TRESTNÍ PRÁVO HMOTNÉ po rekodifikace

Transkript

1 Evropský polytechnický institut, s.r.o. 1. soukromá vysoká škola na Moravě Kunovice TRESTNÍ PRÁVO HMOTNÉ po rekodifikace JUDr. Karel Šabata 2011

2

3 Evropský polytechnický institut, s.r.o. Osvobození Kunovice TRESTNÍ PRÁVO HMOTNÉ po rekodifikace JUDr. Karel Šabata Kunovice, 2011

4 Autor: JUDr. Karel Šabata, PhD. Název: Trestní právo hmotné po rekodifikaci 3. aktualizované vydání Vydavatel: Evropský polytechnický institut, s.r.o. Kunovice, 2011 Jazyková redakce : Neprošlo jazykovou úpravou ISBN

5 Úvodní slovo Vážený studente, cílem tohoto učebního textu je jednak umožnit didaktický vstup do problematiky trestního práva hmotného, jednak objasnit podstatu rekodifikace trestního práva hmotného a v podstatných znacích charakterizovat obecnou i zvláštní část trestního práva hmotného účinnou od Nejde přitom o vyčerpávající výklad. Lze jen doporučit účast na přednáškách trestního práva, kde se probírají konkrétní případy a jejich řešení a studium další právnické literatury, kde jsou jednotlivé instituty dále rozebírány a podrobovány dalším zkoumáním. Celý učební text sestávající ze sedmi kapitol je doplněn vzorovými příklady a průběžně je studentu položeno 80 kontrolních otázek, jejichž správné zodpovězení je důkazem zvládnutí probírané materie. Učební pomůcka přináší ve svém zpracování výsledky bádání v oblasti trestního práva hmotného právnických fakult v Praze, Brně i v Bratislavě. Dospívá však sama také k novým názorům a pohledům na popisovanou problematiku. Mým autorským cílem bylo umožnit, aby škola trestního práva byla postupně utvářena i v okruhu naší vysoké školy. Je nutno ocenit přínos pana rektora Ing. Oldřicha Kratochvíla, h. prof. Dr.h..c., MBA a paní prorektorky Mgr. Ivety Matušíkové, Ph.D. ke svobodnému vědeckému bádání na půdě Evropského polytechnického institutu, s.r.o. Tuto práci věnuji osobně jako poděkování svému otci panu Karlu Šabatovi, který mě přivedl ke studiu práva, jako - mocného nástroje v rukách schopných

6

7 OBSAH ÚVODNÍ SLOVO...5 ÚVOD POJEM A STRUČNÁ HISTORIE TRESTNÍHO PRÁVA CO BUDETE VĚDĚT PO PROSTUDOVÁNÍ TÉTO KAPITOLY? KLÍČOVÁ SLOVA TRESTNÍ PRÁVO HMOTNÉ POJEM A PŘEDMĚT DVĚ ROVINY TRESTNÍHO PRÁVA HMOTNÉHO PRAMENY PRÁVNÍ ÚPRAVY Působnost trestního zákoníku FUNKCE TRESTNÍHO PRÁVA HMOTNÉHO ZÁKLADNÍ ZÁSADY TRESTNÍHO PRÁVA HMOTNÉHO SAMOSTATNÁ PRÁCE STUDENTA OTÁZKY SHRNUTÍ LITERATURA ZÁKLADY TRESTNÍ ODPOVĚDNOSTI CO BUDETE VĚDĚT PO PROSTUDOVÁNÍ TÉTO KAPITOLY? KLÍČOVÁ SLOVA TRESTNÍ ODPOVĚDNOST TRESTNÝ ČIN TŘÍDĚNÍ TRESTNÝCH ČINŮ Přečiny a zločiny Pokračující a trvající trestné činy Úmyslné a nedbalostní trestné činy Komisivní a omisivní trestné činy SKUTKOVÁ PODSTATA TRESTNÉHO ČINU Protiprávnost trestného činu Objekt trestného činu Objektivní stránka trestného činu Subjekt Subjektivní stránka trestného činu Omyl v trestním právu VÝVOJOVÁ STÁDIA TRESTNÉHO ČINU Příprava Pokus PACHATELSTVÍ, SPOLUPACHATELSTVÍ, ÚČASTENSTVÍ NA TRESTNÉM ČINU OKOLNOSTI VYLUČUJÍCÍ PROTIPRÁVNOST ČINU Nutná obrana Krajní nouze Oprávněné užití zbraně Svolení poškozeného Přípustné riziko OKOLNOSTI ZPŮSOBUJÍCÍ ZÁNIK TRESTNOSTI ČINU SOUBĚH, RECIDIVA SAMOSTATNÁ PRÁCE STUDENTA OTÁZKY SHRNUTÍ LITERATURA...53

8 3 PRÁVNÍ NÁSLEDKY ZÁKLADŮ TRESTNÍ ODPOVĚDNOSTI PRÁVNÍ NÁSLEDKY TRESTNÉHO ČINU CO BUDETE VĚDĚT PO PROSTUDOVÁNÍ TÉTO KAPITOLY? KLÍČOVÁ SLOVA PRÁVNÍ NÁSLEDKY ZÁKLADŮ TRESTNÍ ODPOVĚDNOSTI PRÁVNÍ NÁSLEDKY TRESTNÉHO ČINU TREST, ÚČEL TRESTU, DRUHY TRESTŮ HLEDISKA PRO UKLÁDÁNÍ DRUHU A VÝŠE TRESTŮ TRESTÁNÍ JEDNOTLIVÝCH FOREM TRESTNÉ ČINNOSTI OCHRANNÁ OPATŘENÍ MILOST A AMNESTIE SAMOSTATNÁ PRÁCE STUDENTA OTÁZKY SHRNUTÍ LITERATURA ZVLÁŠTNÍ ČÁST TRESTNÍHO ZÁKONÍKU CO BUDETE VĚDĚT PO PROSTUDOVÁNÍ TÉTO KAPITOLY? KLÍČOVÁ SLOVA ZVLÁŠTNÍ ČÁST TRESTNÍHO ZÁKONÍKU HLAVA I TRESTNÉ ČINY PROTI ŽIVOTU A ZDRAVÍ ( TRESTNÍHO ZÁKONÍKU) HLAVA II TRESTNÉ ČINY PROTI SVOBODĚ A PRÁVŮM NA OCHRANU OSOBNOSTI, SOUKROMÍ A LISTOVNÍHO TAJEMSTVÍ ( TRESTNÍHO ZÁKONÍKU) HLAVA III TRESTNÉ ČINY PROTI LIDSKÉ DŮSTOJNOSTI V SEXUÁLNÍ OBLASTI ( TRESTNÍHO ZÁKONÍKU) HLAVA IV TRESTNÉ ČINY PROTI RODINĚ A DĚTEM ( TRESTNÍHO ZÁKONÍKU) HLAVA V TRESTNÉ ČINY PROTI MAJETKU ( TRESTNÍHO ZÁKONÍKU) HLAVA VI TRESTNÉ ČINY HOSPODÁŘSKÉ ( TRESTNÍHO ZÁKONÍKU) HLAVA VII TRESTNÉ ČINY OBECNĚ NEBEZPEČNÉ ( TRESTNÍHO ZÁKONÍKU) HLAVA VIII TRESTNÉ ČINY PROTI ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ ( TRESTNÍHO ZÁKONÍKU) HLAVA IX TRESTNÉ ČINY PROTI ČESKÉ REPUBLICE, CIZÍMU STÁTU A MEZINÁRODNÍ ORGANIZACI ( TRESTNÍHO ZÁKONÍKU) HLAVA X TRESTNÉ ČINY PROTI POŘÁDKU VE VĚCECH VEŘEJNÝCH ( TRESTNÍHO ZÁKONÍKU) HLAVA XI TRESTNÉ ČINY PROTI BRANNÉ POVINNOSTI ( TRESTNÍHO ZÁKONÍKU) HLAVA XII TRESTNÉ ČINY VOJENSKÉ ( TRESTNÍHO ZÁKONÍKU) HLAVA XIII TRESTNÉ ČINY PROTI LIDSKOSTI, PROTI MÍRU A VÁLEČNÉ TRESTNÉ ČINY ( TRESTNÍHO ZÁKONÍKU) SAMOSTATNÁ PRÁCE STUDENTA OTÁZKY SHRNUTÍ LITERATURA... 81

9 Úvod Trestní právo představuje součást právního řádu. Nejdříve je tedy nutno položit otázku, co je právo a jaký je význam práva ve společnosti. I přesto, že tato otázka může působit triviálně, odpověď rozhodně není jednoduchá. Učebnice teorie práva k položené otázce dospívají nakonec k závěru, že právo je souhrn právních norem vydávaných a sankcionovaných státem. Avšak položme si otázku, zda tyto obecně používané definice práva jsou skutečně pravdivé. Znamená opravdu více státu více práva? Proč tedy Ovidius ve svých Proměnách vyjadřuje názor, že právo nepotřebuje zákon, že zákon a soudce jsou 2 různé instituce a že zákon i rozsudek vyvolávají strach? Ovidius ve svém díle říká- Zlatý vzešel pak nejprve věk, kdy zákona, soudce člověk byl prost a od sebe sám ctil věrnost a právo. Nebylo ni strachu a hrozivá slova se nečtla vyrytá v kov a prosící dav se nemusel báti soudcových úst: ač neměli obhájce, bezpečni byli. Je právo skutečně jen pozitivní právo obsažené ve sbírce zákonů, tedy jen to právo, které vydává stát? Byly právem i právní normy vydané státem v minulosti v době fašistického státu a práva, v souladu s postupy tehdy předpokládanými v právních předpisech? A jaký smysl pak měly restituce prováděné v České republice v 90. letech 20. století? Parlament schvaluje velké množství právních norem. Troufám si tvrdit, že v České republice již není žádný praktický právník, který byl znal veškeré právní normy. Dochází k tomu, že je vydán právní předpis a ještě předtím, než nabude účinnosti, je novelizován a měněn. Proto na úvod připomínám, že pohled na právo může být přes pozitivně-právní teorie, podle nichž právo je právo vydané státem ve formě formálních pramenů práva, tedy pozitivní právo. Avšak existují i přirozenoprávní teorie, podle nichž je právo souhrnem obecně platných zásad. Je produktem přírody, božské prozřetelnosti, je neměnné, je nezávislé na státu. Teprve pokud si uvědomíme tyto pohledy na to, co je právo, se můžeme zabývat tím, co je trestní právo a konkrétně trestní právo hmotné. V rámci teorie i praxe trestního práva se především zdůrazňuje princip subsidiarity trestní represe, označovaný také jako chápání trestního práva jako tzv. ultima ratio. Trestní právo je pouze krajní prostředek ochrany zákonnosti. Trestní právo může být použito až tehdy, pokud prostředky jiných právních odvětví jsou nedostatečné a nevedou k nápravě. Nesmí docházet k přepínání trestní represe. Tuto zásadu, která se prosazuje v čím dál větším rozsahu, zmiňuji v dalším textu ještě na dalších místech. Vydání této učební pomůcky je inspirováno vydáním nového trestního zákoníku publikovaného pod č. 40/2009 Sb. Účinnost nového trestního zákoníku byla stanovena k Pokládám tento zákoník za zcela přelomový, vyžadující nové přístupy k výuce předmětu Trestní právo. Studijní text Trestní právo je výstupem dílčí úlohy Interního grantového systému Vývoj studijních materiálů. Tento studijní text je určen studentům soukromé vysoké školy EPI, s.r.o. jako podklad pro studium. V průběhu studia si student ověří informace z tohoto textu jednak v průběhu svého studia, v rámci semestrálního projektu, ale také v průběhu 11

10 vykonávání praxe. K tomuto materiálu se studenti mohou vracet po svém absolvování po nástupu na své pracoviště, nebo do uvedení nové pracovní pozice. Pro absolventy může být tento studijní text denním pomocníkem v běžných pracovních situacích. Studenti kombinované formy studia mohou informace z tohoto textu průběžně aplikovat ve své práci u svého zaměstnavatele. Studijní text je rozdělen do čtyřech kapitol. V kapitole první se čtenář seznámí s podstatou trestního práva, z legislativou, která upravuje trestní právo. Osvojí si funkce trestního práva hmotného. Bude ovládat základní zásady trestního práva hmotného. V kapitole druhé se čtenář seznámí se základy trestní odpovědnosti. Rozezná pojmy jako je trestní odpovědnost, trestný čin včetně jeho třídění. Bude umět rozpoznat vývojová stádia trestného činu. Kapitola třetí je zaměřena na právní následky základů trestí odpovědnosti a právní následky trestného činu. V této kapitole například pochopí jednotlivá hlediska pro ukládání druhů a výše trestů. Čtvrtá kapitola je věnována zvláštní části trestního zákoníku. Studijní text je součástí ucelené technologie (teorie, cvičení, samodiagnostické testy, studijní texty, podpůrné materiály studenta, praxe), cílem této technologie je u studenta vybudovat následující znalosti, dovednosti a kompetence: Cílové znalosti: Výuka je vedena tak, aby student získal základní přehled z oblasti dvou právních odvětví - trestního práva hmotného a trestního práva procesního. Důraz je kladen na ty otázky, které student může využít v praktickém životě při řešení běžných profesních a životních situací. Výuka je zaměřena na pochopení vztahu trestního práva k ostatním právním odvětvím a vztahu trestního práva k problémům souvisejícím se zvoleným studijním oborem. Jsou podávány základní teoreticko-metodologické informace a taktéž základní praktické situace, s nimiž se student může setkat, a do nichž zasahuje trestní právo. V oblasti trestního práva hmotného se výuka zaměřuje na předmět trestního práva, jeho prameny, zásady a funkce, definici trestného činu, jeho vývojová stádia, trestnou součinnost, souběh trestných činů a recidivu. Dále se studenti seznamují se základy trestní odpovědnosti dospělých i mladistvých pachatelů, jednotlivými druhy trestů, trestních a ochranných opatření, získávají přehled o jednotlivých druzích trestné činnosti a jejich základních znacích. V oblasti trestního práva procesního se výuka zaměřuje na předmět právního odvětví, jeho prameny a zásady trestního řízení, dále jednotlivé subjekty trestního řízení, jejich procesní úkony, důkazní prostředky a dokazování, rozhodování a jednotlivé druhy rozhodnutí. Nedílnou součástí výuky je i charakteristika stádií trestního řízení, řádných a mimořádných opravných prostředků, zvláštních způsobů řízení, vykonávacího řízení a zásad právního styku s cizinou. 12

11 Cílové dovednosti: V oblasti trestního práva získá student následující odborné dovednosti: orientovat se v právních předpisech trestního práva hmotného i procesního vysvětlovat pojmy z oblasti trestního práva hmotného i procesního aplikovat a interpretovat jednotlivá ustanovení z trestního zákoníku, trestního řádu a dalších trestněprávních předpisů aplikovat teoretické poznatky z oblasti trestního práva na realitu subjektu praxe řešit jednoduché případy z oblasti trestního práva v návaznosti na realitu subjektu praxe rozlišovat jednotlivé druhy trestné činnosti a srovnávat je dle závažnosti sestavovat trestní oznámení na konkrétní osobu i neznámého pachatele realizovat úkony související s uplatněním obhajoby v trestním řízení zastupovat subjekt praxe v adhezním řízení a uplatňovat nárok subjektu praxe na náhradu škody v souvislosti s trestnou činností sepisovat jednoduchá podání, včetně opravného prostředku proti rozhodnutí sepisovat žádosti o zahlazení odsouzení Cílové kompetence: orientovat se v právních předpisech trestního práva hmotného i procesního vysvětlovat pojmy z oblasti trestního práva hmotného i procesního aplikovat a interpretovat jednotlivá ustanovení z trestního zákoníku, trestního řádu a dalších trestněprávních předpisů aplikovat teoretické poznatky z oblasti trestního práva na realitu subjektu praxe řešit jednoduché případy z oblasti trestního práva v návaznosti na realitu subjektu praxe rozlišovat jednotlivé druhy trestné činnosti a srovnávat je dle závažnosti sestavovat trestní oznámení na konkrétní osobu i neznámého pachatele realizovat úkony související s uplatněním obhajoby v trestním řízení zastupovat subjekt praxe v adhezním řízení a uplatňovat nárok subjektu praxe na náhradu škody v souvislosti s trestnou činností sepisovat jednoduchá podání, včetně opravného prostředku proti rozhodnutí sepisovat žádosti o zahlazení odsouzení Téma č. 1: Trestný čin a jeho specifika. 1. Popis literatury, systému práce, požadavků na průběžnou práci, obhajobu průběžné práce, požadavků na zápočet. 2. Zavedení adresářové struktury. 3. Vyučující předloží studentům případové studie a následně spolu se studenty aplikuje na reálnou praxi teoretické znalosti z následujících oblastí: pojmy trestný čin, zločin, přečin a přestupek definice jednotlivých znaků skutkové podstaty trestného činu rozlišení vývojových stádií trestného činu formy účastenství na trestném činu definice a rozlišování okolností vylučujících protiprávnost zánik trestní odpovědnosti na případové studie: z vlastní praxe a dále z příručky pro seminární výuku trestního práva: POLÁK, P. a kol. Praktikum z trestního práva hmotného Obecná část podle nového trestního zákoníku. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, s. ISBN

12 Studenti pracují v malých týmech. Cílem cvičení je pomoci studentům pochopit pojmový aparát z obecné části trestního práva hmotného na řešení praktických příkladů. Téma č. 2 Jednotlivé druhy trestů. Studenti opět pracují v malých týmech. Mají k dispozici trestní zákoník a řeší odpovědi na následující otázky: 1. Co znamená pojem sankce a jak se liší od sankce trestní.? 2. Jaký účel sleduje trest? 3. Jak lze definovat jednotlivé druhy trestů a čím se navzájem liší? 4. V čem spočívá výjimečný trest? 5. Lze akceptovat trest smrti jako humánní trest? K zodpovězení a pochopení shora uvedených otázek jim vyučující pomáhá praktickými příklady z vlastní praxe a dále využívá příručku pro seminární výuku trestního práva: POLÁK, P. a kol. Praktikum z trestního práva hmotného Obecná část podle nového trestního zákoníku. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, s. ISBN Cílem cvičení je objasnit studentům obecné zásady pro ukládání trestů a jejich jednotlivé druhy na řešení praktických příkladů. Téma č. 3 Jednotlivé druhy trestné činnosti. Případové studie ze zvláštní části trestního zákona. Vyučující předloží studentům krátké případové studie a studenti následně v malých studijních týmech aplikují teoretické poznatky ze zvláštní části trestního zákoníku na situace z běžného života. Vyučující využívá vlastní zkušenosti z praxe a dále příručku pro seminární výuku trestního práva: POLÁK, P. a kol. Praktikum z trestního práva hmotného Obecná část podle nového trestního zákoníku. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, s. ISBN Případové studie jsou zaměřené na situace, které mohou nastat v reálné praxi subjektu praxe, zejména na trestné činy hospodářské, proti majetku a obecně nebezpečné. Téma č. 4 Simulace právních situací z oblasti trestního práva procesního. Vyučující analyzuje základní problémy adhezního řízení, dokazování a řízení před soudem. Poté studenti na základě zadání případových studií zaměřených na ochranu majetku zaměstnavatele simulují právní situace z oblasti uplatnění náhrady škody v rámci trestního řízení a dokazování, a tím se učí aplikovat ustanovení trestního řádu do reálné praxe. Studenti pracují v malých týmech a kromě znalostí z trestního práva procesního rozšiřují znalosti i z odborné slovní zásoby. Cílem cvičení je jednak procvičení základního pojmového aparátu z trestního práva procesního, a dále příprava studentů na varianty situací, se kterými se mohou v reálné praxi setkat v rámci trestního řízení. Součástí studia je také vypracování semestrálního s následujícím obsahem: Analýza trestné činnosti ohrožující majetek subjektu praxe Student zpracuje semestrální projekt, který bude mít následující osnovu: 14

13 1. Právní rámec řešené problematiky výčet právních odvětví, která chrání majetek subjektu praxe 2. Příklady praktického řešení trestných činů, které ohrožovaly majetek podniku, ve kterém student vykonával praxi, v případě: a) trestného činu krádeže b) trestného činu zpronevěry c) trestného činu podvodu d) trestného činu neoprávněného užívání cizí věci atd. 3. Postup vedoucího pracovníka v jednotlivých případech trestní odpovědnosti v podniku, kde student vykonával praxi 4. Sestavení vzoru trestního oznámení na konkrétní osobu i neznámého pachatele 5. Sestavení žádosti o připojení se s náhradou škody v adhezním řízení (vzory podání jsou sestaveny pro reálnou praxi pracoviště studenta) 6. Analýza opatření zaměřených na minimalizaci rizik ohrožení majetku subjektu praxe rozebranými trestnými činy Semestrální projekt je orientován na poměry subjektu praxe a vzory podání slouží pro jeho potřebu. Rozsah materiálu: min. 3 stran 15

14 16

15 1 Pojem a stručná historie trestního práva Obsah kapitoly 1.1 Co budete vědět po prostudování této kapitoly? 1.2 Klíčová slova 1.3 Trestní právo hmotné pojem a předmět 1.4 Dvě roviny trestního práva hmotného 1.5 Prameny právní úpravy Působnost trestního zákoníku 1.6 Funkce trestního práva hmotného 1.7 Základní zásady trestního práva hmotného 1.8 Samostatná práce studenta 1.9 Otázky 1.10 Shrnutí 1.11 Literatura 1.1 Co budete vědět po prostudování této kapitoly? Budete znát vymezení trestního práva hmotného, prameny právního odvětví, funkce a zásady tohoto právního odvětví. 1.2 Klíčová slova Trestní právo hmotné, trestný čin, vina a trest, funkce a zásady trestního práva, zásada subsidiarity trestní represe, trestní zákoník, zákon o soudnictví ve věcech mládeže, prevence a represe. 1.3 Trestní právo hmotné pojem a předmět Trestní právo hmotné je považováno za samostatné právní odvětví našeho právního řádu. Právní odvětví lze rozčlenit do dvou velkých skupin, a to na právo veřejné a právo soukromé. Trestní právo hmotné pak patří do práva veřejného. Blízký vztah má k právu ústavnímu, kdy například Listina základních práv a svobod stanoví některé zásady pro trestní právo, například zásadu nullum crimen sine lege, nulla poena sine lege (čl. 39), nebo nepřípustnost trestu smrti (čl. 6). Dále pak má blízký vztah k mezinárodnímu právu, neboť i v rámci trestního práva musí Česká republika dodržovat závazky z mezinárodních smluv. Velmi blízký vztah má trestní právo i k právu správnímu. Správní právo obsahuje například právní úpravu přestupků či správních deliktů fyzických osob, které mají návaznost na trestněprávní odpovědnost a na trestní řízení. 1 Pokud jde obecně o vztah trestního práva k jiným právním odvětvím, pak se uplatňuje zásada subsidiarity trestní represe, popsaná níže v dalším textu. Trestní právo chrání vztahy upravené jinými právními odvětvími, např. právem občanských, obchodním, správním. Trestní právo je až krajní prostředek, trestního práva lze užít až když právní Právní odvětví WWW 1 ŽATECKÁ, E. Trestní právo hmotné a procesní. Obecná část, s

16 prostředky těchto jiných právních odvětví k ochraně hodnot a vztahů nepostačují. 2 Pojem trestní právo Často se hovoří o trestním právu. Trestní právo je však pojem, který zahrnuje dvě právní odvětví. Je jím jednak trestní právo hmotné a jednak trestní právo procesní. Trestní právo hmotné stanoví, co je trestný čin, stanoví podmínky trestněprávní odpovědnosti a stanoví, jaké tresty mohou být pachateli uloženy. Trestní právo procesní pak upravuje průběh trestního řízení, upravuje postup orgánů činných v trestním řízení při zjišťování trestných činů a dalších osob zúčastněných na řízení, při odhalování trestných činů, zjišťování jejich pachatelů a při rozhodování o trestných činech. 3 Trestní právo hmotné lze definovat jako jedno z odvětví českého právního řádu, které chrání významné společenské vztahy před protiprávním jednáním tím, že stanoví, co je trestný čin, stanoví podmínky trestní odpovědnosti i beztrestnosti, druhy sankcí, způsob jejich ukládání a výkonu. 4 Historie trestního práva Trestní právo prošlo dlouholetým historickým vývojem. Základy pro moderní právní uvažování položilo již římské právo. Již Ovidius formulovat myšlenku platnou i v dnešní době pro trestní práv. In datae, ne firmior omnia posset proto jsou zákony dány, aby silnější nemohl všechno 5. Na našem území v období rodové organizace neexistovala právní ochrana. Škodu způsobenou bezprávím si hojil poškozený svémocně na pachateli, jeho rodině nebo na jeho majetku. Po vzniku státu však již nemohly staré zvyky a obyčeje usměrňovat stejným způsobem jednání všech lidí. 6 WWW p/docs/310.pdf V období feudalismu bylo hlavním úkolem vznikajícího práva chránit především feudální soukromé vlastnictví a to až drastickými formami. Původně dokonce ani zabití nebylo předmětem veřejného trestního zájmu, ale bylo bráno pouze jako poškození soukromého zájmu. Ve středověku se v oblasti trestního práva projevovala svépomoc a soukromá msta, postupně omezovaná. V období od 11 do 17. století se postupně rozvíjí trestní právo. V době předhusitské již zná české trestní právo řadu deliktů, které ohrožují život, zdraví, čest a důstojnost člověka. Svépomoc a přežitky soukromé msty se však velmi dlouhou udržovaly. Otec nebo manžel měl až do 17. století právo zabít provinilou dceru nebo jejího milence, pokud je dopadl při činu. 7 Novodobá historie trestního práva v našich zemích se začala psát od 18. století v éře josefínského osvícenství. Průkopnickou práci představovalo dílo italského právníka Cesare Beccarii, který v roce 1764 publikoval práci Dei delitti e delle pene (O zločinech a trestech). Trestní právo charakterizoval jako právo sebeobrany, které jedinci přenášejí společenskou smlouvou na stát. Stanovil požadavek, aby to co je delikt a to, jaký trest má být za něj uložen, nezáleželo na libovůli, ale bylo dáno na základě zákona. Formuloval tedy moderní principy trestního práva hmotného a koneckonců i moderní zásady právního státu: nullum crimen sine lege a nulla poena sine lege. Tyto zásady 2 ŽATECKÁ, E. Trestní právo hmotné a procesní. Obecná část, s TOMANCOVÁ, J. a kol. Základy práva (nejen) pro školy, s IVOR,J. ZÁHORA, J. Repetitorium rekodifikovaného trestného práva, s TOMANCOVÁ, J. a kol. Základy práva (nejen) pro školy, s VLČEK, E. Dějiny trestního práva v českých zemích a v Československu, s VLČEK, E. Dějiny trestního práva v českých zemích a v Československu, s

17 žádný zločin bez zákona a žádný trest bez zákona se staly základem každého trestního moderního zákoníku, a to uplatňují se až do současné doby. 8 Po roce 1989 došlo u nás k demokratické trestněprávní reformě. Trestní právo působí podle zásady pomocné úlohy trestní represe (subsidiarity trestní represe). Trestní právo působí jako tzv. ultima ratio, neboť se použije teprve tehdy, pokud prostředky jiných právních odvětví nedostačují. 9 Zdůrazňuje se zákaz retroaktivity trestního zákona a rovněž princip zákonnosti trestního práva. Projevuje se snaha po co nejpřesnějších a jasných definic trestných činů. Současně je tendence pro dostatečný katalog trestů, pro možnost i v rovině trestání volit postupy, které odpovídají specifikám případu. Jsou zakotveny možnosti odklonu. 1.4 Dvě roviny trestního práva hmotného Celé trestní právo hmotné se rozpadá na dvě velké skupiny. Na rovinu viny (základy trestní odpovědnosti) a na rovinu trestu (právní následky základů trestní odpovědnosti). Platí zásada zákazu dvojího hodnocení. Jedna a tatáž okolnost nemůže být pachateli přičítána, jak z hlediska viny, tak i z hlediska trestu. WWW ocs/laws/constitution.html 1.5 Prameny právní úpravy Formální prameny práva jsou formy, nichž se nachází platné právo. Pro trestní právo mají význam: ústavní pořádek České republiky, mezinárodní smlouvy, zákony, rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii a nálezy Ústavního soudu ČR: WWW ocs/laws/listina.html Mezi prameny je nutné zmínit na prvním místě Ústavu České republiky, která je základním zákonem státu. Ústava mimo jiné zakládá amnestijní oprávnění prezidenta republiky. Ve svém článku 10 pak stanoví, že vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal parlament souhlas mají přednost před zákonem a jsou bezprostředně závazné. Ústava České republiky Velký význam má dále Listina základních práv a svobod, která stanoví důležitou zásadu, že jen zákon stanoví, co je trestným činem. Z mezinárodních smluv je nutno zmínit především Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod z roku Listina základních práv a svobod Mezi nejdůležitější zákony pro oblast trestního práva hmotného je nutno zmínit: zákon č. 40/2001 Sb., trestní zákoník, který je základním pramenem trestního práva hmotného, zákon č. 218/2003 Sb., (zákon o soudnictví ve věcech mládeže). Nejdůležitější zákony trestního práva hmotného 8 BLÁHA, R. Trestněprávní aspekty prostituce v ČR, s ŽATECKÁ, E. Trestní právo hmotné a procesní. Obecná část, s

18 WWW akony/trestnizakonik/ Tento zákon stanoví odchylky pro otázky základů trestní odpovědnosti a právních následků trestní odpovědnosti u dětí. Dítětem se ve smyslu 126 trestního zákoníku rozumí osoba mladší osmnácti let, pokud zákon nestanoví jinak Působnost trestního zákoníku Jak bylo uvedeno výše je základním pramenem trestního práva trestní zákoník. Je zapotřebí se blíže zabývat tím, na jaké vztahy trestní zákoník dopadá, tj. působností trestního zákoníku. V této souvislosti se hovoří o následujících působnostech trestního zákoníku: Časová působnost WWW cz/uplna-zneni/uz- 236.html Znamená kdy trestní zákoník působí. 10 Zdůrazňuje se nepřípustnost zpětné účinnosti (retroaktivity) trestního zákoníku. Čin je trestný jen, jestliže byla jeho trestnost stanovena dříve, než byl spáchán ( 1 trestního zákoníku). 11 Trestnost činu se posuzuje podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Časem spáchání činu se rozumí doba, kdy pachatel konal, nebo byl povinen konat. Není rozhodující, kdy nastane následek, nebo kdy měl následek nastat. ( 2 odst. 1, 4 trestního zákoníku). Toto je současně zásadní změna proti předcházejícímu trestnímu zákonu, neboť podle zákona č. 140/1961 Sb., se časem spáchání činu rozumělo jeho dokonání, tj. naplnění všech znaků trestného činu. I nadále platí, že podle pozdějšího zákona se posuzuje trestnost činu, jestliže je to pro pachatele příznivější ( 2 odst. 1 část věty za středníkem trestního zákoníku). Trestní zákoník dále řeší, podle kterého se zákona se postupuje, pokud se během páchání činu změní zákon ( 2 odst. 2 trestního zákoníku), nebo pokud se mění zákon při dokončení jednání, kterým je čin spáchán. Dále pak, že pachateli lze uložit jen takový druh trestu, který dovoluje uložit zákon účinný v době dokonání ( 3 odst. 1 trestního zákoníku). O ochranném opatření se rozhodne vždy podle zákona účinného v době, kdy se o ochranném opatření rozhoduje ( 3 odst. 2 trestního zákoníku). Místní působnost Znamená kde trestní zákoník působí. 12 Platí, že podle českého trestního zákoníku se posuzuje trestnost činu, který byl spáchán na území České republiky ( 4 odst. 1 trestního zákoníku). To je zásada teritoriality. Připomínám, že trestnost činu se řídí naším trestním zákoníkem, i kdyby na území České republiky byl čin spáchán cizincem. Dále pak, že územím České republiky se rozumí celé území, včetně vod, prostoru nad zemským povrchem i pod ním, který podle mezinárodních smluv podléhá jeho suverénní moci. 13 Konečně pak je třeba uvést, že trestní zákoník blíže stanoví, kdy je trestný čin spáchán na území České republiky ( 4 odst. 2,3 trestního zákoníku). Podle českého trestního 10 KRATOCHVÍL, V. a kol. Trestní právo hmotné, Část obecná a zvláštní (úvod do studia), s IVOR, J. ZÁHORA, J. Repetitorium rekodifikovaného trestného práva, s KRATOCHVÍL, V. a kol. Trestní právo hmotné, Část obecná a zvláštní (úvod do studia), s IVOR, J. ZÁHORA, J. Repetitorium rekodifikovaného trestného práva, s

19 zákoníku se posuzuje trestnost činu, který byl spáchán mimo území České republiky na palubě lodi nebo jiného plavidla, letadla nebo jiného vzdušného dopravního prostředku, které jsou registrovány v České republikce. To je zásada registrace, dříve označovaná jako pravidlo vlajky ( 5 trestního zákoníku). Osobní působnost Znamená vůči komu trestní zákoník působí. 14 Podle českého trestního zákoníku se posuzuje i trestnost činu, který v cizině spáchal občan České republiky, nebo cizinec, který má na území České republiky povolen trvalý pobyt. Jedná se o zásadu personality. Znamená, že náš trestní zákoník se vztahuje na trestné činy občanů České republiky (a osob bez státní příslušnosti, které mají na území ČR povolen trvalý pobyt) ať byly spáchány kdekoliv, tedy bez ohledu na místo spáchání trestného činu. Ne všechny osoby však podléhají našemu trestnímu zákoníku. Jedná se tzv. hmotněprávní exempce. Zásada personality, hmotněprávní exempce, vydání občanů ČR do ciziny Například prezident republiky má takovou hmotněprávní exempci, pokud jde o činy spáchané při výkonu svého úřadu, nebo poslanci Parlamentu ČR jsou neodpovědni za své hlasování. V souvislosti s tím stanoví náš trestní zákoník zásady pro vydání a předání občanů České republiky do ciziny ( 10 trestního zákoníku): 1) občan České republiky nemůže být vydán vydán cizímu státu k trestnímu stíhání ani k výkonu trestu, (princip zákazu vydání vlastního občana) 2) občan České republiky může být předán do jiného členského státu Evropské unie pouze na základě Evropského zatýkacího rozkazu. Pro úplnost výkladu je třeba stanovit, že náš trestní zákoník zná i působnost podle našeho zákona určenou mezinárodními smlouvami ( 9 trestního zákoníku) a působnost určenou podle zásady ochrany a podle zásady univerzality ( 10 trestního zákoníku. Ochrana a univerzalita znamená, že určité trestné činy se posuzují podle našeho trestního zákoníku, ať byly spáchány kdekoliv a kýmkoliv. 1.6 Funkce trestního práva hmotného Každé právní odvětví se vyznačuje funkcemi, které plní. V případě trestního práva hmotného lze rozlišit následující 4 funkce: ochranná, regulativní, represivní, preventivní. 15 Ochranná funkce Úkolem trestního práva je chránit společnost a chránit určený okruh společenských 14 KRATOCHVÍL, V. a kol. Trestní právo hmotné, Část obecná a zvláštní (úvod do studia), s KRATOCHVÍL, V. a kol. Trestní právo hmotné, Část obecná a zvláštní (úvod do studia), s. 6., nebo shodně ŽATECKÁ, E. Trestní právo hmotné a procesní. Obecná část, s

20 vztahů před nejzávažnějšími útoky fyzických osob. Cílem je zabránit pachateli páchat další trestnou činnost. Trestní právo právo plní funkci ultima ratio krajní prostředek ochrany společnosti. Funkce trestního práva hmotného Regulativní funkce Trestní právo reguluje právní vztahy. To činí tak, že stanoví, co je trestným činem, kdy je pachatel beztrestný, jaké jsou podmínky pro uložení trestu, ochranného opatření apod. Represivní funkce Tím, že soud uloží trest, se určitý pachatel postihuje na svých právech. Represe v trestním právu je výlučně individuální. Cílem individuální represe je ochraňovat určité chráněné zájmy, byť za pomoci represivního působení. Preventivní funkce Úlohou trestního práva je současně předcházet páchání trestných činů Základní zásady trestního práva hmotného Zásady trestního práva představují ve struktuře trestního práva hmotného jádro tohoto odvětví. Představují základ právního odvětví. Jsou to vůdčí ideje (východiska) tvorby, interpretace a aplikace trestněprávních norem. 17 Pro účely naší učební pomůcky vymezím následující zásady trestního práva hmotného: zásada žádný trestný čin bez zákona, zásada žádný trest bez zákona, zásada subsidiarity trestní represe zásada zákazu retroaktivity, zásada individuální trestní odpovědnosti, zásada odpovědnosti za zavinění, zásada humanismu. Zásada žádný trestný čin bez zákona Je vyjadřována slovy nullum crimen sine lege. Jenom zákon může stanovit, co je trestným činem a jen zákon může stanovit podmínky trestní odpovědnosti. Zásada žádný trest bez zákona Jenom výlučně zákon může stanovit jako sankci lze uložit za spáchaný trestný čin. Obě tyto výše zmíněné zásady jsou pokládány za vůdčí zásady trestního práva hmotného. 18 Jsou vyjádřeny v 12 odst. 1 trestního zákoníku. Bývají označovány také jako zásada zákonnosti. 16 IVOR, J. ZÁHORA, J. Repetitorium rekodifikovaného trestného práva, s KRATOCHVÍL, V. Trestní právo hmotné. Obecná část. s IVOR, ZÁHORA, J. Repetitorium nekodifikovaného trestného práva, s

21 Zásada subsidiarity trestní represe Vyjadřuje, že trestněprávní postih je poslední, krajní řešení vzniklé situace, když už nestačí postih podle jiných právních odvětví. Trestní právo polní pomocnou úlohu. 19 Zásada subsidiarity trestní represe vyžaduje, aby stát uplatňovat prostředky trestního práva zdrženlivě. Stát má uplatnit trestní právo především tam, kdy jiné právní prostředky selhávají, nebo nejsou efektivní. Trestní právo a trestněprávní kvalifikace určitého jednání jako trestného činu, je třeba uplatňovat jako ultima ratio, tedy jako krajní prostředek. V liberálním právním státu je třeba státní zásady v rámci trestního práva uplatňovat přiměřeně a zdrženlivě. Trestní právo je nutno použít teprve tehdy, když ostatní právní prostředky nejsou dostatečné anebo selhávají. Trestněprávní řešení je krajním prostředkem ve vztahu k ostatní deliktní právní úpravě (správněprávní, občanskoprávní a obchodněprávní). 20 Základní zásady trestního práva hmotného Dnes je tato zásada vyjádřena v 12 odst. 2 trestního zákoníku. Následně uváděný příklad se týká trestného činu poškození cizí věci podle 228 odst. 2 trestního zákoníku, postihující tzv. sprejerství. Podle tohoto ustanovení, kdo poškodí cizí věc tím, že ji postříká, pomaluje či popíše barvou či jinou látkou, bude potrestán odnětím svobody až na jeden roku. A) Případ, kdy se neuplatní zásada subsidiarity. Nejprve uvedu případ, kdy se neuplatní zásada subsidiarity. Půjde o skutkový děj, kdy pachatel sprejem postříká novou fasádu na cizím rodinném domě. Takový případ je vždy spjat se značnými problémy při odstraňování následku. Společenská škodlivost je zde takového rozsahu, že je dán důvod pro posuzování takového jednání jako trestného činu. B) Případ, kdy se uplatní zásada subsidiariy. Půjde o skutkový děj, kdy pachatel například pomocí fixy či křídy napíše ne hanlivý nápis na chodník. Tento pachatel také popsal cizí věc jinou látkou, avšak společenská škodlivost takového činu je takového charakteru, že postačí použití jiného právního předpisu, a to v daném případě zákona o přestupcích č. 200/1990 Sb., kdy tento čin by mohl být posouzen například jako přestupek proti majetku, samozřejmě za splnění dalších zákonných podmínek. Zásada zákazu retroaktivity O jejím významu svědčí to, že je vyjádřena přímo v 1 trestního zákoníku. Jde o zákaz zpětné působnost trestního zákoníku.trestnost činu musí být stanovena dříve, než byl čin spáchán. Zákonné podmínky určující, co je trestný čin, musí být dány předem. Dodatečné podmínky toho, co je trestný čin nesmějí být akceptovány. Zákon tedy tzv.nepůsobí nazpět. Zásada individuální trestní odpovědnosti Za trestný čin může být odpovědná jen fyzická osoba. České trestní právo stále nezná odpovědnost právnických osob. Zásada odpovědnosti za zavinění Za trestný čin může být odpovědná fyzická osoba jenom tehdy, pokud je v jejím jednání 19 IVOR, J. ZÁHORA, J. Repetitorium nekodifikovaného trestného práva, s ŚÁMAL, P. K pojmu trestného činu a souvisejícím otázkám v novém trestním zákoníku, s

22 dáno zavinění. Odpovědnost v trestním právu je tedy založena na zavinění. Zásada humanismu Trestní represe by měla být represí rozumu a orgány, které se podílejí na ukládání trestu a na výkonu trestu byl měli respektovat lidskou důstojnost a zaručená lidská práva a svobody Samostatná práce studenta Student z vlastní praxe: 1. vymezí jednání, které by mohlo naplňovat definiční znaky trestného činu, 2. aplikuje a blíže rozvede funkce a zásady trestního práva na konkrétním případu. 1.9 Otázky 1. Charakterizujte novodobou historii trestního práva. 2. Popište demokratickou trestněprávní reformu u nás. 3. Popište, jaký význam mají právní zásady pro právní odvětví a uveďte základní zásady trestního práva. 4. Vymezte zásady- žádný trestný čin bez zákona, žádný trest bez zákona, subsidiarity trestní represe. 5. Vymezte zásady- zákazu retroaktivity, individuální trestní odpovědnosti, odpovědnosti za zavinění, humanismu. 6. Vymezte základní strukturu trestního práva (2 roviny) a zásadu zákazu dvojího hodnocení. 7. Vymezte časovou působnost trestního zákona. 8. Definujte místní působnost trestního zákona. 9. Popište osobní působnost trestního zákona a pojem exempce. 10. Jaké funkce plní trestní právo v demokratické společnosti? 1.10 Shrnutí Trestní právo hmotné je samostatné právní odvětví. Je zařazeno do práva veřejného. Základní pojem trestního práva hmotného je pojem trestný čin. Vymezují se prameny, funkce a zásady tohoto právního odvětví. Základním pramenem trestního práva hmotného je trestní zákoník z.č. 40/2009 Sb., definuje se působnost místní, časová a osobní trestního zákoníku. Pro správné používání trestního zákoníku je třeba zohledňovat zásadu subsidiarity trestní represe Literatura [1] BLÁHA, R. Trestněprávní aspekty prostituce v České republice, Praha: Lexiy Nexis CZ s.r.o, 2008, 245s, ISBN IVOR, J. ZÁHORA, J. Repetitorium rekodifikovaného trestného práva, s

23 [2] HOHMAN, R. Systém trestného činu, Brno: Masarykova univerzita, s., ISBN [3] HUSÁR, E. et al. Trestné právo procesné. Bratislava: Iura Edition, spol. s r.o., s. ISBN [4] IVOR, J.; ZÁHORA, J. Repetitorium rekodifikovaného trestného práva, Bratislava: Iura Edition, spol. s.r.o., s. ISBN [5] JELÍNEK, J. et al. Trestní právo hmotné. Obecná část. Zvláštní část, Praha: Linde, a.s. Právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví Bohumily Hořínkové a Jana Tuláčka, 2008, 831 s., ISBN [6] KRATOCHVÍL, V. et al. Trestní právo hmotné. Část obecná a zvláštní (úvod do studia), Brno: Masarykova univerzita Brno, 1991, s. 146, ISBN [7] MALÝ, K.; SIVÁK, F. Dějiny státu a práva v Československu do r. 1918, Praha: Panorama, a, ISBN /25 [8] NETT, A. et. al. Trestní právo procesní, Brno: Masarykova univerzita Brno, s., ISBN [9] NETT, A.; DRAŠTÍK, A.; ZEZULOVÁ, J.; FRYŠTÁK, M. Trestní právo procesní, Brno, Masarykova univerzita Brno, s., ISBN [10] POSLUCH, M.; CIBULKA, Ľ. Štátné právo Slovenskej republiky. Šamorín: Heuréka, s. ISBN [11] PLUNDR, O. Organizace justice a prokuratury. Praha, Orbis, s., ISBN [12] RÚŽIČKA, M. Veřejná žaloba a orgány konající přípravné řízení v ČR. Praha: C.H. Beck. 745 s. ISBN [13] SVÁK, J. Organizácia a činnost orgánov ochrany práva. Bratislava: Vydavatelské oddělení Právnické fakulty UK ISBN [14] ŠÁMAL, P.; NOVOTNÝ, F.; RÚŽIČKA, M.; VONDRUŠKA, F.; NOVOTNÁ, J. Přípravné řízení trestní. Praha: C.H.Beck, s. ISBN [15] TOMANCOVÁ, J. et al. Základy práva (nejen pro školy). Boskovice/Brno: František Šalé ALBERT, 2007, s. 360, ISBN [16] VLČEK, E. Dějiny trestního práva v českých zemích a v Československu. Brno: Masarykova univerzita. 67 s. ISBN [17] ŽATECKÁ, E. Trestní právo hmotné a procesní. Multimediální učební text. Brno: Masarykova univerzita. 107 s. ISBN [18] ŠÁMAL, P. K pojmu trestného činu a souvisejícím otázkám v novém trestním zákoníku, In Trestněprávní revue, 2009, 5, s [19] VÁLKOVÁ, H.; SOTOLÁŘ, A. Restorativní justice trestní politika pro 21. století? In Trestní právo, 2000, č. 1, str [20] Ústavní zákon č. 1/2003 Sb. Ústava České republiky. [21] Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon. [22] Zákon č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním. [23] Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník 25

24 26

25 2 Základy trestní odpovědnosti Obsah kapitoly 2.1 Co budete vědět po prostudování této kapitoly? 2.2 Klíčová slova 2.3 Trestní odpovědnost 2.4 Trestný čin 2.5 Třídění trestných činů Přečiny a zločiny Pokračující a trvající trestné činy Úmyslné a nedbalostní trestné činy Komisivní a omisivní trestné činy 2.6 Skutková podstata trestného činu Protiprávnost trestného činu Objekt trestného činu Objektivní stránka trestného činu Subjekt Subjektivní stránka trestného činu Omyl v trestním právu 2.7 Vývojová stádia trestného činu Příprava Pokus 2.8 Pachatelství, spolupachatelství, účastenství na trestném činu 2.9 Okolnosti vylučující protiprávnost činu Nutná obrana Krajní nouze Oprávněné užití zbraně Svolení poškozeného Přípustné riziko 2.10 Okolnosti způsobující zánik trestnosti činu 2.11 Souběh, recidiva 2.12 Samostatná práce studenta 2.13 Otázky 2.14 Shrnutí 2.15 Literatura 2.1 Co budete vědět po prostudování této kapitoly? Po prostudování této kapitoly budete vědět: co je trestný čin, bipartice trestných činů, přečiny a zločiny, co je pokračující trestný čin, co je skutková podstata trestného činu co jsou vývojová stádia trestného činu příprava a pokus trestného činu co je trestná součinnost spolupachatelství a účastenství na trestného činu co znamenají okolnosti vylučující protiprávnost činu m.j. nutná obrana co znamenají okolnost způsobující zánik trestnosti činu. 27

26 2.2 Klíčová slova Trestný čin, přečin, zločin, bipartice, pokračující trestný čin, skutková podstata trestného činu, protiprávnost, objekt, objektivní stránka, subjekt, subjektivní stránka, vývojová stádia trestného činu, příprava, pokus, trestná součinnost, spolupachatelství, účastenství, organizátorství, návod a pomoc, okolnosti vylučující protiprávnost, nutná obrana, krajní nouze, okolnosti způsobující zánik trestnosti činu, promlčení. 2.3 Trestní odpovědnost Trestní odpovědností se rozumí povinnost strpět sankci stanovenou v trestním zákoně za spáchaný trestný čin. 22 Základem trestní odpovědnosti je spáchání trestného činu. Trestní odpovědnost tedy znamená následnou sankční reakci státní moci na spáchaný trestný čin. Trestní odpovědnost si lze představit tak, že se skládá ze dvou elementů z trestného činy a z trestněprávních sankcí. Pokud pachatel spáchá trestný čin je povinen snést trestněprávní sankce (tresty, ochranná opatření). Trestněprávní odpovědnost je: individuální, neboť se týká jen konkrétní fyzické osoby, subjektivní, neboť je založena na zavinění. 2.4 Trestný čin Klíčovým pojmem trestního práva hmotného je pojem trestný čin. Trestní zákoník publikovaný pod č. 40/2009 Sb., zásadním způsobem mění definici toho, co je trestný čin. Nově se s účinností od uplatňuje formální definice trestného činu. Do této doby byl ve starém trestním zákoně č. 140/1961 Sb. definován trestný čin materiálněformálně. Trestní zákon byl původně definován v 3 odst. 1 trestního zákona jako: pro společnost nebezpečný čin, jehož znaky jsou uvedeny v zákoně. Pro společnost nebezpečný čin Slova pro společnost nebezpečný čin představovala materiální znak trestné činu. Slova jehož znaky jsou uvedeny v zákoně představovala formální znak trestného činu. Jestliže byl dán jako materiální znak, tak i znak formální jednalo se o trestný čin. Tedy jestliže se jednalo o čin pro společnost nebezpečný a současně znaky tohoto činu byly uvedeny v trestním zákoně, jednalo se o trestný čin. Oba znaky, jak materiální, tak i formální se vyžadovaly k posouzení jednání jako trestného činu. Jestliže jeden ze znaků chyběl (lhostejno, zda znak materiální, nebo formální) nešlo o trestný čin. Tato definice trestného činu byla s účinností od zcela změna. Trestný čin je nově definován v 13 odst. 1 trestního zákoníku. Podle tohoto ustanovení trestným činem je protiprávní čin (který trestní zákon označuje za trestný) a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně. Trestný čin a jeho definiční znaky Trestný čin má tedy 2 definiční znaky: jde o protiprávní čin, (označený trestním zákoníkem za trestný čin) znaky tohoto činu musí být uvedeny v zákoně. 22 ŽATECKÁ, E. Trestní právo hmotné a procesní. Obecná část, s

27 Z uvedeného tedy vyplývá, že definice trestného činu je uvedena čistě formálně. Nikde se již nehovoří o společenské nebezpečnosti a tedy o tzv. materiálním znaku. Hovoří se tedy jen o formálních znacích trestného činu. Tuto naznačenou změnu trestního zákoníku jeho autoři zdůvodnili tím, že zakotvení formální definice trestního zákoníku bylo vedeno snahou o zvýšení jednotnosti při výkladu a aplikaci trestního zákoníku a k posílení rovnosti lidí před zákonem. 23 Lze tedy pro účely této učební pomůcky dospět k následující definici trestného činu. Trestný čin je protiprávní čin, označený trestním zákoníkem za trestný čin, jehož znaky jsou uvedeny v trestním zákoníku. Jediný zákon, který totiž označuje činy za trestné a který obsahuje znaky trestných činů je trestní zákoník č. 40/2009 Sb. V žádném jiném zákoně a samozřejmě ani v jiném právním předpise nejsou uvedeny trestné činy, jen pouze v samotném trestním zákoníku. Výčet všech trestných činů je tedy proveden výlučně a pouze v samotném trestním zákoníku. Toto bývá někdy označováno za určitou specifiku českého trestního práva hmotného, neboť ve světě jsou známy i právní řády, kde jsou trestné činy uvedeny i v jiných zákonech, než pouze ve vlastním trestním zákoně. 24 WWW el.cz/zakony/zakonc sbtrestni-zakonik/ Avšak ustanovení 13 odst. 1 trestního zákoníku podávající definici trestného činu je nutno dávat do souvislostí s 12 odst. 2 trestního zákoníku. Ne každý protiprávní čin, jehož znaky jsou uvedeny v trestním zákoníku je totiž trestný čin. Je nutno zohlednit zásadu subsidiarity trestní represe. Je nutno posoudit, zda společenská škodlivost není takového charakteru, že postačí uplatnění jiných právních předpisů a ne přímo uplatnění trestního zákoníku. Připomeňme si zásadu subsidiarity trestní represe nebo zásadu trestního práva jako ultima ratio, jako krajního prostředku ochrany zákonností, zmíněnou v úvodu učební pomůcky. Zásada subsidiarity trestní represe je vyjádřena v 12 odst. 2 trestního zákoníku. Trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu. To znamená, že pokud půjde o případ na spodní hranici trestní odpovědnosti a společenská škodlivost bude taková, že postačí uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu, nepůjde o trestný čin, i když se bude jednat o protiprávní čin označený trestním zákoníkem za trestný, jehož znaky jsou uvedeny v trestním zákoníku. Jiným právním předpisem lze označit například zákon o přestupcích (č. 200/1990 Sb). Tento výklad lze doplnit následujícím konkrétním případem. Vztah trestného činu a přestupku V souvislosti s definicí trestného činu je nutno provést srovnání trestného činu s přestupkem. Zde se projevuje návaznost trestního práva ke správnímu právu. Přestupek je pojem správního práva. Pro vymezení vztahu trestný čin přestupek použijeme následující kritéria. Kritérium: zákonné vymezení. trestný čin je protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který Kritéria pro vymezení vztahu trestný čin a přestupek 23 ŚÁMAL, P. K pojmu trestného činu a souvisejícím otázkám v novém trestním zákoníku, s ŠÁMAL, P. Vystoupení na semináři - Rekodifikace trestního práva hmotného, v Kroměříži

28 vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně, ( 13 odst. 1 trestního zákoníku), přestupek je zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v tomto nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů anebo o trestný čin ( 2 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích). Kritérium: zavinění. k trestní odpovědnosti za trestný čin je třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li trestní zákon výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti ( 13 odst. 2 trestního zákoníku), k odpovědnosti za přestupek postačí zavinění z nedbalosti, pokud, nestanoví-li zákon výslovně, že je třeba úmyslného zavinění ( 3 zákona o přestupcích). Kritérium: věk k trestní odpovědnosti se vyžaduje věk 15 let ( 25 trestního zákoníku), k odpovědnosti za přestupek se vyžaduje věk 15. let ( 5 odst. 1 zákona o přestupcích). Kritérium: vývojová stádia podle trestního zákoníku je trestná příprava a pokus (za podmínek 20, 21 trestního zákoníku), podle zákona o přestupcích není trestná příprava, pokud je trestný jen u přestupků proti majetku podle 50 zákona o přestupcích, Kritérium: kdo rozhoduje o trestném činu rozhoduje soud o přestupku rozhoduje správní orgán. 2.5 Třídění trestných činů V trestněprávní teorii jsou trestné činy třídy podle různých hledisek. K základnímu třídění náleží následující členění. Základní členění trestných činů je členění na: přečiny a zločiny. Vedle toho se rozlišuje ještě rozčlenění zločinů na další kategorii na tzv. zvlášť závažné zločiny. Další členění trestných činů představuje členění na: úmyslné trestné činy a nedbalostní trestné činy, pokračující a trvající trestné činy, poruchové a ohrožovací trestné činy, omisivní a komisivní trestné činy Přečiny a zločiny Rozčlenění trestných činů na přečiny a zločiny je novinkou, kterou přinesl nový trestní zákoník č. 40/2009 Sb. Dřívější právní úprava toto členění trestných činů neznala a vycházela z jediného typu činu soudně trestného, kterým byl trestný čin. Takový stav se nazýval monoparticí. 30