Témata doktorských disertačních prací pro akademický rok 2016/2017 schválená oborovými radami

Transkript

1 Témata doktorských disertačních prací pro akademický rok 2016/2017 schválená oborovými radami Obor ARCHITEKTURA Ústav stavitelství 1. Limity energeticky udržitelné architektury Energeticky úsporné stavitelství je dnes stále konkrétněji definováno a charakterizováno. Z této charakteristiky se však vytrácí elementární principy racionálně šetrné výstavby a zanedbává se úloha architektonického konceptu, stejně tak jako role svázané energie. Školitel: doc. Ing. Miloslav Meixner, CSc. kombinovaná 2. Aspekty konstrukčního systému v kontextu architektonického návrhu Práce bude zaměřena na možné podoby konstrukční a architektonické sounáležitosti, které mohou být naplňovány různými formami, determinované úrovní poznání. Školitel: doc. Ing. Monika Petříčková, Ph.D. Ústav navrhování 3. Proměny architektonického školství Vývoj výuky architektury na území Čech a Moravy od počátků První republiky po potenciální vývoj našeho architektonického školství jako reakce na potřeby společnosti. Školitel: prof. Ing. arch. Ivan Ruller 4. Nové funkční využívání objektů a revitalizace městských území v dílech světových architektů Projekt studuje a analyzuje rozmanité přístupy světových architektů k průmyslovému dědictví, konverze uvolněných objektů a revitalizace bývalých průmyslových území. Po dlouhém období nezájmu o průmyslové dědictví, slavní světoví architekti chápou stopy industrializace a jejich oživení za velmi zajímavé pro svoji tvorbu. Školitel: prof. Ing. arch. Helena Zemánková, CSc. 5. Aquaparky typologie Typologie, historie a důvody vzniku tohoto dosud nezmapovaného typu sportovních staveb, stavěných v posledních dvou dekádách hojně ve světě i v České republice. Jejich význam a specifika. 6. Železnice její alternativní možnosti pro architekturu Analýza stávajícího železničního systému a možností, které skýtá pro alternativní funkce ve svých systémových a okrajových polohách. Hledání nových možností využití stávajícího železničního systému pro funkce pracovní, bydlení, apod. 1/5

2 7. Grafický design v architektuře Problematika vnímání současných stavebních tendencí z pohledu koexistence grafického designu a jeho významu v architektuře. Analýza historického vývoje této interakce ovlivňující současnou architekturu, ale celkově náš život a svět kolem nás. 8. John Hejduk - dílo John Hejduk - dílo jednoho z nejoriginálnějších a nejvlivnějších architektů 20. století, jehož původ a dílo úzce souvisí s Československou republikou. Dlouholetý děkan Cooper Union, který obohatil dějiny architektury svým poetickým jazykem, ve kterém spojoval poezii, kresbu i architekturu. 9. Komparativní analýza architektonických škol Kritéria hodnocení českých vysokých škol jsou postavena především na kvantitativních analýzách. Není tomu jinak u architektonických škol. Zohledňuje tento přístup všechna specifika architektonického vzdělání? Práce si klade za cíl pomocí metod pedagogického výzkumu analyzovat a porovnat kvalitu vysokých architektonických škol u nás a v zahraničí. 10. Standardy bydlení v éře funkcionalismu a dnes Typologie bydlení nese určité typické a jedinečné znaky jak v dispozici, tak ve stavební struktuře. Jejich podoba a forma doznává proměn v kontextu času a nároků a potřeb uživatel. Na základě porovnání požadavků na stavby pro bydlení z období funkcionalismu a standardů soudobých povede práce k formulování metodiky přístupu k údržbě, rekonstrukci a ochraně obytných budov z uvedeného období. Školitel: doc. Ing. arch. Iva Poslušná, Ph.D. kombinovaná Ústav teorie 11. Obnova a společenská aktivace lidové architektury Ve stávající sídelní struktuře se ještě nachází množství objektů lidové architektury, které stojí na okraji zájmu společnosti. Práce bude zaměřena na hledání změny přístupu společnosti k tomuto kulturnímu dědictví, možnosti jejího využití a metody obnovy. Školitel: doc. Ing. arch. Josef Hrabec, CSc. 12. Současná tvorba v historickém prostředí Velká část architektonické tvorby se odehrává v historickém prostředí sídel. Práce bude zaměřena na kooperaci účastníků procesu v současném legislativním rámci, příčinami neúspěšných zásahů do historického obrazu sídel a možnostmi jejich řešení. Školitel: doc. Ing. arch. Josef Hrabec, CSc. 13. Vývoj městského prostoru v kulturním prostředí Evropy a blízkého východu Práce se bude zabývat srovnáním městských struktur a především utváření městského prostoru v závislosti na vlivech tradic hlavních monoteistických kultur Evropy, Blízkého východu a severní Afriky judaismu, křesťanství a islámu. Školitel: Ing. arch. Ivo Boháč, Ph.D. 2/5

3 14. Proměny bydlení Radikální vývoj technologie a společenského života během posledního století zapříčinila změny typologie a forem individuálního i komunálního bydlení. Tento fenomén by měl být analyzován na case studies nebo komplexním pohledem. Školitel: prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta, DrSc. kombinovaná 15. Výrazové prvky současné architektury V posledních letech směřuje architektonický proces navrhování více rozličnými cestami, jako tomu bylo doposud. Jeho cíl je ale vždy stejný. S nástupem moderních technologií také vznikají nové formy a architektonické prvky. Školitel: doc. Ing. arch. Jan Hrubý, CSc. Obor URBANISMUS Ústav navrhování 16. Veřejná prostranství na vesnici Práce má analyzovat problematiku veřejného prostranství na vesnici a prověřit kvalitativně nový přístup k jeho uspořádání a fungování tak, aby byly zohledněny měnící se potřeby venkovského života a přitom zachovány specifika českého venkova. Školitel: prof. Ing. arch. Hana Urbášková, Ph.D. 17. Typologie soudobého města a vesnice Pluralismus postmoderního období, globalizace a cíle udržitelného rozvoje kladou na uspořádání našich měst, venkovského osídlení a krajiny nové požadavky. Vyhoví naše sídla a jejich základní tradiční skladebné prvky i potřebám blízké budoucnosti? Bude to kompaktní nebo zahradní město? Školitel: doc. Ing. arch. Gabriel Kopáčik, Dr. - kombinovaná 18. Proměny obytných území Existencionální funkcí města je bydlení. Člověk bydlí, pokud zakouší své prostředí jako smysluplné, když se může orientovat ve svém prostředí a identifikovat se s ním. Bydlení proto znamená víc než pouhý úkryt, zahrnuje i to, že prostory, v nichž se život odehrává, jsou místy v pravém smyslu slova (CH. N-Schulz). Předmětem práce bude rozbor nových forem uspořádání obytných území soudobých měst z pohledu plnění aktuálních environmentálních a společenských potřeb a vliv na rozvoj měst v budoucnosti. Školitel: doc. Ing. arch. Gabriel Kopáčik, Dr. - kombinovaná 19. Příčiny a důsledky vývoj stavebních slohů a architektonických idejí, jejich vliv na podobu našich sídel od středověku po současnost Porovnání a studování principů, příčin a způsobů šíření nových stavebních slohů, architektonických myšlenek v rámci středoevropského kulturního prostoru od historie po současnost. Cílem disertační práce bude zkoumání vlivů společenského vývoje a proměn principů stavby měst na podobu a způsob utváření našich sídel. Školitel: doc. Ing. arch. Karel Havliš - kombinovaná 3/5

4 20. Smart cities nové urbánní strategie a taktiky v plánování měst Vzájemné interakce mezi městskými prostorami a lidským jednáním potřebují od urbanistů a architektů nové přístupy při plánování. V procesu plánování veřejného prostoru a měst nabývají většího významu kvalita života lidí, jejich harmonický vztah s životním prostředím, jejich setkávání a vzájemnost. Úsilí se zapojením dalších odborných disciplín k porozumění složitým procesům nestačí. Nové trendy uplatňované v plánování měst s velkým podílem participace obyvatel jsou nazývané SMART CITIES. Aktuální urbánní strategie a taktiky SMART CITIES, vycházejí z principů udržitelnosti a jsou již úspěšně aplikovány v řadě evropských měst. Srovnání těchto úspěšných modelů ve vybraných městech střední Evropy a jejich kritické hodnocení bude předmětem zkoumání. Cílem disertační práce je rámcově stanovit podmínky pro reálnou aplikaci podobných strategií a taktik pro města v ČR. Školitel: doc. Ing. arch. Karel Havliš - kombinovaná Ústav teorie 21. Tradiční model rozvoje osídlení a jeho zhodnocení Reflexe současných vědeckých poznatků z hlediska jejich vlivu na proměnu tradičního modelu tvorby a rozvoje sídel. Vztah vývoje osídlení, vzhledem k proměnám klimatických podmínek, ke společnosti a ke krajině. Školitel: doc. Ing. arch. Jiří Palacký, Ph.D. 22. Otevřená veřejná data v městském plánování Rozvoj otevřené občanské společnosti prostřednictvím otevřeného přístupu k datům veřejné správy a geoinformacím otevírá potenciál ke zkvalitnění života ve městech a pro udržitelný rozvoj měst. Školitel: doc. Ing. arch. Jiří Palacký, Ph.D. 23. Proměny výstavních a veletržních areálů v Evropě Prostorová a funkční struktura veletržních a výstavních areálů se v minulosti proměňovala. Aktuálním úkolem je najít takovou formu těchto areálů, která by vyhovovala potřebám současného města a zároveň by předjímala budoucí požadavky oboru výstavnictví. Školitel: doc. Ing. arch. Maxmilian Wittmann, Ph.D. 24. Rozvoj města ve veřejném a developerském zájmu Rozvoj současných měst je souběžně ovlivňován veřejnými a podnikatelskými, developerskými zájmy. Mnohé soudobé projekty odrážejí skutečné i domnělé rozpory, které je žádoucí co nejlépe poznat, popsat, popř. eliminovat či harmonizovat. Školitel: doc. Ing. arch. Maxmilian Wittmann, Ph.D. 25. Soudobé proměny českého venkova Český venkov prochází v současné době, v souvislosti s pokračující urbanizací, řadou proměn. Práce bude zaměřena na zhodnocení historického a soudobého vývoje venkovských sídel u nás a nástin možností jejich udržitelného rozvoje s důrazem na zachování kulturních, prostorových a krajinných hodnot. Školitel: prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc. - kombinovaná 4/5

5 26. Venkovské sídlo, krajina a generační paměť na moravsko-rakouské hranici Práce bude zaměřena na odkaz bohatého kulturního dědictví venkovských sídel a krajiny na moravsko-rakouské hranici, jejichž krajinné a generační proměny se hluboce vepsaly do kulturní krajiny jihomoravsko-dolnorakouského pohraničí. Školitel: prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc. 27. Proměny pěších zón v Evropě Prostorová a funkční struktura pěších zón se v minulosti proměňovala. Cílem je nalézt a stanovit předpoklady pro fungující formu pěších zón, která by vyhovovala potřebám současného města a zároveň by předjímala budoucí požadavky na dopravu ve městě. Školitel: Ing. arch. Kateřina Pazderková, Ph.D. 5/5