Lokální rozvoj na Šumavě

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Lokální rozvoj na Šumavě"

Transkript

1 Lokální rozvoj na Šumavě Závěrečná publikace shrnující výsledky projektu Analýza vývoje Národního parku Šumava za období uplynulých 15 let RNDr. Radim Perlín Doc. RNDr. Ivan Bičík, CSc. Vydala Správa NP a CHKO Šumava v roce 2010

2

3 Publikace byla vypracována s podporou projektu Analýza vývoje Národního parku Šumava za období uplynulých 15 let a s podporou výzkumného záměru č. MSM Geografické systémy a rizikové procesy v kontextu globálních změn a evropské integrace, podpořeného Ministerstvem výchovy, mládeže a tělovýchovy. Autoři děkují za poskytnutou podporu. Recenzenti: Prof. RNDr. Bedřich Moldan, CSc. Centrum pro otázky životního prostředí UK Ing. František Krejčí ředitel Správy NP a CHKO Šumava Věnováno mé babičce paní Věře Šindelářové roz. Šafhauserové, která svoje dětství a mládí prožila v Kašperských Horách a pro kterou byla Šumava vždy měřítkem krásy a harmonie. Radim Perlín

4 Lokální rozvoj na Šumavě Obsah 4 1 Předmluva 12 2 Úvod 14 3 Aktéři územního rozvoje 16 4 Historický vývoj 20 5 Cíle studie 26 6 Obyvatelstvo, osídlení Vývoj obyvatelstva Migrace obyvatelstva Závěry 44 7 Bydlení Srovnání úrovně bydlení Srovnání vývoje domovního a bytového fondu v obcích NP a CHKO Šumava a okresech v letech Srovnání obcí ležících ve vymezeném území NP a CHKO Šumava Závěry 50 8 Druhé bydlení v NP a CHKO Šumava Vývoj druhého bydlení Základní regionální charakteristiky druhého bydlení Lokální rozdíly v druhém bydlení Závěry 55 9 Cestovní ruch a rekreace Cestovní ruch v chráněných územích Šumava turistický cíl Závěry Doprava v Národním parku Šumava Rešerše dostupných pramenů a literatury Shrnutí zjištěných poznatků Souvislosti a dopady rozvoje cestovního ruchu na území NP Šumava Ochrana kulturního dědictví zájmového území Definice termínu kulturní dědictví Kulturní dědictví na Šumavě Kulturní památky regionálního a nadregionálního významu Závěry Občanská vybavenost a technická infrastruktura Přehled dosavadních prací a využitelných databází Závěry Hodnocení ekonomického potenciálu Úvod 110

5 13.2 Metodický postup Výsledky Závěry EX-ANTE Analýza - Ekonomický audit Struktura veřejné správy Daňová výtěžnost obcí Dotační politika Kompetence v oblasti usměrňování lokálního rozvoje Postavení obcí v NP Šumava Územní plán Strategické dokumenty Spolupráce obcí Bilaterální a trilaterální spolupráce Úvod Bilaterální a trilaterální spolupráce Identifikace klíčových témat Hodnocení klíčových témat řešiteli Vyhodnocení klíčových témat ze strany lokálních expertů Rozdíly v hodnocení klíčových témat ze strany řešitelů a lokálních expertů Návrh strategického zaměření Cíl: Spolupráce a podpora aktérů veřejné správy Cíl: Rozvoj lidských zdrojů Cíl: Cestovní ruch Cíl: Doprava na Šumavě Závěrečná poznámka Závěr Operativně institucionální doporučení Rozvojová doporučení Literatura 184 5

6 Lokální rozvoj na Šumavě Seznam tabulek, obrázků a grafů 6 Seznam tabulek tab. 1 Vývoj podílů regionu Šumava na obyvatelstvu vybraných jednotek tab. 2 Index stáří vybraných územních jednotek tab. 3 Charakteristiky věkového složení obcí regionu Šumava tab. 4 Složení obyvatelstva regionu Šumava a vybraných územních jednotek podle dokončeného vzdělání tab. 5 Složení obyvatelstva obcí regionu Šumava podle dokončeného vzdělání tab. 6 Složení obyvatelstva obcí regionu Šumava podle vybraných národností tab. 7 Podíl věřících obyvatel v regionu Šumava a vybraných územních jednotkách (2001) tab. 8 Podíl narozených v obci trvalého pobytu ve vybraných územních jednotkách tab. 9 Obce regionu Šumava - podíl narozených v obci trvalého pobytu tab. 10 Migrační salda regionu Šumava a vybraných územních jednotek tab. 11 Migrační bilance podle důvodů stěhování ( ) tab. 12 Migrační bilance podle dokončeného vzdělání ( ) tab. 13 Migrační bilance podle věkového složení ( ) tab. 14 Dojížďka do zaměstnání a do škol regionu Šumava tab. 15 Úroveň vybavení některými zařízení občanské a technické infrastruktury tab. 16 Změny občanské vybavenosti a technické infrastruktury obcí NP a CHKO Šumava mezi léty 1991 a 2005 tab. 18 Struktura všeobecné veřejné správy tab. 19 Stanovená výše koeficientů v období podle zákona 243/2000 Sb. tab. 20 Rozdíl daňových příjmů po novele zákona o RUD od tab. 21 Přehled příjmů obcí na území NPŠ tab. 22 Srovnání příjmové části rozpočtu obce Petrovice I (2008) tab. 23 Přehled dotačních prostředků pro obce na území NPŠ za období tab. 24 Podpora prostřednictvím SFŽP pro projekty obcí tab. 25 Rozdělení poskytovaných prostředků podle příjemců tab. 26 Čerpání prostředků v rámci programu INTERREG III A

7 tab. 27 Srovnání intenzity dotačních proudů na území NPŠ a sousedních okresů tab. 28 Vybrané socioekonomické ukazatele tab. 29 Přehled zpracované územně plánovací dokumentace tab. 30 Účast obcí v mikroregionálních svazcích obcí (širší zázemí) tab. 31 Souhrnné hodnocení klíčových témat zpracovateli tab. 32 Klíčová témata v oblasti správy tab. 33 Klíčová témata v oblasti složek přírodního prostředí tab. 34 Klíčová témata v oblasti cestovního ruchu tab. 35 Nejvýznamnější témata tab. 36 Klíčová témata navržená skupinou místních expertů tab. 37 Doplnění témat tab. 38 Základní hodnocení místních expertů tab. 39 Podrobné hodnocení klíčových témat tab. 40 Klíčová témata podle místních expertů tab. 41 Další identifikovaná výrazná témata rozvoje NP Šumava Seznam obrázků obr. 1 Vymezení řešeného území obr. 2 Zaniklá sídla obr. 3 Hustota zalidnění podle obcí obr. 4 Vývoj počtu obyvatel obr. 5 Index stáří v obcích obr. 6 Vzdělanostní struktura obr. 7 Podíl rodáků obr. 8 Intenzita migračního salda obr. 9 Vývoj kvality bytového fondu obr. 10 Změny v počtu potenciálních rekreantů v objektech druhého bydlení obr. 11 Změny počtu potenciálních rekreantů obr. 12 Potenciál kulturního subsystému cestovního ruchu obr. 13 Typy kulturního subsystému potenciálu cestovního ruchu obr. 14 Potenciál přírodního subsystému cestovního ruchu obr. 15 Typy přírodního subsystému potenciálu cestovního ruchu obr. 16 Typy celkového potenciálu cestovního ruchu obr. 17 Celkový potenciál cestovního ruchu obr. 18 Potenciální rekreační plochy obr. 19 Počet rekreačních a turistických lůžek na km 2 obr. 20 Podnikatelská aktivita v cestovním ruchu obr. 21 Zaměstnanost v cestovním ruchu 7

8 Lokální rozvoj na Šumavě obr. 22 Turisticko-rekreační zatížení území obr. 23 Funkční typologie středisek cestovního ruchu obr. 24 Kapacita a vybavenost lyžařských středisek obr. 25 Lyžařské trasy na Šumavě obr. 26 Počet památek zapsaných v seznamu nemovitých kulturních památek obr. 27 Registrovaná míra nezaměstnanosti v obcích hodnoceného území obr. 28 Typologie územních plánů obcí obr. 29 Dobrovolné registrované svazky obcí obr. 30 Euroregion Bayerischer Wald-Šumava-Mühlviertel Seznam grafů Graf 1. Vývoj počtu obyvatel v obcích na Šumavě Graf 2. Vývoj počtu domů v obcích na Šumavě Graf 3. Vývoj míry nezaměstnanosti v hodnoceném území 8

9 9

10 Lokální rozvoj na Šumavě Seznam spolupracovníků Hlavní řešitelé Radim Perlín, Přírodovědecká Fakulta UK, hlavní řešitel projektu, koordinace projektu Ivan Bičík, Přírodovědecká Fakulta UK, koordinace projektu, využití území Řešitelé Jan Baxa, Přírodovědecká fakulta UK, nemotorová doprava Zdeněk Čermák, Přírodovědecká Fakulta UK, obyvatelstvo a osídlení Pavel Csank, Přírodovědecká fakulta UK, podnikání, zaměstnanost Dana Fialová, Přírodovědecká Fakulta UK, cestovní ruch a rekreace Tomáš Havlíček, Přírodovědecká fakulta UK, bilaterální a přeshraniční spolupráce Zdeněk Kučera, Přírodovědecká Fakulta UK, přírodní dědictví, kulturní dědictví, Plán péče NP Šumava Silvie Kuldová, Přírodovědecká Fakulta UK, přírodní dědictví, kulturní dědictví Alena Matušková, Západočeská univerzita, Plzeň, občanská a technická infrastruktura Miroslav Marada, Přírodovědecká Fakulta UK, přírodní dědictví, dopravní infrastruktura Marie Novotná, Západočeská univerzita Plzeň, zemědělství Veronika Nožičková, Přírodovědecká fakulta UK, bydlení, druhé bydlení Michal Pokorák, Přírodovědecká fakulta UK, analýza databáze předkladatelů projektů Jindřiška Staňková, Ústav pro životní prostředí PřF UK, turistický ruch a návštěvnost Michal Schneider, Katedra geoinfomatiky PřF UK, analýza snímků Landsat, kartografické podklady Jan Šatra, Přírodovědecká fakulta UK, nemotorová doprava Karel Turek, Přírodovědecká fakulta UK, bydlení, druhé bydlení Petr Zahradník, Česká spořitelna a.s. expert, Socioekonomická analýza regionu CCB a.s. Czech Credit Bureau, IRating obcí 10

11 11

12 Lokální rozvoj na Šumavě 1 Předmluva Tento rozsáhlý text vychází v době horké diskuse o Národním parku Šumava. Dominuje jí otázka kůrovce, který se v posledních letech a zejména měsících na Šumavě velmi rozmnožil a poškodil rozsáhlé části parku. Diskuse jsou často vedeny velmi emotivně a jen zřídka přispívají k hledání konstruktivních řešení. Text, který máte před sebou, má naopak poskytnout objektivní informaci o vývoji parku od jeho vzniku až téměř do současnosti. Vytkl si za cíl předložit informace, které budou obecně použitelné pro rozhodování o dalším směřování parku. Mají to být informace, které jsou policy relevant, avšak nikoliv policy prescriptive. To znamená, že nechce žádná rozhodnutí předjímat, doporučovat či naznačovat, nýbrž poskytnout takové podklady, aby rozhodnutí mohla být činěna co nejlépe. Materiál předkládá rozsáhlou analýzu vývoje Národního parku Šumava mezi lety 1990 až let je doba dosti dlouhá na to, aby mohl být zachycen vývoj a jeho nejrůznější trendy. Analýza jasně ukazuje, jak vznik parku a jeho provozování v následujících letech výrazně ovlivnily celé území dnešního Národního parku Šumava i nejblíže přilehlé oblasti. Analýza byla zadána Národním parkem Šumava ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí. Důležitou roli hrála expertní skupina pro rozvoj v oblasti Šumavy, kterou zřídili společně hejtmani Jihočeského a Plzeňského kraje. Studie byla zadána v roce 2007 a ve výběrovém řízení byl vybrán kolektiv Přírodovědecké fakultu UK v Praze, konkrétně katedra sociální geografie a regionálního rozvoje. Práce probíhaly ve spolupráci s celou řadou dalších institucí, zejména rozsáhlá spolupráce probíhala s Českou zemědělskou univerzitou. Na práci se rovněž podíleli místní experti a starostové mnoha obcí. Tato účast lidí, kteří v oblasti parku žijí a pracují, byla mimořádně důležitá. Významnou roli hrál rovněž řídící výbor celého projektu, ve kterém byly zastoupeny obce, vedení Národního parku Šumava, zástupci kraje, regionální rozvojové agentury, experti zejména z Jihočeské univerzity a to celé bylo koordinováno zmíněnou expertní skupinou. Práce byly ukončeny v roce 2008 a poté byl celý materiál velmi důkladně oponován již zmíněnou expertní skupinou, několikrát doplňován a upravován podle četných připomínek. Analýza zmiňuje i hluboké přeměny Šumavy, kterými toto území prošlo za posledních přibližně 60 let. Situace se několikrát dramaticky změnila, nejdříve s začátkem II. světové války a s hromadným vysídlením českého obyvatelstva, potom po válce naopak odešli Němci. Po velmi krátkém poválečném období, kdy se objevili noví obyvatelé z českého vnitrozemím, se téměř celého území zmocnili vojáci a postupně došlo k rozsáhlému vylidnění celého území. Po této stránce není dnešní situace příliš rozdílná ve srovnání s tím co bylo těsně před vznikem parku po pádu totalitního režimu v listopadu Analýza vývoje parku přináší mno- 12

13 ho zajímavých zjištění. Nezakrývá, že v současné době zde existuje celá řada významných problémů, které se jen velmi těžko řeší. Důvodů pro obtíže je jistě mnoho, ale podle mého názoru mezi vůbec nejzásadnější patří nedostatek důvěry a spolupráce mezi obcemi na straně jedné a vedením Národního parku Šumava na straně druhé. Bylo by příliš jednoduché říci: to je v lidech. Samozřejmě, kdyby se park nestaral převážně jen o přírodní prostředí a tomu podřizoval většinu svých aktivit, kdyby na druhé straně obce méně preferovaly krátkodobé zájmy před dlouhodobými perspektivami, kdyby zkrátka lidé byli dokonalí tvorové, jistě by všechno bylo ideální. Jsem však přesvědčen o tom, že mezi důležité příčiny současných sporů zásadních nesouladů, které se projevují v mnoha oblastech, v neposlední řadě v názorech na to, jak je třeba bojovat s kůrovcem, pramení rovněž ve velké míře z institucionálních nedostatků. Zejména mám na mysli náš právní řád, ve kterém jsou v této souvislosti mimořádně důležité dva zákony. Totiž zákon č. 114 o ochraně přírody a krajiny, podle kterého byl park zřízen, a na druhé straně zákon o obcích, které jsou odpovědny a pověřeny pečovat o všestranný rozvoj svého území včetně péče o přírodní a životní prostředí. Možná by se předložené analýzy dalo využít k tomu, aby se důkladně a promyšleně připravil nový zákon, který by byl věnován specificky Národnímu parku Šumava a který by překlenul stávající rozpory. Předpokladem pro úspěch však není jenom dostatek objektivních a dobrých podkladů, ale především aktivní účast všech hlavních hráčů abych užil terminologie předkládané analýzy kteří by měli zmíněný zákon připravovat od samého počátku společně. Všichni zúčastnění zástupci vedení obcí, občanů, odborníci ve vedení parku, představitelé podnikatelů a další včetně nevládních organizací by měli pracovat ve vzájemné důvěře a s pocitem, že to co připravují, je skutečně jejich, že výsledkem bude jejich vlastní dílo. Nedovedu si představit, že nějaký jiný přístup a postup by mohl vést k úspěchu. Bedřich Moldan 13

14 Lokální rozvoj na Šumavě 2 Úvod Předložená publikace vychází z výsledků projektu Analýza vývoje Národního parku Šumava (NP Šumava) za uplynulých 15 let, který byl zadán Správou NP a CHKO Šumava (dále jen správa NPŠ). Projekt byl zadán a zpracován v letech a po dokončení byl předložen k odbornému posouzení jak představitelům odborné veřejnosti, tak také představitelům veřejné správy na území NP Šumava. Cílem projektu bylo pokusit se shrnout jednotlivé změny, ke kterým došlo na území NP Šumava po vyhlášení NP v roce 1991 a upozornit na dílčí rozpory nebo problémy, které mohlo vyhlášení a působnost NP přinést. Projekt byl zaměřen jak na hodnocení změn v přírodní sféře, tak i na hodnocení změn v sociálně ekonomickém prostředí. Tato publikace vychází z úplného znění závěrečné zprávy projektu, která je včetně příloh k dispozici na správě NP Šumava jak v tištěné, tak i v digitální verzi. Projekt i postup práce vznikl na základě diskuze pověřeného zpracovatele Přírodovědecké fakulty UK jak s pracovníky správy Národního parku Šumava, tak také se starosty obcí v Národním parku Šumava a dalšími představiteli veřejné správy i zástupci podnikatelské sféry. Analýza představuje souhrnný kompilační dokument, který se na základě dostupných zdrojů a informací o vývoji na území Národního parku Šumava shrnuje jednotlivé klíčové změny, ke kterým vyhlášením došlo. Právě vznik materiálu na základě kvalitativní analýzy již publikovaných nebo známých výsledků a jejich kompilace do jednoho dokumentu je současně předností i problémem tohoto textu. Jako přednost považujeme postavení zpracovatele, týmu převážně Přírodovědecké fakulty UK v Praze, který měl možnost z jistého odstupu a aniž by byl zapojen do běžných rozhodovacích procesů v regionu zhodnotit jednotlivé procesy, trendy a problémy, ke kterým na území NP Šumava došlo a dochází. Výhoda odstupu od každodenních problémů v NP Šumava byla na druhou stranu zatížena neúplným pohledem na některé dílčí problémy a faktory, které také ovlivňovaly vývoj jak přírodní, tak sociální sféry na území NP Šumava. Dalším významným faktorem, který znesnadňuje souvislý monitoring jednotlivých změn na území NP Šumava je obrovská roztříštěnost informačních zdrojů o změnách a procesech, ke kterým na území NPŠ dochází. Na jedné straně je území NP jedinečným a také hojně využívaným územím pro velmi rozmanitou badatelskou činnost v oblasti přírodního prostředí a současně na území NPŠ dochází po pádu železné opony k nárůstu sociálních aktivit obyvatel a návštěvníků a velkému rozvoji mimořádného rekreačního využití krajiny. Rozpor mezi velmi zachovalou přírodní sférou a nutností jejího podrobného poznání a ochrany a požadavky na rozvoj sociálně ekonomických aktivity na území NP Šumava je průvodním jevem celého vývoje NP Šumava od jeho založení. Současné uvolnění hranice v rámci Schengenského prostoru logicky vedlo ke změně 14

15 funkce donedávna střežené hranice striktně oddělující obyvatele na obou stranách na prostor setkávání a kontaktů. Předložená publikace je zaměřena na hodnocení především socioekonomických změn na území NP Šumava. Při sledování změn ve vývoji počtu obyvatel, ekonomických činností nebo postavení orgánů veřejné správy je nutné jasně oddělit na jedné straně obecné politické, sociální a ekonomické změny, ke kterým došlo na celém území České republiky a specifické změny, které jsou vyvolány nebo akcelerovány územím NP Šumava. I když je toto oddělení metodicky velmi obtížné, bylo ambicí autorů oddělit oba tyto procesy a pokusit se zařadit jejich příčiny, důsledky a souvislosti do obecného socioekonomického rámce. Cílem publikace je předložit odborné veřejnosti, představitelům veřejné správy, Správě NP Šumava i dalším zájemcům o problematiku Šumavy ucelený pohled na předpoklady a omezení územního rozvoje na Šumavě z pohledu nezávislých vnějších expertů. Autoři jsou si vědomi jednotlivých často protichůdných zájmů aktérů územního rozvoje, ale zachovávají odstup od dílčích nebo partikulárních zájmů územního rozvoje. Autoři také pokládají za nutné zdůraznit, že od počátku zadáními byli velmi dobře vědomi, že území NP Šumava je území v němž se střetávají názory na lokální a regionální rozvoj a ochranu přírody několika skupin aktérů. Jejich zájmy jsou ale velmi odlišné. Jakkoliv dobře řešená analýza a snaha o objektivní hodnocení vždy naráží na silné odpůrce některých skupin aktérů. S tímto vědomím vznikalo jak zadání publikace tak i její jednotlivé části. Práce sleduje území NP Šumava, které je vymezeno na základě fyzicko-geografických prvků a nesleduje administrativní hranice, za které jsou k dispozici databázové zdroje. Proto řešitelé při hodnocení změny na území NP Šumavy a důsledků vyhlášení NP Šumava v roce 1991 uvažovali jako hlavní řešené území správní obvody obcí, které leží na území buď NP Šumava nebo leží na území CHKO Šumava. Vzhledem k tomu, že ale dopad některých činností nebo aktivit, které se odehrávají na území NP Šumava je v regionálním pohledu mnohem širší, pro některá hodnocení jsme sledovali i širší zázemí Šumavy. Obr. 1. Vymezení řešeného území. 15

16 Lokální rozvoj na Šumavě 3 Aktéři územního rozvoje Již od roku 1991 existuje Národní park Šumava. Od počátku jeho vyhlášení existují velmi rozdílné pohledy na jeho existenci, na funkce, které má na území parku plnit, na metody ochrany přírody v jedinečné Šumavě a v neposlední řadě i na možnosti rozvoje území NP Šumava. Každý aktér lokálního rozvoje, který se k těmto nastíněným problémům vyjadřoval, má na věc rozdílný názor a vyslovené názory nebo stanoviska nepochybně odrážejí pozici a zkušenost diskutujícího. Aktéry definujeme jako jak institucionální tak i jako neformální osobnosti a skupiny, které se vymezují k jednotlivým aspektům lokálního (regionálního) rozvoje (Blažek a Hampl, 2009). Aktéry lokálního rozvoje na území NP Šumava lze rozdělit na několik skupin podle jejich vztahu řešenému problémy a podle způsobu jejich organizace. Na jedné straně existují institucionalizovaní, formální aktéři lokálního a regionálního rozvoje, kam například na území NP Šumava patří Správa NP Šumava nebo představitelé veřejné správy jak na krajské tak i lokální úrovni. Mezi neformální aktéry patří na jedné straně zástupci různých ekologických aktivit, ale také místní podnikatelé, kteří hájí svoje partikulární zájmy v území. Aktéry je také možné podle Blažka a Hampla hierarchicky diferencovat podle jednotlivých řádovostních úrovní od mikroúrovně až po makro (národní) úroveň a podle míry komplexity jejich zájmů od partikulárních, dílčích zájmů až po komplexní zájmy v území. V tomto nadmíru atraktivním území se pohybuje hodně skupin hráčů s odlišnými představami o funkcích jak NP, tak i jeho ochranné bariéry - CHKO. Těmito hráči máme na mysli zájmové skupiny, které oprávněně v území reprezentují svoje osobní či skupinové cíle a mají zájem na prosazení vlastní vize rozvoje řešeného území. Velmi významným aktérem v území je bezpochyby správa NPŠ a CHKO, která je jednoznačně orientovaná na ochranu přírodních atraktivit, které území charakterizují, logicky je upřednostňuje již ze své funkce a ostatní případné funkce území a jejich prosazování vnímá často jako zásah do vlastního hájemství. Je zřetelné, že celkově výrazně zelená orientace velké skupiny hráčů v území není zcela jednotná a vytváří se dílčí skupiny a jednotlivci a mezi nimi existují určité názorové rozdíly. Výkon činností i vlastní priority Správy NPŠ se nepochybně mění v závislosti na změnách na Ministerstvu životního prostředí a při jisté míře generalizace lze najít paralelu mezi jednotlivými vládami a řediteli Správy NPŠ. První liberální období v 90. letech s relativně slabým resortem ŽP reprezentuje lesnicky orientovaný ředitel Ivan Žlábek (ředitel v období do 2003), sociálně demokratické období vlády může být spojováno s biologicky zaměřeným ředitelem Aloisem Pavličkem ( ) a po změně politické orientace vlády dochází také ke změně ředitele Správy NPŠ a do funkce nastupuje ředitel František Krejčí (2006), 16

17 který deklaruje svoji otevřenost vůči představitelům obcí. Druhá skupina hráčů v území jsou představitelé organizací a firem pečujících o lesní plochy, které analyzovanému území dominují, a tyto plochy případně obhospodařují. Tato skupina hráčů je vzhledem ke státnímu vlastnictví většiny lesů v území poměrně silná a určitými vazbami propojená s těžařskými, zpracovatelskými a dopravními firmami, které představují silnou lobbistickou skupinu v zájmovém území. V prvním období existence NP Šumava by bylo pravděpodobně těžké odlišit první a druhou skupinu hráčů v území. Svými záměry se pokouší ovlivňovat způsob řízení a rozhodování vedení NPŠ a formuluje nejviditelnější mediální konflikt Šumavy spojený s řešením kůrovcové kalamity a plošným odumíráním lesů v některých partiích. Třetí skupinu hráčů v území tvoří zastupitelstva a především starostové obcí, které v NPŠ a v omezené míře i širším zájmovém území CHKOŠ reprezentují především zájmy bydlícího obyvatelstva, případně se snaží podporovat některé podnikatelské záměry v území, z nichž by mohly obce vytěžit určité výhody (pracovní místa, investice do infrastruktury, větší přísun turistů atd.). Také zde není tato skupina hráčů zcela jednotná, občasné odchylky od jednotného stanoviska reprezentujícího zájmy této skupiny vznikají jako důsledek jednak specifických záměrů obcí (investorů, nebo osob navázaných na jednotlivé typy investorů) a jednak určitou obměnou politické struktury zastupitelstev a jejich vazeb na možné zdroje peněz především z centra. Typickým přestavitelem konfliktů, které reprezentují tuto skupinu hráčů jsou projekty vedoucí ke zvýšení atraktivity a návštěvnosti některých částí Šumavy (rekreační areál Zvonková, lyžařské sjezdové areály apod.) Čtvrtou skupinu hráčů tvoří vlastní podnikatelé, kteří vytváří relativně nesourodou skupinu jak místních, ale převážně vnějších hráčů s různou intenzitou jak investičních záměrů, tak i schopností je realizovat a kapacity zainteresovat do svých cílů další hráče (především zastupitele obcí). Do této skupiny patří především majitelé jednotlivých hotelů a penzionů nebo majitelé dalších zařízení pro cestovní ruch, kteří navrhují zvýšení kapacity jednotlivých sítí a zlepšení podmínek pro další rozvoj jejich podnikání. Na rozdíl od předcházejících skupin hráčů, tato skupina se zaměřuje na spíše lokální projekty a vytváří a případně i řeší lokální rozpory při budoucím využití území. Bez ohledu na to, zda-li žijí nebo nežijí na území NP, jsou schopni vytvářet významné nátlakové či lobbyistické skupiny. Pátou skupinu hráčů tvoří menší, nicméně lobbisticky dobře fungující skupinky převážně bydlících obyvatel, kteří setrvávají na svých pozemkových a jiných právech a neumožňují jiné funkce území, které by dané obci přinesly celkově významnější hospodářský efekt. Zde máme na mysli především myslivecké organizace propojené s majiteli pozemků, kteří hájí svá 17

18 Lokální rozvoj na Šumavě práva například proti investicím do lanovky a sjezdovky a tím většího přílivu rekreantů do území apod. Nicméně jejich možnosti ovlivňovat vývoj funkcí v území oproti výše uvedeným či nejmenovaným skupinkám hráčů či jednotlivých hráčů jsou již poměrně slabší, protože jsou mnohem hůře institucionálně formovány. S touto skupinou se částečně ve svých zájmech překrývá skupina aktérů, kteří v dotčeném území či jeho blízkosti vlastní chalupu či chatu využívanou pro individuální rekreaci. Jejich hlavním cílem je zajištění nerušené rekreace, tedy de facto zachování statu quo. Všechny výše diskutované skupiny aktérů lokálního rozvoje na území Šumavy se zaštitují podobnými nebo podobně formulovanými obecnými cíli. Jedním z nejčastěji uváděných priorit je pro všechny aktéry zajištění územního rozvoje (viz citace) nebo podobně formulovaný cíl rozvoj jednotlivých obcí nebo zajištění dobrých podmínek pro život obyvatel v regionu. I přes podobně formulované cíle rozvoje mají však jednotliví představitelé velmi rozdílné představy o možnostech a podmínkách územního rozvoje na Šumavě. Právě z rozdílného pohledu na dosavadní vývoj a z rozdílně chápaných předpokladů dalšího rozvoje plynou jednotlivé často velmi medializované konflikty mezi představiteli nebo reprezentanty jednotlivých zájmových skupin na Šumavě, které jsou velmi dobře patrné na pravděpodobně nejznámějším šumavském konfliktu, který se týká řešení problému defoliace smrkových porostů a tedy odumírání části lesa a rozšíření kůrovcové kalamity na území NP Šumava. Právě neexistence dlouhodobě stabilní a konsensuální politiky při řešení jednotlivých fází tzv. kůrovcové kalamity a tedy kruciální otázka zda dále napadené a uschlé smrky těžit nebo netěžit je z pohledu celkového rozvoje území NP Šumava a z pohledu rozvoje jednotlivých obcí pouze viditelným ale zástupným problémem za nalezení konsensu v mnohem zásadnějších otázkách budoucího rozvoje území. Proto je i následující publikace věnována postavení jednotlivých aktérů územního rozvoje na Šumavě a pokusu o formování jejich výchozích stanovisek a stejně tak i pokusu o formulování obecnější vize rozvoje celého území. V textu budou dále formulovány pozice a stanoviska jednotlivých aktérů územního rozvoje a pozornost je zaměřena na dva klíčové aktéry, kteří mají za rozvoj území NP Šumava bezprostřední odpovědnost. Jsou jimi na jedné straně obce a v širším slova smyslu veřejná správa na lokální a regionální úrovni a na druhé straně orgány ochrany přírody reprezentovaná na území NP Šumava Správou NPŠ. Právě identifikace klíčových postojů představitelů obou skupin těchto aktérů a současně i analýza jejich legislativního ukotvení stejně jako analýza nástrojů územního rozvoje je stěžejní částí této publikace. Jsme přesvědčeni, že bez jasně formulované a dlouhodobé shody na společných cílech rozvoje 18

19 území NP Šumava mezi lokálními a regionálními politiky na jedné straně a představiteli ochrany přírody na straně druhé není možné dlouhodobě zajistit kvalitativní rozvoj území NPŠ Šumava. Obě strany nestojí na rozdílných stranách barikády, jak by se mohlo z některých zkratkovitých mediálních vyjádření v tisku zdát, ale jejich cíl je společný. Bez dlouhodobě udržitelného rozvoje osídlení na Šumavě a tedy bez zajištění dostatečného množství obyvatel, pracovních příležitostí nebo obecněji aktivit nelze splnit potřeby a úkoly ochrany přírodního prostředí. Stejně tak ale platí, že bez respektu ke přírodnímu prostředí na Šumavě a k jeho dlouhodobému zachování se z Šumavy stane banální rekreační oblast a ztratí svoje historicky podmíněné specifické postavení a tedy nebude dostatečně atraktivní i pro další návštěvníky a nebude schopna zajistit udržení nebo dokonce i rozvoj cestovního ruchu na Šumavě. Území NP Šumava nemůže být chápáno jako území pouze s funkcí ochrany jednotlivých biologických druhů a aktivity člověka být vnímány jako něco v zásadě negativního. Ale Šumava není prostorem primárně určeným k ekonomickému rozvoji s minimálními bariérami rozvoje, kde je možné rozvíjet jednotlivé exploatační možnosti využití území s malým ohledem na ochranu původního prostředí. 19

20 Lokální rozvoj na Šumavě 4 Historický vývoj Území Šumavy patří mezi oblasti, které bylo osídleno ve středoevropském prostoru relativně pozdě. Přesto i zde dochází k budování prvních trvale obydlených domů již od 15. století a od 17. století můžeme mluvit o souvislém osídlení Šumavy. Jednotlivá sídla vznikala na bázi těžby a primitivního zpracování nerostných surovin o čemž svědčí současné názvy některých obcí. Namátkou je možné vybrat Železnou Rudu nebo Kašperské Hory nebo obce jako jsou Nové Hutě či Nová Pec. Osidlování Šumavy bylo iniciováno především výzvami českých panovníků a současně i poskytováním zvláštních práv těm obyvatelům, kteří se rozhodli kolonizovat tyto hraniční lesy a hory. Se zvyšujícím se počtem obyvatel v zázemí Šumavy s rostoucí potřebou zvyšování zemědělsky využívaného území se také rozšiřuje dřevařství, pastevectví a rolnictví do středních a vyšších poloh Šumavy a tím se také ukotvuje stávající sídelní základna obcí na Šumavě. Obyvatelstvo na Šumavě přicházelo z nejbližšího zázemí i ze vzdálenějších oblastí nejprve podél vodních toků jako přirozených dopravních cest a dále se rozvíjelo podél některých dálkových kupeckých cest. I když hranice mezi českým královstvím a Bavorskem patří mezi historicky nejstabilnější hranice mezi dvěma státními celky v Evropě, přesto tato hranice nepatřila mezi jazykové hranice. Na obou stranách hranice žili v 19. a první polovině 20. století obyvatelé mluvící německy i když příslušeli k rozdílným státním celkům. V období moderních sčítání od druhé poloviny 19. století již byla Šumava plně osídlena a území jednotlivých obcí bylo většinou intenzivně využíváno a hustota osídlení na území Šumavy byla pro současníky nepředstavitelná. Zatímco na konci 19. století žilo na území v 22 obcí, které v současnosti zasahují na území NP Šumava, celkem více než 61 tis. obyvatel, v současnosti žije ve stejně vymezeném území pouze méně než obyvatel. Více než trojnásobek obyvatel byl ale v území mnohem více rozptýlen do velkého množství malých sídel. V současnosti je obyvatelstvo koncentrováno do několika největších obcí. Tehdejší hustota zalidnění dosahoval více než 48obyv/km 2, zatímco nyní je hustota zalidnění trvale bydlícího obyvatelstva pouze 13 obyv/km 2. Hustota zalidnění ale rapidně stoupá především v obou sezónách, kdy se na území NP Šumava pohybuje velké množství návštěvníků a jednotlivé rekreační objekty jsou plně využívány. To dokladuje postupnou změnu funkce území NP Šumava. Na Šumavě také v minulosti existovalo mnohem více sídel s trvale žijícími obyvateli a dále větší množství samot. Největší hustota zaniklých sídel je především na území VÚ Boletice a dále v pohraničním pásu (viz Obr. 2.). Ještě více vyniknou extrémní hodnoty změn počtu obyvatel, pokud porovnáme pouze obce, jejichž celé správní území leží na území NP Šumava. Zatímco v obcích Kvilda, Stožec, Horská Kvilda, Modrava, Prášily, Srní byla hustota 20

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Postavení venkova v krajích České republiky

Postavení venkova v krajích České republiky Postavení venkova v krajích České republiky Úvod 1. Vymezení venkova Obsah publikací 2. Venkovský a městský prostor v kraji 2.1. Území, sídelní struktura, dostupnost 2.2. Obyvatelstvo 2.3. Ekonomika 2.4.

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová 9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová Strukturu a kvalitu bytového fondu lze považovat za jeden z indikátorů kvality života a rozvoje regionu (Baxa 2010). Charakter a způsob bydlení (např.

Více

Zápis I. jednání Pracovní skupiny Doprava, infrastruktura a ŽP

Zápis I. jednání Pracovní skupiny Doprava, infrastruktura a ŽP Zápis I. jednání Pracovní skupiny Doprava, infrastruktura a ŽP Dne: 15. ledna 2014, zasedací místnost zastupitelstva města, Městský úřad Kopřivnice Přítomni: dle prezenční listiny Příloha č. 2 1/1 Úvodní

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Kámen zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické

Více

Rozvojové priority podle typů venkova

Rozvojové priority podle typů venkova Rozvojové priority podle typů venkova Radim Perlín Tato prezentace je podpořena projektem VaV MMR č WD-07-01-1 Regionálnídiferenciace venkovských obcí Česka: disparity a možnosti rozvoje. Venkov nebo venkovy?

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice Stránka č. 1 z 9 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s

Více

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky.

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Demografický vývoj Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Tab. č.1: Vývoj počtu obyvatel ve Vnorovech v období

Více

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Střekov

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Střekov Stránka č. 1 z 5 Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Střekov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně

Více

0% 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011. Základní Odborné bez maturity Úplné středoškolské s maturitou Vysokoškolské Bez vzdělání Nezjištěno

0% 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011. Základní Odborné bez maturity Úplné středoškolské s maturitou Vysokoškolské Bez vzdělání Nezjištěno 4.1 VZDĚLANOST V ČESKU Petra Špačková Vzdělanostní úroveň je důležitým ukazatelem při hodnocení vertikální diferenciace struktury obyvatelstva (Machonin a kol. 2000), zejména jeho sociálního statusu. Úroveň

Více

Obyvatelstvo a bydlení

Obyvatelstvo a bydlení Strategický plán města Plzně Tematická analýza Obyvatelstvo a bydlení (pracovní verze k 6. 5. 2016) Plzeň, květen 2016 1 Zpracovatelský kolektiv Členové pracovní skupiny: RNDr. Miroslav Kopecký Ing. Zdeněk

Více

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Jitka Langhamrová,Vysoká škola ekonomická, Praha Téma rodina a domácnost je velice často diskutované. Je velké množství možností, jak na rodinu

Více

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU v období 2014+ ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ zpracovatel Realizační

Více

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Pracovní skupina Ekonomika a lidské zdroje 18. 12. 2012 ISRR Krkonoše Cíl: analyzovat aktuální situace regionu Krkonoše identifikovat rozvojové problémy Krkonoš

Více

2.3 Proměna věkové struktury

2.3 Proměna věkové struktury 2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především

Více

1. Analýza očekávaných efektů realizace

1. Analýza očekávaných efektů realizace 1 OBSAH 1. Analýza očekávaných efektů realizace... 3 1.1. Vymezení území... 3 1.2. Rozbor očekávaných efektů, synergické vazby... 4 1.3. Systém finálního zhodnocení realizace KIPR... 8 1.4. Indikátory

Více

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy ÚTVAR ROZVOJE HL. M. PRAHY Odbor strategické koncepce Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy Zpracoval Petr Gibas, MSc. Odbor strategické koncepce, oddělení strategie

Více

KOOPERATIVNÍ ROZVOJ LOKALIT V PŘÍHRANIČÍ JIHOČESKÝ KRAJ / DOLNÍ RAKOUSKO

KOOPERATIVNÍ ROZVOJ LOKALIT V PŘÍHRANIČÍ JIHOČESKÝ KRAJ / DOLNÍ RAKOUSKO Jihočeská hospodářská komora Sdružení stavebnictví a územního rozvoje Husova 9, 370 01 České Budějovice Držitel certifikátu systému jakosti dle požadavků ČSN EN ISO 9001:2001 KOOPERATIVNÍ ROZVOJ LOKALIT

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY ZMĚNA č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (Ve smyslu 18, resp. 50 zákona č.183/2006 Sb., v rozsahu přílohy č.5 vyhlášky č.500/2006sb.) POŘIZOVATEL:

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY. prosinec 2007. Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY. prosinec 2007. Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1 NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY prosinec 2007 Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1 Městský úřad ve Znojmě, odbor rozvoje (dále jen úřad územního plánování), který na žádost obce Havraníky pořizuje

Více

VÝZKUM ROZVOJE VENKOVA NA PŘÍRODOVĚDECKÉ FAKULTĚ UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE

VÝZKUM ROZVOJE VENKOVA NA PŘÍRODOVĚDECKÉ FAKULTĚ UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE VÝZKUM ROZVOJE VENKOVA NA PŘÍRODOVĚDECKÉ FAKULTĚ UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE Příspěvek vznikl v rámci řešení projektu VaV MMRČR č. WD-01-07-1: Regionální diferenciace venkovských obcí Česka: disparity a

Více

město Planá nad Lužnicí

město Planá nad Lužnicí STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PLANÁ NAD LUŽNICÍ SWOT ANALÝZA PRACOVNÍ VERZE URČENÁ K VEŘEJNÉMU PŘIPOMÍNKOVÁNÍ TATO VERZE NEPROŠLA JEŠTĚ KONEČNOU JAZYKOVOU KOREKTUROU. 1 OBSAH ZPRACOVATEL:... 3 SWOT ANALÝZA...

Více

5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení

5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení 5.8 BYDLENÍ 5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení V Královéhradeckém kraji převládá venkovské osídlení s nadprůměrným zastoupením nejmenších obcí s méně než 1 tis. obyvatel a s

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 26. 1. 2015 Č. j.: 5429/ENV/15 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

Dana Fialová, Veronika Nožičková. Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje

Dana Fialová, Veronika Nožičková. Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Nové rekreační aktivity ve venkovském m prostoru Česka Dana Fialová, Veronika Nožičková Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Cíl l příspp

Více

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE červen 2013 1 Zpracovatel: GaREP, spol. s r.o. Náměstí 28. října 3 602 00 Brno RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. RNDr. Kateřina Synková Ing. Jan Binek, Ph.D. 2 1.

Více

Změna č. 1 Územního plánu Okna

Změna č. 1 Územního plánu Okna Změna č. 1 Územního plánu Okna Zastupitelstvo obce Okna, příslušné podle 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále

Více

Zpráva o uplatňování územního plánu Svatý Jan nad Malší

Zpráva o uplatňování územního plánu Svatý Jan nad Malší Zpráva o uplatňování územního plánu Svatý Jan nad Malší Návrh zprávy o uplatňování územního plánu Svatý Jan nad Malší dle ustanovení 55 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb.,o územním plánování a stavebním řádu

Více

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í Plzeň, 2012 ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE NÁMĚT Č.1 NÁVRH ZADÁNÍ Zpracoval pořizovatel: MěÚ Klatovy odbor výstavby a územního

Více

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ Č. j.: 55499/ENV/15 V Praze dne 18. srpna 2015 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování

Více

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ ZLÍN 2014-2020

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ ZLÍN 2014-2020 Projekt Podpora vzniku Integrovaného plánu rozvoje území Zlín pro období 2014-2020 je financován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím Operačního programu technická pomoc

Více

Program přeshraniční spolupráce Česká republika Svobodný stát Bavorsko Cíl EÚS 2014-2020

Program přeshraniční spolupráce Česká republika Svobodný stát Bavorsko Cíl EÚS 2014-2020 Program přeshraniční spolupráce Česká republika Svobodný stát Bavorsko Cíl EÚS 2014-2020 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Dotace pro obce Plzeň 27.01.2015 ING. VERONIKA BERANOVÁ Obsah prezentace Podpora

Více

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SILNÉ STRÁNKY půdně a klimaticky vhodná území pro rozvoj zemědělských aktivit v nepotravinářské produkci

Více

Strategie rozvoje území a integrace průmyslových a logistických parků Ing. Mgr. Petr Lepeška

Strategie rozvoje území a integrace průmyslových a logistických parků Ing. Mgr. Petr Lepeška Strategie rozvoje území a integrace průmyslových a logistických parků Ing. Mgr. Petr Lepeška Zástupce ředitele odboru územního plánování MMR, vedoucí oddělení koncepčního a metodického 1 ÚLOHA ÚZEMNÍHO

Více

Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N

Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N Aktuální informace o stavu životního prostředí Zodpovídá MŽP http://www.mzp.cz/cz/zpravy_o_stavu_zivotniho_

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA Finální verze prosinec 2008 OBSAH: 1. ÚVOD... 4 2. STRATEGICKÁ VIZE MĚSTA... 5 3. STRATEGICKÉ CÍLE... 6 3 1. ÚVOD Nezbytnou součástí Strategického

Více

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV Červenec 2010 Obsah odůvodnění 1) Textová část 2) Grafická část 2a) Koordinační výkres 1:5000 2b) Výkres širších vztahů 1:10000 2c) Výkres záborů ZPF 1: 5000 1 Odůvodnění

Více

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ MLADÁ BOLESLAV. Seminář k představení Integrovaného regionálního operačního programu. 4.

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ MLADÁ BOLESLAV. Seminář k představení Integrovaného regionálního operačního programu. 4. INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ MLADÁ BOLESLAV Seminář k představení Integrovaného regionálního operačního programu 4. května 2015 Praha 1 Integrovaný plán rozvoje území v programovém období 2014 2020 Nový

Více

Dopady cestovního ruchu na vytváření regionální identity ve venkovských periferních oblastech Česka

Dopady cestovního ruchu na vytváření regionální identity ve venkovských periferních oblastech Česka Dopady cestovního ruchu na vytváření regionální identity ve venkovských periferních oblastech Česka Dana Fialová, Tereza Gelná, Jiří Vágner GAČR 403/09/1491Význam rekreační funkce sídel a obcí v procesu

Více

-10 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

-10 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Hrubá míra migračního salda (promile) B Sociálně prostorová diferenciace Prahy v historické perspektivě 3.2 MIGRACE V PRAZE 2000 2013 Martin Ouředníček, Ivana Přidalová Migrační bilance Prahy je výslednicí

Více

Populační vývoj vojenských újezdů v České republice

Populační vývoj vojenských újezdů v České republice Diskusní večer ČDS, 21. 11. 212 Populační vývoj vojenských újezdů v České republice Marie Kusovská Obsah Důvody výzkumu vojenských újezdů (VÚ) Historické okolnosti vzniku předchůdců VÚ, včetně působení

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Konference Zaměstnanost 2015 / Karlovy Vary Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně

Více

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument.

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument. Určení prioritních oblastí a identifikace hlavních oblastí podpory s uvedením vazby na Integrované hlavní směry strategie Evropa 2020 a na regionální strategické y Kraj: Plzeňský kraj Prioritní oblast

Více

Zeměpis PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY

Zeměpis PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY Zeměpis ročník TÉMA G5 Úvod do geografie Země jako vesmírné těleso Znázornění Země na mapách vymezí objekt studia geografie; rozdělí geografii jako vědu; zhodnotí význam geografie pro společnost; geografie

Více

Dotační příležitosti a příprava na nové dotační období 40. dny malých obcí, Prostějov

Dotační příležitosti a příprava na nové dotační období 40. dny malých obcí, Prostějov Dotační příležitosti a příprava na nové dotační období 40. dny malých obcí, Prostějov Tomáš Vacenovský 31. října 2013 Obsah prezentace Aktuální dotační příležitosti pro obce OP Životní prostředí Norské

Více

MIKROREGION SLEZSKÁ HARTA. turistická oblast středoevropského významu??

MIKROREGION SLEZSKÁ HARTA. turistická oblast středoevropského významu?? MIKROREGION SLEZSKÁ HARTA turistická oblast středoevropského významu?? Moravskoslezský kraj, okres Bruntál NízkýJeseník sestává z 13 obcí (Bruntál, Dlouhá Stráň, Horní Benešov, Leskovec nad Moravicí, Lomnice,

Více

Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad. Souhrnné zhodnocení 1., 2., 3., 5. a 6. kola výzev

Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad. Souhrnné zhodnocení 1., 2., 3., 5. a 6. kola výzev Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad Souhrnné zhodnocení 1., 2., 3., 5. a 6. kola výzev Verze 1.0 ke dni 1. 3. 2011 Územní aspekty implementace Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad

Více

Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA. Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje

Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA. Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje kvalitní dopravní poloha je považována za nutnou, nikoliv za postačující

Více

MAS Střední Haná, o.p.s. Ing. Jarmila Matoušková

MAS Střední Haná, o.p.s. Ing. Jarmila Matoušková MAS Střední Haná, o.p.s. Ing. Jarmila Matoušková Základní informace o MAS Mapa území MAS Střední Haná Základní informace o MAS Počet členů MAS dle sektorů Obce na území MAS: Ivaň, Kojetín, Lřenovice, Lobodic,

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 3. 6. 2014 Č. j.: 38400/ENV/14 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

Hlavní rozvojové příležitosti a bariéry ČR

Hlavní rozvojové příležitosti a bariéry ČR Hlavní rozvojové příležitosti a bariéry ČR Regionalistika=regionální vědy vědní obor, vědní disciplína (podobně jako ekonomie, sociologie, právní vědy apod.), která se zabývá řešením problémů rozvoje v

Více

METODIKA SLEDOVÁNÍ ROZSAHU REZIDENČNÍ SUBURBANIZACE V ČESKÉ REPUBLICE

METODIKA SLEDOVÁNÍ ROZSAHU REZIDENČNÍ SUBURBANIZACE V ČESKÉ REPUBLICE Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Urbánní a regionální laboratoř URRlab METODIKA SLEDOVÁNÍ ROZSAHU REZIDENČNÍ SUBURBANIZACE V ČESKÉ REPUBLICE

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 25. 11. 2014 Č. j.: 81992/ENV/14 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na

Více

II. STRATEGICKÁ ZPRÁVA České republiky pro programové období 2007 2013

II. STRATEGICKÁ ZPRÁVA České republiky pro programové období 2007 2013 II. STRATEGICKÁ ZPRÁVA České republiky pro programové období 2007 2013 Příloha č. 12 HODNOCENÍ STAVU REALIACE EVROPSKÉ ÚZEMNÍ SPOLUPRÁCE (stav k 30. 9. 2012) OP Přeshraniční spolupráce Prostředky alokované

Více

TERMÁLNÍ LÁZEŇSKÝ RESORT PASOHLÁVKY. tam, kde pramení Vaše zdraví a klid

TERMÁLNÍ LÁZEŇSKÝ RESORT PASOHLÁVKY. tam, kde pramení Vaše zdraví a klid TERMÁLNÍ LÁZEŇSKÝ RESORT PASOHLÁVKY tam, kde pramení Vaše zdraví a klid TERMÁLNÍ RESORT PASOHLÁVKY - - lázně nového typu 1. Činnost společnosti 2. Příležitost na trhu 3. Koncept termálního resortu 4. Přínosy

Více

OBČANSKÁ PARTICIPACE NA

OBČANSKÁ PARTICIPACE NA OBČANSKÁ PARTICIPACE NA VENKOVĚ Z POHLEDU CENTRA PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČR Mgr. et Mgr. Vilém Řehák tajemník CRR ČR Olomoucké vysoké školství partnerem moravského venkova reg. č.: CZ.1.07/2.4.00/12.0065

Více

DATOVÝ VÝSTUP Z RIS (BYTY)

DATOVÝ VÝSTUP Z RIS (BYTY) PROFIL ORGANIZACE OBČANSKÁ PARTICIPACE NA VENKOVĚ Z POHLEDU CENTRA PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČR Centrum pro regionální rozvoj ČR státní příspěvková organizace zřizovatel: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Více

Geoturismus jako forma rozvoje venkovských oblastí

Geoturismus jako forma rozvoje venkovských oblastí Geoturismus jako forma rozvoje venkovských oblastí Případová studie Chotěbořsko Mgr. Iveta Čtveráková iveta.ctverakova@natur.cuni.cz Seminář Venkov 2015 5. 2. 2015 Téma geoturismu v kontextu aktuálních

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie

7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie 7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY 7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie Pilíř: Sledovaná složka/objekt: Sociodemografický Územněsprávní členění, rozloha, lidnatost Kriteria jevu (procesu):

Více

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova na období 2014-2020 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Strategický rámec pro období 2014-2020 Strategie Evropa 2020 (EU 2020) Společná

Více

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí (CZ 1.04/4.1.00/62.00008) Část III.b: Postupná realizace vzdělávacích aktivit projektu v řešených územích Dvoudenní vzdělávací kurz TVORBA

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č.5 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU KOSOŘ

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č.5 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU KOSOŘ NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č.5 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU KOSOŘ podle 47 zákona č. 183/2006 Sb. schvalující orgán Zastupitelstvo obce Kosoř datum schválení číslo usnesení jméno oprávněné osoby podpis starosta

Více

Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí

Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí Výzkum byl realizován na katedře sociální práce v letech 2005-2007, byl dotován z prostředků Ministerstva práce a sociálních věcí ČR

Více

Obr. 1: Vývoj míry nezaměstnanosti k 31. 12. v letech 2000 až 2011 (v %) Zdroj: ČSÚ, MPSV, zpracování vlastní

Obr. 1: Vývoj míry nezaměstnanosti k 31. 12. v letech 2000 až 2011 (v %) Zdroj: ČSÚ, MPSV, zpracování vlastní Pořadové číslo pro potřeby ÚAP: 25 Obec: SVĚTLÁ POD JEŠTĚDEM Kód obce 564427 Základní údaje o obci Počet obyvatel: 937 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 13,2 km 2, tj. 1 320 ha Základní ekonomické údaje Míra

Více

NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE ZAHRADNÍ KOLONIE BLATSKÝ RYBNÍK

NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE ZAHRADNÍ KOLONIE BLATSKÝ RYBNÍK NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE ZAHRADNÍ KOLONIE BLATSKÝ RYBNÍK Obsah Zadání územního plánu obsahuje hlavní cíle a požadavky na zpracování návrhu územního plánu, zejména a) požadavky na

Více

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB Informace o nesezdaném soužití (Český statistický úřad používá k označení vztahu druha a družky pojem faktické manželství) byly zjišťovány ve Sčítáních

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Strategický cíl 3. Prosperita

Strategický cíl 3. Prosperita Prosperující město 3.1 Služby města pro podnikání a investice zajišťující příliv investic a podporu podnikatelských aktivit 3.2 Pracovní příležitosti bez bariér cílem zlepšit možnosti účasti na trhu práce

Více

Pracovní jednání k přípravě místní rozvojové strategie MAS ORLICKO

Pracovní jednání k přípravě místní rozvojové strategie MAS ORLICKO Pracovní jednání k přípravě místní rozvojové strategie MAS ORLICKO pro období 2014 2020 Ing. Oldřich Žďárský předseda Ing. Ivana Vanická - manažerka POZVÁNKA V rámci cca. dvouhodinového programu bude přednesena

Více

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace.

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí Třanovice, 27. 4. 2015 Úvodní informace Posláním (misí) této strategie je přispět k všestrannému rozvoji Pobeskydí prostřednictvím

Více

jednání Rady města Ústí nad Labem

jednání Rady města Ústí nad Labem jednání Rady města Ústí nad Labem dne: 10. 06. 2015 bod programu: 67 věc: Vyjádření ke Konceptu územně technické studie Nová trať Litoměřice Ústí nad Labem st. hranice SRN - informace dopad na rozpočet:

Více

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci OBCE JAKO ŽADATELÉ A PŘÍJEMCI ZE SF / FS

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci OBCE JAKO ŽADATELÉ A PŘÍJEMCI ZE SF / FS MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci OBCE JAKO ŽADATELÉ A PŘÍJEMCI ZE SF / FS LEDEN 2011 Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor řízení a koordinace NSRR Staroměstské náměstí 6 110

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 11. srpna 2009 Č.j. : 61970/ENV09 STANOVISKO Ministerstva životního prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování

Více

Obec: JANOVICE V PODJEŠTĚDÍ. Základní údaje o obci Počet obyvatel: 91 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 6,34 km 2, tj. 634 ha

Obec: JANOVICE V PODJEŠTĚDÍ. Základní údaje o obci Počet obyvatel: 91 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 6,34 km 2, tj. 634 ha Pořadové číslo pro potřeby ÚAP: 12 Obec: JANOVICE V PODJEŠTĚDÍ Kód obce 561657 Základní údaje o obci Počet obyvatel: 91 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 6,34 km 2, tj. 634 ha Základní ekonomické údaje Míra

Více

Obec: VŠELIBICE. Základní údaje o obci Počet obyvatel: 536 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 18,44 km 2, tj. 1 844 ha

Obec: VŠELIBICE. Základní údaje o obci Počet obyvatel: 536 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 18,44 km 2, tj. 1 844 ha Pořadové číslo pro potřeby ÚAP: 27 Obec: VŠELIBICE Kód obce 564532 Základní údaje o obci Počet obyvatel: 536 (k 31. 12. 2013) Rozloha k.ú: 18,44 km 2, tj. 1 844 ha Základní ekonomické údaje Míra nezaměstnanosti:

Více

Třeština. Hrozba: Omezení hospodářské rozvoje území vzhledem existenci CHOPAV (hospodářský rozvoj)

Třeština. Hrozba: Omezení hospodářské rozvoje území vzhledem existenci CHOPAV (hospodářský rozvoj) Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce

Více

KRKONOŠE. Projekt všestranného rozvoje regionu

KRKONOŠE. Projekt všestranného rozvoje regionu KRKONOŠE 2020 Karkonosze Projekt všestranného rozvoje regionu Krkonoše včera a dnes Krkonoše jsou nejznámějším českým pohořím. Díky atraktivní přírodě a dobrým klimatickým podmínkám lákají dlouhodobě tisíce

Více

PŘÍLOHY DOKUMENTU ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014

PŘÍLOHY DOKUMENTU ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014 IV. PŘÍLOHY DOKUMENTU ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE PŘÍLOHY 29 Příloha 1: Úplné výsledky Rozboru Státní rozpočet 30 Krajské rozpočty a rozpočet hl. m.

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 3. 6. 2014 Č. j.: 38130/ENV/14 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

SETKÁNÍ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ PRAHY

SETKÁNÍ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ PRAHY SETKÁNÍ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ PRAHY STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ A PARTICIPACE VEŘEJNOSTI :: UDRŽITELNÝ ROZVOJ :: MÍSTNÍ AGENDA 21 Praha, 4. června 2015 www.zdravamesta.cz/setkani-mc-2015 Akce je součástí projektu NSZM

Více

ZASTUPITELSTVO HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ. Zastupitelstva hlavního města Prahy

ZASTUPITELSTVO HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ. Zastupitelstva hlavního města Prahy ZASTUPITELSTVO HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ Zastupitelstva hlavního města Prahy číslo 19/03 ze dne 25.5.2000 k návrhu Strategického plánu hl. m. Prahy Zastupitelstvo hlavního města Prahy I. schvaluje

Více

Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC

Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC Petr Matějů Konference Předpoklady úspěchu v práci a v životě 27. listopadu 2013 Hlavní otázky pro analýzu procesu

Více