2 POVODNĚ 2013 krizová situace /vznik/

Transkript

1 1 Povodně 2013

2 2 POVODNĚ 2013 krizová situace /vznik/ Podle typologického rozdělení povodní patří povodně na přelomu května a června roku 2013 mezi letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti, které se vyskytují obvykle na všech vodních tocích v zasaženém území s výraznými důsledky na středních a větších vodních tocích a významným vlivem návětrného efektu zesílení srážek. Tyto povodně byly místně zesíleny dalším typem letních povodní a sice povodněmi způsobenými krátkodobými srážkami velké intenzity, zasahujícími poměrně malá území, jež se vyskytly na malých vodních tocích s katastrofální důsledky zejména na sklonitých povodích vějířovitého tvaru.

3 3 Obrázek 1 Úhrn srážek na územíčr za období až zdroj ČHMÚ Povodňová epizoda na konci května a na začátku června byla způsobena vydatnými srážkami. V období od do napršelo v Čechách v plošném průměru přes 100 mm, v některých oblastech až 180 mm. Zasaženo bylo nejprve povodí Berounky a pak postupně horní Vltava a vodní toky ve středních Čechách: dolní Sázava, Blanice, Kocába a další menší vodní toky (včetně Botiče a Rokytky). Povodeň byla výjimečná tím, že ke zhoršení situace významnou měrou přispěly právě menší přítoky Vltavy a neměřitelné mezipovodí (stráně svažující se přímo do vodních toků i do vzdutí vodních děl), které při povodních na tomto velkém vodním toku ve většině případů hrají okrajovou roli.

4 4 Obrázek 2 Ukazatel nasycení území k zdroj ČHMÚ

5 5 POVODNĚ 2013 krizová situace /vznik/ V období od cca od do 2. poloviny června 2013 postihly velkou část území Středočeského kraje, jakož i dalších okolních krajů (zejména Plzeňského, Jihočeského a Královéhradeckého) v nebývalé délce, koncentraci a v masivním rozsahu vydatné dešťové srážky. V jejich důsledku došlo k povodňovým stavům a v krátké době rozšíření povodňových situací v okolí jak největších toků procházejících krajem, tak i v povodí menších jejich přítoků. Povodňové orgány kraje a obcí Středočeského kraje plnily stanovené úkoly v souladu s vlastními povodňovými plány od chvíle, kdy byly vydány výstrahy ČHMÚ o povodňových jevech (první výstrahy ČHMÚ byly postoupeny orgánům ochrany před povodněmi již ). Vzhledem k dramatickému zhoršování povodňové situace byl vyhlášen vládou ČR od nouzový stav do odvolání, později stanoveno jeho ukončení pro Středočeský kraj dnem Krizový štáb kraje pravidelně projednával a přijímal potřebná opatření křešení povodňové situace na území Středočeského kraje na svých jednáních konaných od do

6 6 Obrázek Náhled v GIS aplikaci KÚ (přehled o škodách v kraji /jižníčást/)

7 7 Obrázek Náhled v GIS aplikaci KÚ (přehled o škodách v kraji /severníčást/)

8 8 Obrázek Celkový náhled v GIS aplikaci KÚ (přehled o škodách v kraji)

9 9 POVODNĚ 2013 krizová situace V důsledku povodní, které postihly rozsáhlé území kraje, byly narušeny státní, krajské, obecní i privátní majetky, kterými jsou zajišťovány základní funkce v území zejména: bydlení, pozemní komunikace, mosty, inženýrské sítě, ČOV, technická infrastruktura, zdravotnická a sociální zařízení, vodní hospodářství, přirozená funkce vodních toků, zemědělská produkce a lesní hospodářství, životní prostředí, hospodářské, výrobní a obcní zařízení včetně zařízení k zajištění udržitelného rozvoje.

10 10 POVODNĚ 2013 krizová situace na území kraje úplně či částečně bylo zaplaveno území cca 480 obcí a městských čtvrtí; v rámci záchranných prací bylo zachráněno více než 130 obyvatel; evakuováno bylo na obyvatel; ve Středočeském kraji bylo při povodních zaznamenáno bohužel i 7 lidských obětí; na území kraje zasahovalo celkem: 1761 jednotek HZS ČR; 2805 jednotek SDH; 9270 dobrovolných hasičů 210 vojáků AČR; mnoho dobrovolníků z řad studentů nezaměstnaných a dalších občanů organizovaných občanskými iniciativami.

11 11 Počty evakuovaných osob období od 3.6. do Počty evakuovaných osob (celkem od 3. 6.): Kraj 3. 6 k 8, k 11, k 6, k 11, k 6, k 6, k 6, k 6, k 6, k 6, k 6, k 6, k 6, k 6, k 10, k 10,00 Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Ústecký Královéhradecký Liberecký Celkem

12 12 POVODNĚ 2013 škody V důsledku zatopení a podmáčení bylo poškozeno, částečněči úplně zničeno na cca bytů v cca 300 bytových domech a cca rodinných domů; Poškozeno, částečně či úplně na čas vyřazeno z provozu bylo přes 70 čistíren odpadních vod; K největšímu poškození došlo u ČOV Kralupy nad Vltavou, Mělník a Neratovice ČOV Spolana a. s., přičemž standardní provoz ČOV Spolana se podařilo obnovit až koncem měsíce srpna. Rozsah poškození vodohospodářské infrastruktury tj. vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu představuje v součtu odhadovanou částku na obnovu těchto systémů přesahující 140 mil. Kč.

13 13 POVODNĚ 2013 škody odhad předběžných nákladů na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území se jedná za Středočeský kraj v souhrnu o částku ve výši přesahující mil. Kč (zpracování přehledu dle zákona č.12/2002 Sb., a vyhlášky MF č. 186/2002 Sb.,); na krajském majetku činí odhad nákladů na obnovu majetku ve výši cca mil. Kč; u obcí činí odhad na obnovu majetku plnícího základní funkce v území ve výši cca mil. Kč

14 14 POVODNĚ 2013 škody /dopravní infrastruktura/ Povodňové škody v kraji vznikly v hospodářském sektoru, v oblasti přepravy osob a zboží, ve službách a terciálním sektoru. Na území kraje došlo ke škodám na výrobních provozech a zařízeních v zemědělství; Náklady na obnovu majetku v oblasti dopravy - tj. na komunikacích představují v rámci předběžných odhadů významné položky: na silnicích II. a III. třídy, tj. v majetku kraje, je odhadován náklad na obnovu komunikací ve výši více než 1,4 mld. Kč; bylo poškozeno na 170 mostů a mostků; 32 mostů k demolici z hlášených obecních škod je významnou položkou obnova místních komunikací, která je odhadována (vč. obnovy mostů) na částku cca 690 mil. Kč.

15 15 POVODNĚ 2013 škody /dopravní infrastruktura/ v době povodně byl Středočeským krajem uplatněn požadavek na výstavbu provizorních mostů (celkem žádáno o 5 mostů) ze zásob státních hmotných rezerv (dle Metodiky MD s využitím IS KRIZKOM); most - Nový Knín /MS 24/; most Červený Hrádek /MS 24/; most Nalžovice /TMS Z1p2s 15/; most VelkéČíčovice /MS 15/; most Zadní Třebáň MS 15/;

16 16 POVODNĚ 2013 prvotní náklady /dostupné zdroje obcí a kraje/ Zastupitelstvo kraje za účelem zajistit rychlou pomoc při odstraňování následků povodně rozlo o rozdělení finančních prostředků formou daru ze Středočeského Fondu hejtmana a zmírnění následků živelních katastrof mezi 213 obcí Středočeského kraje zasažených povodněmi v roce 2013 ve výši ,- Kč, tzn ,- Kč pro každou obec; Dále bylo roznuto o přidělení finančního daru jednotkám HZS a SDHO Středočeského kraje na poškozená požární čerpadla ve výši ,- Kč a na poškozené požární hadice ve výši ,- Kč; Vláda a Ministerstvo financí ČR uvolnila finanční prostředky z vládní rozpočtové rezervy (220 mil.kč) na pokrytí prvotních nákladů na základě žádosti kraje (nejdříve uvolněno 50 miliónů a následně 70 a 100 miliónů korun); Kraj celkem z vládní rozpočtové rezervy do svého rozpočtu obdržel částku 220 milionů korun na pokrytí prvotních nákladů. Roznutím Zastupitelstva kraje dosud kraj z celkové přidělené výše vyplatil korun a v září Zastupitelstvo kraje na základě upřesněných požadavků 271 obcí a příspěvkových organizací, které požádaly o úhradu pokrytí prvotních nákladů a nezbytná opatření při řešení krizové situace po povodních rozdělilo další částku ve výši korun; Z vládní rozpočtové rezervy 220 milionů korun kraj dosud vyplatil na pokrytí prvotních nákladů celkem ,- Kč.;

17 17 POVODNĚ 2013 škody /vodovody/ na území Středočeského kraje je celkem 602 veřejných vodovodů, které zásobují tisíc obyvatel. V době záplav bylo zasaženo celkem 42 veřejných vodovodů, kde byla vyhlášena voda nepitná a bylo provozovatelem zajištěno náhradní zásobování pitnou vodou (cisterny, balená voda). Pouze ojediněle bylo možné přepnout vodovod na jiný zdroj, který není běžně využíván.

18 18 Opatření učiněná v období krizové situace a obsažená v krizových plánech, z nichž je třeba vycházet při obnově území Při obnově území je třeba vycházet ze zkušeností vzniklých v době povodně, ze kterých vyplynulo, že je nezbytné zvýšit odbornou úroveň technicko-bezpečnostního dohledu a to především na vodních dílech IV. kategorie; Zvýšit dozorovou činnost zaměřenou na zjišťování technického stavu a bezpečnosti zejména malých vodních nádrží; Navrhnout nová protipovodňová opatření, která by měla být realizována v nejbližších letech a to za spolupráce obcí, krajů a správců povodí; Návrhy protipovodňových opatření musí vycházet ze strategických plánovacích dokumentů tj. Plánů povodí a Plánů pro zvládání povodňových rizik; Z věcného hlediska považujeme za správné veřejné prostředky na protipovodňovou ochranu administrovat z centrální úrovně.

19 Závěry Kraj přijal opatření - zřízení pracovní Komise pro prevenci a zmírňování následků povodní, členství přijali zástupci profesních, odborných, vědeckých orgánů a společností v dané oblasti. Cílem je projednat a stanovit potřeby kraje v návaznosti na celostátní aspekty protipovodňové agendy a poskytnout podkladové materiály a stanoviska pro rozování v příslušných organech kraje. Z pohledu kraje zůstává aktuální (Výzva hejtmanů moravských krajů k řešení situace po povodních 2010): Vytvoření jednoduchého efektivního systému dotační pomoci státu krajům a obcím při odstraňování následků povodní, obnově území a při přípravě protipovodňových opatření s jedním administrátorem.

20 20 POVODNĚ 2013 řešit právní úpravu úhrad prvotních nákladů ve veřejné správě, Ministerstvem financí ČR zajišťovat metodickou přípravu v dané oblasti, iniciovat úpravu současného znění zákona č. 12/2002 Sb., o obnově území a s ním související vyhlášku Ministerstva financí ČR č. 186/2002 Sb., které nereagují na změnu zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, kde stěžejní úlohu mají orgány krizového řízení vedle kraje současně i obce s rozšířenou působností a obce, na což stávající znění zákona č. 12/2002 Sb., o obnově území.. a uvedená vyhláška Ministerstva financí ČR nereflektuje, zajistit efektivní podporu sběru a administrace dat o škodách a prvotních nákladech ve veřejné správě na řešení krizových opatření např. formou využití celostátního informačního systému v dané oblasti, provádět pravidelné metodické vedení a kontroly v oblasti ochrany před povodněmi ze strany odborně příslušného ministerstva (MŽP), které je ústředním povodňovým orgánem, aktualizovat povodňové plány po povodních s následnou kontrolou, provádět povodňovými orgány ve spolupráci s orgány krizového řízení pravidelná školení a vzdělávání v oblasti řízení ochrany před povodněmi ve vazbě na krizové řízení na všech úrovních, při řešení povodní vyžadovat a dodržovat stávající systém řízení ochrany před povodněmi a systém krizového řízení v souladu s příslušnými zákony (č.254/2001 Sb., a č. 240/2000 Sb.) nevkládat nestandardní způsoby řešení.