venkovního chovu drůbeže nebo při produkci trusu v klecových chovech slepic, v závislosti na použitých technologiích. Do limitu aplikovaného dusíku se nezapočítává přívod dusíku ze skliditelných rostlinných zbytků. Případné jiné využití statkových hnojiv než ke hnojení v rámci zemědělského podniku, kde byla vyprodukována, je nutno dokladovat (zejména jejich uvedení do oběhu, zpracování na organická hnojiva při kompostování a při výrobě bioplynu, při využití čistírenských technologií k likvidaci exkrementů nebo při jiném nakládání se statkovými hnojivy). Tab. 4: Půdy ohrožené erozí (Tabulka č. 6 Přílohy č. 2 k Nařízení vlády 108/2008 Sb.) Číslo Klimatický region* Hlavní půdní jednotka** 08-11, 13-16, 19, 24-26,43, , 41 Vysvětlivky: * 1. číslice kódu bonitované půdně ekologické jednotky ** 2 a 3. číslice kódu bonitované půdně ekologické jednotky Skladování dusíkatých hnojivých látek ve zranitelných oblastech Akční program upravuje způsob uložení statkových hnojiv na zemědělské půdě s ohledem na novelu Vyhlášky č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv (novela č. 91/2007 Sb.). Bylo prodlouženo období uložení tuhých statkových hnojiv na zemědělském pozemku z 9 na 12 měsíců. Lokalita pro umístění složiště hnoje musí být odsouhlasena vodoprávním úřadem v rámci procesu schvalování havarijních plánů, podle Vyhlášky č. 450/2005 Sb. Uložení je však podmíněno výběrem vhodné lokality a řádným ošetřováním skládky, tj složiště je vzdáleno minimálně 50 m od útvaru povrchových vod, umístěno na zemědělské půdě, která nebyla meliorována odvodněním, není ornou půdou ohroženou erozí, (podle tabulky č. 6 Přílohy č. 2 k Nařízení vlády 108/2008 Sb.), není zamokřenou půdou vymezenou hlavními půdními jednotkami 65 až 76. Účelová charakteristika půd nebo podmínky jejich zařazení zařazení půd pouze při sklonitosti převyšující 7 stupňů půdy se sklonitostí převyšující 12 stupňů 8 9

6 Při zabezpečení skládky musí být zabráněno odtoku hnojůvky a přítoku povrchové vody vyhloubením záchytných brázd o hloubce nejméně 0,4 m ve svahu pod a nad složištěm. Tuhé statkové hnojivo musí být urovnáno ve vrstvě o minimální výšce 1,5 m, při orientaci složiště delší stranou ke spádnici. Na základě požadavku Evropské komise Akční program stanovuje požadavek uložení hnoje na zemědělské půdě až po jeho tříměsíčním skladování na hnojišti, s výjimkou hnoje z hluboké podestýlky. Při použití technologie hluboké podestýlky (= postupné přistýlání a jednorázové vyskladnění po ukončení turnusu chovu zvířat) je na pole vyvážena již z velké části fermentovaná chlévská mrva, tedy různě vyzrálý hnůj o vhodné sušině, ze kterého již při řádném uložení na složišti neodtéká přebytečná moč ani hnojůvka, a proto v tomto případě již není před uložením na zemědělskou půdu požadováno další skladování na zpevněném hnojišti. Dle požadavku Evropské komise je upravena velikost požadovaných skladovacích kapacit pro statková hnojiva tak, aby byly dostatečné pro uskladnění šestiměsíční produkce statkových hnojiv. Účinnost požadavků na šestiměsíční skladovací kapacity pro statková hnojiva a na uskladnění tuhých statkových hnojiv minimálně 3 měsíce před uložením na zemědělskou půdu je navržena s odkladem, od 1. ledna Důvodem je vysoká fi nanční náročnost na potřebné investice a nutnost ponechání určitého časového období, ve kterém budou mít zemědělci možnost požadované skladovací kapacity dobudovat. Do musí být kapacita skladovacích prostor pro statková hnojiva dostatečná pro uskladnění jejich produkce v období zákazu hnojení. Vhodný způsob aplikace kejdy se zapravením. Nesprávně skladovaný hnůj. Střídání plodin ve zranitelných oblastech Akční program dále upravuje podmínky pro střídání plodin ve zranitelných oblastech. Z hlediska vyplavování dusičnanů je kritickým obdobím podzim, kdy se mohou v půdě objevit ve velkém množství. Nebezpečný je zejména rychlý rozklad organických látek v půdě, následující po provzdušnění půdy orbou. Např. po zrušení louky či po časné zaorávce jetelovin se může za příznivých podmínek vytvořit v ornici i více než 100 kg N/ha dusičnanového N v půdě, což představuje riziko znečištění vod dusíkem. Pokud jsou přítomny rostliny, mohou vzniklý minerální dusík částečně odčerpat a tím jej zachránit před vyplavením v zimním období. Vhodnější je však posunout termín zaorávky jetelovin do podzimního období, kdy je za nižších teplot rozklad zpomalen. Obsah dusičnanů v půdě či jejich ztráty jsou tedy ovlivněny nejen hnojením, ale i vlastnostmi půdy, termínem a způsobem jejího zpracování a rovněž průběhem povětrnosti. Akční program z tohoto pohledu ukládá povinnost při pěstování jednoletých plodin, omezit mezidobí bez porostu v zájmu omezení eroze půdy a snížení vyplavování živin. Při obnově trvalých travních porostů a po zaorávce jetelovin je nutné vysévat v nejbližším agrotechnickém termínu následné plodiny. Jestliže po jetelovinách následuje jarní plodina, je třeba porost jetelovin zaorat co nejpozději na podzim

7 Hospodaření na svažitých zemědělských pozemcích Ve zranitelných oblastech je vzhledem k ochraně vodních zdrojů nutné také uplatňovat takové způsoby zemědělského hospodaření, které zmírní povrchový smyv hnojiv nebo statkových hnojiv, vodní erozi a její následky. Způsoby zemědělského hospodaření by měly být přizpůsobeny místním podmínkám. K tomu je třeba využít všech dostupných informací o půdě, klimatu, vhodných plodinách a doporučených technologiích. Z důvodů ochrany půdy před erozí a vod před znečištěním se nesmí pěstovat širokořádkové plodiny, například kukuřice, slunečnice, sója, bob a brambory na zemědělských pozemcích se sklonitostí převyšující 7 stupňů, přímo sousedících s útvary povrchových vod nebo nacházejících se od nich ve vzdálenosti menší než 25 m. Na zemědělských pozemcích s ornou půdou se sklonitostí převyšující 12 stupňů se nesmí používat žádné dusíkaté hnojivé látky, s výjimkou tuhých statkových hnojiv a tuhých organických hnojiv zapravených do půdy do 24 hodin po jejich použití. Toto ustanovení se nevztahuje na ponechané skliditelné rostlinné zbytky. Na zemědělských pozemcích s trvalými travními porosty se sklonitostí převyšující 7 stupňů je při používání dusíkatých hnojivých látek omezena jednorázová dávka na 80 kg celkového dusíku/1 ha. Toto ustanovení se nevztahuje na přívod dusíku ve výkalech a moči při pastvě hospodářských zvířat nebo při jejich jiném pobytu na trvalých travních porostech. Hospodaření na zemědělských pozemcích sousedících s útvary povrchových vod Při hnojení zemědělských půd se musí učinit taková opatření, aby se do povrchových vod nedostala minerální hnojiva, ale ani organické látky, obsažené např. v kejdě, močůvce, hnojůvce a silážních šťávách. Při rozkladu organických látek je totiž z vody odnímán kyslík, který pak chybí vodním živočichům. Nebezpečí však hrozí i od škodlivých mikroorganizmů a parazitů z výkalů hospodářských zvířat. Přímo také škodí čpavkový dusík i další živiny a látky obsažené ve hnojivech a statkových hnojivech. Akční program upravuje požadavek nehnojeného ochranného pásu v šířce 3 m okolo vodního toku nebo jiného útvaru povrchových vod. U zemědělských pozemků se sklonitostí převyšující 7 stupňů zachová ochranný pás o šířce nejméně 25 m od břehové čáry s tím, že v něm nebudou užita tekutá hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem; toto se nevztahuje na výkaly a moč zanechané hospodářskými zvířaty při pastvě nebo při jejich jiném pobytu na trvalých travnatých porostech. Plány hnojení Pro zlepšené hospodaření se živinami a objektivní hodnocení situace se doporučuje vypracovat plány hnojení, včetně programů používání statkových hnojiv. Plánem hnojení se rozumí stanovení dávek živin a předpokládaných termínů jejich aplikace na jednotlivé pozemky. Základem správného hospodaření se živinami je jejich bilancování, ať již na úrovni celého podniku nebo na úrovni obhospodařovaných pozemků, s návazností na chov hospodářských zvířat. Na základě bilančního principu je hodnocena potřeba jednotlivých plodin, stanovištní podmínky, zásoba živin v půdě i přívod živin z různých zdrojů. Značná část živin se může při správném hospodaření se statkovými hnojivy navracet zpět do půdy. Tím je možné ušetřit část peněz za nákup hnojiv, nutných pro nahrazení živin odebraných z půdy sklizenými plodinami. I při pečlivém hospodaření se stájovými hnojivy však dochází k určitým ztrátám živin (nejvíce dusíku), a připočteme-li k nim živiny v prodaných výrobcích, je zřejmé, že koloběh živin je ochuzován a u většiny z nich je negativní bilance. Proto je nezbytné pro zajištění potřebné produkce a udržení, či zvýšení půdní úrodnosti doplňovat chybějící živiny minerálními hnojivy. Je však důležité z ekonomického i ekologického hlediska používat jen takové dávky, které zajistí požadovanou produkci a udrží potřebnou úrodnost půd. Plán hnojení dusíkem Základem plánu hnojení dusíkem je určení celkové potřeby dusíku rostlinami pro dosažení požadovaného výnosu na daném stanovišti a potřebné kvality produkce. Do bilance je nutné započítat dusík dodaný statkovými hnojivy, včetně zapravených vedlejších produktů předplodiny (např. řepný chrást, zelené hnojení) a posklizňových zbytků leguminóz (obsah symbioticky fi xovaného vzdušného dusíku). Stanovená dávka dusíku v minerálních hnojivech je jen celkově plánovanou, orientační dávkou. Tuto dávku podle okolností zpravidla dělíme na více dílčích dávek, s přihlédnutím k vlastnostem stanoviště, průběhu počasí a vývoje porostu. Z používaných diagnostických metod se velmi dobře uplatňuje rozbor vzorku půdy na obsah minerálních forem dusíku (metoda Nmin), využitelný jak pro upřesnění první jarní dávky k ozimým plodinám nebo pro jarní plodiny, tak i v pozdějším období vegetace. V pozdějších termínech je účelné sledovat výživný stav rostlin pomocí tzv. anorganických rozborů nadzemních částí rostlin. Výsledky diagnostických metod mohou významně změnit plánované dávky dusíkatých hnojiv, a to jak dávky dílčí, tak i jejich celoroční úhrn. Závěr Přestože tento příspěvek byl zaměřen především na problematiku používání dusíkatých hnojiv, nelze opominout i přísun ostatních živin. Jednotlivé postupy ve výživě rostlin nelze hodnotit odděleně, ale jako součást celého komplexu faktorů, tedy všech agrotechnických opatření a stanovištních podmínek, neboť jedině harmonická výživa rostlin může přinášet dlouhodobě dobré hospodářské výsledky, kvalitní a poměrně stabilní produkci. Pokud je některá živina v nedostatku, stává se limitujícím článkem výživy rostlin, neumožňuje rostlinám plné využití jejich produkčního potenciálu a tím je sníženo i využití ostatních živin

8 Literatura a legislativní předpisy Dostál J. a kol.: Zásady správné zemědělské praxe zaměřené na ochranu vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů. ÚZPI Praha, Ministerstvo zemědělství ČR: Strategie fi nancování implementace směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Nitrátové směrnice) a dílčí vyhodnocení plnění požadavků Nitrátové směrnice, Praha, Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Nařízení vlády č. 219/2007 Sb., kterým se mění Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Nařízení vlády č 108/2008 Sb., kterým se mění Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění Nařízení vlády č. 219/2007 Sb. Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů. Vaněk V., Balík J., Pavlíková D., Tlustoš P. (Eds): Sborník příspěvků z konference Racionální použití hnojiv, ČZU v Praze, Vaněk V., Balík J., Pavlíková D., Tlustoš P.: Výživa polních a zahradních plodin. Vydavatel Ing. M. Sedláček, Praha, Vyhláška č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci, ve znění Vyhlášky č. 546/2002 Sb. Vyhláška č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva. Vyhláška č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků. Vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 317/2004 Sb. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb. Zakázaný způsob aplikace statkových hnojiv Zakázaný způsob aplikace statkových hnojiv 14 15

9 GMO plodiny a jejich využití v podmínkách českého zemědělství Ladislav Kulas (AGF Osiva) Než se začneme GMO plodinami zabývat je zapotřebí GMO plodiny definovat Zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifi kovanými organismy a genetickými produkty, defi nuje GMO následovně: Geneticky modifi kovaným organismem se rozumí takový organismus, jehož dědičný materiál byl změněn genetickou modifi kací. Genetická modifi kace představuje cílenou změnu dědičného materiálu, které se nedosáhne přirozenou rekombinací, nýbrž vnesením cizorodého dědičného materiálu do dědičného materiálu organismu nebo vynětí části genetického materiálu organismu. Z defi nice vyplývá, že za GMO nelze považovat produkt mutačního šlechtění ani buněčných fúzí, ale pouze za předpokladu, že výchozí biologický materiál ovlivněný těmito zásahy nebyl geneticky modifi kovaný. Vzhledem k tomu,že je termín,,geneticky modifi kovaný organismus,, velmi dlouhý,používá se v praxi, jak v češtině, tak v celé řadě dalších jazyků zkratka GMO. Ohlédnutí do historie Od doby kdy lidstvo přešlo z období lovců a sběračů k zemědělské činnosti, je cílem člověka neustálé zvyšování kvantity a kvality zemědělské produkce. Lidé hledali a stále hledají vhodné rostliny a živočichy k produkci dostatečného množství potravy. Postupem času začali selektovat takové rostliny a živočichy, kteří jim přinášeli největší užitek. Člověkzemědělec praxí zjistil, že výnos rostlin a užitkovost zvířat se nechá ovlivnit kvalitou obhospodařování a rovněž také šlechtěním vhodných rostlin a křížením živočichů. Člověk využíval toho, že se čas od času dědičné vlastnosti druhů náhodně mění.takovou náhodnou změnu označujeme jako mutaci a člověk využíval ty, které mu přinášely nějaký užitek. V r český učenec Johan Gregor Mendel defi noval zákonitosti dědění vlastností mezi rostlinami u hrachu a dal tak impuls k velkému rozvoji šlechtění kulturních rostlin a domácích zvířat. V současné době žijeme ve světě, který je výsledkem mnoho let trvající interakce mezi člověkem a přírodou. Rozvoj genetiky ve 20.století a rozluštění genetické informace vedlo k tomu, že šlechtění se zbavilo náhodnosti. Dnes přesně víme jaký gen je zodpovědný za určitou vlastnost a toho lze využít při šlechtění GMO plodin. Klasický šlechtitelský cyklus vyšlechtění nové odrůdy trvá minimálně 8-10 let. Využitím GMO lze toto podstatně zrychlit a zároveň přesně víme co chceme v organismu změnit. Šlechtění rostlin významných zemědělských plodin pomocí biotechnologií bych nazval vyšším stupněm šlechtění. Cílem tohoto procesu je: zvýšit a zároveň zlevnit produkci zvýšit kvalitu produkce (mykotoxiny,obsah žádoucích látek) pozitivně působit na životní prostředí Stav GMO ve světě První GMO plodinou byl v r tabák s rezistencí k antibiotiku kanamycinu. Dále vývoj a šlechtění GMO plodin pokračoval a v r byly započaty pokusy s rajčaty a dále následovaly v r významnější plodiny s celosvětového hlediska a to kukuřice, soja, bavlník a řepka odolné vůči škůdcům a herbicidům.dále nastoupily GMO rostliny odolné hmyzím škůdcům a to kukuřice, brambory, bavlník. V r byla povolena papája odolná kroužkové skvrnitosti. Největší plochy GMO jsou osety v USA,kde je plocha těchto rostlin na úrovni 54,6 mil ha a jedná se o kukuřici, soju, vojtěšku, kanolu, bavlnu, papáju a tykev. Druhým největším pěstitelem GMO je Argentina,kde je výměra 18 mil.ha a to hlavně kukuřice,bavlny a soji. Tyto největší využivatele GMO plodin následuje Brazílie, Kanada, Indie, Čína, Paraguay, Jihoafrická republika. Největší dynamiku pěstování má GMO plodin v Číně a Indii, pro tyto státy je prioritou a hnacím motorem zavedení GMO zajištění potravin pro své obyvatele. Dnes více než polovina obyvatel žije v zemích, kde se GMO plodiny pěstují. V r se v celosvětovém měřítku pěstovalo 114 mil ha GMO plodin. Ročně plochy narůstají o 10-11%. Stav GMO v EU EU je k použití GMO plodin od samého začátku značně konzervativní a to má zřejmě politické a hospodářské důvody. Od úplného zákazu používání GMO plodin se některé státy začínají nesměle otevírat použití GMO. Některé státy jsou v tomto směru liberálnější a sem patří Portugalsko, Španělsko, Francie, Německo, Česko, Slovensko a Rumunsko. Odmítavý postoj zastává Francie, Polsko, Maďarsko, Řecko. Největší plochy GMO jsou ve Španělsku cca tis. ha kukuřice

10 Stav GMO v ČR a možnosti jejího využití ČR patří mezi největší zastánce pěstování GMO plodin v EU. V ČR bylo na základě rozhodnutí MŽP schválena Roundup Ready soja zatím jako GMO k uvádění do oběhu a to pro dovoz a zpracování, nikoliv pro pěstování. Dále bylo schváleno 7 GMO k uvádění do životního prostředí: brambor s vneseným genem ovlivňující cukerný metabolismus, Bt kukuřice MON 810, RR kukuřice NK 603, len setý s vneseným genem pro rezistenci k hydromycinu, řepka olejná ozimá MS8, řepka olejná ozimá MS8RF3 a slivoň Stanley. GMO plodinou, kterou je možno v ČR pěstovat se stala v r Bt kukuřice na 270 ha. Od tohoto roku se počet pěstitelů a výměra zvyšuje a v r činní výměra 8,5 tis. ha. Největší plochy se nacházejí v Jihomoravském kraji. Má využití a pěstování GMO plodin význam v podmínkách ČR? Troufám si říci, že biotechnologie a GMO plodiny svůj význam rozhodně mají a jejich váha a využití bude narůstat. Dovoz a zpracování Roundup Ready soji má příznivé ekonomické dopady na spotřebitele, protože tato sója je výrazně lacinější než konvenční produkce a z celosvětového pohledu je dnes 90% pěstované soji GMO. K dalšímu praktickému využití GMO v ČR dochází u pěstitelů Bt kukuřice. Významné hospodářské škody způsobuje pěstitelům kukuřice zavíječ kukuřičný. Jeho housenky škodí vyžíráním otvorů a chodeb ve stéblech a palicích.tento škůdce se rozšířil v ČR do všech oblastí pěstování kukuřice a způsobuje čím dál závažnější škody. Porosty napadené zavíječem jsou následně napadané fuzariózami a zvyšuje se tak riziko obsahu mykotoxinů ve sklizeném produktu. Způsoby ochrany jsou následující Přirozená odolnost některých hybridů - ochrana nedostatečná Chemická ochrana - problém je správný termín aplikace Biologická ochrana - parazitická vosička Trichogramma Pěstování Bt hybridů - 100% účinnost Využití Bt hybridů problematiku ochrany proti tomuto škůdci řeší nejlépe a nabývá stále na větším rozsahu Pěstování GMO plodin je v ČR ošetřeno několika právními předpisy z nichž nejdůležitější je zákon č.78/2004 Sb o nakládání s geneticky modifi kovanými organismy a genetickými produkty, a jeho následné novely č. 346/2005 Sb. Pro pěstitele GMO kukuřice platí desatero podmínek, které musí při pěstování splnit, a to se týká, stručně řečeno, informování - ohlášení, dodržení izolačních vzdáleností, označování porostu a produkce a vedení evidence. GMO sója se zvýšeným obsahem bílkovin GMO rýže se zvýšeným obsahem beta-karotenu GMO řepka a soja s pozměněnou kvalitou oleje Vývoj bude směřovat k produkci dostatečného množství výživnějších a zdravějších potravin, které budou ekologicky bezpečnější a budou se pěstovat na stále menší výměře. Dále vývoj v oblasti GMO povede k zajištění dostatečného množství krmiv a suroviny pro průmyslové zpracování, která bude mít zvýšené obsahy požadovaných látek. GMO rostliny budou rovněž významným zdrojem farmaceutických surovin a speciálních chemikálií. Jsem přesvědčen o tom, že lidstvu GMO již přineslo, a v budoucnu zcela jistě přinese, spoustu pozitivních věcí, ať již to bude v oblasti zemědělství a nebo farmacie. Jak může vypadat budoucnost zemědělství použití GMO plodin? V dohledné době můžeme očekávat tyto GMO plodiny : GMO plodiny s odolností k zavíječi, bázlivci, herbicidům GMO plodiny s lepším využitím vody pro svůj růst - odolné proti suchu GMO plodiny s lepším využitím dusíku cca 60-70% úspora GMO kukuřice se zvýšeným obsahem lysinu 18 19

11 Jednoduchá agronomická evidence v souladu s platnou legislativou PLÁNY HNOJENÍ 2.1x.x Milan Hrůza, Radek Košál (Agrofert Holding) Počítačový program Plány hnojení vyvinula a již 6 let komerčně nabízí společnost AGROFERT HOLDING, a.s.. Program, jehož prvořadým cílem je pomoci uživatelům rychle, kvalifi kovaně a v souladu s platnou legislativou zvládnout agendu spojenou s výživou a ochranou rostlin, byl vytvořen na základě spolupráce jak se státní samosprávou (UKZUZ, VURV, SRS) tak především na základě podkladů od dosavadních uživatelů. Funkce programu jsou především zaměřeny na agendu spojenou s agronomickou činností zemědělců a zemědělských podniků bez ohledu na jejich velikost a zaměření. Své uplatnění nachází také v zemědělském poradenství a službách. Verze 2.1x.x je logickým pokračováním předchozích verzí a vytváří z programu jednoduchý informační systém, který může být základním podkladem pro vytvoření a zavedení systémů jakosti v zemědělské prvovýrobě (ISO, HACAP). Základní funkce: Evidence pozemků (PB/DPB) Sestavení a vedení osevního plánu Sestavení plánu hnojení v souladu se Zásadami správné zemědělské praxe Bilancování živin Evidence hnojiv a hnojení Evidence pastvy Evidence přípravků na ochranu rostlin Skladové hospodářství Princip práce s programem Evidence obhospodařovaných pozemků je základním pilířem programu Plány hnojení. Informace o pozemcích lze do programu zadávat ručně nebo lze využít importu pozemku z datových výstupů LPIS přístupných na Portálu farmáře. Vstupní informace o pozemcích pokrývají celé spektrum vlastností defi novaných v současné době z vnějších právních norem a doporučení. Aktuální a korektně zadané pozemky následně využívají ostatní moduly programu. Pro časté změny označení a výměr, pozemky nejsou vázány na zemědělskou sezónu, ale je u nich sledovaná časová historie. Své uplatnění v provozu nachází i dělení pozemků na dílčí části na základě osevu pozemků více plodinami. Naplnění osevního plánu na pozemcích je následným krokem navazující na evidenci pozemků. Osevní plán se sestavuje na určitou sezónu, je tedy nutno mít před začátkem práce požadovanou pracovní sezónu nastavenu. V rámci osevního plánu se evidují vlastnosti jak výhradně potřebné pro evidenci (pěstovaná plodina, odrůda, termín setí, výsevek, atd.), tak i plánované výnosy, dále použité pro výpočet plánů hnojení. Modul řeší též organizaci sklizně nebo jiného ukončení porostu např. zaorávka meziplodiny. Sestavení a výpočet plánů hnojení je v souladu se Zásadami správné zemědělské praxe. Plány hnojení se vytváří jen pro všechny pozemky v nastavené výpočetní verzi. Ve výpočtu se kvantifi kují požadavky plodiny na výživu dle očekávaného výnosu a dlouhodobé bilance živin na pozemcích. Do výpočtu se zpracovává mnoho uživatelem nastavených parametrů, jako je chemický rozbor půdy, typ kultury na pozemku, typ půdy na pozemku, typ a množství organického hnojení, zaorávání posklizňových zbytků, meziplodiny atd. Významnými funkcemi programu jsou evidence skutečně provedeného hnojení pozemků (z něho se počítá bilance živin na pozemku) a evidence práce s přípravky na ochranu rostlin na pozemcích nebo v prostorách zemědělského podnikání. Evidence hnojení i přípravků na ochranu rostlin splňuje veškeré náležitosti dle aktuálně platné legislativy (Vyhláška č. 274/1998 Sb. a Vyhlášky č. 329/2004 Sb.). Program také zvládá agendu spojenou s pobytem zvířat na pastvě. Pro ty, kteří potřebují lze program Plány hnojení rozšířit o sklad hnojiv a přípravků na ochranu rostlin. Skaldové hospodářství obsahuje příjem produktů na sklad (skladovou kartu). Výdej ze skladu je propojen s evidencí hnojení nebo evidencí chemických zásahů a na základě provedených evidencí dochází k odepisování ze skladové karty. Uživatel tak má dokonalý přehled o zůstatku produktů a jeho pohybech na skladě. Skladové karty i sumární sestavy lze tisknou nebo exportovat do tabulkového procesoru (excel). Součásti skladu chemie je i roční výkaz výkonů v ochraně rostlin požadovaný SRS

12 Další oblastí, ve které může být software v zemědělském podniku využit, je management pracovních operací a mechanizace. Ten vychází zejména z agronomické evidence a zahrnuje všechny činnosti spojené s provozem mechanizace od základního zpracování půdy až po sklizeň. Program následně ze zadaných údajů připraví podklady pro hlášení vratky spotřební daně tvz. Zelené nafty. Na základě jednotlivých dílčích evidencí je pak program Plány hnojení schopen vytvořit technologickou kartu pozemku, která poskytuje dokonalý přehled událostí na pozemku za vybrané období. Novinkou verze 2.1x.x je vnitřní kontrola evidence hnojením základě Nitrátové směrnice, to znamená, že uživatel je upozorněn na případné porušení nařízení (termín hnojení, dávka hnojiva, atd.), které se vztahuje ke konkrétnímu pozemku. Tato verze již umožňuje výměnu dat s Evidencí přípravků na ochranu rostlin a hnojiv (EPH) v rámci Portálu Farmáře provozovaným Ministerstvem Zemědělství ČR. Tímto exportem jsme jako první komerční společnost udělali krok k usnadnění vzájemné komunikace se státní správou. Prodej programu Plány hnojení je řešen prostřednictvím pravidelně proškolované sítě smluvních prodejců tvořenými především prodejci hnojiv a pesticidů (ACHP resp. ZZN), kteří současně zajišťují přímý základní zákaznický servis. Dále lze využívat internetové podpory na kde jsou umístněny odpovědi na nejčastější dotazy. Zde je i pro stávající uživatele k dispozici update programu, který si bezplatně stahují. V případě složitějších potíží lze využít telefonické nebo ové podpory odborného konzultanta společnosti AGROFERT HOLDING a.s. nebo popřípadě i jeho osobní návštěvy. Motto: Jednoduchá řešení bývají ta nejúčinnější - méně práce v kanceláři, více času být na poli. Systémové požadavky: Některý z operačních systémů: MS Windows 95/95/ME/NT (nejméně service pack 3)/2000/XP Prohlížeč internetu MS Internet Explorer 4.0 nebo vyšší verze Prohlížeč souborů Acrobat Reader verze 5.0 nebo vyšší Prohlížeč prezentací Power Point fi rmy Microsoft verze 2000 nebo vyšší Prohlížeč souborů Word fi rmy Microsoft verze 2000 nebo vyšší Požadavky programu na vybavení počítače minimální: Procesor vhodný pro běh operačního systému, nejméně Intel Pentium 75 MHz Paměť RAM 24 MB pro MS Windows 95 nebo 98, pro ostatní operační systémy min. 40 MB (počítá se pro samostatně spuštěný program bez jiných aplikací) Prostor na disku 30 MB pokud má uživatel na počítači instalován MS Access 2000, jinak + 70 MB na RT modul databáze MS Access 2000 Grafi cký adaptér s rozlišením VGA nebo vyšším CD mechaniku pro instalaci programu STRUČNÝ PRŮVODCE PROGRAMEM - užitečné rady a informace. Instalace: vložte CD do mechaniky počítače a po několika vteřinách se vám automaticky spustí instalace programu. (Licenční ujednání - nutno souhlasit, cílová složka - možno určit). Po instalaci se vám na ploše zobrazí ikona, ze které program spustíte. Krok 1. - ČÍSELNÍKY změnové doporučujeme nastavit jako první, zvýší přehlednost programu Krok 2. - POZEMKY DEMO může pracovat s pěti pozemky dva pozemky jsou již zadány, v DEMO NEFUNGUJE příjem dat z LPIS pro vstup nových pozemků a zásadní opravy pozemků (mapový čtverec, blok, díl, výměra, kultura, druh půdy) je nutno použít první funkci menu Práce s pozemky. pro opravy nevýpočetních parametrů pozemků, názvů a chemického rozboru je lépe použít druhou funkci menu Změna evidenčních položek (nevyžaduje změnu data) Krok 3. - OSEV data osevního plánu se vytvářejí z platných pozemků vždy při prvním nastavení nové sezóny v parametrech. Pozemky se do osevního plánu doplňují automaticky první funkce osevu Osev pro plán hnojení je vytvořena pro výpočet plánu hnojení. doplnění osevu v dalších položkách, zejména povinného data setí lze ve funkcích Datum setí a Datum setí s podrobnostmi Krok 4. - PLÁN HNOJENÍ výpočet plánů hnojení je podmíněn vytvořením výpočetní verze ve funkci menu Změna verze výpočtu. Tím se vyberou jenom zvolené pozemky do plánu a zadání z osevu lze potom různě modifi kovat. Výpočet plánů není podmíněn zadáním data setí, na rozdíl od evidencí Krok 5. - EVIDENCE HNOJENÍ minerální hnojiva je nutno vybrat ze seznamu (Číselníky změnové). Číselník lze doplnit netypová hnojiva a pomocné půdní látky evidence hnojení po zadání datumu práce se zobrazí seznam platných pozemků k tomuto datu s osevem. Klepnutím na volič požadovaného pozemku se otevře editace záznamu. hromadné zadání evidence hnojení umožňuje vložit záznamy o hnojení pro více pozemků U modulu se skladem hnojiv je hnojivo automaticky odepisováno ze skladu na základě požadované dávky na hektar a celkové plochy Krok 6. - EVIDENCE CHEMIE chemické přípravky je nutno vybrat ze seznamu (Číselníky změnové), číselník obsahuje pouze registrované přípravky a je pravidelně aktualizovaný. evidence chemických zásahů je rozdělena do dvou funkcí: na pozemcích a v jiných objektech na pozemcích je schéma evidence schodné jako u evidence hnojení pro objekty se po zvolení funkce otevře formulář detailu o objektu hromadné zadání evidence chemických zásahů umožňuje vložit záznamy pro více pozemků u modulu se skladem chemických přípravků je přípravek automaticky odepisováno ze skladu na základě požadované dávky na hektar a celkové plochy Krok 7. - EVIDENCE PASTVY evidence pastvy po zadání období pastvy a kategorie zvířat se vypočítá množství živin zanechaných zvířaty na pozemku. Ukončená pastva se přenáší do evidence hnojení. Krok 8. - EVIDENCE pracovních operací v číselníku změnovém je nutné zadat druh operace, zadat stroje popřípadě strojní soupravy a přiřadit stroje k operacím, lze také zadat průměrnou spotřebu stroje na hektar evidenci operací - setí, hnojení, postřiku se provádí společně při evidenci hnojení a chemické ochrany (krok 3, 5, 6) ostatní činnosti mechanizace na pozemku se evidují v sekci Služby - Poznámky 22 23

13 Nitrátová směrnice a její uplatnění v zemědělské praxi ČR Jan Klír (VÚRV Ruzyně) Na podzim roku 2008 byla Evropské komisi předána zpráva o plnění požadavků směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním způsobeným dusičnany ze zemědělských zdrojů (dále Nitrátová směrnice ) v České republice za období Nitrátová směrnice stanoví, že na konci každého čtyřletého cyklu předloží členský stát zprávu, v níž je popsána situace zemědělského hospodaření a vývoj znečištění dusičnany za uplynulé období. Obsahem zprávy jsou výsledky hodnocení jakosti podzemních a povrchových vod, včetně jejich eutrofi zace, revize zranitelných oblastí, rozvoj, podpora a provádění Zásad správné zemědělské praxe, hlavní opatření uplatněná v Akčním programu, zhodnocení vlivu opatření Akčního programu a předpověď budoucího vývoje jakosti vody. Uplatnění Nitrátové směrnice v České republice První fáze implementace Nitrátové směrnice v České republice byla završena počátkem roku 2003, kdy bylo schváleno Nařízení vlády č. 103/2003 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. V březnu 2003 bylo vyhlášeno první vymezení zranitelných oblastí a k vstoupil v platnost i první Akční program. Na konci prvního období implementace Nitrátové směrnice bylo v roce 2007 přehodnoceno vymezení zranitelných oblastí. Revidované vymezení bylo vyhlášeno Nařízením vlády č. 219/2007 Sb. (první novela Nařízení vlády č. 103/2003 Sb.). Výsledek revize vymezení zranitelných oblastí byl zaslán samostatnou zprávou Evropské komisi. Oproti prvnímu vymezení se celková rozloha zranitelných oblastí zvýšila o 3,2% na km 2, což představuje 39,8% rozlohy území České republiky. Revize Akčního programu následovala v roce S účinností od byly změny vyhlášeny Nařízením vlády č. 108/2008 Sb. (druhá novela Nařízení vlády č. 103/2003 Sb.). Úprava požadavků v druhém Akčního programu vycházela především z monitoringu realizace 1. Akčního programu v praxi, z nových vědeckých poznatků a z požadavků Evropské komise. Došlo zejména k úpravě limitů a způsobů hnojení - byly zavedeny maximální limity hnojení dusíkem k jednotlivým plodinám a nehnojený pás kolem vodních toků o šířce nejméně 3 m. Byly zavedeny požadavky na skladovací kapacity pro statková hnojiva na jejich šestiměsíční produkci a na možnost uložení hnoje na zemědělské půdě až po jeho tříměsíčním skladování na zpevněném hnojišti. Avšak vzhledem k vysokým investičním nárokům byly tyto požadavky na zvýšení skladovacích kapacit odloženy do roku Monitoring jakosti vod Monitorování vod je v gesci Ministerstva životního prostředí a koordinují jej pracovníci Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. M. Při hodnocení povrchových vod byly využity výsledky monitoringu Zemědělské vodohospodářské správy (ZVHS) a Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Celkem bylo pro povrchové vody vyhodnoceno téměř 1000 měrných profi lů. Výsledky hodnocení za období ukazují, že největší podíl hodnocených profi lů podle průměrných koncentrací spadá do kategorie mg dusičnanů/l (60%), a do kategorie 2-10 mg/l (20%). V rizikové kategorii nad 50 mg/l je pouze 1% profi lů. Méně příznivé jsou však výsledky hodnocení podle maximálních dosahovaných hodnot koncentrací dusičnanů. Zde je patrný posun k třídám s vyššími koncentracemi dusičnanů, s největším zastoupením v kategoriích mg/l (30%) a mg/l (30%). Vysoký podíl profi lů je i v nejvyšší kategorii nad 50 mg/l (20%). Právě sezónní maximální hodnoty ukazují na vliv plošného znečištění vod dusičnany. Výsledky vyhodnocení koncentrací dusičnanů v podzemních vodách nevykazují takové rozdíly mezi průměrnými a maximálními hodnotami jako u povrchových vod. Nejpočetněji je zastoupena kategorie koncentrací dusičnanů mg dusičnanů/l a to 75% u průměrných hodnot a 65% v maximálních hodnotách. V rizikové kategorii nad 50 mg/l je zastoupeno 15% objektů podle průměrných koncentrací a 20% objektů podle maximálních koncentrací. Eutrofi zace vodních toků je hodnocena na základě koncentrací celkového fosforu a chlorofylu. Pro odlišení podílu jednotlivých zdrojů znečištění je důležitý ukazatel poměru dusičnanového dusíku k celkovému anorganickému dusíku ve vodě. Zvýšená eutrofi zace bylo zjištěna na zhruba 60% sledovaných měrných profi lech. Avšak pouze necelá polovina těchto eutrofních profi lů zároveň vykazuje i výraznou převahu plošných zdrojů znečištění. U třetiny je výrazné zastoupení plošných i bodových zdrojů a u celé jedné čtvrtiny eutrofních profi lů výrazně převládají bodové zdroje znečištění. Je proto zřejmé, že opatření, která by měla omezit eutrofi zaci vod, by se měla stejnou měrou zaměřit jak na plošné, tak i na bodové zdroje znečištění, např. komunální či průmyslové. Ve své zprávě má každý členský stát EU rovněž informovat Evropskou komisi o odhadu doby potřebné pro zlepšení kvality vod, v důsledku opatření Akčního programu. Tyto předpovědi jsou většinou zatíženy určitou nejistotou, s ohledem na nespolehlivost faktorů, kterými se řídí. Pro zpracování odhadu budoucího vývoje koncentrací dusičnanů v povrchových a podzemních vodách České republiky byla hodnocena pouze měrná místa s dlouhodobě sledovanými údaji. Hodnoceno bylo celkem přes 1100 míst. Přes relativně dobrou situaci dosaženou již na konci prvního Akčního programu (téměř 80% měrných míst s vyhovující jakostí vody) a pozitivní odhad budoucího vývoje jakosti vod zde bude ještě dlouho zůstávat problematická skupina profi lů a objektů, kde je odhad pro snížení koncentrací dusičnanů pod úroveň 50 mg/l (v maximálních hodnotách) delší než 15 let. Takových profi lů povrchových vod a objektů podzemních vod je v současné době téměř 10% a některé z nich leží v nově vymezených zranitelných oblastech. V příštím období tedy bude nutné zaměřit zvýšenou pozornost na hospodaření v těchto oblastech a třeba i zpřísnit některá opatření při další revizi Akčního programu

14 Monitoring Akčního programu První Akční program Nitrátové směrnice byl v České republice vyhlášen na čtyřleté období Nařízením vlády č. 103/2003 Sb., s účinností od 1. ledna V podmínkách České republiky je vyhlášen pouze jeden Akční program, platný pro všechny vymezené zranitelné oblasti. Jednotlivá opatření Akčního programu jsou však variantní a jejich uplatnění v zemědělské praxi se řídí půdně klimatickými podmínkami vyskytujícími se na jednotlivých zemědělských pozemcích. Druhý Akční program byl stanoven na období Opatření Akčního programu byla upravena či nově stanovena tak, aby eliminovala nevhodné způsoby zemědělského hospodaření, způsobující ztráty dusičnanů do vod, ale aby současně zbytečně neomezovala zemědělské aktivity. S výhledem do budoucna reaguje druhý Akční program v předstihu na možné scénáře vývoje českého zemědělství, zahrnující postupné zvyšování spotřeby dusíkatých hnojiv, růst výnosů plodin, změnu struktury pěstovaných plodin a zvyšující se využívání plodin pro energetické účely (např. kukuřice do bioplynových stanic, obilí či okopanin pro výrobu bioetanolu, řepky pro produkci metylesteru apod.). Proto byly zejména stanoveny limity hnojení dusíkem u rozhodujících plodin na orné půdě a současně byly vymezeny půdy s vysokým rizikem vyplavení dusičnanů, kde je nyní hnojení nejvíce omezeno. Sledování účinnosti Akčního programu Nitrátové směrnice v České republice je zajištěno v rámci monitoringu Akčního programu. Výsledky šetření a poradenských auditů ukazují plnění hlavních požadavků Akčního programu z 80 až 100%. Hlavním zjištěným problémem jsou nedostatečné Monitoring Akčního programu zahrnuje zejména: ověřovací průzkum plnění jednotlivých požadavků Akčního programu v zemědělských podnicích ve zranitelných oblastech (cca 40 pilotních podniků) hodnocení vývoje obsahu půdního dusíku z hlediska pěstovaných plodin, používané agrotechniky a průběhu povětrnosti terénní šetření v zemědělských podnicích ve zranitelných oblastech (cca 300 podniků) sledování vlivu hospodaření podle Akčního programu na kvalitu vod v pilotním území zranitelných oblastí hodnocení vlivu zemědělského hospodaření, půdně-klimatických podmínek a průběhu povětrnosti na kvalitu vod ve sledovaných měrných profi lech a v 360 dílčích povodích ČR zjišťování toků dusíku ve zranitelných oblastech a modelování pohybu dusíku v půdě a vodě pro projekci do budoucna, sledování vývoje způsobu hospodaření na celém území české republiky a ve zranitelných oblastech na základě dat Českého statistického úřadu, Evidence půdy podle uživatelských vztahů a Evidence hospodářských zvířat. skladovací kapacity na tekutá statková hnojiva u některých podniků. Tekutá statková hnojiva jsou pak vyvážena na zemědělskou půdu v nevhodných obdobích. Požadavek na výhledové zvýšení skladovacích kapacit byl uplatněn ve druhém Akčním programu na období Vývoj zemědělského hospodaření v ČR Základní údaje o zemědělství v České republice vychází z ofi ciálních údajů Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK), Českého statistického úřadu (ČSÚ) a z dalších údajů získávaných Ministerstvem zemědělství ČR (MZe). Některé požadované údaje nejsou z výše uvedených zdrojů k dispozici, byly tedy odvozeny z existujících dat a výsledků dílčích šetření kvalifi kovaným odhadem. Údaje o bilanci dusíku vycházejí z výsledků bilancí živin podle metodiky OECD. Z výsledků uvedených v tabulce 1 vyplývá, že za období reportování, tedy od roku 2003 do roku 2007 i nadále klesaly stavy hospodářských zvířat - skotu o 5,6%, prasat o 15,8% a drůbeže o 8,5%. Snižoval se i počet zemědělců chovajících hospodářská zvířata. Celkově poklesl i počet hospodařících zemědělských subjektů. S poklesem stavů hospodářských zvířat souvisí i snížení přívodu organického dusíku živočišného původu do půdy, a to o 7,2%. Naopak je patrný trend zvyšování spotřeby minerálních dusíkatých hnojiv o 38,3%. Údaje o spotřebě minerálních hnojiv, které uvádí MZe, se vztahují k výměře zemědělské půdy, ze které je od roku 1997 odečítána výměra nevyužívané půdy (úhory, apod.). Např. v letech byla celková spotřeba minerálních hnojiv v ČR (vypočtená na základě údajů o výrobě, exportu a importu) rozpočítána na 4 mil. ha zemědělské půdy. Tab.1: Základní údaje o stavu zemědělského hospodaření v České republice rok 2003 (před účinností 1. Akčního programu) rok 2007 (na konci účinnosti 1. Akčního programu) Použití N ve statkových 91,3 84,7 tis. tun/rok hnojivech živočišného původu Použití N v minerálních hnojivech 242,5 335,3 tis. tun/rok Počet zemědělských subjektů Skot 1,47 1,39 mil. kusů Prasata 3,36 2,83 mil. kusů Drůbež 26,87 24,59 mil. kusů Další 0,14 0,21 mil. kusů Zdroj: ČSÚ, MZe, VÚRV, v.v.i. Tab. 2: Průměrný přívod živin v minerálních hnojivech (kg. ha -1 z. p.) N 102,7 89,8 55,4 58,9 73,2 77,4 83,8 P 2 O 5 84,3 56,8 14,6 10,8 11,7 11,7 15,3 K 2 O 80,7 50,8 12,8 6,2 7,7 9,4 9,9 Celkem 267,7 197,4 82,8 75,9 92,6 98,5 109,0 Zdroj: MZe ČR 26 27

15 Tab. 3: Průměrný přívod živin ve statkových hnojivech živočišného původu (kg. ha -1 celkové zemědělské půdy ČR, uvedeno v exkrementech hospodářských zvířat, po odpočtu ztrát živin ve stáji a při skladování statkových hnojiv) N 41,0 41,5 27,0 23,2 20,2 19,9 19,9 P 2 O 5 25,5 26,0 17,7 15,9 13,0 12,9 12,9 K 2 O 47,1 47,0 29,3 24,2 20,9 20,6 20,7 Celkem 113,6 114,5 74,0 63,3 54,1 53,4 53,5 Zdroj: VÚRV, v.v.i. Případné ztráty živin z vedlejšího produktu, např. slámy nevracené ve hnoji, ale využívané v rámci krmné dávky nebo spálené při výrobě energie, jsou v rámci celostátní bilance zanedbatelné a mohou v přepočtu na 1 ha z.p. činit řádově desetiny kilogramu živin. Údaje o spotřebě minerálních hnojiv poskytuje rovněž i výběrové šetření ČSÚ. V tomto šetření se však od roku 1990/1991 neshromažďují údaje z malých podniků, které nepředkládají výkazy. Výsledky jsou tedy vztahovány pouze k výměře půdy využívané většími podniky, což představuje v letech ,9 mil. ha (cca 70% celkové zemědělské půdy ČR). Tyto podniky však více hnojí, takže průměrné hodnoty spotřeby minerálních hnojiv na 1 ha uváděné ČSÚ jsou většinou vyšší než údaje MZe (graf 2). Odhady produkce statkových hnojiv jsou však vždy zatíženy určitou chybou, pramenící z nedostatku přesných informací o způsobech ustájení hospodářských zvířat, o skutečné produkci statkových hnojiv, jejich kvalitě a obsahu živin. Proto je preferován výpočet nikoliv hmoty statkových hnojiv, ale vyprodukovaných živin použitých ke hnojení. Vypočítané hodnoty vycházejí ze stavů hospodářských zvířat zjišťovaných v rámci pravidelných ročních šetření Českého statistického úřadu (ČSÚ). Od roku 2001 však již nejsou zjišťovány počty hospodářských zvířat chovaných mimo rezort zemědělství, tedy v rámci hobby aktivit obyvatelstva. Obtížně se odhaduje zvláště produkce kejdy, vzhledem k její různé kvalitě a zejména obsahu sušiny. Obdobná situace je i v odhadu produkce močůvky. Vazných stájí s fungujícím samostatným odvodem močůvky ubývá, většinou se ze stáje vyhrnuje chlévská mrva i s nezasáklou močí zvířat a při nedostatečném množství steliva se pak přebytečná moč uvolňuje na hnojišti či polním složišti, společně s hnojůvkou. Ze statkových hnojiv rostlinného původu vzrůstá význam zejména obilní slámy. Potřeba slámy ke stlaní je odhadována na 1,5 mil. t (25% produkce slámy), na základě počtu hospodářských zvířat, používaných způsobů ustájení a průměrné spotřeby steliva. V této slámě je z půdy odčerpáno a následně ve formě hnoje vraceno v průměru 1,6 kg N, 0,6 kg P 2 O 5 a 4,5 kg K 2 O v průměru na 1 ha zemědělské půdy. Převážná většina slámy obilnin (4,3 mil. t, 75% produkce slámy) je tedy ponechána na pozemku a zapravena do půdy. Společně s další slámou (olejnin, luskovin) a řepným chrástem je v těchto vedlejších produktech z půdy odčerpáno a následně do půdy přímo navráceno 10,2 kg N, 3,9 kg P 2 O 5 a 25,4 kg K 2 O v průměru na 1 ha zemědělské půdy. Uvedené hodnoty odběru živin vedlejším produktem se do celkové bilance živin na úrovni státu nebo regionu nezapočítávají, a to na straně výstupů ani vstupů. Tab. 4: Průměrný odběr živin v hlavním a vedlejším produktu (kg č. ž.. ha -1 za rok, v přepočtu na celkovou zemědělskou půdu, za období ) Dusík (N) Fosfor (P 2 O 5 ) Draslík (K 2 O) Odběr živin celkem, z toho 79,2 32,7 67,8 Hlavní nebo celé produkty 67,4 28,2 37,9 Vedlejší produkty, z toho 11,8 4,5 29,9 Sláma obilnin (5,8 mil. t) 6,8 2,9 18,0 Sláma olejnin (1,6 mil. t) 2,7 1,2 8,8 Sláma luskovin (0,08 mil. t) 0,3 0,1 0,3 Chrást řepy (2,2 mil. t) 2,1 0,5 2,8 Zdroj: VÚRV, v.v.i. Graf 1: Průměrný přívod živin do půdy hnojením ( , kg č.ž. na 1 ha z.p. ČR) Zdroj: MZe (minerální hnojiva), VÚRV, v.v.i., ČSÚ (statková hnojiva - v exkrementech) 28 29

16 Graf 2: Porovnání údajů o průměrné spotřebě minerálních hnojiv (kg č.ž. N + P 2 O 5 + K 2 O na 1 ha z.p. ČR) za kalendářní roky (MZe), resp. hospodářské roky 1984/ /07 (ČSÚ) Bilance živin Zdroj: MZe ČR, ČSÚ Vhodným indikátorem úrovně využití dusíku je údaj o jeho bilančním přebytku či nedostatku. Bilanční princip je poměrně jednoduchý - porovnává měřitelné vstupy a výstupy živin. Důležitým pojmem bilancování jsou i tzv. nevyhnutelné ztráty. Měření těchto ztrát jako položky výstupu je náročné a pro bilanční účely vlastně zbytečné. Denitrifi kace, vyplavení živin, eroze, povrchový odtok, únik čpavku a oxidů dusíku jsou přírodní pochody, vyskytující se v ekosystému. I když jsou tyto ztráty většinou neodstranitelné, lze je snižovat. Pokud jsou tedy vstupy dlouhodobě vyšší než výstupy, vzniká bilanční přebytek zhruba odpovídající celkovým ztrátám N do ovzduší a/nebo do vod. Z výsledků mnoha polních pokusů totiž vyplývá, že dlouhodobá akumulace přebytečného dusíku v půdě a tedy nárůst obsahu celkového N je možný jen v určitých podmínkách, při převaze humifi kačních procesů nad mineralizačními. Bilancování živin a nepřímé sledování jejich účinnosti je vhodným prostředkem pro rychlou diagnostiku situace v hospodaření se živinami na různých úrovních agroekosystému. I když zjištěné hodnoty nemohou dát odpovědi na otázky o aktuálním využití živin, ani o povaze probíhajících procesů (imobilizace dusíku a jeho uvolňování z organické hmoty), jsou solidním základem pro další sledování, doporučení změn technologie či politická rozhodnutí. Nesprávné pochopení principů a významu bilancí však může vést k chybným závěrům, zvláště pokud se zaměňují mezi sebou jejich typy (celostátní bilance x bilance na pozemku) nebo se dokonce zaměňují bilance dusíku s postupy používanými při plánování hnojení dusíkem. Je třeba si uvědomit, že při stanovení potřeby hnojení plodin dusíkem se postupuje jinak než při bilancování živin. Zde jsou uvedeny hlavní rozdíly: Při stanovení potřeby hnojení plodin se zohledňuje potřeba dusíku (=odběr živin) nejen pro tvorbu hlavního produktu, ale i vedlejšího produktu, a to i když nebude odvážen z pozemku. (x V bilanci na úrovni regionu se na straně výstupu započítává pouze export dusíku v hlavním produktu. Na úrovni podniku či pozemku se sice započítává export živin i ve vedlejším produktu, ale pouze je-li z pole odvážen.) V dalším kroku stanovení potřeby hnojení se na základě půdně-klimatických podmínek stanoviště odhadují pravděpodobné ztráty dusíku či jeho zisky ze zdrojů mimo hnojení. Tato tzv. korekce na dusíkový režim stanoviště (korekce N) vlastně zohledňuje působení dusíku ze staré půdní síly. V optimálních podmínkách bez vyplavování dusíku korekce odpovídá přínosu dusíku v osivu a sadbě a rovněž přívodu při nesymbiotické fi xaci a ve srážkách, tedy v minoritních položkách nezapočítávaných na úrovni pozemku či podniku ani do bilance dusíku. Výsledky různých měření však ukazují, že dusík z ovzduší se do půdy dostává nejen ve srážkách, ale v závislosti na stupni znečištění ovzduší i v suchých spadech, příp. při výměně plynů. Tato obtížně měřitelná část vstupů se však pro zjednodušení považuje za rovnou ztrátám N denitrifi kací. Korekce na dusíkový režim může zahrnovat i další využití dusíku z pravidelně používaných statkových hnojiv a posklizňových zbytků jetelovin, nad rámec běžných dvouletých odpočtů. (x V bilanci na úrovni regionu se přímo započítává vstup N v osivu a sadbě a rovněž přívod při nesymbiotické fi xaci N a ve srážkách; na úrovni podniku a pozemku se však tyto vstupy nezapočítávají a o to se snižuje akceptovatelný bilanční přebytek. V bilanci se neodhadují pravděpodobné ztráty, neboť jejich úroveň vyplyne zpětně, po výpočtu bilance.) - Při korekci na dusíkový režim stanoviště se na středně těžkých až těžkých rovinných půdách nacházejících se v nejúrodnějších oblastech ČR odečítá od vypočtené potřeby živin hodnota 30 kg N/ha (korekce N = -30). - Na většině území ČR, tedy na středně úrodných půdách vrchovin a pahorkatin je však z důvodů větší promyvnosti půd dusíková korekce nulová (korekce N = 0). - Na lehkých písčitých půdách a na málo úrodných půdách ve výše položených oblastech, pokud jsou stále zorněné, jsou ztráty dusíku vyplavením ještě vyšší. Vypočtenou potřebu živin ale není možné o tyto ztráty navyšovat, dusíková korekce je tedy rovněž nulová (korekce N = 0). Velmi zde záleží na vhodném způsobu hnojení, aby byl dodávaný dusík co nejlépe využit. Místo celkového přívodu živin do půdy ve statkových hnojivech se započítávají tzv. využitelné živiny ze statkových hnojiv. (x V bilanci se započítává celkový přívod N.) Z přívodu N symbiotickou fi xací se pro účely plánů hnojení započítává jen část tohoto dusíku uvolňovaná pro potřeby následné plodiny z posklizňových zbytků luskovin a jetelovin nebo z jejich zapravené nadzemní hmoty. (x V bilanci se započítává celková hodnota každoroční symbiotické fi xace N.) 30 31

17 Nejčastěji používaná povrchová bilance živin sleduje a kvantifi kuje toky živin do a ze systému půda - rostlina. Hranice sledovaného systému mohou být vymezeny na různých úrovních - pozemek, zemědělská půdy podniku, regionu nebo státu. Z časového hlediska se nejčastěji využívá období jednoho roku (kalendářního či hospodářského), příp. délka jedné rotace osevního postupu. Vstupy se počítají na povrchu půdy (porostu), výstupy jsou pak živiny ve sklizených produktech a ztráty (volatilizace čpavku, denitrifi kace, vyplavení, povrchový odtok a eroze), které jsou např. u dusíku v některých bilancích (OECD Soil surface nutrient balance) považovány za ekvivalentní bilančnímu přebytku. Od roku 2006 se počítá tzv. OECD Gross nutrient balance, kde již nejsou odpočítávány ztráty živin Tab. 5: Možné položky povrchové bilance dusíku ve stájích a při skladování statkových hnojiv. Vstupy živin ze statkových hnojiv se tedy nepočítají až při jejich aplikaci do půdy, ale již od zvířat a do celého prostředí. V porovnání s povrchovou bilancí je pak přebytek dusíku vyšší cca o 10 kg N/ha, příp. o 5 kg N/ha (po korekci spadů N o podíl pocházející z emisí čpavku ze statkových hnojiv). Příkladem povrchové bilance je bilance živin podle metodiky Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD, Agriculture Directoriate, Environment Division), jako součást systému agro-environmentálních indikátorů. Tzv. soil surface balance je kalkulace, jejímž výsledkem je roční diference mezi měřitelnými vstupy živin do půdy a výstupy opouštějícími půdu. Tab. 6: Povrchová bilance živin (OECD) na celostátní úrovni a na úrovni regionů Položky bilance Použití Zdroj údajů Vstupy živin Minerální hnojiva + statistika MZe ČR Organická, org.-min.hnojiva + odhad spotřeby Upravené kaly, sedimenty + Statková hnojiva (pouze živočišného původu, uvedeno v exkrementech) + odhad spotřeby na základě údajů o produkci kalů a jejich využití v zemědělství, podobně u sedimentů výpočet přívodu živin na základě údajů o stavech zvířat dle statistiky ČSÚ Symbiotická fi xace dusíku + výpočet podle ploch luskovin a jetelovin dle statistiky ČSÚ Fixace N volně žijícími fi xátory + odhad 5 kg N. ha -1 Spady živin ve srážkách + prům. 22 kg N, 2 kg P 2 O 5, 4 kg K 2 O. ha -1 Osivo a sadba + výpočet podle osetých nebo osázených ploch dle statistiky ČSÚ Výstupy živin Odběr živin - hlavní produkt + výpočet podle sklizní dle statistiky ČSÚ Odběr živin - vedlejší produkt - nehodnotí se VSTUPY VÝSTUPY minerální hnojiva sklizené produkty statková a organická hnojiva eroze a povrchový odtok osivo a sadba denitrifi kace atmosférické depozice vyplavení biologická fi xace dusíku únik plynů (čpavek, oxidy dusíku) Rozdíl při bilancování na úrovni regionů a podniků je zejména v přístupu k hodnocení vstupů živin ve statkových hnojivech. V celostátní nebo regionální bilanci je ve vstupech započítán přívod živin jen ve statkových hnojivech živočišného původu. Tento přívod je vyjádřen v exkrementech, tedy bez steliva, po odpočtu ztrát živin ve stájích a při skladování statkových hnojiv. V souladu s tím pak není na straně výstupů započítán export živin ve vedlejších rostlinných produktech, které zůstávají buď na pozemku jako statková hnojiva rostlinného původu (sláma apod.) anebo se vracejí do půdy jako stelivo ve hnoji. Pro účely celostátních bilancí tento postup plně postačuje, navíc nejsou k dispozici údaje o zastoupení různých druhů ustájení hospodářských zvířat. Na úrovni podniku jsou potřebné údaje k dispozici, takže výpočet bilance může být přesnější. Přitom se musí zohlednit, jestli se vedlejší rostlinné produkty z pozemků odváží a nebo jsou zapravovány do půdy, příp. ponechávány na jejím povrchu. Kladný výsledek bilance dusíku, tedy jeho bilanční přebytek, představuje ztráty. V půdně-klimatických podmínkách a systémech hospodaření ČR jsou tzv. nevyhnutelné ztráty dusíku uvažovány v průměrné výši kg N/ha za rok. V různých podmínkách hospodaření může hodnota i podíl uvedených ztrát kolísat, v závislosti na půdně-klimatických podmínkách a průběhu povětrnosti. Protože se v bilancích na úrovni podniků nebo pozemků nezapočítávají vstupy dusíku ve srážkách, přívodem volně žijícími fi xátory N a osivem či sadbou ( ostatní vstupy, celkem 30 kg N/ha), průměrný akceptovatelný bilanční přebytek pak je zhruba na úrovni kg N/ha. Vyšší přebytek N je většinou u podniků s intenzivními chovy hospodářských zvířat, používajících více statkových hnojiv

18 Tab. 7: Povrchová bilance živin na úrovni podniku či pozemku Položky bilance Použití Zdroj údajů Vstupy živin Minerální hnojiva + evidence hnojení Organická, příp. organominerální hnojiva + evidence hnojení Upravené kaly, sedimenty + evidence hnojení Statková hnojiva (vč. použitého steliva) + evidence hnojení Symbiotická fi xace dusíku + výpočet podle ploch luskovin a jetelovin Fixace dusíku volně žijícími fi xátory N - na úrovni podniku se nehodnotí Spady živin ve srážkách - na úrovni podniku se nehodnotí Osivo a sadba - na úrovni podniku se nehodnotí Výstupy živin Odběr živin sklizeným hlavním produktem + podniková evidence Odběr živin sklizeným vedlejším produktem + podniková evidence Z výsledků vyplývá snižování účinnosti vstupů dusíku od poloviny devadesátých let. Je to způsobeno zejména nárůstem spotřeby minerálních dusíkatých hnojiv, bez odpovídajícího hnojení dalšími živinami (fosfor, draslík). Jednostranné hnojení dusíkem má v podmínkách stálého poklesu přístupných živin P a K v půdě za následek nízkou účinnost dodaného dusíku a tím roste riziko ztrát N, zejména vyplavením dusičnanů. Za celkové emise dusíku ze zemědělství do životního prostředí se z hlediska Evropské komise považují jak ztráty dusíku do ovzduší volatilizací amoniaku při skladování statkových hnojiv, tak i přebytek povrchové bilance dusíku. Z tohoto bilančního přebytku se v podmínkách ČR odhaduje ztráta do ovzduší ve výši 1/3 a ztráta do vod ve výši 2/3, což činí odhadem ztráty 90 tis. t N do ovzduší a 180 tis. t N do povrchových a podzemních vod. Tab. 8: Povrchová bilance dusíku v českém zemědělství (OECD soil surface balance, v kg N/ha za rok, v přepočtu na celkovou zemědělskou půdu dle údajů ČÚZK) Období: Odběr výnosem 1) Minerální hnojiva Statková hnojiva 2) Symbiotická fi xace N Ostatní vstupy 3) Celkové vstupy Přebytek dusíku Účinnost vstupů 44% 46% 49% 62% 59% 52% 48% Zdroj: VÚRV, v.v.i. Vysvětlivky: 1) V bilanci je započítán pouze odběr dusíku v hlavních produktech plodin; odběr dusíku vedlejším produktem (sláma atd.) se nezapočítává, neboť se předpokládá jeho zapravení na poli nebo následný návrat (stelivo ve hnoji) 2) Přívod N ve statkových hnojivech je uveden v exkrementech, po odpočtu ztrát ve stájích a při skladování (30%) 3) Přívod dusíku do půdy organickými hnojivy (komposty apod.), hnojivými odpady (upravené kaly), atmosférickými spady N, volně žijícími fi xátory N, osivem a sadbou. Graf 3: Povrchová bilance dusíku v českém zemědělství (kg N/ha celkové z.p.) 34 35

19 Tab. 8: Základní údaje o ztrátách dusíku ze zemědělství do prostředí Zemědělské hospodaření ve zranitelných oblastech rok 2003 (před účinností 1. Akčního programu) Ve zranitelných oblastech v České republice hospodaří přes 21 tis. zemědělských podniků. Do zranitelných oblastí České republiky patří zejména oblasti s relativně intenzívním zemědělským hospodařením, charakterizovaným vysokým podílem orné půdy (průměrné zornění 84%). Navíc je do zranitelných oblastí soustředěn chov 80% hospodářských zvířat chovaných v České republice, při průměrné hustotě 0,6 DJ/ha z.p. ve zranitelných oblastech. Průměrná produkce dusíku hospodářskými zvířaty činí 48 kg N/ha z.p. zranitelných oblastí, přívod dusíku do půdy po odpočtu ztrát ve stájích a při skladování statkových hnojiv je 34 kg N/ha. V šetřených podnicích (tab. 10) vychází přívod dusíku zhruba o 10 kg N/ha nižší, z důvodů nižších počtů hospodářských zvířat. rok 2007 (na konci účinnosti 1. Akčního programu) ztráty celkem, z toho tis. tun/rok ztráty ve stájích a skladech tis. tun/rok bilanční přebytek tis. tun/rok Zdroj: VÚRV, v.v.i. Většina zemědělských podniků ve zranitelných oblastech chová hospodářská zvířata. Průměrné vstupy hnojením (minerální + organické) na 1 ha zemědělské půdy jsou 108 kg N/ha, výstupy ve sklizených produktech jsou 93 kg N/ha, bilanční rozdíl tedy činí 15 kg N/ha. Při průměrné výměře podniku 100 ha tento rozdíl činí 1,5 t N za rok. Pro podniků ve zranitelné oblasti je to celkem 25,5 tis. t N za rok. U podniků hospodařících bez chovu hospodářských zvířat jsou vstupy živin hnojením a výstupy sklizněmi plodin vyrovnané a rozdíl nevzniká. V těchto podnicích je minerální hnojení v půměru nižší nebo rovné odběru dusíku ve sklizených hlavních produktech, za předpokladu, že se vedlejší produkt (sláma, řepný chrást apod.) navrací do půdy. Ve výše uvedené zjednodušené bilanci se nezapočítávají ostatní vstupy (cca 20 kg N/ha z atmosférických spadů, cca 15 kg N/ha ze symbiotické a nesymbiotické fi xace atmosférického dusíku). Dusík ve vedlejších produktech (sláma, řepný chrást apod.) není počítán na straně výstupů ani vstupů živin, neboť zůstává na polích a nebo se v případě slámy vrací jako stelivo ve hnoji. V organickém hnojení jsou tedy započteny pouze vstupy dusíku pocházejícího z exkrementů hospodářských zvířat, po odpočtu ztrát N ve stájích a při skladování statkových hnojiv. Z hlediska pěstovaných plodin je pozorován pokles pěstování víceletých pícnin na orné půdě (jetel, vojtěška, jetelotrávy, vojtěškotrávy), zejména z důvodů poklesu stavů skotu. Z ozimých plodin narůstají plochy řepky olejky, z jarních plodin pak kukuřice. V současné době zůstává přes zimní období neosetá pouze jedna třetina orné půdy. Snížení neoseté plochy je způsobeno zejména pěstováním meziplodin, podporovaných dotacemi v rámci agroenvironmentálních opatření. Pěstování meziplodin přispívá ke snížení eroze půdy a vyplavování dusíku. Tab. 9: Porovnání bilance dusíku (kg N/ha) ve vybraných podnicích ve zranitelných oblastech (ZOD) za hospodářský rok 2004/2005 s průměrem ČR SH MH Symb. fix. N Ost. Vstupy Výstupy Přebytek Účinnost Účinnost bez ost. vstupů ČR % 75% ČR % 70% ZOD * % 83% Poznámka: * některé položky (přívod N spady, volně žijícími fi xátory N, osivem a sadbou) se v bilancích na úrovni podniků nehodnotí, pro porovnání výsledků s celostátním průměrem zde byly dopočteny Tab. 10: Vývoj struktury plodin pěstovaných na orné půdě a podíl půdy ponechané jako neosetá přes zimní období (zranitelné i nezranitelné oblasti) 1999 / / / / / / / / 2007 Orná půda (tis. ha) Ozimé plodiny 46,7% 47,8% 48,6% * 36,0% 48,0% 47,2% 45,2% 50,3% Jarní plodiny 37,5% 36,2% 39,1% 48,6% 41,8% 43,0% 45,1% 40,7% Víceleté plodiny 13,5% 12,2% 9,3% 8,9% 8,2% 8,2% 8,1% 7,9% Úhor 2,3% 3,8% 3,0% 6,4% 2,0% 1,7% 1,7% 1,2% Celkem 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% Vymrzající 7,0% 7,9% 7,8% meziplodiny Neoseto přes zimu 39,8% 40,0% 42,1% * 55,1% 43,8% 37,7% 38,9% 34,0% * náhrada části vymrzlých ozimých plodin jarními plodinami Zdroj: ČSÚ (orná půda, plochy osevů, úhor), MZe (výměra dotačních meziplodin) Literatura: Zpráva České republiky o stavu a směrech vývoje vodního prostředí a zemědělských postupů podle článku 10 a Přílohy V směrnice Rady 91/676/EHS o dusičnanech,

20 Systém precizního zemědělství v podání značky CASE IH Pavel Novák (AGRI CS) Prvky systému DGPS 1. GPS satelitní síť 2. Standardní GPS signál 3. Geostacionární satelit(-ty) 4. Korekční signál 5. GPS přijímač / rádio chyby GPS signálu pozemní stanice a tuto informaci předává geostacionárním satelitům. Geostacionární satelity, které jsou umístěny nad rovníkem a nepohybují se vysílají tento korekční signál ke stroji, který ho použije k vypočítání svojí pozice. Podle typu zdroje DGPS signálu a jeho přesnosti je jeho příjem buď zdarma, nebo zpoplatněný. U nás je možné zdarma přijímat signál EGNOS (přesnost +/ cm) nebo zpoplatněný signál Omnistar XP/HP (přesnost +/ cm). Tak jako GPS navigace do automobilu se dnes již stala téměř standardem, tak i systémy precizního zemědělství používané v zemědělství se nezadržitelně prosazují. Jedním z průkopníků tohoto systému je značka CASE IH. Vždyť první generaci svého systému AFS představila už v roce Od té doby uplynulo mnoho vody a CASE IH ve výzkumu a vývoji tohoto produktu udělal obrovský kus práce. Díky jeho využívání lze výrazně zvýšit efektivitu zemědělské výroby a dosáhnout tak významných úspor. Jak již bylo zmíněno systém tvoří 24 satelitů s jejichž pomocí se určuje přesná poloha, satelity jsou používány jako referenční body k jejímu určení. GPS přijímač, který je umístěný ve stroji zjišťuje jak dlouho trvá rádiovému signálu než nás dostihne od satelitu a používá tento čas k vypočítání vzdálenosti k satelitu. Ke správnému určení naší pozice jsou potřeba nejméně čtyři satelity (zeměpisná šířka, délka, nadmořská výška a čas). Samotný vojenský signál GPS má přesnost +/- 5 metrů a ta nám pro spolehlivé určení pozice nebo navádění nestačí. Proto se pro zpřesnění musí používat korekce a to buď softwarové nebo diferenciální GPS (DGPS). Softwarové obsahuje v podstatě každý monitor. Diferenciální metoda DGPS používá ke kalkulaci Pro to nejpřesnější určení pozice nebo navádění se používá RTK stanice. Jde v podstatě o druh DGPS signálu, ale jeho šiřitelem nejsou geostacionární satelity, ale přenosná referenční stanice. Její výhodu je přesnost až +/- 1-2 cm a přenositelnost. Nevýhodou vyšší počáteční investice. Automatické řízení CASE IH AccuGuideTM Traktor, mlátička nebo jakýkoliv pracovní stroj tráví mnoho hodin pracovního času po poli jízdou po paralelních jízdách. Vše začíná od GPS signálu Celý systém precizního zemědělství je závislý na GPS signálu. GPS je globální poziční systém 24 satelitů, který je vlastněný a řízený Ministerstvem obrany USA. Celosvětově je možného ho využívat zdarma i k civilním účelům, právě třeba k navádění

nebo při jejich jiném pobytu na zemědělském pozemku.

nebo při jejich jiném pobytu na zemědělském pozemku. Strana 1366 Sbírka zákonů č.108 / 2008 108 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 25. února 2008, kterým se mění nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových

Více

Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie 1 ) a stanoví zranitelné oblasti a akční program pro tyto oblasti.

Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie 1 ) a stanoví zranitelné oblasti a akční program pro tyto oblasti. Strana 3370 Sbírka zákonů č. 262 / 2012 Částka 89 262 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 4. července 2012 o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu Vláda nařizuje podle 33 odst. 2 zákona č. 254/ /2001 Sb.,

Více

Úvod. Čl. 1 Účel Zásad

Úvod. Čl. 1 Účel Zásad Z á s a dy s p r á v n é z e m ě d ě l s k é p r a x e p r o o c h r a n u v o d Úvod Cílem směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (nitrátová směrnice)

Více

Hnojení digestátem ve zranitelných oblastech

Hnojení digestátem ve zranitelných oblastech České Budějovice, 29.10.2008 Hnojení digestátem ve zranitelných oblastech Jan Klír VÚRV, v.v.i. klir@vurv.cz tel. 603 520 684 Legislativa a požadavky na dotace Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách Vyhláška

Více

262/2012 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY

262/2012 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY Systém ASPI - stav k 29.7.2012 do částky 89/2012 Sb. a 37/2012 Sb.m.s. Obsah a text 262/2012 Sb. - stav k 31.12.2015 262/2012 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 4. července 2012 o stanovení zranitelných oblastí

Více

Parametry hnojení respektující nitrátovou směrnici (3. akční program na období 2012-2015)

Parametry hnojení respektující nitrátovou směrnici (3. akční program na období 2012-2015) Tab. č.: 32 hnojení respektující nitrátovou směrnici (3. akční program na období 2012-2015) a. Vymezení pojmů 1 Zranitelná oblast Zranitelné oblasti jsou územně vymezeny katastrálními územími České republiky,

Více

POŽADAVKY CROSS COMPLIANCE

POŽADAVKY CROSS COMPLIANCE POŽADAVKY CROSS COMPLIANCE Povinné požadavky na hospodaření č. 2 až 4 a požadavky pro použití hnojiv a přípravků na ochranu rostlin Ing. Lubomír Smrček 602 626 655, lubomir.smrcek@ekotoxa.cz SMR 2/1 Nedošlo

Více

2. AKČNÍ PROGRAM NITRÁTOVÉ SMĚRNICE VYHLÁŠEN

2. AKČNÍ PROGRAM NITRÁTOVÉ SMĚRNICE VYHLÁŠEN 2. AKČNÍ PROGRAM NITRÁTOVÉ SMĚRNICE VYHLÁŠEN S účinností od 4.4.2008 byla novelou nařízení vlády č. 103/2003 Sb. (č. novely 108/2008 Sb.) vyhlášena revize akčního programu podle směrnice Rady 91/676/EHS

Více

Změny v nitrátovésměrnici

Změny v nitrátovésměrnici 06.02.2015 Změny v nitrátovésměrnici Jan Klír Výzkumný ústav rostlinnévýroby, v.v.i. Praha -Ruzyně Tel.: 603 520 684 E-mail: klir@vurv.cz Web: www.vurv.cz Nitrátovásměrnice Směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně

Více

Název projektu: Školení v rámci zemědělské a lesnické činnosti 2014 Reg.č. projektu: 13/018/1310b/131/000199. Financováno z Programu rozvoje venkova

Název projektu: Školení v rámci zemědělské a lesnické činnosti 2014 Reg.č. projektu: 13/018/1310b/131/000199. Financováno z Programu rozvoje venkova Název projektu: Školení v rámci zemědělské a lesnické činnosti 2014 Reg.č. projektu: 13/018/1310b/131/000199 Financováno z Programu rozvoje venkova NOVELA NITRÁTOVÉ SMĚRNICE Fugát (tekutý podíl po separaci

Více

Nitrátová směrnice. v roce 2012. Novinky v nitrátové směrnici

Nitrátová směrnice. v roce 2012. Novinky v nitrátové směrnici Nitrátová směrnice v roce 2012 Novinky v nitrátové směrnici 110 100 90 80 (v kg č.ž. na 1 ha využité z.p. podle ČSÚ: cca 3,5 mil. ha v roce 2011) Minerální hnojiva N P2O5 K2O 70 60 50 40 30 Statková hnojiva

Více

Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) ve vazbě na ochranu půdy

Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) ve vazbě na ochranu půdy Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) ve vazbě na ochranu půdy Ing. Martin MISTR, Ph.D. ředitel odboru environmentálního a ekologického zemědělství Standardy GAEC v ČR od 1. ledna

Více

Připravované změny v nitrátové směrnici

Připravované změny v nitrátové směrnici Připravované změny v nitrátové směrnici Nitrátová směrnice Směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů ( nitrátová směrnice ) Implementace nitrátové směrnice

Více

Geneticky modifikované potraviny a krmiva

Geneticky modifikované potraviny a krmiva Geneticky modifikované potraviny a krmiva Co je to geneticky modifikovaný organismus (GMO)? Za GMO je považován organismus, s výjimkou člověka, jehož dědičná informace uložená v DNA byla změněna pomocí

Více

Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy

Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 Nařízení se vztahuje na následující

Více

PLÁNOVÁNÍ A PŘÍKLADY OSEVNÍCH POSTUPŮ

PLÁNOVÁNÍ A PŘÍKLADY OSEVNÍCH POSTUPŮ PLÁNOVÁNÍ A PŘÍKLADY OSEVNÍCH POSTUPŮ ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE OP Plodina - rostlina pěstovaná k hospodářskému využití. Plodina jednoletá - prodělává reprodukční cyklus v době jednoho roku. Dělí se na jařiny,

Více

Sestavování osevních postupů

Sestavování osevních postupů Sestavování osevních postupů Osevní postup je stálý způsob střídání pěstovaných plodin či skupin plodin během n let na n honech. Hon je jednotka osevního postupu, která označuje skupinu pozemků osetých

Více

Osevní postupy. Osevní postup. Základní pojmy. Základní pojmy 12.3.2012. plánovité agrotechnicky zdůvodněné střídání plodin z hlediska

Osevní postupy. Osevní postup. Základní pojmy. Základní pojmy 12.3.2012. plánovité agrotechnicky zdůvodněné střídání plodin z hlediska Osevní postup Osevní postupy plánovité agrotechnicky zdůvodněné střídání plodin z hlediska prostorového (na pozemcích) časového (v jednotlivých letech) Základní pojmy Plodina - rostlina pěstovaná k hospodářskému

Více

Ochrana vody v kontrole podmíněnosti (cross compliance)

Ochrana vody v kontrole podmíněnosti (cross compliance) Praha, 26.2.2009 Ochrana vody v kontrole podmíněnosti (cross compliance) Jan Klír VÚRV, v.v.i. klir@vurv.cz tel. 603 520 684 Ochrana vody v kontrole podmíněnosti (cross compliance) Zákon č. 254/2001 Sb.,

Více

Spotřeba hnojiv a bilance dusíku, změny v nitrátové směrnici

Spotřeba hnojiv a bilance dusíku, změny v nitrátové směrnici 19.03.2015 Spotřeba hnojiv a bilance dusíku, změny v nitrátové směrnici Jan Klír Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně Tel.: 603 520 684 E-mail: klir@vurv.cz Web: www.vurv.cz Nitrátová

Více

Rizika při pěstování brambor z hlediska ochrany vod

Rizika při pěstování brambor z hlediska ochrany vod Ing. Pavel Růžek, CSc. a Ing. Helena Kusá, PhD. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. v Praze-Ruzyni Rizika při pěstování brambor z hlediska ochrany vod Mezi významná rizika znečištění vod při pěstování

Více

Ochrana vod závadné látky

Ochrana vod závadné látky 19.02.2015 Ochrana vod závadné látky Jan Klír Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně Tel.: 603 520 684 E-mail: klir@vurv.cz Web: www.vurv.cz Závadné látky Nakládání se závadnými látkami

Více

Název projektu: VZDĚLÁVÁNÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNICTVÍ 2014 Reg.č. projektu: 13/018/1310b/231/000280 Financováno z Programu rozvoje venkova

Název projektu: VZDĚLÁVÁNÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNICTVÍ 2014 Reg.č. projektu: 13/018/1310b/231/000280 Financováno z Programu rozvoje venkova Hroznová 2, 656 06 Brno Oddělení kontroly zemědělských vstupů Planá nad Lužnicí Ing. Josef FREJLACH Tel. 381470315, 737267123 Název projektu: VZDĚLÁVÁNÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNICTVÍ 2014 Reg.č. projektu:

Více

Nakládání s BRO, VŽP a upravenými kaly

Nakládání s BRO, VŽP a upravenými kaly Solenice, 28.02.2012 Nakládání s BRO, VŽP a upravenými kaly Jan Klír, Lada Kozlovská Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně klir@vurv.cz; kozlovska@vurv.cz tel. 603 520 684, 733 375 632

Více

Kategorie, emisní faktory a plány zavedení zásad správné zemědělské praxe u zemědělských zdrojů

Kategorie, emisní faktory a plány zavedení zásad správné zemědělské praxe u zemědělských zdrojů Příloha č. 10 (Příloha č. 2 NV č. 615/2006 Sb.) Kategorie, emisní faktory a plány zavedení zásad správné zemědělské praxe u zemědělských zdrojů 1. Stanovení kategorie zemědělských zdrojů Kategorie zemědělského

Více

Příprava změn v nitrátové směrnici od roku 2016

Příprava změn v nitrátové směrnici od roku 2016 10.12.2015 Příprava změn v nitrátové směrnici od roku 2016 Jan Klír Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně Tel.: 603 520 684 E-mail: klir@vurv.cz Web: www.vurv.cz Nitrátovásměrnice Směrnice

Více

Digestát jako hnojivo

Digestát jako hnojivo Digestát jako hnojivo Ing. Veronika Večeřová Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský říjen 2008 Jak můžeme digestáty rozdělovat? podle toho z jakých vstupních surovin vzniká podle způsobu použití

Více

Ochrana Ing. Michaela BUDŇÁKOVÁ. e-mail: budnakova@mze.cz

Ochrana Ing. Michaela BUDŇÁKOVÁ. e-mail: budnakova@mze.cz Vývoj české a evropské legislativy ve vztahu k organickým hnojivům, možnosti financování systémů na zpracování bioodpadů a použití organických hnojiv ze státních a evropských zdrojů, informace o proběhlých

Více

Návod k webové aplikaci Protierozní kalkulačka

Návod k webové aplikaci Protierozní kalkulačka Návod k webové aplikaci Protierozní kalkulačka 2.1. Základní informace Protierozní kalkulačka je komplexní nástroj pro podporu rozhodování v oblasti protierozní ochrany půdy, který poskytuje zemědělcům,

Více

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Ing. Jan ZÁHORKA OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Česká fotovoltaická konference 4. listopadu 2008, v Brně Zemědělský půdní fond ČR Rozloha

Více

Kontroly Cross compliance v ÚKZÚZ

Kontroly Cross compliance v ÚKZÚZ Kontroly Cross compliance v ÚKZÚZ Miroslav Florián ředitel Sekce úřední kontroly 1 Kontroly prováděné ÚKZÚZ Cross Compliance výsledek kontrol podmiňuje vyplacení dotací 1. Ochrana podzemních vod před znečištěním

Více

SMR 2 Ochrana vod před znečištěním

SMR 2 Ochrana vod před znečištěním SMR 2 Ochrana vod před znečištěním Směrnice Rady č. 80/68/EHS o ochraně podzemních vod před znečišťováním některými nebezpečnými látkami 4 zabránit přímé vypouštění látek ze seznamu I do podzemních vod

Více

Ministerstvo zemědělství ČR III.

Ministerstvo zemědělství ČR III. Ministerstvo zemědělství ČR III. Strategie financování implementace směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (nitrátové směrnice) a dílčí vyhodnocení plnění

Více

VODÁRENSKÁ BIOLOGIE 2008

VODÁRENSKÁ BIOLOGIE 2008 REVIZE OCHRANNÝCH PÁSEM VODNÍHO ZDROJE RUDOLEC Petra Oppeltová Jiří Novák Luboš Mazel MZLU v Brně, Ústav aplikované a krajinné ekologie VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s., GŘ Brno VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST,

Více

Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce

Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce Obsah tématu: 1) Hlavní cíl rostlinné výroby 2) Rozdělení kulturních rostlin dle vlastností sklízených produktů s přihlédnutím k postupům při jejich

Více

Změny v podmíněnosti od roku 2014. Lubomír Smrček Agroteam CZ s.r.o.

Změny v podmíněnosti od roku 2014. Lubomír Smrček Agroteam CZ s.r.o. Změny v podmíněnosti od roku 2014 Lubomír Smrček Agroteam CZ s.r.o. Změny v podmíněnosti v roce 2014 Novela č. 400/2013 Sb., vydána dne 11. prosince 2013, účinnost od 1. ledna 2014 Obsahem novely je: Změna

Více

Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055. Exkurze Biofarma JURÉ. (Pracovní list)

Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055. Exkurze Biofarma JURÉ. (Pracovní list) Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055 Exkurze Biofarma JURÉ (Pracovní list) Označení: EU-Inovace-Ex-Př-07 Předmět: Přírodopis Cílová skupina: 6. - 9. třída

Více

Cross compliance. Principy, cíle, vazba na společnou zemědělskou politiku, možnosti poradenství

Cross compliance. Principy, cíle, vazba na společnou zemědělskou politiku, možnosti poradenství Cross compliance Principy, cíle, vazba na společnou zemědělskou politiku, možnosti poradenství Nové trendy v zemědělství stoupající spotřeba potravin se specifickými kvalitativními parametry např. ze systému

Více

SSOS_ZE_2.14 Ekologické zemědělství

SSOS_ZE_2.14 Ekologické zemědělství Číslo a název projektu Číslo a název šablony CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT DUM číslo a název SSOS_ZE_2.14

Více

O D Ů V O D N Ě N Í OBECNÁ ČÁST. A. Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad - RIA. 1. Důvod předložení.

O D Ů V O D N Ě N Í OBECNÁ ČÁST. A. Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad - RIA. 1. Důvod předložení. O D Ů V O D N Ě N Í OBECNÁ ČÁST A. Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad - RIA 1. Důvod předložení Název: Nařízení vlády o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování

Více

Hospodaření na zemědělských půdách a opatření proti splavování ornice. Smítal František, ing.

Hospodaření na zemědělských půdách a opatření proti splavování ornice. Smítal František, ing. Hospodaření na zemědělských půdách a opatření proti splavování ornice Smítal František, ing. Obsah prezentace Vodní eroze v ČR, příčiny, důsledky Legislativa a ochrana proti erozi Protierozní opatření

Více

OKRUH II LEGISLATIVA. Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s.

OKRUH II LEGISLATIVA. Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. OKRUH II LEGISLATIVA Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. LEGISLATIVA nakládání s biologicky rozložitelnými odpady Biologicky rozložitelný odpad - pojmy

Více

Rostlinná výroba a Cross Compliance Příprava na kontrolu SZPI

Rostlinná výroba a Cross Compliance Příprava na kontrolu SZPI Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Rostlinná výroba a Cross Compliance Příprava na kontrolu SZPI Podklady pro školení Říjen 2013 PV-Agri s.r.o., 2013 http://www.pvagri.cz

Více

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Osnova: 1.Dosavadní vývoj českého zemědělství 2.Rozvoj obnovitelných zdrojů energie 3.Pozitiva a rizika obnovitelných

Více

Využití BRO v zemědělství.

Využití BRO v zemědělství. Využití BRO v zemědělství. Ochrana Ing. Michaela BUDŇÁKOVÁ Ministerstvo zemědělství,těšnov 17,117 05 PRAHA 1, e-mail: budnakova@mze.cz Strategický cíl MZe z pohledu zachování úrodnosti půduplatňování výstupů

Více

METODIKA PRO PRAXI. Jan Klír a kol. Zásady správné zemědělské praxe pro ochranu vod před znečištěním dusičnany

METODIKA PRO PRAXI. Jan Klír a kol. Zásady správné zemědělské praxe pro ochranu vod před znečištěním dusičnany METODIKA PRO PRAXI Jan Klír a kol. Zásady správné zemědělské praxe pro ochranu vod před znečištěním dusičnany Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. 2008 Metodika vznikla za finanční podpory MZe ČR a

Více

Z K. Agrochemické zkoušení zemědělských půd a význam vápnění. AZZP Hlavní principy. Miroslav Florián ředitel Sekce zemědělských vstupů

Z K. Agrochemické zkoušení zemědělských půd a význam vápnění. AZZP Hlavní principy. Miroslav Florián ředitel Sekce zemědělských vstupů Z Ú Z K Ú šeb í a zku ntroln dní ko e tř s Ú ký ěděls v zem ní ústa Agrochemické zkoušení zemědělských půd a význam vápnění Miroslav Florián ředitel Sekce zemědělských vstupů AZZP Hlavní principy Zjišťování

Více

Správná zemědělská praxe pro ochranu vod před znečištěním

Správná zemědělská praxe pro ochranu vod před znečištěním Jan Klír, Lada Kozlovská Správná zemědělská praxe pro ochranu vod před znečištěním CERTIFIKOVANÁ METODIKA PRO PRAXI Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. 2012 Metodika vznikla za finanční podpory MZe

Více

Travní porosty a jejich příznivé působení v osevním postupu a kulturní krajině

Travní porosty a jejich příznivé působení v osevním postupu a kulturní krajině Travní porosty a jejich příznivé působení v osevním postupu a kulturní krajině travní porosty na orné půdě (pícní + semenářské) jetelovinotrávy na orné půdě LOUKY (TTP se sečným využitím) PASTVINY (TTP

Více

Aktivity Bioinstitutu v oblasti ochrany klimatu a zemědělství Olomouc, 8. února 2012

Aktivity Bioinstitutu v oblasti ochrany klimatu a zemědělství Olomouc, 8. února 2012 Aktivity Bioinstitutu v oblasti ochrany klimatu a zemědělství Olomouc, 8. února 2012 TÉMATA: Program rozvoje venkova BIO AKADEMIE 2011 Člověk v zemědělské krajině Projekt Ekozemědělci přírodě Sluňákovské

Více

Výsledky kontroly podmíněnosti v roce 2012 a nové požadavky na rok 2013 Ing. Pavel Stonawský stonawsky@vepaspol.cz

Výsledky kontroly podmíněnosti v roce 2012 a nové požadavky na rok 2013 Ing. Pavel Stonawský stonawsky@vepaspol.cz Výsledky kontroly podmíněnosti v roce 2012 a nové požadavky na rok 2013 Ing. Pavel Stonawský stonawsky@vepaspol.cz Výsledky v roce 2012 Výhled od roku 2014 Žádná porušení za rok 2012 dozorová organizace

Více

Obecná pravidla produkce

Obecná pravidla produkce Obecná pravidla produkce Zákaz používání GMO - zákaz se týká potravin, krmiv, činidel, přípravků na ochranu rostlin, hnojiv a pomocných půdních látek, osiva a sadby, mikroorganismů a živočichů - povinnost

Více

Ječmen setý. Ječmen setý

Ječmen setý. Ječmen setý Ječmen setý Význam pro krmné účely potravinářství farmaceutický průmysl (maltózové sirupy) pro výrobu sladu - pěstování sladovnického ječmene je náročnější Biologické vlastnosti: forma: ozimá i jarní výška

Více

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA Agr.Dr. Josef Dlouhý, Prof.h.c. j.f.dlouhy@gmail.com Problémy konvenčního zemědělství: závislost na fosilní energii závislost na

Více

Změny infiltrační schopnosti půdy po zapravení kompostu. Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko

Změny infiltrační schopnosti půdy po zapravení kompostu. Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Změny infiltrační schopnosti půdy po zapravení kompostu Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Infiltrace vsak vody do půdy Infiltrační schopnost půdy představuje jeden z významných

Více

Obsah přednášky. 1) Zákon č. 78/2004 2) GMO ve světě 3) GMO v EU 4) Situace s nakládáním v ČR 5) Reakce zájmových skupin

Obsah přednášky. 1) Zákon č. 78/2004 2) GMO ve světě 3) GMO v EU 4) Situace s nakládáním v ČR 5) Reakce zájmových skupin Obsah přednášky 1) Zákon č. 78/2004 2) GMO ve světě 3) GMO v EU 4) Situace s nakládáním v ČR 5) Reakce zájmových skupin 2 Zákon č. 78/2004 Sb. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12.3.

Více

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2008 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 34 Rozeslána dne 4. dubna 2008 Cena Kč 29, O B S A H :

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2008 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 34 Rozeslána dne 4. dubna 2008 Cena Kč 29, O B S A H : Ročník 2008 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 34 Rozeslána dne 4. dubna 2008 Cena Kč 29, O B S A H : 108. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí

Více

21.10.2004 VARIEX Brno UŽIVATELSKÁ PŘÍRUČKA VARIEX - ODRŮDY ZÁKLADNÍ POPIS

21.10.2004 VARIEX Brno UŽIVATELSKÁ PŘÍRUČKA VARIEX - ODRŮDY ZÁKLADNÍ POPIS 21.10.2004 VARIEX Brno UŽIVATELSKÁ PŘÍRUČKA VARIEX - ODRŮDY ZÁKLADNÍ POPIS OBSAH JAK NÁS MŮŽETE KONTAKTOVAT?...1-4 ÚVOD...1-5 1 INSTALACE PROGRAMU...1-6 URČENÍ...1-6 POSTUP...1-6 2 SPUŠTĚNÍ PROGRAMU...2-9

Více

Zákazy a omezení hnojení

Zákazy a omezení hnojení Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Zákazy a omezení hnojení Podklady pro školení Říjen 2012 PV-Agri s.r.o., 2012 http://www.pvagri.cz pvagri@pvagri.cz

Více

Eroze zemědělské půdy pohledem poradce pro zemědělce Lubomír Smrček

Eroze zemědělské půdy pohledem poradce pro zemědělce Lubomír Smrček Eroze zemědělské půdy pohledem poradce pro zemědělce Lubomír Smrček Zemědělská půda význam, péče, ochrana seminář 16. 2. 2010 Sluňákov, Horka nad Moravou Pojem eroze vodní půdní svahová nadměrná potenciální

Více

Provázanost zkušebnictví, výzkumu a vzdělávání v praxi

Provázanost zkušebnictví, výzkumu a vzdělávání v praxi Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Provázanost zkušebnictví, výzkumu a vzdělávání v praxi doc. Ing. Pavel Ryant, Ph.D. Den zemědělského zkušebnictví strana 1 Osnova Mendelova univerzita v roce

Více

Minimalizační technologie zpracování půdy a možnosti jejich využití při ochraně půdy

Minimalizační technologie zpracování půdy a možnosti jejich využití při ochraně půdy Minimalizační technologie zpracování a možnosti jejich využití při ochraně Autorský kolektiv: Dryšlová, T., Procházková, B., Neudert, L., Lukas, V., Smutný, V., Křen, J. Prezentované výsledky vznikly jako

Více

Jan Klír, Lada Kozlovská. Zemědělské hospodaření ve zranitelných oblastech CERTIFIKOVANÁ METODIKA PRO PRAXI

Jan Klír, Lada Kozlovská. Zemědělské hospodaření ve zranitelných oblastech CERTIFIKOVANÁ METODIKA PRO PRAXI Jan Klír, Lada Kozlovská Zemědělské hospodaření ve zranitelných oblastech CERTIFIKOVANÁ METODIKA PRO PRAXI Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. 2012 Metodika vznikla za finanční podpory MZe ČR a je

Více

Metodický list č. 1. TÉMA: Ekologicky šetrné zemědělství PĚSTOVÁNÍ ROSTLIN. Ochrana krajiny

Metodický list č. 1. TÉMA: Ekologicky šetrné zemědělství PĚSTOVÁNÍ ROSTLIN. Ochrana krajiny 32 TÉMA: Cíl: uvědomit si vazby mezi zemědělstvím, přírodou a životním prostředím, seznámit žáky s prioritami současné zemědělské výroby v souladu s ochranou životního prostředí Základní pojmy: meliorace,

Více

GAEC - ZKUŠENOSTI DOZOROVÝCH ORGÁNŮ

GAEC - ZKUŠENOSTI DOZOROVÝCH ORGÁNŮ GAEC - ZKUŠENOSTI DOZOROVÝCH ORGÁNŮ Kontroly a změny podmíněnosti Nejčastěji porušované požadavky GAEC 2 31x GAEC 8 18x SMR 2 11x Změny v nastavení požadavků podmíněnosti v roce 2013 Welfare (SMR 16-18)

Více

Metodika indikátor. torů. Bilance energie. prof. Ing. Jan Křen, K

Metodika indikátor. torů. Bilance energie. prof. Ing. Jan Křen, K Metodika indikátor torů Bilance energie prof. Ing. Jan Křen, K CSc. Popis indikátor torů a jejich požadovan adované hodnoty Pro samotné hodnocení bilance energie je pak možné využít několik indikátorů:

Více

Projekt: Integrovaný vodohospodářský management v ochranných pásmech vodního zdroje Želivka Registrační číslo sub-projektu: BG FTA EČ: 008

Projekt: Integrovaný vodohospodářský management v ochranných pásmech vodního zdroje Želivka Registrační číslo sub-projektu: BG FTA EČ: 008 Projekt: Integrovaný vodohospodářský management v ochranných pásmech vodního zdroje Želivka Registrační číslo sub-projektu: BG FTA EČ: 008 Nositel projektu: Via rustica o.s., nám. Svobody 320, 395 01 Pacov,

Více

Rostlinná výroba a Cross Compliance Příprava na kontrolu ÚKZÚZ

Rostlinná výroba a Cross Compliance Příprava na kontrolu ÚKZÚZ Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Rostlinná výroba a Cross Compliance Příprava na kontrolu ÚKZÚZ Podklady pro školení Říjen 2013 PV-Agri s.r.o., 2013

Více

Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru

Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru Výzkumný záměr: Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu Studium polních plodin v souvislosti

Více

NITRÁTOVÁ SM RNICE. a s tím související ochrana životního prost edí JIND ICH ERNÝ, VÁCLAV VAN K ESKÁ ZEM LSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

NITRÁTOVÁ SM RNICE. a s tím související ochrana životního prost edí JIND ICH ERNÝ, VÁCLAV VAN K ESKÁ ZEM LSKÁ UNIVERZITA V PRAZE NITRÁTOVÁ SM RNICE a s tím související ochrana životního prost edí JIND ICH ERNÝ, VÁCLAV VAN K ESKÁ ZEM LSKÁ UNIVERZITA V PRAZE KATEDRA AGROENVIRONMENTÁLNÍ CHEMIE A VÝŽIVY ROSTLIN cernyj@af.czu.cz, vanek@af.czu.cz

Více

Požadavky hlavních polních plodin na zařazování do osevního postupu

Požadavky hlavních polních plodin na zařazování do osevního postupu Požadavky hlavních polních plodin na zařazování do osevního postupu Obilniny jsou na zařazení v osevním postupu značně náročné a vhodnost jejich zařazení (vzhledem k jejich vysokému zastoupení) určuje

Více

Environmentálně šetrný zemědělský provoz PRACOVNÍ SEŠIT

Environmentálně šetrný zemědělský provoz PRACOVNÍ SEŠIT Environmentálně šetrný zemědělský provoz PRACOVNÍ SEŠIT DDM RADOVÁNEK Kaznějov a kolektiv 2 Pracovní list č. 1 Ekologicky šetrné zemědělství Pracovní list č. 1 (Ekologicky šetrné zemědělství) TÉMA: Ekologicky

Více

Nitrátová směrnice 2014-2015. Lada Kozlovská VÚRV, v. v. i.

Nitrátová směrnice 2014-2015. Lada Kozlovská VÚRV, v. v. i. Nitrátová směrnice 2014-2015 Lada Kozlovská VÚRV, v. v. i. Nitrátová směrnice Nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu Upraveno nařízením vlády č. 117/2014 Sb.

Více

EVIDENCE NA FARMĚ. Ing. Milan Kouřil. PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců

EVIDENCE NA FARMĚ. Ing. Milan Kouřil. PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců EVIDENCE NA FARMĚ Ing. Milan Kouřil PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců Co se dnes dozvíte? Evidence krajinných prvků (AZV) Havarijní plán Pohotovostní nákazový plán Evidence odpadů Evidence pastvy Evidence

Více

Zakládání porostů jarního ječmene z pohledu dlouhodobých pokusů

Zakládání porostů jarního ječmene z pohledu dlouhodobých pokusů Zakládání porostů jarního ječmene z pohledu dlouhodobých pokusů Zakládání kvalitních porostů jarního ječmene je jedním z rozhodujících faktorů podílejících se na tvorbě výnosů. Rozdílné systémy hospodaření

Více

Problematika podmínek dobrého zemědělského a enviromentálního stavu. Okresní agrární komora Kroměříž

Problematika podmínek dobrého zemědělského a enviromentálního stavu. Okresní agrární komora Kroměříž Zvyšování efektivnosti hospodaření a konkurenceschopnost zemědělských podniků Problematika podmínek dobrého zemědělského a enviromentálního stavu Okresní agrární komora Kroměříž Kontrola podmíněnosti -

Více

Podmínky pro poskytování plateb SAPS. Tab. č.: 5. Termíny podání žádosti a výplaty. P.č. Platba Předpis EU / národní. Podmínky

Podmínky pro poskytování plateb SAPS. Tab. č.: 5. Termíny podání žádosti a výplaty. P.č. Platba Předpis EU / národní. Podmínky Tab. č.: 5 pro poskytování plateb SAPS 1 Jednotná platba na plochu (SAPS). NR (ES) č.73/2009 ve znění nařízení EP a Rady (EU) č. 1310/2013. NK (ES) č.1120/2009, č. 1121/2009, č. 1122/2009. NV č. 144/2005

Více

Nové nastavení podmínek Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC)

Nové nastavení podmínek Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) Nové nastavení podmínek Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) Ing. Jaroslav Hudáček Ministerstvo zemědělství Oddělení koordinace Cross Compliance 2011 Kontrola podmíněnosti Cross Compliance

Více

GAEC a navrhování PEO v KoPÚ. Jana Podhrázská VÚMOP,v.v.i.

GAEC a navrhování PEO v KoPÚ. Jana Podhrázská VÚMOP,v.v.i. GAEC a navrhování PEO v KoPÚ Jana Podhrázská VÚMOP,v.v.i. GAEC : (Dobrý zemědělský a environmentální stav) Automatizované nastavení erozně ohrožených půd dle vztahu C = Gp R*K*LS*P Gp= 1,4,10 t/ha/rok

Více

Přednáška probíhá v rámci projektu CZ.1.07/2.2.00/28.0302 Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace.

Přednáška probíhá v rámci projektu CZ.1.07/2.2.00/28.0302 Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace. Přednáška probíhá v rámci projektu CZ.1.07/2.2.00/28.0302 Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace. AF MENDELU 7.5.2013 Ing. Jiří Kolouch je specializovaný

Více

Přehled změn v označení povinných požadavků na hospodaření: 2014 navazující standardy 2015

Přehled změn v označení povinných požadavků na hospodaření: 2014 navazující standardy 2015 DOBRÝ ZEMĚDĚLSKÝ A ENVIRONMENTÁLNÍ STAV PŮDY (DZES) (zdroj. MZE: http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/kontroly-podminenosti-cross-compliance/dokumenty-ke-stazeni/rok- 2015/ ) Standardy Dobrého zemědělského

Více

LETECKÁ APLIKACE PŘÍPRAVKŮ NA OCHRANU ROSTLIN (POR) INSTRUKCE PRO ŽADATELE

LETECKÁ APLIKACE PŘÍPRAVKŮ NA OCHRANU ROSTLIN (POR) INSTRUKCE PRO ŽADATELE ČR ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ, organizační složka státu SEKCE ZEMĚDĚLSKÝCH VSTUPŮ ODBOR PŘÍPRAVKŮ NA OCHRANU ROSTLIN Korespondenční adresa: Zemědělská 1a, 613 00 BRNO Vytvořil/telefon:

Více

Rostlinná výroba a Cross Compliance Integrovaná ochrana rostlin a praxe

Rostlinná výroba a Cross Compliance Integrovaná ochrana rostlin a praxe Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Rostlinná výroba a Cross Compliance Integrovaná ochrana rostlin a praxe Podklady pro školení Říjen 2013 PV-Agri s.r.o.,

Více

Tematické okruhy závěrečné zkoušky

Tematické okruhy závěrečné zkoušky Tematické okruhy závěrečné zkoušky Obor : Zemědělec farmář Předmět : Pěstování rostlin 1) Půda - její složení, vlastnosti - půdní typy - půdní druhy - rozbor půdy, bonitace půdy 2) Živiny živin - charakteristika

Více

institucemi v terciárním vzdělávání a výzkumu Portál FARMÁŘ

institucemi v terciárním vzdělávání a výzkumu Portál FARMÁŘ Posílení í spolupráce mezi MZLU v Brně ě a dalšími institucemi v terciárním vzdělávání a výzkumu CZ.1.07/2.4.00/12.045 00/12 045 Portál FARMÁŘ Vladimír Šeda Hlavní funkcí portálu FARMÁŘ je práce s registrem

Více

půdy na vodostálost Ing. Jaroslava Bartlová, Ph.D. Degradace půdy Půdní struktura

půdy na vodostálost Ing. Jaroslava Bartlová, Ph.D. Degradace půdy Půdní struktura Vliv různr zného zpracování půdy na vodostálost půdních agregátů Ing. Jaroslava Bartlová, Ph.D. Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko, Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko e-mail: bartlova@vupt.cz

Více

Včasné hlášení přemístění zvířat na hospodářství je od letošního roku nutným požadavkem kontrol podmíněnosti.

Včasné hlášení přemístění zvířat na hospodářství je od letošního roku nutným požadavkem kontrol podmíněnosti. Kontroly podmíněnosti 2014: Včasné hlášení přemístění na je od letošního roku nutným požadavkem kontrol podmíněnosti. S požadavky na evidenci a označování hospodářských jsou chovatelé již dlouhodobě dobře

Více

Pozvánka na pole. Pokusy na výživářské bázi Lípa POLNÍ DEN ÚKZÚZ 2015 PŮDA A JEJÍ ÚRODNOST. Michaela Smatanová

Pozvánka na pole. Pokusy na výživářské bázi Lípa POLNÍ DEN ÚKZÚZ 2015 PŮDA A JEJÍ ÚRODNOST. Michaela Smatanová www.ukzuz.cz Pozvánka na pole Pokusy na výživářské bázi Lípa Michaela Smatanová POLNÍ DEN ÚKZÚZ 2015 PŮDA A JEJÍ ÚRODNOST Přínosy výživářských pokusů: informace o dlouhodobém vlivu organických a minerálních

Více

Adaptace na změny klimatu v plánech MZe. odbor environmentální politiky a obnovitelných zdrojů energie 1

Adaptace na změny klimatu v plánech MZe. odbor environmentální politiky a obnovitelných zdrojů energie 1 Adaptace na změny klimatu v plánech MZe odbor environmentální politiky a obnovitelných zdrojů energie 1 Reakce na změny klimatu v oblasti zemědělství Mitigace (v oblasti zemědělství snižování emisí metanu

Více

Platné znění od 1.11.2009. 274/1998 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství. ze dne 12. listopadu 1998 ČÁST PRVNÍ SKLADOVÁNÍ HNOJIV

Platné znění od 1.11.2009. 274/1998 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství. ze dne 12. listopadu 1998 ČÁST PRVNÍ SKLADOVÁNÍ HNOJIV Změna: vyhláškou č. 476/2000 Sb. Změna: vyhláškou č. 473/2002 Sb. Změna: vyhláškou č. 399/2004 Sb. Změna: vyhláškou č. 91/2007 Sb. Změna: vyhláškou č. 353/2009 Sb. Platné znění od 1.11.2009 274/1998 Sb.

Více

Nové předpisy, cross compliance, nitrátová směrnice

Nové předpisy, cross compliance, nitrátová směrnice Čechtice, 12.11.2009 Nové předpisy, cross compliance, nitrátová směrnice Jan Klír Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně klir@vurv.cz tel. 603 520 684 www.nitrat.cz Přehled legislativy

Více

ŽÁDOST O STANOVENÍ PODMÍNEK PRO POUŽITÍ ZÁVADNÝCH LÁTEK NEBO O POVOLENÍ VÝJIMKY PŘI POUŽITÍ ZÁVADNÝCH LÁTEK NEBO JEHO ZMĚNU

ŽÁDOST O STANOVENÍ PODMÍNEK PRO POUŽITÍ ZÁVADNÝCH LÁTEK NEBO O POVOLENÍ VÝJIMKY PŘI POUŽITÍ ZÁVADNÝCH LÁTEK NEBO JEHO ZMĚNU *) Příloha č. 24 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O STANOVENÍ PODMÍNEK PRO POUŽITÍ ZÁVADNÝCH LÁTEK NEBO O POVOLENÍ VÝJIMKY PŘI POUŽITÍ ZÁVADNÝCH

Více

Významný vliv jetelovin na půdní prostředí

Významný vliv jetelovin na půdní prostředí Významný vliv jetelovin na půdní prostředí Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r. o. Troubsko e-mail: badalikova@vupt.cz Zubří 6. března 2013 V posledních dvaceti letech došlo v ČR k podstatným

Více

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Pozemkové úpravy. Ing. Jiří Hladík, Ph.D.

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Pozemkové úpravy. Ing. Jiří Hladík, Ph.D. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Pozemkové úpravy Ing. Jiří Hladík, Ph.D. Model integrované ochrany půdy, vody a krajiny Půda: Je médium pro růst rostlin Je stabilizátorem globálních ekosystémů

Více

Vitalita půdy a škody způsobené suchem. Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík

Vitalita půdy a škody způsobené suchem. Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík Vitalita půdy a škody způsobené suchem Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík Výzkumy v oblasti sucha na VÚMOP, v.v.i. Cílený výzkum sucha na VÚMOP, v.v.i. cca od roku

Více

STUDIE OCHRANY PŮDY A VODY V POVODÍ JIHLAVY NÁVRH OPATŘENÍ A MODELOVÁ ÚČINNOST

STUDIE OCHRANY PŮDY A VODY V POVODÍ JIHLAVY NÁVRH OPATŘENÍ A MODELOVÁ ÚČINNOST STUDIE OCHRANY PŮDY A VODY V POVODÍ JIHLAVY NÁVRH OPATŘENÍ A MODELOVÁ ÚČINNOST Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Oddělení Pozemkové úpravy a využití krajiny v Brně Jana Konečná, Petr Karásek,

Více

Změny v požadavcích podmíněnosti v novém programovacím období. Ing. Lubomír Smrček, lub.smrcek@gmail.com, 776 017 517

Změny v požadavcích podmíněnosti v novém programovacím období. Ing. Lubomír Smrček, lub.smrcek@gmail.com, 776 017 517 Změny v požadavcích podmíněnosti v novém programovacím období Ing. Lubomír Smrček, lub.smrcek@gmail.com, 776 017 517 Legislativa podmíněnosti od 2015 Legislativa: Nařízení Evropského parlamentu a Rady

Více

Oddělení plateb od produkce - decoupling

Oddělení plateb od produkce - decoupling Oddělení plateb od produkce - decoupling Zachování příjmu farmářům - PP Podpora a rozvoj venkova - PRV 2 Cross Compliance udržitelné hospodaření v zemědělském podniku. 1) nedojde ke zrušení krajinných

Více