ROZVOJ VENKOVA V PROGRAMOVACÍM OBDOBÍ V KONTEXTU REFOREM SZP EU. MARTIN PĚLUCHA a kol.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ROZVOJ VENKOVA V PROGRAMOVACÍM OBDOBÍ 2007 2013 V KONTEXTU REFOREM SZP EU. MARTIN PĚLUCHA a kol."

Transkript

1 ROZVOJ VENKOVA V PROGRAMOVACÍM OBDOBÍ V KONTEXTU REFOREM SZP EU MARTIN PĚLUCHA a kol. Tato publikace byla vydána za finanční podpory Úřadu vlády ČR v rámci realizace Koncepce informování o evropských záležitostech v ČR

2 ROZVOJ VENKOVA V PROGRAMOVACÍM OBDOBÍ V KONTEXTU REFOREM SZP EU MARTIN PĚLUCHA a kol. Tato publikace byla vydána za finanční podpory Úřadu vlády ČR v rámci realizace Koncepce informování o evropských záležitostech v ČR

3 Fotografie na obalu: obec Palkovice (Martin Pělucha, červenec 2006) Fotografie str. 6, 9, 82, 136: obec Palkovice (Martin Pělucha, červenec 2006) Fotografie str. 53: obec Mořina (Martin Pělucha, červenec 2006) Název: Rozvoj venkova v programovacím období v kontextu reforem SZP EU Zpracovali: Ing. Gabriela Červená: kap. 2.3; 5.3 Ing. Petr Jakobe, CSc.: kap ; 2.1; 2.2; 3.2.1; 4.1; 5.1 Ing. Emil Machálek, CSc.: kap. 3.1; 3.2; Ing. Jiří Moravec, MBA: kap. 2.4; Ing. Martin Pělucha: kap. 3.1; 3.2; 3.2.3; 3.3; 4.1; 4.2; 5.2 Ing. Dana Viktorová, Ph.D.: kap ; ; 1.4.6; 1.4.7; 1.5 Technická spolupráce: Martin Doležal Vydavatel: IREAS, Institut pro strukturální politiku, o.p.s. sídlo: Mařákova 292/9, Praha 6, PSČ: kancelář: Štěpánská 45, Praha 1, PSČ: tel./fax: Redakční uzávěrka: srpen 2006 Místo a rok vydání: Praha, 2006 Vydání: První Náklad: 2000 ks Rozsah: 162 stran Tisk a vazba: JDS tiskárna, s. r. o. ISBN: Copyright 2006 Martin Pělucha a kol.

4 Obsah Předmluva 6 Úvod 7 1. Kontext významu problematiky rozvoje venkova Ekonomická teorie venkovského rozvoje Venkovské oblasti v EU a ČR Definice venkovských oblastí v EU Význam venkovských oblastí pro národní rozvoj a trvale udržitelný rozvoj Struktura venkovských oblastí a zemědělství v EU a ČR makroekonomické ukazatele Sektor zemědělství v původních členských zemích EU Makroekonomické ukazatele související se sektorem zemědělství a rozvojem venkova v nových členských zemí Struktura venkovských oblastí a sektoru zemědělství v ČR makroekonomické ukazatele Regionální pohled na problematiku venkovského rozvoje Demografická a sociální úroveň venkova v ČR Agroturistika a další aktivity pro diverzifikaci příjmů v ČR SWOT analýza venkovského prostoru v ČR Shrnutí problematiky rozvoje venkova Cíle reforem SZP EU se zaměřením na rozvoj venkova Vývoj Společné zemědělské politiky EU, její cíle a důvody pro reformování Realizace a dopady SZP EU na rozvoj zemědělství a venkova ČR po přistoupení do EU

5 Obsah 2.3 Východiska pro politiku rozvoje venkova Cross compliance součást reformy Společné zemědělské politiky EU Cross compliance úvod Standardy GAEC Standardy SMR Požadavek minimální plochy pastvin (travních porostů) a jeho význam...80 Shrnutí problematiky cross compliance Shrnutí základní filozofie cílů reforem SZP EU Programovací období a požadavky na komplexní rozvoj venkova EAFRD v kontextu ostatních evropských fondů Programování rozvoje venkova v ČR v období Význam úlohy osy I pro udržitelný rozvoj zemědělské produkce Význam úlohy osy II EAFRD Význam úlohy osy III EAFRD Význam úlohy osy IV LEADER Shrnutí rozhodujících záležitostí pro rozvoj venkova v období Reflexe a vyhodnocení tendencí reformních změn SZP EU v problematice rozvoje venkova s vazbou na programovací období Dopady reforem SZP EU na udržitelný rozvoj zemědělské produkce ve vztahu k rozvoji venkova Hlavní přínosy a dopady realizace reformované SZP EU ve vazbě na komplexní rozvoj venkova

6 Obsah 5. Hlavní závěry a shrnutí Pozice zemědělství v programovacím období Hlavní výzvy pro rozvoj venkova v programovacím období Odkazy na klíčové zdroje informací či dostupné důležité prameny literatury Použitá literatura 152 Informace o jednotlivých autorech 156 Seznam zkratek 158 Příloha 1. Přehled os a jejich členění 160 5

7 Předmluva Rozvoj venkova se stal v poslední době již ustáleným termínem nejen v oblasti regionálního rozvoje, ale také v obecné formulaci národohospodářských politik. Jeho pozice a postavení mezi ostatními politikami ovšem nebyla vždy zcela jasná a navíc bylo rozhodování o veřejných intervencích s tímto zaměřením často doprovázeno rozpory v kompetenci jednotlivých subjektů veřejné správy v ČR i EU. Výzvy postupujících reforem Společné zemědělské politiky EU a připravovaného systému podpor v programovacím období jsou hlavními důvody pro hlubší zamyšlení nad celou problematikou rozvoje venkovských oblastí s nutností širšího vysvětlení schválených změn. 6

8 Úvod Tato publikace vznikla s účelem poskytnout komplexní pohled na problematiku rozvoje venkova v kontextu reformy Společné zemědělské politiky EU (dále jen SZP) a také s cílem zvýšení celkového povědomí a informovanosti o připravovaných dotačních titulech, které budou v gesci nového Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova 1 (dále jen EAFRD). Venkovský prostor zahrnuje cca 80 % rozlohy ČR, která bude v letech předmětem i dalších veřejných intervencí politiky hospodářské a sociální soudržnosti (dále jen HSS), tj. strukturálních fondů EU. Tyto dílčí aspekty jsou v této příručce také diskutovány, nicméně hlavní důraz je kladen na připravované podpory v rámci II. pilíře SZP EU. Zemědělství a rozvoj venkova v současné době prochází výraznými změnami, a to nejen v ČR, ale také v ostatních členských státech EU. Společná zemědělská politika EU prošla od doby svého vzniku až do současnosti celou řadou reforem a právě tento reformní trend způsobuje, že informovanost, resp. obecný přehled o rozvoji venkova v plánovacím období je poměrně malý a spíše sektorově zaměřený. Rychlost změn proto způsobuje určitou ztrátu přehlednosti a schopnosti se orientovat v celkovém kontextu vývoje, přičemž nezbytnost některých reforem byla zapříčiněna i globálním vývojem. Příručka je koncipována tak, aby odpovídala jak potřebám odborné veřejnosti a případných potenciálních projektových žadatelů pro EAFRD, tak i laické veřejnosti s cílem vytvoření určité analýzy, kde je v jednotlivých kapitolách kladen důraz na: poslední vývoj a současný stav v rozvoji venkova a zemědělství v EU jako základní kontextuální východisko, cíle reforem SZP EU se zaměřením na rozvoj zemědělství a venkova, objasnění požadavků na příští programovací období (např. komplexní trvale udržitelný rozvoj venkovských oblastí, ochrana přírody a krajiny, zavádění oblastí NATURA 2000 atd.), celkovou strategii rozvoje SZP EU v programovacím období , (např. snaha o směřování k celoplošnému produkčnímu zemědělství, které by mělo být konkurenceschopné a zároveň šetrné 1 angl. zkratka EAFRD European Agricultural Fund for Rural Development 7

9 Úvod k životnímu prostředí, produkce kvalitních potravin při respektování přísných standardů bezpečnosti, minimalizace rizika snižování venkovské populace prostřednictvím zlepšení životní úrovně zemědělců, diverzifikace zemědělských a nezemědělských činností podle místních podmínek, zlepšení příjmové situace venkovských obyvatel, vyrovnání životních podmínek mezi městy a venkovem atd.), reflexi a vyhodnocení tendencí reformních změn SZP EU v problematice rozvoje venkova v programovacím období Autoři v jednotlivých kapitolách vycházeli z celé řady dokumentů a dostupných statistických údajů, které se týkají problematiky rozvoje venkova a jeho změn v postupující reformě SZP EU. Specifickou roli zde hraje podkapitola 3.2 zaměřená na nové programování rozvoje venkova v období Hlavním zdrojovým dokumentem zde byl Národní strategický plán rozvoje venkova ČR a také Program rozvoje venkova ČR pro období Tyto dokumenty byly vytvářeny postupně během uplynulých 2 let týmy pracovníků několika institucí, a byly průběžně diskutovány s odbornou veřejností a zástupci potenciálních konečných příjemců. Cílem této podkapitoly je stručně shrnout hlavní záležitosti týkající se jednotlivých os, priorit, opatření (příp. podopatření). Jejich podrobné analýzy a způsoby implementace jsou detailněji popsány ve výše zmíněných dokumentech. Proto si dovolujeme v této části uvést alespoň hlavní koordinátory příprav zmíněných strategických koncepcí: 1. Národní strategický plán rozvoje venkova České republiky na období Ing. arch. Kamila Matoušková, CSc., Ministerstvo zemědělství ČR Ing. Tomáš Zídek, Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc., DHV, s. r. o. 2. Program rozvoje venkova České republiky na období Ing. arch. Kamila Matoušková, CSc., Ministerstvo zemědělství ČR Ing. Tomáš Zídek, Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Tým autorů zároveň vyjadřuje poděkování hlavním recenzentům za konzultativní spolupráci nad průběžnými verzemi této publikace: Prof. PhDr. Ing. Věra Majerová, CSc., Česká zemědělská univerzita, Praha Ing. Arch. Kamila Matoušková, CSc., Ministerstvo zemědělství ČR 8

10 kapitola 1 Kontext významu problematiky rozvoje venkova

11 Kontext významu problematiky rozvoje venkova 1.1 Ekonomická teorie venkovského rozvoje Na rozdíl od zemědělské politiky, kde je základním stavebním kamenem zemědělský podnik, je v případě politiky venkovského rozvoje základním stavebním kamenem občan či sdružení. Politika venkovského rozvoje v nejširší míře může zahrnovat alokaci příjmů domácností, zemědělskou produkci, ale i kvalitu života ve venkovských oblastech obecně, což zahrnuje např. přístup ke vzdělání, zdravotním službám či infrastruktuře. Ekonomie venkovského rozvoje (také nazývaná rurální ekonomie) se zabývá heterogenitou populace ve venkovských oblastech, jejich různými potřebami, možnostmi nezemědělských aktivit, přístupem k veřejným statkům a službám, i blahobytem společnosti v těchto oblastech. Rurální ekonomie studuje možné zdroje příjmů ze zemědělské a nezemědělské činnosti ve venkovských oblastech, efektivitu venkovských institucí a jejich schopnost spolupráce při zabezpečování veřejných statků; sleduje, jaké je spojení mezi zemědělskými a nezemědělskými aktivitami, resp. rozvojem nezemědělských činností. Politika rozvoje venkova je multidisciplinárním konceptem rozvoje, který je aplikován multisektorálně v rámci daného území. Politika venkovského rozvoje je primárně zaměřena na změny v zemědělském sektoru, diverzifikaci ekonomických činností zejména ve smyslu malých a středních podniků a venkovských služeb, jako je např. správa přírodních zdrojů, zvýšení přírodních funkcí, propagace kultury, turismu a rekreace. Podpora v rámci této politiky musí být diverzifikována jak do oblastí ekonomických činností, tak do oblastí sociálních, a musí vést k podpoře trvale udržitelného růstu. Rozhodně nesmí docházet k poškozování budoucích generací. V rámci politiky venkovského rozvoje musí být důsledně uplatňován princip subsidiarity, decentralizace a spolupráce. Aktivity v této oblasti by měly vycházet od spodu vzhůru a podporovat tvořivost a solidaritu venkovských komunit. Z hlediska alokace finančních zdrojů by měly být podporovány malé a střední podniky, produktivní investice a investice vedoucí k diverzifikaci ekonomických činností. Princip solidarity je jednou ze zásad hospodářských politik Evropské unie. Jedná se jak o solidaritu bohatších členských zemí s chudšími ve smyslu čistých příjemců a čistých plátců do společného evropského rozpočtu, ze kterého jsou financovány různé programy, iniciativy a opatření jednotlivých evropských politik, tak o solidaritu mezi regionální ve 10

12 Kontext významu problematiky rozvoje venkova smyslu podpory nepříznivě se vyvíjejících oblastí (tzn. podpora oblastí postižených strukturálními šoky; podpora venkovských oblastí urbanizovanými centry apod.) v rámci Evropské unie. Obecným cílem politiky rozvoje venkova EU by mělo zejména být zamezení vysidlování venkovských oblastí, boj proti chudobě, podpora zaměstnanosti a rovných příležitostí, zlepšení životních a pracovních podmínek venkovské populace, ochrana životního prostředí a zvýšení blahobytu. Snaha o zachování a zlepšení venkovského prostředí musí být doplněna ostatními strukturálními politikami jako je politika ochrany životního prostředí, infrastruktura a vzdělávací politika. Zprostředkujícím cílem by měla být spolupráce mezi farmáři a místní samosprávou, jejímž smyslem je zachovat schůdnost zemědělských aktivit a současně umožnit, aby tyto aktivity neohrožovaly životní prostředí. Evropská unie by se měla zabývat stálým výzkumem trvale udržitelného zemědělství a vzdělávacích programů, které by byly zaměřeny na hledání nových řešení, jež pomohou farmářům reagovat na nové výzvy. Měl by být podporován výzkum zaměřený na oblast rozvoje venkova, ať již ve smyslu multifunkčního zemědělství, alternativní správy krajiny či lesnictví a sociálního kapitálu. Vzhledem k ekonomickému potenciálu, sociálním a kulturním vazbám venkovských oblastí je nutné zvážit doplnění pomoci venkovským oblastem vhodným a dostačujícím právním prostředím a optimálním systémem efektivních státních intervencí v podobě finanční toků 2. Musíme hledat další oblasti politiky podpory venkovského rozvoje, které ale nemusí spočívat v přímé finanční podpoře farmářských aktivit, ale v podpoře vědeckotechnického pokroku, vývoje a výzkumu nových technologií, např. nových biotechnologií, které v konečné fázi mohou vést k rozvoji venkova 3. 2 Pokud je taková pomoc nezbytná k dosažení stanovených cílů. Rozhodně pak musí být dodržováno spravedlivé alokování veřejných financí mezi venkovskými a městskými oblastmi. 3 Příkladem využití nových biotechnologií může být pěstování plodin pro technické či farmaceutické účely s pozitivním dopadem na pěstitele a venkovský rozvoj celkem. Nevýhodou využití biotechnologií pro nepotravinářské účely jsou možné negativní environmentální dopady. 11

13 Kontext významu problematiky rozvoje venkova Shrnutí Základním stavebním kamenem v politice venkovského rozvoje je občan nebo sdružení. Politika venkovského rozvoje se zaměřuje na změny v zemědělském sektoru, diverzifikaci ekonomických činností zejména ve smyslu podpory malých a středních podniků a venkovských služeb, zvýšení přírodních funkcí, propagace kultury, turismu a rekreace, aj. Rozlišujeme obecné a zprostředkující cíle politiky venkovského rozvoje. 1.2 Venkovské oblasti v EU a ČR Venkovské oblasti můžeme charakterizovat jedinečnými kulturními, hospodářskými a sociálními vazbami, zvláštními řemeslnými aktivitami, krajinnou rozmanitostí to vše určuje kapacitu pro další rozvoj. Velká část venkovských oblastí je pokryta zemědělskou půdou a lesy, které významně ovlivňují charakter krajiny v EU. Zemědělství je v některých venkovských oblastech zatím nejdůležitější hospodářskou činností 4, ale farmáři mají i úlohu správců krajiny a ochrany přírodního prostředí. Nicméně váha zemědělství a lesnictví postupně klesá a politika venkovského rozvoje musí obsahovat veškeré socio-ekonomické oblasti venkovského prostoru. Musíme docílit toho, aby se občané sami zajímali o kvalitu svého života, o hodnotu životního prostředí, zdraví, osobní rozvoj a volný čas. Venkovský prostor nabízí příležitosti, jak využít tohoto potenciálu. Venkovské oblasti nejen v EU můžeme charakterizovat jako oblasti zaostávající za městskými oblastmi z hlediska vývoje příjmů a zaměstnanosti; často se jedná o oblasti, které mají hodnotu z environmentálního pohledu. Venkovské oblasti můžeme také často charakterizovat jako oblasti s nízkou hustotou obyvatel, oblasti s migračním deficitem mladých a odborně kvalifikovaných lidí. Často uváděným důvodem zaostávání venkovských oblastí je nízký aglomerační potenciál, nedostatek lidského kapitálu a nízká vybavenost infrastrukturou. 4 Např. v ČR je možné vymezit tři významné zemědělské regiony: venkovské oblasti Jihočeského a Jihomoravského kraje, oblast Polabí. 12

14 1.2.1 Definice venkovských oblastí v EU Kontext významu problematiky rozvoje venkova Zřejmě nejjednodušší charakteristikou venkovských oblastí je vyjádření definující venkovské oblasti jako opak oblastí městských oblastí s vysokou hustotou obyvatel a vertikální nebo horizontální strukturou. Hustota obyvatel je asi nejpoužívanějším kritériem pro odlišení venkovských oblastí od městských. Samozřejmě použití kritéria hustoty osídlení může být i ošidné. Hustota obyvatelstva je v EU velice odlišná. Obecně můžeme říci, že nové členské země 5 jsou méně hustě osídleny než původní členské země (101 obyv./km 2 v porovnání se 117 obyv./km 2 ). Ukazatel hustoty obyvatelstva je všeobecně považován za příliš zjednodušující a nevhodný v případě hospodářskopolitických rozhodnutí. Následující obrázek zobrazuje hustotu osídlení v nových členských zemí EU. 5 V textu je dále použita zkratka NČZ. 13

15 Kontext významu problematiky rozvoje venkova Obr. 1: Hustota obyvatelstva (počet obyv./km 2 ), 2000 Zdroj: Převzato z IAMO (2004). Poznámka: Nejméně osídlenými oblastmi jsou Pobaltské země, nejvíce ČR, Polsko, Slovensko 6. Vysvětlivky: Číslo uvedené v závorce představuje počet regionů v každé kategorii. CEEC-10 zahrnuje 10 středo a východoevropských nových členských zemí a kandidátských zemí (Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko). Velice hrubě můžeme venkovské oblasti popsat jako venkovskou krajinu, která zahrnuje malá města a vesnice a jejíž část je využívána 6 Samozřejmě nejhustěji osídleným státem v EU je Malta s téměř obyv./km 2. 14

16 Kontext významu problematiky rozvoje venkova k zemědělským činnostem, lesnictví, rybářství a rybníkářství, k rekreačním činnostem, k hospodářským a sociálním činnostem venkovských obyvatel a dalším činnostem. Musíme si však uvědomit, že postupně dochází ke zvyšování podílu venkovského obyvatelstva, jejichž příjmy nezávisí pouze na zemědělské činnosti. Nesmí tedy docházet ke shodnému označování venkova a zemědělství. Výše uvedené definice venkovských oblastí mohou být tedy příliš zjednodušující. Definování venkovských oblastí můžeme uchopit jednak z pohledu sociálně-prostorové (popisné) či sociálně-kulturní terminologie. Mezi popisné charakteristiky patří využití půdního fondu, zaměstnanost, populace. Na druhou stranu socio-kulturní charakteristiky se spíše váží na dané prostředí, ve kterém lidé žijí. 7 Ani EU nemá jednotnou definici venkovských oblastí. Každá členská země používá svou vlastní definici ty jsou si ale více či méně podobné. Definice jsou často založeny na socioekonomických kritériích, např. zemědělské struktuře, hustotě obyvatel či vývoji, resp. snižování populace. V běžné ekonomické praxi jsou používány dvě metody definování venkovských oblastí, jedna vyvinutá OECD a druhá Eurostatem. Definice OECD je založena pouze na jediném kritériu hustotě osídlení. Jsou rozlišeny dvě úrovně, a to místní a regionální. Na místní úrovni úrovni NUTS 5, jsou obce považovány za venkovské, pokud je hustota jejich osídlení nižší než 150 obyv./1 km 2 ; na úrovni NUTS 3 jsou rozlišeny tři stupně, které závisí na podílu obyvatel žijících ve venkovských obcích. Jedná se o převážně venkovské oblasti, kde přes 50 % populace žije ve venkovských obcích; významně venkovské oblasti, kde % obyvatel žije ve venkovských obcích; a převážně městské oblasti, kde žije méně než 15 % obyvatelstva ve venkovských obcích. Následující obrázek znázorňuje situaci v EU. 7 McDonnagh et al. (2001). 15

17 Kontext významu problematiky rozvoje venkova Obr. 2. Venkovské obce do 150 obyv./1 km 2, 2004 Převážně venkovské oblasti Významně venkovské oblasti Převážně městské oblasti Zdroj: Převzato z EC (2004b). Eurostat zvolil jiný přístup, přestože je také založen na kritériu hustoty osídlení. Jedná se o tzv. vymezení podle stupně urbanizace, ve kterém jsou regiony rozděleny do tří kategorií. Hustě zalidněné oblasti jsou charakteristické sousedícími obcemi, jejichž hustota obyvatel přesahuje 500 obyv./km 2 a celková populace takové oblasti dosahuje nejméně obyv. Druhou skupinu tvoří prostřední oblasti, které se vyznačují obcemi s hustotou větší než 100 obyv./1 km 2 a nepatří k hustě zalidněným oblastem. Celková populace takové zóny musí být nejméně obyv. nebo musí sousedit s hustě zalidněnou oblastí. Posledním typem jsou řídce osídlené oblasti, kam patří obce, které nejsou zahrnuty v klasifikaci hustě zalidněných či prostředních oblastí. Další doplňkovou metodou klasifikace venkovských oblastí může být přístup inspirovaný studiemi Rady Evropy a rozvinutý Evropskou komisí. Na základě této metody můžeme rozdělit venkovské oblasti podle stupně jejich zapojení do národního hospodářství do tří skupin. První skupinu tvoří integrované venkovské oblasti vyznačující se rostoucí populací 16

18 Kontext významu problematiky rozvoje venkova a zaměstnaností v sekundárním a terciárním sektoru, ale zemědělskou činností jako klíčovou při využití půdy. Jsou to oblasti blízké městským oblastem. Druhou skupinu tvoří středně pokročilé venkovské oblasti, které jsou relativně vzdálené od městských oblastí s převahou primárního a sekundárního sektoru, s velkým podílem zemědělských aktivit. Poslední skupinu tvoří odlehlé venkovské oblasti s nejnižší hustotou obyvatelstva a obvykle i nejnižšími příjmy a starším obyvatelstvem zaměstnaným převážně v zemědělství. 8 Překážkou v přesné identifikaci venkovských oblastí v nových členských zemích střední a východní Evropy je nedostatek desagregovaných dat. Výše uvedené definice venkovských oblastí nezachycují žádné strukturální aspekty, kromě doplňkové definice Rady Evropy. Na druhou stranu, pokud by definice venkovských oblastí byly upravovány podle národních specifik, došlo by ke snižování komparability takto získaných dat. Přesto je nutno namítat, že příliš obecná definice je nedostačující pro cílená opatření venkovské politiky. Přesnější definice venkovských oblastí by měly brát v úvahu blízkost měst, zdroje příjmů a infrastrukturu 9. Z následující tabulky (dle NUTS 5) vyplývá, že ČR má ve srovnání s EU15 a zeměmi střední a východní Evropy výrazně vyšší procento populace žijící ve venkovských oblastech i procento celkové plochy. 8 EC (1997a). 9 V případě České republiky je venkovská oblast běžně definována jako oblast s méně než obyv. Obce s méně než obyv. jsou v našich podmínkách považovány za venkovské. Existují však i typické vesnice, které mají obyvatel více a podle tohoto kritéria se mezi venkovské obce nezařazují, ačkoliv městy ještě nejsou (nejvíce na jižní Moravě a na Ostravsku). K existuje 166 neměstských obcí s a více obyvateli, v tom dvě neměstské obce s více než obyvateli. Obcí, které vymezujeme jako venkovské, je tedy 5 612, a to je 89,82 % ze všech obcí. Tyto obce spravují území, které tvoří 73,6 % plochy státu. Žije v nich však pouze čtvrtina (26,3 %) obyvatel, což je tis. osob k Pro účely strukturální politiky v období byla v rámci HRDP venkovská oblast definována jako oblast s hustotou obyvatel nižší než 100 obyv./km 2 [blíže IAMO (2004)]. 17

19 Kontext významu problematiky rozvoje venkova Tab. 1: Podíl obcí (NUTS 5) definovaných jako venkovské obce podle klasifikace OECD (méně než 100 obyv./km 2, resp. 150 obyv./km 2 v případě ZSVE), v % Rok Celkový počet obcí Celková plocha Celková populace Česká republika EU ZSVE (10) Zdroj: IAMO (2004). Poznámka: ZSVE země střední a východní Evropy. Tab. 2: Česká republika Celková rozloha Celková populace Podíl oblastí podle klasifikace OECD (NUTS 3) vzhledem k celkové populaci a celkové rozloze, 2003, v % Zdroj: Eurostat (2006) Převážně venkovské oblasti Významně venkovské oblasti Převážně městské oblasti 8,8 (EU25 = 54,8) 90,6 (EU25 = 36,7) 0,6 (EU25 = 8,6) 5,1 (EU25 = 20,6) 83,6 (EU25 = 37,0) 11,4 (EU25 = 42,4) Při srovnání podle NUTS 3 jsou zřejmé určité změny v podílu venkovských oblastí. Znamená to, že určení venkovských oblastí záleží nejen na zvolené klasifikaci, ale také na zvolené geografické statistické jednotce. Shrnutí Venkovské oblasti jsou charakteristické jedinečnými kulturními, hospodářskými a sociálními vazbami, zvláštními řemeslnými aktivitami a krajinnou rozmanitostí, což přináší kapacity pro další rozvoj. Existují různé definice venkovských oblastí z pohledu sociálněprostorové (popisné) či sociálně-kulturní terminologie. Venkovské oblasti jsou opakem městských oblastí, tedy oblastí s vysokou hustotou obyvatel a vertikální nebo horizontální strukturou. Definice OECD je založena na kritériu hustoty osídlení hustota osídlení v obcích nižší než 150 obyv./km 2 ; převážně venkovské oblasti (> 50 % populace ve venkovských obcích), významně venkovské oblasti (15 50 % obyvatel ve venkovských obcích), převážně městské oblasti (< 15 % obyvatelstva ve venkovských obcích). 18

20 Kontext významu problematiky rozvoje venkova Definice Eurostatu je založena na kritériu hustoty osídlení hustě zalidněné oblasti (hustota obyvatel > 500 obyv./km 2, populace > obyvatel), prostřední oblasti (hustota > 100 obyv./km 2, populace > obyvatel), řídce osídlené oblasti (ostatní obce). Definice dle Rady Evropy a Evropské komise rozlišuje venkovné oblasti podle stupně zapojení do národního hospodářství integrované venkovské oblasti (rostoucí populace, zaměstnanost v sekundárním a terciárním sektoru, zemědělská činnost klíčová při využití půdy), středně pokročilé venkovské oblasti (převaha primárního a sekundárního sektoru, velký podíle zemědělských aktivit), odlehlé venkovské oblasti (nejnižší hustota obyvatelstva, nejnižší příjmy, starší obyvatelstvo zaměstnáno v zemědělství. Konkrétní vymezení venkovských oblastí v ČR pro období v rámci Programu rozvoje venkova ČR je blíže specifikováno v podkapitole 3.2 a příloze č Význam venkovských oblastí pro národní rozvoj a trvale udržitelný rozvoj Potřeba politiky venkovského rozvoje spočívá v rozdílných možnostech alokace příjmů mezi venkovskými a městskými oblastmi při uplatňování principů čistě zemědělské politiky a přetrvávání určitého znevážení venkovských oblastí. Je možné prokázat, že sociální a ekologické problémy vycházejí ze strukturálních rysů venkovských oblastí (vzdálenost, rozptyl, činnosti založené na přírodních zdrojích, nedokonalá legislativa v oblasti vlastnických práv), přetrvávání tržních selhání, mezisektorové alokace zdrojů urbanisticky zaměřených politik, nedokonalé regionální spolupráce, atd. 10 Jestliže je společenských cílem trvale udržitelný rozvoj, ke kterému přispívá pozitivní a stabilní hospodářský růst, pak k tomuto růstu musí přispívat a podílet se na něm i populace venkovských oblastí. Zde je role politiky rozvoje venkova ve spojení s makroekonomickou politikou. Programy rozvoje venkova by tak měly doplnit klasické nástroje zemědělské politiky a zabezpečit multifunkčnost zemědělství. Pod pojem multifunkčnost zemědělského sektoru zahrnujeme nejenom produkci a zabezpečení nabídky potravin v dostatečné kvalitě, ale i funkci údržby a zachování krajiny, environmentální aspekty, problemati- 10 Janvry et al. (1998). 19

21 Kontext významu problematiky rozvoje venkova ku přírodních obnovitelných zdrojů, ochranu biologické diversifikace a rozvoj venkovských oblastí. Cílem kohezní politiky EU je podpora dosažení trvale udržitelného rozvoje, který povede k regionální kohezi či konvergenci jednotlivých evropských regionů. Logika této politiky mimo jiné sleduje i principy politiky sociální intervenční opatření na zmírnění dopadů nerovnoměrného ekonomického vývoje, sociální stratifikace a zabezpečení určité minimální důstojné hranice pro další fungování. Důraz v evropské zemědělské politice by měl být kladen na trvale udržitelný rozvoj venkovských oblastí, podpůrné, ale nikoliv nevyvážené dotační programy by měly povzbudit farmáře k uskutečňování zemědělských, ale hlavně nezemědělských aktivit. Nová reformovaná evropská zemědělská a venkovská politika by měla klást důraz na větší zapojení inovačních přístupů, které umožní vyšší návratnost investic tak, aby nedošlo k očekávanému zvýšení hromadného odchodu farmářů a snížení počtu nově začínajících farmářů a následnému negativnímu dopadu na rozvoj nejen venkovského prostoru, ale i urbanizovaných oblastí. Postupem času sledujeme zvyšující se zájem o potenciál venkovských oblastí jak z hlediska hospodářskopolitického procesu rozhodování, tak z hlediska reálné ekonomiky. Venkovský prostor přestává sloužit pouze pro zemědělskou produkci, sadařství a lesnictví, ale je považován za oblast ochrany životního prostředí, údržby krajiny, a to i ve smyslu prevence možných přírodních katastrof, produkce kvalitních potravin, ale i turismu a rekreace. Často je zmiňována nutnost udržení farmářů jako správců půdy. Cílem politiky venkovského rozvoje je podpořit udržitelný rozvoj zemědělství a rozvoj multifunkční povahy farmaření. Zemědělská politika EU se samozřejmě musela přizpůsobit novým trendům, novým společenským prioritám, mezinárodní konkurenci a environmentálním požadavkům. Nová evropská zemědělská a venkovská politika by měla povzbudit farmáře k diversifikaci zemědělských činností a správce půdy k environmentálním krokům a rozvoji venkova. Nová zemědělská politika musí být tržně orientovaná a integrovat politiku venkovského rozvoje, samozřejmě i v souvislosti s rozšířením EU. Nakonec uveďme fakt, že zemědělské aktivity zaměstnávají pouze 10 % celkové venkovské pracovní síly, a proto by měla být zemědělská politika podmnožinou politiky venkovského rozvoje, nikoliv naopak. 20

22 Kontext významu problematiky rozvoje venkova Shrnutí Programy rozvoje venkova doplňují nástroje zemědělské politiky a zabezpečují multifunkčnost zemědělství. Multifunkčnost zemědělského sektoru zahrnuje produkci a zabezpečení nabídky potravin v dostatečné kvalitě, funkci údržby a zachování krajiny, environmentální aspekty, problematiku přírodních obnovitelných zdrojů, ochranu biologické diversifikace a rozvoj venkovských oblastí. Politika venkovského rozvoje by měla vést k zapojení inovačních přístupů, které umožní vyšší návratnost investic. Povaha a vztahy jednotlivých politik 11 : - sektorové dle činností Agrární politika Politika lesnická Politika potravinářská - aspektová a vztahová Politika životního prostředí - územní, prostorová, komplexní, integrující Politika rozvoje venkova 1.4 Struktura venkovských oblastí a zemědělství v EU a ČR makroekonomické ukazatele Evropa se vyznačuje příznivým podnebím, úrodnou půdou, technicky vyvinutými zemědělskými činnostmi a vzdělaným managementem zemědělských podniků. Druhou stránkou této charakteristiky je většinový podíl farmářů s rozmanitými činnostmi, vzrůstající podíl příjmů z nezemědělských aktivit a průměrné příjmy zemědělských domácností na stejné úrovni jako v domácnostech s nezemědělskými příjmy. Společnost má nyní možnost se více zabývat kvalitou produkce potravinářských výrobků, kvalitou a rozmanitostí potravin, dopady potravinářského výrobního procesu na životní prostředí, vyrovnaným rozvojem venkovských oblastí, než pouhou kvantitou, jak tomu bylo v době uzavírání Římských smluv. 11 Matoušková, K. (2006) 21

STRUKTURÁLNÍ POLITIKA V ZEMĚDĚLSTVÍ A MOŽNOSTI PODPORY Z FONDŮ EU.

STRUKTURÁLNÍ POLITIKA V ZEMĚDĚLSTVÍ A MOŽNOSTI PODPORY Z FONDŮ EU. STRUKTURÁLNÍ POLITIKA V ZEMĚDĚLSTVÍ A MOŽNOSTI PODPORY Z FONDŮ EU. Hrabánková M. Jihočeská Univerzita Strukturální fondy v ČR Celkový rozpočet 2004-2006 - 1,45 mld. EUR Fondy: ERDF, ESF, EAGGF, FIFG 5

Více

SZP Společná zemědělská politika. prof. Ing. Magdaléna Hrabánková, CSc., prof. h.c. Ekonomická fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

SZP Společná zemědělská politika. prof. Ing. Magdaléna Hrabánková, CSc., prof. h.c. Ekonomická fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích SZP Společná zemědělská politika prof. Ing. Magdaléna Hrabánková, CSc., prof. h.c. Ekonomická fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Společná zemědělská 1. Pilíř politika SZP přímé platby

Více

REGIONÁLNÍ A STRUKTURÁLNÍ POLITIKA EVROPSKÉ UNIE

REGIONÁLNÍ A STRUKTURÁLNÍ POLITIKA EVROPSKÉ UNIE REGIONÁLNÍ A STRUKTURÁLNÍ POLITIKA EVROPSKÉ UNIE I. Úvod Regionální politika Evropské unie je koncipovaná jako tzv. komunitární (koordinovaná) politika. To znamená, že realizace samotné regionální politiky

Více

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD)

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD) Program rozvoje venkova Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD) Program rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013 vychází

Více

Základní teoretická východiska

Základní teoretická východiska Rozvoj venkova Základní teoretická východiska Roztříštěná politika vůči rozvoji venkova (oddělení zemědělské a regionální politiky) Dříve základna pro zemědělský sektor Dříve vysoká zaměstnanost v zemědělství

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

Návrhy Komise pro období v oblasti rozvoje venkova

Návrhy Komise pro období v oblasti rozvoje venkova Návrhy Komise pro období 2014 2020 v oblasti rozvoje venkova Lukáš Víšek, DG AGRI 3/9/2012, České Budějovice http://ec.europa.eu/agriculture/50-years-of-cap Jak venkovská je Evropská Unie? Venkovské oblasti

Více

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2 EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI KOHEZNÍ POLITIKA Regionalistika 2 NÁVRH ROZPOČTU EU NA 2014-2020 POSTAVENÍ RP V POLITIKÁCH EU 1. etapa 1957-1974 2. etapa 1975-1987 3.

Více

Úloha 1. Úloha 2. Úloha 3. Úloha 4. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy

Úloha 1. Úloha 2. Úloha 3. Úloha 4. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy Úloha 1 Evropský účetní dvůr kontroluje: a. činnosti financované z prostředků EU b. evropskou měnovou politiku c. financování ekonomik států, které přistoupily po roce 2004 d. financování činností členských

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH REGIONÁLNÍ POLITIKA EU = POLITIKA HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI (HSS) je odrazem principu solidarity uvnitř Evropské unie, kdy bohatší státy

Více

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SILNÉ STRÁNKY půdně a klimaticky vhodná území pro rozvoj zemědělských aktivit v nepotravinářské produkci

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

1.3. Mzdová konvergence

1.3. Mzdová konvergence 1.3. Mzdová konvergence Průměrné hodinové náklady práce, definované jako celkové pracovní náklady v eurech dělené počtem odpracovaných hodin, mohou být srovnatelnou bází, pomocí níž je možné zhruba porovnat,

Více

Strukturální politika EU

Strukturální politika EU Strukturální politika EU Vědomé zásahy regulativní povahy do autonomního fungování tržních sil Cíl: Dosáhnout strukturálních změn, které by trh sám vytvořil buď příliš pozdě nebo vůbec Zabránit takovému

Více

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova 2007-2013 2013 (EAFRD) Ing. arch. Kamila Matouškov ková,, CSc. Ministerstvo zemědělstv lství odbor Řídící orgán n EAFRD 221812189, kamila.matouskova matouskova@mze.

Více

ROZVOJ VENKOVA Z POHLEDU MÍSTNÍCH AKČNÍCH SKUPIN

ROZVOJ VENKOVA Z POHLEDU MÍSTNÍCH AKČNÍCH SKUPIN ROZVOJ VENKOVA Z POHLEDU MÍSTNÍCH AKČNÍCH SKUPIN Národní síť místních akčních skupin ČR František Winter 20.10.2011 CO JE TO MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINA? Místní komunitní skupina působící na definovaném území,

Více

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Konference 25 let kapitalismu v České republice Žofín, 15. listopadu 214 Vladimír Tomšík Česká národní banka Stav ekonomiky na počátku transformace Země

Více

REGIONÁLNÍ PROJEKTOVÁNÍ A MANAGEMENT VAR. 901

REGIONÁLNÍ PROJEKTOVÁNÍ A MANAGEMENT VAR. 901 - 1 - REGIONÁLNÍ PROJEKTOVÁNÍ A MANAGEMENT VAR. 901 Pokyny: Po výběru správné odpovědi vyplňte příslušné kolečko odpovídající správné odpovědi u každé otázky ve zvláštním odpovědním formuláři, který Vám

Více

(Pracovní podklad v rámci koordinace prací na aktualizaci ROP)

(Pracovní podklad v rámci koordinace prací na aktualizaci ROP) ORIENTAČNÍ FINANČNÍ RÁMEC REGIONÁLNÍCH OPERAČNÍCH PROGRAMŮ A JEDNOTNÉHO PROGRAMOVÉHO DOKUMENTU PRO OBDOBÍ 2004 2006 (Pracovní podklad v rámci koordinace prací na aktualizaci ROP) Počínaje rokem vstupu

Více

Postavení českého trhu práce v rámci EU

Postavení českého trhu práce v rámci EU 29. 7. 2016 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. V 1. čtvrtletí roku 2016 se téměř ve všech

Více

Vývoj České republiky od jejího vzniku po současnost z pohledu vybraných makroekonomických veličin. Ing. Zdeněk Vavrečka, PhD.

Vývoj České republiky od jejího vzniku po současnost z pohledu vybraných makroekonomických veličin. Ing. Zdeněk Vavrečka, PhD. Vývoj České republiky od jejího vzniku po současnost z pohledu vybraných makroekonomických veličin Ing. Zdeněk Vavrečka, PhD. Cíl prezentace 1. Zaměřit pozornost na ekonomické změny, především privatizaci

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání

Více

Využití pracovní síly

Využití pracovní síly Využití pracovní síly HDP na konci sledovaného období klesal výrazněji než v celé Rozhodující význam má v kraji zpracovatelský průmysl Hrubý domácí produkt na Vysočině obdobně jako v celé České republice

Více

Evropská politika soudržnosti 2014 2020

Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Návrhy Evropské komise Politika soudržnosti Struktura prezentace 1. Proč Komise navrhuje změny pro roky 2014-2020? 2. Jaké jsou hlavní zmeny? 3. Jaké bude financování

Více

Příprava na kohezní politiku EU nadnárodní, národní a krajská úroveň. Workshop pro zástupce ORP Olomouckého kraje,

Příprava na kohezní politiku EU nadnárodní, národní a krajská úroveň. Workshop pro zástupce ORP Olomouckého kraje, Příprava na kohezní politiku EU 2014+ - nadnárodní, národní a krajská úroveň Workshop pro zástupce ORP Olomouckého kraje, 26. 4. 2012, Přerov Hlavní milníky Strategie Evropa 2020 3/2010 5. kohezní zpráva

Více

Konvergence, strukturální operace EU a některá institucionální rizika a bariéry jejich využívání

Konvergence, strukturální operace EU a některá institucionální rizika a bariéry jejich využívání Konvergence, strukturální operace EU a některá institucionální rizika a bariéry jejich využívání Petr Zahradník Centrum ekonomických studií a EU Office České spořitelny www.cesvsem.cz Smilovice 6. června

Více

MEZINÁRODNÍ POROVNÁNÍ

MEZINÁRODNÍ POROVNÁNÍ IV MEZINÁRODNÍ POROVNÁNÍ 1 Obecné charakteristiky 2 Hrubý domácí produkt 3 Hrubý fixní kapitál 4 Stavebnictví 5 Byty a bydlení Poznámka: Údaje uvedené v tabulkách této kapitoly mají sloužit především ke

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Jan Balek j.balek@regionhranicko.cz Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání dotací Osnova prezentace:

Více

Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT

Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT Petr Prášek Obsah Úvod Politika MŠMT v oblasti IPR OP VK OP VaVpI Vize pro nové programové období Východiska Strategie hospodářského rozvoje

Více

Hospodářský vývoj a Průmysl 4.0

Hospodářský vývoj a Průmysl 4.0 Hospodářský vývoj a Průmysl.0. listopadu 201 ŠKODA AUTO Vysoká škola Hospodářský vývoj a Průmysl.0 Makroekonomický rámec Česká ekonomika v roce 201 meziročně vzrostla o 2 % V roce 201 dynamika hospodářského

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

Lokální a regionální rozvoj ČR. Aktuální problémy a výzvy

Lokální a regionální rozvoj ČR. Aktuální problémy a výzvy Lokální a regionální rozvoj ČR Aktuální problémy a výzvy Zdroj: Eurostat 2 Regionální struktura ČR 3 přirozené makroregiony Čechy (monocentrické, Praha praţský metropolitní region) Morava (polycentrická,

Více

NRP Návrh globálního cíle, strategických cílů a priorit NRP Výstup pro ŘKV Globální cíl NRP

NRP Návrh globálního cíle, strategických cílů a priorit NRP Výstup pro ŘKV Globální cíl NRP Globální cíl NRP Globální cíl Národního rozvojového plánu ČR pro období 2007-2073 reflektuje východiska politiky soudržnosti Evropské unie a respektuje zásadní strategické dokumenty České republiky. Globální

Více

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova European Agricultural Fund for Rural Development (EAFRD)

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova European Agricultural Fund for Rural Development (EAFRD) Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova European Agricultural Fund for Rural Development (EAFRD) Ing. arch. Kamila Matoušková, CSc. odbor řídící orgán EAFRD Ministerstvo zemědělství 221812189, matouskovak@mze.cz

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Konference Zaměstnanost 2015 / Karlovy Vary Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně

Více

Společná zemědělská politika

Společná zemědělská politika Společná zemědělská politika Důvody vzniku SZP 1. Zajištění potravinové soběstačnosti členů ES 2. Nutnost zvládnout migrační proud obyvatelstva z venkova do měst 3. Politické důvody zemědělci významnou

Více

Přehled možných opatření pro zpracování Fichí: Přehled cílů možných opatření:

Přehled možných opatření pro zpracování Fichí: Přehled cílů možných opatření: Přehled možných pro zpracování Fichí: Číslo podle Osa Skupina Název skupiny / / pod Opatření OSA I Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví I. 1. 1. Modernizace zemědělských podniků I. 1.

Více

Kohezní politika EU po roce 2013

Kohezní politika EU po roce 2013 Kohezní politika EU po roce 2013 Daniel Braun Ministerstvo pro místní rozvoj Karviná, 11. listopadu 2010 Časový kontext přípravy budoucí kohezní politiky EU Schválení Strategie EU 2020 červen 2010. Zveřejnění

Více

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova na období 2014-2020 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Obsah prezentace 1) Co je v období 2014-2020 nového pro rozvoj venkova v

Více

S3 STRATEGIE STŘEDOČESKÉHO KRAJE

S3 STRATEGIE STŘEDOČESKÉHO KRAJE S3 STRATEGIE STŘEDOČESKÉHO KRAJE PhDr. Mgr. Ivo Říha S3 manažer pro Středočeský kraj Praha, 17. října 2013 Co je S3 (RIS3)? = strategie systémové podpory inovačního podnikání a konkurenceschopnosti kraje

Více

Pomůže Lisabonská smlouva udržet hospodářskou, sociální a územní soudržnost v zemích EU?

Pomůže Lisabonská smlouva udržet hospodářskou, sociální a územní soudržnost v zemích EU? Pomůže Lisabonská smlouva udržet hospodářskou, sociální a územní soudržnost v zemích EU? Ing. Petr Zahradník, MSc. EU Office České spořitelny a New York University, člen EuroTeam při Evropské komisi Vědeckopopularizační

Více

II. STRATEGICKÁ ZPRÁVA České republiky pro programové období 2007 2013

II. STRATEGICKÁ ZPRÁVA České republiky pro programové období 2007 2013 II. STRATEGICKÁ ZPRÁVA České republiky pro programové období 2007 2013 Příloha č. 12 HODNOCENÍ STAVU REALIACE EVROPSKÉ ÚZEMNÍ SPOLUPRÁCE (stav k 30. 9. 2012) OP Přeshraniční spolupráce Prostředky alokované

Více

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a

Více

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %)

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) tabulka č. 1 Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) Populace celkem* Populace ohrožená chudobou ** Věk Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem 100 100 100 100 100 100 0-15 18 32 16-24 12 13

Více

2010 Dostupný z

2010 Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 06.10.2016 Změny v zaměstnanosti a nezaměstnanosti v České republice v porovnání s ostatními zeměmi EU - Český statistický

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

ČERPÁNÍ DOTACÍ Z EU VE

ČERPÁNÍ DOTACÍ Z EU VE ČERPÁNÍ DOTACÍ Z EU VE VZTAHU KE SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITICE Ing. Václav Suchan, CSc., MBA FOODSERVIS s.r.o., Potravinářská komora ČR Školení pracovníků masného průmyslu Hotel Best Western Grand Beroun

Více

Opatření F 1.1 Zachování produkčních a mimoprodukčních funkcí zemědělství a krajinného rázu

Opatření F 1.1 Zachování produkčních a mimoprodukčních funkcí zemědělství a krajinného rázu Opatření F 1.1 Zachování produkčních a mimoprodukčních funkcí zemědělství a krajinného rázu A) Cíle opatření: rozvoj konkurenceschopné, environmentálně šetrné zemědělské výroby především v oblastech s

Více

Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast financování ochrany životního prostředí

Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast financování ochrany životního prostředí Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast financování ochrany životního prostředí Výstup projektu Enviprofese

Více

Soubor specializovaných map: Dotace čerpané v lesním hospodářství z Osy I Programu rozvoje venkova České republiky v letech 2008-2011

Soubor specializovaných map: Dotace čerpané v lesním hospodářství z Osy I Programu rozvoje venkova České republiky v letech 2008-2011 Soubor specializovaných map: Dotace čerpané v lesním hospodářství z Osy I Programu rozvoje venkova České republiky v letech 28-211 Ing. Roman Dudík, Ph.D., Ing. Zbyněk Šmída, Ph.D., Ing. Vilém Jarský,

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Téma: Charakteristika konkurenceschopnosti podniků ČR v souvislosti

Více

Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky

Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky Vladimír r Tomší šík člen bankovní rady ČNB SeminářČeské společnosti ekonomické a ŠkodyAuto Vysoké školy Pozice nových zemí EU v rámci evropské integrace 12.

Více

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi nimi nelze vést zcela ostrou hranici Definice: Geografie

Více

Spotřeba domácností má významný sociální rozměr

Spotřeba domácností má významný sociální rozměr Spotřeba domácností má významný sociální rozměr Výdaje domácností výrazně přispívají k celkové výkonnosti ekonomiky. Podobně jako jiné sektory v ekonomice jsou i ony ovlivněny hospodářským cyklem. Jejich

Více

JAK JE NA TOM ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V EVROPSKÉ UNII

JAK JE NA TOM ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V EVROPSKÉ UNII JAK JE NA TOM ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V EVROPSKÉ UNII Tabulky sestavili a textem doplnili: Dimitrij Choma, Ing., DrSc., emeritní profesor Vysoké školy ekonomické v Praze Josef Šenfeld, Ing., poslanec Parlamentu

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

Soubor specializovaných map: Dotace čerpané v lesním hospodářství z Osy II Programu rozvoje venkova České republiky v letech 2008-2011

Soubor specializovaných map: Dotace čerpané v lesním hospodářství z Osy II Programu rozvoje venkova České republiky v letech 2008-2011 Soubor specializovaných map: Dotace čerpané v lesním hospodářství z Osy II Programu rozvoje venkova České republiky v letech 28-211 Ing. Roman Dudík, Ph.D., Ing. Zbyněk Šmída, Ph.D., Ing. Vilém Jarský,

Více

PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ

PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMOMICKÁ FAKULTA KATEDRA ŘÍZENÍ PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ TEZE Autor práce : Jana Petrová Vedoucí práce : Ing. Josef Zilvar, CSc. Malé a střední

Více

Předvstupní podpora (1) Komunitární programy nástroje k prohlubování spolupráce a řešení společných problémů členských zemí ve specifických oblastech

Předvstupní podpora (1) Komunitární programy nástroje k prohlubování spolupráce a řešení společných problémů členských zemí ve specifických oblastech FONDY EU 1990-2006 Předvstupní podpora Programové období 2000 2006 a její plnění v ČR Předvstupní podpora (1) Komunitární programy nástroje k prohlubování spolupráce a řešení společných problémů členských

Více

Stávající a budoucí podpora venkova. Ministerstvo zemědělství

Stávající a budoucí podpora venkova. Ministerstvo zemědělství Stávající a budoucí podpora venkova Ministerstvo zemědělství 1. 10. 2012 Národní konference Venkov 2012 Program rozvoje venkova a jeho implementace Rozpočet PRV na období 2007-2013: 3,6 mld. EUR celkových

Více

Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi

Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi Mgr. Robert Veselý Ministerstvo pro místní rozvoj Národní orgán pro koordinaci 20. listopadu 2014, Ústí nad Labem 2 Aktuální stav přípravy 2014 2020 EU legislativa

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ VZDĚLÁVÁNÍ V EU A ČR

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ VZDĚLÁVÁNÍ V EU A ČR Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 VZDĚLÁVÁNÍ V EU A ČR 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Vzdělávání v EU a ČR

Více

TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI

TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI RELIK 2014. Reprodukce lidského kapitálu vzájemné vazby a souvislosti. 24. 25. listopadu 2014 TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Kotýnková Magdalena Abstrakt Stárnutí obyvatelstva,

Více

Tento tématický celek je rozdělen do dále uvedených dílčích témat:

Tento tématický celek je rozdělen do dále uvedených dílčích témat: Metodické listy pro kombinované studium předmětu Fondy Evropské unie a jejich čerpání Metodický list č.1. Název tématického celku: Ekonomické teorie a historie Cíl: Charakterizovat některé běžné protiklady

Více

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA Bc. Radek Feix OBSAH obecná charakteristika Moldavské republiky problémové faktory brzdící rozvoj státu hlavní rozvojoví partneři

Více

Program rozvoje venkova

Program rozvoje venkova Program rozvoje venkova Možnosti čerpání evropských dotací pro obce, metoda LEADER Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova Rozpočet

Více

Důchodová a příjmová disparita zemědělství a její dopad na zaměstnanost

Důchodová a příjmová disparita zemědělství a její dopad na zaměstnanost Důchodová a příjmová disparita zemědělství a její dopad na zaměstnanost Ing. Bohuslava Boučková, CSc. Katedra ekonomiky Provozně ekonomická fakulta ČZU Praha Osnova příspěvku Definice a kategorie disparity

Více

Program rozvoje venkova

Program rozvoje venkova Program rozvoje venkova Konference Valašské Meziříčí 6.12.2013 1 www.infokon.eu 16.4.2014 Program rozvoje venkova PRV zajišťuje působení Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) a určuje

Více

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Úvodem V roce 2006 vyhlásilo MMR výzkumný program WD - Výzkum pro potřeby řešení regionálních

Více

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2 EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI KOHEZNÍ POLITIKA Regionalistika 2 SHRNUTÍ Základní charakteristika RP Nástroje RP Principy RP Úrovně realizace: primárně národní státy,

Více

předmětu Region a regionální vědy 2

předmětu Region a regionální vědy 2 Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Region a regionální vědy 2 Název tematického celku: Regionální politika A. Obecné vymezení regionální politiky B. Základy regionální politiky

Více

PŘÍLOHA. Část I 1. Tabulka uvádějící roční příspěvky z EZFRV

PŘÍLOHA. Část I 1. Tabulka uvádějící roční příspěvky z EZFRV CS PŘÍLOHA Část I 1. Tabulka uvádějící roční příspěvky z EZFRV Druhy regionů a dodatečné prostředky Ustanovení čl. 59 odst. 3 písm. a) nařízení (EU) č. 1305/2013 méně rozvinuté regiony Ustanovení čl. 59

Více

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2 EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI KOHEZNÍ POLITIKA Regionalistika 2 NÁVRH ROZPOČTU EU NA 2014-2020 POSTAVENÍ RP V POLITIKÁCH EU 1. etapa 1957-1974 2. etapa 1975-1987 3.

Více

NOVÉ FINANČNÍ OBDOBÍ

NOVÉ FINANČNÍ OBDOBÍ 25/1/2012 JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph. D. NOVÉ FINANČNÍ OBDOBÍ 2014-2020 1 Výchozí strategické dokumenty pro tvorbu národních rozvojových priorit Strategie Evropa 2020 5. zpráva EK o hospodářské, sociální

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

Význam a možnosti zemědělského pojištění při snižování rizik v zemědělství

Význam a možnosti zemědělského pojištění při snižování rizik v zemědělství Význam a možnosti zemědělského pojištění při snižování rizik v zemědělství Jindřich Špička Alice Picková Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Role zemědělského pojištění v risk managementu zdroj: Swiss

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 23. 9. 2013 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Prof. Michal Mejstřík Petr Janský, M.Sc. EEIP, a.s. Institut ekonomických studií, Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova II. konference

Více

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Drahomíra Dubská Mezinárodní vědecká konference Insolvence 2014: Hledání cesty k vyšším výnosům pořádaná v rámci projektu

Více

4. 3. Váha nefinančních firem pod zahraniční kontrolou na investicích sektoru nefinančních podniků a v české ekonomice

4. 3. Váha nefinančních firem pod zahraniční kontrolou na investicích sektoru nefinančních podniků a v české ekonomice 4. 3. Váha nefinančních firem kontrolou na investicích sektoru nefinančních podniků a v české ekonomice 4.3.1. Spojitost s přílivem přímých investic Odlišnost pojmů Je třeba rozlišovat termín příliv přímých

Více

Den malých obcí - Program rozvoje venkova

Den malých obcí - Program rozvoje venkova Den malých obcí - Program rozvoje venkova 1 Obsah: Program rozvoje venkova ČR 2007 2013 Program rozvoje venkova na období 2014 2020 2 Program rozvoje venkova ČR 2007-2013 PRV je podpůrný nástroj k zvýšení

Více

Program rozvoje venkova

Program rozvoje venkova Program rozvoje venkova 2014-2020 Den malých obcí 2014 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Zásadní změny oproti období 2007-2013 členění do os (skupin opatření)

Více

Postavení českého trhu práce v rámci EU

Postavení českého trhu práce v rámci EU 29. 4. 2016 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. Téměř ve všech zemích EU28 se ve 4. čtvrtletí

Více

ROZPOČET EU VÝDAJE EVROPSKÉHO ROZPOČTU

ROZPOČET EU VÝDAJE EVROPSKÉHO ROZPOČTU ROZPOČET EU VÝDAJE EVROPSKÉHO ROZPOČTU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Rozpočet EU výdaje evropského rozpočtu V této kapitole se dozvíte: Jak se sestavuje rozpočet Evropské unie. Jaké jsou principy

Více

Program Rozvoje venkova ČR na období Využití brownfieldů pro rozvoj obcí OHK Hodonín

Program Rozvoje venkova ČR na období Využití brownfieldů pro rozvoj obcí OHK Hodonín Program Rozvoje venkova ČR na období 2014-2020 Využití brownfieldů pro rozvoj obcí OHK Hodonín 29.10. 2013 Obsah sdělení PRV programový dokument Strategický rámec pro období 2014-2020 Legislativní rámec

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

NÁRODNÍ STRATEGICKÝ PLÁN LEADER VÝZVA KE SPOLEČNÉMU POSTUPU

NÁRODNÍ STRATEGICKÝ PLÁN LEADER VÝZVA KE SPOLEČNÉMU POSTUPU NÁRODNÍ STRATEGICKÝ PLÁN LEADER 2014+ VÝZVA KE SPOLEČNÉMU POSTUPU 1 STRATEGICKÝ POZIČNÍ DOKUMENT NÁRODNÍ SÍTĚ MÍSTNÍCH AKČNÍCH SKUPIN ČESKÉ REPUBLIKY PRO PŘÍPRAVU POLITIK ROZVOJE VENKOVA V RÁMCI PROGRAMOVACÍHO

Více

Financování zemědělských aktivit s podporou PRV EAFRD. Ing. Václav Včelák

Financování zemědělských aktivit s podporou PRV EAFRD. Ing. Václav Včelák Financování zemědělských aktivit s podporou PRV EAFRD Ing. Václav Včelák Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova 2007 2013 European Agricultural Fund for Rural Development (EAFRD) EAFRD rozdělen na

Více

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah

Více

Životopis. Osobní údaje. Pedagogická činnost. Řešené projekty. Mgr. Ing. Jana Mikušová, Ph.D. DL FBE

Životopis. Osobní údaje. Pedagogická činnost. Řešené projekty. Mgr. Ing. Jana Mikušová, Ph.D. DL FBE Životopis Osobní údaje Mgr. Ing. Jana Mikušová, Ph.D. DL FBE Pedagogická činnost IKK MOP OST PEU ZVS EGGA EVPR ZVSA ZVSA EHPAC RRMOP RRZVS RRZVSA Řešené projekty Interkulturní kompetence (PEF) Mezinárodní

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

19. CZ-NACE 31 - VÝROBA NÁBYTKU

19. CZ-NACE 31 - VÝROBA NÁBYTKU 19. - VÝROBA NÁBYTKU Výroba nábytku 19.1 Charakteristika odvětví Odvětví výroba nábytku používá k výrobě jako hlavní surovinu předem zpracované (upravené) dříví nebo dřevařské výrobky, zejména aglomerované

Více

Regionální politika a příprava na programové období aktuální informace

Regionální politika a příprava na programové období aktuální informace Regionální politika a příprava na programové období 2014-2020 aktuální informace RNDr. Ivo Ryšlavý Ministerstvo pro místní rozvoj Výchozí situace a rámce přípravy období 2014-2020 - vnější a vnitřní faktory

Více

Evropské fondy na MPSV ČR

Evropské fondy na MPSV ČR Evropské fondy na MPSV ČR Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Olomouc 25.7.2012 MPSV a evropské fondy 2007-2013 MPSV je v období 2007 2013:

Více

7. Veřejné výdaje. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

7. Veřejné výdaje. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 7. Veřejné výdaje Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Obsah : 7.1 Charakteristika veřejných 7.2 Ukazatele dynamiky, objemu a struktury veřejných 7.3 Klasifikace veřejných 7.4 Teorie růstu veřejných 7.5 Faktory

Více

České předsednictví v EU priority ČR

České předsednictví v EU priority ČR České předsednictví v EU priority ČR Ing. Jaroslav Humpál seminář Rapotín, 2.10.2008 Úvodem ČR bude pokračovat v řešení běžících úkolů a řešit zavádění finální podoby legislativních návrhů v rámci Kontroly

Více

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova na období 2014-2020 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Strategický rámec pro období 2014-2020 Strategie Evropa 2020 (EU 2020) Společná

Více