Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta podnikohospodářská. Obor: Podniková ekonomika a management. Doktorská disertační práce

Transkript

1 Vysoká škola ekonomcká v Praze Fakula podnkohospodářská Obor: Podnková ekonomka a managemen Dokorská dserační práce Využí benchmarkngu souhrnné produkvy fakorů v cenové regulac síťových odvěví Ing. e Ing. Ondřej Machek Školel: doc. Ing. Jří Hnlca Ph.D. 203

2 Prohlášení Prohlašuj že dserační prác na éma Využí benchmarkngu souhrnné produkvy fakorů v cenové regulac síťových odvěví jsem vypracoval samosaně. Použou lerauru a podkladové maerály uvádím v přloženém seznamu leraury. V Praze dne

3

4 Poděkování Na omo mísě bych rád poděkoval zejména školel doc. Ing. Jřímu Hnlcov Ph.D. za odborné náměy a podporu př dokorském sudu. 2

5 Absrak Movační regulace a benchmarkng se sávají časo využívaným násrojem v regulac síťových odvěví. Uvádíme přehled exsujících přísupů k ekonomcké regulac se zaměřením na modely benchmarkngu efekvnos a produkvy jejch výhody a nevýhody a meznárodní zkušenos s využím ěcho meod. Práce aké obsahuje srovnání přísupu souhrnné produkvy fakorů (TFP) s jným meodam jako meody maemackého programování nebo ekonomerckým meodam a dskuz rozdílů možných slabn a deznerpreace výsledků. Následně je v prác analyzován vývoj produkvy v oblas regonální dsrbuce zemního plynu v České republce a provedena analýza vývoje dalších frem působících v síťových odvěvích (dsrbuce a přenos elekřny vodohospodářsví) s využím ndexní analýzy. Hlavním přínosem práce je analýza aplkovaelnos modelů benchmarkngu produkvy v českých podmínkách synéza poznaků a dskuze případných problémů předpokladů a doporučení pro zavedení benchmarkngu produkvy do cenové regulace české energeky. Absrac Incenve regulaon and benchmarkng are becomng frequenly used ools n arff regulaon of publc ules ncludng naural gas dsrbuon companes. We presen a revew of exsng approaches o economc regulaon usng benchmarkng models her advanages and dsadvanages and dscuss praccal experence wh hese mehods. The work also ncludes a comparson of he oal facor produkvy (TFP) approach wh froner-based mehods such as daa envelopmen analyss or correced ordnary leas squares and dscusson of he dfferences possble weaknesses and msnerpreaon of resuls. Consequenly we analyze he developmen of oal facor producvy of Czech naural gas dsrbuon companes wh oher ndusres (waer and sewerage elecrcy dsrbuon and ransmsson) usng ndex analyss. The man oucome of he dsseraon hess s he dscusson of he applcably of TFP benchmarkng n he condons of he Czech energy marke a synhess of fndngs dscusson of assocaed ssues assumpons and recommendaons for mplemenaon of TFP benchmarkng no he arff regulaon of Czech energy ndusres. 3

6 Obsah ÚVOD Zdůvodnění zaměření dserační práce Cíl práce a výzkumné oázky....3 Srukura práce Použé meody TEORETICKÁ VÝCHODISKA REGULACE SÍŤOVÝCH ODVĚTVÍ Ekonomcké prncpy regulace Dokonalá konkurence a její modfkace Přrozený monopol Desrukvní konkurence Cream-skmmng a další ekonomcké důvody sání regulace Prncp povolených výnosů Výpoče povolených výnosů Uznaelné náklady Regulační báze akv Míra výnosnos Kvala služeb Meody regulace síťových odvěví Nákladová regulace Movační regulace Yardsck compeon Benchmarkng Současné rendy př návrhu regulačních meod EFEKTIVNOST A JEJÍ MĚŘENÍ Teore produkce a defnce echncké efekvnos Nákladová funkce

7 3..2 Výnosová funkce Funkce zsku Časo používané funkční předpsy v eor produkce Teorecká východska měření efekvnos Orenace na zvyšování výsupů Orenace na snžování vsupů Debreu-Farrellova echncká efekvnos a Koopmansova defnce efekvnos Ekonomcká efekvnos Domnance Technky měření efekvnos Ekonomercký přísup k měření efekvnos Měření efekvnos založené na maemackém programování PRODUKTIVITA A JEJÍ MĚŘENÍ Indexy produkvy Indexy založené na dsanční funkc Indexy založené na cenové agregac Mullaerální srovnávání a ranzva Parcální produkva fakorů Výhody a nevýhody jednolvých druhů ndexů Výpoče X-fakoru efekvy na základě změn TFP Rozdíly TFP přísupu v konkurenčních a regulovaných odvěvích Rozdíly ve využí TFP Rozdíly ve výsledné produkvě Problemaka da v TFP Defnce odvěví Specfkace časového období Defnce a měření vsupů a výsupů Sanovení cen vsupů a výsupů nebo defnce a měření referenční echnologe Srovnání ndexních a hrančních meod

8 5 MEZINÁRODNÍ ZKUŠENOSTI S BENCHMARKINGEM PRODUKTIVITY SÍŤOVÝCH ODVĚTVÍ Spojené sáy amercké Kanada (Onaro): dsrbuce zemního plynu Způsob využí TFP př regulac cen v dsrbuc plynu Zhodnocení meody Velká Bráne: dsrbuce a přenos elekřny a zemního plynu Způsob využí TFP př regulac cen v dsrbuc elekřny Způsob využí TFP př regulac cen v dsrbuc plynu Zhodnocení meody Nový Zéland: dsrbuce elekřny Způsob využí TFP př regulac cen Zhodnocení meody Ausrále Nzozemsko: dsrbuce elekřny Způsob využí TFP př regulac cen Zhodnocení meody Shrnuí kapoly SOUČASNÝ STAV REGULACE ENERGETIKY V ČESKÉ REPUBLICE Vymezení subjeků na rhu Subjeky na rhu se zemním plynem Subjeky na rhu s elekřnou Složení ceny zemního plynu a elekřny Složení ceny plynu Složení ceny elekřny Energecký regulační rámec v ČR Regulační vzorec Regulace kvaly

9 6.4 Shrnuí kapoly MĚŘENÍ PRODUKTIVITY ODVĚTVÍ DISTRIBUCE PLYNU V ČESKÉ REPUBLICE Meodka Použá daa Defnce vsupů Defnce výsupů MĚŘENÍ PRODUKTIVITY JINÝCH FIREM PŮSOBÍCÍCH V SÍŤOVÝCH ODVĚTVÍ PP Dsrbuce dsrbuce plynu Daa a defnce proměnných Vývoj produkvy dsrbuce plynu Shrnuí E.ON Dsrbuce dsrbuce plynu a elekřny Daa a defnce proměnných Vývoj produkvy dsrbuce elekřny Vývoj produkvy dsrbuce plynu Shrnuí ČEPS přenos elekřny Daa a defnce proměnných Vývoj produkvy přenosu elekřny Shrnuí Severočeská vodárenská společnos vodovody a kanalzace Daa a defnce proměnných Vývoj produkvy vodovodů a kanalzací Shrnuí MOŽNOSTI VYUŽITÍ BENCHMARKINGU TFP V ČESKÉ REPUBLICE Techncké aspeky... 7

10 9.2 Problemaka da Využelnos domácích da Využelnos zahrančních da Všeobecné přjeí regulační meodky Indvduální přísup Transparennos meodky Využí exerních konzulanů Shrnuí ZÁVĚR Naplnění cílů práce a odpověd na výzkumné oázky Přínosy práce Budoucí směřování výzkumu... 2 LITERATURA PŘÍLOHA - MĚŘENÍ PRODUKTIVITY ODVĚTVÍ DISTRIBUCE PLYNU V ČESKÉ REPUBLICE

11 Seznam zkraek COS DEA ERÚ MODOM MS OECD OFGEM OPEX OA OLS OTE OZE PBR PEG RPI RR RS SFA TFP VOSO VTL WACC nákladová regulace (cos-of-servce regulaon) analýza obalu da (daa envelopmen analyss) Energecký regulační úřad maloodběraelé a domácnos mísní síť Organsaon for Economc Co-operaon and Developmen Offce of Gas and Elecrcy Markes provozní náklady (operang expense) osaní akva meoda nejmenších čverců (ordnary leas squares) Operáor rhu s elekřnou obnovelné zdroje energe movační regulace (performance-based regulaon) Pacfc Economcs Group ndex maloobchodních cen (real prce ndex) povolené výnosy (revenue requremen) regulační sance analýza sochascké hrance (sochasc froner analyss) souhrnná produkva fakorů (oal facor producvy) velko- a sřední odběraelé vysokolaké plynovody vážené průměrné náklady na kapál (weghed average cos of capal) 9

12 Úvod Síťová odvěví kerá radčně zahrnují dsrbuc a přenos elekřny dsrbuc a přepravu zemního plynu vodohospodářsví kanalzace dopravu a komunkace mají určé společné charakersky keré vyváří prosor pro sání regulac ěcho odvěví. Sání orgány k regulac ěcho odvěví zpravdla přsupují pokud usoudí že konkurence v ěcho odvěví není žádoucí. Hlavním cílem ekonomcké regulace je výsup srovnaelný s výsupem kerý by byl dosaželný př aplkac prncpů volného rhu v prosředí kde konkurence není možná. V konkurenčním prosředí vede neschopnos frmy udrže náklady pod úrovní své konkurence k zánku éo frmy. Regulační orgány jejchž cílem je dosáhnou maxmální efekvnos regulovaných odvěví ak čelí problému jak smulova konkurenční laky keré by měly frmy movova k obdobnému chování jako kdyby byly vysaveny reálné konkurenc anž by došlo k ohrožení sably provozovaných služeb. Klascké meody regulace keré jsou založené na pokryí nákladů a přměřeného zsku však neposkyují dosaečnou movac ke zvyšování produkvy a snžování nákladů. Z oho důvodu je čím dál oblíbenější přísup k regulac kerý využívá zv. benchmarkngu. Teno přísup je založen na porovnávání výkonnos frem s výkonnosí jných frem nejlépe akových keré hospodaří co nejefekvněj. Regulované frmy kerým se podaří zvýš svou výkonnos více než osaním frmám jsou pak odměněny věším zsky a méně efekvní frmy jsou naopak penalzovány prosředncvím nžších zsků. Meody benchmarkngu mohou bý založené na porovnávání efekvnos nebo produkvy. V ekonomce pojem efekvnos znamená poměr reálné a deální hodnoy určého ukazaele kdežo produkva je obvykle defnována jako poměr výsupu a vsupu. Je-l benchmarkng prováděn na báz srovnávání produkvy hovoříme o zv. TFP (oal facor producvy) přísupu nebo TFP meodce kde TFP označuje souhrnnou produkvu fakorů známou především z oblas makroekonome. Zde však dochází k výpočům souhrnné produkvy fakorů pro jednolvé frmy.. Zdůvodnění zaměření dserační práce Meznárodní zkušenos s využím benchmarkngu souhrnné produkvy fakorů nejsou velké a přínosy éo regulace nejsou jednoznačné. V současné době probíhá na českém energeckém rhu řeí regulační období a v dohledné době bude probíha příprava na následující období ve kerém reguláor uvažuje o využí někerého z přísupů benchmarkngu. Cílem reguláora je zavés do regulační meodky nový prvek movace kerý 0

13 by zefekvnl hospodaření frem. Součásí přípravy na nové regulační období je obyčejně konzulační proces do kerého bývá zapojena celá řada sakeholderů (samoné regulované frmy zákazníc případně odborníc z akademcké sféry praxe). Aplkace benchmarkngu však vyžaduje důslednou analýzu předpokladů a možných důsledků zavedení jednolvých meod. Špané nasavení meodky a jejích paramerů může vés v konečném důsledku k vysokým nákladům na samonou regulac (náklady mrvé váhy) ale vzhledem ke sraegcké důležos regulovaných odvěví zejména jejch sably a spolehlvos může mí nevhodná meodka mnohem závažnější důsledky..2 Cíl práce a výzkumné oázky Hlavním cílem éo dserační práce je provés dealní analýzu a synézu možnosí předpokladů a důsledků případného zavedení TFP regulační meodky do regulačního rámce a o se zaměřením na prosředí České republky a ve spoluprác s regulovaným frmam. V souvslos s ímo cílem byly sanoveny následující výzkumné oázky.. Jaké jsou v současné době možnos aplkace exsujících modelů benchmarkngu v rámc jedné země meznárodně? Jaké jsou výhody a nevýhody jednolvých meod a rozdíly mez konkurenčním a regulovaným odvěvím? 2. Jaké jsou hlavní slabny TFP přísupu ve smyslu nejen porovnání relavního vývoje efekvy/produkvy v čase ale možných rozdílných výchozích základen mez subjeky (odvěvím)? Jaké jsou hlavní zdroje nepřesnosí a možných deznerpreací výsledků? 3. Jaký je vývoj produkvy odvěví regonální dsrbuce plynu v České republce a jaký je vývoj produkvy jných síťových odvěví? Jsou ao daa využelná pro cenovou regulac v podmínkách České republky? 4. Jaké předpoklady je řeba sanov a jaké posupy by bylo možné doporuč pro mplemenac TFP meodky? Tao dokorská dserační práce má spíše ndukvní a nerprevscký charaker a není edy založena na hypoecko-dedukvním modelu. Je omu ak z důvodu že dosud neexsuje akademcká shoda na om kerá z regulačních meod je lepší než jné meody a o plaí pro meody benchmarkngu. K omu přspívá fak že meznárodní zkušenos s moderním přísupy regulace nejsou přílš velké naož v zemích s podobnou hsorí jakou má Česká republka.

14 Teorecký přínos spočívá v příspěvku do akademcké dskuze o vhodnos a případných důsledcích využí jednolvých meod benchmarkngu př regulac síťových odvěví a o se zaměřením na specfka malé země jakou je Česká republka. S ím souvsí rozvoj znalosní základny v oblas benchmarkngu produkvy síťových odvěví neboť analýza s ímo zaměřením doposud nebyla v České republce provedena. Z prakckého hledska ao dserační práce přnáší nové poznaky o vývoj produkvy síťových odvěví v České republce keré mohou bý využy Energeckým regulačním úřadem případně dalším regulačním orgány v České republce př koncpování regulační meodky ak samoným frmam př přípravě sraege a př přípravě vyjednávání s reguláorem a o v rámc konzulačního procesu př přípravě nové meodky regulace mmo něj..3 Srukura práce V prác bude nejprve prezenován přehled exsující leraury kerá se zabývá regulací síťových odvěví. Základem je model dokonalé konkurence kerý je však v případě síťových odvěví pravděpodobně neaplkovaelný. Dále bude dskuována koncepce přrozeného monopolu kerý je časo uváděným modelem síťových odvěví sejně jako model zv. desrukvní konkurence. V návaznos na yo poznaky pak budou dskuovány základní prncpy ekonomcké regulace zejména prncp zv. povolených výnosů (revenue requremen) kerý je společný pro všechny meody regulace. Dále budou předsaveny základní meody regulace síťových odvěví nákladová regulace movační regulace a yardsck compeon/benchmarkng. Třeí čás práce se bude zabýva eorí produkce a z ní vyplývající eore ekonomcké efekvnos čímž budou uvedeny základy benchmarkngu efekvy a meodam jejího měření. Čvrá čás práce se zabývá defncí produkvy a způsoby jejího měření. Jedná se o nejdůležější součás eorecké čás práce neboť na základě ní budou provedeny výpočy v aplkační čás dserační práce. V omo konexu paří zvlášní důraz na ndexy produkvy jejch druhy výhody a nevýhody a na základě oho bude provedeno srovnání jednolvých meod benchmarkngu. Dále bude uveden konkréní způsob sanovení regulovaných cen na základě změn v produkvě. Další důležou součásí je rešerše leraury o rozdílech v produkvě mez konkurenčním a regulovaným odvěvím a zásadní je dskuze problemaky da př měření produkvy zejména pokud jde o možné zdroje nepřesnosí a deznerpreace výsledků. 2

15 Páá čás práce je věnována meznárodním zkušenosem s aplkací benchmarkngu produkvy v prax neboť yo zkušenos jsou důležé pro regulační orgány př případném uvažování o aplkac éo meody do regulačního rámce a umožňují aké odhal slné a slabé sránky benchmarkngu produkvy. Šesá čás práce se zabývá akuálním energeckým regulačním rámcem v České republce a o konkréně regulací elekroenergeky a plynárensví sejně jako základním popsem českého energeckého rhu a složení cen zemního plynu a elekřny. Sedmá čás se zabývá aplkací modelu benchmarkngu produkvy na český rh regonální dsrbuce zemního plynu. Tao čás obsahuje nerní daa zúčasněných frem a konkréní výpočy jsou proo uajené a voří neveřejnou přílohu éo dserační práce. Výsupem éo čás je analýza produkvy jednolvých frem a odvěví regonální dsrbuce plynu jako celku. Osmá čás obsahuje analýzu produkvy jných síťových odvěví v České republce a o konkréně dalších frem působících v oblas dsrbuce plynu dsrbuce elekřny přenosu elekřny a vodohospodářsví. Poslední čás dserační práce se věnuje synéze poznaků keré plynou z předchozích kapol. Hlavním přínosem je dskuze aplkovaelnos TFP meodky v regulac energeky v České republce a dskuze případných meodckých a nsuconálních aspeků jejího zavedení..4 Použé meody V prvních čásech práce je provedena rešerše exsující leraury a komparace přísupů a meod a o se zaměřením na základní prncpy ekonomcké regulace exsující přísupy a meody a meznárodní zkušenos s využím benchmarkngu produkvy. V aplkační čás zaměřené na výpočy souhrnné produkvy fakorů je provedena ekonomcká analýza edy výpoče ndexů produkvy (Fsherův ndex ndexy výsupu a vsupu parcální produkvy fakorů analýza vývoje absoluních ukazaelů) nerpreace pomocí abulek a grafů hodnocení vývoje a analýza fakorů keré měly na vývoj nejvěší vlv. Součásí je výpoče zv. fakoru efekvy a hladny regulovaných cen za dsrbuc plynu pokud by došlo ke sanovení cenového sropu na základě benchmarkngu produkvy. Poslední čás obsahuje synézu poznaků a formulac doporučení (meoda ndukce). Daa pro analýzu produkvy odvěví dsrbuce plynu jsou získána ve spoluprác s odborníky ze zkoumaných frem a jsou upravena ak aby byla konzsenní a co nejvíce vypovídající. 3

16 Pro osaní frmy nebo odvěví byla daa sbírána z účeních závěrek společnosí a výročních zpráv. Daa mají jak kvanavní charaker (moneární ukazaele fyzcké ukazaele naurální ukazaele) ak kvalavní (o se ýká zejména analýzy událosí keré měly dopad na vývoj produkvy frem experní rozhovory a analýza výročních zpráv). 4

17 2 Teorecká východska regulace síťových odvěví Mez zv. síťová odvěví řadíme zejména odvěví energeky (výroba přenos a dsrbuce elekrcké energe zemního plynu a epla) vodohospodářsví (veřejné vodovody a kanalzace) případně dopravy a elekomunkací. Frmy působící v síťových odvěvích paří mez podnky pro keré je charakerscký vznk přrozeného monopolu a keré se uskuečňují ve veřejném zájmu (angl. affeced wh publc neres) j. mají slouž pořebám veřejnos a chrán a podporova blahoby společnos. Ochrana a sabla ěcho odvěví má sraegcký význam pro sá a jeho envronmenální socální a hospodářskou polku. Proo věšna sáů svěa přsupuje k jejch regulac. Sání regulace energeckých frem se doýká nejen cen výrobků (např. elekřny zemního plynu epla) ale pravdel pro vsup a výsup z odvěví rozsahu a kvaly poskyovaných služeb ad. Regulace má kromě ekonomckých cílů další cíle. Jedná se např. o požadavky na zabezpečení dosupnos služeb všem zákazníkům (zv. prncp unverzální služby) a na sablní rozvoj nfrasrukury envronmenální a socální polku vlády (mnmální proceno energe pocházející z obnovelných zdrojů podpora nízkopříjmových skupn obyvael ad.) Příkladem mohou bý hlavní cíle v oblas energeky na úrovn Evropské une mez keré paří (Zachmann 2009): zabezpečení dosupnos foslních palv v blízké budoucnos snížení emsí způsobujících skleníkový efek zajs přjaelnou cenovou úroveň a nízkou volalu cen v energece lberalzace rhů a vybudování jednoného energeckého rhu. Cíle národních regulačních orgánů jejchž vyvoření bylo sanoveno poprvé v roce 2003 směrncem Evropského parlamenu a Rady 2003/54/ES a 2003/55/ES jsou zpravdla formulovány konkréněj s ohledem na mísní podmínky. Přehled hlavních cílů energeckých regulačních orgánů ve sřední Evropě podává následující abulka. 5

18 Tab. Přehled energeckých regulačních orgánů ve sřední Evropě Země Reguláor Působnos Hlavní cíle regulace energeky ČR Energecký regulační úřad (ERÚ) Elekroenergeka Plynárensví Teplárensví Podpora hospodářské souěže využívání obnovelných zdrojů energe ochrana zájmů spořebelů sabla cenové úrovně. Slovensko Polsko Maďarsko Německo Rakousko Švýcarsko Úrad pre regulácu seťových odveví (ÚRSO) Urząd Regulacj Energeyk (URE) Magyar Energa Hvaal (MEH) Bundesnezagenur (BNezA) Energe-Conrol (E-Conrol) Edgenösssche Elekrzäskommsson (ElCom) Elekroenergeka Plynárensví Teplárensví Vodárensví Elekroenergeka Plynárensví Teplárensví Elekroenergeka Plynárensví Teplárensví Elekroenergeka Plynárensví Telekomunkace Pošovní služby Železnce Elekroenergeka Plynárensví Elekroenergeka Zdroj: Národní legslava a ofcální dokumeny úřadů. Nedskrmnační a ransparenní čnnos v síťových odvěvích podpora konkurence negrace s rhy EU efekvní rozvoj bezpečný a spolehlvý provoz síí. Sanovení podmínek vsupu do odvěví energeky konrola cen a kvaly služeb ochrana spořebelů podpora konkurence. Regulace akv frem podnkajících v energece sanovení pravdel cenové vorby a ochrana spořebelů. 6 Zajšění bezpečného efekvního kvalního a ekologckého přenosu a dsrbuce elekřny a plynu podpora konkurence mplemenace legslavy EU. Nasavení rámce pro lberalzac energeky podporu konkurence konrolu cenových arfů. Sledování a analýzy rhu a jeho rozvoje. Konrola cenových arfů rozhodování sporů ohledně přísupu do síě monorování bezpečnos dodávek koordnace akv s reguláory EU. Cíle regulačních orgánů jsou podobné což je do značné míry způsobeno snahou o koordnac akv ěcho orgánů v rámc jednoného evropského energeckého rhu. Obecně se jedná o zajšění nedskrmnačního přísupu k přenosovým a dsrbučním síím sablu a kvalu dodávek sablu cen a jejch přměřené výše ochranu spořebelů a podporu konkurence. Rozsah působnos jednolvých reguláorů se edy lší jak z hledska odvěví kerá spadají do jejch kompeencí ak z hledska regulačních cílů. V souvslos s přehledem evropských energeckých regulačních orgánů je vhodné zmín snahy o lberalzac energeky vycházející z legslavy Evropské une. Jedním z požadavků bylo právní oddělení regulovaných akv (dsrbuce a přenos elekřny dsrbuce a přeprava zemního plynu) od osaních neregulovaných akv (např. výroba nebo obchod) verkálně negrovaných energeckých společnosí. Too oddělení se označuje jako unbundlng. Cílem unbundlngu bylo zavés do energeckých odvěví prvek konkurence zvýš ransparenc a zamez přesunu nákladů mez regulovaným a neregulovaným akvam. V České republce proběhl v leech Unbundlng významně změnl ržní uspořádání a vzahy mez

19 frmam a voří proo v konexu éo dserační práce důležou událos. Navzdory vysokým cílům však nedošlo k očekávanému poklesu cen energí a přínos unbundlngu není jednoznačný (dskuz přínosů a nákladů unbundlngu podává např. Vondráček a Skuček 200). 2. Ekonomcké prncpy regulace Základním ekonomckým cílem regulace je dosáhnou akových efeků keré by poskyoval konkurenční rh. Dospěje-l však společnos k závěru že konkurenční rh nepřnáší uspokojvé výsledky přsoupí k regulac ohoo rhu. Mez akové suace může pař např. (Kahn 988): Suace přrozeného monopolu kdy jedná frma zabezpečí celou ržní popávku s nžším náklady než kdyby působlo v odvěví více frem. Neomezený přísup do odvěví by v akovém případě mohl vés k cenovým válkám mez konkureny a ohrožení kvaly poskyovaných služeb. V omo případě společnos dochází k názoru že konkurence je v prokladu s echnologckým požadavky na maxmální efekvnos. Suace kdy je nuná výsavba nfrasrukury jako např. dálnce koleje elekrzační sousava ad. a přom není v zájmu společnos aby každý operáor vysavěl vlasní nfrasrukuru. Paeny keré přdělují dočasný monopol v určé oblas rhu. Sá se v omo případě snaží o kompenzac rzka a vysokých nákladů keré frmy musí podsoup aby mohly provádě výzkum a novace. Exsence asymere nformací (buyer s gnorance). V omo případě nemají spořebelé možnos objekvně posoud kvalu služeb keré jsou jm poskyovány. Omezení vsupu do odvěví (např. prosředncvím koncesí) zvyšuje pravděpodobnos že poskyované služby budou kvalní. Jnou formou boje pro buyer s gnorance je sanovení hygenckým norem mnmálních požadavků na kvalu ad. Tzv. desrukvní konkurence zejména v ěch odvěvích kde je v zájmu společnos vysoká kvala sabla a nepřerušované dodávky služeb. Možnos zv. cream skmmngu nebol koncenrace nově příchozích frem pouze na výhodné segmeny rhu a zanechání nevýhodných segmenů jž příomným frmám (např. dopravní obsluha řídce osídlených území). 7

20 Regulace má přom řadu specfckých rysů. Ze své podsay klade důraz na spolehlvos služeb a předpovědelnos vývoje zaímco konkurence přnáší neusálé změny urbulence rzko a nepředvídaelnos (cen podílů na rhu ad.) Regulace a konkurence jsou edy v omo ohledu v prokladu. Teno rys regulace nazýváme konzervasmus. Regulace má aké endenc měn svůj rozsah a rozšřova se neboť frmy se přrozeně snaží regulac obejí. Př nemožnos konkurova cenou (např. př sanovení mnmálních cen) mohou podnky konkurova necenovou konkurencí (zvýšenou kvalou služeb ad.) a vyváří se ak prosor pro vznk další regulace. Dalším rysem je zv. proekconsmus kerý označuje suac kdy reguláor odpovědný za sablu spolehlvos a zlepšování kvaly služeb začne působ v zájmu regulovaných společnosí a snaží se zachova saus quo a příznvou hospodářskou suac regulovaných frem. Regulační orgány se v omo případě snaží udrže exsující společnos na rhu za každou cenu. S ímo jevem bylo v nedávné době možné se seka v případě fnanční krze v USA kdy se sá snažl zachraňova krachující banky (podle zásady oo bg o fal TBTF vz např. Faulkender e al. 200) keré by za jnak sejných podmínek ukončly svou čnnos na rhu. Výchozí základnou pro eor regulace je model dokonalé konkurence kerý bude popsán v následující čás. Další čás éo subkapoly budou věnovány přrozenému monopolu desrukvní konkurenc a dalším možným negavním jevům konkurence. 2.. Dokonalá konkurence a její modfkace Dokonalá konkurence je modelem ržní srukury kerý je vyvořen na základě následujících předpokladů (Soukup 2008 sr. 250): Na každém rhu exsuje velký poče kupujících a prodávajících z nchž žádný není naolk slný aby mohl ovlvn cenu nebo výsup odvěví. Všechny saky jsou homogenní. Na všechny rhy je volný vsup a výsup. Všchn výrobc a spořebelé mají dokonalé nformace o cenách a množsvích směňovaných na rhu. Frmy uslují o maxmalzac zsku spořebelé o maxmalzac užku. 8

21 Model dokonalé konkurence je založen na opmalzační úloze frem (maxmalzace zsku př daných nákladových omezeních) a domácnosí (maxmalzace užku př daných rozpočových omezeních případně mnmalzace výdajů př dané úrovn užku). Řešení obou úloh současně vede k usanovení rovnovážné ržní ceny kdy dochází k rovnos mezních příjmů (MR) ceny (P) mezních nákladů (MC) a mezního užku spořebele (MU) edy dtr dtc dtu MR = = P = MC = = MU = () dq dq dq kde TR označuje funkc celkových příjmů TC funkc celkových nákladů a TU funkc celkového užku. Suac lusruje Obr. na kerém je vyznačena rosoucí křvka nabídky S a klesající křvka popávky D. Funkce popávky D(Q) vznkne řešením opmalzačního problému domácnosí (Marshallovská popávka je řešením úlohy maxmalzace užku př daných rozpočových omezeních) zaímco funkce nabídky S(Q) vznkne řešením opmalzačního problému frem (maxmalzace zsku př daných nákladových omezeních vz kap. 3.). Opmální kombnace výrobního množsví a ceny je dána průsečíkem křvek nabídky a popávky (bod Q ) kdy je dokonale konkurenční rh v rovnováze. Obr. Dokonalá konkurence Zdroj: Lesser a Gacchno (2009) sr. 20. Rovnováha dokonale konkurenčního rhu se vyznačuje výrobní a alokační efekvnosí j. frmy vyrábí saky s mnmálním dlouhodobým průměrným náklady a užek spořebelů není možné realokací zdrojů zvýš. Dle první základní věy ekonome blahobyu (frs fundamenal welfare heorem) je každá rovnováha na dokonale konkurenčním rhu Pareo- 9

22 opmální (Mas-Colell e al. 995 sr. 326). Souče přebyku spořebele (CS) a přebyku výrobce (PS) edy negrál Q [ D Q) S( Q) ] 0 ( dq (2) je v éo suac maxmální. V prax se věšnou sekáváme s nedokonalou konkurencí kerá předsavuje obecně suac kdy prodávající frma může ovlvn ržní cenu. Každá regulační meoda je kompromsem mez dokonalou konkurencí a čsou regulací a opírá se alespoň do určé míry o prncp konkurence. Dokonalá konkurence nemusí bý vždy žádoucí neboť (Kahn 988 sr. 4) spořebelé vyžadují dferencac výrobků a služeb výnosy z rozsahu předpokládají spíše menší poče velkých frem monopolní zsky mohou bý vhodným smulem k novacím nebo mohou slouž jako odměna nováorov (paeny) pokud exsují vážné ržní nedokonalos pak dokonalá konkurence není efekvní. Baumol Panzar a Wllg (982) přšl s eorí že dokonalá konkurence není nuná pro dosažení ekonomcké efekvnos. Jedná se o koncep zv. conesable marke heory (česky se někdy eno výraz překládá jako eore dobyvaelných rhů vz např. Šlhán 2009) kerý vyžaduje daleko menší předpoklady než model dokonalé konkurence. Tao eore vrdí že pokud exsuje reálná hrozba vsupu dalších frem na rh z důvodu exsence kladného ekonomckého zsku v odvěví frmy budou vyváře ceny na úrovn mezních nákladů. Posačující podmínkou jsou nulové náklady na vsup a výsup z odvěví. Dokonale konkurenční rh uo vlasnos splňuje. Další poměrně časo covanou alernavou dokonalé konkurence je koncepce funkční konkurence anglcky workable compeon (Clark 940). Funkční konkurence je modelem kerý je více realscký než model dokonalé konkurence. Jedná se o suac rhu na kerém exsuje značná monopolní síla ale přom zde exsuje konkurence kerá posačuje k omu aby nedošlo ke zneužívání monopolního posavení. Je možné říc že základní vlasnosm rhu keré splňuje funkční konkurence jsou (Sgler 942). dosaečný poče frem na rhu prodávající souvsející výrobky 2. mez frmam nedochází ke koluz (koordnac) 20

23 3. křvka dlouhodobých průměrných nákladů nově příchozí frmy není vyšší než ao křvka frem na rhu jž působících. Typckým znaky je edy velký poče prodávajících a kupujících absence koluze volný vsup do odvěví a maxmalzace zsku. Funkční konkurence zákazníkov zaručuje že jej nebude ohrožova žádná ekonomcká síla Přrozený monopol O přrozeném monopolu hovoříme v suac kdy jedna frma dokáže uspokoj popávku s nžším průměrným náklady než kdyby na rhu působlo více frem. Koncepce přrozeného monopolu vznkla na přelomu 9. a 20. sol. v USA kdy se konkurence v určých odvěvích ukázala jako pomíjvá a neefekvní. Baréry vsupu do odvěví jsou způsobeny zejména vysokou pořzovací cenou kapálových saků jejch nízkou moblou a ržní slou podnků keré jž v odvěví působí. Mez další ržní selhání ypcká pro síťová odvěví paří asymere nformací a vznk exernal (exhalace vedení nženýrských síí a jejch dopad na obyvaele apod.) Konkurenc omezují echnologcká omezení např. nunos vés zařízení (porubí vedení) přes veřejný majeek (např. ulce ve měsě). Zákazník se aké díky echnckým omezením dosává do suace že je na jednu frmu de faco vázán; proo konkurence účnně nefunguje neboť změna frmy by byla zdlouhavá a nákladná (např. zavedení porubí od jného dodavaele plynu). V případě přrozeného monopolu časo hovoříme aké o zv. neefekvní duplkac akv (vz např. Holman 2007 sr. 389). Příkladem kdy se pravděpodobně nevyplaí duplkova zařízení je např. elefonní vedení proože v případě kdyby se dvě elefonní společnos nedohodly na om aby bylo možné konakova každého účasníka z obou síí musela by bý celá síť posavena dvakrá. Přrozený monopol realzuje úspory z rozsahu což můžeme vyjádř klesající křvkou průměrných nákladů. Hlavním důvodem jsou vysoce náročné nvesce. Mez znaky keré yo nvesce způsobují a jsou ypcké pro přrozený monopol paří fxní a nepohyblvé spojení mez dodavaelem a odběraelem neskladovaelnos produků požadavek na okamžé poskynuí služby na požádání a vysoká proměnlvos popávky v čase. Pokud by se více frem snažlo za ěcho podmínek obslouž en samý rh byly by yo vysoké kapacní náklady neefekvně duplkovány. Monopolní frma sejně jako dokonale konkurenční frma maxmalzuje svůj zsk a řeší edy opmalzační problém. V podmínkách neregulovaného rhu se však monopol sává cenovým vůrcem a sanovuje cenu z průsečíku křvky mezních příjmů MR (kerá má věší sklon než 2

24 popávková křvka D) a křvky mezních nákladů MC. V případě přrozeného monopolu neplaí rovnos mezních příjmů ceny ale mezní příjmy se rovnají výrazu dp MR = P Q = P (3) dq ε kde ε je elasca popávky. Proože popávková křvka je klesající dervace ceny podle množsví je záporná a mezní příjmy jsou edy vyšší než cena. Přebyek spořebele je snížen a jeho čás je převedena do přebyku výrobce. Celkový souče přebyku spořebele a přebyku výrobce je však nžší než v podmínkách dokonalé konkurence a vznká ak společenská zráa (deadwegh loss náklady mrvé váhy) kerá je rovná obsahu šedého rojúhelníka na Obr. 2. Společenskou zráu (DL) je možné formálně vypočía jako negrál DL = Q [ D Q) MC( Q) ] Q' ( dq (4) Teno výraz a edy společenská zráa je vždy věší než nula (Mas-Colell e al. 995 sr. 386). Obr. 2 Přrozený monopol Zdroj: Lesser a Gacchno (2009) sr. 24. Suac lusruje Obr. 2. Úkolem reguláora je zajs opmální výš ceny. Kdyby však byla sanovena cena z průsečíku popávkové křvky a křvky mezních nákladů na úrovn P pak by celkové příjmy regulovaného podnku (P Q ) byly nžší než jeho náklady (AC Q kde AC jsou průměrné náklady frmy v bodě Q ) a frma by nemohla dlouhodobě v odvěví působ. Ekonomckým cílem reguláora je zajs opmální výrobní a alokační efekvnos 22

25 edy množsví produkce ve výš Q a výš ceny P přčemž dále je nuné zajs aby monopolní frma měla alespoň možnos pokrý své náklady. Je řeba poznamena že ržní podmínky se neusále mění dochází ke změnám velkos rhu vznku subsuů mění se echnologcké podmínky a časem ak může dojí k zánku přrozeného monopolu přrozeným způsobem Desrukvní konkurence V někerých odvěvích je konkurence zcela přrozená avšak může se sá naolk nenzvní že dochází ke zhoršení kvaly služeb kerá je však pro společnos naolk důležá že se sá rozhodne chrán j prosředncvím regulace. Hovoříme o zv. desrukvní konkurenc. Hlavním předpokladem je vysoký poměr fxních nákladů v celkových nákladech a perodcká období vysoce nevyužé kapacy. Mezní náklady se v éo suac nachází hluboko pod průměrným náklady. Pokud jsou frmy přílš malé v porovnání s celkovou velkosí rhu mohou se nacháze dlouhodobě ve zráě. Ceny a příjmy frem jsou krákodobě dlouhodobě velm nesablní což je způsobeno zejména nízkou elascou nabídky kerá nedokáže pružně reagova na rosoucí popávku. Rozšřování kapacy je dlouhodobou nvescí a v období její realzace může popávka přesa růs a frmy se ocnou v suac nevyužých kapac což může bý zesíleno echnologckým pokrokem. Převažující čás frem se nepodaří pokrý své celkové náklady což má za následek snžování kvaly (bezpečnos spolehlvos dosupnos) poskyovaných služeb na úkor zákazníků. Je nuné poznamena že desrukvní konkurence by nebyla myslelná pokud by neexsovaly ržní nedokonalos (nedokonalá mobla kapálu asymere nformací). Ohledně koreknos koncepce desrukvní konkurence nepanuje mez ekonomy jednoznačná shoda sejně jako ohledně koncepce přrozeného monopolu. K nápravě desrukvní konkurence může sá přsupova různě. Předepsané sandardy kvaly mohou zákazníkům poskynou dosaečnou ochranu bez nunos omezení konkurenčního prosředí. Omezení konkurence však může mí své výhody z hledska polačení desrukvní konkurence např. menší poče frem usnadní konrolu a uplaňování jakýchkolv pravdel lcence na poskyování služeb předsavuje cenné prvlegum a frmy proo budou mí zájem na poskyování spolehlvých služeb a udržení se v odvěví reguláoř mohou za poskynuí lcence vyžadova někeré specální služby keré by jnak nebyly pro frmy výhodné obsluha raí keré nejsou renablní ad. 23

26 Pokud je cena omezena na určou mnmální úroveň aby nedošlo k desrukvní cenové válce omezení je časo pořeba vzáhnou na kvalu služeb. Frmy kerým je zabráněno snžova ceny blízko na úroveň MC se budou snaž zvýš náklady na úroveň ceny prosředncvím zvyšování kvaly služeb. Příkladem z hsore je sanovení mnmální ceny leenek v USA po kerém se leecké společnos snažly konkurova dalším způsoby (zvěšování prosoru mez sedačkam v leadle apod.) (Kahn 988 s. 22) Cream-skmmng a další ekonomcké důvody sání regulace Regulované frmy mají zpravdla zákonem sanovenou povnnos obsluhova nerenablní čás odvěví a odměnou jm je prvlegum obsluhova renablní čás. Tzv. cream-skmmng je přrozený vznk konkurence v lukravních čásech odvěví. Sá časo přsupuje k omezení vsupu konkurence do odvěví když z ekonomckého hledska se jedná o přrozený proces kerý vede k odsranění cenové dskrmnace ve prospěch ěch keří musí pla vyšší ceny. Jedním z důvodů omezení konkurence může bý rozvoj nového odvěví kdy sá chce odměn prvoního podnkaele za podsoupené rzko a novační čnnos (analoge se sysémem paenů). Těch samých výsledků však může bý dosaženo za pomoc konkurence. Efekvní podpora novací vyžaduje správnou kombnac konkurenčního prncpu a ochranářsví. Usluje-l sá o rozvoj odvěví poskynuí přímých subvencí je pravděpodobně lepším prosředkem než ochrana monopolního posavení jedné frmy. Neomezená konkurence může působ problémy v ěch odvěvích kde jsou jž ržní vzahy pokřvené příomnosí monopolů ( v jných odvěvích ekonomky) subvencem ad. V omo případě hovoříme o druhém nejlepším řešení (second-bes soluon) a sá může pokřvení rhu naprav buď odsraněním prvoní příčny nebo účelným vyrovnáním pokřvení rhu ak aby nebyla narušena spořebelská volba. 2.2 Prncp povolených výnosů Meody cenové regulace jsou obecně založeny na om že regulovanému podnku musí bý umožněno (nkolv zajšěno) pokrý své náklady a dosáhnou přměřené výnosnos oprávněných kapálových nvesc. Teno koncep se opírá o výpoče zv. povolených výnosů (revenue requremen dále jen RR) Výpoče povolených výnosů Výpoče RR vychází z údajů v rozhodném období (es year) a může bý založen na hsorckých daech na prognóze do budoucna nebo na kombnac obou přísupů. Rozhodné 24

27 období by mělo odráže běžné náklady na zabezpečování lcencované čnnos. Analýza nákladů je komplkována někerým mmořádným událosm keré by se do příších regulačních období neměly promía např. událos spojené s unbundlngem v ČR v leech (ERÚ 2009 sr. ). Obecný vzorec pro výpoče povolených výnosů je následující (Lesser a Gacchno 2009 sr. 5): RR = O & M A& G T D ( RoR RB) (5) kde R = povolené výnosy O&M = náklady na provoz a údržbu A&G = admnsravní a správní náklady T = daně D = odpsy RoR = míra výnosnos obvykle vypočíaná jako vážené průměrné náklady na kapál (WACC) RB = báze akv kerá je rovna souču akv v zůsakových účeních hodnoách a pracovního kapálu. V další čás éo kapoly budou podrobněj rozebrány ř hlavní komponeny povolených výnosů edy uznaelné náklady regulační báze akv a míra výnosnos Uznaelné náklady Provozní a admnsravní náklady zpravdla voří významnou čás povolených výnosů. Regulační orgány mají pravomoc vykonáva nad ěmo náklady konrolu a posuzova je z hledska raconaly (zda náklady souvsí s poskyováním služeb a jsou pro ně nezbyné) využelnos (zda náklady reálně slouží k poskyování služeb) a měřelnos (zda byly náklady náležě zdokumenovány zda je jejch výše realscká ad.) (Lesser a Gacchno 2007 sr. 4). Konrola nákladů může bý prováděna ex-ane (dopředu) nebo ex-pos (zpěně). Pro energecké společnos voří maerálové náklady (zejména palva) obvykle % celkových provozních nákladů (Phllps 993 sr. 260). Teno podíl se může měn např. vlvem změn cen energí ale podle významnos dalších nákladů (u českých dsrbučních společnosí v posledních leech rose podíl nákladů za služby). Flukuace maerálových nákladů bývá časo řešena pomocí auomackých mechansmů korekce podle pohybů cenové hladny. Tyo auomacké mechansmy jsou občas podrobovány krce kvůl omu že snžují movac frem vyjednáva nžší ceny u dodavaelů a am kde jsou palva nakupována od spřízněných společnosí může bý jejch cena nadhodnocována. 25

28 Mez povolené výnosy paří obvykle náklady samoné regulace včeně nákladů na přípravu regulačních výkazů (což neplaí v případě že společnos svou vykazovací povnnos řádně neplní). Mez povolené náklady paří soudní výdaje jsou-l nezbyné. Př sporech s reguláorem se bere ohled na movac soudního sporu (zda se frma brání nespravedlvým opařením nebo se pouze snaží pozdrže č komplkova rozhodnuí reguláora). Do povolených nákladů obecně nepaří y reklamní náklady keré mají za cíl navýš prodej (přesvědčovací reklama). Někeré nformavní kampaně (např. nformace ohledně úspor energe nebo bezpečnos) uznaelné jsou zaímco jné (konroverzní émaa např. propagace jaderné energeky) zpravdla uznaelné nejsou (Phllps 993 sr. 264). Příspěvky na charu a vzdělávacím nsucím časo mohou bý uznány jako povolené náklady ale pouze v případě že nemají za cíl ovlvňova zákazníky. Příspěvky průmyslovým a profesním asocacím (např. obchodním komorám) jsou zpravdla uznaelné nkolv však příspěvky občanským sdružením. Prodává-l společnos další výrobky souvsející s její hlavní čnnosí (např. elekrcké spořebče) vyžadují regulační orgány aby byly účeně oddělené od hlavní regulované podnkové čnnos. Poplaky maeřským nebo servsním frmám procházejí konrolou regulačních orgánů sejně jako obchody se seserským společnosm (např. nákup echnckých zařízení). Daně jsou započíávány jako provozní náklady do povolených výnosů. Z oho vyplývá určý konflk mez daňovým úřady keré s přejí co nejvyšší příjmy z daní a reguláory keří se snaží mnmalzova regulované ceny. Regulované podnky bývají aké více zdaněny než neregulované (Phllps 993 sr. 280) Regulační báze akv Regulační báz akv (regulaory asse base RAB) voří následující komponeny: hmoný majeek (pozemky budovy a zařízení) ze kerého může bý reguláorem vyloučen nepořebný a duplcní majeek zasaralý nebo czí majeek majeek sloužící k neregulovaným čnnosem další akva jako nehmoný majeek pracovní kapál majeek pro budoucí použí probíhající savební práce. 26

29 Hodnoa akv může bý sanovena na základě hsorckých cen reprodukčních cen nebo jnou meodou (např. far value). Dokrína far value vycházela z případu Smyh v. Ames (898) kdy Nejvyšší soud USA nařídl oceňování na základě pořzovací ceny a provedených zlepšovacích úprav poču dluhopsů a akcí jejch ržní hodnoě porovnání současné a pořzovací ceny očekávané výnosnos a provozních nákladů. Od éo dokríny bylo usoupeno v případu FPC v. Naural Gas Ppelne Co. (944). Oceňování na báz reprodukčních cen bývá doporučováno z důvodu vhodnější alokace zdrojů. Rose-l cenová hladna sávají se př použí hsorckých cen ceny regulovaných společnosí relavně nžší což generuje nadměrnou popávku kerá způsobí přílšnou alokac zdrojů do ohoo odvěví a plývání. Dalším argumenem ve prospěch oceňování na základě reprodukčních cen je rozdíl mez všeobecnou mírou nflace a specfckou mírou nflace akv obsažených v regulační báz akv což může vés k chybným odhadům výnosové míry v meodách oceňování. Jako další důvody ve prospěch reprodukčních cen bývá uváděna nunos zachova fnanční pověs společnos a udrže reálný důchod vlasníků. Nevýhodou éo meody je že není zřejmé jaké ceny pro ocenění použí (ke dn nebo průměrné za období) co přesně a v jakém savu bude nahrazováno v jakém prosředí ad. Tao meoda oceňování je nákladnější a její aplkace rvá delší dobu (sběr da vyhodnocování soudní řízení ad.) Oceňování na báz hsorckých cen je jednodušší sejně jako admnsrava je lépe konrolovaelné snžuje možnos spekulací a odhadů. Oprávky keré se odečíají od báze akv by měly bý konzsenní s odpsy keré se započíávají do provozních nákladů. Do báze akv paří pracovní kapál (peníze maerál a zásoby). Pracovní kapál může bý v prax vypočíán např.. pomocí lead-lag sude kdy se porovnává čas do kdy musí bý zaplaceny výdaje (expense lead) a čas do kdy dochází k nkasu (revenue lag) 2. jako /8 provozních nákladů (odpovídá rezervě na 45 dní jako doby mez poskynuím služby a nkasem plaeb) 3. klasckou analýzou rozvahy (balance shee mehod) např. jako rozdíl oběžných akv a krákodobých závazků. Pozemky voří pouze malou součás báze akv a zpravdla se oceňují hsorckým cenam a mají endenc přbýva na hodnoě. Goodwll se do báze akv zpravdla nezahrnuje. 27

30 2.2.4 Míra výnosnos Míra výnosnos by měla umožn frmě získa kapál pořebný k rozvoj služeb k udržení fnanční pověs a k realzac přměřeného zsku kerý realzují podobně rzkové společnos. Neměla by bý přílš vysoká (absence movace k efekvnímu hospodaření) an přílš nízká (nedosaek kapálu a nedosaečné nvesce čímž by došlo k ohrožení kvaly a bezpečnos služeb). Míra výnosnos bývá zoožňována s kapálovým náklady společnos. Ty závsí na kapálové srukuře. Proože vlasní kapál bývá obvykle dražší než czí kapál náklady na kapál mají endenc bý nžší př vyšší úrovn zadluženos a naopak. Někeré regulační úřady neberou ohled na skuečnou kapálovou srukuru podnku a př odhadu míry výnosnos se opírají o akovou hypoeckou kapálovou srukuru kerou považují za deální (včeně českého Energeckého regulačního úřadu). Frma je pak movována k omu aby uo hypoeckou kapálovou srukuru skuečně přjala. Náklady na vlasní kapál mohou bý sanoveny například pomocí následujících meod (Phllps 993 sr. 394). Poměr E/P edy jako podílu EPS k e = (6) P kde EPS je zsk na akc a P je ržní cena akce. Tao meoda je jednoduchou mírou nákladů na vlasní kapál ale gnoruje fakor růsu a je v prax éměř nepoužívána. Dvdendové dskonní modely např. Gordonův model podle vzorce DIV k e = g (7) P kde DIV je očekávaná dvdenda pro následující období P je vnřní hodnoa akce a g je empo růsu zsku. V omo modelu jsou však slné předpoklady o nekonečném růsu akcí konsanním empem a konsanním výplaním poměru. Model CAPM kerý využívá český Energecký regulační úřad. Teno model předpokládá že očekáváný výnos vlasního kapálu je roven souču bezrzkového výnosu a préme za rzko k e f ( R R ) = R β (8) m f 28

31 kde R f je bezrzková výnosová míra a R m je očekáváná výnosnos ržního porfola. Koefcen bea (β) je jedná proměnná kerá charakerzuje v omo modelu frmu a bývá velm nesablní neexsuje aké akademcká shoda ohledně způsobu jak eno koefcen korekně změř a jak měř bezrzkový výnos. Meoda comparable earnngs sandard je založena na oporunních nákladech. Pro nvesora (vlasníka podnku) jsou oporunní náklady dané alernavním výnosem př nejlepším jném (sejně rzkovém) použí kapálu. Prncpem éo meody je analýza renably vlasního kapálu (ROE) podnků s obdobnou rzkovosí a analýzou ROE podnků s odlšnou rzkovosí a poé analýzou odchylek ěcho rzk. Mez alernavní příležos paří neregulovaná odvěví je edy řeba porovnáva s podnky keré působí v ěcho odvěvích. Meoda rsk premum mehod kerá je založená na analýze mnulých odchylek nákladů na vlasní a czí kapál a přpočíáním éo préme k současným nákladům na kapál. 2.3 Kvala služeb Přsoupí-l sá prosředncvím regulačního orgánu k regulac cen je obvykle řeba souběžně regulova kvalu služeb (qualy-of-servce). Mez cenam a kvalou služeb je přímý vzah neboť vyšší nároky na kvalu mají zpravdla za následek vyšší cenu. Kvala služeb zahrnuje obvykle yo aspeky: přesnos měřících přísrojů přesnos vyúčování nepřeržos služby (služba k dspozc na vyžádání) požadavky na kvalu napěí a frekvence v elekrzační sousavě případně požadavky na složení zemního plynu v případě plynárensví kvala přísrojů a zařízení dále pak posupy a lhůy pro řešení přerušení dodávek posupy a lhůy př vyřzování sížnosí slušnos k zákazníkům zdravoní sandardy 29

32 oázky soukromí zákazníků. Regulované společnos mívají právo ukonč službu určým zákazníkům (např. př porušení smluvních podmínek neplacení závazků) po předchozím upozornění keré by obvykle mělo obsahova nformace o právech a způsobu vyřešení problému. Regulované společnos mají časo povnnos poskyova službu všem keří o ní mají zájem a jsou schopn za ní zapla (prncp unverzální služby) v oblas působnos kerá bývá vymezená v udělené lcenc. Alernavou je udělení lcence nové společnos kerá eno rh obslouží. Pokud je pořeba obslouž nový rh což s žádá značné nvesce reguláoř obvykle mívají možnos oo rozšíření naříd (Phllps 993 sr. 567). V České republce má ao povnnos oporu v Energeckém zákoně (zákon č. 458/2000 Sb.) Podle současné právní úpravy má regonální dsrbuor elekřny povnnos přpoj každého odběraele kerý o o požádá zaímco pro regonální dsrbuory plynu ao povnnos obecně neplaí. Obvykle však žadael zajšťuje přpojení svého zařízení na své náklady. Jako movace k obsluze nových rhů může slouž možnos sanov v novém rhu vyšší ceny (noví zákazníc budou hrad náklady spojené s rozšířením služeb) možnos zvýš ceny na původním rhu (sávající zákazníc budou subvencova nové zákazníky) nebo zvýš ceny na novém na původním rhu. V někerých případech je omezení služby pro zákazníky nevyhnuelné (např. v suac převsu popávky po zemním plynu nad nabídkou). V omo případě reguláoř sanovují plány pro omezení služby (curalmen plan) v nchž nejvyšší proru mají obvykle domácnos školy nemocnce drobní obchodníc zemědělc. Rosoucí ceny energí a ochrana žvoního prosředí vedou ke vznku požadavků na šeření energí. K šeření je možné domácnos movova prosředncvím úpravy cenové vorby (zrušení cenové dskrmnace kdy s věším objemem odebírané energe klesá cena). Dalším možným násrojem je nformování spořebelů (energecké audy reklamy zaměřené na šeření energí) vývoj alernavních energeckých zdrojů nebo úsporná zařízení pro domácnos. Dalším důležým aspekem regulovaných odvěví je bezpečnos služeb. Reguláoř obvykle sanovují bezpečnosní normy aby bylo zabráněno např. explozím v důsledku unkajícího plynu nebo požárům kvůl vadnému elekrckému vedení. Do zemního plynu je přdáván odoran aby byl unkající plyn včas rozpoznán. Telekomunkační regulační orgán musí zabezpeč efekvní komunkac polce hasčů a záchranné služby. Pro někerá zařízení 30

33 např. LNG (lqufed naural gas) jsou dané normy a požadavky kerá ao zařízení musí splňova aby mohla bý v provozu. Přísná konrola bezpečnos provází jadernou energeku. 2.4 Meody regulace síťových odvěví Ve snaze o zvýšení ekonomcké efekvnos a zskovos podnků v síťových odvěvích a v souvslos s posupnou prvazací sáních podnků vznkly ř základní regulační režmy. Jedná se o (Lesser a Gacchno 2009 sr. 63): regulac založenou na nákladech spojených se službam (cos-of-servce regulaon COS) movační (smulační pobídkovou) regulac (PBR regulaon ncenve regulaon) a regulac na základě porovnávání s jným podnky (yardsck compeon). Všechny yo základní režmy regulace vycházejí ze sanovení povolených výnosů RR Nákladová regulace COS (cos-of-servce) regulace je zřejmě nejsarším a nejběžnějším režmem regulace. Vychází z odhadu oprávněných nákladů podnku v rozhodném období a sanovení povolené výnosnos na základě nchž dochází ke sanovení cen pomocí výše zmíněných souborů pravdel. Mez nevýhody COS regulace paří časé změny nákladů (cen vsupů) keré vyžadují revze výpočů a způsobují zvýšené náklady na admnsravu. Přílš časé změny konečných cen jsou navíc v přímém prokladu s požadavkem na cenovou sablu kerá je v zájmu věšny reguláorů. Problémy způsobuje časové prodlení keré nasává mez sběrem údajů výpočem RR sanovením nových cen a jejch uvedením do praxe. V době zavedení nových arfů jž mohou bý skuečné náklady odlšné a fnanční suace regulovaného podnku ak může bý ohrožena. Mez další problémy můžeme zařad asymer nformací mez reguláorem a regulovanou frmou zv. A-J-W efek nebol movací frmy nvesova přílš (Averch a Johnson 962) nebo nvesova nevýhodně např. nákupem předraženého vybavení (gold plang). Důležou oázkou je aké spravedlnos rozvržení nákladů mez skupny spořebelů. Například nevhodná (přílš kráká) volba časového horzonu návranos nvesc může vés k znevýhodnění současných spořebelů před budoucím spořebel. Reguláor edy musí urč 3