MASARYKOVA UNIVERZITA

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra Sociální pedagogiky Problematika interrupcí z etického hlediska s důrazem na hodnotu lidského života Diplomová práce Brno 2009 Vedoucí práce: Mgr. et Mgr. Tomáš Dvořáček, DiS. Vypracovala: Bc. Lenka Fišerová

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně, dne Lenka Fišerová

3 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Tomáši Dvořáčkovi za cenné rady a za odborné vedení, které mi velmi pomohly při psaní mé diplomové práce. Mé poděkování patří také ochotným ženám, které se zapojily do výzkumného šetření a všem, kteří mě podporovali při realizaci práce.

4 Obsah Úvod Etika Problematika interrupcí v kontextu se sociální pedagogikou Potrat Interrupce Samovolný potrat Právní úpravy interrupcí Vývoj legislativy v problematice interrupcí Důsledky vyplývající ze zákazu interrupcí Právo na život z pohledu legislativy Počátek lidského života Duchovní pojetí Filosofické pojetí Biologické pojetí Průběh interrupce Důvody rozhodnutí se pro interrupci Okolnosti interrupcí Metody provádění umělých potratů Lék RU Miniinterrupce Klasická interrupce Dilatace a vyprázdnění Infuze do plodového vaku Redukce počtu plodů Hysterotomie Regulace menstruace Zdravotní rizika interrupcí Postabortivní syndrom Pomoc při postabortivním syndromu Předcházení nechtěnému těhotenství Metody antikoncepce Prezervativ (kondom) Přerušovaná soulož Chemická antikoncepce (krémy a čípky) Nitroděložní tělísko Hormonální antikoncepce Přirozené plánování rodičovství Alternativní možnosti řešení nechtěného těhotenství Názory na interrupce Pro-choice Pro-life Morální hledisko hodnoty lidského života Výzkumná a metodologická část

5 12.1 Pojem výzkum Kvalitativní výzkum Cíle výzkumu Analýza dat Metoda výzkumu Etické předpoklady výzkumu Popis výzkumného vzorku Stanovení výzkumných problémů Průběh výzkumu Prezentace výzkumu Výsledky výzkumu Závěr Resumé Summary Základní pojmy Seznam použité literatury Seznam elektronických zdrojů PŘÍLOHY

6 Úvod Jedním z důvodů, proč jsem si pro svoji práci vybrala tuto problematiku, je skutečnost, že jsem v minulém roce sama prožila své první těhotenství. Bylo to pro mne období náročné, protože s sebou přineslo velké množství změn fyzických, ale také psychických, zejména působením hormonů. Ale i když toto období přinášelo spoustu obtíží, bylo pro mne krásné, protože se uvnitř mého já utvářel nový život pomalu a postupně - a to ve mě vyvolávalo neochvějný pocit lásky k tomu malému bezbrannému človíčkovi. Protože tato zkušenost byla pro mě zcela nová, začala jsem se více zamýšlet nad různými tématy spojenými s těhotenstvím a mateřstvím, mezi které patří i složité a eticky kontroverzní téma umělých potratů, interrupcí. Přemýšlela jsem o náročnosti těhotenství pro ženu, která svoje dítě neplánovala a otěhotněla nečekaně. Problematika interrupcí je v současné době předmětem častých diskuzí. Umělý potrat přestoupil svou ryze medicínskou stránku a vstoupil do oblasti morální, sociální, filozofické, náboženské a také právní. Tyto oblasti se vzájemně prolínají a úzce dotýkají. Ve své práci chci přiblížit problematiku interrupcí a úskalí, která sebou interrupce přinášejí, a to zejména v etické rovině. Je možné tímto způsobem beztrestně ničit nenarozený život? Ráda bych také poukázala na to, jak je v dnešním světě vnímána hodnota lidského života. Vážíme si života jako takového i s jeho stinnými stránkami anebo upřednostňujeme hlavně jeho kvalitu? Jak je vnímán počatý člověk? Diplomová práce je rozpracována do dvou částí. Teoretická část se bude zabývat uvedením do problematiky a vysvětlením základních pojmů. Jejím cílem je podrobněji přiblížit okolnosti spjaté s prováděním interrupcí, vývoj právní úpravy, způsoby provádění interrupcí s jejich riziky včetně postabortivního syndromu. Naskýtá se otázka, proč tolik žen trpí po potratu tímto syndromem, když se zdůrazňuje právo ženy na svobodnou volbu? V čem je podstata postabortivního syndromu? Dále chci v této části přiblížit názory na to, jak je vnímán počátek lidského života a s tím související liberální přístup k interrupcím. Možnost interrupce bez omezení naznačuje, že ženy nechtějí přijmout zodpovědnost za své sexuální chování a jeho následky. Naznačuje, že je v pořádku, pokud uskutečníme pohlavní styk s kým budeme chtít, kdy budeme chtít a aniž bychom se přitom starali o následky. Proto ve své práci také přibližuji možnosti předcházení těmto negativním jevům výchovou k zodpovědnosti za své jednání. 6

7 Rovněž přibližuji prevenci otěhotnění formou antikoncepce a také alternativní způsoby řešení nechtěného těhotenství. Ve výzkumné části práce na to navazuji výzkumem v kvalitativní formě vedeným metodou narativního rozhovoru s ženami, které podstoupily interrupci. V této části bude popsána metodologie, cíl, jednotlivé výstupy a prezentace výsledků celého výzkumu. Provedené výzkumné šetření mělo za cíl ukázat prožívání interrupcí samotnými ženami a vliv tohoto psychicky náročného zážitku, ke kterému je možné zaujmout různá stanoviska, na jejich etické názory a na názory na počátek lidského života. Snažila jsem se přitom zohlednit široké spektrum vlivů a faktorů, které mají na ženy dopad (např. rodinné zázemí, postoj partnera a okolí atd.). Svojí prací bych ráda přispěla k uvědomění si, že v případě interrupce se nejedná o pouhé zbavení se shluku buněk jak je interrupce často vnímána. Vývoj dítěte jasně ukazuje, že již v prvních týdnech po početí se tvoří jedinečná neopakovatelná lidská bytost, která si zaslouží lásku a ochranu. Svazek mezi matkou a dítětem je nejdůvěrnějším poutem lidské existence. V tomto základním lidském vztahu by měla být hojnost lásky, láskyplného přijímání a vstřícnosti. Chtěla bych touto prací poskytnout přehled informací o dané problematice, podnítit čtenáře k zamyšlení a umožnit každému, aby si vytvořil vlastní názor na etickou stránku interrupcí a interrupce samotné. 7

8 1. Etika Interrupce představují problém, který se etiky velmi úzce dotýká. Neustále dochází k diskuzím, zda jsou eticky přijatelné či nikoliv. Proto v souvislosti s tématem práce považuji za důležité nejprve přiblížit oblast etiky, morálky a dalších na ně navazujících pojmů, které jsou důležité pro správné pochopení zkoumané problematiky interrupcí. Etika (z řeckého ethos - mrav), nebo též teorie morálky je filozofickou disciplínou, která zkoumá morálku nebo morálně relevantní jednání a jeho normy. Etika je disciplínou praktické filozofie. Zabývá se teoretickým zkoumáním hodnot a principů, které usměrňují lidské jednání v situacích, kdy existuje možnost volby prostřednictvím svobodné vůle. 1 Haškovcová uvádí, že etika je teorií mravnosti a jako pojem je nadřazena morálce. Etika zkoumá zákonitosti mravního chování jednotlivců i společnosti. Mravní zásady, které jsou lidmi uznávány, se v průběhu času mění. Etika se též zaobírá touto otázkou, proč a za jakých okolností dochází k proměně tzv. uznávaných hodnot v jiné. 2 Etika je filozofická nauka o správném jednání. Hodnotí činnost člověka z hlediska dobra a zla. Na rozdíl od morálky, která je blíže konkrétním pravidlům, se etika snaží najít společné a obecné základy, na nichž morálka stojí, popřípadě usiluje morálku zdůvodnit. Je nazývána též praktickou filozofií (filozofií aplikující určité filozofické koncepce na jednání a život člověka). 3 Etické principy by měly mít všeobecnou platnost a neměly by podléhat žádnému subjektivnímu vlivu. 4 V současné době nabývá etika na významu zejména v kontextu s lékařstvím, protože nové technologie umožnily člověku rozhodovat o životě a mít nad ním do určité míry moc (dialýza, transplantace orgánů, interrupce, antikoncepční pilulka, prenatální diagnostika, intenzivní péče, respirátor atd.). Tato situace vede ke stále širší diskusi o dosahu počínání člověka vybaveného moderní technikou na sféru života a na jeho etický rozměr. Bioetika (z řeckého bios život a étos mrav) je pojmem nadřazeným pojmu lékařská etika. Předmětem bioetiky je zkoumání etických problémů nejen v praktickém 1 WIKIPEDIE Otevřená encyklopedie. Etika. [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: < 2 HAŠKOVCOVÁ, H. Lékařská etika. 3. vyd. Praha: Galén, s VODÁČKOVÁ, D. a kol. Krizová intervence. Praha: Portál, s KUNZMANN, P., BURKARD, F. P., WIEDMANN, F. Encyklopedický atlas filosofie. 9. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, s

9 výkonu lékařské praxe, ale také ve výzkumu zejména v oborech, které výkon lékařské praxe podmiňují (biologie, biofyzika, chemie, farmacie). V širším významu je bioetika používána pro označení etické problematiky veškerého života na zemi (např. ekologické problémy). 5 5 HAŠKOVCOVÁ, H. Lékařská etika. 3. vyd. Praha: Galén, s

10 2. Problematika interrupcí v kontextu se sociální pedagogikou Interrupce jistě patří mezi problémy, kterými by se sociální pedagogika měla zabývat. Jak jsem již výše zmínila, interrupce představují problém, který se velmi úzce dotýká etiky. Ve všech sociálních oblastech je téma etiky přítomné. Ze samotné povahy profesí, které se uplatňují v sociální oblasti, vyplývá důležitý význam vztahu lidí mezi sebou navzájem, ale i fakt, že v sociální pedagogice jde spíše o poslání, než jen o povolání. Působení sociálního pedagoga by mělo být založeno na výchově k respektování hodnoty života a důstojnosti všech lidí. Rovněž také na právech, která z toho vyplývají. Myslím si, že by sociální pedagog měl přistupovat k potratům odmítavě, ale neměl by přistupovat odmítavě k osobám, které ho podstoupily. I když já osobně s potraty nesouhlasím, myslím si, že nemám právo kvůli nim kohokoliv odsuzovat. Soc. pedagog by měl vyjadřovat solidaritu s lidmi v nouzi. Úkolem sociálního pedagoga by mělo být pomáhat osobám, které ho potřebují, podat jim pomocnou ruku a pokusit se najít s nimi novou lepší cestu. V konkrétním případě se tedy jedná především o ženy po potratu, ale i o ty ženy, které o něm uvažují. Jako nejpotřebnější vidím snahu co nejvíce eliminovat interrupce formou vhodné prevence a výchovy. A právě v tom vidím jeden z úkolů sociální pedagogiky. V rámci výchovného působení rozvíjet v lidech humanistický přístup k životu, vychovávat k zodpovědnému přístupu v partnerství, informovat o možnostech antikoncepce atd. Je před námi úkol změnit a nastavit jiné myšlení veřejnosti, aby podporovalo etické a morální hodnoty. Je potřeba výchovu směřovat k odpovědnosti za život vlastní i svých blízkých. Sociální pedagogika by se měla věnovat etickým hodnotám, které stabilizují rodinu a vytvářejí prostor pro radostné přijetí nové generace. 10

11 3 Potrat Potrat je definován jako přerušení těhotenství před ukončením 28. týdne těhotenství, tedy vypuzení či vynětí plodu z těla matky ještě v době, kdy plod není schopen mimo tělo matky samostatně existovat. 6 V současné době však přežívají i plody, které jsou narozené okolo 23. týdne těhotenství, takže definice má v tomto směru své rezervy dané pokrokem medicíny. Koschin rozděluje potraty na tři typy samovolný potrat, umělé přerušení těhotenství a ostatní potraty. Samovolný neboli spontánní či přirozený potrat je spontánní vypuzení plodu z dělohy. Za umělé přerušení těhotenství (interrupci) se považují indukované potraty. Slovo přerušení má však velmi zavádějící význam. Naznačuje, že po přerušení jakékoli činnosti v ní lze pokračovat. Interrupce ale znamená ukončení těhotenství. Do kategorie ostatní potraty spadají jednak kriminální případy, ale také ukončení mimoděložního těhotenství Interrupce Interrupce neboli umělé přerušení těhotenství, umělý potrat, lat. abortus arteficialis je záměrné ukončení těhotenství prostřednictvím chemické látky nebo chirurgického zákroku. 8 Interrupce bývá též nesprávně označována pojmem potrat, přičemž toto slovo v původním významu znamená samovolné (nezamýšlené) předčasné vypuzení plodu neschopného života. 9 Přesná definice potratu je dána legislativou a to vyhláškou ministerstva zdravotnictví ČSR č. 11/1988 4: Potratem se rozumí ukončení těhotenství ženy, při němž: plod neprojevuje ani jednu ze známek života a jeho porodní hmotnost je nižší než 1000 g a pokud ji nelze zjistit, tak v případě, že je těhotenství kratší než 28 týdnů 6 Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum, s KOSCHIN, F. Demografie poprvé. Praha: VŠE, s WIKIPEDIE Otevřená encyklopedie. Interrupce. [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: < 9 Tamtéž. 11

12 plod projevuje alespoň jednu ze známek života a má porodní hmotnost nižší než 500 g, ale nepřežije 24 hodin po porodu z dělohy ženy bylo vyňato plodové vejce bez plodu, anebo těhotenská sliznice 10 Jak jsem již uvedla, problémem této definice je, že nerespektuje úspěchy neonatologie. V současné době je možné udržet při životě i velmi časně narozené plody, proto je v některých zemích potrat definován pouze stářím plodu. O potratu se pak hovoří při vypuzení plodu mladšího než 20 až 22 týdnů. 3.2 Samovolný potrat V některých případech je těhotenství předčasně ukončeno samovolným potratem. Ten představuje pro každou ženu silně nepříjemný zážitek, který může mít vážné psychické následky. Samovolný potrat se vyskytuje v jednom z pěti těhotenství, ale ve skutečnosti je ještě častější - pravděpodobně končí potratem až 75 % těhotenství. Naprostá většina z nich však skončí ještě v době, kdy žena ani netuší, že je těhotná, tj. v období druhé poloviny menstruačního cyklu. Takový potrat může mít podobu výjimečně opožděné nebo více bolestivé menstruace. 11 Spontánní potraty můžeme rozlišit na časné a zamlklé. K časnému potratu neboli potratu v prvním trimestru dochází nejčastěji do 12. týdne těhotenství a většinou bývá doprovázen silnými bolestmi břicha a krvácením. O zamlklý potrat se jedná v případě, že samovolný potrat probíhá bez příznaků nebo pouze s malými příznaky, např. odtokem malého množství hnědavého výtoku z pochvy. Tento typ potratu je obvykle zjištěn ultrazvukem. Uvnitř dělohy může být zjištěn prázdný vak, což znamená, že plod se nikdy nevytvořil. V tomto případě se provádí ještě kontrolní vyšetření s odstupem sedmi až deseti dní. Lékař zkontroluje, zda se dítě ve vaku nevyvíjí. 12 Samovolný potrat může mít mnoho příčin. V prvních týdnech těhotenství tělo často odmítne poškozený plod, který by se nikdy nemohl zdravě vyvinout. Občas je potrat vyvolán zdravotním problémem, který se objeví v průběhu těhotenství, nebo z důvodu předchozího onemocnění. 10 WIKIPEDIE Otevřená encyklopedie. Potrat. [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: < 11 BEHINOVÁ, M., KAISEROVÁ, K. Velká kniha o mateřství. Praha: Mladá Fronta, s DEANSOVÁ, A. Kniha knih o mateřství. Praha: Fortuna Print, s

13 Rámcově se tyto příčiny dají rozdělit na: - fyzikální např. rentgenové záření - chemické působení některých cizorodých látek - látky shodné s karcinogeny, které jsou obsaženy např. ve výfukových plynech či v cigaretovém kouři - biologické působení virů, bakterií - genetické nahodilé mutace genů, poruchy chromozomů při vývoji spermií, vajíček i při dělení již vzniklého zárodku, dědičný přenos některých onemocnění - mechanické např. trauma - hormonální nedostatek hormonů či některé hormonální poruchy, např. štítné žlázy - imunologické tvorba protilátek proti strukturám embrya, spermiím atd. - hematologické např. vrozené poruchy srážlivosti Leidenská mutace atd. - nutriční nedostatek základních živin a vitaminů (v našich podmínkách nepravděpodobné) Všechny příčiny se však mohou vzájemně kombinovat. 13 Pro ženu je nesmírně těžké přijmout potrat jako v podstatě přirozený způsob, jakým se její tělo vyrovnává s poruchami embrya v časné fázi jeho vývoje. Žena se nesmí cítit provinile ani si připouštět pocit, že je za to nějak zodpovědná. Většinou je to přirozený proces a ne situace, kterou způsobila. 14 Dále se ve své práci budu zabývat umělým přerušením těhotenství neboli interrupcí. 13 BEHINOVÁ, M., KAISEROVÁ, K. Velká kniha o mateřství. Praha: Mladá Fronta, s DEANSOVÁ, A. Kniha knih o mateřství. Praha: Fortuna Print, s

14 4 Právní úpravy interrupcí 4.1 Vývoj legislativy v problematice interrupcí Vykonávání umělých potratů je záležitost velmi problematická z mnoha hledisek zdravotních, etických i legislativních. V celých dějinách lidstva je interrupce předmětem mnoha sporů a v mnoha státech byla a stále je protiprávní. Umělý potrat je výkon starý jako lidstvo samo, který se vyskytoval ve všech kulturách. Interrupce se prováděly již ve starověku. V té době neexistovala žádná zákonná ustanovení, která by potrat nějakým způsobem zakazovala. Staří Řekové dokonce doporučovali potrat k regulaci populace a udržení stabilních sociálních a ekonomických podmínek společnosti. 15 V historii se záměrné vypuzení plodu z těla matky provádělo několika metodami: jednou z metod bylo podání těhotné ženě jedu tzv. léku vyhánějícího plod. Ten měl zapříčinit, že dítě působením nebezpečných látek zemře. Bohužel tyto jedy ohrožovaly i život matky, která v mnoha případech zemřela také. Další metodou byl silný úder do břicha těhotné ženy s cílem vyvolat potrat. Ale i v tomto případě bylo vysoké riziko smrtelného zranění ženy. 16 Od druhé poloviny 18. století se pak používal nový způsob vyvolání potratu. Ten spočíval v tom, že byl do dělohy skrze děložní krček zaveden cizorodý předmět, který měl vyvolat potrat. I při provádění této metody existovalo pro těhotnou ženu velké riziko, protože mohlo dojít k vážným zraněním. 17 Ve středověku docházelo v některých zemích díky růstu katolického vlivu k odmítavým postojům vůči umělému potratu, protože pro katolickou církev jsou potraty nepřípustné. Křesťanská nauka považuje za počátek lidského života oplodnění vajíčka. Lidský zárodek je třeba pokládat za oduševnělý již v okamžiku početí. Tedy ve chvíli, kdy dojde ke splynutí semene a vajíčka vzniká nový člověk jednotlivec s duší i tělem, s právem na život. 18 V Anglii od roku 1307 až do roku 1803 platil zákon, který umožňoval ženě podstoupit potrat na požádání, pokud ještě žena necítila pohyby dítěte. Až v roce 1803, za vlády Jiřího III., bylo zákonem stanoveno, že potrat je zločinem i před tím, než matka cítí pohyby plodu. Potrat byl trestán pokutou, vězením nebo postavením na 15 UZEL, R. Jak neotěhotnět. Praha: Scientia Medica, s WILLKE, J. C. Člověkem od početí. Český Těšín: Cor Jesu, Být či nebýt, s Tamtéž. s BENEŠ, A. Morální teologie. Praha: Krystal, s

15 pranýř. Provedení potratu poté, co již matka cítila pohyby, bylo kvalifikováno jako vražda a trestáno smrtí. Za vlády královny Viktorie byl v roce 1861 indukovaný potrat stanoven jako kriminální čin, který byl trestán doživotním žalářem. 19 Od začátku 20. století dochází celosvětově k tendenci legalizace potratu. Do této doby byl téměř ve všech zemích výkon potratu protiprávní. První stát, který uzákonil umělé přerušení těhotenství na žádost ženy, byl SSSR (1923). V dalších letech došlo v některých státech k legalizaci potratů pouze ze zdravotně - sociálních důvodů. Mezi tyto státy patřilo Dánsko, Švédsko, Finsko a Norsko. Např. v Anglii a Francii bylo umělé přerušení těhotenství uzákoněno až v sedmdesátých letech. V USA došlo k legalizaci interrupcí v roce 1973, což také velkou měrou ovlivnilo legalizaci potratů v evropských zemích. Objevovaly se ale i výjimky, které potraty nadále nepovolovaly. Mezi ty patřilo např. Irsko, Malta, Albánie, Rumunsko a Belgie (ta v roce 1990 změnila zákon a povolila potraty jen ženám v tísni do konce 12. týdne těhotenství). 20 V roce 1985 byly potraty povoleny ve Španělsku, ovšem pouze v případě, kdy těhotenství představovalo pro ženu riziko zhoršení tělesného a duševního zdraví. Řecko liberalizovalo potraty v roce Ve stručnosti lze říci, že v Evropě ve druhé polovině 20. století byly interrupce zlegalizovány jednak z důvodů zdravotních a sociálních, ale i jen na žádost ženy. V našich zemích platil až do roku 1950 trestní zákon č. 117 z roku 1852 O vyhnání plodu. Žena byla trestána za pokus o potrat vězením od šesti měsíců do jednoho roku, za dokonaný čin pak od jednoho roku do pěti let. Zákon stanovil rovněž trest o stejné výměře pro otce dítěte při jeho prokázané spoluvině. Osoba, která potrat provedla, byla rovněž trestána vězením v délce jeden až pět let, při ohrožení života ženy nebo poškození jejího zdraví v délce pěti až deseti let. Komentář připouštěl výjimku potratu v případě ohrožení života nebo krajní nouze. V Československu byly interrupce legalizovány zákonem č. 68 z roku 1957 O umělém přerušení těhotenství. Uveden do praxe byl v roce 1958 a zavedl instituci interrupčních komisí, indikace rozšířil na zdravotní a zvláštního zřetele hodné. 21 Výraznou liberalizaci přinesl zákon č. 66/1986 Sb., který platí od roku 1987 dodnes. Tímto zákonem byly zrušeny potratové komise a rozhodování o počtu a době 19 PEKÁRKOVÁ, M., PRIMUSOVÁ, H., UZEL, R., SALAJKA, M. Potrat ano-ne aneb na pokraji života. Praha: Grada Publishing, s PLANOVANI RODINY. Karhan, J., Kovář, P. Stav a vývoj zákonodárství umělého přerušení těhotenství ve světě a u nás. [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: < 21 UZEL, R. Jak neotěhotnět. Praha: Scientia Medica, s

16 narození dětí bylo během raného těhotenství ponecháno plně na matce. Zároveň byla zavedena nová technika provádění potratů, tzv. miniinterrupce. 22 K umělému ukončení těhotenství se řada historicky známých společností stavěla negativně a v zemích se silným katolickým vlivem byla tato činnost přísně trestána. V současné době je stále v mnoha zemích světa interrupce ilegální či velmi problematická. Stejně jako v minulosti je to zejména v zemích, kde má významný vliv náboženství. V těchto zemích hraje spor o interrupce důležitou politickou roli. V Evropě je interrupce ilegální v Polsku, Irsku a na Maltě. V současné době například řada žen z Polska podstupuje potraty na klinikách v České republice a ženy z Irska podstupují potraty na klinikách v Anglii. 4.2 Důsledky vyplývající ze zákazu interrupcí Zákaz interrupcí nevede k jejich úplnému vymýcení. Právě naopak se často v zemích, kde jsou interrupce ilegální, rozmáhají nepovolené a nežádoucí praktiky. Ženy řeší svoje nechtěné těhotenství různými způsoby. Nelegální potraty Zákaz interrupcí s sebou nese riziko jejich ilegálního provádění. Zákrok je často prováděn nekvalifikovanými osobami v naprosto nevyhovujících podmínkách. Tyto skutečnosti přinášejí ženám velké riziko ohrožení jejich zdraví a života. V minulosti se při výkonu ilegálního potratu zasunoval do dělohy drát nebo pletací jehlice a cílem bylo propíchnout vak blan a tím vyvolat odtok plodové vody s následným potratem. Tyto neodborné postupy vedly k rozsáhlým poraněním ženy často s následným vykrvácením nebo těžké infekci při neošetřeném potratu. Pokusy o vypuzení plodu pomocí chemikálií mívaly stejně závažné následky. Tyto praktiky probíhaly tak, že se do dělohy vstřikoval petrolej nebo mýdlová voda, což v případě proniknutí do krevního oběhu ženy způsobilo hemolýzu a smrt. Často docházelo také k otravám. V zemích se zakázanou interrupcí, nedostupnou antikoncepcí a nedostatečnou osvětou se tyto jevy vyskytují dodnes HAŠKOVCOVÁ, H. Lékařská etika. 3. vyd. Praha: Galén, s WIKIPEDIE Otevřená encyklopedie. Interrupce. [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: < 16

17 Potratová turistika V některých zemích jsou potraty (interrupce) legislativně zakázány a ženy, které požadují potrat, cestují do cizích států, kde je provedení potratů legální, i když třeba ne pro cizinky. V současné době například řada žen z Polska podstupuje ilegální potraty na klinikách v České republice, ženy z Irska podstupují potraty na klinikách v Anglii. 24 Potrat v mezinárodních vodách Zvláštním případem potratové turistiky je využití služeb tzv. potratových lodí. Tyto lodě vyplouvají ze států, kde jsou interrupce legální, k zemím, kde jsou potraty zakázané. Loď zakotví v mezinárodních vodách blízko od pobřeží, takže se na osoby na její palubě vztahuje zákon země, odkud loď pochází. Ženám, které se dostanou na palubu, jsou poskytnuty rady a pomoc v podobě antikoncepce. Rovněž zde žena může získat potratovou pilulku a podstoupit interrupci. Nejznámější lodě provozuje v rámci svého projektu hnutí The Women on Waves (Ženy na vlnách), které je podporováno nizozemskou vládou a uplatňují se na ni liberální zákony umožňující interrupci Právo na život z pohledu legislativy O právech ženy a dítěte lze uvažovat v různých polohách. Nejčastěji se tím míní právo těhotné ženy a nenarozeného dítěte, přičemž se zdůrazňuje, že takové právo je nedělitelné. To proto, že život nenarozeného dítěte je v biologické rovině podmíněn životem matky. Má tedy za takové situace těhotná žena právo na interrupci? Má nenarozené dítě mít právo na ochranu života? A v jaké formě? Jsou tato práva v rozporu, nebo mohou být za určité situace ve shodě? 26 Právo na život je základním právem člověka. V případě nenarozeného dítěte je toto právo často diskutováno a polemizováno v souvislosti s neujasněným počátkem života. Počátek života totiž není právně jasně vymezen a názory na tento okamžik se různí. Právu na život se věnuje několik mezinárodních právních dokumentů. Mezi ty základní patří např. Preambule Deklarace práv dítěte (OSN, 1959), která zahrnuje i právo nenarozeného dítěte na život. Další dokument Úmluva o právech dítěte (OSN, 24 WIKIPEDIE Otevřená encyklopedie. Interrupce. [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: < 25 IDNES. Kateřina Hollá. Interrupce, definitivní volba. [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: < 26 HAŠKOVCOVÁ, H. Lékařská etika. 3. vyd. Praha: Galén, s

18 1989) mluví také o právech dítěte před jeho narozením, konkrétně uvádí: Dítě pro svou tělesnou a duševní nezralost potřebuje zvláštní záruky, péči a zvláštní právní ochranu před narozením i po něm. 27 Také další mezinárodní dokumenty uznávají právo na život a jeho ochranu, ovšem bez konkrétního vymezení stádia vývoje lidského plodu. Skutečnost, že lidský život zasluhuje ochranu, dokazuje i ustanovení zakotvené v Listině základních práv a svobod, kde je v čl. 6 uvedeno: Každý má právo na život. Lidský život je hoden ochrany již před narozením. Nikdo nesmí být zbaven života. 28 Podmínka, která přiznává nenarozenému dítěti právo na život, je, že bude již v těle matky považováno za jedinečnou lidskou bytost, které je právo na život přiznáno. V případě narození živého dítěte je jeho život chráněn ve většině právních řádů. Z toho vyplývá, že teprve po narození je člověk uznán lidskou bytostí a je mu přiznáno právo na život a ochranu. Právní ochrana nenarozeného dítěte, vyslovená v Listině základních práv a svobod, je v České republice blíže určená platným Zákonem č. 66/1986 Sb., o umělém přerušení těhotenství. V občanském zákoníku v zákoně č. 40/ 1964 Sb., v platném znění, se o lidském zárodku praví, že způsobilost k právům a povinnostem má i počaté dítě, které se narodí živé. Závěrem lze shrnout, že jak mezinárodní, tak český právní řád zohledňují, že o pojetí života před narozením nepanuje obecná shoda, a proto se v mnoha formulacích vyhýbají explicitnímu vyjádření, jaký status lidský zárodek nebo plod má, popřípadě tyto formulace nejsou zcela konzistentní. 29 S tím souvisí i otázka přiznání práva na život dítěte před narozením a také otázka kdy lidský život začíná, které se budu věnovat v následující kapitole. K této problematice se zajímavě vyjádřil papež Jan Pavel II.: Mezi všemi zločiny, které může člověk páchat proti životu, má právě úmyslný potrat zvláštní znaky, které z něho činí přestoupení zvláště závažné a opovrženíhodné. Je zabíjen člověk, který sotva začal žít, a nemůže tedy existovat nikdo, kdo by byl více nevinný: není 27 INFORMAČNÍ CENTRUM OSN V PRAZE. Deklarace práv dítěte. [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: < 28 ZÁKONÍK. Listina základních práv a svobod. [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: < 29 WIKIPEDIE Otevřená encyklopedie. Interrupce. [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: < 18

19 prostě možné označit jej za útočníka, natož útočníka nespravedlivého! Je slabý a bezbranný, dokonce tak, že je zbaven i té nejmenší možnosti obrany, kterou je prosebný nářek a pláč novorozence. Je zcela vydán ochraně a péči té, která jej nosí v lůně. A zatím ona sama, matka, se rozhodne a chce jeho zničení, ba dokonce ho sama uskuteční. 30 Z tohoto výroku je jasně patrné, že katolická církev uznává člověka už od jeho početí a snaží se o ochranu lidí a jejich práva na život už před jejich narozením. Právo na život není jen otázkou světového názoru, náboženství, ale je právem člověka, jeho nejzákladnějším právem. Nadčasovým znakem úrovně civilizace, všech kultur, je její vztah k životu. Civilizace, která odhazuje bezbranné, si zaslouží, abychom ji nazvali barbarskou. I kdyby měla výborné výsledky hospodářské, technické, vysokou úroveň umění i vědy. 31 Podle mého názoru by lidská práva měla být uspořádána podle důležitosti, přičemž právo na život je prvním a základním právem, které je předpokladem pro všechna ostatní. Nelze proto nadřazovat osobní zájem jednoho nad právo na život druhého. Myslím si, že umělý potrat je porušením základního lidského práva každého nevinného člověka práva žít. Podle mého názoru nemůže být stupeň biologického vývoje člověka měřítkem, které rozhoduje o jeho životě či smrti. 30 WIKIQUOTE Sbírka citátů. Interrupce. [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: < 31 Tamtéž. 19

20 5 Počátek lidského života Vnímání etické stránky interrupcí vychází často z chápání okamžiku počátku lidského života. Kdy začíná lidský život? Na tuto otázku existují rozličné názory, které se různí svým opodstatněním. Pomineme-li obvyklou skutečnost, že za začátek lidského života bývá označováno početí, případně porod, existují i úvahy, že život začíná v určitém okamžiku prenatálního vývoje. V dostupné literatuře jsou uváděny tři hlavní názorová pojetí duchovní, filozofické a biologické Duchovní pojetí Křesťanská nauka říká, že nový život vzniká v okamžiku splynutí vajíčka se spermií a v okamžiku oplodnění Bůh obdařuje každou lidskou bytost individuální nesmrtelnou duší. Právě stvoření duše je rozhodujícím okamžikem při vzniku nového života. Díky tomuto faktu je nenarozené dítě považováno za člověka, který má naději na věčný život. 33 Křesťanství tedy přisuzuje lidskému životu mimořádnou úctu a uznává důstojnost každé osoby. Proto církev zastává postoj, že ukončení těhotenství není mravně přípustné a k umělým potratům se od svého počátku staví odmítavě. Dítě má právo na život již od svého početí a provedení umělého potratu je považováno za usmrcení nevinného života, které je tedy vždy těžkým hříchem. Doklady o tom můžeme najít v Didaché, v Barnabášově listu, u Tertuliána a Augustina stejně jako v církevních dokumentech současnosti, např. v encyklice Evangelium vitae. 34 V mnoha jiných náboženstvích není koncepce nesmrtelné duše tak jasná jako u křesťanů. Např. v tradičním náboženství Navahů veškeré dobré lidské vlastnosti zmizí okamžikem smrti a duše dále žije jenom jako zlý duch. 35 V hinduistické a buddhistické tradici přetrvává víra v reinkarnaci. Duše není rezervována pouze pro lidské jedince, přetrvává ve spojení s mnoha jinými formami života WILLKE, J. C. Člověkem od početí: Být či nebýt. Český Těšín: Cor Jesu, str Tamtéž, s ROTTER, H., Důstojnost lidského života. Praha: Vyšehrad, s PEKÁRKOVÁ, M., PRIMUSOVÁ, H., UZEL, R., SALAJKA, M. Potrat ano-ne aneb na pokraji života. Praha: Grada Publishing, s Tamtéž. 20

21 5.2 Filosofické pojetí Z pohledu filosofie můžeme na otázku počátku lidského života najít několik odpovědí. Např. antičtí filozofové Platon a Aristoteles označovali jako počátek života okamžik, kdy lidská bytost byla schopna pohybovat se bez vnějšího zásahu, jen na základě vnitřního popudu. Podle Aristotela spočívá princip takových pohybů v duši, která je vlastní nejen člověku, ale všemu živému. 37 Z toho plyne, že život dítěte začíná od chvíle, kdy matka cítí jeho pohyby. Někteří uznávají jako rozhodující moment uhnízdění oplodněného vajíčka v děložní sliznici (přibližně 7. den po oplození). 38 Další filosofické teorie podmiňují začátek života člověka určitým stupněm biologického vývoje plodu - počátek srdeční činnosti (cca 6. týden těhotenství) nebo rozumovou vyspělostí, tedy činností mozku a jeho schopností myslet. K mentální aktivitě však dochází až asi v 6. měsíci těhotenství. 39 Některé teze považují za rozhodující okamžik v biologickém vývoji získání soběstačnosti a životaschopnosti. Toto určování podle kritéria životaschopnosti je ale velice sporné, protože každý novorozenec je zcela odkázán na výživu a péči své matky. 40 Úskalím těchto filosofických teorií je, že vznikají na základě lidského rozumu a nejsou vědecky podložené. Z toho vyplývají rozdíly v určení počátku života člověka a je tedy na každém, jaký si vytvoří vlastní postoj. 5.3 Biologické pojetí V oblasti biologie se v diskusi o počátku lidského života využívá poznatků embryologie, fetologie a lékařské vědy. Minimálně od padesátých let 20. století učí embryologie, že existence nového jedince začíná oplozením, jehož podstatou je splynutí dvou zralých pohlavních buněk, vajíčka a spermie. Překotný rozvoj biologie a zejména genetiky v posledních několika desetiletích přidal k této problematice mnoho podrobností, které zmíněný základní poznatek nejenže nepopírají, ale potvrzují jej BLECHA, I. a kol. Filosofický slovník. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, s WILLKE, J.C., Člověkem od početí: Být či nebýt. Český Těšín: Cor Jesu, s SAGAN, C., Testament: miliony, milionů. Úvahy o životě a smrti na přelomu tisíciletí. Praha: Eminent, s WILLKE, J. C. Člověkem od početí: Být či nebýt. Český Těšín: Cor Jesu, s HNUTÍ PRO ŽIVOT: Odborné stanovisko k počátku lidského života nového lidského jedince. [online]. [cit ]. dostupné z WWW: < 21

22 Současné vědecké závěry tedy poskytují jednoznačné stanovisko, které určuje počátek života lidského jedince do okamžiku početí. Podle Ericha Blechschmidta se člověk člověkem nestává, ale již člověkem je, a to v každé fázi svého vývoje, tudíž embryo je plně funkčně zdatným raným člověkem. 42 Lidská bytost začíná svou existenci oplozením vajíčka, kdy vzniká neopakovatelná kombinace genů. V buněčném jádře zárodku je zakódován soubor informací, které jsou potřebné a plně dostačující, pro fyzickou existenci, vývoj a všechny funkční vlastnosti nového jedince. Tak je vytvořena biologická totožnost nového lidského jedince. Od počátku je nový jedinec nositelem svých jedinečných vlastností (antigenní struktura, pohlaví, krevní skupina, ale i barva oči, vlasů, typ postavy atd.), které se nemění ani v průběhu vývoje v děloze, ani po narození. Vývojové změny a postupné "dozrávání" některých rysů (např. růst, proměna hlasu, či postupný rozvoj pigmentace, apod.) přitom nelze považovat za důkaz vlivu vnějších podmínek. Oplozením začíná historie jednoho lidského života, v němž každá z jeho velkolepých schopností vyžaduje čas, aby se mohla uplatnit, začít se projevovat a působit. 43 I odborníci z oblasti psychologie se přiklánějí k názoru, že počátkem lidského života je oplodnění. Pavel Říčan zastává názor, že životní cesta začíná početím. Plod v děloze matky reaguje na svět okolo sebe. Už u zárodku starého tři týdny a měřícího 2,5 mm byly pozorovány náznaky úchopových pohybů: nepatrný hrbolek, ze kterého se vyvine ruka, reaguje na dotyk jemného hrotu. Je možno vidět i devítitýdenní plod, který dumlá. Brzy reaguje plod na změnu polohy, na tlak, na bolestivé podněty, dokonce i na zvuky a světelné záblesky, které vidí skrze stěnu dělohy a břišní stěnu matky. 44 Stejně se k otázce počátku lidského života staví i Langmeier a Krejčířová: Životní běh člověka nezačíná až jeho narozením, porod je jen jedním i když velmi významným časovým bodem v průběhu vývoje. Proto také v některých kulturách bylo stáří člověka počítáno od předpokládaného data početí. 45 I přes zohlednění a uznání oprávněnosti biologického pojetí si myslím, že obecné přijetí tohoto pojetí je zřejmě nemožné, protože názory na tuto problematiku se odlišují díky rozličnému vnímání světa a života jednotlivými lidmi. Jednoznačné zodpovězení této otázky by jistě vyřešilo mnoho sporů a rozvířených diskuzí na téma interrupce a 42 POHUNKOVÁ, D. Úcta k životu: sborník. 1., Život nenarozený. Praha: Zvon, str HNUTÍ PRO ŽIVOT: Odborné stanovisko k počátku lidského života nového lidského jedince. [online]. [cit ]. dostupné z WWW: < 44 ŘÍČAN, P. Cesta životem. 2. vyd. Praha: Portál, s LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D. Vývojová psychologie. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, s

23 práva člověka na život. Bylo by pak mnohem méně pochybností, jistě by bylo ušetřeno hodně lidských životů i mnoho výčitek svědomí žen, které trpí bolestnou ztrátou po interrupci. Lidstvo však není schopné po celou dobu své existence jednoznačně odpovědět na tuto otázku a tento fakt neovlivní ani nejnovější poznatky medicíny, vědy a techniky. Lidský život je zázrak, který přesahuje hranice běžného lidského vnímání. Rozhodující okamžik vzniku nového života je zahalen rouškou tajemství. Já sama svůj názor ztotožňuji s výrokem představitelů Hnutí pro život ČR Nikdo neví, kdy lidský život začíná. Jestliže nevíme tuto skutečnost, máme povinnost ho chránit od prvního možného okamžiku. Jinak bychom svým postojem říkali: nevím, zda to je člověk, ale chci to zabít (Autor neuveden). Člověkem od početí. Hnutí pro život ČR. bm

24 6 Průběh interrupce 6.1 Důvody rozhodnutí se pro interrupci Důvodů, proč se ženy rozhodnou pro interrupci, může být mnoho. Haškovcová uvádí, že Indikací mohou být zdravotní nebo sociální důvody. Interrupce ze zdravotních důvodů se provádějí v podstatně menším množství (max. 8 %) než ze sociálních důvodů (až 93 %). 47 K nejzávažnějším důvodům patří zejména zdravotní indikace žena může být těhotenstvím ohrožena na životě. K tomuto problému se ale vyjadřuje MUDr. John L. Grady tak, že při současné vynikající zdravotnické a chirurgické péči nastává zřídka (pokud vůbec) situace, kdy dítě musí být obětováno, aby se zachránil život matky. 48 Další závažnou zdravotní indikaci představuje poškození plodu, které je neslučitelné se životem. Obtížná situace nastává i v případě, pokud žena otěhotní po znásilnění, nebo byla k sexu donucena. Mezi další důvody patří věk, sociální zázemí, finanční situace ženy, tlak partnera nebo rodiny. Důvodů je jistě mnoho a zoufalství některých žen je opravdu veliké. Myslím si ale, že je nesmírně důležité, aby se žena rozhodovala se vší odpovědností. Je třeba, aby zvážila všechny možnosti a uvědomila si případné ztráty, které už nebude možno vzít nikdy zpět. 6.2 Okolnosti interrupcí Podle platného zákona č. 66/1986 Sb. může žena požádat o provedení potratu bez omezení do 12. týdne těhotenství. Do 24. týdne těhotenství je možné provést potrat z genetických důvodů. Je-li ohrožen život matky nebo je prokázáno těžké poškození nenarozeného dítěte nebo nenarozené dítě je neschopno života, je povoleno potrat provést kdykoli během celých devíti měsíců těhotenství. 49 Interrupce se provádí na základě žádanky vystavené lékařem na některém z gynekologických oddělení nemocnic. Interrupční zákon stanovuje, že umělé přerušení těhotenství není možno provést častěji než jednou za půl roku. Pokud chce v ČR podstoupit interrupci těhotná dívka, která je mladší patnácti let, lékař má povinnost 47 HAŠKOVCOVÁ, H. Lékařská etika. 3. vyd. Praha: Galén, s GRADY, J. L. Interrupce ano nebo ne? 2. vyd. Praha: Nakladatelství Řád, s Zákon č. 66/1986 Sb. o umělém přerušení těhotenství 24

25 hlásit pohlavní zneužití. Do šestnácti let věku dívky musí dát k interrupci písemný souhlas její rodiče. V období mezi šestnácti a osmnácti lety musí lékař o potratu rodiče pouze informovat. 50 Interrupce je placený výkon, cena se v ČR pohybuje mezi necelými dvěma až čtyřmi tisíci korun v závislosti na typu nemocnice a délce těhotenství. V některých nemocnicích si žena hradí i předoperační vyšetření, které provádí internista či obvodní lékař. V případě, že je interrupce provedena ze zdravotních důvodů, je výkon hrazen zdravotní pojišťovnou. 6.3 Metody provádění umělých potratů Interrupce je prováděna rozličnými metodami v závislosti na stádiu těhotenství, zdravotním stavu matky, případně dalších okolnostech. Považuji za důležité zde podrobněji popsat jednotlivé metody, protože si nelze vytvořit svůj osobní postoj k dané problematice provádění interrupcí bez seznámení se s těmito informacemi Lék RU 486 Lék RU 486 je známý jako tzv. potratová pilulka. Je chemickým prostředkem, který blokuje tvorbu progesteronu, hormonu potřebného pro výživu zárodku a tedy nezbytného k udržení těhotenství. Užití tohoto přípravku způsobí odumírání a odpadání výhonků zárodku. 51 V Česku tento přípravek není registrován. Jeho použití je povoleno ve Francii, Velké Británii, Švédsku, Německu a ve většině ostatních západoevropských států Miniinterrupce Miniinterrupce (časná interrupce) se provádí do šestého týdne těhotenství u ženy, která ještě nerodila a do osmého týdne u ženy, která již rodila vaginální cestou. Cervix (hrdlo dělohy) je rozšířeno nástroji, až je dostatečně otevřeno k proniknutí trubice, která je připojena k silné odsávací aparatuře. Embryo nebo malý zárodek je vysát do sběrné láhve, je znetvořen a zkrvaven při odsávání a okamžitě umírá traumatem a 50 IDNES. Irma Krylová. Jak probíhá interrupce. [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: < 51 CONNELL, E. B. Antikoncepce a potrat. In.: CHRISTMAS, J. J. a kol. Encyklopedie zdravé ženy. Praha: Pragma, s WIKIPEDIE. Otevřená encyklopedie. RU-486. [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: < 25

26 ztrátou přívodu krve a kyslíku. Kyretáž (výškrab dělohy do čista) se obvykle provádí zároveň nebo po provedení odsávání. 53 Dříve se prováděla pouze vakuumaspirace, ale protože nenarozené dítě v děloze zákrok někdy přežilo a hlavně v děloze zůstávaly zbytky dítěte, provádí se následně ještě kyretáž. Pokud nenastanou žádné zdravotní komplikace, je žena několik hodin po zákroku propuštěna domů Klasická interrupce Od šestého do dvanáctého týdne těhotenství se provádí klasická interrupce tzv. kyretáž. Při tomto výkonu se nejprve dilatuje (rozšíří) děložní čípek a poté je pomocí kyrety nenarozené dítě po kouscích vytrháváno z dělohy. 54 Výkon se provádí většinou při jednodenní hospitalizaci a v narkóze Dilatace a vyprázdnění Jiným způsobem užívaným do šestnáctého týdne je rovněž roztažení děložního hrdla a použití tzv. "potratových kleští", namísto kyrety. Nenarozené dítě je již moc velké na to, aby prošlo děložním hrdlem. Proto se do dělohy vsunou kleště a tělo dítěte je postupně roztrháno. Páteř musí být přelomena a lebka rozdrcena, aby mohly být z dělohy odstraněny. Následuje tzv. evakuace dutiny děložní, tj. její úplné vyprázdnění Infuze do plodového vaku Tato metoda se používá pro vyvolání potratu plodů starších 16-ti týdnů. Potrat je vyvolán zavedením různých tekutin do plodového vaku. Mezi používané preparáty patří hypertonický solný roztok, hypertonická glukóza, močovina a prostaglandiny. Skrz břišní stěnu se do plodového vaku zavede jehla, plodová voda se odsaje a do vaku se vstříkne roztok. Dítě tento roztok spolkne a vdechne a je jím pomalu zabíjeno. Roztok funguje také jako žíravina leptající pokožku. Dítě kope a silně sebou škube, zatímco doslova zaživa hoří. Toto bolestivé umírání může trvat i několik hodin. Příčinou smrti je vysoká hladina sodíku v krvi nebo akutní otrava solí, při které dojde k všeobecnému rozšíření 53 GRADY, J. L. Interrupce ano nebo ne? 2. vyd. Praha: Nakladatelství Řád, s ŽDICHYNEC, B., KISSNEYLLBECHER, J., PEKÁREK, J. Rodinná encyklopedie zdraví. Praha: Pragma, s IDNES. Irma Krylová. Jak probíhá interrupce. [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: < 26

27 cév, otokům, překrvení, krvácení, šoku a smrti. Děloha matky se v průběhu 24 hodin začne stahovat jako při porodních bolestech. Kontrakce jsou ale mnohem intenzivnější a bolestivější. Poté matka porodí mrtvé dítě. Někdy, výjimečně, se však stane, že se dítě narodí umírající, ale ještě živé Redukce počtu plodů Tento zákrok se používá okolo 12. týdne těhotenství při redukci počtu nenarozených dětí v děloze. K vícečetnému těhotenství většinou dojde v důsledku umělého oplodnění (IVF). Přes břicho matky je za pomocí ultrazvuku do plodového vaku zavedena dlouhá jehla a do srdcí vybraných dětí je vstříknut silný koncentrovaný solný roztok (chlorid draselný). Dojde k zástavě srdce a dítě umírá. 57 Redukovaný plod vstřebá tělo matky, nebo ostatní plody. Tento zákrok s sebou přináší velké riziko, že dojde ke spontánnímu potratu zbylých nenarozených dětí Hysterotomie Hysterotomie se používá v pozdním stádiu těhotenství. Břicho a děložní stěna jsou chirurgicky otevřeny a plod a placenta se vyjmou. Hysterotomie je stejný zákrok jako císařský řez, ale s tím rozdílem, že při něm je dítě zachráněné, ale při hysterotomii je zabito a odloženo Regulace menstruace Regulace menstruace je zákrok totožný s miniinterrupcí, spočívá tedy v odsátí děložní sliznice podtlakovou trubičkou. Rozdíl je však v tom, že v případě regulace menstruace se vůbec nezjišťuje, zda žena těhotná je, či není. Při odsávání děložní sliznice pak může být odsáto i případné oplodněné vajíčko. V ČR se regulace menstruace neprovádí (při výkonu miniinterrupce musí být těhotenství potvrzeno lékařem), ale její výkon je běžný v zahraničí např. v Holandsku, Anglii, Americe. Některé ženy si nechávají děložní dutinu odsávat pravidelně každý měsíc místo menstruace. Tento výkon je poměrně jednoduchý, nebolestivý, provádí se ambulantně a 56 CONNELL, E. B. Antikoncepce a potrat. In.: CHRISTMAS, J. J. a kol. Encyklopedie zdravé ženy. 1. vyd. Praha: Pragma, s Tamtéž. s GRADY, J. L. Interrupce ano nebo ne? 2. vyd. Praha: Nakladatelství Řád, s

28 ženy se k této metodě vyjádřily tak, že si ani nepřejí vědět, zda v okamžiku odsátí dělohy byly těhotné, nebo ne. Zbavuje je to prý výčitek svědomí. 59 Radim Uzel ve své knize Jak neotěhotnět říká Proto také věřím tomu, že mnoho takzvaných regulací menstruací v těchto zemích jsou vlastně malé potraty, které se nikam nehlásí a neevidují. 60 Podle předcházejících informací je jasné, že se v mnoha případech nejedná o pouze malý zákrok, jak často lékaři označují interrupci. Následující výrok se týká miniinterrupce: Dnes se obvykle do dělohy jen zavede plastová trubička a obsah děložní dutiny se odsaje. 61 Podle mého názoru tento výrok dokládá, že se lékaři snaží proti dopadům interrupcí na svou psychiku nějak obrnit a ochránit své svědomí před možnými výčitkami. Jinak by nenazývali lidský zárodek obsahem děložní dutiny. Haškovcová zdůrazňuje, že lékař může odmítnout provedení interrupce, jestliže mu v tom brání svědomí, samozřejmě s výjimkou, kdy je bezprostředně ohroženo zdraví ženy. Ale čeští gynekologové jen výjimečně odmítají provést interrupci. Důvod je patrně v realistickém přístupu k volbě specializace, ke které interrupční praxe patří. Lékař, který z důvodu svědomí nemůže interrupce provádět, volí jiný lékařský obor. Přesto lze považovat za dobré, že možnost odmítnutí existuje UZEL, R. Jak neotěhotnět. Praha: Scientia Medica, s Tamtéž. 61 BARTÁK, A. Anti-koncepce. Praha: Grada Publishing, s HAŠKOVCOVÁ, H. Lékařská etika. 3. vyd. Praha: Galén, s

29 7 Zdravotní rizika interrupcí Umělé přerušení těhotenství znamená vždy hluboký zásah nejen do tělesného, ale především do duševního zdraví ženy. Přestože je medicína v současné době na velmi vysoké úrovni, žádný podobný výkon na lidském těle se neobejde bez určitých rizik. Na výskyt zdravotních komplikací při interrupci mají vliv délka těhotenství, použitá technika interrupce a celkový zdravotní stav ženy. Komplikace, které se mohou vyskytnout v průběhu zákroku: krvácení s větší ztrátou krve, poranění děložního hrdla, nebo dokonce jeho proděravění (perforace), embolie, komplikace po anestézii. Někdy se může po provedené interrupci objevit infekce, která může způsobit děložní zjizvení. Poškození dělohy může vést k neplodnosti či neschopnosti donosit další dítě. 63 Mezi pozdní následky lze zahrnout záněty, riziko mimoděložních těhotenství, riziko spontánních potratů, poruchy menstruačního cyklu a psychické obtíže. Záněty jsou způsobeny zavlečením infekce při provádění výkonu a souvisí s následnou poruchou plodnosti. Pozánětlivé změny totiž mohou vést k neprůchodnosti vejcovodů, a tím omezit schopnost dalšího přirozeného těhotenství. 64 Mnohem závažnější než somatické následky po interrupci jsou následky psychické, protože prognóza jejich úspěšného vyléčení je podstatně horší. Často se objevuje tzv. psychický postinterrupční (postabortivní) syndrom, který se projevuje depresemi, pocity lítosti a viny, často také dochází k narušení spánku a úzkostným snům. 65 Nežádoucí otěhotnění je velice obtížná a svízelná událost v životě ženy. Rozhodne-li se žena podstoupit potrat, je nutné zvážit veškeré okolnosti, které souvisí nejen s fyzickými, ale hlavně s psychickými následky. Myslím si, že potrat je zážitkem plným smutku a bolesti pro každou ženu. Je známo, jak velkou ztrátu cítí ženy po spontánním potratu. Proto je opravdu nezodpovědné neupozornit ženy před potratem na to, že je pravděpodobně čeká podobné utrpení. Stejný smutek ze stejné ztráty jako po spontánním potratu, ale o to horší, protože se pro potrat rozhodly samy. 63 IDNES. Kateřina Hollá. Interrupce, definitivní volba. [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: < 64 WILLKE, J.C. Člověkem od početí: Být či nebýt. Český Těšín: Cor Jesu, s (AN). Proč pláčeš, Miriam. přeložila K. Ucháčová. 2.vyd. Praha: Hnutí Pro život ČR, o.s., s