Lokální rozvoj na Šumavě

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Lokální rozvoj na Šumavě"

Transkript

1 Lokální rozvoj na Šumavě Závěrečná publikace shrnující výsledky projektu Analýza vývoje Národního parku Šumava za období uplynulých 15 let RNDr. Radim Perlín Doc. RNDr. Ivan Bičík, CSc. Vydala Správa NP a CHKO Šumava v roce 2010

2

3 Publikace byla vypracována s podporou projektu Analýza vývoje Národního parku Šumava za období uplynulých 15 let a s podporou výzkumného záměru č. MSM Geografické systémy a rizikové procesy v kontextu globálních změn a evropské integrace, podpořeného Ministerstvem výchovy, mládeže a tělovýchovy. Autoři děkují za poskytnutou podporu. Recenzenti: Prof. RNDr. Bedřich Moldan, CSc. Centrum pro otázky životního prostředí UK Ing. František Krejčí ředitel Správy NP a CHKO Šumava Věnováno mé babičce paní Věře Šindelářové roz. Šafhauserové, která svoje dětství a mládí prožila v Kašperských Horách a pro kterou byla Šumava vždy měřítkem krásy a harmonie. Radim Perlín

4 Lokální rozvoj na Šumavě Obsah 4 1 Předmluva 12 2 Úvod 14 3 Aktéři územního rozvoje 16 4 Historický vývoj 20 5 Cíle studie 26 6 Obyvatelstvo, osídlení Vývoj obyvatelstva Migrace obyvatelstva Závěry 44 7 Bydlení Srovnání úrovně bydlení Srovnání vývoje domovního a bytového fondu v obcích NP a CHKO Šumava a okresech v letech Srovnání obcí ležících ve vymezeném území NP a CHKO Šumava Závěry 50 8 Druhé bydlení v NP a CHKO Šumava Vývoj druhého bydlení Základní regionální charakteristiky druhého bydlení Lokální rozdíly v druhém bydlení Závěry 55 9 Cestovní ruch a rekreace Cestovní ruch v chráněných územích Šumava turistický cíl Závěry Doprava v Národním parku Šumava Rešerše dostupných pramenů a literatury Shrnutí zjištěných poznatků Souvislosti a dopady rozvoje cestovního ruchu na území NP Šumava Ochrana kulturního dědictví zájmového území Definice termínu kulturní dědictví Kulturní dědictví na Šumavě Kulturní památky regionálního a nadregionálního významu Závěry Občanská vybavenost a technická infrastruktura Přehled dosavadních prací a využitelných databází Závěry Hodnocení ekonomického potenciálu Úvod 110

5 13.2 Metodický postup Výsledky Závěry EX-ANTE Analýza - Ekonomický audit Struktura veřejné správy Daňová výtěžnost obcí Dotační politika Kompetence v oblasti usměrňování lokálního rozvoje Postavení obcí v NP Šumava Územní plán Strategické dokumenty Spolupráce obcí Bilaterální a trilaterální spolupráce Úvod Bilaterální a trilaterální spolupráce Identifikace klíčových témat Hodnocení klíčových témat řešiteli Vyhodnocení klíčových témat ze strany lokálních expertů Rozdíly v hodnocení klíčových témat ze strany řešitelů a lokálních expertů Návrh strategického zaměření Cíl: Spolupráce a podpora aktérů veřejné správy Cíl: Rozvoj lidských zdrojů Cíl: Cestovní ruch Cíl: Doprava na Šumavě Závěrečná poznámka Závěr Operativně institucionální doporučení Rozvojová doporučení Literatura 184 5

6 Lokální rozvoj na Šumavě Seznam tabulek, obrázků a grafů 6 Seznam tabulek tab. 1 Vývoj podílů regionu Šumava na obyvatelstvu vybraných jednotek tab. 2 Index stáří vybraných územních jednotek tab. 3 Charakteristiky věkového složení obcí regionu Šumava tab. 4 Složení obyvatelstva regionu Šumava a vybraných územních jednotek podle dokončeného vzdělání tab. 5 Složení obyvatelstva obcí regionu Šumava podle dokončeného vzdělání tab. 6 Složení obyvatelstva obcí regionu Šumava podle vybraných národností tab. 7 Podíl věřících obyvatel v regionu Šumava a vybraných územních jednotkách (2001) tab. 8 Podíl narozených v obci trvalého pobytu ve vybraných územních jednotkách tab. 9 Obce regionu Šumava - podíl narozených v obci trvalého pobytu tab. 10 Migrační salda regionu Šumava a vybraných územních jednotek tab. 11 Migrační bilance podle důvodů stěhování ( ) tab. 12 Migrační bilance podle dokončeného vzdělání ( ) tab. 13 Migrační bilance podle věkového složení ( ) tab. 14 Dojížďka do zaměstnání a do škol regionu Šumava tab. 15 Úroveň vybavení některými zařízení občanské a technické infrastruktury tab. 16 Změny občanské vybavenosti a technické infrastruktury obcí NP a CHKO Šumava mezi léty 1991 a 2005 tab. 18 Struktura všeobecné veřejné správy tab. 19 Stanovená výše koeficientů v období podle zákona 243/2000 Sb. tab. 20 Rozdíl daňových příjmů po novele zákona o RUD od tab. 21 Přehled příjmů obcí na území NPŠ tab. 22 Srovnání příjmové části rozpočtu obce Petrovice I (2008) tab. 23 Přehled dotačních prostředků pro obce na území NPŠ za období tab. 24 Podpora prostřednictvím SFŽP pro projekty obcí tab. 25 Rozdělení poskytovaných prostředků podle příjemců tab. 26 Čerpání prostředků v rámci programu INTERREG III A

7 tab. 27 Srovnání intenzity dotačních proudů na území NPŠ a sousedních okresů tab. 28 Vybrané socioekonomické ukazatele tab. 29 Přehled zpracované územně plánovací dokumentace tab. 30 Účast obcí v mikroregionálních svazcích obcí (širší zázemí) tab. 31 Souhrnné hodnocení klíčových témat zpracovateli tab. 32 Klíčová témata v oblasti správy tab. 33 Klíčová témata v oblasti složek přírodního prostředí tab. 34 Klíčová témata v oblasti cestovního ruchu tab. 35 Nejvýznamnější témata tab. 36 Klíčová témata navržená skupinou místních expertů tab. 37 Doplnění témat tab. 38 Základní hodnocení místních expertů tab. 39 Podrobné hodnocení klíčových témat tab. 40 Klíčová témata podle místních expertů tab. 41 Další identifikovaná výrazná témata rozvoje NP Šumava Seznam obrázků obr. 1 Vymezení řešeného území obr. 2 Zaniklá sídla obr. 3 Hustota zalidnění podle obcí obr. 4 Vývoj počtu obyvatel obr. 5 Index stáří v obcích obr. 6 Vzdělanostní struktura obr. 7 Podíl rodáků obr. 8 Intenzita migračního salda obr. 9 Vývoj kvality bytového fondu obr. 10 Změny v počtu potenciálních rekreantů v objektech druhého bydlení obr. 11 Změny počtu potenciálních rekreantů obr. 12 Potenciál kulturního subsystému cestovního ruchu obr. 13 Typy kulturního subsystému potenciálu cestovního ruchu obr. 14 Potenciál přírodního subsystému cestovního ruchu obr. 15 Typy přírodního subsystému potenciálu cestovního ruchu obr. 16 Typy celkového potenciálu cestovního ruchu obr. 17 Celkový potenciál cestovního ruchu obr. 18 Potenciální rekreační plochy obr. 19 Počet rekreačních a turistických lůžek na km 2 obr. 20 Podnikatelská aktivita v cestovním ruchu obr. 21 Zaměstnanost v cestovním ruchu 7

8 Lokální rozvoj na Šumavě obr. 22 Turisticko-rekreační zatížení území obr. 23 Funkční typologie středisek cestovního ruchu obr. 24 Kapacita a vybavenost lyžařských středisek obr. 25 Lyžařské trasy na Šumavě obr. 26 Počet památek zapsaných v seznamu nemovitých kulturních památek obr. 27 Registrovaná míra nezaměstnanosti v obcích hodnoceného území obr. 28 Typologie územních plánů obcí obr. 29 Dobrovolné registrované svazky obcí obr. 30 Euroregion Bayerischer Wald-Šumava-Mühlviertel Seznam grafů Graf 1. Vývoj počtu obyvatel v obcích na Šumavě Graf 2. Vývoj počtu domů v obcích na Šumavě Graf 3. Vývoj míry nezaměstnanosti v hodnoceném území 8

9 9

10 Lokální rozvoj na Šumavě Seznam spolupracovníků Hlavní řešitelé Radim Perlín, Přírodovědecká Fakulta UK, hlavní řešitel projektu, koordinace projektu Ivan Bičík, Přírodovědecká Fakulta UK, koordinace projektu, využití území Řešitelé Jan Baxa, Přírodovědecká fakulta UK, nemotorová doprava Zdeněk Čermák, Přírodovědecká Fakulta UK, obyvatelstvo a osídlení Pavel Csank, Přírodovědecká fakulta UK, podnikání, zaměstnanost Dana Fialová, Přírodovědecká Fakulta UK, cestovní ruch a rekreace Tomáš Havlíček, Přírodovědecká fakulta UK, bilaterální a přeshraniční spolupráce Zdeněk Kučera, Přírodovědecká Fakulta UK, přírodní dědictví, kulturní dědictví, Plán péče NP Šumava Silvie Kuldová, Přírodovědecká Fakulta UK, přírodní dědictví, kulturní dědictví Alena Matušková, Západočeská univerzita, Plzeň, občanská a technická infrastruktura Miroslav Marada, Přírodovědecká Fakulta UK, přírodní dědictví, dopravní infrastruktura Marie Novotná, Západočeská univerzita Plzeň, zemědělství Veronika Nožičková, Přírodovědecká fakulta UK, bydlení, druhé bydlení Michal Pokorák, Přírodovědecká fakulta UK, analýza databáze předkladatelů projektů Jindřiška Staňková, Ústav pro životní prostředí PřF UK, turistický ruch a návštěvnost Michal Schneider, Katedra geoinfomatiky PřF UK, analýza snímků Landsat, kartografické podklady Jan Šatra, Přírodovědecká fakulta UK, nemotorová doprava Karel Turek, Přírodovědecká fakulta UK, bydlení, druhé bydlení Petr Zahradník, Česká spořitelna a.s. expert, Socioekonomická analýza regionu CCB a.s. Czech Credit Bureau, IRating obcí 10

11 11

12 Lokální rozvoj na Šumavě 1 Předmluva Tento rozsáhlý text vychází v době horké diskuse o Národním parku Šumava. Dominuje jí otázka kůrovce, který se v posledních letech a zejména měsících na Šumavě velmi rozmnožil a poškodil rozsáhlé části parku. Diskuse jsou často vedeny velmi emotivně a jen zřídka přispívají k hledání konstruktivních řešení. Text, který máte před sebou, má naopak poskytnout objektivní informaci o vývoji parku od jeho vzniku až téměř do současnosti. Vytkl si za cíl předložit informace, které budou obecně použitelné pro rozhodování o dalším směřování parku. Mají to být informace, které jsou policy relevant, avšak nikoliv policy prescriptive. To znamená, že nechce žádná rozhodnutí předjímat, doporučovat či naznačovat, nýbrž poskytnout takové podklady, aby rozhodnutí mohla být činěna co nejlépe. Materiál předkládá rozsáhlou analýzu vývoje Národního parku Šumava mezi lety 1990 až let je doba dosti dlouhá na to, aby mohl být zachycen vývoj a jeho nejrůznější trendy. Analýza jasně ukazuje, jak vznik parku a jeho provozování v následujících letech výrazně ovlivnily celé území dnešního Národního parku Šumava i nejblíže přilehlé oblasti. Analýza byla zadána Národním parkem Šumava ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí. Důležitou roli hrála expertní skupina pro rozvoj v oblasti Šumavy, kterou zřídili společně hejtmani Jihočeského a Plzeňského kraje. Studie byla zadána v roce 2007 a ve výběrovém řízení byl vybrán kolektiv Přírodovědecké fakultu UK v Praze, konkrétně katedra sociální geografie a regionálního rozvoje. Práce probíhaly ve spolupráci s celou řadou dalších institucí, zejména rozsáhlá spolupráce probíhala s Českou zemědělskou univerzitou. Na práci se rovněž podíleli místní experti a starostové mnoha obcí. Tato účast lidí, kteří v oblasti parku žijí a pracují, byla mimořádně důležitá. Významnou roli hrál rovněž řídící výbor celého projektu, ve kterém byly zastoupeny obce, vedení Národního parku Šumava, zástupci kraje, regionální rozvojové agentury, experti zejména z Jihočeské univerzity a to celé bylo koordinováno zmíněnou expertní skupinou. Práce byly ukončeny v roce 2008 a poté byl celý materiál velmi důkladně oponován již zmíněnou expertní skupinou, několikrát doplňován a upravován podle četných připomínek. Analýza zmiňuje i hluboké přeměny Šumavy, kterými toto území prošlo za posledních přibližně 60 let. Situace se několikrát dramaticky změnila, nejdříve s začátkem II. světové války a s hromadným vysídlením českého obyvatelstva, potom po válce naopak odešli Němci. Po velmi krátkém poválečném období, kdy se objevili noví obyvatelé z českého vnitrozemím, se téměř celého území zmocnili vojáci a postupně došlo k rozsáhlému vylidnění celého území. Po této stránce není dnešní situace příliš rozdílná ve srovnání s tím co bylo těsně před vznikem parku po pádu totalitního režimu v listopadu Analýza vývoje parku přináší mno- 12

13 ho zajímavých zjištění. Nezakrývá, že v současné době zde existuje celá řada významných problémů, které se jen velmi těžko řeší. Důvodů pro obtíže je jistě mnoho, ale podle mého názoru mezi vůbec nejzásadnější patří nedostatek důvěry a spolupráce mezi obcemi na straně jedné a vedením Národního parku Šumava na straně druhé. Bylo by příliš jednoduché říci: to je v lidech. Samozřejmě, kdyby se park nestaral převážně jen o přírodní prostředí a tomu podřizoval většinu svých aktivit, kdyby na druhé straně obce méně preferovaly krátkodobé zájmy před dlouhodobými perspektivami, kdyby zkrátka lidé byli dokonalí tvorové, jistě by všechno bylo ideální. Jsem však přesvědčen o tom, že mezi důležité příčiny současných sporů zásadních nesouladů, které se projevují v mnoha oblastech, v neposlední řadě v názorech na to, jak je třeba bojovat s kůrovcem, pramení rovněž ve velké míře z institucionálních nedostatků. Zejména mám na mysli náš právní řád, ve kterém jsou v této souvislosti mimořádně důležité dva zákony. Totiž zákon č. 114 o ochraně přírody a krajiny, podle kterého byl park zřízen, a na druhé straně zákon o obcích, které jsou odpovědny a pověřeny pečovat o všestranný rozvoj svého území včetně péče o přírodní a životní prostředí. Možná by se předložené analýzy dalo využít k tomu, aby se důkladně a promyšleně připravil nový zákon, který by byl věnován specificky Národnímu parku Šumava a který by překlenul stávající rozpory. Předpokladem pro úspěch však není jenom dostatek objektivních a dobrých podkladů, ale především aktivní účast všech hlavních hráčů abych užil terminologie předkládané analýzy kteří by měli zmíněný zákon připravovat od samého počátku společně. Všichni zúčastnění zástupci vedení obcí, občanů, odborníci ve vedení parku, představitelé podnikatelů a další včetně nevládních organizací by měli pracovat ve vzájemné důvěře a s pocitem, že to co připravují, je skutečně jejich, že výsledkem bude jejich vlastní dílo. Nedovedu si představit, že nějaký jiný přístup a postup by mohl vést k úspěchu. Bedřich Moldan 13

14 Lokální rozvoj na Šumavě 2 Úvod Předložená publikace vychází z výsledků projektu Analýza vývoje Národního parku Šumava (NP Šumava) za uplynulých 15 let, který byl zadán Správou NP a CHKO Šumava (dále jen správa NPŠ). Projekt byl zadán a zpracován v letech a po dokončení byl předložen k odbornému posouzení jak představitelům odborné veřejnosti, tak také představitelům veřejné správy na území NP Šumava. Cílem projektu bylo pokusit se shrnout jednotlivé změny, ke kterým došlo na území NP Šumava po vyhlášení NP v roce 1991 a upozornit na dílčí rozpory nebo problémy, které mohlo vyhlášení a působnost NP přinést. Projekt byl zaměřen jak na hodnocení změn v přírodní sféře, tak i na hodnocení změn v sociálně ekonomickém prostředí. Tato publikace vychází z úplného znění závěrečné zprávy projektu, která je včetně příloh k dispozici na správě NP Šumava jak v tištěné, tak i v digitální verzi. Projekt i postup práce vznikl na základě diskuze pověřeného zpracovatele Přírodovědecké fakulty UK jak s pracovníky správy Národního parku Šumava, tak také se starosty obcí v Národním parku Šumava a dalšími představiteli veřejné správy i zástupci podnikatelské sféry. Analýza představuje souhrnný kompilační dokument, který se na základě dostupných zdrojů a informací o vývoji na území Národního parku Šumava shrnuje jednotlivé klíčové změny, ke kterým vyhlášením došlo. Právě vznik materiálu na základě kvalitativní analýzy již publikovaných nebo známých výsledků a jejich kompilace do jednoho dokumentu je současně předností i problémem tohoto textu. Jako přednost považujeme postavení zpracovatele, týmu převážně Přírodovědecké fakulty UK v Praze, který měl možnost z jistého odstupu a aniž by byl zapojen do běžných rozhodovacích procesů v regionu zhodnotit jednotlivé procesy, trendy a problémy, ke kterým na území NP Šumava došlo a dochází. Výhoda odstupu od každodenních problémů v NP Šumava byla na druhou stranu zatížena neúplným pohledem na některé dílčí problémy a faktory, které také ovlivňovaly vývoj jak přírodní, tak sociální sféry na území NP Šumava. Dalším významným faktorem, který znesnadňuje souvislý monitoring jednotlivých změn na území NP Šumava je obrovská roztříštěnost informačních zdrojů o změnách a procesech, ke kterým na území NPŠ dochází. Na jedné straně je území NP jedinečným a také hojně využívaným územím pro velmi rozmanitou badatelskou činnost v oblasti přírodního prostředí a současně na území NPŠ dochází po pádu železné opony k nárůstu sociálních aktivit obyvatel a návštěvníků a velkému rozvoji mimořádného rekreačního využití krajiny. Rozpor mezi velmi zachovalou přírodní sférou a nutností jejího podrobného poznání a ochrany a požadavky na rozvoj sociálně ekonomických aktivity na území NP Šumava je průvodním jevem celého vývoje NP Šumava od jeho založení. Současné uvolnění hranice v rámci Schengenského prostoru logicky vedlo ke změně 14

15 funkce donedávna střežené hranice striktně oddělující obyvatele na obou stranách na prostor setkávání a kontaktů. Předložená publikace je zaměřena na hodnocení především socioekonomických změn na území NP Šumava. Při sledování změn ve vývoji počtu obyvatel, ekonomických činností nebo postavení orgánů veřejné správy je nutné jasně oddělit na jedné straně obecné politické, sociální a ekonomické změny, ke kterým došlo na celém území České republiky a specifické změny, které jsou vyvolány nebo akcelerovány územím NP Šumava. I když je toto oddělení metodicky velmi obtížné, bylo ambicí autorů oddělit oba tyto procesy a pokusit se zařadit jejich příčiny, důsledky a souvislosti do obecného socioekonomického rámce. Cílem publikace je předložit odborné veřejnosti, představitelům veřejné správy, Správě NP Šumava i dalším zájemcům o problematiku Šumavy ucelený pohled na předpoklady a omezení územního rozvoje na Šumavě z pohledu nezávislých vnějších expertů. Autoři jsou si vědomi jednotlivých často protichůdných zájmů aktérů územního rozvoje, ale zachovávají odstup od dílčích nebo partikulárních zájmů územního rozvoje. Autoři také pokládají za nutné zdůraznit, že od počátku zadáními byli velmi dobře vědomi, že území NP Šumava je území v němž se střetávají názory na lokální a regionální rozvoj a ochranu přírody několika skupin aktérů. Jejich zájmy jsou ale velmi odlišné. Jakkoliv dobře řešená analýza a snaha o objektivní hodnocení vždy naráží na silné odpůrce některých skupin aktérů. S tímto vědomím vznikalo jak zadání publikace tak i její jednotlivé části. Práce sleduje území NP Šumava, které je vymezeno na základě fyzicko-geografických prvků a nesleduje administrativní hranice, za které jsou k dispozici databázové zdroje. Proto řešitelé při hodnocení změny na území NP Šumavy a důsledků vyhlášení NP Šumava v roce 1991 uvažovali jako hlavní řešené území správní obvody obcí, které leží na území buď NP Šumava nebo leží na území CHKO Šumava. Vzhledem k tomu, že ale dopad některých činností nebo aktivit, které se odehrávají na území NP Šumava je v regionálním pohledu mnohem širší, pro některá hodnocení jsme sledovali i širší zázemí Šumavy. Obr. 1. Vymezení řešeného území. 15

16 Lokální rozvoj na Šumavě 3 Aktéři územního rozvoje Již od roku 1991 existuje Národní park Šumava. Od počátku jeho vyhlášení existují velmi rozdílné pohledy na jeho existenci, na funkce, které má na území parku plnit, na metody ochrany přírody v jedinečné Šumavě a v neposlední řadě i na možnosti rozvoje území NP Šumava. Každý aktér lokálního rozvoje, který se k těmto nastíněným problémům vyjadřoval, má na věc rozdílný názor a vyslovené názory nebo stanoviska nepochybně odrážejí pozici a zkušenost diskutujícího. Aktéry definujeme jako jak institucionální tak i jako neformální osobnosti a skupiny, které se vymezují k jednotlivým aspektům lokálního (regionálního) rozvoje (Blažek a Hampl, 2009). Aktéry lokálního rozvoje na území NP Šumava lze rozdělit na několik skupin podle jejich vztahu řešenému problémy a podle způsobu jejich organizace. Na jedné straně existují institucionalizovaní, formální aktéři lokálního a regionálního rozvoje, kam například na území NP Šumava patří Správa NP Šumava nebo představitelé veřejné správy jak na krajské tak i lokální úrovni. Mezi neformální aktéry patří na jedné straně zástupci různých ekologických aktivit, ale také místní podnikatelé, kteří hájí svoje partikulární zájmy v území. Aktéry je také možné podle Blažka a Hampla hierarchicky diferencovat podle jednotlivých řádovostních úrovní od mikroúrovně až po makro (národní) úroveň a podle míry komplexity jejich zájmů od partikulárních, dílčích zájmů až po komplexní zájmy v území. V tomto nadmíru atraktivním území se pohybuje hodně skupin hráčů s odlišnými představami o funkcích jak NP, tak i jeho ochranné bariéry - CHKO. Těmito hráči máme na mysli zájmové skupiny, které oprávněně v území reprezentují svoje osobní či skupinové cíle a mají zájem na prosazení vlastní vize rozvoje řešeného území. Velmi významným aktérem v území je bezpochyby správa NPŠ a CHKO, která je jednoznačně orientovaná na ochranu přírodních atraktivit, které území charakterizují, logicky je upřednostňuje již ze své funkce a ostatní případné funkce území a jejich prosazování vnímá často jako zásah do vlastního hájemství. Je zřetelné, že celkově výrazně zelená orientace velké skupiny hráčů v území není zcela jednotná a vytváří se dílčí skupiny a jednotlivci a mezi nimi existují určité názorové rozdíly. Výkon činností i vlastní priority Správy NPŠ se nepochybně mění v závislosti na změnách na Ministerstvu životního prostředí a při jisté míře generalizace lze najít paralelu mezi jednotlivými vládami a řediteli Správy NPŠ. První liberální období v 90. letech s relativně slabým resortem ŽP reprezentuje lesnicky orientovaný ředitel Ivan Žlábek (ředitel v období do 2003), sociálně demokratické období vlády může být spojováno s biologicky zaměřeným ředitelem Aloisem Pavličkem ( ) a po změně politické orientace vlády dochází také ke změně ředitele Správy NPŠ a do funkce nastupuje ředitel František Krejčí (2006), 16

17 který deklaruje svoji otevřenost vůči představitelům obcí. Druhá skupina hráčů v území jsou představitelé organizací a firem pečujících o lesní plochy, které analyzovanému území dominují, a tyto plochy případně obhospodařují. Tato skupina hráčů je vzhledem ke státnímu vlastnictví většiny lesů v území poměrně silná a určitými vazbami propojená s těžařskými, zpracovatelskými a dopravními firmami, které představují silnou lobbistickou skupinu v zájmovém území. V prvním období existence NP Šumava by bylo pravděpodobně těžké odlišit první a druhou skupinu hráčů v území. Svými záměry se pokouší ovlivňovat způsob řízení a rozhodování vedení NPŠ a formuluje nejviditelnější mediální konflikt Šumavy spojený s řešením kůrovcové kalamity a plošným odumíráním lesů v některých partiích. Třetí skupinu hráčů v území tvoří zastupitelstva a především starostové obcí, které v NPŠ a v omezené míře i širším zájmovém území CHKOŠ reprezentují především zájmy bydlícího obyvatelstva, případně se snaží podporovat některé podnikatelské záměry v území, z nichž by mohly obce vytěžit určité výhody (pracovní místa, investice do infrastruktury, větší přísun turistů atd.). Také zde není tato skupina hráčů zcela jednotná, občasné odchylky od jednotného stanoviska reprezentujícího zájmy této skupiny vznikají jako důsledek jednak specifických záměrů obcí (investorů, nebo osob navázaných na jednotlivé typy investorů) a jednak určitou obměnou politické struktury zastupitelstev a jejich vazeb na možné zdroje peněz především z centra. Typickým přestavitelem konfliktů, které reprezentují tuto skupinu hráčů jsou projekty vedoucí ke zvýšení atraktivity a návštěvnosti některých částí Šumavy (rekreační areál Zvonková, lyžařské sjezdové areály apod.) Čtvrtou skupinu hráčů tvoří vlastní podnikatelé, kteří vytváří relativně nesourodou skupinu jak místních, ale převážně vnějších hráčů s různou intenzitou jak investičních záměrů, tak i schopností je realizovat a kapacity zainteresovat do svých cílů další hráče (především zastupitele obcí). Do této skupiny patří především majitelé jednotlivých hotelů a penzionů nebo majitelé dalších zařízení pro cestovní ruch, kteří navrhují zvýšení kapacity jednotlivých sítí a zlepšení podmínek pro další rozvoj jejich podnikání. Na rozdíl od předcházejících skupin hráčů, tato skupina se zaměřuje na spíše lokální projekty a vytváří a případně i řeší lokální rozpory při budoucím využití území. Bez ohledu na to, zda-li žijí nebo nežijí na území NP, jsou schopni vytvářet významné nátlakové či lobbyistické skupiny. Pátou skupinu hráčů tvoří menší, nicméně lobbisticky dobře fungující skupinky převážně bydlících obyvatel, kteří setrvávají na svých pozemkových a jiných právech a neumožňují jiné funkce území, které by dané obci přinesly celkově významnější hospodářský efekt. Zde máme na mysli především myslivecké organizace propojené s majiteli pozemků, kteří hájí svá 17

18 Lokální rozvoj na Šumavě práva například proti investicím do lanovky a sjezdovky a tím většího přílivu rekreantů do území apod. Nicméně jejich možnosti ovlivňovat vývoj funkcí v území oproti výše uvedeným či nejmenovaným skupinkám hráčů či jednotlivých hráčů jsou již poměrně slabší, protože jsou mnohem hůře institucionálně formovány. S touto skupinou se částečně ve svých zájmech překrývá skupina aktérů, kteří v dotčeném území či jeho blízkosti vlastní chalupu či chatu využívanou pro individuální rekreaci. Jejich hlavním cílem je zajištění nerušené rekreace, tedy de facto zachování statu quo. Všechny výše diskutované skupiny aktérů lokálního rozvoje na území Šumavy se zaštitují podobnými nebo podobně formulovanými obecnými cíli. Jedním z nejčastěji uváděných priorit je pro všechny aktéry zajištění územního rozvoje (viz citace) nebo podobně formulovaný cíl rozvoj jednotlivých obcí nebo zajištění dobrých podmínek pro život obyvatel v regionu. I přes podobně formulované cíle rozvoje mají však jednotliví představitelé velmi rozdílné představy o možnostech a podmínkách územního rozvoje na Šumavě. Právě z rozdílného pohledu na dosavadní vývoj a z rozdílně chápaných předpokladů dalšího rozvoje plynou jednotlivé často velmi medializované konflikty mezi představiteli nebo reprezentanty jednotlivých zájmových skupin na Šumavě, které jsou velmi dobře patrné na pravděpodobně nejznámějším šumavském konfliktu, který se týká řešení problému defoliace smrkových porostů a tedy odumírání části lesa a rozšíření kůrovcové kalamity na území NP Šumava. Právě neexistence dlouhodobě stabilní a konsensuální politiky při řešení jednotlivých fází tzv. kůrovcové kalamity a tedy kruciální otázka zda dále napadené a uschlé smrky těžit nebo netěžit je z pohledu celkového rozvoje území NP Šumava a z pohledu rozvoje jednotlivých obcí pouze viditelným ale zástupným problémem za nalezení konsensu v mnohem zásadnějších otázkách budoucího rozvoje území. Proto je i následující publikace věnována postavení jednotlivých aktérů územního rozvoje na Šumavě a pokusu o formování jejich výchozích stanovisek a stejně tak i pokusu o formulování obecnější vize rozvoje celého území. V textu budou dále formulovány pozice a stanoviska jednotlivých aktérů územního rozvoje a pozornost je zaměřena na dva klíčové aktéry, kteří mají za rozvoj území NP Šumava bezprostřední odpovědnost. Jsou jimi na jedné straně obce a v širším slova smyslu veřejná správa na lokální a regionální úrovni a na druhé straně orgány ochrany přírody reprezentovaná na území NP Šumava Správou NPŠ. Právě identifikace klíčových postojů představitelů obou skupin těchto aktérů a současně i analýza jejich legislativního ukotvení stejně jako analýza nástrojů územního rozvoje je stěžejní částí této publikace. Jsme přesvědčeni, že bez jasně formulované a dlouhodobé shody na společných cílech rozvoje 18

19 území NP Šumava mezi lokálními a regionálními politiky na jedné straně a představiteli ochrany přírody na straně druhé není možné dlouhodobě zajistit kvalitativní rozvoj území NPŠ Šumava. Obě strany nestojí na rozdílných stranách barikády, jak by se mohlo z některých zkratkovitých mediálních vyjádření v tisku zdát, ale jejich cíl je společný. Bez dlouhodobě udržitelného rozvoje osídlení na Šumavě a tedy bez zajištění dostatečného množství obyvatel, pracovních příležitostí nebo obecněji aktivit nelze splnit potřeby a úkoly ochrany přírodního prostředí. Stejně tak ale platí, že bez respektu ke přírodnímu prostředí na Šumavě a k jeho dlouhodobému zachování se z Šumavy stane banální rekreační oblast a ztratí svoje historicky podmíněné specifické postavení a tedy nebude dostatečně atraktivní i pro další návštěvníky a nebude schopna zajistit udržení nebo dokonce i rozvoj cestovního ruchu na Šumavě. Území NP Šumava nemůže být chápáno jako území pouze s funkcí ochrany jednotlivých biologických druhů a aktivity člověka být vnímány jako něco v zásadě negativního. Ale Šumava není prostorem primárně určeným k ekonomickému rozvoji s minimálními bariérami rozvoje, kde je možné rozvíjet jednotlivé exploatační možnosti využití území s malým ohledem na ochranu původního prostředí. 19

20 Lokální rozvoj na Šumavě 4 Historický vývoj Území Šumavy patří mezi oblasti, které bylo osídleno ve středoevropském prostoru relativně pozdě. Přesto i zde dochází k budování prvních trvale obydlených domů již od 15. století a od 17. století můžeme mluvit o souvislém osídlení Šumavy. Jednotlivá sídla vznikala na bázi těžby a primitivního zpracování nerostných surovin o čemž svědčí současné názvy některých obcí. Namátkou je možné vybrat Železnou Rudu nebo Kašperské Hory nebo obce jako jsou Nové Hutě či Nová Pec. Osidlování Šumavy bylo iniciováno především výzvami českých panovníků a současně i poskytováním zvláštních práv těm obyvatelům, kteří se rozhodli kolonizovat tyto hraniční lesy a hory. Se zvyšujícím se počtem obyvatel v zázemí Šumavy s rostoucí potřebou zvyšování zemědělsky využívaného území se také rozšiřuje dřevařství, pastevectví a rolnictví do středních a vyšších poloh Šumavy a tím se také ukotvuje stávající sídelní základna obcí na Šumavě. Obyvatelstvo na Šumavě přicházelo z nejbližšího zázemí i ze vzdálenějších oblastí nejprve podél vodních toků jako přirozených dopravních cest a dále se rozvíjelo podél některých dálkových kupeckých cest. I když hranice mezi českým královstvím a Bavorskem patří mezi historicky nejstabilnější hranice mezi dvěma státními celky v Evropě, přesto tato hranice nepatřila mezi jazykové hranice. Na obou stranách hranice žili v 19. a první polovině 20. století obyvatelé mluvící německy i když příslušeli k rozdílným státním celkům. V období moderních sčítání od druhé poloviny 19. století již byla Šumava plně osídlena a území jednotlivých obcí bylo většinou intenzivně využíváno a hustota osídlení na území Šumavy byla pro současníky nepředstavitelná. Zatímco na konci 19. století žilo na území v 22 obcí, které v současnosti zasahují na území NP Šumava, celkem více než 61 tis. obyvatel, v současnosti žije ve stejně vymezeném území pouze méně než obyvatel. Více než trojnásobek obyvatel byl ale v území mnohem více rozptýlen do velkého množství malých sídel. V současnosti je obyvatelstvo koncentrováno do několika největších obcí. Tehdejší hustota zalidnění dosahoval více než 48obyv/km 2, zatímco nyní je hustota zalidnění trvale bydlícího obyvatelstva pouze 13 obyv/km 2. Hustota zalidnění ale rapidně stoupá především v obou sezónách, kdy se na území NP Šumava pohybuje velké množství návštěvníků a jednotlivé rekreační objekty jsou plně využívány. To dokladuje postupnou změnu funkce území NP Šumava. Na Šumavě také v minulosti existovalo mnohem více sídel s trvale žijícími obyvateli a dále větší množství samot. Největší hustota zaniklých sídel je především na území VÚ Boletice a dále v pohraničním pásu (viz Obr. 2.). Ještě více vyniknou extrémní hodnoty změn počtu obyvatel, pokud porovnáme pouze obce, jejichž celé správní území leží na území NP Šumava. Zatímco v obcích Kvilda, Stožec, Horská Kvilda, Modrava, Prášily, Srní byla hustota 20

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Stojčín Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 387 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 122 Hustota obyvatel:

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Moraveč Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 901 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 212 Hustota obyvatel: 24 obyv/km 2

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Svépravice Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 515 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 120 Hustota obyvatel:

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Lesná zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Nová Buková Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 516 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 93 Hustota obyvatel: 18 obyv/km

Více

Aktualizace 2014 STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. Příloha - B Mapové výstupy. INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ, s.r.o

Aktualizace 2014 STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. Příloha - B Mapové výstupy. INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ, s.r.o Aktualizace 2014 STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Příloha - B Mapové výstupy INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ, s.r.o. 4. 2. 2015 1 Tato část je přílohou ke Studii sídelní struktury Moravskoslezského

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Útěchovice Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 624 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 66 Hustota obyvatel:

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany Stránka č. 1 z 8 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Vysoká Lhota zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

DOPLNĚNÍ DAT AKTUALIZACE OD ROKU 2014 V obci byl zaznamenán meziroční ( ) mírný pokles počtu obyvatel, v obci je jich 346.

DOPLNĚNÍ DAT AKTUALIZACE OD ROKU 2014 V obci byl zaznamenán meziroční ( ) mírný pokles počtu obyvatel, v obci je jich 346. Pořadové číslo pro potřeby ÚAP: 15 Obec: KRYŠTOFO ÚDOLÍ DOPLNĚNÍ DAT AKTUALIZACE OD ROKU 2014 V obci byl zaznamenán meziroční (2014-2015) mírný pokles počtu obyvatel, v obci je jich 346. I. ZAMĚSTNANOST

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Pošná zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová 9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová Strukturu a kvalitu bytového fondu lze považovat za jeden z indikátorů kvality života a rozvoje regionu (Baxa 2010). Charakter a způsob bydlení (např.

Více

10 Místní části města Kopřivnice

10 Místní části města Kopřivnice 10 Místní části města Kopřivnice Město Kopřivnice je rozděleno pro statistické účely na dvacet základních sídelních jednotek 23, které lze sloučit do čtyř ucelených částí městské sídlo Kopřivnice, přilehlá

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Žirovnice Počet částí obce: 6 Počet katastrálních území: 6 Výměra obce: 4440 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 3070 Hustota obyvatel: 69 obyv/km

Více

STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR 2014+

STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR 2014+ STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR 2014+ MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR RNDr. Josef Postránecký ředitel odboru rozvoje a strategie regionální politiky STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR základní, střednědobý

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje

Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje 2014-2020 Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014 2020 (SRR) je základním koncepčním dokumentem v oblasti regionálního rozvoje. Dle

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Kámen zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Postavení venkova v krajích České republiky

Postavení venkova v krajích České republiky Postavení venkova v krajích České republiky Úvod 1. Vymezení venkova Obsah publikací 2. Venkovský a městský prostor v kraji 2.1. Území, sídelní struktura, dostupnost 2.2. Obyvatelstvo 2.3. Ekonomika 2.4.

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zubrnice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zubrnice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zubrnice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Malečov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Obyvatelstvo a bydlení

Obyvatelstvo a bydlení Strategický plán města Plzně Tematická analýza Obyvatelstvo a bydlení (pracovní verze k 6. 5. 2016) Plzeň, květen 2016 1 Zpracovatelský kolektiv Členové pracovní skupiny: RNDr. Miroslav Kopecký Ing. Zdeněk

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

Rozvojové priority podle typů venkova

Rozvojové priority podle typů venkova Rozvojové priority podle typů venkova Radim Perlín Tato prezentace je podpořena projektem VaV MMR č WD-07-01-1 Regionálnídiferenciace venkovských obcí Česka: disparity a možnosti rozvoje. Venkov nebo venkovy?

Více

Obyvatelstvo České republiky

Obyvatelstvo České republiky Obyvatelstvo České republiky Počet obyvatel: 10 505 445 (k 1. 1. 2012) osídlení v 5.-6. století Slovany Podobný počet obyvatel mají: Řecko, Belgie, Portugalsko, Maďarsko Hustota zalidnění: 131 obyvatel/km

Více

1. Vnitřní stěhování v České republice

1. Vnitřní stěhování v České republice 1. Vnitřní stěhování v České republice Objem vnitřní migrace v České republice je dán stěhováním z obce do jiné obce. Proto je třeba brát v úvahu, že souhrnný rozsah stěhování je ovlivněn i počtem obcí.

Více

V obci byl zaznamenán meziroční ( ) mírný přírůstek počtu obyvatel, nově je počet obyvatel v obci 120.

V obci byl zaznamenán meziroční ( ) mírný přírůstek počtu obyvatel, nově je počet obyvatel v obci 120. Pořadové číslo pro potřeby ÚAP: 3 Obec: CETENOV Kód obce 563943 V obci byl zaznamenán meziroční (2014-15) mírný přírůstek počtu obyvatel, nově je počet obyvatel v obci 120. I. ZAMĚSTNANOST Od roku 2012

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice Stránka č. 1 z 9 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Kámen zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

DOPLNĚNÍ DAT AKTUALIZACE OD ROKU 2014 V obci byl zaznamenán meziroční ( ) mírný nárůst počtu obyvatel, v obci je jich 349.

DOPLNĚNÍ DAT AKTUALIZACE OD ROKU 2014 V obci byl zaznamenán meziroční ( ) mírný nárůst počtu obyvatel, v obci je jich 349. Pořadové číslo pro potřeby ÚAP: 22 Obec: PROSEČ POD JEŠTĚDEM DOPLNĚNÍ DAT AKTUALIZACE OD ROKU 2014 V obci byl zaznamenán meziroční (2014-2015) mírný nárůst počtu obyvatel, v obci je jich 349. I. ZAMĚSTNANOST

Více

PROCES. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o

PROCES. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o PROCES 2012 Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Jindřichův Hradec AKTUALIZACE 2012 Část D Vyhodnocení změn RURÚ Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

Zápis I. jednání Pracovní skupiny Doprava, infrastruktura a ŽP

Zápis I. jednání Pracovní skupiny Doprava, infrastruktura a ŽP Zápis I. jednání Pracovní skupiny Doprava, infrastruktura a ŽP Dne: 15. ledna 2014, zasedací místnost zastupitelstva města, Městský úřad Kopřivnice Přítomni: dle prezenční listiny Příloha č. 2 1/1 Úvodní

Více

Ing. Jan Matějka ECO trend Research centre s.r.o.

Ing. Jan Matějka ECO trend Research centre s.r.o. R E G I O N A L S U S T A I N A B L E E N E R G Y P O L I C Y Regionální mapa obnovitelných zdroju energie Tvorba strategických, koncepčních a závazných dokumentů optimálního využití území z hlediska obnovitelných

Více

KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉM ŠVÝCARSKU

KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉM ŠVÝCARSKU KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉM ŠVÝCARSKU Zadavatel: České Švýcarsko, o.p.s. Zpracovatel: DHV CR, spol. s r.o. KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉM ŠVÝCARSKU A. Zadavatel: České Švýcarsko,

Více

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické

Více

ZPRÁVA Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ REALIZOVANÉHO PRO ÚČELY ZPRACOVÁNÍ INTEGROVANÉ STRATEGIE ÚZEMÍ MAS DOLNOBŘEŽANSKO

ZPRÁVA Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ REALIZOVANÉHO PRO ÚČELY ZPRACOVÁNÍ INTEGROVANÉ STRATEGIE ÚZEMÍ MAS DOLNOBŘEŽANSKO ZPRÁVA Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ REALIZOVANÉHO PRO ÚČELY ZPRACOVÁNÍ INTEGROVANÉ STRATEGIE ÚZEMÍ MAS DOLNOBŘEŽANSKO CÍLE DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ V návaznosti na zpracování Integrované strategie území MAS Dolnobřežansko

Více

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky.

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Demografický vývoj Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Tab. č.1: Vývoj počtu obyvatel ve Vnorovech v období

Více

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Jitka Langhamrová,Vysoká škola ekonomická, Praha Téma rodina a domácnost je velice často diskutované. Je velké množství možností, jak na rodinu

Více

Strategický plán města Plzně Obyvatelstvo a bydlení

Strategický plán města Plzně Obyvatelstvo a bydlení Strategický plán města Plzně Obyvatelstvo a bydlení 31. 3 2016 Workshopy 17. 3. 2016 - Marketing města a cestovní ruch 22. 3. 2016 - Občanská vybavenost 29. 3. 2016 - Životní prostředí 30. 3. 2016 - Hospodářský

Více

Národní park Šumava a lýkožrout smrkový historie, současnost a budoucnost. Petr ZAHRADNÍK Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.

Národní park Šumava a lýkožrout smrkový historie, současnost a budoucnost. Petr ZAHRADNÍK Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Národní park Šumava a lýkožrout smrkový historie, současnost a budoucnost Petr ZAHRADNÍK Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Velkoplošná chráněná území Ptačí oblasti Území NATURA

Více

0% 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011. Základní Odborné bez maturity Úplné středoškolské s maturitou Vysokoškolské Bez vzdělání Nezjištěno

0% 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011. Základní Odborné bez maturity Úplné středoškolské s maturitou Vysokoškolské Bez vzdělání Nezjištěno 4.1 VZDĚLANOST V ČESKU Petra Špačková Vzdělanostní úroveň je důležitým ukazatelem při hodnocení vertikální diferenciace struktury obyvatelstva (Machonin a kol. 2000), zejména jeho sociálního statusu. Úroveň

Více

Benchmarking ORP Rychnov n/kn

Benchmarking ORP Rychnov n/kn Benchmarking ORP Rychnov n/kn pro projekt Systémové podpory rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Zpracovatelé: Realizační tým ORP Rychnov nad Kněžnou

Více

1. Analýza očekávaných efektů realizace

1. Analýza očekávaných efektů realizace 1 OBSAH 1. Analýza očekávaných efektů realizace... 3 1.1. Vymezení území... 3 1.2. Rozbor očekávaných efektů, synergické vazby... 4 1.3. Systém finálního zhodnocení realizace KIPR... 8 1.4. Indikátory

Více

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje SCLLD KH Strategická část

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje SCLLD KH Strategická část Strategie komunitně vedeného místního rozvoje SCLLD KH 2014+ Strategická část Ing.Alexandra Fürbachová, členka správní rady MAS KH o.p.s. Strategická část Mise = proč strategii vytváříme: Strategie MAS

Více

VÝZKUM ROZVOJE VENKOVA NA PŘÍRODOVĚDECKÉ FAKULTĚ UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE

VÝZKUM ROZVOJE VENKOVA NA PŘÍRODOVĚDECKÉ FAKULTĚ UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE VÝZKUM ROZVOJE VENKOVA NA PŘÍRODOVĚDECKÉ FAKULTĚ UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE Příspěvek vznikl v rámci řešení projektu VaV MMRČR č. WD-01-07-1: Regionální diferenciace venkovských obcí Česka: disparity a

Více

Scénáře budoucího vývoje regionu: socioekonomický výzkum dopadů vývoje JE Dukovany

Scénáře budoucího vývoje regionu: socioekonomický výzkum dopadů vývoje JE Dukovany Scénáře budoucího vývoje regionu: socioekonomický výzkum dopadů vývoje JE Dukovany Založeno na výsledcích projektu Scénáře budoucího vývoje mikroregionu jaderné elektrárny Dukovany s využitím přístupu

Více

2. Regionální rozdíly uvnitř kraje v administrativně-správním členění

2. Regionální rozdíly uvnitř kraje v administrativně-správním členění 2. Regionální rozdíly uvnitř kraje v administrativně-správním členění 2.1. Sídelní struktura 2.1.1 Současná sídelní struktura Na základě ústavního zákona č. 347 platného od 1.1.2000 bylo vytvořeno na území

Více

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Pracovní skupina Ekonomika a lidské zdroje 18. 12. 2012 ISRR Krkonoše Cíl: analyzovat aktuální situace regionu Krkonoše identifikovat rozvojové problémy Krkonoš

Více

Národní strategie regenerace brownfieldů National strategy of bownfields refeneration

Národní strategie regenerace brownfieldů National strategy of bownfields refeneration Národní strategie regenerace brownfieldů National strategy of bownfields refeneration Ing. arch. Igor Gargoš Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest, ředitel odboru koncepce regionálních

Více

Dana Fialová, Veronika Nožičková. Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje

Dana Fialová, Veronika Nožičková. Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Nové rekreační aktivity ve venkovském m prostoru Česka Dana Fialová, Veronika Nožičková Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Cíl l příspp

Více

MAS Lednicko-valtický areál, z.s. partner rozvoje Břeclavska

MAS Lednicko-valtický areál, z.s. partner rozvoje Břeclavska MAS Lednicko-valtický areál, z.s. partner rozvoje Břeclavska MAS Lednicko-valtický areál, z.s. Právní forma: zapsaný spolek Vznik: květen 2015 Počet členů: 27 Územní působnost: Břeclav, Bulhary, Hlohovec,

Více

5. Osoby bydlící mimo byty a zařízení (nouzové bydlení)

5. Osoby bydlící mimo byty a zařízení (nouzové bydlení) 5. bydlící mimo byty a zařízení (nouzové bydlení) Skupina osob bydlících mimo byty a zařízení byla složena z typově různých skupin osob, které měly odlišné charakteristiky. Byly to: osoby bydlící v rekreační

Více

Zákon o podpoře regionálního rozvoje. Doc. Jaroslav Čmejrek PEF ČZU

Zákon o podpoře regionálního rozvoje. Doc. Jaroslav Čmejrek PEF ČZU Zákon o podpoře regionálního rozvoje Doc. Jaroslav Čmejrek PEF ČZU Základní pojmy region územní celek vymezený pomocí administrativních hranic krajů, okresů, obcí nebo sdružení obcí, jehož rozvoj je podporován

Více

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Střekov

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Střekov Stránka č. 1 z 5 Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Střekov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

2. Charakteristika navržených variant vymezení venkova

2. Charakteristika navržených variant vymezení venkova 2. Charakteristika navržených variant vymezení venkova Pro účely této publikace bylo zvoleno osm způsobů vymezení venkovského u, přičemž je na čtenáři, aby posoudil, která z těchto variant mu nejvíce vyhovuje.

Více

Počet obcí se statutem města. Počet obyvatel Rozloha (km 2 ) Počet obcí Počet částí obcí

Počet obcí se statutem města. Počet obyvatel Rozloha (km 2 ) Počet obcí Počet částí obcí 2.1. Území, sídelní struktura, dostupnost Charakter území a sídelní struktura městského a venkovského prostoru (a také rozdíly mezi nimi) jsou do značné míry dány samotnými kritérii, pomocí nichž byly

Více

ÚVOD... 4 ANALYTICKÁ ČÁST... 7

ÚVOD... 4 ANALYTICKÁ ČÁST... 7 Leden 2016 OBSAH 1 2 ÚVOD... 4 ANALYTICKÁ ČÁST... 7 2.1 CHARAKTERISTIKA OBCE... 7 2.1.1 ÚZEMÍ... 7 2.1.2 OBYVATELSTVO... 11 2.1.3 HOSPODÁŘSTVÍ... 30 2.1.4 INFRASTRUKTURA... 55 2.1.5 VYBAVENOST... 74 2.1.6

Více

OBČANSKÁ PARTICIPACE NA

OBČANSKÁ PARTICIPACE NA OBČANSKÁ PARTICIPACE NA VENKOVĚ Z POHLEDU CENTRA PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČR Mgr. et Mgr. Vilém Řehák tajemník CRR ČR Olomoucké vysoké školství partnerem moravského venkova reg. č.: CZ.1.07/2.4.00/12.0065

Více

DATOVÝ VÝSTUP Z RIS (BYTY)

DATOVÝ VÝSTUP Z RIS (BYTY) PROFIL ORGANIZACE OBČANSKÁ PARTICIPACE NA VENKOVĚ Z POHLEDU CENTRA PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČR Centrum pro regionální rozvoj ČR státní příspěvková organizace zřizovatel: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Více

II. STRATEGICKÁ ZPRÁVA České republiky pro programové období 2007 2013

II. STRATEGICKÁ ZPRÁVA České republiky pro programové období 2007 2013 II. STRATEGICKÁ ZPRÁVA České republiky pro programové období 2007 2013 Příloha č. 12 HODNOCENÍ STAVU REALIACE EVROPSKÉ ÚZEMNÍ SPOLUPRÁCE (stav k 30. 9. 2012) OP Přeshraniční spolupráce Prostředky alokované

Více

Populační vývoj vojenských újezdů v České republice

Populační vývoj vojenských újezdů v České republice Diskusní večer ČDS, 21. 11. 212 Populační vývoj vojenských újezdů v České republice Marie Kusovská Obsah Důvody výzkumu vojenských újezdů (VÚ) Historické okolnosti vzniku předchůdců VÚ, včetně působení

Více

PROGRAM ROZVOJE JIHOČESKÉHO KRAJE PŘÍLOHA Č. 1 VYMEZENÍ HOSPODÁŘSKY SLABÝCH OBLASTÍ

PROGRAM ROZVOJE JIHOČESKÉHO KRAJE PŘÍLOHA Č. 1 VYMEZENÍ HOSPODÁŘSKY SLABÝCH OBLASTÍ PROGRAM ROZVOJE JIHOČESKÉHO KRAJE 2014-2020 - PŘÍLOHA Č. 1 VYMEZENÍ HOSPODÁŘSKY SLABÝCH OBLASTÍ Verze dokumentu: červenec 2013, FINAL Zpracovatel: Zadavatel: KP projekt s.r.o. a Krajský úřad Jihočeského

Více

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy ÚTVAR ROZVOJE HL. M. PRAHY Odbor strategické koncepce Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy Zpracoval Petr Gibas, MSc. Odbor strategické koncepce, oddělení strategie

Více

Výzkum účinnosti implementace cílů strategií udržitelného rozvoje v územním plánování část I. Jana Kortanová 29. června 2010 Praha

Výzkum účinnosti implementace cílů strategií udržitelného rozvoje v územním plánování část I. Jana Kortanová 29. června 2010 Praha Výzkum účinnosti implementace cílů strategií udržitelného rozvoje v územním plánování část I. Jana Kortanová 29. června 2010 Praha O projektu Zaměření: Projekt VaV, priorita implementace strategií udržitelného

Více

2. Kvalita pracovní síly

2. Kvalita pracovní síly 2. Kvalita pracovní síly Kvalita pracovní síly = vzdělání a kvalifikace Úkolem první části této práce bylo ukázat, jak velká je pracovní síla v Jihomoravském kraji či jak se její velikost změnila. Cílem

Více

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických

Více

Nabídka zastavitelných ploch pro bydlení v územních plánech obcí vliv na disparity ve fyzické dostupnosti bydlení. RNDr.

Nabídka zastavitelných ploch pro bydlení v územních plánech obcí vliv na disparity ve fyzické dostupnosti bydlení. RNDr. Nabídka zastavitelných ploch pro bydlení v územních plánech obcí vliv na disparity ve fyzické dostupnosti bydlení RNDr. Milan Polednik Výchozí teze: Systém územního plánování ovlivňuje dlouhodobě nabídku

Více

-10 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

-10 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Hrubá míra migračního salda (promile) B Sociálně prostorová diferenciace Prahy v historické perspektivě 3.2 MIGRACE V PRAZE 2000 2013 Martin Ouředníček, Ivana Přidalová Migrační bilance Prahy je výslednicí

Více

DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV

DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV PhDr. Eva Pešková 211 DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV PhDr. Eva Pešková 211 1 1. Charakteristika města a základní demografické údaje 1.1. Město Mladá Boleslav a počet

Více

průměrná obytná plocha trvale obydleného bytu průměrná obytná plocha dokončeného bytu (m 2 )

průměrná obytná plocha trvale obydleného bytu průměrná obytná plocha dokončeného bytu (m 2 ) 2.5. Bydlení, bytová výstavba Pro zjištění rozdílů mezi venkovským a městským prostorem v oblasti bydlení byly využity především výsledky sčítání lidu, domů a bytů v letech 1991 a 2001, které umožňují

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Dušníky

Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Dušníky Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Dušníky zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Z Á P I S ze dne

Z Á P I S ze dne Z Á P I S ze dne 8. 4. 2014 Pracovní skupina: Ekonomická udržitelnost, zaměstnanost, školství, vzdělávání 14:00 16:00 Program: 1. Diskuze k SWOT analýze a návrhové části rámcové strategie Přítomni: dle

Více

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument.

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument. Určení prioritních oblastí a identifikace hlavních oblastí podpory s uvedením vazby na Integrované hlavní směry strategie Evropa 2020 a na regionální strategické y Kraj: Plzeňský kraj Prioritní oblast

Více

5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení

5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení 5.8 BYDLENÍ 5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení V Královéhradeckém kraji převládá venkovské osídlení s nadprůměrným zastoupením nejmenších obcí s méně než 1 tis. obyvatel a s

Více

vodní plochy 3,4% lesní pozemky 7,8% trvalé travní porosty 3,1% ovocné sady 0,6%

vodní plochy 3,4% lesní pozemky 7,8% trvalé travní porosty 3,1% ovocné sady 0,6% Neratovice Správní obvod Neratovice se nachází na severu kraje a sousedí s obvody Brandýs nad Labem-St.Bol., Kralupy nad Vltavou a Mělník. Povrch obvodu je nížinatý, rozkládá se kolem řeky Labe a je součástí

Více

FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ

FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ Správní obvod Frýdlant nad Ostravicí sousedí na jihu z části se Slovenskem a dále se Zlínským krajem. Na západě jeho hranici tvoří obce správního obvod Frenštát pod Radhoštěm, hranici tvoří obce správního

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Obrataň zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

4. ROZMÍSTĚNÍ OBYVATELSTVA

4. ROZMÍSTĚNÍ OBYVATELSTVA 4. ROZMÍSTĚNÍ OBYVATELSTVA O čem je mapový oddíl ROZMÍSTĚNÍ OBYVATELSTVA? Oddíl obsahuje tři mapové dvojlisty, které se věnují základním charakteristikám vývoje počtu a rozmístění obyvatelstva v českých

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY ZMĚNA č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (Ve smyslu 18, resp. 50 zákona č.183/2006 Sb., v rozsahu přílohy č.5 vyhlášky č.500/2006sb.) POŘIZOVATEL:

Více

město Planá nad Lužnicí

město Planá nad Lužnicí STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PLANÁ NAD LUŽNICÍ SWOT ANALÝZA PRACOVNÍ VERZE URČENÁ K VEŘEJNÉMU PŘIPOMÍNKOVÁNÍ TATO VERZE NEPROŠLA JEŠTĚ KONEČNOU JAZYKOVOU KOREKTUROU. 1 OBSAH ZPRACOVATEL:... 3 SWOT ANALÝZA...

Více

PŘÍLOHY DOKUMENTU ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013

PŘÍLOHY DOKUMENTU ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 IV. PŘÍLOHY DOKUMENTU ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 203 PŘÍLOHY 28 Příloha : Úplné výsledky Rozboru 203 29 Státní rozpočet 203 29 Krajské rozpočty a rozpočet

Více

Strategický plán města Police nad Metují Strategická část tabulkový přehled

Strategický plán města Police nad Metují Strategická část tabulkový přehled Strategický plán města Police nad Metují Strategická část tabulkový přehled Prioritní osa 1 (PO 1) Sociokulturní život města Strategický cíl PO 1 - Město nabízející bohaté možnosti využití volného času

Více

2.3 Proměna věkové struktury

2.3 Proměna věkové struktury 2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především

Více

7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie

7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie 7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY 7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie Pilíř: Sledovaná složka/objekt: Sociodemografický Územněsprávní členění, rozloha, lidnatost Kriteria jevu (procesu):

Více

Strategický plán rozvoje města Jindřichův Hradec

Strategický plán rozvoje města Jindřichův Hradec Strategický plán rozvoje města Jindřichův Hradec Listopad 2015 1 OBSAH Úvodní slovo starosty. 3 Popis dokumentu 4 Popis procesu tvorby dokumentu... 5 Struktura dokumentu.. 6 Schvalovací proces dokumentu..

Více

SAKRÁLNÍ KRAJINA ČESKÉHO VENKOVA

SAKRÁLNÍ KRAJINA ČESKÉHO VENKOVA Kamila Klingorová katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova v Praze kamila.klingorova@natur.cuni.cz SAKRÁLNÍ KRAJINA ČESKÉHO VENKOVA k Náboženské symboly

Více

Dopady cestovního ruchu na vytváření regionální identity ve venkovských periferních oblastech Česka

Dopady cestovního ruchu na vytváření regionální identity ve venkovských periferních oblastech Česka Dopady cestovního ruchu na vytváření regionální identity ve venkovských periferních oblastech Česka Dana Fialová, Tereza Gelná, Jiří Vágner GAČR 403/09/1491Význam rekreační funkce sídel a obcí v procesu

Více

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU v období 2014+ ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ zpracovatel Realizační

Více

Regionální politika a příprava na programové období aktuální informace

Regionální politika a příprava na programové období aktuální informace Regionální politika a příprava na programové období 2014-2020 aktuální informace RNDr. Ivo Ryšlavý Ministerstvo pro místní rozvoj Výchozí situace a rámce přípravy období 2014-2020 - vnější a vnitřní faktory

Více