Trvale udržitelný rozvoj

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Trvale udržitelný rozvoj"

Transkript

1 Trvale udržitelný rozvoj Studijní dokumentace projektu Podpora nabídky vzdělávacích programů pro pracovníky veřejného sektoru Plzeňského kraje Registrační číslo: CZ.1.07/3.2.02/

2 Tento studijní materiál byl vytvořen pro potřeby účastníků komplexního vzdělávacího programu Podpora nabídky vzdělávacích programů pro pracovníky veřejného sektoru Plzeňského kraje organizovaného Útvarem koordinace evropských projektů města Plzně, p. o. (dále jen ÚKEP ). Využívání v rámci výuky, ostatní vzdělávací činnosti, konzultací, jeho distribuce, tisk a elektronická archivace jsou možné jen s písemným souhlasem ÚKEP. 2

3 Obsah 1 ZÁKLADNÍ INFORMACE K DOKUMENTU A KE STUDIU ÚVOD DO PROBLEMATIKY ZNALOSTI A KOMPETENCE ZÍSKANÉ STUDIEM DOPORUČENÍ PRO PRÁCI S DOKUMENTEM ÚVOD ROLE PŘI PROSAZOVÁNÍ TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE VÝVOJ A POLITIKA TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE GLOBÁLNÍ ÚROVEŇ ÚROVEŇ EU ÚROVEŇ ČR Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky Státní politika životního prostředí České republiky Strategie regionálního rozvoje České republiky pro léta Územní plánování obcí novela stavebního zákona Udržitelná výroba a spotřeba AGENDA MÍSTNÍ AGENDA Implementace MA Hodnocení kvality MA INDIKÁTORY UDRŽITELNOSTI SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM

4 5.2 MÍSTNÍ PŘÍSPĚVEK KE GLOBÁLNÍM ZMĚNÁM KLIMATU MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA CESTUJÍCÍCH DOSTUPNOST MÍSTNÍCH VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ A SLUŽEB KVALITA MÍSTNÍHO OVZDUŠÍ CESTY DĚTÍ DO A ZE ŠKOLY NEZAMĚSTNANOST ZATÍŽENÍ PROSTŘEDÍ HLUKEM UDRŽITELNÉ VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ EKOLOGICKÁ STOPA BIBLIOGRAFIE PŘÍLOHY

5 Seznam zkratek AES AFP CENIA CO 2 ČR db EAP ECI EKIS ES ES EU EVVO HDP CH 4 IUCIN Analýza ekologické stopy L'agence france-presse (Francouzská tisková agentura) Česká informační agentura životního prostředí Oxid uhličitý Česká republika Decibel Environmentální akční programy Společné evropské indikátory Energetické konzultační a informační středisko Ekologická stopa Evropské společenství Evropská unie Environmentální výchova, vzdělávání a osvěta Hrubý domácí produkt Metan Mezinárodní unie pro ochranu přírody a přírodních zdrojů MA21 Místní agenda 21 MSC MŽP NNO OECD Marine stewardship council (Agentura pro stanovování udržitelného rybolovu) Ministerstvo životního prostředí Nevládní nezisková organizace Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj 5

6 OSN RVUR SNO SUR ČR TIMUR TUR UN WCED UNEP UR USA USD USV ÚZ WCED WSC WWF Organizace spojených národů Rada vlády pro udržitelný rozvoj Soukromé neziskové organizace Strategie udržitelného rozvoje České republiky Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Trvale udržitelný rozvoj Světová komise pro životní prostředí a rozvoj OSN Environmentální program OSN Udržitelný rozvoj Spojené státy americké US Dolar Udržitelná spotřeba a výroba Úplná znění Světové komise pro prostředí a rozvoj Světová strategie ochrany životního prostředí Světový fond na ochranu přírody 6

7 Slovník pojmů Biotop habitat neboli stanoviště je prostředí, ovlivněné a pozměněné živou složkou přírody biotou. Ekosystém určitý celek (nejrůznější velikosti) složený ze vzájemně se ovlivňujících složek, který je schopný udržovat se vlastními mechanismy v tzv. dynamické rovnováze a do určité míry tak vykompenzovávat zásahy z vnějšího okolí. Ekovýrobek výrobek vyrobený s využitím ekologicky šetrných postupů. Trvale udržitelný rozvoj/udržitelný rozvoj takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů. Udržitelná spotřeba používání služeb a příslušných výrobků, jež odpovídají základním potřebám člověka a zlepšují kvalitu jeho života, přičemž zároveň minimalizují spotřebu přírodních zdrojů, používání toxických látek, produkci emisí odpadů a škodlivin v průběhu celého životního cyklu výrobku tak, aby nebylo ohroženo uspokojování potřeb budoucích generací. Udržitelná výroba výroba produktů, které odpovídají základním lidským potřebám a zlepšují kvalitu života, přičemž zároveň minimalizují spotřebu přírodních zdrojů, používání toxických látek, produkci emisí odpadů a škodlivin v průběhu jejich celého životního cyklu tak, aby nebylo ohroženo uspokojování potřeb budoucích generací. Životní prostředí Prostředí, ve kterém organizace provozuje svou činnost a zahrnující ovzduší, vodu, půdu, přírodní zdroje, rostliny a živočichy, lidi a jejich vzájemné vztahy. 7

8 1 Základní informace k dokumentu a ke studiu 1.1 Úvod do problematiky Základní část výuky modulu Trvale udržitelný rozvoj proběhne formou přednášek, jejichž jádrem budou diskuze zaměřené na řešení konkrétních předložených problémů v kontextu jednak právě probírajících témat, ale také v kontextu současné situace v ČR a EU. Součástí studia je také studium doporučených informačních zdrojů, a to zejména odborných publikací. V rámci studijních aktivit prokážete schopnost aplikovat získané poznatky formou písemné práce, přičemž se předpokládá řešení konkrétního problému ve Vaší organizaci. Modul Trvale udržitelný rozvoj je koncipován tak, aby další odborný rozvoj studentů v této oblasti mohl být v rámci studia dále rozvíjen v ostatních navazujících modulech. Předložený text se zabývá problematikou trvale udržitelného rozvoje, přičemž pojednává o základním pojetí koncepce trvale udržitelného rozvoje, o nástrojích k měření a k dosažení trvale udržitelného rozvoje, ale také o trvale udržitelné výrobě a spotřebě. Materiál je doplněn přehledem informačních zdrojů, otázkami a náměty pro samostudium a přílohami, které navazují na studovanou problematiku. Absolvování tohoto modulu by Vám mělo poskytnout orientaci v řešené problematice, umožnit další efektivní rozvíjení probrané látky samostudiem a umožnit, s ohledem na jeho dosavadní profesní zaměření, řešit přiměřeně obtížné problémy z oblasti řízení financí Vaší organizace. 1.2 Znalosti a kompetence získané studiem Studiem tohoto modulu bude posluchač schopen: chápat roli a podstatu trvale udržitelného rozvoje v kontextu společnosti jako celku; objasnit koncepci trvale udržitelného rozvoje jako alternativní model vývoje společnosti oproti dominující industriální ekonomice; odráží přirozené environmentální limity hospodářského růstu (politiky na této koncepci založené prosazují uvedení hospodářského a 8

9 společenského vývoje do souladu s kapacitami ekosystémů, se zachováním přírodních hodnot a biologické rozmanitosti pro nynější i příští generace); orientovat se v časoprostorových souvislostech trvale udržitelného rozvoje, protože jeho výzvy znamenají nový vztah k budoucnosti (osa času) a změnu vztahů bohatého světového Severu a chudého Jihu (prostorové hledisko); vymezit cíle koncepce trvale udržitelného rozvoje v konkrétní organizaci (neziskové či ziskové), a to ve čtyřech základních oblastech: ochrana životního prostředí (ekosystémy, biodiversita, zdroje, udržitelná výroba a spotřeba); sociální rovnost a soudržnost (sociální soudržnost, zdraví, bezpečnost, práva, stejná příležitost, kulturní diversita); ekonomická prosperita (prosperita, inovace, znalosti, eko-efektivita, životní standard, zaměstnanost); mezinárodní odpovědnost (stabilní demokratické instituce, mír, bezpečnost, svoboda, globální udržitelnost, mezinárodní závazky); demonstrovat schopnost kritického a analytického přístupu ke zvládání procesů souvisejících se zavedením koncepce trvale udržitelného rozvoje v konkrétní organizaci. 1.3 Doporučení pro práci s dokumentem V rámci studia tohoto modulu se seznámíte s problematikou trvale udržitelného rozvoje, jež by měla zajistit potřeby současných generací, aniž by bylo ohroženo splnění potřeb generací příštích. Před začátkem samotného studia textu by měl student vědět, jakým způsobem s ním pracovat, aby výuka mohla být co nejefektivnější. Studijní látka obsažená v tomto studijním textu je rozdělena do dílčích kapitol a jednotlivých subkapitol. Vzhledem k omezenému rozsahu tohoto dokumentu je látka popsána pouze stručně, proto je posluchačům doporučeno si pro případné potřebné doplnění informací prostudovat i studijní literaturu, která je vyjmenována v závěru tohoto materiálu v seznamu doporučené literatury pro samostudium. Za jednotlivými ucelenými bloky představované problematiky jsou vždy uvedeny otázky a úkoly sloužící k prověření porozumění studenta dané problematice a ke snadnějšímu zapamatování si dané látky. 9

10 2 Úvod V této úvodní kapitole se seznámíte s tím, co to vlastně je trvale udržitelný rozvoj, jak tento pojem vznikl a proč je důležité se jím zabývat. V dostupné literatuře je možné najít mnoho definic trvale udržitelného rozvoje. Snad nejznámější a také nejjednodušší z nich pochází ze zprávy Naše společná budoucnost, kterou vydala Světová komise pro životní prostředí a rozvoj OSN (WCED) v roce 1987: Trvale udržitelný rozvoj je takovým rozvojem, který naplňuje potřeby přítomných generací, aniž by ohrozil schopnost budoucích generací naplňovat potřeby své. Komise tento pojem definovala jako odpověď na otázku, jak se má lidská společnost chovat, aby nepoškozovala sama sebe, tzn. aby její vývoj nebyl spojen se stále větší degradací životního prostředí, nýbrž vedl pokud možno k jeho ozdravování. Protože realizace ozdravovacího programu v USA v letech jasně prokázala, že ozdravování životního prostředí nemohou zajistit koncové technologie, ale jen aplikace strategie prevence čili zabraňování vzniku procesů, při nichž dochází k znehodnocování životního prostředí, byl pojem trvale udržitelný rozvoj definován tak, aby tuto prevenci vyžadoval. Po pěti letech od vymezení pojmu trvale udržitelný rozvoj byl na Konferenci OSN v Rio de Janeiro v r nazvaném Summit Země schválen plán jeho realizace. Při jeho plnění dochází ke vzniku nových pojmů jako udržitelná výroba a udržitelná spotřeba apod. V češtině se z původního pojmu trvale udržitelný rozvoj vypouští slovo trvale a používá se jen spojení udržitelný rozvoj. Nejedná se o žádnou zásadní změnu, jde o ryze kosmetickou záležitost vyplývající z hledání nejvýstižnějšího překladu anglického výrazu sustainable development, který se sám o sobě nemění, i když se rozšiřuje jeho náplň. (Remtová, 2009) V reáliích České republiky je definice trvale udržitelného rozvoje definována v zákoně o životním prostředí č. 17/1992 Sb. (ÚZ912, 2012): Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů. 10

11 V této definici je zcela zřetelně dána vazba trvale udržitelného rozvoje a životního prostředí nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů. Co to ale vlastně je životní prostředí? I k tomuto pojmu existuje několik definic. V zákoně o životním prostředí č. 17/1992 Sb. (ÚZ912, 2012) je životní prostředí definováno jako vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho složkami jsou zejména ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie. V ČSN EN ISO je dle našeho názoru uvedena vhodnější definice, která více zdůrazňuje i roli člověka: prostředí, ve kterém organizace provozuje svou činnost a zahrnující ovzduší, vodu, půdu, přírodní zdroje, rostliny a živočichy, lidi a jejich vzájemné vztahy (Remtová, 2009). Všimněte si, že definice trvale udržitelného rozvoje nemluví pouze o životním prostředí, mluví i o uspokojování základních životních potřeb budoucích i současných generací. Tyto potřeby neznamenají pouze potřeby materiální, ale i potřeby sociální a duchovní. Původní zaměření pojmu trvale udržitelný rozvoj na environmentální problémy vedlo ke zjišťování příčin, které je způsobují. Výsledkem zjištění byla potřeba rozšířit pojem udržitelného rozvoje o ekonomickou a sociální problematiku. Trvale udržitelný rozvoj je tedy křehká rovnováha, která je závislá na třech základních pilířích ekonomickém, sociálním a environmentálním. Strategie trvale udržitelného rozvoje umožňují s pomocí ekonomických nástrojů a technologií uspokojovat materiální a sociální potřeby lidí tak, že jsou respektovány limity dané životním prostředím. Na Světovém summitu o udržitelném rozvoji v Johannesburgu v r bylo zdůrazněno, že cílem udržitelného rozvoje je zajistit rovnováhu mezi těmito třemi základními pilíři. Ekonomický pilíř je zaměřen na konkurenceschopnost ekonomiky a zvyšování této konkurenceschopnosti, samozřejmě za respektování environmentálních limitů. V zásadě jde o dodržování tří jednoduchých pravidel (Meadowsová, 1999): intenzita využívání obnovitelných přírodních zdrojů nesmí přesáhnout rychlost jejich regenerace; 11

12 intenzita využívání neobnovitelných zdrojů nesmí přesáhnout rychlost nalézání jejich obnovitelných náhrad; intenzita znečišťování nesmí přesáhnout asimilační kapacitu životního prostředí. Environmentální pilíř se zabývá ochranou životního prostředí a jeho zlepšování. Společně s opatřeními v rámci ekonomického pilíře by měla být výsledkem motivace subjektů k implementaci šetrnějších technologií. Kvalitní životní prostředí má pak přímý dopad na kvalitu života obyvatel, tj. sociální pilíř. Sociální pilíř by se měl zaměřovat především na zajištění kvalitního života, a to ve třech základních oblastech: zamezení sociálního vyloučení (souvisí s problematikou chudoby a nezaměstnanosti); zajištění kvalitního bydlení; zabezpečení ve stáří. Pro představu vztahu mezi jednotlivými pilíři je vhodné použít níže uvedený obrázek třínohého stolu. Kulička na desce stolu je planeta/stát/region, desku je možné si představit jako pojem trvale udržitelný rozvoj, tři nohy stolu představují jednotlivé pilíře. Co se stane, pokud jedna noha bude kratší nebo naopak delší než zbylé dvě? Kulička spadne a rozbije se. Z tohoto jednoduchého příkladu je zřejmé, že není možné investovat do ekonomického pilíře a ostatní pilíře zanedbávat a přitom doufat, že se kulička nerozbije. 12

13 Obrázek 1: Pilíře trvale udržitelného rozvoje Environmentální pilíř Zdroj: vlastní zpracování Ekonomický pilíř Sociální pilíř V češtině se z původního pojmu trvale udržitelný rozvoj často vypouští slovo trvale a používá se jen spojení udržitelný rozvoj. Nejedná se o žádnou zásadní změnu, jde o ryze kosmetickou záležitost vyplývající z hledání nejvýstižnějšího překladu anglického výrazu sustainable development, který se sám o sobě nemění. (Remtová, 2009) Pojmy trvale udržitelný rozvoj a udržitelný rozvoj tedy v češtině lze považovat za synonyma. Příklad Ostravsko patří k regionům s nejvyšší mírou znečištění ovzduší v ČR, přičemž toto znečištění pramení především z průmyslové výroby. Ovzduší, krajině a i lidem současných i budoucích generací by prospělo toto znečištění omezit (environmentální aspekt). Zpřísnění, v nedávné době např. ve formě aukcí emisních povolenek, musí schvalovat zákonodárci. Zákon byl přijat na podzim Aukce emisních povolenek však pravděpodobně povede k úsporám na straně výrobců a propouštění části zaměstnanců, příp. v nejhorším možném případě i všech zaměstnanců, pokud by se výrobce rozhodl ukončit výrobu z důvodu příliš drahého provozu, např. Evraz Vítkovice Steel o zastavení výroby uvažoval, jedná se o zaměstnavatele s více než tisícem zaměstnanců. Do regionu s již tak vysokou nezaměstnaností by přibyli další nezaměstnaní (aspekt sociální), tj. státní rozpočet zasáhnou vyplacené dávky navíc, ale 13

14 zároveň i ušlé potenciální daně (aspekt ekonomický). Zvýšená míra nezaměstnanosti by mohla vést k sociálně negativním jevům, jako je zvýšená kriminalita (aspekt sociální). V současné době se koncepce trvale udržitelného rozvoje rozdělila do dvou užších oblastí: udržitelné výroby (sustainable production); udržitelné spotřeby (sustainable consumption). V oblasti udržitelné výroby již v mnoha zemích dochází ke specifikaci konkrétních cílů a zavádění nových technologií a postupů. Jedná se o technologie, které jsou založeny na menší energetické a materiálové náročnosti a omezené produkci odpadů. Udržitelná spotřeba je spojena se změnou chování zákazníků, kteří by měli preferovat environmentálně šetrnější výrobky a snížit objem své celkové spotřeby nahradit kvantitu kvalitou. K dosažení tohoto cíle má přispět vzdělávání obyvatel společně s ekonomickou motivací (daňové zvýhodnění ekovýrobků, čisté energie atd., dotace ekologického zemědělství apod.). Udržitelná spotřeba je definována jako používání služeb a výrobků, které uspokojují základní potřeby společnosti a zlepšují kvalitu života, zároveň však minimalizují spotřebu přírodních zdrojů, používání toxických látek, produkci odpadů a škodlivin v průběhu celého životního cyklu služby nebo výrobku tak, aby nebylo ohroženo uspokojování potřeb budoucích generací. 2.1 Role při prosazování trvale udržitelného rozvoje Role veřejného sektoru I když je trvale udržitelný rozvoj nesporně celospolečenským zájmem, zájmy jednotlivců, firem, sociálních skupin apod. se mohou lišit. Je proto nutné, aby garant rozvoje měl k dispozici značné pravomoci. Tímto garantem se tedy logicky stává veřejná správa. Svých pravomocí, zdrojů a kapacit pro ochranu a prosazování veřejného zájmu využívá veřejný sektor několika způsoby (Maier, a další, 2012): 14

15 regulací chování subjektů rozvoje prostřednictvím právních předpisů, rozhodováním ve správních řízeních (např. územní řízení); nepřímo pomocí finančních nástrojů daně, poplatky, dotace nebo příspěvky; aktivním vstupem do rozvoje jako investor, poskytovatel služeb nebo provozovatel zařízení; typickou oblastí pro aktivní roli veřejného sektoru jsou veřejné infrastruktury (dopravní sítě, veřejná prostranství) a veřejné služby; mimoto mohou stát, obce nebo regiony být významnými vlastníky řady pozemků a staveb. Role neziskových organizací v oblasti životního prostředí Cílem neziskového soukromého (neboli také třetího) sektoru není zisk, ale dosahování společenského užitku a efektivní plnění účelu, ke kterému byly zřízeny. Plnění cílů, které jsou definovány v poslání organizace. Neziskový soukromý sektor může být financován jak z veřejných rozpočtů, tak ze soukromých zdrojů. Míra financování z veřejných zdrojů ovšem závisí na činnosti dané organizace a na tom, do jaké míry tato činnost odpovídá veřejnému zájmu. Soukromé neziskové organizace (SNO) nebo též někdy nevládní neziskové organizace (NNO) působí v oblasti životního prostředí z důvodů snahy občanské společnosti podílet se na veřejném rozhodování a zájmů občanů o životní prostředí. Přesto, že se oblast působení soukromých a veřejných neziskových organizací někdy překrývá, existují i oblasti, kde dominují právě soukromé neziskové organizace, jedná se především o oblast vzdělávání a výzkumu, zdravotnictví, kultury a rekreace. SNO mají oproti veřejným organizacím řadu výhod: větší volnost v rozhodování; menší nebo žádná omezení plynoucí z veřejné politiky; svoboda ve výběru oblasti působení. Soukromé neziskové organizace také přispívají ke zlepšení informovanosti o životním prostředí. Jsou zdrojem informací pro všechny ostatní subjekty, nejen pro občany, ale také pro veřejnou správu či ostatní instituce. Vydávají různé odborné publikace, periodika nebo informační brožury 15

16 a letáky. Vytvářejí také důležité internetové portály v této oblasti (Econnect, Ekolist). Význam této role stejně tak jako u EVVO (environmentální výchova, vzdělávání a osvěta) dokazuje to, že na tuto oblast dostávají značné finanční prostředky z MŽP (Ministerstvo životního prostředí). Příklad EkoWATT je přední česká poradenská společnost v oblasti energetiky, ekonomiky a životního prostředí. Založena byla v roce 1990 jako nevládní nezisková organizace (občanské sdružení). Od roku 1996 EkoWATT poskytuje bezplatné energetické poradenství v rámci sítě Energetických konzultačních a informačních středisek (EKIS) a provozuje středisko EKIS v Praze a v Českých Budějovicích. Na provoz poradenských středisek EKIS finančně přispívá Ministerstvo průmyslu a obchodu z dotačního programu EFEKT (EkoWatt Praha, 2011). Oproti soukromým neziskovým organizacím mají veřejné neziskové organizace výhodu ve: využití centralizace; stabilita; v některých případech možnost pokrytí svou působností celé území ČR nebo jeho značnou část; lepší koordinace aktivit. Veřejné neziskové organizace rozdělují veřejné finance. Nejdůležitější roli v tomto případě má samozřejmě MŽP, které financuje jak samotné veřejné, tak i soukromé neziskové organizace. Také vytváří jednotlivé dotační programy, které se jednak vztahují na všechny neziskové organizace (Program péče o krajinu, revitalizace říčních systémů apod.) nebo na určitou část těchto organizací (Příspěvek zoologickým zahradám či Podpory SNO). Financuje samozřejmě organizace, u kterých je zřizovatelem, jako je Česká informační agentura životního prostředí (CENIA). Role ziskových organizací Svou roli v rámci udržitelného rozvoje hrají i ziskové organizace. Bez jejich spolupráce není možné dosáhnout v této oblasti pokroku. Mnohé z těchto organizací si svoji roli uvědomují a zodpovědně se snaží zakomponovat hledisko udržitelného rozvoje do svých korporátních či obchodních strategií. 16

17 Investice do oblasti životního prostředí a trvale udržitelného rozvoje neznamenají pro organizaci jen náklady navíc, ale mohou jí přinést i řadu výhod, mimo jiné mohou zvýšit hodnotu její ochranné známky a posílit její renomé. Akcionáři, věřitelé i veřejnost dnes od obchodních společností i jiných typů organizací očekávají nejen podrobné finanční údaje, ale i stále více informací nefinančního charakteru. Prvním krokem k posílení důvěryhodnosti organizací v očích odborné i laické veřejnosti je vydávání tzv. zpráv o udržitelnosti (sustainability reports) nebo společenské odpovědnosti firem (corporate responsibility reports). Přesto, že vydávání zpráv tohoto typu zatím není v České republice ani jinde ve světě povinné, publikuje je stále více organizací. Aby zaručily jejich důvěryhodnost, nechávají si tyto organizace často ověřovat své zprávy nezávislým subjektem. Zprávy o udržitelnosti či společenské odpovědnosti organizací se nezabývají jen dopady jejího fungování na životní prostředí - velkou pozornost věnují rovněž sociální problematice či odpovědnosti vůči místním komunitám. Řada průzkumů z poslední doby prokázala, že podnikatelské subjekty nejsou k sociální odpovědnosti a úsilí o trvale udržitelný rozvoj motivovány jen etickými ohledy, ale především důvody čistě ekonomickými. Pokud se aspekty trvale udržitelného rozvoje stanou nedílnou součástí firemní podnikatelské strategie, pomůže to efektivněji identifikovat a řídit podnikatelská rizika, úspěšně naplňovat stanovené podnikatelské cíle a snížit provozní náklady (Ernst & Young, 2008). Příklad Americký nápojářský gigant Coca-Cola patřil na počátku 21. století k nejkritizovanějším korporacím na světě. Firma proto začala rozvíjet své odpovědné strategie a postupně se v očích expertů vypracovala na jednu z "nejodpovědnějších" globálních firem. První zelená se v jinak výrazně červené korporátní identitě Coca-Coly objevila poté, co konkurenční PepsiCo přešla v roce 2007 na čerpání energie z obnovitelných zdrojů a dostala se mezi americké "nejzelenější" odběratele energie. V té době eskalovaly problémy Coca-Coly v Indii, kde byla společnost obviňována z bezohledného čerpání vody a vysušování zdrojů pro místní obyvatele a drobné farmáře. Tehdejší šéf Coca-Coly Neville Isdell záhy odstartoval kroky k ochraně vodního 17

18 hospodářství v Indii. Dnes se firma podílí na mnoha různých projektech, jež mají zajistit lidem z rozvojových zemí přístup k pitné i užitkové vodě. Francouzská mlékárenská firma Danone, působící také v Česku, se dlouhodobě profiluje jako výrobce zdraví prospěšných jogurtů. Firma se zaměřuje na podporu vědy, výzkumu a vzdělávání. Danone stála například u založení Mezinárodního výzkumného centra Daniela Carassa v roce 1983, které se zabývá ideálním složením potravinářských výrobků. V roce 1991 společnost založila svůj první Institut Danone, který vznikl dva roky nato také v Česku. Jeho posláním je podnítit nutriční výzkum, zdokonalit znalosti veřejnosti o výživě a zlepšit kvalitu výživy obyvatel. Firma také vyvíjí technologie, jejichž cílem je snížit obsah cholesterolu v mléčných výrobcích. Danone dále stojí u projektů na ochranu pitné a užitkové vody v Indonésii, které zatím zajistily přísun vody až 70 tisícům tamních obyvatel. Značka Evian, spadající pod Danone, v současnosti pracuje na snižování spotřeby energie a omezení produkce CO 2 (Enviweb, 2012). Kontrolní otázky a úkoly kapitoly 2: Jak definujeme trvale udržitelný rozvoj? Jaká další hlediska kromě environmentálního v sobě trvale udržitelný rozvoj zahrnuje? Co je náplní ekonomického pilíře? 18

19 Co je udržitelná výroba? 19

20 3 Vývoj a politika trvale udržitelného rozvoje Trvale udržitelný rozvoj a debata o něm probíhají již několik uplynulých desetiletí. Mnozí z Vás si jistě kladou otázku, proč tato debata vyvstala až relativně poslední dobou, když lidstvo jako takové už je na této planetě tisíce let? Důvodem je rozsah dopadu našich rozhodnutí. Před průmyslovou revolucí (18. století) mělo nevhodné rozhodování dopad pouze na jedince, příp. na jeho nejbližší okolí. S rozvíjejícím se průmyslem a hlavně postupující globalizací (20. století) jsou dopady čerpání přírodních zdrojů a znečišťování prostředí mnohem dalekosáhlejší. Příklad Jako jednoduchý příklad nám může posloužit malý příklad ze zemědělství. Pokud máte pole a neustále na něm pěstujete stejnou plodinu, pak se této plodině přestane po nějaké době dařit, jednoduše jí na poli nevyroste tolik, nebude tak vysoká, výživná apod. Během několika málo období si svoje pole vyčerpáte a půdu můžete odepsat. Pokud je ta půda pouze Vaše, tak zůstanete o hladu jen Vy. Pokud je ta půda celé vesnice, pak hladoví celá vesnice. Mnohem širší dopad nezodpovědného využívání přírodní zdrojů demonstruje následující příklad. První zprávy o účincích kyselého deště pocházejí už z druhé poloviny čtyřicátých let minulého století, kdy byly kouřové plyny považovány za možnou příčinu poškození lesa v Krušných horách. Toto zjištění poněkud zapadlo a v době komunismu se pak o takových věcech mluvit nesmělo. Za počátek odhalení účinků kyselého deště je tak obecně považován článek švédského vědce Svante Odéna, který v roce 1967 publikoval ve stockholmském deníku Dagens Nyheter zjištění, že déšť je kyselý v důsledku lidské činnosti a že ryby z mnoha jezer zmizely kvůli okyselení vody kyselým deštěm. Pikantní na tomto zjištění byla skutečnost, že ve Švédsku se prakticky uhlí nepálilo a domácí zdroje emisí byly v málo zalidněné a vždy k přírodě přátelské zemi velmi malé. Osudné okyselení jezer v celé jižní Skandinávii bylo způsobeno kyselým deštěm, který se do těchto zemí dostal dálkovým přenosem zejména z Velké Británie, Polska a Německa, tedy ze zemí s průmyslem postaveným na energii získané pálením uhlí v elektrárnách (Hruška, a další, 2005). 20

21 O vlivu globalizace jistě není pochyb. Nebudeme zde popisovat všechny globální problémy lidstva, ale poukážeme alespoň na některé z nich. Rischard ve své knize Pravé poledne: 20 globálních problémů, 20 let na jejich vyřešení (Rischard, 2002) se pokusil tyto problémy popsat: skupina globálních statků: o globální oteplování ke snížení této hrozby by měl přispět Kjótský protokol; o vyčerpání ryb podle Organizace pro výživu a zemědělství pochází téměř 20% živočišných proteinů z ryb a zároveň je 80 % druhů ryb v oceánech těženo natolik devastujícím způsobem, že musí být rybolov kontrolován a omezován tak, aby byl udržitelný; většina snah v této oblasti se směřuje do sektoru volného rybolovu, nikoliv do rybích farem, a zaměřuje se především na přísnou kontrolu a postihy nelegálního rybolovu a stanovení limitů pro výlov; v této souvislosti je vhodné zmínit i organizaci Marine Stewardship Council, tato organizace certifikuje rybáře, zpracovatele a obchodníky; ti, kteří projdou přísným auditem, mohou používat modrou známku prokazující, že organizace splňuje normy pro trvale udržitelný rybolov; o odlesňování jako příklad zde lze uvést např. úbytek deštných pralesů; v této oblasti lze poukázat na Alianci deštných pralesů, která stejně jako Marine Stewardship Council uděluje známku (v tomto případě emblém zelené žáby) při splnění podmínek nastavených tentokrát na obnovu deštných pralesů; o nedostatek vody v roce 1990 nemělo přístup k čisté pitné vodě 24% obyvatel země, v roce 2010 to už bylo pouze 11%, tento cíl mělo OSN stanoveno na rok 2015 a podařilo se jej dosáhnout mnohem dříve především díky rychlému rozvoji na území Číny a Indie; o znečištění moří a ohrožení jejich biodiverzity tento problém částečně souvisí i s výše uvedeným problémem rybolovu, jehož důsledkem je i úbytek potravy v oceánech; znečištění moří pak způsobují ropné havárie (z nedávné doby např. poškozený ropný vrt British Petrol v Mexickém zálivu), vypouštění odpadních vod či rozvoj lodního turismu; skupina globálních závazků: o světová chudoba; 21

22 o zachování míru, boj proti terorismu; o vzdělání; o světové pandemie; o digitální nerovnost; o vyvarování se přírodních katastrof a zmírnění jejich důsledků; skupina problémů vyžadujících právní regulaci: o rekonstrukce daňového systému; o technologická regulace; o drogy; o volná soutěž; o ochrana duševního vlastnictví; o pravidla elektronického obchodování; o pracovní podmínky a pravidla migrace. Jakmile důsledky rozhodování překročí národní měřítka, jakým způsobem je možné regulovat chování a rozhodování jedinců? Už Vám nebudou stačit předpisy, nařízení ani zákony, je nutná mezinárodní spolupráce a důsledné prosazování strategií v širším měřítku. 3.1 Globální úroveň Tlak na řešení na úrovni mezinárodní spolupráce se vystupňoval v 60. letech 20. století, kdy došlo k řadě ekologických katastrof, jejichž dopady zasáhly vícero států. V tomto období již také začínalo být zřejmé, že ekologická nezodpovědnost jedné země může neblaze ovlivnit i země další (viz příklad se Švédskem). Skutečný rozvoj environmentálního uvědomění a průnik do veřejného povědomí nastal až v sedmdesátých letech. Za první milník ve vývoji udržitelného rozvoje bylo vydání publikace Meze růstu (někdy též Limity růstu), která je známá jako První zpráva Římského klubu (tento klub sdružuje vědce, podnikatele a veřejné činitele, kteří upozorňují na globální problémy lidstva a problematiku udržitelného rozvoje). Tato publikace vyšla již v roce 1972 a uvádí, že nekonečný růst není možný v prostředí omezených zdrojů. Autoři řešili možnosti vytvoření podmínek takové stability (environmentální i ekonomické), která je trvale udržitelná, a rizika ohrožující další existenci lidstva a biosféry. 22

23 V roce 1972 se ve Stockholmu uskutečnila první konference OSN zaměřená na problematiku životního prostředí a rozvoj. Jejím výsledkem bylo přijetí Deklarace, která obsahovala nápravné akce, a také rozhodnutí o zřízení Environmentálního programu OSN (UNEP). Přijatá Deklarace sice byla právně nezávazná, měla však charakter morálního závazku a lze ji považovat za první krok na cestě k trvale udržitelnému rozvoji. Během této konference se také jasně projevila rozdílná stanoviska mezi bohatým severem a chudým jihem. Zástupci severu sice přišli s návrhy na zpomalení ekonomického růstu, ale pro rozvojové země (jih) byly tyto návrhy nepřijatelné. Nicméně na konferenci bylo jednoznačně konstatováno, že právě hospodářská zaostalost je jednou z příčin špatného stavu životního prostředí, řešením je právě urychlení rozvoje těchto zemí, a to za pomoci vyspělých zemí. Na počátku 80. let vypracovala a vyhlásila Mezinárodní unie pro ochranu přírody a přírodních zdrojů (IUCIN) ve spolupráci s Environmentálním programem pro OSN (UNEP) a Světovým fondem na ochranu přírody (WWF) dokument Světová strategie ochrany životního prostředí (WSC). V tomto dokumentu se poprvé objevuje pojem trvale udržitelný rozvoj a byly formulovány následující základní cíle (Šimíčková, 2006): udržování nejdůležitějších ekologických procesů, které jsou řízené, podporované či podstatně ovlivněné ekosystémy; jsou potřebné pro produkci potravin, zdraví, jsou důležité pro další aspekty lidského bytí a trvale udržitelného rozvoje; udržování genetické informace všech druhů, které jsou nejen pojistkou, ale také investicí do budoucna; udržitelné využití všech společenstev a ekosystémů. Deset let po konání Stockholmské konference vědecká komunita konstatovala, že veškerá dosavadní opatření byla neúčinná a dokonce došlo k dalšímu zhoršení životního prostředí v globálním měřítku. Na základě těchto studií rozhodlo OSN o ustanovení Světové komise pro prostředí a rozvoj (WCED), která svou činnost započala v roce Čtyři roky po svém ustanovení předložila WCED zprávu Naše společná budoucnost, ve které navrhuje přechod k trvale udržitelnému rozvoji. V této zprávě byl trvale udržitelný rozvoj definován následujícím způsobem: Trvale udržitelný rozvoj je takovým rozvojem, který naplňuje 23

24 potřeby přítomných generací, aniž by ohrozil schopnost budoucích generací naplňovat potřeby své. Jako základní předpoklady dosažení udržitelného rozvoje vymezila WCED splnění následujících podmínek (Šimíčková, 2006): oživit růst; změnit kvalitu růstu; uspokojit základní potřeby, pokud jde o pracovní příležitosti, výživu, energii, vodu a hygienická zařízení; zajistit udržitelnou úroveň populace; uchovat a posílit základnu zdrojů; spojovat ekologická a ekonomická hlediska při rozhodování. Během 80. let vstoupila v platnost i velmi důležitá globální Úmluva o ochraně ozónové vrstvy, někdy též Vídeňská úmluva. První z protokolů této úmluvy, Montrealský protokol, zavazoval přistoupivší státy k tomu, že jejich spotřeba regulovaných látek nepřekročí úroveň spotřeby v r V následujících letech byly přijaty další dodatky, které tento závazek dále rozšiřovaly a zpřísňovaly. V devadesátých letech byla pravděpodobně nejdůležitější událostí na poli trvale udržitelného rozvoje Konference v Rio de Janeiro, v roce Na této konferenci byly schváleny následující dokumenty (Šimíčková, 2006): deklarace o životním prostředí a rozvoji navazuje na stockholmskou deklaraci a zakotvuje 27 zásad, jejichž cílem je: o vytvořit nové a spravedlivé partnerské vztahy v globálním měřítku; o vytvořit novou úroveň spolupráce mezi státy, klíčovými sférami společnosti a lidmi, a hledat tak cestu k mezinárodním dohodám, které by respektovaly zájmy všech lidí a chránily nedělitelnost globálního spojení životního prostředí a rozvoje a zároveň uznávaly nedělitelnost a vzájemnou závislost všeho na Zemi; agenda 21 strategický plán, jak v globálním měřítku sladit ekonomický rozvoj a účinnou ochranu životního prostředí; 24

25 rámcová úmluva Spojených národů o změně klimatu cílem je dosáhnout stabilizace koncentrace skleníkových plynů v atmosféře na úrovni, která by umožnila předejít nebezpečným důsledkům činnosti lidstva na klimatický systém; úmluva o biodiverzitě její cíle jsou: o ochrana biologické diverzity; o trvale udržitelný způsob využívání jejích složek; o spravedlivé a rovnocenné sdílení přínosů z využívání genetických zdrojů při zohlednění všech práv na tyto zdroje a technologie. V devadesátých letech byl podepsán i Kjótský protokol, v něm se průmyslové země zavázaly snížit emise skleníkových plynů o 5,2 % pod úroveň roku V platnost však vstoupil více než 7 let po svém vzniku a to na pětileté období , největší znečišťovatelé USA a Čína jej však nepodepsali. V r byl protokol prodloužen až do roku 2020, USA a Čína jej znovu nepodepsali a podle agentury AFP odmítá prodloužení dokumentu podepsat i Rusko. Deset let po konferenci v Rio de Janeiro se konal Světový summit v Johannesburgu, který měl posoudit pokrok, který byl během těchto deseti let dosažen a přizpůsobit další snažení v oblasti trvale udržitelného rozvoje novým podmínkám. Za základní priority byly stanoveny: energie; zdraví; zemědělství; biodiverzita a ekosystémy; všeobecné závazky a iniciativy. V tomto dokumentu není prostor pro uvedení všech závazků, iniciativ a opatření, které byly na summitu přijaty. Zájemce o podrobnější informace odkážeme na stránky OSN a zde uvedeme pouze jako příklad oblast zdraví. Zdraví Závazky: 25

26 do roku 2020 budou chemikálie vyráběny a využívány způsobem, který neškodí lidskému zdraví ani životnímu prostředí; posílení spolupráce v oblasti snižování znečištění ovzduší; do roku 2010 zlepšit přístup rozvojových zemí k ekologicky přijatelným alternativám látek, které způsobují řídnutí ozónové vrstvy. Iniciativy: Spojené státy oznámily, že během roku 2003 vynaloží částku 2,3 miliardy USD na problematiku globálního zdraví; OSN obdržela 16 registrací partnerství na projekty v oblasti zdravotnictví se zdroji v hodnotě 3 milionů USD. Po dalších deseti letech, v r. 2012, se konala globální konference o trvale udržitelném rozvoji, opět v Rio de Janeiro, tentokrát však pod názvem Rio+20. Hlavním výstupem konference je závěrečný dokument nazvaný Budoucnost, kterou chceme (The Future We Want). Definuje další potřebné kroky, k nimž patří především definování cílů udržitelného rozvoje, rozpracování konceptu zelené ekonomiky jako hlavního nástroje udržitelného rozvoje, posílení Programu OSN pro životní prostředí (UNEP), podpora ukazatelů udržitelného podnikání a vyspělosti zemí, rozvoj strategií pro financování udržitelného rozvoje a vytvoření rámce pro udržitelnou spotřebu a výrobu. Dokument se dotýká i tématu posílení genderové rovnosti, zapojování občanské společnosti a včleňování vědeckých poznatků do praktických politik (OSN, 2012). 3.2 Úroveň EU Ambicióznější politiku ve vztahu k životnímu prostředí začala Evropská unie rozvíjet až v návaznosti na Stockholmskou konferenci o prostředí a rozvoji (1972). Byla zaměřena na dosažení ucelenějšího řízení v oblasti ochrany životního prostředí (Šimíčková, 2006). 26

27 Od roku 1973 do 1987 vznikly celkem 3 environmentální akční programy (EAP). V souladu s vývojem na globální úrovni i zde se projevil posun k nutnosti prevence namísto léčby, postupná hlubší integrace environmentálního rozměru do ostatních politik a zaměření na opatření vedoucí ke snížení znečištění. Maastrichtská smlouva v roce 1991 zavedla ochranu životního prostředí jako samostatnou oblast politiky Evropského společenství. Smlouva zakotvila, že požadavky environmentální ochrany již nejsou pouze komponentou dalších politik ES, ale musí být integrovány do definování a realizace dalších politik ES (Šimíčková, 2006). Čtvrtý EAP byl zaměřen na implementaci politik a opatření, které by mohly být využity k dosažení environmentálních cílů ES. V letech 1993 až 2000 byl realizován v pořadí již pátý EAP s názvem Směrem k udržitelnosti. Bohužel již při prvního hodnocení průběhu realizace 5EAP bylo konstatováno, že dosažené výsledky jsou nedostatečné. Ze závěrů vyplývá, že jednou z hlavních příčin je nekonkrétní stanovení vymezených úkolů a cílů pro jednotlivé okruhy problémů a cílové oblasti. Důsledkem pak byla nemožnost monitorovat průběh realizace a provést závěrečné zhodnocení. Výsledkem byl požadavek na zpracování soustav indikátorů, které by umožnili kvantifikaci cílů a následně hodnocení stupně naplnění těchto cílů. V roce 1997 se udržitelný rozvoj stal jedním ze základních cílů EU, když byl zahrnut do Amsterodamské smlouvy jako zastřešující cíl politik EU. Na summitu v Göteborgu v červnu 2001, vedoucí představitelé EU představili první strategii udržitelného rozvoje EU na základě návrhu Evropské komise. Tato strategie byla složena ze dvou hlavních částí. První část se zabývala návrhem cílů a politických opatření směřujících k řešení řady klíčových neudržitelných trendů. Zatímco druhá část, pravděpodobně ambicióznější, vyzvala k novému přístupu k tvorbě politik, které zajistí, aby se hospodářská, sociální a environmentální politika EU vzájemně podporovaly. Tato strategie byla doplněna v roce 2002 vzhledem ke Světovému summitu OSN (Johannesburg, 2002) a v roce 2006 pak byla přijata jako Obnovená strategie udržitelného rozvoje EU. 27

28 Dokument identifikuje přetrvávající neudržitelné trendy ve vztahu ke změně klimatu, užití energie, veřejnému zdraví, chudobě a sociálnímu vyloučení, demografickým tlakům a stárnutí společnosti, nakládání s přírodními zdroji, ztrátě biodiverzity, dopravě a užití území. Tyto trendy musí být změněny, aby bylo dosaženo trvale udržitelného rozvoje. Globálním cílem obnovené strategie je zlepšení života současné generace i generací budoucích cestou vytvoření udržitelných komunit schopných efektivně užívat zdroje a odblokovat ekologický a sociální inovační potenciál nutný k zajištění ekonomické prosperity, ochrany životního prostředí a sociální soudržnosti. Od této strategické vize jsou odvozeny globální cíle: ochrana životního prostředí (ekosystémy, biodiversita, zdroje, udržitelná výroba a spotřeba); sociální rovnost a soudržnost (sociální soudržnost, zdraví, bezpečnost, práva, stejná příležitost, kulturní diversita); ekonomická prosperita (prosperita, inovace, znalosti, eko-efektivita, životní standard, zaměstnanost); mezinárodní odpovědnost (stabilní demokratické instituce, mír, bezpečnost, svoboda, globální udržitelnost, mezinárodní závazky). Dokument dále obsahuje následující klíčové výzvy (témata udržitelného rozvoje): globální změna klimatu a čistší energie o obecný cíl: zmírnit změnu klimatu, související náklady a nepříznivé důsledky pro společnost a životní prostředí; udržitelná doprava o obecný cíl: zajistit, aby naše dopravní systémy byly v souladu s hospodářskými, sociálními a environmentálními potřebami společnosti a současně měly co nejmenší nežádoucí dopady na hospodářství, společnost a životní prostředí; udržitelná výroba a spotřeba o obecný cíl: podporovat udržitelné modely spotřeby a výroby; ochrana a management přírodních zdrojů 28

29 o obecný cíl: zlepšení řízení přírodních zdrojů a zabránění jejich nadměrnému využívání s oceněním hodnoty schopností ekosystémů; veřejné zdraví o obecný cíl: podpora dobrého veřejného zdraví s rovnými podmínkami a zlepšení ochrany před zdravotními hrozbami; sociální inkluze, demografie a migrace o obecný cíl: zohledněním mezigenerační solidarity a solidarity uvnitř generací vytvořit společnost podporující sociální začlenění a zajistit a zlepšit kvalitu života občanů jako předpoklad trvalého individuálního blahobytu; globální chudoba a výzvy udržitelného rozvoje o obecný cíl: aktivně podporovat udržitelný rozvoj na celém světě a zajistit, aby vnitřní a vnější politiky evropské unie byly v souladu s globálním udržitelným rozvojem a jejími mezinárodními závazky; Dokument dále navrhuje průřezové politiky v oblastech výchovy a vzdělávání a výzkumu a vývoje (Council of the European Union, 2006). V roce 2010 přijímá EU novou strategii udržitelného rozvoje pod názvem Evropa Evropa 2020 je desetiletá strategie EU, jejímž cílem je dosáhnout nového růstu. Nejedná se však pouze o překonání současné krize, která postihuje řadu evropských ekonomik. Jde rovněž o vyřešení nedostatků současného modelu hospodářského růstu a vytvoření podmínek pro jiný typ růstu, který je inteligentnější, udržitelnější a více podporuje sociální začlenění. Cílem strategie Evropa 2020 je dosáhnout hospodářského růstu, který by byl inteligentní (prostřednictvím efektivnějšího investování do vzdělávání, výzkumu a inovací), udržitelný (díky konkurenceschopnému průmyslu a odhodlání pokročit na cestě směrem k nízkouhlíkové ekonomice) a inkluzivní (se silným důrazem na tvorbu pracovních míst a snižování chudoby). Strategie zahrnuje pět ambiciózních cílů: zaměstnanost - zaměstnat 75 % osob ve věkové kategorii od 20 do 64 let; výzkum a vývoj - investovat do výzkumu a vývoje 3 % HDP Evropské unie; změna klimatu a udržitelné zdroje energie: 29

30 o snížit emise skleníkových plynů o 20 % (nebo dokonce o 30 %, pokud k tomu budou vytvořeny podmínky) ve srovnání se stavem v roce 1990; o zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů na 20 %; o zvýšit energetickou účinnost o 20 %; vzdělávání: o snížit míru nedokončení studia pod 10 %; o dosáhnout ve věkové kategorii od 30 do 34 let alespoň 40% podílu vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva; boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení - snížit alespoň o 20 milionů počet lidí, kteří žijí v chudobě a sociálním vyloučení nebo jsou na pokraji chudoby a hrozí jim sociální vyloučení. Výše uvedených cílů v oblasti udržitelného rozvoje bude EU dosahovat především prostřednictvím dvou stěžejních iniciativ. přechod k nízkouhlíkové ekonomice a ekonomice, která využívá zdroje účinným způsobem, musí vést přes ukončení závislosti ekonomického růstu na zdrojích a energii. K tomu je potřeba: o snížit emise CO2; o prosazovat větší spolehlivost energetických dodávek; o snížit intenzitu využívání a spotřeby zdrojů; Evropská unie potřebuje takovou průmyslovou politiku, která podporuje podniky (zejména ty malé) a pomáhá jim prosperovat v podmínkách globalizace, čelit hospodářské krizi a uskutečnit přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku. Proto tato politika musí: o podporovat podnikání, a zvyšovat tím aktivitu a konkurenceschopnost evropských podniků; o počítat se všemi složkami hodnotového řetězce, který stále více nabývá mezinárodního charakteru, od nákupu surovin po služby pro koncového zákazníka. Na základě cílů EU formuluje každý členský stát své vnitrostátní cíle, cíle ČR jsou uvedeny v Tabulka 1: Cíle strategie Evropa Blíže se cílům ČR v oblasti udržitelného rozvoje bude věnovat následující kapitola (Evropská unie, 2013). 30

31 Tabulka 1: Cíle strategie Evropa 2020 Zdroj: Evropská unie, 2011

32 Vzhledem k tomu, že cíle jsou dostatečně kvantifikovány, je možné jejich dosahování pravidelně monitorovat. Následující tabulka znázorňuje míru jejich naplnění v uplynulých letech. Tabulka 2: Naplňování cílů strategie Evropa 2020 za celou EU Indicators Unit Period Target Employment rate - age group % (:) 75 Gross domestic expenditure on R&D % (s) 2.02(s) 2.01(s) 2.03(s) (:) 3 Greenhouse gas emissions Index 1990 = (:) (:) 80 Share of renewable energy in gross final energy consumption % (:) (:) 20.0 Primary energy consumption Early leavers from education and training Tertiary educational attainment Poverty should be reduced by lifting at least 20 million people out of the risk of poverty or social exclusion tonnes of oil equivalent % of population aged % of population aged (:) (:) (e) 10(i) (e) 40(i)

33 People at risk of poverty or social exclusion(1) Thousand (e ) (:) (:) (:) People living in households with very low work intensity Thousand 39112(e) (:) (:) (:) People at risk of poverty after social transfers Thousand 79070(e) (:) (:) (:) People severely materially deprived Thousand 51729(e) (e) (:) (:) (:) Zdroj: Eurostat,

34 3.3 Úroveň ČR Před rokem 1989 nebyly u nás principy trvale udržitelného rozvoje nijak zohledňovány. V roce 1991 byl schválen první zákon o životním prostředí (17/1992 Sb.), který obsahoval a stále obsahuje mj. i definici trvale udržitelného rozvoje. Rada vlády pro udržitelný rozvoj vznikla jako stálý poradní, iniciační a koordinační orgán vlády ČR pro oblast udržitelného rozvoje a strategického řízení v r Úkolem Rady bylo připravit první Strategii udržitelného rozvoje České republiky (SUR ČR). Rada vlády pro udržitelný rozvoj má ve své kompetenci zejména (Ministerstvo životního prostředí): iniciuje, koncipuje, koordinuje, sleduje, vyhodnocuje a podporuje strategické dimenze v řízení státu; navrhuje opatření ke sladění dlouhodobých záměrů a cílů se střednědobými a krátkodobými cíli a programy v souladu s principy udržitelného rozvoje; sleduje a vyhodnocuje globální jevy a rozvojové příležitosti a navrhuje včasné a odpovídající reakce státu na ně; rozpracovává, koordinuje a sleduje uplatnění principů udržitelného rozvoje při dosažení dynamické rovnováhy jeho složky ekonomické, sociální a environmentální. Do funkcí 3 místopředsedů Rady byli jmenováni: ministr průmyslu a obchodu (s gescí za ekonomický pilíř), ministr práce a sociálních věcí (s gescí za sociální pilíř) a ministr životního prostředí (s gescí za environmentální pilíř). První strategie udržitelného rozvoje byla schválená vládou ČR usnesením č ze dne 8. prosince. Byla východiskem pro strategické rozhodování v rámci jednotlivých resortů i pro meziresortní spolupráci a spolupráci se zájmovými skupinami. Strategie definovala hlavní (strategické) cíle, dále dílčí cíle a nástroje v šesti oblastech: posilování konkurenceschopnosti ekonomiky; ochrana přírody, životního prostředí, přírodních zdrojů a krajiny, environmentální limity; posílení sociální soudržnosti a stability; výzkum a vývoj, vzdělávání; evropský a mezinárodní kontext;

35 správa věcí veřejných. V roce 2010 pak byla strategie nahrazena aktualizovaným dokumentem s názvem Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky. Problematika udržitelného rozvoje je obsažena v prakticky všech strategických dokumentech ČR, přesto si zde dovolíme některé vyzdvihnout. Problematiku Agendy 21 uvedeme vzhledem k její relevanci pro cílovou skupinu v samostatné kapitole, kde se jí budeme podrobněji věnovat Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky V roce 2010 byl schválen Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky, který slouží jako zastřešující dokument pro všechny koncepční dokumenty vypracovávané v České republice, má tedy nadresortní charakter a jeho účelem je napomoci vzájemné provázanosti opatření, cílů a politik, které již mohou být součástí stávajících sektorových strategií, anebo určit problémy, které tyto materiály zatím neřeší. Tento dokument by měl být aktualizován nejpozději v roce Strategický rámec (Rada vlády pro udržitelný rozvoj, 2010): určuje klíčové priority a cíle udržitelného rozvoje České republiky; klade si za cíl informovat všechny, kdo připravují nebo přijímají zásadní rozhodnutí o naší společnosti s dlouhodobými dopady o vzájemné propojenosti hospodářského, sociálního rozvoje s rozvojem v oblasti ochrany a tvorby životního prostředí; připravuje půdu pro celostátní zavedení dobré praxe strategické práce, která je podmíněna vytýčením verifikovatelných cílů v odpovídajících koncepčních a strategických dokumentech s vyčíslenými náklady a dopady, spolu s uvedením závazných úkolů; zajišťuje systematické sledování situace v České republice z hlediska udržitelného rozvoje pomocí sady indikátorů, obsažených v dokumentu, a reflektuje mezinárodní dokumenty (zejména obnovenou Strategii EU pro udržitelný rozvoj z roku 2006). Dokument stanoví vizi udržitelného rozvoje v České republice, definuje základní principy udržitelného rozvoje, které je nezbytné respektovat při tvorbě všech navazujících strategií a koncepčních dokumentů. Uplatnění cílů navržených ve Strategickém rámci má zajistit, aby prosperita české společnosti stála na vzájemné vyváženosti tří pilířů udržitelného rozvoje 35

36 oblasti ekonomické, sociální a environmentální (Pracovní skupina pro udržitelný rozvoj regionů, obcí a území). Strategická vize udržitelného rozvoje popisuje žádoucí stav ČR v roce 2030, kdy ČR bude společností, jejíž prosperita stojí na vzájemné vyváženosti oblasti ekonomické, sociální a environmentální. K dosažení tohoto stavu vedou navrhované prioritní osy a cíle. Konkrétněji tato vize předpokládá, že: ČR je země se stabilně se vyvíjející znalostní a post-industriální ekonomikou se snižující se materiálovou náročností, jejíž výkonnost postupně dosahuje průměru EU; vysoký stupeň sociální soudržnosti je dán fungující ekonomikou, demokratickým politickým systémem, participací občanů na rozhodování, funkčními rodinami, efektivními a finančně udržitelnými systémy vzdělávání, zdravotní péče a sociálního pojištění, rovnováhou mezi populační dynamikou a imigrací; ČR je společností, naplňující materiální a duchovní potřeby jednotlivce při minimalizaci sociální exkluze a patologických forem sociálního chování (kriminalita, násilí na slabších, příživnictví, korupce, politický extremismus, xenofobie a rasismus); ČR je flexibilní společností, schopnou včas rozpoznat možná vývojová rizika a racionálně reagovat na neočekávané změny a zrychlující se dynamiku globálního vývoje; ČR je společností vzdělaných, odpovědných a aktivních občanů, kteří pro ekonomiku představují flexibilní a výkonné lidské zdroje a preferují zdravý životní styl a uvědomělou spotřebu; ekonomické aktivity včetně dopravy efektivně využívají dostupné obnovitelné i neobnovitelné přírodní zdroje a jsou realizovány s minimálními negativními vlivy na lidské zdraví a přírodní ekosystémy; Odpovědné využívání území vytváří podmínky pro vyvážený a harmonický rozvoj obcí a regionů, který vede ke zvyšování územní soudržnosti a úrovně kvality života všech obyvatel; Zemědělská produkce, lesní a vodní hospodářství jsou dostatečně stabilní vzhledem k variabilitě globálního a regionálního klimatu; Svou zahraniční politikou se ČR řadí mezi země, které přispívají ke stabilitě v regionálním (EU) a globálním měřítku (aktivní spolupráce v OSN a dalších organizacích), čemuž odpovídá rozsah a zaměření zahraniční pomoc; 36

37 Dokument je strukturován do pěti prioritních os (Rada vlády pro udržitelný rozvoj, 2010): PO1 Společnost, člověk a zdraví - věnuje se problematice podmínek pro zdravý život člověka, vytváření harmonické společnosti, a demografickému vývoji. Důraz je kladen na mezigenerační a rodinnou soudržnost; PO2 Ekonomika a inovace - vymezuje základní strategický rámec pro rozvoj ekonomiky jako neoddělitelného pilíře udržitelného rozvoje ČR, s důrazem na stabilní růst znalostní a post-industriální ekonomiky snižující energetickou a materiálovou náročnost hospodářství; PO3 Rozvoj území - vychází ze skutečnosti, že veškerý rozvoj je realizován v určitém území. Klíčovým prvkem pro udržitelný rozvoj v území je odpovědný přístup k územnímu plánování a jeho důsledné uskutečňování. Tím budou naplněny požadavky na územní soudržnost i kvalitu života v územní; PO4 Krajina, ekosystémy a biodiverzita - soustřeďuje se na péči o krajinu jako základního předpokladu pro ochranu druhové biodiverzity. Dotýká se nejen odpovědného hospodaření v zemědělství a lesnictví, ale i otázek adaptace na změny klimatu; PO5 Stabilní a bezpečná společnost - určuje strategický rámec v oblasti společenského uspořádání. Nastiňuje základní principy efektivního fungování státu, veřejné správy a rozvoje občanského sektoru. Neopomíjí ani připravenost na bezpečnostní hrozby, včetně klimatické změny a posilování mezinárodních vazeb. Pro vhodnou volbu nástrojů, kterými bude dosaženo výše uvedených cílů, je vhodné využít základní principy definované ve Strategickém rámci (Rada vlády pro udržitelný rozvoj, 2010): princip rovnováhy tří pilířů udržitelného rozvoje dosažení a zachování rovnováhy mezi ekonomickým, environmentálním a sociálním pilířem; princip soudržnosti a integrace politik a řízení - podporuje politiky a opatření na místní, regionální, národní, ale i na evropské a globální úrovni s cílem zvýšit jejich přínos pro udržitelný rozvoj; má zajistit, aby důležitá politická rozhodnutí byla vyvážená a respektovala všechny tři pilíře udržitelného rozvoje; princip předběžné opatrnosti - pokud hrozí vážná nebo nenapravitelná škoda, nesmí být nedostatek vědecké jistoty zneužit pro odklad účinných opatření, která by mohla zabránit poškození životního prostředí; 37

38 princip generační a mezigenerační odpovědnosti současné generace by se měly chovat tak, aby zachovali přírodní, kulturní a civilizační hodnoty a předali je generacím příštím; princip rovných příležitostí sociální spravedlnost a soudržnost, dodržování základních lidských práv a zachování kulturní rozmanitosti; princip partnerství - vztahy mezi environmentálními, ekonomickými a sociálními subjekty musí být budovány na bázi partnerství, a nikoli konfrontace; záměry udržitelného rozvoje, včetně změny vzorců výroby a spotřeby, nelze realizovat bez kooperačních a koordinačních aktivit mezi veřejným sektorem, podnikatelskou sférou, nevládními institucemi, obyvatelstvem, ale i zahraničními subjekty; princip mezinárodní odpovědnosti - je uplatňován zejména prostřednictvím rozvojové spolupráce, dodržováním přijatých závazků vyplývajících z mezinárodních dohod, úmluv a členství v organizacích; princip rozmanitosti jeden z předpokladů trvale udržitelného rozvoje nejen v přírodě (biodiverzita), ale v celé společnosti, se zvláštním zřetelem na různorodost kultury. V roce 2012 byla k tomuto strategickému dokumentu vydána zpráva, kde je podrobně popsán vývoj indikátorů v uplynulých 2 letech. Zpráva je dostupná na v následující tabulce 3 uvádíme alespoň souhrnné zhodnocení indikátorů. Tabulka 3: Souhrnné zhodnocení indikátorů 38

39 39

40 Zdroj: Rada vlády pro udržitelný rozvoj (2012) Státní politika životního prostředí České republiky Státní politika životního prostředí České republiky vymezuje plán na realizaci efektivní ochrany životního prostředí v České republice do roku

41 Hlavním cílem je zajistit zdravé a kvalitní životní prostředí pro občany žijící v České republice, výrazně přispět k efektivnímu využívání veškerých zdrojů a minimalizovat negativní dopady lidské činnosti na životní prostředí, včetně dopadů přesahujících hranice státu, a přispět tak k zlepšování kvality života v Evropě i celosvětově. Politika je zaměřena na tyto tematické oblasti, vč. uvedení nejdůležitějších cílů v těchto oblastech: ochrana a udržitelné využívání zdrojů včetně ochrany přírodních zdrojů, zajištění ochrany vod a zlepšování jejich stavu, předcházení vzniku odpadů, zajištění jejich maximálního využití a omezování jejich negativního vlivu na životní prostředí, ochranu a udržitelné využívání půdního a horninového prostředí; o cíle: zajištění realizace Programů monitoringu povrchových a podzemních vod pro vyhodnocení všech opatření prováděných podle Rámcové směrnice o vodní politice, jako základního nástroje pro vyhodnocení jejich efektivity; dosažení alespoň dobrého ekologického stavu nebo potenciálu a dobrého chemického stavu útvarů povrchových vod23, dosažení dobrého chemického a kvantitativního stavu útvarů podzemních vod24 a zajištění ochrany vod v chráněných územích vymezených dle Rámcové směrnice o vodní politice; snížit podíl skládkování na celkovém odstraňování odpadů; zvyšování materiálového a energetického využití komunálních odpadů a odpadů podobných komunálním; omezovat trvalý zábor zemědělské půdy a podložních hornin; ochrana klimatu a zlepšení kvality ovzduší s cílem snižování emisí skleníkových plynů a omezování negativních dopadů změny klimatu na území ČR, snížení úrovně znečištění ovzduší a podpory efektivního a vůči přírodě šetrného využívání obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor; o cíle: zvýšení schopnosti přizpůsobení se změnám klimatu zlepšit kvalitu ovzduší v místech, kde jsou překračovány imisní limity, a zároveň udržet kvalitu v územích, kde imisní limity nejsou překračovány 41

42 ochrana přírody a krajiny spočívající především v ochraně a posílení ekologických funkcí krajiny, zachování přírodních a krajinných hodnot a zlepšení kvality prostředí ve městech; o cíle: zvýšení ekologické stability krajiny; obnova vodního režimu krajiny; omezení a zmírnění dopadů fragmentace krajiny; zajištění ochrany a péče o nejcennější části přírody a krajiny; zlepšení systému zeleně v sídlech a jeho struktury; bezpečné prostředí zahrnující jak předcházení následkům přírodních nebezpečí (povodně, sucha, svahové nestability, eroze, apod.), tak i předcházení vzniku antropogenních rizik; o cíle: předcházení následkům přírodních nebezpečí (povodně, sucha, svahové nestability, skalní řícení, eroze, silný vítr, emanace radonu a methanu). Jednotlivé cíle jsou rozpracovány až na úroveň SMART, nicméně zde bychom už zájemce o bližší informace odkázali přímo na dokument státní politiky životního prostředí, který je dostupný na webu MŽP. Jakožto člen Evropské unie bude ČR v oblasti životního prostředí klást důraz na plnění závazků plynoucích ze schválené environmentální legislativy EU a nadále bude aktivním a důvěryhodným partnerem při projednávání nových legislativních, nelegislativních a strategických dokumentů EU na všech úrovních projednávání ve strukturách EU (Ministerstvo životního prostředí, 2012).Státní politika životního prostředí plně respektuje Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky, jak z hlediska cílů v prioritních osách, tak z hlediska použitých principů. První hodnocení dosahování cílů státní politiky životního prostředí by mělo proběhnout do roku

43 3.3.3 Strategie regionálního rozvoje České republiky pro léta Regionální rozvojová strategie usiluje o prosazení principů dlouhodobě udržitelného rozvoje využívajícího veškerý pozitivní rozvojový potenciál České republiky. K tomu budou Česká republika a její regiony aktivovat všechny vnitřní využitelné zdroje obcí, krajů i státu a využívat solidární zdroje Společenství, zejména v rámci realizace jeho politiky soudržnosti na léta Za udržitelný bude považován rozvoj založený na stabilním ekonomickém růstu při šetrném využívání přírodních zdrojů a snižování jejich měrné spotřeby, respektování kulturních a sociálních potřeb obyvatel a účinné ochraně životního prostředí. Rozvoj podněcující společenský proces učení a sebeorganizování v podmínkách environmentálních, ekonomických a sociálních limitů globální společnosti. Strategie má stanoven globální cíl, který je dále upřesněn cíli strategickými. Globálním cílem je Vyvážený, harmonický a udržitelný rozvoj regionů, který povede ke zvyšování úrovně kvality života obyvatelstva. Strategické cíle jsou stanoveny následovně: rozvojově zaměřený cíl zvýšení ekonomického a environmentálního potenciálu, konkurenceschopnosti a sociální úrovně regionů ČR na úroveň srovnatelnou s vyspělými regiony Evropy; disparitně zaměřený cíl zastavení růstu a postupné snižování nepřiměřených regionálních disparit a využívání specifik území; instrumentální cíl institucionálního a finančního zabezpečení strategie. (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2008) Cíle v jednotlivých prioritních osách jsou znázorněny na následujícím obrázku. 43

44 Obrázek 2: Prioritní osy a cíle Strategie regionálního rozvoje Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj (2008) 44

45 V současné době je rozpracován dokument strategie regionálního rozvoje čr pro období Územní plánování obcí novela stavebního zákona Územní plánová obcí upravuje stavební zákon. Vzhledem k novele stavebního zákona k považujeme za vhodné zde stručně zmínit i fakta o této novele. Novela posiluje úlohu zastupitelstev obcí, zmenšuje možnost zásahů krajů do činnosti obcí, zkracuje lhůty potřebné pro pořízení územního plánu (dále také ÚP) a přináší řadu dalších novinek. Ke zkrácení doby, za kterou lze územně plánovací dokumentace pořídit, a ke zpřehlednění procesu pořízení dochází bez krácení práv občanů nebo vlastníků a bez toho, že by byla negativně ovlivněna kvalita dokumentací. Územně analytické podklady pořizované úřady územního plánování (tj. obecními úřady obcí s rozšířenou působností), které jsou podkladem pro územní plány, měly být dosud projednávány v Radě obcí pro udržitelný rozvoj území. Ustavení této rady bylo vzhledem k dobrovolnosti ojedinělé a tak podklady nebylo s kým projednávat. Novela zákona stanovuje, že závěr územně analytických podkladů - určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích, musí být projednán se všemi obcemi ve správním obvodu obce s rozšířenou působností. Při objednávání nového územního plánu je třeba zohlednit fakt, že od již není vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území součástí územního plánu (zpracovává se jen v některých případech). Jedná se tedy o dvě dokumentace. Proces pořízení územního plánu se výrazně zkracuje, a to zejména v případech, kdy jsou prověřovány varianty řešení. Dosud byly hlavními etapami pořizování zadání, koncept územního plánu, návrh pro společné jednání s dotčenými orgány a návrh pro veřejné projednání. Podrobným rozborem jednotlivých etap bylo zjištěno, že je možné koncept územního plánu a návrh pro společné jednání s dotčenými orgány sloučit do jedné etapy (upustit od konceptu) za předpokladu, že návrh pro společné jednání bude smět být zpracován ve variantách, současně 45

46 se společným jednáním bude návrh vystaven a umožněno veřejnosti jej připomínkovat. Tím bude zajištěna účast veřejnosti od počátečních fází procesu. Novela stavebního zákona přináší také nová ustanovení mající vliv na obsah územního plánu. Od smí být předkupní právo vymezováno jen pro veřejně prospěšné stavby, s výjimkou staveb, pro které stačí zřízení věcného břemene (např. pro vodovody, kanalizace a další liniové části technické infrastruktury), a pro veřejná prostranství. U dříve vymezeného předkupního práva, které není v souladu s dnes platnými předpisy, musí obec podle přechodných ustanovení bezodkladně oznámit katastrálnímu úřadu zánik předkupního práva. Vymezit předkupní právo je pro obec možností, nikoliv povinností, a jako výrazný zásah do vlastnického práva by mělo být minimalizováno.stavební zákon nově stanoví, že zastavitelné plochy lze zrušit bez náhrady po pěti letech od jejich vymezení, pokud v této době nenabylo účinnosti územní rozhodnutí nebo obdobný právní akt umožňující výstavbu. Pozor ovšem na případy, kdy vlastník nemohl bez svého zavinění takové rozhodnutí získat, například proto, že podmínkou bylo pořízení územní studie a tato povinnost nebyla obcí splněna. Novela stavebního zákona zlepšuje postavení obcí při projednávání politiky územního rozvoje; je výslovně stanoveno, že se musí konat veřejné projednání a obce mohou uplatňovat připomínky (Sklenář, 2013) Udržitelná výroba a spotřeba Rámec programů udržitelné spotřeby a výroby (USV) vychází ze Strategie udržitelného rozvoje České republiky a dalších přijatých a rozpracovaných strategií a politik (Státní politiky životního prostředí, Surovinové politiky, Státní energetické koncepce, Dopravní politiky aj.) a relevantní části těchto strategií rozvíjí v oblasti systému spotřeby a výroby. Položme si otázku: Proč má být spotřeba a výroba udržitelná? Moderní konzumní společnost formuje spotřebitele tak, že: chce všechny věci (výrobky a služby), které moderní společnost nabízí, mj. protože je přesvědčován, že zvyšují kvalitu jeho života, a zároveň; 46

47 nechce negativní vlivy na kvalitu svého života generované moderní společností při zajišťování těchto výrobků a služeb (znečištění, nedostatek prostoru, negativní zdravotní a sociální jevy apod.). Hlavní zdroje uvedeného konfliktu jsou: Kritéria kvality života hodnoty členěné podle jednotlivých prvků popisujících kvalitu života o o o o materiální zdroje přístup ke zdrojům v zájmu obživy a výdělku; zdraví jak fyzické (možnost vhodné výživy, možnost nebýt zbytečně nemocní, dostatek čisté vody, čistý vzduch, energie k udržování tepla a chladu), tak i psychické (dostatek času pro regeneraci apod.); bezpečnost možnost žít a pracovat v čistém a bezpečném prostředí; sociální potřeby z celospolečenského hlediska odpovídající míra sociální koheze, z individuálního hlediska pocit sounáležitosti a lásky, úcty a sebeúcty, seberealizace (tato základní obecná potřeba růstu a naplnění života zahrnuje možnost rozvíjet kulturní a duchovní hodnoty anebo estetické a rekreační hodnoty spojené s ekosystémy). Ekosystémové služby tj. přínosy, které společnost získává od ekosystémů o Společnost může existovat pouze díky podpůrným funkcím ekosystémů a limity těchto systémů vymezují prostor pro rozvoj společnosti. Přínosy, které společnost od ekosystémů získává, se nazývají ekosystémové služby. Tyto služby zahrnují jednak poskytování statků, regulační a kulturní služby, které lidi a jejich kvalitu života ovlivňují přímo, a jednak podpůrné služby, které jsou nezbytné k udržování ostatních služeb. Zaběhnuté mechanismy jednání, které tento konflikt ovlivňují, jsou označovány jako vzorce spotřeby a výroby. Problémem už není nekontrolované množství škodlivin z komínů elektráren a továren a extrémní znečištění řek, ale dopady spotřeby nejrůznějších produktů, stále rostoucí dopravy a zvyšující se zástavby krajiny. Vážným problémem je rovněž používání obrovského množství 47

48 různých chemických látek, aniž by byly známy jejich účinky na lidské zdraví a na životní prostředí. Situace si vyžaduje účinná opatření a to ve formě iniciativy na úrovni výrobců, zvyšování informovanosti spotřebitelů a rovněž opatření na úrovni veřejné správy. Tato opatření by však neměla vést k ekonomickému propadu; naopak by měla představovat konkurenční výhodu a ekonomický stimul. Pro úspěšnou realizaci trvale udržitelné výroby a spotřeby je nutné využití mnoha podpůrných nástrojů. Programové nástroje (strategie, politiky, koncepce, programy, plány) Nezbytnou podmínkou jejich efektivního fungování je vzájemná provázanost. V rámci těchto nástrojů je obvykle navrženo vytvoření či změna nástrojů ostatních kategorií a způsob jejich uplatnění. Nedílnou součástí programových dokumentů je většinou i posouzení vlivu na životní prostředí. Rámec programů USV je příkladem programového nástroje. Normativní nástroje (povinnosti, limity, standardy, zákazy, příkazy) Tyto nástroje fungují v mnoha programech USV (např. v požadavcích na činnost spotřebičů, omezování spotřeby a výroby nebezpečných výrobků). Normativní nástroje programů USV by měly být jednoduché, konkrétní, srozumitelné, splnitelné, kontrolovatelné a vynutitelné. Ekonomické nástroje (daně, poplatky, sankční platby, podpory) Mají pro změny vzorců spotřeby a výroby zásadní význam (týkají se internalizace externalit, stanovují plnou environmentální cenu, spravedlivou cenu apod.). Ideální ekonomické nástroje mají stimulující účinek na inovace výrob i šetrnou spotřebu a nemají vysoké transakční náklady. Neměly by umožňovat nesystémové výjimky. 48

49 Organizační nástroje (úprava vztahů mezi subjekty) Měly by být na trhu používány jen pro subjekty, které se nedokáží či nechtějí samoorganizovat (např. doplnění řetězců odbytu pro recyklované výrobky, podpora konkurence na trhu proti monopolizaci, omezování nedisciplinovaných subjektů). Informační nástroje (shromažďování, zpracovávání a předávání informací) Jsou základním předpokladem fungování řady dalších nástrojů, včetně vzdělávání, výchovy a osvěty. Informace o vlivech výrobků, bezpečnosti, užitných vlastnostech sloužících svobodě výběru a ochraně spotřebitele musí být poskytovány veřejné autoritě povinně a veřejně (např. registry nebezpečných výrobků, látek, cen). Nadstandardní dobrovolné informační systémy se mohou týkat některých programů USV (např. šetrných výrobků, bioproduktů). Vzdělávání, výchova a osvěta Je dlouhodobým nástrojem pro formování postojů a názorů a hodnotových preferencí společnosti. Spotřebitel i výrobce si musejí být vědomi dopadů svého jednání, které není v souladu s principy udržitelného rozvoje, s udržitelnou spotřebou a výrobou. V rámci vzdělávání je nutné zajistit, aby se všem, zejména pak dětem a mládeži, dostávalo dostačujících informací o udržitelném rozvoji. Jedná se o kontinuální, celoživotní proces - od dětí předškolního věku až po dospělé. Institucionální nástroje (fungování institucí veřejné správy v oblasti kontroly trhu, bezpečnosti, omezování rizik) Nástroje by měly být efektivní, koordinované a veřejností kontrolovatelné, aby se omezil prostor např. pro korupci. Vlastní spotřeba veřejných institucí by měla být i příkladem udržitelné spotřeby (programy zelenání státní správy usnesení vlády č. 720 z července 2000 na podporu rozvoje prodeje a užívání ekologicky šetrných výrobků). Dobrovolné nástroje Představují takové činnosti, především podnikatelských subjektů, které tyto subjekty zavádějí na základě svého svobodného, dobrovolného rozhodnutí a které jdou nad rámec požadavků legislativních norem. Dobrovolné nástroje se řadí do skupiny nástrojů preventivních, tzn., že se 49

50 soustředí na odstraňování samotných příčin vznikajících environmentálních problémů. Tím podporují chování výrobců, ale i spotřebitelů, směrem k udržitelné výrobě a spotřebě umožňují nasměrování výroby a spotřeby na environmentálně šetrnější výrobky a služby. V ČR jsou v současnosti využívány zejména tyto dobrovolné nástroje: označování ekologicky šetrných výrobků, zavádění systémů environmentálního řízení (EMAS, ISO 14001), čistší produkce, zelené nakupování, zelené veřejné zakázky a dobrovolné dohody. ČR usiluje i o rozšíření dalších typů dobrovolných nástrojů jako hodnocení životního cyklu nebo ekodesign. Dobrovolné nástroje zaměřené na výrobek jsou na úrovni EU shrnuty do Integrované výrobkové politiky, která je v ČR připravována v souladu s postupy EU (Ministerstvo životního prostředí, 2008). Kontrolní otázky a úkoly kapitoly 3: Uveďte alespoň 3 globální problémy lidstva? Největší problém při globálních jednáních jsou disproporce mezi názory bohatého Severu a chudého Jihu. Osvětlete, v čem problém spočívá. Jak byste ohodnotili vývoj na globální úrovni? 50

51 Jakým dokumentem se řídí politika trvale udržitelného rozvoje v ČR? 51

52 4 Agenda 21 V předchozí kapitole jsme se dozvěděli, že Agenda 21 byla přijata konferencí v Rio de Janeiro v r Tento dokument se stal strategickým plánem dalšího rozvoje společnosti, určil hlavní směry omezení negativních dopadů lidské činnosti a negativních projevů civilizace. Nemůžeme zde prezentovat celý obsah Agendy 21, zájemce proto odkážeme na publikaci Agenda 21, kterou v roce 2000 vydalo Ministerstvo životního prostředí, publikace je dostupná i elektronické formě na stránkách Nicméně považujeme za vhodné, zde uvést alespoň oblasti, kterých se Agenda 21 týká (OSN, 2000): část I. sociální a ekonomické rozměr: o mezinárodní spolupráce při urychlování udržitelného rozvoje v rozvojových zemích a související domácí politika; o boj proti chudobě; o změna vzorů spotřeby; o dynamika demografického růstu a udržitelnost; o ochrana a podpora lidského zdraví; o podpora udržitelného rozvoje lidských sídel; o integrace životního prostředí a rozvoje do rozhodování; část II. uchovávání a šetrné využívání zdrojů a hospodaření s nimi ve prospěch rozvoje: o ochrana atmosféry; o integrovaný přístup k plánování a hospodaření s územními zdroji; o boj proti odlesňování; o péče o křehké ekosystémy: boj proti desertifikaci a suchu; o péče o křehké ekosystémy: udržitelný rozvoj horských oblastí; o podpora udržitelného rozvoje zemědělství a venkova; o uchování biodiverzity; o environmentálně šetrnější využívání biotechnologií; 52

53 o ochrana oceánů, všech druhů moří, včetně uzavřených a částečně uzavřených moří a pobřežních oblastí a ochrana, racionální využívání a rozvoj živých zdrojů v nich; o ochrana kvality a zásob sladkovodních zdrojů: aplikace integrovaných přístupů k rozvoji, využívání zdrojů vody a hospodaření s nimi; o environmentálně šetrnější nakládání s toxickými chemickými látkami, včetně prevence nezákonné mezinárodní přepravy toxických a nebezpečných produktů; o environmentálně šetrnější nakládání s nebezpečnými odpady, včetně prevence jejich nezákonné mezinárodní přepravy; o environmentálně šetrnější nakládání s pevnými odpady a otázky související s tekutými odpady; o bezpečné a environmentálně šetrnější nakládání s radioaktivními odpady; část III. posilování úlohy důležitých skupin: o celosvětová opatření pro zapojení žen do udržitelného a spravedlivého rozvoje; o děti a mládež v udržitelném rozvoji; o uznání a posilování úlohy domorodých obyvatel a jejich komunit; o posilování úlohy nevládních organizací: partnerů pro udržitelný rozvoj; o iniciativy místních úřadů na podporu agendy 21; o posilování úlohy pracujících a jejich odborových organizací; o posilování úlohy podnikání, obchodu a průmyslu; o vědecká a technická obec; o posilování úlohy zemědělců; část IV. prostředky implementace: o finanční zdroje a mechanizmy; o transfer environmentálně šetrnějších technologií, spolupráce a vytváření potenciálu; o úloha vědy v udržitelném rozvoji; o podpora vzdělávání, veřejného povědomí a odborného školení; o národní mechanizmy a mezinárodní spolupráce při vytváření potenciálu v rozvojových zemích; o mezinárodní institucionální uspořádání; o mezinárodní právní nástroje a mechanizmy; o informace pro rozhodování. 53

54 4.1 Místní Agenda 21 V kapitole 28 Agendy 21 je obsažena výzva všem místním správám, aby zpracovaly svoji vlastní Agendu 21 pro lokální úroveň, která by všeobecné zásady z vyšší úrovně převedla na konkrétní plány a akce specifické pro dané lokality. V Agendě 21 se doslovně uvádí Protože jsou (úřady) úrovně správy nejbližší lidem, sehrávají důležitou roli ve výchově a mobilizaci při reakci na podněty veřejnosti a napomáhají tak dosažení udržitelného rozvoje (OSN, 2000). Principy obsažené v Agendě 21 byly tedy rozpracovány do Místní Agendy 21 (MA21), která představuje nástroj pro implementaci udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni. MA21 je dlouhodobá koncepce, proces, jehož cílem je zvýšit kvalitu života tím, že se zaměřuje na: zkvalitňování veřejné správy; kvalitní strategické plánování a řízení, vč. způsobu financování; zapojování široké veřejnosti do veřejného života a budování místního partnerství. Smyslem MA21 je ve spolupráci s veřejností a místními partnery dbát na kvalitu rozvoje daného místa a zlepšovat a zefektivňovat služby, které úřad svým občanům poskytuje. MA21 je zaměřená nejen dovnitř úřadu (kvalita strategického plánování a řízení, efektivní nakládaní s financemi), ale zejména navenek (systematické zapojování veřejnosti, průběžná komunikace, otevřené sdílení zkušeností atd.) (Šutoriková, 2011). Považujeme za důležité zde zmínit tři základní principy MA21 (Žlebek, 2000): Princip trvale udržitelného rozvoje - řešení udržitelnosti rozvoje v místních podmínkách je složitá problematika a spočívá v místních problémech a požadavcích, všechny funkce území mají vliv na udržitelný rozvoj. Většina z těchto funkcí bude začleněna do strategickorozvojových dokumentů a plánů. Ty by měly vysloveně určit, co se plánuje a jak bude zajištěno, že kritéria udržitelného rozvoje budou respektována. Praktickým nástrojem pro hodnocení udržitelného rozvoje jsou monitorovací procedury. Je zejména třeba stanovit si a sledovat ukazatele neboli indikátory udržitelného rozvoje. 54

55 Princip nepřetržitého procesu - Místní agendu 21 je nutno chápat jako nepřetržitý proces. Při naplňování myšlenky trvalé udržitelnosti se postupuje po spirále. Nejedná se o uzavřený kruh, protože každým okruhem jsme o kousek blíž vytčenému cíli, jímž je trvale udržitelná obec nebo město. Konečného cíle nebude nikdy dosaženo, zmenší se však alespoň negativní vliv obce na životní prostředí, a to jak lokálně, tak globálně. Pokud by i bylo dosaženo trvalé udržitelnosti, což v celosvětovém měřítku by bylo možné na základě úspěchů dosažených na všech úrovních samosprávy, práce by tím nekončila. Demokratický princip - Zapojení veřejnosti do rozhodování je základním principem pro proces MA 21. Program udržitelného rozvoje je příliš rozsáhlý a všestranný na to, aby byl realizován jen místní správou. Je však samozřejmé, že právě ona, díky své zodpovědnosti, mandátu a svým zdrojům, musí zastávat v tomto procesu klíčovou úlohu. Ostatní sektory místní komunity mají však také svojí důležitou úlohu. Inspirovat občany, aby se zapojili do procesu MA 21, může být dost složitý úkol. Zejména v případě, když rozhodování, které se tak těsně dotýkalo jejich života, probíhalo někde daleko od nich, bez možnosti ho nějak ovlivnit. Připravit se na úzkou spolupráci s veřejností může být pro místní zastupitelstva velký kvalitativní skok. Mnoho činností či programů, které v současnosti probíhají, by se dalo nazvat MA21, např. obnova parků a památek, péče o krajinu, podpora ekologického vytápění apod. Je nutné si však uvědomit, že MA21 je dlouhodobá, jasně stanovená a společenskými skupinami a veřejností přijatá strategie udržitelného rozvoje vaší obce, kraje apod. Pokud podnikáte pouze jednotlivé akce bez dlouhodobého směřování, nelze mluvit o MA21. Příklad opatření v oblasti MA21 Oblast metod kvality Město Chrudim se snaží zprůhlednit zadávání veřejných zakázek a zvolilo si k tomu cestu, k níž má současný moderní člověk nejblíže - a to internet. Díky internetové aplikaci zveřejněné na stránkách města mají všechny firmy rovný přístup k informacím o právě probíhajících veřejných zakázkách, o jejichž zadání jsou spraveny ve stejnou dobu. Rovněž obyvatelé města mohou mít o zakázkách města přehled - webová aplikace totiž umožňuje přístup do databáze i jim, ačkoliv jen do veřejné části. 55

56 Aplikace ale nevedla pouze ke zprůhlednění městských investic - rovné příležitosti měly také za následek rozšíření počtu uchazečů o jednotlivé zakázky. Internetová aplikace umožňuje "širší" soutěžní prostředí a tím dochází k významným finančním úsporám při zadávání zakázek malého rozsahu - město si může více vybírat a firmy z konkurenčních důvodů nasazují nižší ceny a výhodnější podmínky. Kromě toho za tuto aplikaci sklízí město příznivé ohlasy nejen u jiných městských úřadů, ale zejména u svých obyvatel, kteří si cení transparentního zadávání zakázek, v němž vidí zbraň proti korupci (Národní síť Zdravých měst ČR, 2007). Oblast udržitelné energetiky Projekt čistší produkce v Baťově nemocnici ve Zlíně měl za úkol ukázat možnosti využití této metodiky v sektoru zdravotnictví. Tímto projektem se podařilo snížit objem komunálního odpadu o 40 tun/rok, snížit produkci odpadu kategorie N a Z (odpad specifický pro sektor zdravotnictví) o 98 tun ročně, snížit spotřebu vody o m3 ročně a snížit množství emisí do ovzduší o 20%. Ekonomické vyhodnocení: celkové úspory činí Kč ročně, celkové investiční náklady Kč, návratnost investic činí 1,1 roku (Národní síť Zdravých měst ČR, 2005) Implementace MA21 Tím, že je MA21 aplikovatelná na místní úrovni, je do jisté míry každá zavedená MA21 individuální. I přesto, že nejsou stanovené žádné jednotné postupy jak MA21 zavádět, tak jsou známy některé klíčové kroky, společné prvky a podmínky, aby proces mohl začít. Tyto prvky shrnulo ministerstvo životního prostředí do dokumentu s názvem Metodika pro místní Agendy 21 v České republice. Podle tohoto materiálu existují následující součásti MA21, tyto části jsou navzájem propojeny a měly by být řešeny souběžně, nikoliv postupně (Švec a další, 2003): organizační zázemí: komunitní spolupráce; 56

57 kapacita pro získávání zdrojů: formalizace procesu, politická podpora; strategie udržitelného rozvoje za účasti veřejnosti; výchova, vzdělávání, osvěta a informovanost; management kvality; vnější vztahy a vazby; mikroprojekty. Organizační zázemí by v optimálním případě mělo být umístěno ve struktuře místní správy nebo na ní být alespoň nějak oficiálně napojeno. Pouze orgány veřejné správy mají dostatek pravomocí pro prosazení potřebných změn. Pro fungování MA21 by měl být vyčleněn koordinátor, který bude zastřešovat zdárnou implementaci procesu MA21. Komunitní spolupráce je pro procesy MA21 klíčová. Zaměstnanci místní správy by měli (Švec a další, 2003): spolupracovat s místními organizacemi a veřejností při přípravě a realizaci místních aktivit; zapojení veřejnosti není jednorázový akt, ale je dlouhodobý proces budování důvěry a spolupráce mezi místní správou a občany; neomezovat spolupráci pouze na určité akce, ale komunikovat s veřejností neustále; závěry by měly být vždy konsensem všech zapojených partnerů. Kapacita pro získávání finančních zdrojů se v případě implementace MA21 zvyšuje ze dvou základních směrů. Prvním z nich je splnění podmínek pro získání financí ze zahraničních zdrojů (dotace). Druhým jsou pak samotní občané, pokud jsou do procesu opravdu zapojeni, nemají obavu přispět nejen svým časem či znalostmi, ale i finančně. Formalizace procesu, politická podpora Místní zastupitelstvo přijímá Místní Agendu 21 jako oficiální součást rozvoje a fungování obce, regionu. V rámci tohoto rozhodnutí se zavazuje k respektování principů udržitelného rozvoje včetně zapojování veřejnosti. 57

58 Dokumenty a plány by měly jednoznačně ukázat, co je a co bude uděláno k uplatnění principů udržitelnosti. Je důležité, aby všechny plány byly součástí souvislé, dlouhodobé strategie udržitelného rozvoje a aby odpovídaly společným úkolům a cílům v tomto směru. Při rozhodování musí být posuzovány vlivy rozhodnutí na udržitelný rozvoj obce, regionu. (Švec, a další, 2003) Každá MA21 by měla být zpracovánu strategii udržitelného rozvoje za účasti veřejnosti, dokument, který zastřešuje všechny ostatní dílčí plány a programy. Na vypracování a realizaci strategie by se měla podílet i veřejnost (viz aspekt komunitní spolupráce). Dokument obsahující strategii by měl mít stručný, jasný a především veřejně přístupný a měl by obsahovat následující body: hlavní oblasti a cíle udržitelnosti; stanovené jednoznačné cíle vedoucí ke zlepšení kvality života; konkrétní plán rozvoje v nejbližších letech, který by měl být konstruován dle pravidel SMART s jasně přidělenými odpovědnými osobami. Již jsme několikrát zmínili klíčovou roli veřejnosti při implementaci MA21 a právě zde přichází ke slovu další součást MA21 Výchova, vzdělávání, osvěta a informovanost. Veřejnost musí otázkám trvale udržitelného rozvoje rozumět a musí být motivována k zapojení do projektů a k převzetí určitého dílu zodpovědnosti. Do této oblasti spadá např. vzdělávání mládeže, mladých rodin apod. Management kvality neznamená pouze, jak občané vnímají kvalitu služeb poskytovaných veřejnou správou, ale také jak je šetrný provoz veřejných budov a služeb vůči životnímu prostředí. Udržitelný rozvoj má širší souvislosti a dopady než jen na místní úrovni, proto je nutné budovat vnější vztahy a vazby, které slouží pro výměnu zkušeností, inspiraci, získání dalších možných zdrojů apod. V ČR například existuje celá síť měst, které implementují MA21, s názvem Národní síť zdravých měst ČR. Národní síť Zdravých měst ČR je asociací aktivních místních samospráv, které se programově hlásí k principům udržitelného rozvoje, zapojují veřejnost do rozhodovacích procesů a podporují 58

59 zdravý životní styl svých obyvatel. Postup ke Zdravému městu, obci, regionu není pouze záležitostí vedení municipality, zastupitelstva či úřadu neobejde se bez každodenní úzké spolupráce s řadou místních odborných i nevládních partnerů (odborných institucí, nevládních organizací, škol, firem) i s nejširší veřejností. Od roku 2003 je asociace otevřena všem formám municipalit. Asociaci dnes tvoří více než 100 měst, obcí, mikroregionů a krajů. (Národní síť zdravých měst ČR) Mikroprojekty slouží k demonstraci činností, které přispívají k trvale udržitelnému rozvoji. Je vhodné, aby se na nich finančně podílela i samospráva. Mikroprojekty ukazují konkrétní příklady propojování ekonomických, sociálních a ekologických činností. Nyní když známe součásti MA21, ukážeme si, jaké jsou základní kroky implementace: základní hodnoty jsou hodnoty, které určují základní směr naší činnosti, např; rovné příležitosti pro všechny ; vize je náš dlouhodobý cíl, je to vize toho, jak bude vypadat obec nebo region za let; vize určuje náš cílový stav, čeho chceme dosáhnout; účel by nám pak měl odpovědět především na otázku, proč chceme danou činnost realizovat; dále určíme všechny oblasti, které budeme muset řešit, abychom dosáhli naší vize; následně stanovíme priority, naléhavost, se kterou je ta daná oblast potřeba řešit; záměry definují náš úmysl, co chceme dělat a v obecné rovině by měly i stanovit dokdy; cíle dále záměry zpřesňují do konkrétních bloků, opět je vhodné držet se při jejich stanovování pravidel SMART; akce jsou již konkrétní aktivity, které je potřeba udělat, ty jsou sestaveny do akčního plánu; v plánu by mělo být definován termín, zdroje, odpovědné a spolupracující osoby; Výše uvedené kroky probíhají postupně a pro lepší znázornění jejich vzájemných vztahů je uveden následující obrázek. 59

60 Obrázek 3: Kroky implementace MA21 Základní hodnoty Vize Účel Priority Záměry a cíle Akce Zdroj: Švec a další, 2003 Na všech stupních procesu implementace by měla být zapojena veřejnost. Jistě už jste v předchozích modulech slyšeli Co nelze měřit, nelze řídit. Toto pravidlo platí i pro MA21. K měření pokroku v implementaci MA21 se používají indikátory. Těmto indikátorům se budeme věnovat dále v textu, v samostatné kapitole. Bylo by chybou se domnívat, že MA21 může iniciovat pouze místní samospráva, můžou to být místní občané, sdružení firem nebo jiná externí organizace. Klíčové pro její úspěšné zavedení je však to, aby byla zapojena co nejširší skupina veřejnosti do vypracování strategie a akčních plánů a aby MA21 byla politicky zastřešena místní správou, která má dostatečné pravomoci. MA21 lze využít ve všech typech místní správy od malé obce, přes středně velká a velká města, mikroregiony, kraje a dokonce ji lze použít i na místní akční skupiny. Příklad Zpráva o MA21 ve Strašíně: 60

61 rok 2005: o vstup do Národní sítě Zdravých měst ČR; o začátek zavádění MA21 v obci; o kulaté stoly k přípravě Plánu zdraví; o zapojení do 2 kampaní Den Země a Dny zdraví; o zapojení do pilotního testování Kritérií MA21; o ocenění od NSZM za ověření metodiky na úrovni obce; rok 2006: o kritéria MA21 jako oficiální nástroj hodnocení kvality veřejné správy; o pokračování aktivit z minulého roku; o přihláška do soutěže Ministerstva vnitra o cenu za kvalitu veřejné správy; o cíl postoupit do kategorie C (ze současné kategorie D). Informovanost občanů a zpětná vazba je zajišťována prostřednictvím dotazníků, letáků, Zpravodaje, webových stránek, sms zprávami a na vývěskách. Návrh: schválit ustanovení orgánu pro sledování postupu MA21 (fungující komise nebyla dosud oficiálně zastupitelstvem schválena); schválit finanční podporu aktivit MA21. (Zastupitelstvo obce Strašín, 2006) Hodnocení kvality MA21 Pro hodnocení kvality MA21 stanovila pracovní skupina Rady vlády pro udržitelný rozvoj (RVUR) Kritéria MA21, které se sledují v rámci oficiální databáze. Tato kritéria se dělí do 4 základních kategorie kvality (A-D) a obsahuje i skupinu Zájemci. Postup do vyšší kategorie je možný pouze v případě splnění kritérií kategorie předcházející. Tato kritéria se pro jednotlivé typy municipalit liší, rozeznávají se: města; 61

62 obce; kraje; mikroregiony; místní akční skupiny; městské části hl. města Prahy. Kategorie zájemci je v podstatě jen vyjádřením zájmu o proces MA21, aniž by u členů této kategorie docházelo k nějakým formálním změnám. Smyslem se seznámit se s tím, co to MA21 vlastně je, jaké jsou výhody apod., tak aby pro následné rozhodnutí o implementaci měl uchazeč dostatek kvalitních informací. Kategorie D vyžaduje realizaci aktivit, založených na principu partnerství, a také vytvoření organizačního zázemí na straně obce, města či regionu (určení někoho, kdo bude oficiálním koordinátorem MA21 může to být úředník, politik či pověřené sdružení občanů). MA21 musí být na této úrovni naplňována konkrétním obsahem, což s sebou přináší komunikační a manažerské postupy, jako je např. aktivní zapojování veřejnosti do oblastí plánování, rozhodování a realizace významných opatření, jež se dotýkají života občanů nebo spolupráce s občanským a podnikatelským sektorem při jejich tvorbě. Kategorie C vyžaduje zejména propracovanější organizační strukturu, hlubší politické zastřešení a vyšší míru aktivní účasti obyvatel na aktivitách MA21. Nedílnou součástí je ustavení oficiálního orgánu samosprávy pro MA21 a schválení oficiálního dokumentu přihlášení se k MA21 v podobě deklarace, charty apod. Významná jsou také pravidelná setkání na veřejném fóru, kde má kterýkoli z občanů dané lokality možnost diskutovat o věcech veřejných. Je přitom velmi důležité, jak dobře se podaří propojit jednotlivé oblasti života v místě a jejich představitele - politickou reprezentaci, místní podnikatele, občanská sdružení a spolky a další. Druhá nejvyšší kategorie B doplňuje předchozí kategorii o řadu významných prvků. Kromě toho, že dílčí koncepce respektují principy udržitelného rozvoje, dochází v této fázi k vytvoření ucelené strategie udržitelného rozvoje daného regionu za účasti expertů, partnerů a samozřejmě veřejnosti. Zastupitelstvo města, obce či regionu v kategorii B by mělo rozhodnout o vhodném systému finanční podpory aktivit MA21 může jít o zdroje vlastní i vnější, z národních i třeba evropských fondů. Municipality v této kategorii sledují svoje směřování k 62

63 udržitelnému rozvoji pomocí měřitelných indikátorů, které si za účasti občanů definují samy (reflexe konkrétních cílů), nebo vyberou z již existujících sad (například sady společných evropských indikátorů, známé pod zkratkou ECI), může sledovat svoji ekologickou stopu apod. S výběrem a sledováním indikátorů mohou pomoci i zkušené organizace, jako je iniciativa TIMUR, nebo partneři z řad obcí, které indikátory sledují již delší dobu třeba členové Národní sítě Zdravých měst ČR. Své přístupy veřejně prezentují a sdílejí své zkušenosti s ostatními na společných setkáních anebo třeba v on-line systému sdílení příkladů dobré praxe Nejvyšší kategorie A shrnuje všechny předchozí do jednoho vzájemně provázaného celku. Municipalita v této kategorii propojuje jednotlivé oblasti své činnosti respektující principy udržitelného rozvoje do komplexního procesu strategického řízení. Realizace procesu MA21 je zabezpečována stálým orgánem rady (komise MA21) či zastupitelstva samosprávy. Město, obec či region zavádí systémy managementu kvality veřejné správy - např. ISO 9000, nebo 14000, či EMAS a průběžně sleduje a vyhodnocuje uplatňování principů udržitelného rozvoje na základě stanovených ukazatelů (Kašpar, a další, 2006). Konkrétní kritéria obsažená v jednotlivých kategoriích uvádíme v Příloze 1. Každé Kritérium MA21 má stanoveny vlastní ukazatele a limity, které je nutno splnit a doložit do oficiální Databáze MA21, která je přístupná na webu všem zájemcům (viz odkazy níže). Hodnocení kvality má svá přesně vymezená pravidla a postupy, která jsou každoročně schvalována oficiálním národním orgánem pro MA21. K MA21 bylo registrováno k celkem 153 subjektů, nejvíce v kategorii zájemci (83) a nejméně v kategorii A (pouze 1), 7 jich bylo v kategorii B, 37 v kategorii C a 25 v kategorii D. Příklad Městská část Praha Kunratice, postup do kategorie D MČ Praha Kunratice byla udělena kategorie D na základě níže uvedených splněných kritérií: odpovědný politik: Ing.Arch. Ivana Kabelová; neformální skupina pro MA21; 63

64 komunitní plánování: o Anketa Jak hodnotíte životní prostředí MČ Praha - Kunratice? ; o Kulatý stůl a anketa Hřiště ve vnitrobloku na Floře stěhovat či nestěhovat? ; průběžná publicita aktivit MA21 v Kunratickém zpravodaji a na webu MČ; zapojení zástupců občanského a podnikatelského sektoru do aktivit MA21: o zahradní slavnost u ZŠ; o babí léto; o výstava hub a jiřin. Projekt naplnil stanovený cíl. Městská část Praha Kunratice získala potvrzení kategorie D v postupu Místní Agendy 21 dne Proces zavádění MA21 byl nastartován a ověřen a MA21 se stala součástí života městské části (MCN, o.p.s., 2011). Kompletní přehled všech municipalit, které jsou zapojeny do MA21 je k nalezení na Portálu MA21. Příklad V regionu Děčínsko proběhl pilotní projekt s názvem "Cestou uplatnění Místní Agendy 21 k udržitelnému rozvoji Děčínského regionu". Hlavním cílem procesu MA21 je začlenění principů udržitelného rozvoje (UR) do aktivit podílníků. Účelem tedy je vytvořit a nastartovat implementaci MA21 v okrese Děčín. Mezi dílčí cíle patří rozšíření informací a zvýšení povědomí o MA21 a UR, rozvoj partnerské spolupráce mezi podílníky, vyhledání aktivit podporujících UR a zajištění pokračování procesu MA21 na území okresu Děčín. Jaké bylo závěrečné hodnocení projektu ze strany řídícího a monitorovacího výboru a místních partnerů? Úspěchy: podchycení lidí, kteří mají zájem o dění v regionu, včetně mládeže; zapojení organizací i neorganizované veřejnosti; 64

65 role státní správy v úvodu projektu spolupráce s obcemi; zapojení velkého počtu nových lidí; podpora vedení města Děčín; pokračování v naplňování strategického plánu rozvoje města děčín; vytvoření týmu lidí, pochopení myšlenky ma21, její realizace; vysoká úroveň žádostí mikroprojekty; pozitivní prezentace v médiích; velký zájem organizací o ma21; pozitivní odezva mezi mládeží; získání dodatečných financí pro mikroprojekty; Poznatky; pokud se do procesu nezapojí veřejná správa, veřejnost se spíše nezapojí; praktické uplatňování myšlenek ma21; je třeba hledat nové formy zapojení veřejnosti; naučili jsme se efektivně komunikovat, naslouchat názorům druhých; naučili jsme se vzájemné spolupráci; je důležitá nejen myšlenka, ale také motivace (a finance); naučili jsme se získávat prostředky z dalších zdrojů; nalezeny způsoby, jak zapojit různé věkové skupiny obyvatelstva. Překážky: složitá administrativa - také financování z centra do NNO; komunikační šumy centrum pp NNO; vnášení politických předsudků a osobních vztahů do spolupráce s NNO; nejasné kompetence v řízení pp; nevyjasnění, kam ma21 ve veřejné správě patří; rozlehlost území (region); změna struktury veřejné správy reforma, a volby. Jak využít dosaženého: 65

66 prezentovat, jak byla veřejnost zapojována v rámci mikroprojektů; využít týmů, sítě podílníků pro další práci a pro konkrétní akce, navázat na vytvořené; kontakty/vztahy; pokračovat/dokončit mikroprojekty; medializovat pilotní projekt lidová forma a odborná forma ; reference pro příští projekty. Zdroje: vytvořené týmy hnací síla; sponzoři (NNO se musí naučit je oslovit); kuchařka ma21 cíle, účel, způsob ma21, kde začít; vzájemná spolupráce; grantové programy obcí, kraje, ministerstev, nadací; kladný vztah lidí. Role veřejné a státní správy: politická podpora; veřejná správa má být při realizaci projektů partnerem; koordinační úloha; veřejná správa má nezastupitelnou funkci (majetek, zřizovatel, finance); má podporovat a umožňovat komunikaci mezi subjekty procesu; finanční pomoc; dává impuls; organizace navrhují indikátory, vnáší nápady. (Česká informační agentura životního prostředí, 2008) 66

67 Kontrolní otázky a úkoly kapitoly 4: Co je Agenda 21? Co je místní Agenda 21 a jaký je její vztah k Agendě 21? Jaké jsou 4 hlavní okruhy Agendy 21? Co je smyslem MA21? Popište prvek Organizační zázemí v MA21. 67

68 Popište prvek Management kvality v MA21. Jaké jsou základní kroky implementace MA21? Co mají společného všechny kroky implementace MA21? Kdo může iniciovat MA21? Co jsou kategorie kvality MA21? 68

69 5 Indikátory udržitelnosti V předchozí kapitole jsme naznačili důležitost indikátorů při zavádění MA21. Indikátory jako takové jsou ale důležité nejen při zavádění MA21, ale obecně při jakékoliv implementaci týkající se trvale udržitelného rozvoje. Problém je, že chybí kvantifikovatelná měřítka, indikátory, které by dokázaly sledovat míru dosahování daných cílů. Agenda 21 (OSN, 2000) vysloveně uvádí: Všeobecně používané indikátory, jako je například HDP nebo údaje o jednotlivých přírodních zdrojích či míře znečištění, neindikují v dostatečné míře, do jaké míry je nastoupena cesta směrem k trvalé udržitelnosti. Nepoužívá se metod, které by hodnotily interakce mezi rozvojem v jednotlivých sektorech, jako je například životní prostředí, růst populace, sociální a ekonomické otázky. Tyto metody zatím nejsou k dispozici. Je třeba vytvořit indikátory trvale udržitelného rozvoje tak, aby se postupně vytvořila pevná základna pro rozhodovací procesy na všech úrovních, a aby se tak přispělo k dosažení trvalé udržitelnosti integrovaných systémů životního prostředí a rozvoje. Aby byl indikátor považován za vhodný, musí splňovat určitá kritéria (Jeníček, a další, 2010): významnost jaký význam má sledování tohoto indikátoru; reprezentativnost jaký jev indikátor reprezentuje; jedinečnost nemělo by se opakovat to, co je už známo; měřitelnost musí být technicky možné získat potřebná data; náklady na užitek náklady na získání dat a jejich zpracování musí být úměrné užitku indikátoru; spolehlivost data musí být podložena několika nezávislými měřeními nebo získána různými metodami; srovnatelnost v dlouhém časovém období a v mezinárodním měřítku; průhlednost konstrukce indikátoru musí být transparentní, musí být jasné, jaké metody byly použity a jak se prováděly; srozumitelnost výsledná data musí být jasná a pochopitelní; využitelnost indikátory by měly být využitelné v praxi. 69

70 Indikátory můžeme dělit na objektivně měřitelné (dají se změřit dostupnými postupy) a objektivizované (změny chování lidí, pocity apod.). Z jiného hlediska je lze dělit na klíčové a agregované. Klíčové indikátory dávají jednoduchou a jasnou informaci, jsou srozumitelné pro širokou veřejnost. Agregované indikátory agregují vícero skutečností a jejich cílem je poskytnout celkový obraz. U tohoto typu ukazatelů je nutné vybrat vhodně proměnné, které se zahrnou do konstrukce indikátoru a také těmto proměnným přiřadit správné váhy. Příklad Klíčovým indikátorem je např. úmrtnost dětí do 5 let, tento ukazatel je zcela zřejmý i naprostému laikovi. Agregovaným indikátorem je např. index lidského rozvoje. V roce 1995 vydala Komise OSN pro trvale udržitelný rozvoj cca 130 indikátorů, které dělí do 4 skupin na: sociální - míra zaměstnanosti, růst populace, podíl populace navštěvující základní školu, podíl HDP vynaložený na vzdělání, výdaje na infrastrukturu, atd.; ekonomické - export zboží a služeb, roční spotřeba energie, poměr státního dluhu k HDP, výdaje na ochranu životního prostředí jako podíl HDP, a další; environmentální - zásoby podzemních vod, využití půdy, spotřeba vody v domácnostech, spotřeba průmyslových hnojiv, rozloha lesů, emise CO2, produkce nebezpečného odpadu, atd.; a institucionální - počet zaměstnanců místních samospráv, základní telefonní linky, existence databází tradičních znalostních informací, aj. Tyto indikátory byly určeny pro národní úroveň rozhodování. Byly však také často kritizovány jednak pro jejich množství a také proto, že ne všechny byly vhodné pro všechny země. Po prvním testování indikátorů v r došlo k jejich přehodnocení a byla stanovena nová sada 50 indikátorů, která je součástí větší skupiny 98 indikátorů trvale udržitelného rozvoje. Z hlediska místní agendy je vhodné zde zmínit i iniciativu Společné evropské indikátory udržitelného rozvoje na místní úrovni. 70

71 Iniciativa je založena na společném souboru integrovaných indikátorů, kde jednotlivé indikátory odrážejí vzájemné působení mezi hledisky ekonomickými, společenskými a environmentálními. Využití jednotné sady ukazatelů zároveň umožňuje sběr srovnatelných informací o dosaženém pokroku směrem k udržitelnosti rozvoje na místní úrovni v rámci celé Evropy, za podmínky, že se iniciativy sledování zúčastní velký počet místních úřadů (Švec, a další, 2003). Na místní úrovni České republiky se již dlouhodobě využívají tzv. indikátory ECI/TIMUR. Jedná se pro Českou republiku uzpůsobené indikátory ze sady Společných evropských indikátorů (European Common Indicators - ECI). Iniciativa zahrnuje 10 tematických indikátorů, které byly dodatečně rozšířeny o ukazatel ekologické stopy (Ústav pro ekopolitiku, 2005). 5.1 Spokojenost občanů s místním společenstvím Kvalita života občanů je důležitou součástí udržitelné společnosti. Znamená možnost žít v takových podmínkách, které zahrnují bezpečné a cenově přijatelné bydlení, dostupnost základních služeb (školství, zdravotnictví, kultura, atd.), zajímavou a uspokojující práci, kvalitní životní prostředí (jak přírodní, tak antropogenní) a reálnou možnost účastnit se místním plánováním a rozhodování. Názor občanů na tyto otázky představuje důležité měřítko celkové spokojenosti s daným místem, takže je to důležitý indikátor místní udržitelnosti. Samozřejmě, že tyto aspekty nepokrývají celou problematiku kvality života a spokojenosti (např. spokojenost spojena s pocitem soudržnosti s danou obcí, mezilidských vztahů, kvality osobního života apod.), ale je důležité vzít v úvahu ty faktory kvality života, které jsou přímo ovlivňovány místní, národní a/nebo evropskou politikou. Všeobecné blaho a spokojenost občanů jsou významově širší termíny, které fungují spíše jako obecné cíle rámující jednotlivé strategie (Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, 2011). Zjišťuje se úroveň spokojenosti občanů obecně, ale i s ohledem na různé rysy fungování obce). Ukazatel zkoumá podíl spokojených (velmi, mírně) a nespokojených (velmi, mírně) občanů s městem jako s místem, kde žijí a pracují a jejich spokojenost se hodnotí na stupnici

72 Pod pojmem občané rozumíme lidi s trvalým bydlištěm v rámci administrativních hranic dané obce. Je možné průzkum rozšířit i na další občany - např. na dojíždějící za prací či turisty. Je však nutné tato data vyhodnotit odděleně od výsledků týkající se obyvatel obce. V rámci šetření spokojenosti se ve výzkumu kladou zejména následující otázky:jak jsou občané spokojeni se svou obcí, jako místem, kde žijí a pracují; jak jsou občané spokojení s jednotlivými rysy fungování obce MHD, policie; služby úřadů apod.; jak občané hodnotí různé rysy fungování obce, a který z těchto rysů vnímají jako nejdůležitější z hlediska kvality jejich života; Příklad Tabulka 4: Obecná míra spokojenosti, srovnání výsledků všech měst v r Město Spokojeno [%] Nespokojeno [%] Bez odpovědi [%] Chrudim 85,8% 14,2% 0,0% Český Těšín 68,3% 31,7% 0,0% Jihlava 78,5% 21,5% 0,0% Jilemnice 80,9% 19,1% 0,0% Napajedla 86,4% 13,6% 0,0% Svitavy 82,5% 17,5% 0,0% Uherské Hradiště 85,6% 14,4% 0,0% MR Vizovicko 83,3% 16,5% 0,2% Vizovice 81,9% 18,1% 0,0% Zdroj: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj,

73 5.2 Místní příspěvek ke globálním změnám klimatu Udržitelná obec přebírá odpovědnost za kvalitu života další generace a přispívá k odstraňování globálních problémů životního prostředí. Proto je důležité bojovat proti globálním změnám klimatu a zamezit či snižovat spotřebu omezených zdrojů. Na místní úrovni to znamená podporovat úspory energie, využívání obnovitelných nefosilních zdroje energie, snižovat využívání skládek (Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, 2011). Evropská unie souhlasila se snížením emise skleníkových plynů o 20% (vzhledem k úrovni v roce 1990) do roku Pro ČR byl vládou schválen cíl vzrůstu o maximálně 9%. V České republice klesaly emise skleníkových plynů zejména v první polovině 90. let, od té doby ale vykazují stagnaci, příp. mírný růst. Je proto vhodné činit aktivní opatření už i na místní úrovni za účelem snižování těchto emisí. Nejdůležitější sektor odpovědný za skleníkový efekt a emise CO 2 je energetika (včetně výroby energie a její spotřeby průmyslem, domácnostmi, dopravou a dalšími). Místní samosprávy by se proto měly zaměřit právě na energetiku a odpadové hospodářství jsou dvě odvětví. Na místní úrovni se pro měření využívají indikátory vztahující se k emisím CO 2, které vznikají při místní spotřebě energie a k emisím metanu CH 4 pocházejícím z nakládání s odpady na místní úrovni. Zde je nutné zmínit i pojmy emisní dluh a emisní kredit. U místních samospráv je totiž nutné do indikátorů započítat i emise, které sice na území dané samosprávy nevznikají, ale souvisí s aktivitami na jejím území. Příkladem emisního dluhu může být město, které využívá elektřinu, ale ta se na jeho území nevyrábí, emise vznikající z titulu této energie by se měly započítat na vrub městu. Příkladem emisního kreditu může být naopak město, které dováží odpady z jiných měst. Místní emise spojené s dovozem odpadů se mohou považovat za "emisní kredit", který lze odečíst od místních emisí. Výchozím bodem pro výpočet indikátoru CO 2 je analýza spotřeby energie. Tyto údaje mohou sloužit pro zjištění emisí v rámci města a podle jednotlivých činností a "emisního dluhu" pocházejícího ze stejných aktivit ("emisní kredity" se nemohou počítat na základě údajů o 73

74 spotřebě). Celková spotřeba energie je výsledkem různých sektorů (např. bydlení, obchod, průmysl, doprava apod.). Analýza produkce CO 2 podle sektorového rozlišení je důležitá pro plánování místních aktivit a zároveň umožňuje objasnit chování každého sektoru. (Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, 2011) Indikátor se měří v tunách CO 2 na obyvatele a rovněž jako procentní změna vůči referenčnímu roku

75 Příklad V evidenci TIMUR byly uvedeny pouze indikátory za rok 2001, rovněž je zajímavé porovnat velikost měst. Krnov. Zde stojí oproti Oslu, Gdaňsku či Barceloně. Je zřejmé, že hodnoty z Krnova zde nemají potřebnou míru relevance pro vyvozování dalších opatření. Tabulka 5: Produkce CO 2 ekv./os./rok ve vybraných městech v roce 2001 Město Země [t/eo/rok] Krnov Česká republika 1,18 Aarhus Dánsko 7,73 Barcelona Španělsko 3,6 Turku Finsko 10,7 Pori Finsko 11,9 Pavia Itálie 5,97 Parma Itálie 8,39 Ferrara Itálie 9,17 Oslo Norsko 2,47 Gdansk Polsko 6,94 Malmoe Švédsko 4,79 Maribor Slovinsko 8,73 Zdroj: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, Mobilita a místní přeprava cestujících Model mobility občanů v městském prostředí je důležitý jak z hlediska kvality života přímých účastníků (čas věnovaný cestování, četnost dopravních komplikací, náklady, atd.), tak z hlediska zátěže mobility na životní prostředí. Údaje z různých průzkumů městské mobility poukazují na vývoj v posledních letech. Existuje úzká spojitost mezi mobilitou a dalšími 75

76 důležitými otázkami života v městském prostředí, mezi něž patří kvalita ovzduší a emise oxidu uhličitého, hluk, silniční bezpečnost, zastavěnost území a městská krajina. Je žádoucí dosáhnout progresivního snížení individuální dopravy a současně dosáhnout zvýšení podílu alternativních způsobů dopravy. Trvale udržitelná doprava a mobilita je zakotvena ve strategických dokumentech na místní, národní a evropské úrovni. Ačkoli zatím neexistují žádné specifické cíle, Evropa uznává potřebu snížit poptávku po mobilitě a po individuální motorizované dopravě. Uznává se také důležitost propagace alternativních a méně zatěžujících způsobů dopravy (jako je např. hromadná doprava nebo, kde je to možné, cyklistická doprava), a to zejména ve městech, s výhledem na snížení závislosti na automobilu (Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, 2011). V rámci tohoto indikátoru se zjišťuje zejména: procento cest osobními automobily; způsob cestování; podíl měkkých a tvrdých forem dopravy; důvod cestování; podíl systematických a nesystematických cest; počet cest; průměrná vzdálenost; průměrná doba; podíl cest automobilem dle počtu osob v automobilu. 5.4 Dostupnost místních veřejných prostranství a služeb Přístup občanů k veřejným prostranstvím a základním službám je nezbytný pro kvalitu života a životaschopnost místní ekonomiky trvale udržitelné komunity. Základní služby v blízkosti bydliště také významně snižují potřebu cestovat. Nesplněné základní požadavky na zásobování potravinami a poskytování základní zdravotní péče vede k neuspokojování sociálních potřeb. 76

77 Nedostatek obchodů s čerstvým ovocem a zeleninou v určité části města je znakem společenského vyřazení (například v Británii) a také ohrožuje zdraví. Vyřazení představuje také chybějící hromadná doprava pro ty, kteří jsou na ní závislí. (Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, 2011) Dostupnost definujeme jako bydlení v okruhu 300 metrů od veřejných prostranství nebo jiných služeb. Přičemž veřejná prostranství se rozdělují na prostranství nad 5000m 2 a na prostranství s menší než touto rozlohou. Základní službou se myslí: primární zdravotní péče; linky hromadné dopravy; veřejné školy; obchody se základními potravinami; sběr tříděného odpadu. 5.5 Kvalita místního ovzduší Tento indikátor se soustředí na hlavní zdroje znečištění ovzduší v městských oblastech, zejména na ty spojené s procesy spalování v dopravě, vytápění a průmyslu. Hlavními škodlivinami, které jsou vypouštěny přímo nebo jako vedlejší produkt následných chemických reakcí, jsou oxid siřičitý; oxid dusičitý; oxid uhelnatý; těkavé organické látky (např. benzen); prachové částice, ozón a olovo. Dýchání zamořeného vzduchu může způsobit celou škálu zdravotních problémů, od astma až po rakovinu. Nepřímo mohou škodliviny v ovzduší zapříčinit ztrátu místní pracovní síly a zvýšené lékařské výdaje, stejně jako ztrátu produktivních a ochranných ekosystémů. Čisté ovzduší je tedy základním faktorem trvalé udržitelnosti. Řízení kvality ovzduší zahrnuje hodnocení jeho kvality a přípravu a zavádění plánu či programu, který určí opatření nebo projekty, jenž je potřebné přijmout k dosažení mezních hodnot v oblastech, kde jsou překračovány. Plán nebo program řízení musí obsahovat opatření pro hlavní zdroje škodlivin. Opatření se mohou vztahovat přímo k řízení mobility (včetně opatření týkající se přepravy cestujících a zboží, individuálního využití automobilů, hromadné přepravy, zavádění alternativních dopravních prostředků), topných systémů (ve vhodných případech propagace 77

78 alternativních zdrojů energie jako sluneční, tepelná energie nebo využití dálkového vytápění) nebo průmyslové výroby. Plány nebo programy řízení poskytují kontrolní údaje a podle potřeby mohou až omezit činnosti přispívající k překračování mezních hodnot, např. i vyloučení motorových vozidel z dopravy. (Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, 2011) Například v Ostravě přistoupili k opatření, kdy při nepříznivých povětrnostních podmínkách je městská hromadná doprava zdarma. Otázky, které se v rámci tohoto indikátoru kladou, jsou: kolikrát do roka kvalita místního ovzduší překročí mezní hodnoty; vypracoval místní úřad plán řízení kvality ovzduší a zavádí jej. 5.6 Cesty dětí do a ze školy Udržitelná společnost je dostatečně bezpečná z hlediska kriminality a bezpečnosti dopravy; rodiče musí cítit, že jejich děti se mohou bezpečně pohybovat po ulicích a používat služby hromadné dopravy (podle věku v doprovodu nebo samotné). Je to společnost, kde jsou veřejné služby (hromadná doprava, základní a střední školy) snadno dosažitelné pěšky nebo na kole. V trvale udržitelné společnosti rodiče přebírají odpovědnost za vedení dětí k trvale udržitelnému životnímu stylu, včetně toho, že je učí používat hromadnou dopravu a vedou je ke správnému chování při jízdě na kole. Vození dětí autem do školy nejen, že přispívá k ranní dopravní špičce a s tím souvisejícím environmentálním, společenským (včetně špatného zdravotního stavu a tělesné kondice) a ekonomickým problémům, ale také dětem předává špatné signály z hlediska vnímání životního prostředí a trvale udržitelného chování. V rámci tohoto indikátoru se otázky zaměřují na to, zda je bezpečná a funkční pro malé děti místní komunita a systém hromadné dopravy z pohledu jejich rodičů jaký druh dopravy se používá pro dopravu dětí do školy a zpět; jak důležité je vychovávat děti, aby přijaly udržitelný životní styl. Tento indikátor má především za cíl určit počet dětí, které chodí do školy pěšky a/nebo na kole, a u ostatních zjistit, z jakých důvodů používají hromadnou dopravu nebo soukromá auta. (Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, 2011) 78

79 5.7 Nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti představuje základní indikátor sociální oblasti a úzce souvisí s problematikou prvního rozvojového cíle tisíciletí OSN a otázkou chudoby, sociálního vyloučení, pružnosti pracovního trhu a řadou dalších socio-ekonomických otázek. Jde zároveň o problém velmi citlivě vnímaný občany a politiky. Sledování je standardně prováděno ve všech zemích EU, tedy i v ČR, a na všech úrovních, včetně úrovně obcí a měst. Politika ke snižování nezaměstanosti, aktivní politika zaměstnanosti, strategie pro zvyšování adaptability pracovní síly a související vládní koncepce jsou zařazeny mezi stěžejní programy financované ze zdrojů EU. Často patří mezi programy velmi finančně nákladné a jejich účinnost z hlediska vytváření a zejména udržitelnosti nových pracovních míst bývá někdy problematická. Proto je nutné nezaměstanost v jejích různých podobách na všech úrovních podrobně sledovat a vyhodnocovat. Indikátor Nezaměstanost umožňuje městům a obcím stanovat konkrétní cíle pro snižování nezaměstanosti, vytváření nových pracovních míst, diverzifikaci pracovního trhu atp. Při stanovování cílů pro snižování nezaměstanosti je důležitá spolupráce mezi místním úřadem, místně příslušným pracovním úřadem a privátním sektorem (Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, 2011). Nezaměstnanost je sledována z vícera hledisek. Sleduje se: registrovaná míra nezaměstnanosti ve členění obecně, žen, absolventi; dlouhodobá míra nezaměstnanosti; počet volných pracovních míst; počet uchazečů o zaměstnání na jedno volné pracovní místo. 79

80 Příklad Tabulka 6: Registrovaná míra nezaměstnanosti ve vybraných městech v r Město Registrovaná míra nezaměstnanosti Bílina 14,0% Chrudim 9,6% Český Těšín 12,6% Hlučín 11,1% Hodonín 16,9% Jihlava 9,5% Jilemnice 9,1% Jablonec nad Nisou 9,0% Kladno 10,2% Krásná Lípa 20,4% Zdroj: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, Zatížení prostředí hlukem Hluk z vnějšího prostředí může mít škodlivý vliv na lidské zdraví a pohodu. Udržitelná společnost by měla občanům zabezpečit hlavní městské funkce jako je bydlení, práce a mobilita, aniž by je vystavovala "obtěžujícímu" působení hluku. Ačkoliv zvýšená mobilita s sebou přináší vyšší pravděpodobnost vzniku hluku, nemusí to být vždy pravidlem, pokud nejde o motorizovaný způsob dopravy nebo pokud se využívají určité formy hromadné dopravy. Akční plány by měly řešit priority určené na základě překračování kterékoli relevantní mezní hodnoty či na základě jiného kritéria zvoleného členskými státy. Opatření mohou například 80

81 zahrnovat plánování dopravy, územní plánování, technická opatření u zdrojů hluku, výběr tišších zdrojů, snížení šíření hluku a regulační nebo ekonomická opatření či pobídky. Cílem je prevence a snížení zatížení hlukem, kde je zapotřebí, a zejména tam, kde působení hluku z vnějšího prostředí může negativně působit na lidské zdraví, a zachovat kvalitu úrovně hluku tam, kde je příznivá (Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, 2011). V rámci tohoto indikátoru se zjišťuje především, jak jsou obyvatelé ve svých domovech, veřejných parcích a dalších relativně tichých místech vystaveni okolnímu hluku z dopravy (silniční, letadlové železniční) a hluku z průmyslových zdrojů. Dále se zjišťuje, jak jsou hlukem zasaženy vybrané oblasti v obci a zda má místní úřad zpracovaný protithlukový akční plán a zda jej realizuje. Za hluk je považováno, pokud jeho úroveň v noci překročí 55dB. 5.9 Udržitelné využívání území Tento indikátor se týká trvale udržitelného rozvoje, obnovy a ochrany území a lokalit ve městech a obcích. Expanze měst vede k rozšiřování příměstských oblastí na úkor neurbanizovaných ploch a zejména oblastí krajinné zeleně. V mnoha evropských městech vedla společenskoekonomická transformace minulého století k opouštění využitých a kontaminovaných území / lokalit / ploch. Udržitelné využívání území znamená efektivní užívání území / ploch ve městě prostřednictvím cíleného rozvoje města, s minimalizací záboru u dosud neurbanizovaných ploch - zemědělské a nedotčené půdy (zelené louky) a zvyšováním podílu rozvinutých oblastí území pomocí obnovy a rekonverze. Další pojmy nutné pro správné použití indikátoru: Správní území obce: území pod správou obecního / městského úřadu či magistrátu; Urbanizované území: území zastavěné budovami kontinuálně či přerušovaně, odpovídající kategorii využívání půdy definované jako uměle vytvořené plochy" podle Corine Land Cover; Neurbanizované území (zelené louky): půda nepokrytá" zastavěním, odpovídající některé ze tříd klasifikace půdních povrchů dle kategorizace katastru nemovitostí (viz komentář níže); 81

82 Opuštěné budovy: budovy, které se nepoužívají; jejich renovace i přestavba se musí vykazovat jako součet podlahové plochy v m2 všech obnovených pater; Opuštěná území (zanedbané plochy tzv. brownfields"): část urbanizovaného /městského území (uměle vytvořených ploch), která se již nevyužívá (pro bydlení, průmysl či služby); Kontaminovaná půda ( brownfields"): půda poznamenaná tak vysokým stupněm znečištění zeminy či podloží, že vyžaduje sanaci, aby další využití bylo bezpečné; Chráněná území se podle platné legislativy rozdělují na dvě kategorie: se zvláštní ochranou a s obecnou ochranou. Do chráněných území s obecnou ochranou patří území významných krajinných prvků, územních systémů ekologické stability, přírodních parků. Zvláště chráněná území: národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace, přírodní památky a ptačí oblasti. Ukazatelé, které se v rámci tohoto indikátoru sledují, jsou: urbanizovaná území - procentuální podíl uměle vytvořených / urbanizovaných / zastavěných ploch z celkové rozlohy obce (správní jednotky); opuštěná a (ladem ležící) a kontaminovaná území - brownfields: rozsah zanedbané půdy (výměra v m 2 / ha) a kontaminované půdy (výměra v m 2 / ha); intenzita využívání: počet obyvatel na km 2 plochy urbanizovaného území"; nový rozvoj: kvóta na zástavbu dosud neurbanizovaných / nezastavěných ploch (zelené louky) a kvóta na kultivaci zanedbané a kontaminované půdy - brownfields (celková půdorysná výměra zanedbaných ploch) v % za rok; obnova městského území: o renovace/přestavba opuštěných budov (celkový počet) / areálů; o renovace, přestavba opuštěných budov (podlahová výměra v m 2 ); o sanace opuštěných území - brownfields k účelům nového městského rozvoje - včetně veřejné zeleně (výměra v m 2 / ha); o čištění kontaminované země (výměra v m 2 / ha); chráněná území jako procentuální podíl celkové rozlohy obce: o zvláště chráněné území; o chráněné území s obecnou ochranou. (Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, 2011). 82

83 5.10 Ekologická stopa Jedná se o souhrnný indikátor environmentální dimenze udržitelného rozvoje; jeho výhodou je jednoduchost a schopnost vyjádřit environmentální dopady i za územím daného státu/lokality. Smyslem ekologické stopy je "jedním číslem" vyjádřit trvalou (ne)udržitelnost rozvoje daného státu, regionu, komunity, atd. Kvůli vysoké míře zjednodušení bývá často kritizován, jde ale o jednoduchý a progresivní indikátor, který je vhodný například k informování veřejnosti, k demonstračním účelům, atd. Metodika analýzy ekologické stopy (AES) je založena na následujících dvou podmínkách: většinu zdrojů, které spotřebováváme a odpadů, které produkujeme, je možné kvantifikovat; většinu těchto zdrojů a odpadů je možné přepočítat na odpovídající plochy ekologicky produktivní země, které jsou nutné k zabezpečení životodárných systémů. Ekologická stopa je vyjádřena v globálních hektarech. Každá jednotka odpovídá jednomu hektaru biologicky produktivních ploch s globálně průměrnou produktivitou. Koncept ekologické stopy (ES) můžeme považovat za účetní nástroj pro počítání ekologických zdrojů a dluhů. William Reeds vysvětluje ekologickou stopu následujícím způsobem. Představte si ekonomiku jako velké zvíře. Otázka, kterou si musíme položit, zní, jak velkou pastvinu potřebujeme, abychom uživili toto zvíře? (Swiacká, 2008) Příklad Současný celkový ekologický dluh ČR dosahuje 32,6 milionů globálních hektarů, což je 3,18 gha na obyvatele, a přesahuje více než dvojnásobně dostupnou biokapacitu ČR. Přepočteno na průměrnou domácnost ČR, každé domácnosti lze přiřadit ekologický dluh v hodnotě 7,4 globálního hektaru s celkovou stopu 13,6 gha na domácnost. Ekologický dluh na základě ekologické stopy ČR znamená aktuální rozdíl mezi dostupnou biokapacitou (produkční kapacitou biologicky obnovitelných ploch) a stopou nároků obyvatel ČR na biologicky obnovitelné plochy (Ekologická stopa, 2011). 83

84 Kontrolní otázky a úkoly kapitoly 5: Proč jsou indikátory potřebné? Uveďte a vysvětlete alespoň 3 vlastnosti, které musí indikátor splňovat? Co je to ekologická stopa? Co je to iniciativa Společné evropské indikátory udržitelného rozvoje na místní úrovni? 84

85 6 Bibliografie Council of the European Union Review of the EU Sustainable Development Strategy (EU SDS). [Dokument] Brusel : Council of the European Union, Dvořáková, Zuzana Management lidských zdrojů. Praha : C.H.Beck, Hruška, Jakub a Kopáček, Jiří Kyselý déšť stále s námi zdroje, mechanismy, účinky, minulost a budoucnost. Planeta. Planeta 2005, 2005, Sv. 1, ročník XII, číslo 5/2005. Jeníček, Vladimír a Foltýn, Jaroslav Globální problémy světa v ekonomických souvislostech. C.H.Beck : Praha, Kašpar, Jakub a Petrová, Marie Místní Agenda 21 - informace, postupy, kritéria. Praha : Ministerstvo životního prostředí, ve spolupráci s Pracovní skupinou RVUR pro MA21, Maier, Karel a kolektiv, a Udržitelný rozvoj území. Praha : Grada Publishing, Meadowsová, D.H Překročení mezí. Praha : Argo, OSN Agenda 21. Praha : Ministerstvo životního prostředí, Rada vlády pro udržitelný rozvoj Situační zpráva ke Strategickému rámci udržitelného rozvoje ČR: Souhrn. Praha : Ministerstvo žiivotního prostředí, STRATEGICKÝ RÁMEC UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ČR. Praha : Ministerstvo životního prostředí, Remtová, Květoslava Výkladový slovník základních pojmů z oblasti udržitelného rozvoje. Praha : Ministerstvo životního prostředí ČR, Rischard, J.F High noon: twenty global problems, twenty years to solve them. New York : Basic Books, Rynda, Ivan Co je a co není trvale udržitelný rozvoj. Ekologie a společnost. 1997, 1997, Sv. 1, 2/97. 85

86 Šimíčková, Marcella Environmentální ekonomie a environmentální politika.. Ostrava : VŠB - TU, Švec, Petr a Reitschmiedová, Alena Metodika pro místní Agendy 21 v České republice. Praha : Ministerstvo Životního prostředí, Swiacká, Eliška Ekologická stopa aneb jak velkou šlápotu ryji do Země. Ekologické listy. 06, 2008, Sv. 21, Ústav pro ekopolitiku, o. p. s Zrcadlo místní udržitelnosti Evropské indikátory udržitelného rozvoje v praxi měst České republiky. Havlíčkův Brod : Ústav pro ekopolitiku, o. p. s, ÚZ ÚZ 912 Životní prostředí. Ostrava : Sagit, Internetové zdroje Česká informační agentura životního prostředí Metodika pro místní Agendy 21 v ČR. CENIA. [Online] [Citace: ] Ekologická stopa Ekologický dluh České republiky. Ekologická stopa. [Online] Centrum pro otázky životního prostředí, Univerzita Karlova v Praze, [Citace: ] EkoWatt Praha O EkoWattu. EkoWatt - Centrum pro obnovitelné zdroje a úspory energie. [Online] EkoWatt Praha, [Citace: ] Enviweb Pět firem, které ukazují, jak na to. Enviweb. [Online] Enviweb, [Citace: ] 86

87 Ernst & Young Ernst & Young a trvale udržitelný rozvoj. Enviweb. [Online] Enviweb, [Citace: ] Eurostat Europe 2020 indicators. Eurostat. [Online] European Commision, [Citace: ] Evropská unie Cíle strategie Evropa Evropa [Online] [Citace: ] Evropa Evropa [Online] Evropská unie, [Citace: ] MCN, o.p.s Poradenství pro zavádění metod MA21 a postupu do kategorie D pro Městskou část Praha Kunratice. MCN, o.p.s. [Online] MCN, o.p.s., [Citace: ] Ministerstvo pro místní rozvoj Strategie regionální rozvoje ČR na roky Ministerstvo pro místní rozvoj. [Online] [Citace: ] Strategie/Strategie-regionalniho-rozvoje-Ceske-republiky-na. Ministerstvo životního prostředí. Rada vlády pro udržitelný rozvoj. Ministerstvo životního prostředí. [Online] Ministerstvo životního prostředí. [Citace: ] Rámec programů udržitelné spotřeby a výroby. Ministerstvo životního prostředí. [Online] [Citace: ] Ramec_USV pdf Státní politika životního prostředí České republiky Ministerstvo životního prostředí. [Online] [Citace: ] 87

88 FILE/SP%C5%BDP_ pdf. Národní síť Zdravých měst ČR CHRUDIM: Zveřejňování zakázek prostřednictvím webové aplikace. Dobrá praxe. [Online] Národní síť Zdravých měst ČR, [Citace: ] Informační leták ke Kritériím MA21. Národní síť Zdravých měst ČR. [Online] Národní síť Zdravých měst ČR, [Citace: ] Národní síť zdravých měst ČR. Základní informace. Národní síť zdravých měst ČR. [Online] Národní síť zdravých měst ČR. [Citace: ] Národní síť Zdravých měst ČR ZLÍN: Čistší produkce ve zdravotnictví (Baťova nemocnice ve Zlíně). Dobrá praxe. [Online] Národní síť Zdravých měst ČR, [Citace: ] OSN Dlouhá a náročná cesta k udržitelnému rozvoji. Informační centrum OSN v Praze. [Online] Informační centrum OSN v Praze, [Citace: ] Portál MA Abecední seznam municipalit. Portál MA21. [Online] Ministerstvo životního prostředí, [Citace: ] 3%ADseznammunicipalit/tabid/843/language/cs-CZ/Default.aspx. Pracovní skupina pro udržitelný rozvoj regionů, obcí a území. Pracovní skupina pro udržitelný rozvoj regionů, obcí a území. Pracovní skupina pro udržitelný rozvoj regionů, obcí a území. [Online] Ministerstvo pro místní rozvoj. [Citace: ] 88

89 Sklenář, Tomáš Územní plánování obcí po novele stavebního zákona. Moderní obec. [Online] Economia, a.s., [Citace: ] Šutoriková, Lucie Podpora zavádění kvality ve veřejné správě. Ministerstvo vnitra ČR. [Online] Ministerstvo vnitra ČR, [Citace: ] Zastupitelstvo obce Strašín Zpráva o MA21 ve Strašíně. Obec Strašín. [Online] Obec Strašín, [Citace: ] Žlebek, Pavel Místní Agenda 21 a strategické plánování - zkušenosti z regionální praxe. Národní síť zdravých měst. [Online] [Citace: ] Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Cesty dětí do školy a zpět. Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj. [Online] Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, [Citace: ] Dostupnost veřejných prostranství a služeb. Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj. [Online] Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, [Citace: ] Kvalita místního ovzduší. Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj. [Online] Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, [Citace: ] Místní příspěvek ke globálním změnám. Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj. [Online] Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, [Citace: ] 89

90 Mobilita a místní přeprava cestujících. Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj. [Online] Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, [Citace: ] Nezaměstnanost. Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj. [Online] Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, [Citace: ] Spokojenost s místním společenstvím. Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj. [Online] Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, [Citace: ] Udržitelné využívání území. Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj. [Online] Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, [Citace: ] Výsledky ECI. Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj. [Online] Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, [Citace: ] Zatížení prostředí hlukem. Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj. [Online] Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, [Citace: ] Doporučená literatura pro samostudium Jeníček, Vladimír a Foltýn, Jaroslav Globální problémy světa v ekonomických souvislostech. C.H.Beck : Praha, Kašpar, Jakub a Petrová, Marie Místní Agenda 21 - informace, postupy, kritéria. Praha : Ministerstvo životního prostředí, ve spolupráci s Pracovní skupinou RVUR pro MA21, Maier, Karel a kolektiv, a Udržitelný rozvoj území. Praha : Grada Publishing,

91 Rada vlády pro udržitelný rozvoj STRATEGICKÝ RÁMEC UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ČR. Praha : Ministerstvo životního prostředí, Šutoriková, Lucie Podpora zavádění kvality ve veřejné správě. Ministerstvo vnitra ČR. [Online] Ministerstvo vnitra ČR, [Citace: ] Švec, Petr a Reitschmiedová, Alena Metodika pro místní Agendy 21 v České republice. Praha : Ministerstvo Životního prostředí,

92 7 Přílohy Příloha 1: Kritéria MA21 pro města Tabulka 7: Kritéria MA21 pro města

93 93

94 94

95 95

96 96

97 Zdroj: Národní síť Zdravých měst ČR (2013) 97

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek Smart City a MPO FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014 Ing. Martin Voříšek Smart City Energetika - snižování emisí při výrobě elektřiny, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, bezpečnost dodávek Doprava snižování

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Příprava RIS LK OS 1 Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Definice USV Udržitelná spotřeba a výroba (USV) je založena na výrobě a službách, včetně jejich spotřeby, které zajišťují

Více

SETKÁNÍ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ PRAHY

SETKÁNÍ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ PRAHY SETKÁNÍ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ PRAHY STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ A PARTICIPACE VEŘEJNOSTI :: UDRŽITELNÝ ROZVOJ :: MÍSTNÍ AGENDA 21 Praha, 4. června 2015 www.zdravamesta.cz/setkani-mc-2015 Akce je součástí projektu NSZM

Více

Česká politika. Alena Marková

Česká politika. Alena Marková Česká politika Alena Marková Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR schválený vládou v lednu 2010 základní dokument v oblasti udržitelného rozvoje dlouhodobý rámec pro politické rozhodování v kontextu

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA

Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA Identifikační údaje: Kombinované bakalářské studium, 2. ročník, zimní semestr Autor textu sylabu: Doc. Ing. Miloš Zapletal, Dr. e-mail: milos.zapletal@ekotoxa.cz

Více

Vliv malých a středních podniků na životní prostředí

Vliv malých a středních podniků na životní prostředí Vliv malých a středních podniků na životní prostředí Vliv malých a středních podniků na životní prostředí MSP 70% celkového průmyslového znečištění v EU Vlivy na místní životní prostředí i komunity: v

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N

Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N Aktuální informace o stavu životního prostředí Zodpovídá MŽP http://www.mzp.cz/cz/zpravy_o_stavu_zivotniho_

Více

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace.

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí Třanovice, 27. 4. 2015 Úvodní informace Posláním (misí) této strategie je přispět k všestrannému rozvoji Pobeskydí prostřednictvím

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Integrovaný regionální operační program

Integrovaný regionální operační program Integrovaný regionální operační program Přehled specifických cílů IROP dle identifikace územní dimenze X / 1.1 Zvýšení regionální mobility prostřednictvím modernizace a rozvoje sítí regionální silniční

Více

Udržitelná spotřeba potravin: několik pohledů z EU. Ladislav Miko DDG SANCO, European Commission

Udržitelná spotřeba potravin: několik pohledů z EU. Ladislav Miko DDG SANCO, European Commission Udržitelná spotřeba potravin: několik pohledů z EU Ladislav Miko DDG SANCO, European Commission Co je to udržitelná spotřeba? Vychází z konceptu udržitelného rozvoje: Trvale udržitelný rozvoj společnosti

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

Energetické cíle ČR v evropském

Energetické cíle ČR v evropském kontextu kontextu 1 Vrcholové strategické cíle ASEK Energetická bezpečnost Bezpečnost dodávek energie Odolnost proti poruchám Konkurenceschopnost Bezpečnost Konkurenceschopné ceny pro průmysl Sociální

Více

Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012

Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012 Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012 Cílem Akčního plánu Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011 2012 (dále jen Akční

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Mgr. Michal Kalman, Ph.D. 30.4.2015 Cíle programu přispět ke strukturálnímu posunu C R směrem k ekonomice založené: na vzdělané, motivované a kreativní pracovní

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy v oblasti životního prostředí Nedostatečné využití potenciálu obnovitelných zdrojů v kraji pro výrobu energie Zvýšená energetická

Více

Programy podpory pro inovativní

Programy podpory pro inovativní technologie a výrobky OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) Vodovody a kanalizace 2015 Praha 21.5. 2015 1 OP PIK - Cíl programu dosažení konkurenceschopné a udržitelné ekonomiky založené

Více

BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE

BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.2.2015 COM(2015) 80 final ANNEX 1 BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE ke SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR:

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR: Společenská odpovědnost organizací (CSR) je koncept, známý v České republice řadu let. Společensky odpovědné aktivity, angažovanost vůči komunitě, realizace veřejně prospěšných projektů, to vše značí rostoucí

Více

Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování

Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování 24. 2. 2014 Zuzana Drhová Z Dohody o Partnerství (str. 173, leden 2014) 3.1.1 Komunitně vedený místní

Více

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy konkurenceschopnosti Karlovarského kraje Problémy konkurenceschopnosti KVK Investiční priority podle návrhů nařízení ke strukturálním

Více

Prioritní cíle programu LIFE+

Prioritní cíle programu LIFE+ Prioritní cíle programu LIFE+ 1 Prioritní oblasti LIFE+ Příroda a biologická rozmanitost Základní cíl: chránit, zachovat, obnovit, sledovat a zjednodušit fungování přírodních systémů, přírodních stanovišť,

Více

Problematika ochrany zdraví a rizik ze životního prostředí nový dokument

Problematika ochrany zdraví a rizik ze životního prostředí nový dokument Problematika ochrany zdraví a rizik ze životního prostředí nový dokument Výchozí podmínky NEHAP, UV 810/1998, programovým dokumentem v oblasti zdraví a životního prostředí přes 150 úkolů významná role

Více

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER IVIII. Setkání starostů a místostarostů Plzeňského kraje 4. 10. 2012 Plzeň HISTORIE METODY LEADER V ČR 2004 2006 2004 2008 2007 2013 2014 2020 LEADER+

Více

Páteřní infrastruktura

Páteřní infrastruktura Páteřní infrastruktura SENÁT PČR, 23. 1. 2014 petr.moos@rek.cvut.cz mobilita, energetika, ICT, sítě ŽP Východiska, Priority SMK, NPR 2 Východiska Klíčové strategie pro budoucí kohezní politiku: Dopravní

Více

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Národní 3, 117 20 Praha 1 Zpracoval: Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Ing. Marcela Přesličková, tel.221 403 331, e-mail : preslickova@ kav.cas.cz str.1 1. Specifikace

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP Synergie IROP Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského

Více

Evropská politika soudržnosti 2014 2020

Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Návrhy Evropské komise Politika soudržnosti Struktura prezentace 1. Proč Komise navrhuje změny pro roky 2014-2020? 2. Jaké jsou hlavní zmeny? 3. Jaké bude financování

Více

Projekty a podpory SFŽP ČR v oblasti životního prostředí

Projekty a podpory SFŽP ČR v oblasti životního prostředí SFŽP Projekty a podpory SFŽP ČR v oblasti životního prostředí I. Setkání mikroregionů Středočeského kraje 10. 11. 2011 Ing. Radka Bučilová Pověřena řízením SFŽP ČR Projekty a podpory v oblasti ŽP Státní

Více

Podpůrné aktivity účinnějšímu využívání zdrojů v Libereckém kraji 7. února 2014, Praha

Podpůrné aktivity účinnějšímu využívání zdrojů v Libereckém kraji 7. února 2014, Praha Podpůrné aktivity účinnějšímu využívání zdrojů v Libereckém kraji 7. února 2014, Praha Struktura prezentace Kontext Východiska Projekt USV Program rozvoje LK 2014-2020 Dotační schémata k podpoře udržitelného

Více

COVER PPT_Compressed. budoucnosti Evropy. Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise

COVER PPT_Compressed. budoucnosti Evropy. Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise COVER PPT_Compressed Investování do budoucnosti Evropy Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise 1 5. zpráva o hospodářské, sociální a územní

Více

Den malých obcí - Program rozvoje venkova

Den malých obcí - Program rozvoje venkova Den malých obcí - Program rozvoje venkova 1 Obsah: Program rozvoje venkova ČR 2007 2013 Program rozvoje venkova na období 2014 2020 2 Program rozvoje venkova ČR 2007-2013 PRV je podpůrný nástroj k zvýšení

Více

Environmentální management a

Environmentální management a Environmentální management a certifikace EMAS Mgr. Miroslav Krčma Místní í Agenda 21 v obcích, 2. listopadu 2011 Tento dokument byl vytvořen za finanční pomoci Revolvingového fondu Ministerstva životního

Více

Aktualizace KPS, oblast podnikání

Aktualizace KPS, oblast podnikání Připraveno pro: Oblastní hospodářská komora Aktualizace KPS, oblast podnikání Datum: Místo: Předkládá: 2011-11-23 Hotel Vitality Vendryně Ing. Marian Razima, HRAT, s.r.o. Aktualizace KPS, oblast podnikání

Více

Stávající a budoucí podpora venkova. Ministerstvo zemědělství

Stávající a budoucí podpora venkova. Ministerstvo zemědělství Stávající a budoucí podpora venkova Ministerstvo zemědělství 1. 10. 2012 Národní konference Venkov 2012 Program rozvoje venkova a jeho implementace Rozpočet PRV na období 2007-2013: 3,6 mld. EUR celkových

Více

ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM

ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM Žádný člověk není ostrovem, nikdo není sám pro sebe... www.spolecenskaodpovednostfirem.cz IMPLEMENTACE VZDĚLÁVÁNÍ O asociaci

Více

Zeleň symbol moderní obce. Jak pomohou dotace?

Zeleň symbol moderní obce. Jak pomohou dotace? Jak pomohou dotace? Projektový cyklus Projektový záměr Udržitelnost projektu Zpracování projektu Realizace projektu Registrace projektové žádosti Schválení dotace Projektový záměr Záměr - formuluje potřeby,

Více

Prosíme, upozorněte na problém co nejvíce Vašich kolegů, NNO, institucí a profesionálních sdružení.

Prosíme, upozorněte na problém co nejvíce Vašich kolegů, NNO, institucí a profesionálních sdružení. Doporučené odpovědi naleznete níže v tomto dokumentu Je samozřejmě zcela na vás, abyste upravili odpovědi podle vašich zkušeností a názorů, ale uvědomte si prosím, že vaše odpovědi budou interpretovány

Více

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Havířov

Více

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009 Jak financovat ICT projekty z EU fondů Martin Dolný 6.-7.4.2009 Současná situace v čerpání EU fondů Pomalé čerpání Menší zájem, obava z komplikovanosti systému Krize Redefinice dotačních priorit Zneužívání

Více

Čistá mobilita z pohledu MŽP. Mgr. Jaroslav Kepka oddělení politiky a strategií životního prostředí

Čistá mobilita z pohledu MŽP. Mgr. Jaroslav Kepka oddělení politiky a strategií životního prostředí Čistá mobilita z pohledu MŽP Mgr. Jaroslav Kepka oddělení politiky a strategií životního prostředí Čistá mobilita důvody pro její podporu Zlepšení kvality ovzduší a zlepšení kvality života obyvatel (nejen

Více

Jak učit o změně klimatu?

Jak učit o změně klimatu? Jak učit o změně klimatu? Tato prezentace vznikla v rámci vzdělávacího projektu Jak učit o změnách klimatu? Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska

Více

Aktualizace energetické koncepce ČR

Aktualizace energetické koncepce ČR Aktualizace energetické koncepce ČR Ing. Zdeněk Hubáček Úvod Státní energetická politika (SEK) byla zpracována MPO schválena v roce 2004 Aktualizace státní energetické politiky České republiky byla zpracována

Více

OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín 3) Mezinárodní spolupráce v ochraně životního prostředí 2 Ochrana ŽP vyžaduje

Více

Životní prostředí - úvod do problematiky

Životní prostředí - úvod do problematiky Životní prostředí - úvod do problematiky Jan Kopp Katedra geografie ZČU v Plzni Obsah Terminologie Vztah člověka a životního prostředí Hodnocení životního prostředí Integrované pojetí EV Nástroje ochrany

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-27

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-27 EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin 25. 2. 2010 2009/2228(INI) POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-27 (PE439.100v01-00) o mobilizaci informačních a komunikačních

Více

PhDr. Ivo Hlaváč NM a ředitel sekce technické ochrany ŽP

PhDr. Ivo Hlaváč NM a ředitel sekce technické ochrany ŽP Priority MŽP M P pro období 2014+ VODA FÓRUM F 2012 PhDr. Ivo Hlaváč NM a ředitel sekce technické ochrany ŽP Obsah prezentace Evropský a mezinárodní kontext Národní kontext Priority MŽP pro období 2014+

Více

Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016. Pražská deklarace

Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016. Pražská deklarace Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016 Pražská deklarace My, delegace národních vlád členských států regionu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN), dále jen region, jakož

Více

Zkušenosti s realizací ekologických auditů škol a školských zařízení ve městě Vsetín

Zkušenosti s realizací ekologických auditů škol a školských zařízení ve městě Vsetín Zkušenosti s realizací ekologických auditů škol a školských zařízení ve městě Vsetín Kolektiv autorů MěÚ Vsetín: Bc. Věra Goldová Ing. Milan Půček, MBAMBA Ing. JiříTrezner Martin Kučný (SPKP Vsetín o.p.s.)

Více

Evropská dimenze odborného vzdělávání

Evropská dimenze odborného vzdělávání Olomouc 3-4.2.2011 Evropská dimenze odborného vzdělávání Miroslav Procházka miroslav.prochazka@nuov.cz Konference projektu UNIV 2 KRAJE Cíl a struktura prezentace Cíl: informovat o aktuálním stavu představ

Více

Předcházení vzniku odpadů priorita ČR a EU pro odpadové hospodářství

Předcházení vzniku odpadů priorita ČR a EU pro odpadové hospodářství Předcházení vzniku odpadů priorita ČR a EU pro odpadové hospodářství Odbor odpadů, MŽP Jaromír MANHART 1. Národní konference Předcházení vzniku odpadů CEMC/ČZÚ, Praha, 2. 10. 2014 STRATEGIE A PROGRAMY

Více

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Studijní texty Název předmětu: Řízení bezpečnosti Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Obsah Demografický vývoj v České republice Národní akční plán podporující

Více

Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT

Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT Petr Prášek Obsah Úvod Politika MŠMT v oblasti IPR OP VK OP VaVpI Vize pro nové programové období Východiska Strategie hospodářského rozvoje

Více

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument.

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument. Určení prioritních oblastí a identifikace hlavních oblastí podpory s uvedením vazby na Integrované hlavní směry strategie Evropa 2020 a na regionální strategické y Kraj: Plzeňský kraj Prioritní oblast

Více

5.2.4 OSA IV - LEADER

5.2.4 OSA IV - LEADER 5.2.4 OSA IV - LEADER Účelem osy IV Leader je především zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického potenciálu a zhodnocení přírodního a kulturního dědictví venkova, spolu s

Více

Akční plán EVVO Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje

Akční plán EVVO Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje Akční plán EVVO Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje Prioritní oblast 1: Opatření 1.1. Opatření 1.2. Opatření 1.3. Kvalitní vzdělávací a výukové programy Určení

Více

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé)

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Kulturní a živé město se silnými lokálními komunitami, které nabízí podmínky pro demografickou reprodukci, kvalitní vzdělávání založené na inovativním a

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Potenciální ekonomické a

Více

Analýza indikátorů možného rozvoje venkova

Analýza indikátorů možného rozvoje venkova Evropský model země dělství a jeho aplikace v podmínkách českého agrárního venkova Ing. arch. Iveta Merunková merunkova@gmail.com ČZU Praha Analýza indikátorů možného rozvoje venkova Kvalita venkovského

Více

RÁMCOVÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOREJSKOU REPUBLIKOU NA STRANĚ DRUHÉ

RÁMCOVÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOREJSKOU REPUBLIKOU NA STRANĚ DRUHÉ RÁMCOVÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOREJSKOU REPUBLIKOU NA STRANĚ DRUHÉ EVROPSKÁ UNIE, dále jen Unie, a BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ, BULHARSKÁ REPUBLIKA, ČESKÁ REPUBLIKA,

Více

Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR

Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR Seminář Biomasa jako zdroj energie II Rožnov p.r., 29.2.2008 Jaroslav Jakubes, ENVIROS, s.r.o. Obsah prezentace 1.Energetická soběstačnost regionu

Více

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro

Více

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA Bc. Radek Feix OBSAH obecná charakteristika Moldavské republiky problémové faktory brzdící rozvoj státu hlavní rozvojoví partneři

Více

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Podpora rozvoje znalostní ekonomiky... 2 Prioritní osa 2 - Podpora vstupu

Více

PRIORITY EU V OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE CR

PRIORITY EU V OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE CR Vzdělávací program Podnikové řízení v oblasti cestovního ruchu je financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR v rámci projektu Školení a vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu. PRIORITY

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. o akčním plánu EU pro lesnictví {SEK(2006) 748}

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. o akčním plánu EU pro lesnictví {SEK(2006) 748} KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 15.6.2006 KOM(2006) 302 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU o akčním plánu EU pro lesnictví {SEK(2006) 748} CS CS SDĚLENÍ KOMISE RADĚ

Více

Životní prostředí. ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013

Životní prostředí. ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013 Učební osnova předmětu Životní prostředí Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 192 3. ročník: 33 týdnů

Více

Brno, 18. 9. 2012. Příprava budoucího období kohezní politiky EU 2014+

Brno, 18. 9. 2012. Příprava budoucího období kohezní politiky EU 2014+ Brno, 18. 9. 2012 Příprava budoucího období kohezní politiky EU 2014+ Program prezentace 1. Úvod 2. Přehled situace 3. Rámec pro přípravu operačního programu 4. Diskuse Úvod Vize 2020 pro oblast VaV a

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

Strojírenství a konkurenceschopnost ČR. Doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj

Strojírenství a konkurenceschopnost ČR. Doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj Strojírenství a konkurenceschopnost ČR Doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj 1 Propad konkurenceschopnosti ČR Ukazatel umístění ČR ve světě 2013 2010 Kvalita

Více

ŘÁD Služby veřejného zájmu. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci)

ŘÁD Služby veřejného zájmu. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci) ŘÁD Služby veřejného zájmu Pro služby poskytované společností ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci) ODDÍL I. OBECNÉ PODMÍNKY Článek 1 Předmět úpravy 1. Účelem řádu Služby

Více

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova na období 2014-2020 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Strategický rámec pro období 2014-2020 Strategie Evropa 2020 (EU 2020) Společná

Více

Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI

Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI Reg. č. CZ.1.04/4.1.00/D4.00003 Projekt Zefektivnění činnosti

Více

Životní prostředí. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření:

Životní prostředí. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření: Učební osnova předmětu Životní prostředí Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 225 3. ročník: 33 týdnů

Více

Finanční podpory. Pavel Růžička, MŽP 14.12.2007, Brno

Finanční podpory. Pavel Růžička, MŽP 14.12.2007, Brno Finanční podpory Pavel Růžička, MŽP 14.12.2007, Brno Přehled finančních podpor Operační programy OPŽP Operační program Životní prostředí OPPI Operační program Podnikání a inovace Podpora malého a středního

Více

Evropské fondy na MPSV ČR

Evropské fondy na MPSV ČR Evropské fondy na MPSV ČR Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Olomouc 25.7.2012 MPSV a evropské fondy 2007-2013 MPSV je v období 2007 2013:

Více

Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020: od schválení k prosazování

Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020: od schválení k prosazování Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020: od schválení k prosazování Praha, Centrum současného umění DOX, 21. 4. 2015 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.:

Více

ENVIRONMENTALISTIKA GYM

ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,

Více

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc.

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc. Systém posuzování a řízení kvality ovzduší Koncepční úroveň

Více

SEA DOHODY O PARTNERSTVÍ PRO PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2014-2020

SEA DOHODY O PARTNERSTVÍ PRO PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2014-2020 SEA DOHODY O PARTNERSTVÍ PRO PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2014-2020 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR NÁRODNÍ ORGÁN PRO KOORDINACI Ing. Kateřina Ambrožová Integra Consulting s.r.o. CÍL DNEŠNÍHO ODBORNÉHO SEMINÁŘE

Více

SSOS_ZE_3.17 Trvale udržitelný rozvoj

SSOS_ZE_3.17 Trvale udržitelný rozvoj Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_3.17

Více

Agenda 21. a hledá řešení ve spolupráci se všemi

Agenda 21. a hledá řešení ve spolupráci se všemi Místní Agenda 21 Agenda 21 Agenda 21 Globální strategický a akční plán světového společenství, který stanovuje konkrétní kroky směrem k udržitelnému rozvoji. Místní Agenda 21 Zohledňuje konkrétní problémy

Více

Česká republika v programovém období 2014 2020, integrované nástroje. Mgr. František Kubeš Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Česká republika v programovém období 2014 2020, integrované nástroje. Mgr. František Kubeš Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Česká republika v programovém období 2014 2020, integrované nástroje Mgr. František Kubeš Ministerstvo pro místní rozvoj ČR PŘÍKLADY PROJEKTŮ ALOKACE NA PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2014-2020 - 18,9% 26,69 mld. 21,64

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA Finální verze prosinec 2008 OBSAH: 1. ÚVOD... 4 2. STRATEGICKÁ VIZE MĚSTA... 5 3. STRATEGICKÉ CÍLE... 6 3 1. ÚVOD Nezbytnou součástí Strategického

Více

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Krizové řízení v České republice. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D.

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Krizové řízení v České republice. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Studijní texty Název předmětu: Krizové řízení Téma: Krizové řízení v České republice Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace

Více

nedostatku vody v kontextu ení Ing. Václav Dvořák, PhD. odbor ochrany vod

nedostatku vody v kontextu ení Ing. Václav Dvořák, PhD. odbor ochrany vod Možnosti zvládání sucha a nedostatku vody v kontextu adaptačních opatřen ení Ing. Václav Dvořák, PhD. odbor ochrany vod Sucho & Nedostatek vody Sucho -dočasné snížení dostupného množství je způsobené například

Více