Lokální rozvoj na Šumavě

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Lokální rozvoj na Šumavě"

Transkript

1 Lokální rozvoj na Šumavě Závěrečná publikace shrnující výsledky projektu Analýza vývoje Národního parku Šumava za období uplynulých 15 let RNDr. Radim Perlín Doc. RNDr. Ivan Bičík, CSc. Vydala Správa NP a CHKO Šumava v roce 2010

2

3 Publikace byla vypracována s podporou projektu Analýza vývoje Národního parku Šumava za období uplynulých 15 let a s podporou výzkumného záměru č. MSM Geografické systémy a rizikové procesy v kontextu globálních změn a evropské integrace, podpořeného Ministerstvem výchovy, mládeže a tělovýchovy. Autoři děkují za poskytnutou podporu. Recenzenti: Prof. RNDr. Bedřich Moldan, CSc. Centrum pro otázky životního prostředí UK Ing. František Krejčí ředitel Správy NP a CHKO Šumava Věnováno mé babičce paní Věře Šindelářové roz. Šafhauserové, která svoje dětství a mládí prožila v Kašperských Horách a pro kterou byla Šumava vždy měřítkem krásy a harmonie. Radim Perlín

4 Lokální rozvoj na Šumavě Obsah 4 1 Předmluva 12 2 Úvod 14 3 Aktéři územního rozvoje 16 4 Historický vývoj 20 5 Cíle studie 26 6 Obyvatelstvo, osídlení Vývoj obyvatelstva Migrace obyvatelstva Závěry 44 7 Bydlení Srovnání úrovně bydlení Srovnání vývoje domovního a bytového fondu v obcích NP a CHKO Šumava a okresech v letech Srovnání obcí ležících ve vymezeném území NP a CHKO Šumava Závěry 50 8 Druhé bydlení v NP a CHKO Šumava Vývoj druhého bydlení Základní regionální charakteristiky druhého bydlení Lokální rozdíly v druhém bydlení Závěry 55 9 Cestovní ruch a rekreace Cestovní ruch v chráněných územích Šumava turistický cíl Závěry Doprava v Národním parku Šumava Rešerše dostupných pramenů a literatury Shrnutí zjištěných poznatků Souvislosti a dopady rozvoje cestovního ruchu na území NP Šumava Ochrana kulturního dědictví zájmového území Definice termínu kulturní dědictví Kulturní dědictví na Šumavě Kulturní památky regionálního a nadregionálního významu Závěry Občanská vybavenost a technická infrastruktura Přehled dosavadních prací a využitelných databází Závěry Hodnocení ekonomického potenciálu Úvod 110

5 13.2 Metodický postup Výsledky Závěry EX-ANTE Analýza - Ekonomický audit Struktura veřejné správy Daňová výtěžnost obcí Dotační politika Kompetence v oblasti usměrňování lokálního rozvoje Postavení obcí v NP Šumava Územní plán Strategické dokumenty Spolupráce obcí Bilaterální a trilaterální spolupráce Úvod Bilaterální a trilaterální spolupráce Identifikace klíčových témat Hodnocení klíčových témat řešiteli Vyhodnocení klíčových témat ze strany lokálních expertů Rozdíly v hodnocení klíčových témat ze strany řešitelů a lokálních expertů Návrh strategického zaměření Cíl: Spolupráce a podpora aktérů veřejné správy Cíl: Rozvoj lidských zdrojů Cíl: Cestovní ruch Cíl: Doprava na Šumavě Závěrečná poznámka Závěr Operativně institucionální doporučení Rozvojová doporučení Literatura 184 5

6 Lokální rozvoj na Šumavě Seznam tabulek, obrázků a grafů 6 Seznam tabulek tab. 1 Vývoj podílů regionu Šumava na obyvatelstvu vybraných jednotek tab. 2 Index stáří vybraných územních jednotek tab. 3 Charakteristiky věkového složení obcí regionu Šumava tab. 4 Složení obyvatelstva regionu Šumava a vybraných územních jednotek podle dokončeného vzdělání tab. 5 Složení obyvatelstva obcí regionu Šumava podle dokončeného vzdělání tab. 6 Složení obyvatelstva obcí regionu Šumava podle vybraných národností tab. 7 Podíl věřících obyvatel v regionu Šumava a vybraných územních jednotkách (2001) tab. 8 Podíl narozených v obci trvalého pobytu ve vybraných územních jednotkách tab. 9 Obce regionu Šumava - podíl narozených v obci trvalého pobytu tab. 10 Migrační salda regionu Šumava a vybraných územních jednotek tab. 11 Migrační bilance podle důvodů stěhování ( ) tab. 12 Migrační bilance podle dokončeného vzdělání ( ) tab. 13 Migrační bilance podle věkového složení ( ) tab. 14 Dojížďka do zaměstnání a do škol regionu Šumava tab. 15 Úroveň vybavení některými zařízení občanské a technické infrastruktury tab. 16 Změny občanské vybavenosti a technické infrastruktury obcí NP a CHKO Šumava mezi léty 1991 a 2005 tab. 18 Struktura všeobecné veřejné správy tab. 19 Stanovená výše koeficientů v období podle zákona 243/2000 Sb. tab. 20 Rozdíl daňových příjmů po novele zákona o RUD od tab. 21 Přehled příjmů obcí na území NPŠ tab. 22 Srovnání příjmové části rozpočtu obce Petrovice I (2008) tab. 23 Přehled dotačních prostředků pro obce na území NPŠ za období tab. 24 Podpora prostřednictvím SFŽP pro projekty obcí tab. 25 Rozdělení poskytovaných prostředků podle příjemců tab. 26 Čerpání prostředků v rámci programu INTERREG III A

7 tab. 27 Srovnání intenzity dotačních proudů na území NPŠ a sousedních okresů tab. 28 Vybrané socioekonomické ukazatele tab. 29 Přehled zpracované územně plánovací dokumentace tab. 30 Účast obcí v mikroregionálních svazcích obcí (širší zázemí) tab. 31 Souhrnné hodnocení klíčových témat zpracovateli tab. 32 Klíčová témata v oblasti správy tab. 33 Klíčová témata v oblasti složek přírodního prostředí tab. 34 Klíčová témata v oblasti cestovního ruchu tab. 35 Nejvýznamnější témata tab. 36 Klíčová témata navržená skupinou místních expertů tab. 37 Doplnění témat tab. 38 Základní hodnocení místních expertů tab. 39 Podrobné hodnocení klíčových témat tab. 40 Klíčová témata podle místních expertů tab. 41 Další identifikovaná výrazná témata rozvoje NP Šumava Seznam obrázků obr. 1 Vymezení řešeného území obr. 2 Zaniklá sídla obr. 3 Hustota zalidnění podle obcí obr. 4 Vývoj počtu obyvatel obr. 5 Index stáří v obcích obr. 6 Vzdělanostní struktura obr. 7 Podíl rodáků obr. 8 Intenzita migračního salda obr. 9 Vývoj kvality bytového fondu obr. 10 Změny v počtu potenciálních rekreantů v objektech druhého bydlení obr. 11 Změny počtu potenciálních rekreantů obr. 12 Potenciál kulturního subsystému cestovního ruchu obr. 13 Typy kulturního subsystému potenciálu cestovního ruchu obr. 14 Potenciál přírodního subsystému cestovního ruchu obr. 15 Typy přírodního subsystému potenciálu cestovního ruchu obr. 16 Typy celkového potenciálu cestovního ruchu obr. 17 Celkový potenciál cestovního ruchu obr. 18 Potenciální rekreační plochy obr. 19 Počet rekreačních a turistických lůžek na km 2 obr. 20 Podnikatelská aktivita v cestovním ruchu obr. 21 Zaměstnanost v cestovním ruchu 7

8 Lokální rozvoj na Šumavě obr. 22 Turisticko-rekreační zatížení území obr. 23 Funkční typologie středisek cestovního ruchu obr. 24 Kapacita a vybavenost lyžařských středisek obr. 25 Lyžařské trasy na Šumavě obr. 26 Počet památek zapsaných v seznamu nemovitých kulturních památek obr. 27 Registrovaná míra nezaměstnanosti v obcích hodnoceného území obr. 28 Typologie územních plánů obcí obr. 29 Dobrovolné registrované svazky obcí obr. 30 Euroregion Bayerischer Wald-Šumava-Mühlviertel Seznam grafů Graf 1. Vývoj počtu obyvatel v obcích na Šumavě Graf 2. Vývoj počtu domů v obcích na Šumavě Graf 3. Vývoj míry nezaměstnanosti v hodnoceném území 8

9 9

10 Lokální rozvoj na Šumavě Seznam spolupracovníků Hlavní řešitelé Radim Perlín, Přírodovědecká Fakulta UK, hlavní řešitel projektu, koordinace projektu Ivan Bičík, Přírodovědecká Fakulta UK, koordinace projektu, využití území Řešitelé Jan Baxa, Přírodovědecká fakulta UK, nemotorová doprava Zdeněk Čermák, Přírodovědecká Fakulta UK, obyvatelstvo a osídlení Pavel Csank, Přírodovědecká fakulta UK, podnikání, zaměstnanost Dana Fialová, Přírodovědecká Fakulta UK, cestovní ruch a rekreace Tomáš Havlíček, Přírodovědecká fakulta UK, bilaterální a přeshraniční spolupráce Zdeněk Kučera, Přírodovědecká Fakulta UK, přírodní dědictví, kulturní dědictví, Plán péče NP Šumava Silvie Kuldová, Přírodovědecká Fakulta UK, přírodní dědictví, kulturní dědictví Alena Matušková, Západočeská univerzita, Plzeň, občanská a technická infrastruktura Miroslav Marada, Přírodovědecká Fakulta UK, přírodní dědictví, dopravní infrastruktura Marie Novotná, Západočeská univerzita Plzeň, zemědělství Veronika Nožičková, Přírodovědecká fakulta UK, bydlení, druhé bydlení Michal Pokorák, Přírodovědecká fakulta UK, analýza databáze předkladatelů projektů Jindřiška Staňková, Ústav pro životní prostředí PřF UK, turistický ruch a návštěvnost Michal Schneider, Katedra geoinfomatiky PřF UK, analýza snímků Landsat, kartografické podklady Jan Šatra, Přírodovědecká fakulta UK, nemotorová doprava Karel Turek, Přírodovědecká fakulta UK, bydlení, druhé bydlení Petr Zahradník, Česká spořitelna a.s. expert, Socioekonomická analýza regionu CCB a.s. Czech Credit Bureau, IRating obcí 10

11 11

12 Lokální rozvoj na Šumavě 1 Předmluva Tento rozsáhlý text vychází v době horké diskuse o Národním parku Šumava. Dominuje jí otázka kůrovce, který se v posledních letech a zejména měsících na Šumavě velmi rozmnožil a poškodil rozsáhlé části parku. Diskuse jsou často vedeny velmi emotivně a jen zřídka přispívají k hledání konstruktivních řešení. Text, který máte před sebou, má naopak poskytnout objektivní informaci o vývoji parku od jeho vzniku až téměř do současnosti. Vytkl si za cíl předložit informace, které budou obecně použitelné pro rozhodování o dalším směřování parku. Mají to být informace, které jsou policy relevant, avšak nikoliv policy prescriptive. To znamená, že nechce žádná rozhodnutí předjímat, doporučovat či naznačovat, nýbrž poskytnout takové podklady, aby rozhodnutí mohla být činěna co nejlépe. Materiál předkládá rozsáhlou analýzu vývoje Národního parku Šumava mezi lety 1990 až let je doba dosti dlouhá na to, aby mohl být zachycen vývoj a jeho nejrůznější trendy. Analýza jasně ukazuje, jak vznik parku a jeho provozování v následujících letech výrazně ovlivnily celé území dnešního Národního parku Šumava i nejblíže přilehlé oblasti. Analýza byla zadána Národním parkem Šumava ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí. Důležitou roli hrála expertní skupina pro rozvoj v oblasti Šumavy, kterou zřídili společně hejtmani Jihočeského a Plzeňského kraje. Studie byla zadána v roce 2007 a ve výběrovém řízení byl vybrán kolektiv Přírodovědecké fakultu UK v Praze, konkrétně katedra sociální geografie a regionálního rozvoje. Práce probíhaly ve spolupráci s celou řadou dalších institucí, zejména rozsáhlá spolupráce probíhala s Českou zemědělskou univerzitou. Na práci se rovněž podíleli místní experti a starostové mnoha obcí. Tato účast lidí, kteří v oblasti parku žijí a pracují, byla mimořádně důležitá. Významnou roli hrál rovněž řídící výbor celého projektu, ve kterém byly zastoupeny obce, vedení Národního parku Šumava, zástupci kraje, regionální rozvojové agentury, experti zejména z Jihočeské univerzity a to celé bylo koordinováno zmíněnou expertní skupinou. Práce byly ukončeny v roce 2008 a poté byl celý materiál velmi důkladně oponován již zmíněnou expertní skupinou, několikrát doplňován a upravován podle četných připomínek. Analýza zmiňuje i hluboké přeměny Šumavy, kterými toto území prošlo za posledních přibližně 60 let. Situace se několikrát dramaticky změnila, nejdříve s začátkem II. světové války a s hromadným vysídlením českého obyvatelstva, potom po válce naopak odešli Němci. Po velmi krátkém poválečném období, kdy se objevili noví obyvatelé z českého vnitrozemím, se téměř celého území zmocnili vojáci a postupně došlo k rozsáhlému vylidnění celého území. Po této stránce není dnešní situace příliš rozdílná ve srovnání s tím co bylo těsně před vznikem parku po pádu totalitního režimu v listopadu Analýza vývoje parku přináší mno- 12

13 ho zajímavých zjištění. Nezakrývá, že v současné době zde existuje celá řada významných problémů, které se jen velmi těžko řeší. Důvodů pro obtíže je jistě mnoho, ale podle mého názoru mezi vůbec nejzásadnější patří nedostatek důvěry a spolupráce mezi obcemi na straně jedné a vedením Národního parku Šumava na straně druhé. Bylo by příliš jednoduché říci: to je v lidech. Samozřejmě, kdyby se park nestaral převážně jen o přírodní prostředí a tomu podřizoval většinu svých aktivit, kdyby na druhé straně obce méně preferovaly krátkodobé zájmy před dlouhodobými perspektivami, kdyby zkrátka lidé byli dokonalí tvorové, jistě by všechno bylo ideální. Jsem však přesvědčen o tom, že mezi důležité příčiny současných sporů zásadních nesouladů, které se projevují v mnoha oblastech, v neposlední řadě v názorech na to, jak je třeba bojovat s kůrovcem, pramení rovněž ve velké míře z institucionálních nedostatků. Zejména mám na mysli náš právní řád, ve kterém jsou v této souvislosti mimořádně důležité dva zákony. Totiž zákon č. 114 o ochraně přírody a krajiny, podle kterého byl park zřízen, a na druhé straně zákon o obcích, které jsou odpovědny a pověřeny pečovat o všestranný rozvoj svého území včetně péče o přírodní a životní prostředí. Možná by se předložené analýzy dalo využít k tomu, aby se důkladně a promyšleně připravil nový zákon, který by byl věnován specificky Národnímu parku Šumava a který by překlenul stávající rozpory. Předpokladem pro úspěch však není jenom dostatek objektivních a dobrých podkladů, ale především aktivní účast všech hlavních hráčů abych užil terminologie předkládané analýzy kteří by měli zmíněný zákon připravovat od samého počátku společně. Všichni zúčastnění zástupci vedení obcí, občanů, odborníci ve vedení parku, představitelé podnikatelů a další včetně nevládních organizací by měli pracovat ve vzájemné důvěře a s pocitem, že to co připravují, je skutečně jejich, že výsledkem bude jejich vlastní dílo. Nedovedu si představit, že nějaký jiný přístup a postup by mohl vést k úspěchu. Bedřich Moldan 13

14 Lokální rozvoj na Šumavě 2 Úvod Předložená publikace vychází z výsledků projektu Analýza vývoje Národního parku Šumava (NP Šumava) za uplynulých 15 let, který byl zadán Správou NP a CHKO Šumava (dále jen správa NPŠ). Projekt byl zadán a zpracován v letech a po dokončení byl předložen k odbornému posouzení jak představitelům odborné veřejnosti, tak také představitelům veřejné správy na území NP Šumava. Cílem projektu bylo pokusit se shrnout jednotlivé změny, ke kterým došlo na území NP Šumava po vyhlášení NP v roce 1991 a upozornit na dílčí rozpory nebo problémy, které mohlo vyhlášení a působnost NP přinést. Projekt byl zaměřen jak na hodnocení změn v přírodní sféře, tak i na hodnocení změn v sociálně ekonomickém prostředí. Tato publikace vychází z úplného znění závěrečné zprávy projektu, která je včetně příloh k dispozici na správě NP Šumava jak v tištěné, tak i v digitální verzi. Projekt i postup práce vznikl na základě diskuze pověřeného zpracovatele Přírodovědecké fakulty UK jak s pracovníky správy Národního parku Šumava, tak také se starosty obcí v Národním parku Šumava a dalšími představiteli veřejné správy i zástupci podnikatelské sféry. Analýza představuje souhrnný kompilační dokument, který se na základě dostupných zdrojů a informací o vývoji na území Národního parku Šumava shrnuje jednotlivé klíčové změny, ke kterým vyhlášením došlo. Právě vznik materiálu na základě kvalitativní analýzy již publikovaných nebo známých výsledků a jejich kompilace do jednoho dokumentu je současně předností i problémem tohoto textu. Jako přednost považujeme postavení zpracovatele, týmu převážně Přírodovědecké fakulty UK v Praze, který měl možnost z jistého odstupu a aniž by byl zapojen do běžných rozhodovacích procesů v regionu zhodnotit jednotlivé procesy, trendy a problémy, ke kterým na území NP Šumava došlo a dochází. Výhoda odstupu od každodenních problémů v NP Šumava byla na druhou stranu zatížena neúplným pohledem na některé dílčí problémy a faktory, které také ovlivňovaly vývoj jak přírodní, tak sociální sféry na území NP Šumava. Dalším významným faktorem, který znesnadňuje souvislý monitoring jednotlivých změn na území NP Šumava je obrovská roztříštěnost informačních zdrojů o změnách a procesech, ke kterým na území NPŠ dochází. Na jedné straně je území NP jedinečným a také hojně využívaným územím pro velmi rozmanitou badatelskou činnost v oblasti přírodního prostředí a současně na území NPŠ dochází po pádu železné opony k nárůstu sociálních aktivit obyvatel a návštěvníků a velkému rozvoji mimořádného rekreačního využití krajiny. Rozpor mezi velmi zachovalou přírodní sférou a nutností jejího podrobného poznání a ochrany a požadavky na rozvoj sociálně ekonomických aktivity na území NP Šumava je průvodním jevem celého vývoje NP Šumava od jeho založení. Současné uvolnění hranice v rámci Schengenského prostoru logicky vedlo ke změně 14

15 funkce donedávna střežené hranice striktně oddělující obyvatele na obou stranách na prostor setkávání a kontaktů. Předložená publikace je zaměřena na hodnocení především socioekonomických změn na území NP Šumava. Při sledování změn ve vývoji počtu obyvatel, ekonomických činností nebo postavení orgánů veřejné správy je nutné jasně oddělit na jedné straně obecné politické, sociální a ekonomické změny, ke kterým došlo na celém území České republiky a specifické změny, které jsou vyvolány nebo akcelerovány územím NP Šumava. I když je toto oddělení metodicky velmi obtížné, bylo ambicí autorů oddělit oba tyto procesy a pokusit se zařadit jejich příčiny, důsledky a souvislosti do obecného socioekonomického rámce. Cílem publikace je předložit odborné veřejnosti, představitelům veřejné správy, Správě NP Šumava i dalším zájemcům o problematiku Šumavy ucelený pohled na předpoklady a omezení územního rozvoje na Šumavě z pohledu nezávislých vnějších expertů. Autoři jsou si vědomi jednotlivých často protichůdných zájmů aktérů územního rozvoje, ale zachovávají odstup od dílčích nebo partikulárních zájmů územního rozvoje. Autoři také pokládají za nutné zdůraznit, že od počátku zadáními byli velmi dobře vědomi, že území NP Šumava je území v němž se střetávají názory na lokální a regionální rozvoj a ochranu přírody několika skupin aktérů. Jejich zájmy jsou ale velmi odlišné. Jakkoliv dobře řešená analýza a snaha o objektivní hodnocení vždy naráží na silné odpůrce některých skupin aktérů. S tímto vědomím vznikalo jak zadání publikace tak i její jednotlivé části. Práce sleduje území NP Šumava, které je vymezeno na základě fyzicko-geografických prvků a nesleduje administrativní hranice, za které jsou k dispozici databázové zdroje. Proto řešitelé při hodnocení změny na území NP Šumavy a důsledků vyhlášení NP Šumava v roce 1991 uvažovali jako hlavní řešené území správní obvody obcí, které leží na území buď NP Šumava nebo leží na území CHKO Šumava. Vzhledem k tomu, že ale dopad některých činností nebo aktivit, které se odehrávají na území NP Šumava je v regionálním pohledu mnohem širší, pro některá hodnocení jsme sledovali i širší zázemí Šumavy. Obr. 1. Vymezení řešeného území. 15

16 Lokální rozvoj na Šumavě 3 Aktéři územního rozvoje Již od roku 1991 existuje Národní park Šumava. Od počátku jeho vyhlášení existují velmi rozdílné pohledy na jeho existenci, na funkce, které má na území parku plnit, na metody ochrany přírody v jedinečné Šumavě a v neposlední řadě i na možnosti rozvoje území NP Šumava. Každý aktér lokálního rozvoje, který se k těmto nastíněným problémům vyjadřoval, má na věc rozdílný názor a vyslovené názory nebo stanoviska nepochybně odrážejí pozici a zkušenost diskutujícího. Aktéry definujeme jako jak institucionální tak i jako neformální osobnosti a skupiny, které se vymezují k jednotlivým aspektům lokálního (regionálního) rozvoje (Blažek a Hampl, 2009). Aktéry lokálního rozvoje na území NP Šumava lze rozdělit na několik skupin podle jejich vztahu řešenému problémy a podle způsobu jejich organizace. Na jedné straně existují institucionalizovaní, formální aktéři lokálního a regionálního rozvoje, kam například na území NP Šumava patří Správa NP Šumava nebo představitelé veřejné správy jak na krajské tak i lokální úrovni. Mezi neformální aktéry patří na jedné straně zástupci různých ekologických aktivit, ale také místní podnikatelé, kteří hájí svoje partikulární zájmy v území. Aktéry je také možné podle Blažka a Hampla hierarchicky diferencovat podle jednotlivých řádovostních úrovní od mikroúrovně až po makro (národní) úroveň a podle míry komplexity jejich zájmů od partikulárních, dílčích zájmů až po komplexní zájmy v území. V tomto nadmíru atraktivním území se pohybuje hodně skupin hráčů s odlišnými představami o funkcích jak NP, tak i jeho ochranné bariéry - CHKO. Těmito hráči máme na mysli zájmové skupiny, které oprávněně v území reprezentují svoje osobní či skupinové cíle a mají zájem na prosazení vlastní vize rozvoje řešeného území. Velmi významným aktérem v území je bezpochyby správa NPŠ a CHKO, která je jednoznačně orientovaná na ochranu přírodních atraktivit, které území charakterizují, logicky je upřednostňuje již ze své funkce a ostatní případné funkce území a jejich prosazování vnímá často jako zásah do vlastního hájemství. Je zřetelné, že celkově výrazně zelená orientace velké skupiny hráčů v území není zcela jednotná a vytváří se dílčí skupiny a jednotlivci a mezi nimi existují určité názorové rozdíly. Výkon činností i vlastní priority Správy NPŠ se nepochybně mění v závislosti na změnách na Ministerstvu životního prostředí a při jisté míře generalizace lze najít paralelu mezi jednotlivými vládami a řediteli Správy NPŠ. První liberální období v 90. letech s relativně slabým resortem ŽP reprezentuje lesnicky orientovaný ředitel Ivan Žlábek (ředitel v období do 2003), sociálně demokratické období vlády může být spojováno s biologicky zaměřeným ředitelem Aloisem Pavličkem ( ) a po změně politické orientace vlády dochází také ke změně ředitele Správy NPŠ a do funkce nastupuje ředitel František Krejčí (2006), 16

17 který deklaruje svoji otevřenost vůči představitelům obcí. Druhá skupina hráčů v území jsou představitelé organizací a firem pečujících o lesní plochy, které analyzovanému území dominují, a tyto plochy případně obhospodařují. Tato skupina hráčů je vzhledem ke státnímu vlastnictví většiny lesů v území poměrně silná a určitými vazbami propojená s těžařskými, zpracovatelskými a dopravními firmami, které představují silnou lobbistickou skupinu v zájmovém území. V prvním období existence NP Šumava by bylo pravděpodobně těžké odlišit první a druhou skupinu hráčů v území. Svými záměry se pokouší ovlivňovat způsob řízení a rozhodování vedení NPŠ a formuluje nejviditelnější mediální konflikt Šumavy spojený s řešením kůrovcové kalamity a plošným odumíráním lesů v některých partiích. Třetí skupinu hráčů v území tvoří zastupitelstva a především starostové obcí, které v NPŠ a v omezené míře i širším zájmovém území CHKOŠ reprezentují především zájmy bydlícího obyvatelstva, případně se snaží podporovat některé podnikatelské záměry v území, z nichž by mohly obce vytěžit určité výhody (pracovní místa, investice do infrastruktury, větší přísun turistů atd.). Také zde není tato skupina hráčů zcela jednotná, občasné odchylky od jednotného stanoviska reprezentujícího zájmy této skupiny vznikají jako důsledek jednak specifických záměrů obcí (investorů, nebo osob navázaných na jednotlivé typy investorů) a jednak určitou obměnou politické struktury zastupitelstev a jejich vazeb na možné zdroje peněz především z centra. Typickým přestavitelem konfliktů, které reprezentují tuto skupinu hráčů jsou projekty vedoucí ke zvýšení atraktivity a návštěvnosti některých částí Šumavy (rekreační areál Zvonková, lyžařské sjezdové areály apod.) Čtvrtou skupinu hráčů tvoří vlastní podnikatelé, kteří vytváří relativně nesourodou skupinu jak místních, ale převážně vnějších hráčů s různou intenzitou jak investičních záměrů, tak i schopností je realizovat a kapacity zainteresovat do svých cílů další hráče (především zastupitele obcí). Do této skupiny patří především majitelé jednotlivých hotelů a penzionů nebo majitelé dalších zařízení pro cestovní ruch, kteří navrhují zvýšení kapacity jednotlivých sítí a zlepšení podmínek pro další rozvoj jejich podnikání. Na rozdíl od předcházejících skupin hráčů, tato skupina se zaměřuje na spíše lokální projekty a vytváří a případně i řeší lokální rozpory při budoucím využití území. Bez ohledu na to, zda-li žijí nebo nežijí na území NP, jsou schopni vytvářet významné nátlakové či lobbyistické skupiny. Pátou skupinu hráčů tvoří menší, nicméně lobbisticky dobře fungující skupinky převážně bydlících obyvatel, kteří setrvávají na svých pozemkových a jiných právech a neumožňují jiné funkce území, které by dané obci přinesly celkově významnější hospodářský efekt. Zde máme na mysli především myslivecké organizace propojené s majiteli pozemků, kteří hájí svá 17

18 Lokální rozvoj na Šumavě práva například proti investicím do lanovky a sjezdovky a tím většího přílivu rekreantů do území apod. Nicméně jejich možnosti ovlivňovat vývoj funkcí v území oproti výše uvedeným či nejmenovaným skupinkám hráčů či jednotlivých hráčů jsou již poměrně slabší, protože jsou mnohem hůře institucionálně formovány. S touto skupinou se částečně ve svých zájmech překrývá skupina aktérů, kteří v dotčeném území či jeho blízkosti vlastní chalupu či chatu využívanou pro individuální rekreaci. Jejich hlavním cílem je zajištění nerušené rekreace, tedy de facto zachování statu quo. Všechny výše diskutované skupiny aktérů lokálního rozvoje na území Šumavy se zaštitují podobnými nebo podobně formulovanými obecnými cíli. Jedním z nejčastěji uváděných priorit je pro všechny aktéry zajištění územního rozvoje (viz citace) nebo podobně formulovaný cíl rozvoj jednotlivých obcí nebo zajištění dobrých podmínek pro život obyvatel v regionu. I přes podobně formulované cíle rozvoje mají však jednotliví představitelé velmi rozdílné představy o možnostech a podmínkách územního rozvoje na Šumavě. Právě z rozdílného pohledu na dosavadní vývoj a z rozdílně chápaných předpokladů dalšího rozvoje plynou jednotlivé často velmi medializované konflikty mezi představiteli nebo reprezentanty jednotlivých zájmových skupin na Šumavě, které jsou velmi dobře patrné na pravděpodobně nejznámějším šumavském konfliktu, který se týká řešení problému defoliace smrkových porostů a tedy odumírání části lesa a rozšíření kůrovcové kalamity na území NP Šumava. Právě neexistence dlouhodobě stabilní a konsensuální politiky při řešení jednotlivých fází tzv. kůrovcové kalamity a tedy kruciální otázka zda dále napadené a uschlé smrky těžit nebo netěžit je z pohledu celkového rozvoje území NP Šumava a z pohledu rozvoje jednotlivých obcí pouze viditelným ale zástupným problémem za nalezení konsensu v mnohem zásadnějších otázkách budoucího rozvoje území. Proto je i následující publikace věnována postavení jednotlivých aktérů územního rozvoje na Šumavě a pokusu o formování jejich výchozích stanovisek a stejně tak i pokusu o formulování obecnější vize rozvoje celého území. V textu budou dále formulovány pozice a stanoviska jednotlivých aktérů územního rozvoje a pozornost je zaměřena na dva klíčové aktéry, kteří mají za rozvoj území NP Šumava bezprostřední odpovědnost. Jsou jimi na jedné straně obce a v širším slova smyslu veřejná správa na lokální a regionální úrovni a na druhé straně orgány ochrany přírody reprezentovaná na území NP Šumava Správou NPŠ. Právě identifikace klíčových postojů představitelů obou skupin těchto aktérů a současně i analýza jejich legislativního ukotvení stejně jako analýza nástrojů územního rozvoje je stěžejní částí této publikace. Jsme přesvědčeni, že bez jasně formulované a dlouhodobé shody na společných cílech rozvoje 18

19 území NP Šumava mezi lokálními a regionálními politiky na jedné straně a představiteli ochrany přírody na straně druhé není možné dlouhodobě zajistit kvalitativní rozvoj území NPŠ Šumava. Obě strany nestojí na rozdílných stranách barikády, jak by se mohlo z některých zkratkovitých mediálních vyjádření v tisku zdát, ale jejich cíl je společný. Bez dlouhodobě udržitelného rozvoje osídlení na Šumavě a tedy bez zajištění dostatečného množství obyvatel, pracovních příležitostí nebo obecněji aktivit nelze splnit potřeby a úkoly ochrany přírodního prostředí. Stejně tak ale platí, že bez respektu ke přírodnímu prostředí na Šumavě a k jeho dlouhodobému zachování se z Šumavy stane banální rekreační oblast a ztratí svoje historicky podmíněné specifické postavení a tedy nebude dostatečně atraktivní i pro další návštěvníky a nebude schopna zajistit udržení nebo dokonce i rozvoj cestovního ruchu na Šumavě. Území NP Šumava nemůže být chápáno jako území pouze s funkcí ochrany jednotlivých biologických druhů a aktivity člověka být vnímány jako něco v zásadě negativního. Ale Šumava není prostorem primárně určeným k ekonomickému rozvoji s minimálními bariérami rozvoje, kde je možné rozvíjet jednotlivé exploatační možnosti využití území s malým ohledem na ochranu původního prostředí. 19

20 Lokální rozvoj na Šumavě 4 Historický vývoj Území Šumavy patří mezi oblasti, které bylo osídleno ve středoevropském prostoru relativně pozdě. Přesto i zde dochází k budování prvních trvale obydlených domů již od 15. století a od 17. století můžeme mluvit o souvislém osídlení Šumavy. Jednotlivá sídla vznikala na bázi těžby a primitivního zpracování nerostných surovin o čemž svědčí současné názvy některých obcí. Namátkou je možné vybrat Železnou Rudu nebo Kašperské Hory nebo obce jako jsou Nové Hutě či Nová Pec. Osidlování Šumavy bylo iniciováno především výzvami českých panovníků a současně i poskytováním zvláštních práv těm obyvatelům, kteří se rozhodli kolonizovat tyto hraniční lesy a hory. Se zvyšujícím se počtem obyvatel v zázemí Šumavy s rostoucí potřebou zvyšování zemědělsky využívaného území se také rozšiřuje dřevařství, pastevectví a rolnictví do středních a vyšších poloh Šumavy a tím se také ukotvuje stávající sídelní základna obcí na Šumavě. Obyvatelstvo na Šumavě přicházelo z nejbližšího zázemí i ze vzdálenějších oblastí nejprve podél vodních toků jako přirozených dopravních cest a dále se rozvíjelo podél některých dálkových kupeckých cest. I když hranice mezi českým královstvím a Bavorskem patří mezi historicky nejstabilnější hranice mezi dvěma státními celky v Evropě, přesto tato hranice nepatřila mezi jazykové hranice. Na obou stranách hranice žili v 19. a první polovině 20. století obyvatelé mluvící německy i když příslušeli k rozdílným státním celkům. V období moderních sčítání od druhé poloviny 19. století již byla Šumava plně osídlena a území jednotlivých obcí bylo většinou intenzivně využíváno a hustota osídlení na území Šumavy byla pro současníky nepředstavitelná. Zatímco na konci 19. století žilo na území v 22 obcí, které v současnosti zasahují na území NP Šumava, celkem více než 61 tis. obyvatel, v současnosti žije ve stejně vymezeném území pouze méně než obyvatel. Více než trojnásobek obyvatel byl ale v území mnohem více rozptýlen do velkého množství malých sídel. V současnosti je obyvatelstvo koncentrováno do několika největších obcí. Tehdejší hustota zalidnění dosahoval více než 48obyv/km 2, zatímco nyní je hustota zalidnění trvale bydlícího obyvatelstva pouze 13 obyv/km 2. Hustota zalidnění ale rapidně stoupá především v obou sezónách, kdy se na území NP Šumava pohybuje velké množství návštěvníků a jednotlivé rekreační objekty jsou plně využívány. To dokladuje postupnou změnu funkce území NP Šumava. Na Šumavě také v minulosti existovalo mnohem více sídel s trvale žijícími obyvateli a dále větší množství samot. Největší hustota zaniklých sídel je především na území VÚ Boletice a dále v pohraničním pásu (viz Obr. 2.). Ještě více vyniknou extrémní hodnoty změn počtu obyvatel, pokud porovnáme pouze obce, jejichž celé správní území leží na území NP Šumava. Zatímco v obcích Kvilda, Stožec, Horská Kvilda, Modrava, Prášily, Srní byla hustota 20

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová 9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová Strukturu a kvalitu bytového fondu lze považovat za jeden z indikátorů kvality života a rozvoje regionu (Baxa 2010). Charakter a způsob bydlení (např.

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Kámen zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Populační vývoj vojenských újezdů v České republice

Populační vývoj vojenských újezdů v České republice Diskusní večer ČDS, 21. 11. 212 Populační vývoj vojenských újezdů v České republice Marie Kusovská Obsah Důvody výzkumu vojenských újezdů (VÚ) Historické okolnosti vzniku předchůdců VÚ, včetně působení

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V ČESKU

3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V ČESKU 3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V ČESKU Martin Ouředníček, Ivana Přidalová Migrace (stěhování obyvatelstva, změna trvalého bydliště) představuje stěžejní oblast geografických analýz. To je dáno relativně

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

Rozvojové priority podle typů venkova

Rozvojové priority podle typů venkova Rozvojové priority podle typů venkova Radim Perlín Tato prezentace je podpořena projektem VaV MMR č WD-07-01-1 Regionálnídiferenciace venkovských obcí Česka: disparity a možnosti rozvoje. Venkov nebo venkovy?

Více

Paradoxy rozvoje venkova

Paradoxy rozvoje venkova Venkovský prostor Prostor pro žití nebo dožití Paradoxy rozvoje venkova Radim Perlín Tato prezentace je podpořena projektem VaV MMR č WD-07-01-1 Regionální diferenciace venkovských obcí Česka: disparity

Více

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Veřejné projednání návrhu 4.9.2014 Projekt Integrovaná strategie rozvoje území v působnosti MAS Pobeskydí je financován Moravskoslezským

Více

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky.

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Demografický vývoj Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Tab. č.1: Vývoj počtu obyvatel ve Vnorovech v období

Více

2. Vývoj vzdělanostní struktury obyvatel obcí v širokém okolí Jaderné elektrárny Dukovany 1980-2011

2. Vývoj vzdělanostní struktury obyvatel obcí v širokém okolí Jaderné elektrárny Dukovany 1980-2011 2. Vývoj vzdělanostní struktury obyvatel obcí v širokém okolí Jaderné elektrárny Dukovany 1980-2011 Nina Dvořáková, Petra Špačková Na základě vzdělanostních poměrů je možné charakterizovat sociální, kulturní

Více

Nimpšov - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Nimpšov - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Nimpšov - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických

Více

7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie

7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie 7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY 7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie Pilíř: Sledovaná složka/objekt: Sociodemografický Územněsprávní členění, rozloha, lidnatost Kriteria jevu (procesu):

Více

Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických podkladů

Více

3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V PRAZE Martin Ouředníček, Ivana Přidalová

3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V PRAZE Martin Ouředníček, Ivana Přidalová 3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V PRAZE Martin Ouředníček, Ivana Přidalová Mapový list zachycuje stěžejní historické etapy vývoje migrace v Praze od meziválečného období do současnosti. Tematicky navazuje

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

2.4 Nová bytová výstavba

2.4 Nová bytová výstavba 2.4 Nová bytová výstavba Nová bytová výstavba spolu s poptávkou po bydlení jsou důležitými faktory populačního vývoje suburbánní zóny Prahy. Jako hlavní determinanty migračního chování se odrážejí ve vývoji

Více

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických

Více

Strategické dokumenty JMK

Strategické dokumenty JMK Strategické dokumenty JMK Koncepční dokumenty Jihomoravského kraje a jejich vzájemné vazby Dílčí koncepce Dlouhodobý záměr vzdělávání a vzdělávací soustavy Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Koncepce

Více

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SILNÉ STRÁNKY půdně a klimaticky vhodná území pro rozvoj zemědělských aktivit v nepotravinářské produkci

Více

X. Cestovní ruch. moderního životního stylu

X. Cestovní ruch. moderního životního stylu Kap 10-2003.qxd 10.1.2003 14:53 Page 213 213 Cestování součást moderního životního stylu Cestovní ruch se ve druhé polovině dvacátého století prosadil jako nejvýraznější společenský, kulturní i ekonomický

Více

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Pracovní skupina Ekonomika a lidské zdroje 18. 12. 2012 ISRR Krkonoše Cíl: analyzovat aktuální situace regionu Krkonoše identifikovat rozvojové problémy Krkonoš

Více

1. Program setkání. 2. Očekávání účastníků Účastníci setkání definovali svá očekávání od tohoto setkání:

1. Program setkání. 2. Očekávání účastníků Účastníci setkání definovali svá očekávání od tohoto setkání: Tvorba SWOT analýzy území MAS 21 (29.1.2013, MěU Lázně Kynžvart) Moderátoři setkání: Tomáš Svoboda a Tereza Pelclová z Centra pro komunitní práci Přítomní: viz. prezenční listina 1. Program setkání 10:00

Více

Geoturismus jako forma rozvoje venkovských oblastí

Geoturismus jako forma rozvoje venkovských oblastí Geoturismus jako forma rozvoje venkovských oblastí Případová studie Chotěbořsko Mgr. Iveta Čtveráková iveta.ctverakova@natur.cuni.cz Seminář Venkov 2015 5. 2. 2015 Téma geoturismu v kontextu aktuálních

Více

Krajinný integrovaný plán rozvoje Regionu Národní park Šumava na období 2011 2020. Místo tohoto listu bude tisk titulky

Krajinný integrovaný plán rozvoje Regionu Národní park Šumava na období 2011 2020. Místo tohoto listu bude tisk titulky Krajinný integrovaný plán rozvoje Regionu Národní park Šumava na období 2011 2020 Místo tohoto listu bude tisk titulky Obsah Obsah 2 1 Soulad s nadřazenými strategickými dokumenty 4 2 Analýza ekonomické

Více

This project is implemented through the CENTRAL EUROPE Programme co-financed by the ERDF. Action 6.3.3. FREE - From Research to Enterprise

This project is implemented through the CENTRAL EUROPE Programme co-financed by the ERDF. Action 6.3.3. FREE - From Research to Enterprise Action 6.3.3 FREE - From Research to Enterprise No. 1CE028P1 STUDIE PROVEDITELNOSTI č. 2 1 Název: Analýza lidských zdrojů: Podnikatelský inkubátor a Centrum transferu technologie při nově budovaném Technoparku

Více

METODIKA SLEDOVÁNÍ ROZSAHU REZIDENČNÍ SUBURBANIZACE V ČESKÉ REPUBLICE

METODIKA SLEDOVÁNÍ ROZSAHU REZIDENČNÍ SUBURBANIZACE V ČESKÉ REPUBLICE Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Urbánní a regionální laboratoř URRlab METODIKA SLEDOVÁNÍ ROZSAHU REZIDENČNÍ SUBURBANIZACE V ČESKÉ REPUBLICE

Více

Z Á P I S Z jednání Valné hromady Mikroregionu Šumava Západ

Z Á P I S Z jednání Valné hromady Mikroregionu Šumava Západ Z Á P I S Z jednání Valné hromady Mikroregionu Šumava Západ Místo: Hotel Srní v obci Srní Datum a čas: 14. 11. 2003 9,00 11,30 hod. Přítomni: Dle prezenční listiny Program: Zahájení Volba komise pro usnesení,

Více

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011) půdy. půdy. půdy.

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011) půdy. půdy. půdy. Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce

Více

ANALÝZA SYSTÉMU ODPADOVÉHO HOSPODÁ

ANALÝZA SYSTÉMU ODPADOVÉHO HOSPODÁ ANALÝZA SYSTÉMU ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ OBCÍ V NÁRODNÍM ZADAVATEL: Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava 1.máje 260, 385 01 Vimperk E-mail: vimperk@npsumava.cz IČO: 00583171, DIČ: CZ00583171

Více

Nová Hradečná. sze/zus - Železniční trať zatěžuje zastavěné území

Nová Hradečná. sze/zus - Železniční trať zatěžuje zastavěné území Nová Hradečná Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

Metodika) vyhodnocení) ekonomické) efektivnosti*!!stanovení)a)vyhodnocení)a) návrh&výstupních&jednotek,&napojení&na& systém&rsa."

Metodika) vyhodnocení) ekonomické) efektivnosti*!!stanovení)a)vyhodnocení)a) návrh&výstupních&jednotek,&napojení&na& systém&rsa. Metodika) vyhodnocení) ekonomické) efektivnosti*!!stanovení)a)vyhodnocení)a) návrh&výstupních&jednotek,&napojení&na& systém&rsa." Prof. RNDr. René Wokoun, CSc. Ing. Nikola Krejčová, Ph.D. RNDr. Jana Kouřilová,

Více

Kašperky pro Život Jakou chceme budoucnost Kašperských Hor?

Kašperky pro Život Jakou chceme budoucnost Kašperských Hor? Kašperky pro Život V demokratickém státě mají občané právo podílet se na rozhodování o záležitostech týkajících se místa, ve kterém žijí. Proto také Listina základních práv a svobod říká, že občané mají

Více

KOOPERATIVNÍ ROZVOJ LOKALIT V PŘÍHRANIČÍ JIHOČESKÝ KRAJ / DOLNÍ RAKOUSKO

KOOPERATIVNÍ ROZVOJ LOKALIT V PŘÍHRANIČÍ JIHOČESKÝ KRAJ / DOLNÍ RAKOUSKO Jihočeská hospodářská komora Sdružení stavebnictví a územního rozvoje Husova 9, 370 01 České Budějovice Držitel certifikátu systému jakosti dle požadavků ČSN EN ISO 9001:2001 KOOPERATIVNÍ ROZVOJ LOKALIT

Více

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické

Více

Křepice. nspozus - Plocha pro suchou vodní nádrž zasahuje do zastavěného území

Křepice. nspozus - Plocha pro suchou vodní nádrž zasahuje do zastavěného území Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce

Více

Líšnice. nzpopus - Zastavitelná plocha zasahuje do poddolovaného území

Líšnice. nzpopus - Zastavitelná plocha zasahuje do poddolovaného území Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce

Více

Benchmarking Říčany. projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností

Benchmarking Říčany. projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Benchmarking Říčany projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností 1 1 SO ORP Říčany charakteristika území Správní obvod obce s

Více

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011)

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011) Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce

Více

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011)

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011) Želechovice Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního

Více

město Planá nad Lužnicí

město Planá nad Lužnicí STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PLANÁ NAD LUŽNICÍ SWOT ANALÝZA PRACOVNÍ VERZE URČENÁ K VEŘEJNÉMU PŘIPOMÍNKOVÁNÍ TATO VERZE NEPROŠLA JEŠTĚ KONEČNOU JAZYKOVOU KOREKTUROU. 1 OBSAH ZPRACOVATEL:... 3 SWOT ANALÝZA...

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA Finální verze prosinec 2008 OBSAH: 1. ÚVOD... 4 2. STRATEGICKÁ VIZE MĚSTA... 5 3. STRATEGICKÉ CÍLE... 6 3 1. ÚVOD Nezbytnou součástí Strategického

Více

Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj. Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013

Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj. Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013 Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013 Rozvoj venkova Olomouckého kraje Charakteristika Olomouckého kraje Nástroje rozvoje venkova

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 19. 12. 2013 Č. j.: 91804/ENV/13 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na

Více

Statutární město Hradec králové www.hradeckralove.org. Statutární město Pardubice www.pardubice.eu

Statutární město Hradec králové www.hradeckralove.org. Statutární město Pardubice www.pardubice.eu * Statutární město Hradec králové www.hradeckralove.org Statutární město Pardubice www.pardubice.eu *ITI INTEGROVANÉ ÚZEMNÍ INVESTICE = NOVÝ přístup k územnímu (urbánnímu) rozvoji - investice na základě

Více

2.3 Proměna věkové struktury

2.3 Proměna věkové struktury 2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především

Více

Amenitní migrace do venkovských oblastíčeské republiky

Amenitní migrace do venkovských oblastíčeské republiky Amenitní migrace do venkovských oblastíčeské republiky Marie Novotná & Jan Kopp Katedra geografie ZČU v Plzni Šumava Javorná Projekt GA ČR Amenitní migrace jako nová forma specifické globální migrace obyvatel.

Více

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE červen 2013 1 Zpracovatel: GaREP, spol. s r.o. Náměstí 28. října 3 602 00 Brno RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. RNDr. Kateřina Synková Ing. Jan Binek, Ph.D. 2 1.

Více

MAS Střední Haná, o.p.s. Ing. Jarmila Matoušková

MAS Střední Haná, o.p.s. Ing. Jarmila Matoušková MAS Střední Haná, o.p.s. Ing. Jarmila Matoušková Základní informace o MAS Mapa území MAS Střední Haná Základní informace o MAS Počet členů MAS dle sektorů Obce na území MAS: Ivaň, Kojetín, Lřenovice, Lobodic,

Více

Základní teoretická východiska

Základní teoretická východiska Rozvoj venkova Základní teoretická východiska Roztříštěná politika vůči rozvoji venkova (oddělení zemědělské a regionální politiky) Dříve základna pro zemědělský sektor Dříve vysoká zaměstnanost v zemědělství

Více

PŘÍLOHA Č. 3: TEMATICKÉ MAPY

PŘÍLOHA Č. 3: TEMATICKÉ MAPY PŘÍLOHA Č. 3: TEMATICKÉ MAPY 1. Rozmístění obyvatelstva 2. Index vývoje počtu obyvatel 3. Dynamika obyvatelstva 4. Index demografického stáří 5. Vzdělanostní struktura obyvatelstva 6. Koeficient podnikatelské

Více

Zeměpis PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY

Zeměpis PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY Zeměpis ročník TÉMA G5 Úvod do geografie Země jako vesmírné těleso Znázornění Země na mapách vymezí objekt studia geografie; rozdělí geografii jako vědu; zhodnotí význam geografie pro společnost; geografie

Více

Podpora meziobecní spolupráce

Podpora meziobecní spolupráce Preference obcí a měst v oblasti meziobecní Ing. Marek Jetmar, Ph.D. Vedoucí odborného týmu, SMO ČR REGIONÁLNÍ ROZVOJ MEZI TEORIÍ A PRAXÍ 6 OD REGIONÁLNÍHO KE GLOBÁLNÍMU ROZVOJI 21. května 2015, Vysoká

Více

PROGRAM ROZVOJE PLZEŇSKÉHO KRAJE 2014+

PROGRAM ROZVOJE PLZEŇSKÉHO KRAJE 2014+ PROGRAM ROZVOJE PLZEŇSKÉHO KRAJE 2014+ PŘÍLOHY Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p. s. Tým zpracovatele: Ing. Pavel Beneš RNDr. Emil Chochole, CSc. Mgr. Miroslav Pešík RNDr. Milan Svoboda

Více

část I. Situační analýza část II. Situační analýza - tabulky Část III. Profil oblasti část IV. Prezentace obcí část V.

část I. Situační analýza část II. Situační analýza - tabulky Část III. Profil oblasti část IV. Prezentace obcí část V. Integrovaná strategie rozvoje území MAS Regionu Poodří,o.s. v letech 2007 2013 P O O D Ř Í D V E Ř E D O K O Ř Á N Zhottoviittell:: MAS Regiionu Poodříí,,o..s..,, Barttošoviice Konzullttantt:: CpKP sttředníí

Více

Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA. Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje

Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA. Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje kvalitní dopravní poloha je považována za nutnou, nikoliv za postačující

Více

OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY

OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY OBCE HORNÍ DUNAJOVICE ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE HORNÍ DUNAJOVICE ZÁZNAM O ÚČINNOSTI ZMĚNY Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE HORNÍ DUNAJOVICE SPRÁVNÍ ORGÁN, KTERÝ ZMĚNU Č. 2 ÚZEMNÍHO

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 26. 1. 2015 Č. j.: 5429/ENV/15 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

0 Úvod 2 1 SWOT ANALÝZA MĚSTA PŘEŠTICE 4. 1.1 Silné stránky 5. 1.2 Slabé stránky 6. 1.3 Příležitosti 7. 1.4 Ohrožení 8 2 MOTTO 9 3 VIZE 9

0 Úvod 2 1 SWOT ANALÝZA MĚSTA PŘEŠTICE 4. 1.1 Silné stránky 5. 1.2 Slabé stránky 6. 1.3 Příležitosti 7. 1.4 Ohrožení 8 2 MOTTO 9 3 VIZE 9 Obsah 0 Úvod 2 1 SWOT ANALÝZA MĚSTA PŘEŠTICE 4 1.1 Silné stránky 5 1.2 Slabé stránky 6 1.3 Příležitosti 7 1.4 Ohrožení 8 2 MOTTO 9 3 VIZE 9 4 PRIORITNÍ OBLASTI ROZVOJE 10 5 STRATEGICKÉ CÍLE 11 6 PRIORITY

Více

Trh práce v Plzeňském kraji

Trh práce v Plzeňském kraji Trh práce v Plzeňském kraji Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o. p. s. Ing. Pavel Beneš Mgr. Martina Robotková Září 2011 Obsah: Úvod... 3 1. Postavení Plzeňského kraje v rámci ČR z hlediska

Více

Diverzifikace činností zemědělských podniků. Veronika Eretová katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecká fakulta UK 5. 2.

Diverzifikace činností zemědělských podniků. Veronika Eretová katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecká fakulta UK 5. 2. Diverzifikace činností zemědělských podniků Veronika Eretová katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecká fakulta UK 5. 2. 2014 Diverzifikace V obecné rovině: rozrůzňování, zvyšování

Více

PRAHA 12. Základní přehled

PRAHA 12. Základní přehled PRAHA 12 Základní přehled Správní obvod Praha 12 je tvořen územím městských částí Praha 12 (Cholupice, Kamýk, Komořany, Modřany a Točná) a Praha-Libuš (Libuš a Písnice). Podíl cizinců na žijících na území

Více

SWOT ANALÝZA. Kvalita života, občanská vybavenost, sociální služby

SWOT ANALÝZA. Kvalita života, občanská vybavenost, sociální služby STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU UNIČOVSKO SWOT ANALÝZA Kvalita života, občanská vybavenost, sociální služby základní občanská vybavenost města Uničova na dobré úrovni (obec s rozšířenou působností, obchody,

Více

Tabulace učebního plánu

Tabulace učebního plánu Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : ZEMĚPIS Ročník: kvinta, I. ročník Tématická oblast Úvod do geografie Rozdělení a význam geografie Vymezí objekt studia geografie, rozdělí

Více

Změna č. 1 Územního plánu Okna

Změna č. 1 Územního plánu Okna Změna č. 1 Územního plánu Okna Zastupitelstvo obce Okna, příslušné podle 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále

Více

Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014

Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014 Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014 Mgr. Petr Wija, Ph.D. Garant pracovní skupiny Sociální koheze, člen expertního týmu pro Strategický

Více

Rodinná politika pojetí a aktuální informace

Rodinná politika pojetí a aktuální informace Rodinná politika pojetí a aktuální informace (Brno, 20. 6. 2014) 1 Rodinná politika a aktéři rodinné politiky Pojetí rodinné politiky, sociální politika OECD: Soubor opaření zaměřených na: - vyrovnání

Více

ÚZEMNÍ PLÁN VŘESKOVICE ZMĚNA Č. 3 N Á V R H Z A D Á N Í

ÚZEMNÍ PLÁN VŘESKOVICE ZMĚNA Č. 3 N Á V R H Z A D Á N Í ÚZEMNÍ PLÁN VŘESKOVICE ZMĚNA Č. 3 N Á V R H Z A D Á N Í Objednatel : Obec Vřeskovice, Vřeskovice 112, 334 01 Přeštice Pořizovatel : MěÚ Klatovy - odbor výstavby a územního plánování Datum : 2/2014 Obsah

Více

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU v období 2014+ ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ zpracovatel Realizační

Více

Stanovisko Agentury Helptour k projektu Náboženský cestovní ruch (NCR) agentury Czechtourism

Stanovisko Agentury Helptour k projektu Náboženský cestovní ruch (NCR) agentury Czechtourism Stanovisko Agentury Helptour k projektu Náboženský cestovní ruch (NCR) agentury Czechtourism A. Vzhledem zejména k zhodnocení a porovnání připravovaných výstupů projektu NCR a projektu MAGNI, konkrétním

Více

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ Č. j.: 55499/ENV/15 V Praze dne 18. srpna 2015 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č.5 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU KOSOŘ

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č.5 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU KOSOŘ NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č.5 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU KOSOŘ podle 47 zákona č. 183/2006 Sb. schvalující orgán Zastupitelstvo obce Kosoř datum schválení číslo usnesení jméno oprávněné osoby podpis starosta

Více

NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE V K. Ú. HAJSKÁ

NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE V K. Ú. HAJSKÁ NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE V K. Ú. HAJSKÁ Obsah Zadání územního plánu obsahuje hlavní cíle a požadavky na zpracování návrhu územního plánu, zejména a) požadavky na základní koncepci

Více

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova na období 2014-2020 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Strategický rámec pro období 2014-2020 Strategie Evropa 2020 (EU 2020) Společná

Více

Integrovaný plán rozvoje území

Integrovaný plán rozvoje území Integrovaný plán rozvoje území regionu soudržnosti Jihozápad SEMINÁŘ PRO ŽADATELE Plzeň a České Budějovice Základní informace o dokumentu Název: Integrovaný plán rozvoje území NUTS II Jihozápad (IPRÚ)

Více

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí (CZ 1.04/4.1.00/62.00008) Část III.b: Postupná realizace vzdělávacích aktivit projektu v řešených územích Dvoudenní vzdělávací kurz TVORBA

Více

(společný záběr, vztahy)

(společný záběr, vztahy) Regionalistika a regionální rozvoj (společný záběr, vztahy) Program rozvoje regionu lze zpracovat v následující struktuře: A. Analýzy Regionální rozvoj zahrnuje územní aspekty, otázky ekonomické, - region

Více

Staré Hodějovice. Vybavenost obce Požární zbrojnice Sportovní hala Hřiště Obchod Pohostinství

Staré Hodějovice. Vybavenost obce Požární zbrojnice Sportovní hala Hřiště Obchod Pohostinství Staré Hodějovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost

Více

MĚSTSKÝ ÚŘAD VIMPERK - VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA -

MĚSTSKÝ ÚŘAD VIMPERK - VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA - MĚSTSKÝ ÚŘAD VIMPERK Steinbrenerova 6, 385 17 VIMPERK pracoviště Nad Stadionem 199, VIMPERK odbor výstavby a územního plánování Váš dopis zn.: Ze dne: Naše zn.: VÚP 14886 /12-SEB-1098/12-326.1-11 Vyřizuje:

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2011

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2011 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2011 Obsah: ÚVOD 2 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 3 1. Souhrnné údaje o dotacích poskytnutých NNO z veřejných rozpočtů 3

Více

NÁVRHOVÁ ČÁST. Integrovaná strategie rozvoje regionu Zábřežsko

NÁVRHOVÁ ČÁST. Integrovaná strategie rozvoje regionu Zábřežsko NÁVRHOVÁ ČÁST Integrovaná strategie rozvoje regionu Zábřežsko na období 2007-2013 Centrum pro komunitní práci Střední Morava Regionální kancelář Šumperk Ing. Anna Bartošová Nemocniční 53 email: anna.bartosova@cpkp.cz

Více

Do roku 2000 velmi mnoho technických památek stálo mimo centrum zájmu turistického průmyslu

Do roku 2000 velmi mnoho technických památek stálo mimo centrum zájmu turistického průmyslu Mgr. Eva Torčíková 12.3.2010 Do roku 2000 velmi mnoho technických památek stálo mimo centrum zájmu turistického průmyslu hlavním důvodem však není nedostatek jejich propagace, protože ta se v poslední

Více

Svazek 5. Postup při vymezování regionů se soustředěnou podporou státu

Svazek 5. Postup při vymezování regionů se soustředěnou podporou státu Svazek 5 Postup při vymezování regionů se soustředěnou podporou státu Praha, květen 2000 Obsah OBSAH 1. SYSTÉM VYMEZENÍ... 3 2. VYMEZENÍ REGIONŮ... 3 2.1 STRUKTURÁLNĚ POSTIŽENÉ REGIONY... 3 2.1.1 Ukazatele

Více

Blatnice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Blatnice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Blatnice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických podkladů

Více

X. SETKÁNÍ STAROSTŮ A MÍSTOSTAROSTŮ PARDUBICKÉHO KRAJE

X. SETKÁNÍ STAROSTŮ A MÍSTOSTAROSTŮ PARDUBICKÉHO KRAJE X. SETKÁNÍ STAROSTŮ A MÍSTOSTAROSTŮ PARDUBICKÉHO KRAJE Mgr. Tomáš Nezmeškal BDO Czech Republic EU Office s. r. o. 27. listopad 2014 Obecné informace k aktuální situaci Pro Českou republiku byly pro období

Více

ČERVENÉ POŘÍČÍ ODŮVODNĚNÍ

ČERVENÉ POŘÍČÍ ODŮVODNĚNÍ OBEC ČERVENÉ POŘÍČÍ KRAJ PLZEŇSKÝ OKRES KLATOVY II. ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY č.2 ÚP OBCE A TEXTOVÁ ČÁST OBJEDNATEL : OBEC ČERVENÉ POŘÍČÍ, ČERVENÉ POŘÍČÍ č.27, 340 12 ŠVIHOV POŘIZOVATEL : MěÚ KLATOVY, ÚÚP, NÁM.

Více

Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí. Institucionální rámec pro koordinaci rozvoje národního

Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí. Institucionální rámec pro koordinaci rozvoje národního Institucionální rámec pro koordinaci rozvoje národního inovačního ekosystému 38 Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí Název projektu Institucionální rámec pro koordinaci rozvoje

Více

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ Č. j.: 50210/ENV/15 V Praze dne 21. července 2015 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY ZMĚNA č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (Ve smyslu 18, resp. 50 zákona č.183/2006 Sb., v rozsahu přílohy č.5 vyhlášky č.500/2006sb.) POŘIZOVATEL:

Více

PREZENTACE : Plzeňského kraje 2014. - krajské kolo soutěže Vesnice roku 2014. - Program stabilizace a obnovy venkova

PREZENTACE : Plzeňského kraje 2014. - krajské kolo soutěže Vesnice roku 2014. - Program stabilizace a obnovy venkova PREZENTACE : - Program stabilizace a obnovy venkova Plzeňského kraje 2014 - krajské kolo soutěže Vesnice roku 2014 Bc. Petra Hessová Krajský úřad Plzeňského kraje Odbor regionálního rozvoje Národní konference

Více

19.11.2013. Poradenství a agenturní činnosti na podporu regionálního rozvoje. Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Regionální rozvojové agentury

19.11.2013. Poradenství a agenturní činnosti na podporu regionálního rozvoje. Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Regionální rozvojové agentury Poradenství a agenturní činnosti na podporu regionálního rozvoje Poradenství, agenturní činnosti a informační služby na podporu regionálního a municipálního managementu Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc.

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

TERMÁLNÍ LÁZEŇSKÝ RESORT PASOHLÁVKY. tam, kde pramení Vaše zdraví a klid

TERMÁLNÍ LÁZEŇSKÝ RESORT PASOHLÁVKY. tam, kde pramení Vaše zdraví a klid TERMÁLNÍ LÁZEŇSKÝ RESORT PASOHLÁVKY tam, kde pramení Vaše zdraví a klid TERMÁLNÍ RESORT PASOHLÁVKY - - lázně nového typu 1. Činnost společnosti 2. Příležitost na trhu 3. Koncept termálního resortu 4. Přínosy

Více

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro území Místní akční skupiny svatého Jana z Nepomuku pro období 2014-2020

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro území Místní akční skupiny svatého Jana z Nepomuku pro období 2014-2020 Strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro území Místní akční skupiny svatého Jana z Nepomuku pro období 2014-2020 Aktuální verze leden 2015 Místní akční skupina svatého Jana z Nepomuku a rozvojový

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 3. 6. 2014 Č. j.: 38130/ENV/14 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

Národní program výzkumu II Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR Grant číslo 2D06001 Rozvojové zájmy českého pohraničí

Národní program výzkumu II Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR Grant číslo 2D06001 Rozvojové zájmy českého pohraničí Marginální rurální pohraničí odepsaný prostor? Antonín VAISHAR, Petr DVOŘÁK, Jana ZAPLETALOVÁ, ÚSTAV GEONIKY AV ČR, v.v.i. Ostrava, Pobočka Brno Národní program výzkumu II Ministerstvo školství, mládeže

Více

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci POKROK V DOSAHOVÁNÍ CÍLŮ NSRR

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci POKROK V DOSAHOVÁNÍ CÍLŮ NSRR MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci POKROK V DOSAHOVÁNÍ CÍLŮ NSRR BŘEZEN 2011 Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor řízení a koordinace NSRR Staroměstské náměstí 6 110 15 Praha 1

Více