MERITORNÍ OTÁZKY SOUVISEJÍCÍ S PŘEDSEDNICTVÍM ČESKÉ REPUBLIKY V EVROPSKÉ UNII V OBLASTI ZAMĚSTNANOSTI A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Analýza

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MERITORNÍ OTÁZKY SOUVISEJÍCÍ S PŘEDSEDNICTVÍM ČESKÉ REPUBLIKY V EVROPSKÉ UNII V OBLASTI ZAMĚSTNANOSTI A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Analýza"

Transkript

1 MERITORNÍ OTÁZKY SOUVISEJÍCÍ S PŘEDSEDNICTVÍM ČESKÉ REPUBLIKY V EVROPSKÉ UNII V OBLASTI ZAMĚSTNANOSTI A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ Analýza Centrum pro studium demokracie a kultury Brno, září 2007

2 2 OBSAH EXECUTIVE SUMMARY 5 Meritorní otázky související s předsednictvím 6 České republiky v Evropské unii v oblasti 6 zaměstnanosti a sociálních věcí (vybrané problémy) 6 Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2003/88/EC o některých aspektech úpravy pracovní doby 6 Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení přenositelnosti nároků na penzijní připojištění 7 Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o pracovních podmínkách pro sezónní pracovníky 9 Otázka zrušení přechodného období na volný pohyb pracovních sil 10 Závěr: problémy současné sociální politiky v Evropské unii 13 ÚVOD 15 MERITORNÍ OTÁZKY SOUVISEJÍCÍ S PŘEDSEDNICTVÍM V TEORETICKÉ PERSPEKTIVĚ 16 Multiúrovňové vládnutí 17 Politický systém 19 Politický cyklus 21 Specifika Evropská unie 22 Předsednictví 23 Dobrá a špatná předsednictví 24 Poznámky 25 Použitá literatura 26 PROGRAMOVÉ DOKUMENTY PŘEDSEDNICTVÍ Z LET Programové dokumenty předsednictví obecně 29 Programové dokumenty jednotlivých předsednictví v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí 30 Shrnutí 32 Poznámky 33 Použitá literatura 34 MERITORNÍ OTÁZKY SOUVISEJÍCÍ S PŘEDSEDNICTVÍM ČESKÉ REPUBLIKY V EVROPSKÉ UNII V OBLASTI ZAMĚSTNANOSTI A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ (VYBRANÉ PROBLÉMY) 35 Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2003/88/EC o některých aspektech úpravy pracovní doby 36 Stávající stav 36 Směrnice Rady 93/104/EC ze dne 23. listopadu 1993 o některých aspektech úpravy pracovní doby 36 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/34/EC ze dne 22. června 2000, kterou se mění směrnice Rady 93/104/EC o některých aspektech úpravy pracovní doby, aby se její oblast působnosti rozšířila na odvětví a činnosti vyňaté z oblasti působnosti uvedené směrnice 40

3 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/EC ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby 43 Navrhované změny 44 Zpráva Komise o stavu implementace směrnice Rady 93/104/EC ze dne 23. listopadu 1993 o některých aspektech úpravy pracovní doby 44 Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a sociálním partnerům na úrovni Společenství týkající se přezkoumání směrnice Rady 93/104/EC ze dne 23. listopadu 1993 o některých aspektech úpravy pracovní doby 45 Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2003/88/EC o některých aspektech úpravy pracovní doby 47 Debata a její aktéři 49 Dosavadní průběh 49 Aktuální stav 53 Pozice České republiky 56 Shrnutí 59 Poznámky 60 Použitá literatura 62 Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení přenositelnosti nároků na penzijní připojištění 66 Stávající stav 66 Směrnice Rady 98/49/EC ze dne 29. června 1998 o ochraně nároků zaměstnanců a samostatně výdělečně činných osob, kteří se pohybují ve Společenství, na penzijní připojištění 66 Navrhované změny 70 První fáze konzultace sociálních partnerů týkající se přenositelnosti nároků na penzijní připojištění 70 Druhá fáze konzultace sociálních partnerů týkající se přenositelnosti nároků na penzijní připojištění 71 Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení přenositelnosti nároků na penzijní připojištění 72 Debata a její aktéři 75 Dosavadní průběh 75 Aktuální stav 79 Pozice České republiky 82 Shrnutí 84 Poznámky 86 Použitá literatura 88 Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o pracovních podmínkách pro sezónní pracovníky 91 Stávající stav 91 Navrhované změny 92 Konzultace sociálních partnerů týkající se pracovních podmínek pro sezónní pracovníky 92 Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o pracovních podmínkách pro sezónní pracovníky 93 3

4 Debata a její aktéři 96 Dosavadní průběh 96 Aktuální stav 99 Pozice České republiky 101 Shrnutí 103 Poznámky 104 Použitá literatura 105 Otázka zrušení přechodného období na volný pohyb pracovních sil 107 Výchozí stav 108 Aktuální stav a možné změny 113 Debata a její aktéři 119 Postoje a zkušenosti členských států 119 Postoje institucí Evropské unie a zájmových skupin 127 Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 8. února 2006 o fungování přechodných období ustavených na základě Přístupové smlouvy z roku 2003 (pro období 1. května dubna 2006) 129 Pozice a podmínky České republiky 130 Pozice České republiky v souvislosti s předsednictvím Shrnutí 137 Poznámky 141 Použitá literatura 141 ZÁVĚR: PROBLÉMY SOUČASNÉ SOCIÁLNÍ POLITIKY V EVROPSKÉ UNII 143 Výchozí stav: Kokova zpráva a revize Lisabonské agendy 145 Aktuální stav 148 Debata a její aktéři 150 Komise 150 Další instituce Evropské unie a lobby 151 Diskuse o evropském sociálním modelu a koncept flexicurity 152 Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 27. června 2007 ohledně konceptu flexicurity 154 Sociální politika Evropské unie a problém migrace 155 Shrnutí 158 Poznámky 160 Použitá literatura 160 SEZNAMY 162 Seznam zkratek 163 Seznam boxů 164 Seznam příloh 165 4

5 5 EXECUTIVE SUMMARY Předsednictví má čtyři základní funkce: (1) administrace a řízení práce Rady; (2) vytyčení politických priorit; (3) vyjednávání; (4) reprezentace Rady. Z hlediska meritorních otázek souvisejících s předsednictvím je klíčová především funkce vytyčení politických priorit. Za dobré předsednictví bývá označováno to, jež se dokázalo ujmout existujících problémů a posunout jejich politické řešení, nejčastěji směrem k finálnímu přijetí konkrétních legislativních norem, aniž by vyvíjelo aktivity, které by s tímto posláním byly v nesouladu. Dobré předsednictví sehrává v uvedeném kontextu nejčastěji roli tzv. brokera. Předsednictví, která mají dostatečný potenciál nehrát pouze roli brokera, je v současné EU minimum a zpravidla jde o ta, jichž se ujímají populačně velké a/nebo vlivné členské státy. Vytvořit programový dokument předsednictví ukládá Jednací řád Rady. Naposled byl revidován v roce V současnosti vypracovávají tři po sobě jdoucí předsednictví osmnáctiměsíční program. Šestiměsíční program předsednictví je často obecný a vychází převážně z dlouhodobějšího (v současnosti osmnáctiměsíčního) programu. Podoba a obsah programového dokumentu primárně závisejí na postavení příslušného předsednického státu v EU a na předcházejícím a navazujícím předsednictví. Předsednictví spolupracuje s Komisí a reflektuje dlouhodobé priority EU. Během finského předsednictví bylo dokončeno projednávání hned několika legislativních návrhů: rozhodnutí, jímž se zavádí program Společenství pro zaměstnanost a sociální solidaritu Progress, nařízení o vytvoření Evropského institutu pro rovné příležitosti a nařízení týkající se vytvoření a financování Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci. Mezi nejdůležitější projednávané návrhy v současnosti patří revize směrnice o pracovní době a směrnice týkající se zlepšení přenositelnosti nároků na penzijní připojištění. Mezi obecná témata patří především otázka pracovní mobility a flexicurity.

6 Executive summary 6 Meritorní otázky související s předsednictvím České republiky v Evropské unii v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí (vybrané problémy) Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2003/88/EC o některých aspektech úpravy pracovní doby Návrh směrnice EP a Rady, kterou se mění směrnice 2003/88/EC o některých aspektech úpravy pracovní doby, předložila Komise 22. září Od té doby je text předmětem legislativního procesu, jenž je výrazně komplikován fundamentálními neshodami zainteresovaných aktérů (zvláště v rámci Rady). Původní návrh je identifikovatelný pod označením COM(2004) 607 final, změněný pak pod označením COM(2005)246 final. Před přijetím platné směrnice 2003/88/EC byly přijaty směrnice 93/104/EC a 2000/34/EC. Východiskem návrhu je tvrzení, že cílem normy má být zajištění vysoké úrovně ochrany zdraví a bezpečnosti pracovníků v oblasti pracovní doby. Důsledkem takového přístupu je však nejen upozadění zájmů podniků (zaměstnavatelů), ale také omezení možnosti jednotlivých členských států přijmout vlastní národní opatření (ač nominálně návrh v obou případech garantuje opak). Legislativní proces probíhá podle pravidel tzv. procedury spolurozhodování. Do přijetí společného postoje Radou nestanovuje tzv. procedura spolurozhodování žádné časové lhůty. Proto přijetí společného postoje může trvat neomezeně dlouho, tedy za předpokladu, že Komise text z projednávání nestáhne. V tuto chvíli tomu však nic nenasvědčuje. Změna postavení EP v rámci institucionálního schématu na evropské (unijní) úrovni, zvýšení počtu členských států, rozšíření hlasování tzv. kvalifikovanou většinou v Radě a rozsudek ve věci C-84/94, jenž potvrdil, že původní směrnice 93/104/EC je v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality, ve svém důsledku vedly k posílení neformálního tandemu Komise a EP (za faktické meritorní podpory ze strany ESD). Rada má poměrně obtížnou pozici: meritorně neprokazuje tendence k přijetí společného postoje a institucionálně je její postavení relativně slabé.

7 Executive summary 7 Při definování pozice ČR v rámci aktuálního legislativního procesu je nezbytné zohlednit nejen obsah směrnic 93/104/EC a 2000/34/EC, resp. 2003/88/EC, a obsah původního a změněného návrhu Komise, ale také pozice ostatních relevantních aktérů, včetně jejich institucionálního ukotvení, resp. významu v kontextu legislativního procesu jako celku. Reálná situace v ČR je definována především tendencí plnit tzv. maastrichtská konvergenční kriteria k přijetí společné měny euro. Vzhledem k tomu, že akceptace společné měny má za následek umenšení počtu makroekonomických nástrojů každého nového členského státu, je obecně považováno za nezbytné, aby (alespoň) na národní úrovni existovaly flexibilní trhy práce, jež budou mít potenciál tuto ztrátu kompenzovat. Návrh na revizi směrnice 2003/88/EC je ovšem charakteristický spíše tím, že jednotlivé členské státy v jejich potenciální snaze v tomto směru omezuje. Francie a Švédsko, státy, jež se institutu předsednictví ujmou před, resp. po ČR, se ve vztahu k revizi směrnice 2003/88/EC nacházejí v odlišné situaci. Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení přenositelnosti nároků na penzijní připojištění Návrh směrnice EP a Rady o zlepšení přenositelnosti nároků na penzijní připojištění předložila Komise 20. října Jedná se o zcela nový text, jenž je charakteristický svým potenciálem zasáhnout v důsledku poměrně výrazně do kompetencí jednotlivých členských států, popř. ovlivnit jejich volby v otázce probíhajících penzijních reforem. Návrh je identifikovatelný pod označením COM(2005)507 final. V současnosti je v platnosti směrnice 98/49/EC týkající se základní ochrany nároků zaměstnanců a samostatně výdělečně činných osob, kteří se pohybují ve Společenství, na penzijní připojištění. Předložený návrh má uvedenou normu meritorně doplnit. Východiskem návrhu je elementární význam mobility pracovníků ( trhy práce nekončí na hranicích členských států ) a potažmo i systémů penzijního připojištění. Komise nicméně pro návrh nepředložila přesvědčivé důkazy, nevyužila možnosti externích odborných konzultací (s výjimkou Penzijního fóra) a v porovnání s konzultacemi se sociálními partnery v textu zachovala prak-

8 Executive summary 8 ticky pouze požadavek na řešení otázky přenositelnosti nároků na penzijní připojištění na evropské (unijní) úrovni jak ve vztahu k přeshraniční mobilitě pracovníků, tak i s ohledem na migraci v rámci jednotlivých členských států, resp. v rámci různých systémů penzijního připojištění na národní úrovni. Legislativní proces probíhá podle pravidel tzv. procedury spolurozhodování, přičemž v Radě je vyžadována jednomyslnost. Do přijetí společného postoje Radou nestanovuje tzv. procedura spolurozhodování žádné časové lhůty. Proto přijetí společného postoje může trvat neomezeně dlouho, tedy za předpokladu, že Komise text z projednávání nestáhne. (V daném případě je však i tato varianta možná.) Komise i EP podporují posilování pracovní mobility na evropské (unijní) úrovni, avšak každá z institucí podle vlastního teleologického výkladu. To činí rozhodování jednotlivých členských států (a potažmo Rady) velmi obtížným. Zatímco Komise nabízí meritorně koherentní řešení, avšak s tím, že omezuje akční rádius pro přijetí příslušných národních opatření, EP naopak návrh v určitých ohledech limituje věcně, nicméně z potenciální směrnice vytváří poměrně podrobnou preskriptivní normu. Jak pro Radu, tak i pro jednotlivé členské státy bylo patrně nejvýhodnější stažení návrhu z projednávání. Tato pravomoc však náleží Komisi. Při definování pozice ČR v rámci aktuálního legislativního procesu je nezbytné zohlednit nejen obsah doplňované směrnice 98/49/EC a obsah příslušného návrhu Komise, ale také pozice ostatních relevantních aktérů, včetně jejich institucionálního ukotvení, resp. významu v kontextu legislativního procesu jako celku. V rámci EU v současnosti není (v důsledku rozšíření v roce 2004 a 2007) garantován elementární volný pohyb pracovních sil. Bez praktické realizace této zásady (přestože uvedená opatření mají jen temporální charakter) přitom nelze kvalifikovaně zhodnotit potřebu přijetí zamýšlené směrnice EP a Rady o zlepšení přenositelnosti nároků na penzijní připojištění. Francie a Švédsko, státy, jež se institutu předsednictví ujmou před, resp. po ČR, se ve vztahu k návrhu směrnice EP a Rady o zlepšení přenositelnosti nároků na penzijní připojištění nacházejí v zásadně odlišné situaci než ČR.

9 Executive summary 9 Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o pracovních podmínkách pro sezónní pracovníky Návrh směrnice EP a Rady o pracovních podmínkách pro sezónní pracovníky předložila Komise 20. března Jedná se o zcela nový text, jehož cílem je reagovat na zvyšující se význam sezónní práce v EU. Původní návrh je identifikovatelný pod označením COM(2002) 149 final, změněný pak pod označením COM(2002)701 final. Cílem výsledné směrnice má být vytvoření ochranného rámce pro sezónní pracovníky a flexibilního rámce pro zprostředkující agentury bez omezení vzniku a rozvoje malých a středních podniků. Komise nicméně pro návrh nepředložila přesvědčivé důkazy. Legislativní proces probíhá podle pravidel tzv. procedury spolurozhodování. Do přijetí společného postoje Radou nestanovuje tzv. procedura spolurozhodování žádné časové lhůty. Proto přijetí společného postoje může trvat neomezeně dlouho, tedy za předpokladu, že Komise text z projednávání nestáhne. (V daném případě je však i tato varianta byť spíše hypoteticky možná.) Komise přijala všechny zásadní požadavky EP. Obecně lze říct, že upřednostnila meritum návrhu (resp. jeho teleologický výklad ve smyslu vytvoření ochranného rámce pro sezónní pracovníky ) a upozadila řešení otázky jeho akceptace v Radě. Vyšla z předpokladu, že Rada byla (zejména v důsledku zvýšení počtu členských států a rozšíření hlasování tzv. kvalifikovanou většinou) v rámci legislativního procesu relativně oslabena ve prospěch EP, resp. neformálního tandemu EP a Komise (coby reprezentantů evropské (unijní) úrovně). Při definování pozice ČR v rámci aktuálního legislativního procesu je nezbytné zohlednit nejen obsah (změněného) návrhu Komise, ale také pozice ostatních relevantních aktérů, včetně jejich institucionálního ukotvení, resp. významu v kontextu legislativního procesu jako celku. Francie a Švédsko, státy, jež se institutu předsednictví ujmou před, resp. po ČR, se ve vztahu k návrhu směrnice EP a Rady o pracovních podmínkách pro sezónní pracovníky sice nenacházejí v zásadně odlišné situaci než ČR, nicméně jejich pozice může být s ohledem na politické propojení s revizí směrnice 2003/88/EC ovlivněna právě touto skutečností.

10 Executive summary 10 Otázka zrušení přechodného období na volný pohyb pracovních sil Projekt evropské integrace, založený v ekonomické dimenzi od podpisu Římských smluv v roce 1957 na budování jednotného trhu, je definován čtyřmi svobodami : volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu, přičemž volný pohyb pracovních sil je jedním z hlavních pilířů svobody pohybu osob v rámci prostoru jednotného trhu Společenství. Novou dimenzi po stránce kvalitativní i kvantitativní získala tato otázka ve spojitosti s rozšířením EU v roce 2004, jež bylo spojeno s aplikací přechodného období na volný pohyb pracovních sil ve flexibilním tvaru roky, uplatněným vůči novým členským státům. Bylo přitom aplikováno vůči osmi postkomunistickým státům v rámci tzv. EU-10 en bloc, navzdory jejich heterogenitě, pokud jde o ekonomickou úroveň i sociální návyky obyvatelstva a tradici pracovní migrace. Ihned po rozšíření jej využilo 12 z 15 starších členských států. Dle Přístupové smlouvy mohou členské státy EU-15 uplatňovat omezený přístup na své pracovní trhy až do roku květen 2009 přitom představuje nejzazší datum, do kdy může členský stát zcela na základě vlastního rozhodnutí uplatňovat přechodné období na volný pohyb pracovních sil. Rozhodnutí o jeho pokračování závisí na posouzení Komise. Aplikace přechodného období na volný pohyb pracovních sil byla poprvé seriózně zvažována během druhé ( jižní ) vlny rozšiřování, kdy do Společenství vstupovalo Řecko (1981), následováno Španělskem a Portugalskem (1986). Smlouva o přistoupení podepsaná Řeckem nakonec stanovila přechodné období v délce trvání 7 let s možností, aby kterýkoli členský stát mohl přijmout specifická opatření pro případ problémů na svém pracovním trhu. Navzdory obavám po jižním rozšíření nenásledovalo žádné podstatné vychýlení dosavadních trendů interní migrace pracovních sil v rámci jednotného trhu ES. Míra interní migrace v rámci pracovního trhu ES nadále zůstávala poměrně nízká. Aplikace přechodného období po východním rozšíření : Do 1. května 2006 se mohli občané 8 nových členských států ucházet volně (tedy bez pracovního povolení) o práci pouze v 9 členských státech, které vstoupily do EU v roce 2004, a ve 3 starších členských státech: Irsku, Švédsku a Velké Británii.

11 Executive summary 11 Ze jmenovaných tří států pouze Švédsko zavedlo již od počátku zcela liberální podmínky pro pracovníky z nových členských zemí, princip rovného zacházení zde byl aplikován v plném rozsahu. Vedle zmíněných omezení v oblasti volného pohybu pracovních sil Rakousko (v některých profesích) a Německo uplatnily vůči občanům EU-8 specifická omezení také v oblasti volného pohybu služeb a uznávání kvalifikací a diplomů. K 1. květnu 2006 zrušily uplatňování přechodného období na volný pohyb pracovních sil vůči novým členským zemím (vyjma Malty a Kypru) další čtyři státy EU-15: Řecko, Španělsko, Portugalsko a Finsko (ze zemí EHP pak Island). Úmysl zavést flexibilnější režim umožňující občanům nových členských států snadnější přístup na jejich pracovní trh navíc indikovaly další státy Belgie, Francie, Itálie a Lucembursko. V roce 2006 dále zcela zpřístupnila pracovní trh Itálie a od května 2007 i Nizozemsko. Omezení restrikcí, které nepředstavuje úplnou aplikaci principu volného pohybu pracovních sil, zvolila Francie, od listopadu 2007 ji ohlásilo Německo, prozatím nemá zcela konkrétní obrysy další postup Rakouska. Vývoj v otázce zrušení či zachování přechodných období na volný pohyb pracovních sil vstoupil do další fáze s rozšířením o Bulharsko a Rumunsko. Také v jejich případě má přechodné období tři části ve formátu roky a podobné podmínky, které se týkají přechodu mezi jednotlivými fázemi. Členské státy se rozdělily na (1) ty, které své pracovní trhy otevřely bez omezení (Česká republika, Polsko, Slovensko, Slovinsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Kypr, Finsko a Švédsko); (2) ty, které je otevřely jen v některých sektorech a/nebo uplatňují jiná omezení (Francie, Maďarsko, Španělsko, Řecko, Itálie, Malta a Velká Británie); (3) ty, které i nadále počítají s požadavkem pracovních povolení (Německo, Portugalsko, Irsko, Rakousko, Dánsko, Belgie, Lucembursko a Nizozemsko). Maďarsko se jako jediné ze zemí, jež do EU vstoupily v roce 2004, rozhodlo uplatnit přechodné období vůči Rumunsku a Bulharsku. Do debaty o postupném zrušení přechodného období na volný pohyb pracovních sil se s postupným ukončováním jednotlivých etap přechodného období zapojovaly (1) jednotlivé instituce EU; (2) členské státy, jichž se týkalo buďto uplatnění přechodného období, případně rozhodnutí, zda jej nadále uplatnit; (3) další aktéři typu lobby.

12 Executive summary 12 Instituce EU od počátku vystupovaly jako obhájci otevření pracovních trhů v rámci Unie. Tuto pozici zastávala především Komise a také Evropský parlament. Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 8. února 2006 o fungování přechodných období ustavených na základě Přístupové smlouvy z roku 2003 představuje prozatím nejkomplexnější oficiální dokument Komise shrnující argumentaci o tom, že otevření pracovních trhů v rámci rozšířené EU přináší spíše pozitivní než negativní ekonomické efekty. ČR dosud jednala vůči členským státům, jež uplatnily přechodné období na volný pohyb pracovních sil, převážně z pozice státu, který se pokouší přesvědčit o neoprávněnosti užití tohoto přechodného období ve svém konkrétním případě. Mohla přitom užít argumentů souvisejících s určitými socio-ekonomickými specifiky, které se týkají nejen otázky pracovní mobility a návyků s nimi souvisejícími v konkrétním českém kontextu (historická tradice ekonomické migrace, demografické aspekty apod.). V rámci nadcházejícího předsednictvím bude ČR v souvislosti s otázkou přechodných období na volný pohyb pracovních sil obhajovat nejen vlastní pozici, ale en bloc také pozici dalších států, které čelí přetrvávajícím restrikcím. Poměrně výhodná je skutečnost, že po českém předsednictví následuje předsednictví Švédska, které od počátku náleželo mezi nejliberálnější státy z hlediska otázky volného pohybu pracovních sil; prakticky tuto otázku neřešilo jako politický problém a svoji pozici nezměnilo ani po rozšíření EU o Bulharsko a Rumunsko. Problematičtější je postup Francie, která upřednostňuje systém regulace prostřednictvím kvót a zpřístupnění pouze některých, potřebných odvětví, z hlediska vlastních socioekonomických výhod. V této souvislosti by měla ČR spolupracovat především s Komisí a dalšími nadnárodními institucemi, které vystupují coby obhájci aplikace principu volného pohybu pracovních sil. Komise bude v otázce prodloužení přechodného období o další dva roky posledním arbitrem, EP může působit jako nástroj politického tlaku, spolu s organizovanými zájmy či nevládními organizacemi.

13 Executive summary 13 Závěr: problémy současné sociální politiky v Evropské unii Evropská sociální politika v posledních dvou desetiletích expandovala do nových dimenzí. Tato tendence je výsledkem nejen reformního dění na poli primárního práva počínaje Jednotným evropským aktem, přes Maastrichtskou smlouvu až po návrh Smlouvy zakládající Ústavu pro Evropu, ale také výsledkem nelegislativních iniciativ a dokumentů vytyčujících základní směry legislativního a také politického vývoje EU (především Lisabonská agenda a její revize). Současná legislativní aktivita na poli sociální politiky je výsledkem revize Lisabonské agendy z let , k níž zásadní impulz poskytla zpráva pracovní skupiny Wima Koka zveřejněná 3. listopadu V dialogu s Evropskou radou, Evropským parlamentem a lobbyistickými skupinami neuspěl počáteční návrh předsedy Komise Barrosa na posílení ekonomické dimenze Lisabonské agendy na úkor jejího sociálního a environmentálního pilíře. Revize Lisabonské strategie zachovala její původní cíle a doplnila je povinností členských států dodržovat tříleté závazky národních rozvojových (reformních) programů (strategií). Období bude proto zároveň obdobím další střednědobé revize a evaluace Lisabonské agendy z hlediska plnění národních rozvojových plánů ze strany jednotlivých členských států. U příležitosti zahájení nového finančního období pro roky Komise prezentovala deset nových priorit týkajících se především oblastí ekonomického růstu a vytváření nových pracovních příležitostí. V současnosti se politická debata na poli sociální politiky EU soustřeďuje především na otázku reformy evropského sociálního modelu. 27. června 2007 Komise prezentovala Sdělení Radě Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ohledně konceptu flexicurity. Obhajovala v něm možnost propojení vysoké vysokou úrovně sociální ochrany a flexibilního pracovního trhu. Lze očekávat, že diskuse o konceptu flexicurity a reformě evropského sociálního modelu bude pokračovat i během českého předsednictví. Zatímco ve švédském případě se koncept flexicurity převzatý ze severských modelů sociálního státu setkává se sympatiemi, Sarkozyho Francie se vyjadřuje více rezervovaně;

14 Executive summary 14 lze poukázat i na obtíže přenositelnosti modelu flexicurity do jiného sociálně-ekonomického kontextu (původně byl model aplikován v Dánsku). Problematika sociální politiky se stále častěji propojuje s tématem legální migrace, především v souvislosti s plány Komise na vyšší harmonizaci evropské politiky v této oblasti (v kontrastu s plány na boj proti migraci legální). Z významných legislativních návrhů a iniciativ v této oblasti lze zmínit iniciativy komisaře Frattiniho dotýkající se také oblasti sociální politiky a politiky zaměstnanosti. Z pozice ČR je třeba zdůraznit, že problém nelegální migrace ze třetích zemí prozatím nepředstavuje otázku podobně palčivou, jako je tomu v zemích západní a jižní Evropy (situace Francie, právě v kontrastu se situací Švédska a ČR, i když tendence Sarkozyho vlády postupují i ve směru řešení problému nelegální migrace na úrovni národní). ČR bude pravděpodobně hájit především princip rovného přístupu k občanům EU na pracovních trzích Unie (vzhledem k existujícím omezením volného pohybu pracovních sil). Přestože jsou jejímu postoji blízké programy pozitivní podpory legální migrace ze třetích zemí, stejně jako boj s nelegálním zaměstnáváním, měla by se ohradit proti pokusům o doplnění případné harmonizace oblasti legální i nelegální migrace kvótními schématy či dalšími mechanismy sdílení břemene v této oblasti.

15 15 ÚVOD Předmětem předkládaného textu je analýza vybraných meritorních otázek souvisejících s předsednictvím ČR v EU v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí. Jejím cílem je popsat stávající stav relevantní (aktuálně projednávané) agendy na evropské (unijní) úrovni a představit navrhované změny včetně pozic relevantních aktérů obé s ambicí nabídnout podklad pro zformování pozice ČR coby členského státu, který bude EU v první polovině roku 2009 předsedat. Předpokladem takového způsobu zkoumání je akceptace konceptu tzv. multiúrovňového vládnutí a teorie politického systému (včetně tzv. politického cyklu coby jeho dynamické součásti). Zároveň je třeba zohlednit i specifický způsob fungování EU (odlišný od způsobu fungování jejích členských států). Uvedeným otázkám se věnuje kapitola Meritorní otázky související s předsednictvím v teoretické perspektivě. V kapitole Programové dokumenty předsednictví z let jsou shrnuty nejdůležitější body předsednictví v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí od roku 2004, kdy se ČR stala členem EU, a tedy přímým aktérem negociací na evropské (unijní) úrovni. Z uvedené báze vychází nejobsáhlejší (vnitřně podrobně strukturovaná) kapitola této analýzy Meritorní otázky související s předsednictvím České republiky v Evropské unii v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí (vybrané problémy), jež se věnuje problematice návrhu směrnice EP a Rady, kterou se mění směrnice 2003/88/EC o některých aspektech úpravy pracovní doby, návrhu směrnice EP a Rady o zlepšení přenositelnosti nároků na penzijní připojištění, návrhu směrnice EP a Rady o pracovních podmínkách pro sezónní pracovníky a otázce zrušení přechodného období na volný pohyb pracovních sil. Získané poznatky jsou shrnuty v kapitole Executive summary, na konci každé z podkapitol kapitoly Meritorní otázky související s předsednictvím České republiky v Evropské unii v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí (vybrané problémy) a v závěrečné syntéze.

16 MERITORNÍ OTÁZKY SOUVISEJÍCÍ S PŘEDSEDNICTVÍM V TEORETICKÉ PERSPEKTIVĚ

17 Teoretická perspektiva Předpokladem jakéhokoli zkoumání je akceptace základních východisek (konceptů, metod), jejichž aplikace krom samotného teoretického ukotvení dané materie nabídne i vhodný explikační rámec pro další uvažování o celé problematice. V případě této analýzy, resp. meritorních otázek souvisejících s institutem předsednictví, jsou takovými východisky koncept tzv. multiúrovňového vládnutí a teorie politického systému (včetně tzv. politického cyklu coby jeho dynamické součásti), 1 obé s přihlédnutím k samotné EU, resp. k jejímu specifickému způsobu fungování (odlišného od fungování členských států EU). Kombinace konceptu multiúrovňového vládnutí a pojetí Kombinace konceptu multiúrovňového vládnutí a pojetí EU jako dynamicky se rozvíjejícího politického systému ukazuje na komplikovanost ukotvení meritorních otázek v rámci takto definovaného (výzkumného) pole a současně poukazuje i na limity, které z toho vyplývají pro institut předsednictví, resp. členský stát, který se jej na šest měsíců ujímá. 17 Východiska: multiúrovňové vládnutí, politický systém, politický cyklus EU jako dynamicky se rozvíjejícího politického systému nejenže ukazuje na komplikovanost ukotvení meritorních otázek v rámci takto definovaného (výzkumného) pole, ale současně poukazuje i na limity, které z toho vyplývají pro institut předsednictví, resp. členský stát, který se jej na šest měsíců ujímá. Multiúrovňové vládnutí Multiúrovňové vládnutí je konceptem, který se pokouší nalézt cestu mezi dvěma krajními, v současnosti již nedostatečnými teoretickými pozicemi intergovernmentalismu a neofunkcionalismu, resp. mezi tzv. mezivládním a supranacionálním (nadnárodním) přístupem k evropské integraci (srov. např. George 1996: 35 56; Pitrová 2002). Žádná z těchto pozic totiž již není schopna nabídnout vhodné vodítko ani pro deskripci a analýzu současných problémů, ani pro predikci jejich možného budoucího vývoje. Jak intergovernmentalismus, tak neofunkcionalismus jsou spjaty s jinou, výrazně starší fází vývoje oboru evropských studií i evropské integrace samotné.

18 Teoretická perspektiva 18 Základní myšlenkou, jíž se multiúrovňové vládnutí liší od intergovernmentalismu na straně jedné a neofunkcionalismu na straně druhé, je pojetí politické autority jako statku sdíleného několika úrovněmi organizace vlády (srov. např. Císař 2002: 54). Teoreticky si lze představit nekonečné množství takovýchto úrovní, nicméně v praktické rovině se hovoří nejčastěji o úrovni globální, evropské (unijní), národní, regionální a lokální. Klíčové přitom není ani tak to, že politickou autoritou nedisponuje jen jedna úroveň, ale to, že své dominantní postavení ztrácí úroveň národní. Politická autorita: sdílený statek Schéma: Multiúrovňové vládnutí Jednotlivé úrovně lze z důvodu relativní institucionální autonomie chápat jako svébytné aktéry, kteří spolu vzájemně interagují. Mezi jednotlivými úrovněmi se vytvářejí multikauzální vztahy a (alespoň v teoretické rovině) žádná z nich jednoznačně nedominuje. Multiúrovňové vládnutí negeneruje představu o tom, že národní rovina je a bude do budoucna bezvýznamná, avšak ani nepodceňuje reálně existující supranacionalizující tendence. Přestože koncept multiúrovňového vládnutí bývá často kritizován za svou statičnost (a tudíž omezenou schopnost praktické explikace; srov. např. Marks 1993), 2 z hlediska této analýzy je podstatné, že

19 Teoretická perspektiva 19 v základních rysech nastiňuje charakter prostředí, v jehož rámci dochází k politickému řešení konkrétních problémů, resp. meritorních otázek, a to s limity, které z toho pro institut předsednictví, resp. členský stát, který se jej na šest měsíců ujímá, vyplývají. 3 Politický systém Teorie politického systému je druhým z východisek této analýzy a současně prvkem, který doplňuje základní statický explikační rámec (vymezený konceptem multiúrovňového vládnutí) o dynamické prvky. Klasická teorie politického systému (srov. např. Berg-Schlosser, Stammen 2000: ; Hix 2005; Říchová 2006) je založena na předpokladu, že politický systém sestává ze čtyř základních elementů: 1. Existuje nejen stabilní a jasně definovaný soubor institucí pro kolektivní rozhodování, ale i pravidla řídící vztahy mezi těmito institucemi a v rámci nich. 2. Občané a sociální skupiny usilují o dosažení svých politických cílů skrze politický systém, a to buď přímo nebo prostřednictvím intermediárních organizací (zájmových skupin nebo politických stran). 3. Kolektivní rozhodnutí politického systému mají významný dopad na distribuci ekonomických zdrojů a alokaci sociálních a politických hodnot v rámci celého systému. 4. Existuje neustálá interakce (zpětná vazba, feedback ) mezi politickými výstupy a novými požadavky na systém, novými rozhodnutími atd. (srov. např. Hix 2005: 2) Národní i evropskou (unijní) úroveň lze považovat za svébytné politické systémy, neboť obě dvě všechny uvedené prvky standardně obsahují. Jejich vzájemné vazby ovšem zároveň vytvářejí situaci, kdy národní úroveň (resp. každý členský stát) současně reprezentuje i subsystém úrovně evropské (unijní). 4 Prvky politického systému

20 Teoretická perspektiva 20 Schéma: Politický systém Evropské unie (základní schéma) Zdroj: Hix 2005: 6 (zjednodušeno) Z hlediska institutu předsednictví a meritorních otázek, které s ním souvisejí, to má ten význam, že evropská (unijní) úroveň v určující míře ovlivňuje úroveň národní, resp. členský stát, který se institutu předsednictví na šest měsíců ujímá. 5 Úvahy o politickém systému v tomto pojetí vycházejí z předpokladu, že evropská integrace v sobě zahrnuje dva vzájemně propojené procesy na jedné straně dochází k delegaci politických kompetencí na evropskou (unijní) úroveň (samotná integrace) a na straně druhé k vytváření nové struktury politických institucí s exekutivní, legislativní i judikativní pravomocí (europeizace) (srov. např. Dančák, Fiala, Hloušek 2005: 20; Hix, Goetz 2000: 3 9).

Kohezní politika EU po roce 2013

Kohezní politika EU po roce 2013 Kohezní politika EU po roce 2013 Daniel Braun Ministerstvo pro místní rozvoj Karviná, 11. listopadu 2010 Časový kontext přípravy budoucí kohezní politiky EU Schválení Strategie EU 2020 červen 2010. Zveřejnění

Více

Mezivládní organizace jediná úroveň

Mezivládní organizace jediná úroveň Mezivládní organizace jediná úroveň State E State F State D State C Mezivládní organizace State B State A State G Nadstátní organizace dvouúrovňová soustava State E Nadstátní organizace State F State D

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se stanoví složení Výboru regionů

Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se stanoví složení Výboru regionů EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 11.6.2014 COM(2014) 226 final 2014/0128 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se stanoví složení Výboru regionů CS CS DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. SOUVISLOSTI NÁVRHU V článku 305 Smlouvy

Více

Evropská Unie. Bohdálek Kamil

Evropská Unie. Bohdálek Kamil Evropská Unie Bohdálek Kamil 5. 5. 2014 Historie EU Evropská unie vznikla roku 1992 1952 Vznik Evropského sdružení uhlí a oceli 1957 ESUO zakládá Evropské hospodářské společenství 1992Podepsání smlouvy

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských

Více

Konzultace týkající se evropského pilíře sociálních práv

Konzultace týkající se evropského pilíře sociálních práv Konzultace týkající se evropského pilíře sociálních práv Vyplnění polí označených je povinné. Dotazník on-line I. Otázky k identifikaci respondenta Odpovídáte jako jednotlivec, nebo za organizaci? jednotlivec

Více

Právo EU - úvod HISTORIE A VÝVOJ EVROPSKÉ INTEGRACE PŘEHLED KLÍČOVÝCH SMLUV NADSTÁTNOST PRAVOMOCI ES

Právo EU - úvod HISTORIE A VÝVOJ EVROPSKÉ INTEGRACE PŘEHLED KLÍČOVÝCH SMLUV NADSTÁTNOST PRAVOMOCI ES Právo EU - úvod HISTORIE A VÝVOJ EVROPSKÉ INTEGRACE PŘEHLED KLÍČOVÝCH SMLUV NADSTÁTNOST PRAVOMOCI ES Studijní materiály - knihy Knihy: ROZEHNALOVÁ, Naděžda - TÝČ, Vladimír. Vnější obchodní vztahy Evropské

Více

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR OP Meziregionální spolupráce 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR 1 říjen 2010 Počet projektových partnerů v předložených projektech srovnání 1., 2., 3.

Více

Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství

Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství Ing. Michal Minčev, MBA Ministerstvo průmyslu a obchodu Nová strategie pro jednotný trh V politických směrech pro

Více

Evropský účetní dvůr Hospodářský a sociální výbor Výbor regionů Evropská investiční banka Evropská centrální banka Evropský ombudsman

Evropský účetní dvůr Hospodářský a sociální výbor Výbor regionů Evropská investiční banka Evropská centrální banka Evropský ombudsman INSTITUCE EVROPSKÉ UNIE Evropský parlament Evropská komise Evropská rada Rada Evropské unie Evropský soudní dvůr Evropský účetní dvůr Hospodářský a sociální výbor Výbor regionů Evropská investiční banka

Více

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA volební období 266. USNESENÍ

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA volební období 266. USNESENÍ Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2006 4. volební období 266. USNESENÍ výboru pro evropské záležitosti ze 40. schůze konané dne 24. ledna 2006 ke Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu,

Více

Příští víceletý finanční rámec EU 2014-2020

Příští víceletý finanční rámec EU 2014-2020 Příští víceletý finanční rámec EU 2014-2020 Jana MALKRABOVÁ Sekce pro evropské záležitosti, Úřad vlády ČR 24. listopadu 2011 Obsah prezentace I. Obecně k rozpočtu EU II. III. IV. Harmonogram vyjednávání

Více

Historie evropské integrace

Historie evropské integrace Historie evropské integrace Myšlenka společné Evropy Zabránit opakování tragédie dvou světových válek Zajištění evropského míru Regenerace zpustošené a zchudlé Evropy po světových válkách Vzájemná spolupráce

Více

Úloha 1. Úloha 2. Úloha 3. Úloha 4. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy

Úloha 1. Úloha 2. Úloha 3. Úloha 4. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy Úloha 1 Evropský účetní dvůr kontroluje: a. činnosti financované z prostředků EU b. evropskou měnovou politiku c. financování ekonomik států, které přistoupily po roce 2004 d. financování činností členských

Více

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Rovná odměna a vliv recese na pracovnice Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Proč přetrvává genderový rozdíl v odměňování?

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU. podle čl. 251 odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy o ES.

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU. podle čl. 251 odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy o ES. CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 18.9.2008 KOM(2008) 569 v konečném znění 2002/0072 (COD) SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU podle čl. 251 odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy o ES

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ VZDĚLÁVÁNÍ V EU A ČR

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ VZDĚLÁVÁNÍ V EU A ČR Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 VZDĚLÁVÁNÍ V EU A ČR 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Vzdělávání v EU a ČR

Více

Institucionální systém EU

Institucionální systém EU Institucionální systém EU Existence institucí Evropské unie je přímo odvozena ze smluv o ESUO, EHS a EURATOM, v kterých členské státy souhlasily s přenesením části svých pravomocí na orgány Společenství.Instituce

Více

Společným postupem sociálních partnerů k přípravě na změny důchodového systému. České Budějovice, Informační seminář 3. 11. 2014 Zlata Houšková

Společným postupem sociálních partnerů k přípravě na změny důchodového systému. České Budějovice, Informační seminář 3. 11. 2014 Zlata Houšková Společným postupem sociálních partnerů k přípravě na změny důchodového systému (BiDi) České Budějovice, Informační seminář 3. 11. 2014 Zlata Houšková Důchodový systém, jeho změny a dopady Významné prodloužení

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o přijetí eura Lotyšskem ke dni 1. ledna 2014

Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o přijetí eura Lotyšskem ke dni 1. ledna 2014 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 5.6.2013 COM(2013) 345 final 2013/0190 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o přijetí eura Lotyšskem ke dni 1. ledna 2014 CS CS DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. SOUVISLOSTI NÁVRHU Dne 3. května

Více

Právo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015

Právo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015 Právo Evropské unie 2 Prezentace 1 2015 ES a EU Evropská společenství původně tři Společenství 1951 ESUO (fungovalo v období 1952 2002) 1957 EHS, ESAE (EHS od roku 1992 jen ES) Od vzniku ES si tato postupně

Více

Pomůže Lisabonská smlouva udržet hospodářskou, sociální a územní soudržnost v zemích EU?

Pomůže Lisabonská smlouva udržet hospodářskou, sociální a územní soudržnost v zemích EU? Pomůže Lisabonská smlouva udržet hospodářskou, sociální a územní soudržnost v zemích EU? Ing. Petr Zahradník, MSc. EU Office České spořitelny a New York University, člen EuroTeam při Evropské komisi Vědeckopopularizační

Více

Úřední věstník Evropské unie C 83/1 KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE (2010/C 83/01)

Úřední věstník Evropské unie C 83/1 KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE (2010/C 83/01) 30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/1 KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE (2010/C 83/01) 30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/3 Obsah SMLOUVA

Více

Strategie migrační politiky České republiky

Strategie migrační politiky České republiky Strategie migrační politiky České republiky ZÁSADY MIGRAČNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY ZÁSADY MIGRAČNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY Předkládané zásady migrační politiky formulují priority České republiky v

Více

Logistika a mezinárodní obchod Evropská unie z pohledu obchodu a logistiky

Logistika a mezinárodní obchod Evropská unie z pohledu obchodu a logistiky Logistika a mezinárodní obchod Evropská unie z pohledu obchodu a logistiky 1 Ekonomická integrace Vzájemné otevírání národních trhů zúčastněných států, jež si vyžaduje určité formy jejich spolupráce a

Více

Sociální dialog. Kde nás nyní naleznete?

Sociální dialog. Kde nás nyní naleznete? Kde nás nyní naleznete? elektrická energie plyn nemocnice lokální a regionální vláda národní a evropská správa odpad voda sociální služby Rozvoj, priority a problémy Energie Dialog od roku 1995, s oficiálním

Více

V průběhu 2.pol. stol. - zásadní změny v Evropě v důsledku druhé světové války V poválečné Evropě můžeme rozlišit několik vývojových etap: Etapa integ

V průběhu 2.pol. stol. - zásadní změny v Evropě v důsledku druhé světové války V poválečné Evropě můžeme rozlišit několik vývojových etap: Etapa integ Evropský integrační proces V průběhu 2.pol. stol. - zásadní změny v Evropě v důsledku druhé světové války V poválečné Evropě můžeme rozlišit několik vývojových etap: Etapa integračních východisek založených

Více

Státní zřízení: konstituční monarchie. Návrh: EPP-ED S&D ALDE ZELENÍ/EFA ECR GUE/NGL EFD NEZ.

Státní zřízení: konstituční monarchie. Návrh: EPP-ED S&D ALDE ZELENÍ/EFA ECR GUE/NGL EFD NEZ. Belgie Státní zřízení: konstituční monarchie Belgie v EK (2004-2009): Komisař pro rozvoj a humanitární pomoc Počet hlasů v Radě EU: 12 Počet obyvatel: 10 660 800 (k 1. lednu 2008) z 493 mil. obyvatel EU,

Více

PŘÍLOHA. návrhu rozhodnutí Rady

PŘÍLOHA. návrhu rozhodnutí Rady EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 15.9.2014 COM(2014) 578 final ANNEX 7 PŘÍLOHA návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o hospodářském partnerství mezi státy západní Afriky, ECOWAS a WAEMU na jedné straně

Více

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT Úvod Úvodní poznámka: Následující dokument byl vypracován útvary gerálního ředitelství pro vnitřní trh.

Více

Návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se mění nařízení (ES) č. 974/98, pokud jde o zavedení eura v Lotyšsku

Návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se mění nařízení (ES) č. 974/98, pokud jde o zavedení eura v Lotyšsku EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 5.6.2013 COM(2013) 337 final 2013/0176 (NLE) Návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se mění nařízení (ES) č. 974/98, pokud jde o zavedení eura v Lotyšsku CS CS DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. SOUVISLOSTI

Více

Návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se mění nařízení (ES) č. 974/98, pokud jde o zavedení eura v Litvě

Návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se mění nařízení (ES) č. 974/98, pokud jde o zavedení eura v Litvě EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 4.6.2014 COM(2014) 325 final 2014/0169 (NLE) Návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se mění nařízení (ES) č. 974/98, pokud jde o zavedení eura v Litvě CS CS DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. SOUVISLOSTI

Více

Včasné řešení problému stárnutí: příklady úspěšných opatření

Včasné řešení problému stárnutí: příklady úspěšných opatření MEMO/06/372 V Bruselu dne 12. října 2006 Včasné řešení problému stárnutí: příklady úspěšných opatření Řešení problému stárnutí v EU několik číselných údajů Otázka stárnutí obyvatelstva se netýká pouze

Více

Příprava pozice ČR ke kohezní politice EU 2013+

Příprava pozice ČR ke kohezní politice EU 2013+ Příprava pozice ČR ke kohezní politice EU 2013+ Mgr. Stanislav Schneidr Odbor evropských záležitostí Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Výroční konference ROP Střední Čechy 2010 Brandýs nad Labem, 15. září

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.7.2013 COM(2013) 555 final 2013/0269 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o uzavření dohody mezi Evropskou unií a Francouzskou republikou týkající se uplatňování právních předpisů

Více

SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ A STANOVISKA SOUČASNÝCH SMLUVNÍCH STRAN A NOVÝCH SMLUVNÍCH STRAN DOHODY

SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ A STANOVISKA SOUČASNÝCH SMLUVNÍCH STRAN A NOVÝCH SMLUVNÍCH STRAN DOHODY SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ A STANOVISKA SOUČASNÝCH SMLUVNÍCH STRAN A NOVÝCH SMLUVNÍCH STRAN DOHODY AF/EEE/BG/RO/DC/cs 1 SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O VČASNÉ RATIFIKACI DOHODY O ÚČASTI BULHARSKÉ REPUBLIKY A RUMUNSKA V

Více

5126/15 in/js/mvi 1 DGB 3A LIMITE CS

5126/15 in/js/mvi 1 DGB 3A LIMITE CS Rada Evropské unie Brusel 12. ledna 2015 (22.01) (OR. en) 5126/15 LIMITE SOC 7 EMPL 5 ECOFIN 16 SAN 3 POZNÁMKA Odesílatel: Předsednictví Příjemce: Pracovní skupina pro sociální otázky Dne: 23. ledna 2015

Více

Analýza systémů sociálního dialogu se zaměřením na zaměstnavatelskou sféru ve vybraných zemích EU

Analýza systémů sociálního dialogu se zaměřením na zaměstnavatelskou sféru ve vybraných zemích EU Analýza systémů sociálního dialogu se zaměřením na zaměstnavatelskou sféru ve vybraných zemích EU Aleš KROUPA Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i. www.vupsv.cz Analýza je součástí veřejné zakázky

Více

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005 EVROPSKÁ INTEGRACE G. Petříková, 2005 Evropa značně rozdrobený světadíl 44 států na ploše 10,5 mil. km 2 počet států se ve 20. století etapovitě zvyšoval dezintegrační tendence konec 20. století další

Více

Návrh SMĚRNICE RADY,

Návrh SMĚRNICE RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 14.12.2015 COM(2015) 646 final 2015/0296 (CNS) Návrh SMĚRNICE RADY, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o trvání povinnosti

Více

PROHLÁŠENÍ PŘIPOJENÁ K ZÁVĚREČNÉMU AKTU MEZIVLÁDNÍ KONFERENCE, KTERÁ PŘIJALA LISABONSKOU SMLOUVU

PROHLÁŠENÍ PŘIPOJENÁ K ZÁVĚREČNÉMU AKTU MEZIVLÁDNÍ KONFERENCE, KTERÁ PŘIJALA LISABONSKOU SMLOUVU 30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/335 PROHLÁŠENÍ PŘIPOJENÁ K ZÁVĚREČNÉMU AKTU MEZIVLÁDNÍ KONFERENCE, KTERÁ PŘIJALA LISABONSKOU SMLOUVU podepsanou dne 13. prosince 2007 30.3.2010 Úřední věstník

Více

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy Petr Kolář Hodnoty a cíle Evropské unie Hodnoty EU Dnes čl. 6 SEU: Svoboda, Demokracie, Dodržování lidských práv a základních svobod, Právní stát Nově (převzato

Více

Vstup ČR do schengenského prostoru EUROCENTRUM PRAHA 15.5.2007

Vstup ČR do schengenského prostoru EUROCENTRUM PRAHA 15.5.2007 Vstup ČR do schengenského prostoru EUROCENTRUM PRAHA 15.5.2007 1 Struktura prezentace základní informace o schengenské spolupráci Principy Historický přehled (1985 2007) Kompenzační opatření příprava ČR

Více

Všeobecné poznámky. A. Ustanovení úmluv sociálního zabezpečení zůstávající v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení. (Článek 7 (2) (c) Nařízení.

Všeobecné poznámky. A. Ustanovení úmluv sociálního zabezpečení zůstávající v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení. (Článek 7 (2) (c) Nařízení. PŘÍLOHA III USTANOVENÍ ÚMLUV O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ, která zůstávají v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení - ustanovení úmluv o sociálním zabezpečení nevztahující se na všechny osoby, na něž se

Více

I. ZADÁNÍ Dopadová studie se zaměří zejména na

I. ZADÁNÍ Dopadová studie se zaměří zejména na STUDIE 33 DOPADOVÁ STUDIE Právní rámec kolektivního vyjednávání a sociálního dialogu v odvětví školství, pracovněprávní a mzdové podmínky a problémy BOZP ve školství Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: CZ.1.04/1.1.01/02.00013

Více

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru MEMO/07/618 V Bruselu, 20. prosince 2007 Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru Dne 14. června 1985 podepsaly vlády Belgie, Německa, Francie, Lucemburska a Nizozemska v Schengenu, malém

Více

Evropské a národní strategie sociálního začleňování teorie a praxe

Evropské a národní strategie sociálního začleňování teorie a praxe Evropské a národní strategie sociálního začleňování teorie a praxe Příspěvek na konferenci Sociální vyloučení a sociální politika, FSS MU Brno 26.5. 2006 Martin Potůček, CESES FSV UK Praha http://martinpotucek.cz

Více

Návrh SMĚRNICE RADY,

Návrh SMĚRNICE RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 24.6.2010 KOM(2010)331 v konečném znění 2010/0179 (CNS) C7-0173/10 Návrh SMĚRNICE RADY, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud

Více

Národní stálá konference komora ITI a IPRÚ

Národní stálá konference komora ITI a IPRÚ Národní stálá konference komora ITI a IPRÚ MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR NÁRODNÍ ORGÁN PRO KOORDINACI 5. zasedání 5. října, Poděbrady Program zasedání Čas Bod programu 13:30 13:45 Aktuality z urbánní

Více

Evropský kontext. období. Josef Postránecký ředitel odboru rozvoje a strategie regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj

Evropský kontext. období. Josef Postránecký ředitel odboru rozvoje a strategie regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Evropský kontext přípravy pravy budoucího období Josef Postránecký ředitel odboru rozvoje a strategie regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj 1 Páté Kohezní fórum Konalo se v Bruselu 31. ledna

Více

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA volební období 56. USNESENÍ

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA volební období 56. USNESENÍ Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2006 5. volební období 56. USNESENÍ výboru pro evropské záležitosti z 6. schůze konané dne 16. listopadu 2006 ke Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě,

Více

INSTITUCE A ORGÁNY EU

INSTITUCE A ORGÁNY EU Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 INSTITUCE A ORGÁNY EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Instituce a orgány

Více

Principy. 2. Odstranění kontrol při letech v rámci schengenského prostoru. 3. Volný pohyb s platným občanským průkazem nebo cestovním pasem.

Principy. 2. Odstranění kontrol při letech v rámci schengenského prostoru. 3. Volný pohyb s platným občanským průkazem nebo cestovním pasem. Schengenský prostor Území států Schengenské dohody Volný pohyb osob v rámci prostoru Absence hraničních kontrol Oblasti spolupráce: policejní a justiční, přes vízové a konzulární záležitosti až po ochranu

Více

Otázka: Evropská unie. Předmět: Ekonomie. Přidal(a): lucka.sisi. Evropská unie

Otázka: Evropská unie. Předmět: Ekonomie. Přidal(a): lucka.sisi. Evropská unie Otázka: Evropská unie Předmět: Ekonomie Přidal(a): lucka.sisi Evropská unie Je ekonomické a politické uskupení 27 států Evropy čítající 498 miliónů lidí Původním cílem partnerství evropských zemí po druhé

Více

Institucionální uspořádání EU

Institucionální uspořádání EU Institucionální uspořádání EU Institucionální struktura EU Strategická a politická rozhodnutí: - Evropská Rada Legislativa a řízení EU: - Rada EU - Evropská komise - Evropský parlament Poradní orgány:

Více

Výbor pro dopravu a cestovní ruch PRACOVNÍ DOKUMENT

Výbor pro dopravu a cestovní ruch PRACOVNÍ DOKUMENT EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro dopravu a cestovní ruch 7. 1. 2010 PRACOVNÍ DOKUMENT o analýze sankcí stanovených v právních předpisech členských států v případě vážného porušení předpisů v sociální

Více

Smlouvy Evropské unie

Smlouvy Evropské unie Smlouvy Evropské unie Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_04_16 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: PaedDr.

Více

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.8.2013 COM(2013) 579 final 2013/0279 (COD) C7-0243/03 Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se mění nařízení (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající

Více

Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje

Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje 2014-2020 Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014 2020 (SRR) je základním koncepčním dokumentem v oblasti regionálního rozvoje. Dle

Více

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 27. května 2014 (OR. en) 10289/14 ESPACE 50 COMPET 305 IND 172 TRANS 288 RECH 204 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Rada Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Delegace 9851/14

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Debata k Jednotnému evropskému patentu

Debata k Jednotnému evropskému patentu Debata k Jednotnému evropskému patentu 4. 10. 2012 Úřad průmyslového vlastnictví ČR Ing. Eva SCHNEIDEROVÁ 1 Obsah Patentové systémy v Evropě Návrh nařízení o vytvoření jednotné patentové ochrany Návrh

Více

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Harmonizace

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ČTVRTÁ ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ČTVRTÁ ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 23.7.2008 KOM(2008) 486 v konečném znění ČTVRTÁ ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU ohledně přetrvávajících případů, ve kterých některé třetí

Více

Konvergence, strukturální operace EU a některá institucionální rizika a bariéry jejich využívání

Konvergence, strukturální operace EU a některá institucionální rizika a bariéry jejich využívání Konvergence, strukturální operace EU a některá institucionální rizika a bariéry jejich využívání Petr Zahradník Centrum ekonomických studií a EU Office České spořitelny www.cesvsem.cz Smilovice 6. června

Více

EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ, BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ, DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ, SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO, ŘECKÁ REPUBLIKA, ŠPANĚLSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ, BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ, DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ, SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO, ŘECKÁ REPUBLIKA, ŠPANĚLSKÉ KRÁLOVSTVÍ, DOHODA O ÚČASTI ČESKÉ REPUBLIKY, ESTONSKÉ REPUBLIKY, KYPERSKÉ REPUBLIKY, LOTYŠSKÉ REPUBLIKY, LITEVSKÉ REPUBLIKY, MAĎARSKÉ REPUBLIKY, REPUBLIKY MALTA, POLSKÉ REPUBLIKY, REPUBLIKY SLOVINSKO A SLOVENSKÉ REPUBLIKY

Více

Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Shengenský prostor

Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Shengenský prostor Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Shengenský prostor Historický vývoj předchůdce Shengenské dohody: Saarbrückenská dohoda z roku 1984 14. července 1985 Shengenská smlouva 19. června 1990

Více

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze Obsah prezentace Změna závislosti mezi ekonomickým růstem a objemem a kvalitou pracovní síly

Více

Veřejná správa EU. Komunitární právo Právo EU

Veřejná správa EU. Komunitární právo Právo EU Veřejná správa EU Komunitární právo Právo EU Úvod Cíl: představit systém tvorby legislativy na úrovni EU významný dopad do řešení rozvoje a ekonomiky jednotlivých členských států Mezinárodní organizace

Více

PRÁVO EU - ÚVOD. Prezentace VŠFS 2015

PRÁVO EU - ÚVOD. Prezentace VŠFS 2015 PRÁVO EU - ÚVOD 1 Prezentace VŠFS 2015 FORMY INTEGRACE Ekonomická integrace odstraňování obchodních bariér a podpora ekonomické spolupráce. propojují se dosud oddělené národní trhy Politická integrace

Více

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ Č. j.: 44736/ENV/16 V Praze dne 18. října 2016 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Priority českého předsednictví v energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Priority českého předsednictví Úvod do energetické politiky EU Energetická bezpečnost Vnitřní trh energií Důsledky

Více

Ekonomika Evropská unie

Ekonomika Evropská unie S třední škola stavební Jihlava Ekonomika 1 04. Evropská unie Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Šablona: III/2 - inovace a zkvalitnění

Více

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Materiál pro domácí přípravu žáků: Název programu: Název projektu: Registrační číslo projektu: Předmět: Ročník: Téma učivo: Učební pomůcky: VY_05_Z7E_7 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Základní pohled na budoucí vývo. j počtu osob dle. Zastoupení osob ve starším věku a jejich participace na trhu práce i ve srovnání s EU27

Základní pohled na budoucí vývo. j počtu osob dle. Zastoupení osob ve starším věku a jejich participace na trhu práce i ve srovnání s EU27 Kulatýstůl Praha, 15. 3. 2012 Participace starších osob na trhu práce podle dat VŠPS Ondřej Nývlt, ČSÚ Marta Petráňová, ČSÚ Ivana Dubcová, ČSÚ Základní pohled na budoucí vývo j počtu osob dle věku v ČR

Více

Český sociální stát v postkomunistickém kontextu

Český sociální stát v postkomunistickém kontextu Český sociální stát v postkomunistickém kontextu Martin Potůček Centrum pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze Specifické sociální podmínky a možnosti sociální

Více

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Prof. Michal Mejstřík Petr Janský, M.Sc. EEIP, a.s. Institut ekonomických studií, Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova II. konference

Více

Haagská úmluva ze dne 13. ledna 2000 o mezinárodní ochraně dospělých osob

Haagská úmluva ze dne 13. ledna 2000 o mezinárodní ochraně dospělých osob GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO VNITŘNÍ POLITIKY TEMATICKÁ SEKCE C: OBČANSKÁ PRÁVA A ÚSTAVNÍ ZÁLEŽITOSTI PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI Haagská úmluva ze dne 13. ledna 2000 o mezinárodní ochraně dospělých osob ZPRÁVA PE

Více

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Tato příloha obsahuje seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup stanovený

Více

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Reforma rozpočtu EU Eurocentrum Praha 30. října 2008 Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Obsah 1. Současná struktura rozpočtu EU 2. Rozhodnutí o revizi 3. Veřejná debata 4. Revize

Více

IMPLEMENTAČNÍ CENTRUM CIRKULÁRNÍ EKONOMIKY

IMPLEMENTAČNÍ CENTRUM CIRKULÁRNÍ EKONOMIKY IMPLEMENTAČNÍ CENTRUM CIRKULÁRNÍ EKONOMIKY SPDS a CE 50 let úsilí o zrovnoprávnění primárních a sekundárních surovin započtení environmentálních externalit (produkce CO2, spotřeba energií, vody) daňové

Více

Postavení českého trhu práce v rámci EU

Postavení českého trhu práce v rámci EU 29. 7. 2016 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. V 1. čtvrtletí roku 2016 se téměř ve všech

Více

EVROPSKÝ LOBBING SOCIÁLNÍ DIALOG

EVROPSKÝ LOBBING SOCIÁLNÍ DIALOG EVROPSKÝ LOBBING SOCIÁLNÍ DIALOG Přednášející: Michal Kadera, Alena Vlačihová Osnova: Principy fungování sociálního dialogu Sociální dialog v ČR Evropský sociální dialog I. PRINCIPY FUNGOVÁNÍ SOCIÁLNÍHO

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 5.7.2016 COM(2016) 440 final 2016/0202 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o uzavření Protokolu (2015), kterým se mění příloha dohody o obchodování s civilními letadly obsahující

Více

Návrh. Senátu Parlamentu České republiky

Návrh. Senátu Parlamentu České republiky 303 10. funkční období 303 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol o přístupu Černé Hory k Severoatlantické smlouvě 2016 Návrh U S N E S

Více

EVROPSKÁ DOHODA SKUPINY O ANTICIPATIVNÍM ŘÍZENÍ ZAMĚSTNANOSTI A KOMPETENCÍ

EVROPSKÁ DOHODA SKUPINY O ANTICIPATIVNÍM ŘÍZENÍ ZAMĚSTNANOSTI A KOMPETENCÍ EVROPSKÁ DOHODA SKUPINY O ANTICIPATIVNÍM ŘÍZENÍ ZAMĚSTNANOSTI A KOMPETENCÍ Preambule Tato evropská rámcová dohoda stanoví zásady, které umožní zavedení anticipativního řízení zaměstnanosti a kompetencí

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 3.8.2009 KOM(2009) 415 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE o provádění směrnice 2002/15/ES o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční

Více

VEŘEJNÉ POLITIKY ÚVOD DO STUDIA ÚVOD VYMEZENÍ VYMEZEN ZÁKLADNÍCH

VEŘEJNÉ POLITIKY ÚVOD DO STUDIA ÚVOD VYMEZENÍ VYMEZEN ZÁKLADNÍCH VEŘEJNÉ POLITIKY ÚVOD DO STUDIA VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ TEMATICKÉ OKRUHY STUDIA Veřejná politika vymezení oblastí zájmu studia Hodnotové zakotvení veřejných politik Veřejný zájem Proces identifikace,

Více

Evropská integrace pro pedagogy s posílením aktivizačních metod ve výuce

Evropská integrace pro pedagogy s posílením aktivizačních metod ve výuce Formulář pro přípravu modelové hodiny 1. Název (téma) modelové hodiny: HISTORICKÝ POHLED NA ROZŠIŘOVÁNÍ EU 2. Cíle výuky v rámci modelové hodiny: Interaktivně prezentovat, upevnit, případně prohloubit

Více

EURES. Vaše práce v Evropě. Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services

EURES. Vaše práce v Evropě. Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services EURES Vaše práce v Evropě Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services www.eures.cz www.eures.europa.eu Informační a poradenská síť spojující veřejné sluţby zaměstnanosti států EU/EHP a Švýcarska

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Důchodová reforma Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod Omezení možnosti předčasného odchodu do důchodu Omezení zápočtu

Více

OBSAH. Zkratky 11. Úvod 13. 1 Vymezení pojmů 15. 1.1 Daňová harmonizace 15 1.2 Daňová koordinace 19

OBSAH. Zkratky 11. Úvod 13. 1 Vymezení pojmů 15. 1.1 Daňová harmonizace 15 1.2 Daňová koordinace 19 OBSAH Zkratky 11 Úvod 13 1 Vymezení pojmů 15 1.1 Daňová harmonizace 15 1.2 Daňová koordinace 19 2 Prameny evropského daňového práva 20 2.1 Vývoj Evropské integrace 20 2.2 Lisabonská smlouva 21 2.3 Orgány

Více

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Potenciální ekonomické a

Více