UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Pedagogická fakulta DIPLOMOVÁ PRÁCE
|
|
- Romana Marková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Katedra hudební výchovy DIPLOMOVÁ PRÁCE Hudebně-pedagogické texty na stránkách Dalibora Bc. Ondřej Petřík Vedoucí práce: Mgr. Gabriela Coufalová, Ph.D. OLOMOUC
2 Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma Hudebně-pedagogické texty na stránkách Dalibora vypracoval sám. Všechny prameny a zdroje, které jsem pouţil k sepsání této práce, byly důsledně citovány a jsou uvedeny v seznamu pouţitých pramenů a literatury. V Olomouci 7. prosince Ondřej Petřík 2
3 Velmi rád bych poděkoval paní Mgr. Gabriele Coufalové, Ph.D., za velmi vstřícný a obětavý přístup, za její ochotnou spolupráci při vedení této diplomové práce a za mnoho výborných odborných rad. 3
4 Obsah Úvod Stručný přehled dějin českých zemí (s přihlédnutím ke kulturnímu vývoji) Časopisy Hudební časopisy Obecné informace Dějiny hudebních časopisů Časopis Dalibor O časopisu Redaktoři časopisu Dalibor Hudebně-pedagogické texty v časopisu Dalibor Rozdělení hudebně-pedagogických zpráv do skupin a jejich analýza Hudebně-didaktické zprávy Hodnocení učebnic Koncerty hudebně-pedagogických institucí...48 Závěr...63 Seznam pouţitých pramenů a literatury...66 Přílohy
5 Úvod Tématem mé diplomové práce jsou Hudebně-pedagogické texty na stránkách časopisu Dalibor. Jejím hlavním cílem je analýza těchto textů, jejich komparace, zhodnocení z hlediska tematického a obsahového, vyhodnocení počtu zpráv všech zvolených kategorií (tj. hudebnědidaktické texty, recenze učebnic a koncerty hudebně-pedagogických institucí). Dále se hodlám zabývat dobou vzniku hodnocených textů, důvody jejich vzniku, posléze přistoupím ke srovnání se současnou hudební pedagogikou. Dalším aspektem, který bude vyhodnocen, bude zastoupení jednotlivých autorů textů. Zvolenými metodami práce bude v první fázi studium kompletních ročníků časopisu Dalibor, vytipování hudebně-pedagogických textů, rozčlenění těchto textů do kategorií hudebně-didaktické zprávy, učebnice a koncerty hudebně-pedagogických institucí. Dále bude zpracováno hodnocení těchto textů, bude vypracován seznam redaktorů, zpracovány jejich medailony a vyhodnoceno jejich působení a vliv na úroveň časopisu. Přestoţe časopis Dalibor patří ke stěţejním hudebním periodikům minulosti, jeho obsah z hlediska hudebně-pedagogického nebyl dosud systematicky prozkoumán a zhodnocen. K podobnému tématu v současné době pravděpodobně směřuje jedna kvalifikační práce o časopisu Dalibor vedená prof. Ottlovou. Práci jsem nalezl v informačním systému Univerzity Karlovy v Praze, jedná se ovšem o práci doposud nedokončenou. Účelem výběru tématu této mé práce bylo zpracovat rozbor hudebně-pedagogických textů publikovaných v minulosti v renomovaném hudebním periodiku a porovnat je se současnými hudebně-pedagogickými názory. V práci nejdříve stručně zpracovávám historii českých zemí s přihlédnutím ke kulturnímu vývoji, následně historii vydávání časopisů všeobecně a vydávání odborných hudebních časopisů v českých zemích do 20. století. Poté se jiţ zaměřuji na časopis Dalibor. Tento časopis, který uváděl ve svém podtitulu zaměření časopis pro všechny obory umění hudebního vycházel v období let Pro účely této práce byly zpracovány pouze ročníky časopisu, který vycházel ve zmiňovaném období. Je však třeba podotknout, ţe pokus o vydávání časopisu stejného jména byl opakovaně učiněn jiţ dříve, a to jednak v letech a 1869 a dále pak v letech Tehdejším redaktorům se však nepodařilo vydávání časopisu dlouhodobě garantovat. Teprve redakční rada, jeţ časopis obnovila v roce 1879 a k níţ se velmi brzy přidruţil nakladatel František Augustin Urbánek, byla v tomto 5
6 snaţení úspěšná. V časopisu publikovali významní hudební odborníci své doby, ale také dobrovolní dopisovatelé ze všech regionů země. Tematický záběr byl velmi široký, časopis obsahoval články historické, uměnovědné, teoretické, hudebně-pedagogické, přinášel zprávy z hudebních scén (zpočátku především z Národního divadla), zprávy o koncertech, zprávy o hudebním ţivotě v regionech. Informoval o hudební literatuře, o výsledcích bádání českých hudebních teoretiků atd. V další části práce jsem excerpoval hudebně-pedagogické texty zabývající se učebnicemi, didaktikou hudební výchovy a koncerty hudebně-pedagogických institucí, které byly zveřejněny v časopise Dalibor, a analyzuji je. Časopisy Dalibor jsou dostupné v odborných knihovnách. Přístup k většině ročníků jsem získal v Ústřední knihovně Univerzity Palackého v Olomouci, pro některé však bylo nutné navštívit Moravskou zemskou knihovnu v Brně, kde jsou uchovávány kompletní ročníky. Další oporou při práci na této diplomové práci byl Slovník české hudební kultury, Československý hudební slovník osob a institucí, Hudební periodika v Čechách a na Moravě , Hudební věstník, Hudební věda, Česká společnost , Dějiny českých zemí, Dějiny českých zemí, díl druhý, od poloviny 18. století do vzniku České republiky a Československá vlastivěda, díl 9 Umění, svazek 3 Hudba. S opatřováním literatury potřebné ke zpracování kvalifikační práce nebyly výrazné problémy. Nepodařilo se mi dopátrat Slezský sborník a Katalog periodických novin, tím ale diplomová práce není nijak ovlivněná. Téměř všechno je k dispozici v Knihovně Univerzity Palackého, pouze Československý hudební slovník osob a institucí bylo nutno získat ve Vědecké knihovně Olomouc, neboť exemplář v informačním centru Univerzity Palackého nebyl kompletní. Údaje obsaţené v chybějícím textu byly pouţity například pro vypracování medailonu jednoho z redaktorů. Samotné časopisy byly z větší části k dispozici v knihovně informačního centra Univerzity Palackého v Olomouci, některé ročníky pak bylo potřeba excerpovat na pracovišti Moravské Zemské knihovny v Brně. Ţádný jiný problém jsem při vypracovávání diplomové práce nezaznamenal. 6
7 1. Stručný přehled dějin českých zemí (s přihlédnutím ke kulturnímu vývoji) V této pasáţi uvádím stručné dějiny pro dokreslení společenských a politických poměrů v našich zemích v době vydávání časopisu Dalibor a nějakou dobu po ukončení jeho vydávání. Do divadelních, tělovýchovných, muzejních a ostatních spolků včetně kulturních přibývalo mnoho nových lidí. Nově vznikly některé politické strany. Česká sociální demokracie, která vznikla v roce 1896 na základě moţnosti volební účasti pro velkou část obyvatelstva, začala nabývat politického vlivu a byla posilou pro profesní odborové organizace. Počátkem nového století probíhaly usilovné boje za všeobecné volební právo, jehoţ bylo pro muţe dosaţeno v roce Nic nenasvědčovalo tomu, ţe se blíţí světový válečný konflikt, který tragicky poznamená ţivoty všech lidí v Evropě, Americe i Asii. V období první světové války bojovalo Rakousko-Uhersko postupně s deseti státy. 1 Následky první světové války se negativně projevily v politickém, hospodářském, kulturním, a tedy i hudebním ţivota. Česká hudba v době války neměla moţnost pokračovat v bohatých a dávno navázaných kontaktech se zahraničím a ţivot (nejen hudební) se musel měnit vlivem tlaku Němců. Například hudební instituce jako Národní divadlo, Česká filharmonie, Česká akademie věd a umění, praţská konzervatoř a Umělecká beseda byly nuceny se vzdát svých buditelských činností. V letech se vyskytlo naštěstí několik výjimek: například se podařilo O. Ostrčilovi nastudovat Prodanou nevěstu a Fidlovačku ve Vinohradském divadle, Zdeněk Nejedlý uspořádal národem vítanou a oslavovanou smetanovskou výstavu. 2 Poválečné období zpočátku přineslo značné problémy v konstituování nových zákonů. Mezi zastánci různých názorových proudů docházelo ke střetnutím a mnohdy osobní polemiky bránily rychlému racionálnímu zvládnutí poválečných problémů. Projevovalo se to ve všech oblastech politického i společenského ţivota, výjimkou tedy nemohlo být ani prostředí hudební. Z některých hudebních institucí byli odvoláni jejich předváleční šéfové, někteří tvůrci byli obviňováni z kolaborace, jejich další působení v hudebním ţivotě tím bylo někdy krátkodobě, někdy však dlouhodobě ovlivněno. Nové ministerstvo školství a národní 1 Urban, O.: Česká společnost Praha: Svoboda, 1982, str Bek, J. a kol: Československá vlastivěda, díl 9 Umění, svazek 3 hudba. Praha: Horizont, 1971, str
8 osvěty a jeho nově konstituované orgány mnohdy vyvíjely kontraproduktivní aktivitu a trvalo delší dobu, neţ se situace v kultuře stabilizovala. 3 Mladá Československá republika uvedla v ţivot řadu důleţitých změn v kulturním ţivotě. Došlo k zestátnění řady velkých kulturních institucí, například Národní divadlo a praţská konzervatoř, dále byla významně omezena moţnost soukromého podnikání v rámci České filharmonie a operních divadel ve většině měst republiky. Ministerstvo školství a národní osvěty řídilo kulturu centrálně a vyuţívalo sluţeb poradních orgánů v případě, ţe hodlalo učinit závaţné rozhodnutí či zpracovat zásadní plány. Také v sociální oblasti se pro umělce hodně změnilo k lepšímu. Pro hudební organizace charakteru druţstev či společností nastala moţnost získat zemské, státní a městské dotace, umělci v zaměstnaneckém poměru získali hlubší sociální jistoty, rozšířily se moţnosti stipendií, podpor, odměn a dotací. 4 Vzniklo Ochranné sdruţení autorské. 5 Pokud jde o hudební spolky a organizace, začaly se zakládat jednak tradiční hudební instituce. Novým jevem bylo zaloţení spolků soustředících se na soudobou hudbu. Spolek pro moderní hudbu začal fungovat v roce 1920, o dva roky později potom Klub moravských skladatelů v Brně a o další dva roky později Přítomnost, sdruţení pro soudobou hudbu. Hned poté, co skončila první světová válka, byla v Praze zaloţena pobočka vídeňského Verein für Privat-Aufführungen. Tento spolek byl svou podstatou nadnárodní. Tyto všechny hudební společnosti měly podíl na vzniku českého odboru Mezinárodní společnosti pro soudobou hudbu, jejíţ zaloţení se datuje k roku Poslední organizace určená soudobé hudbě zaloţená ve třicátých letech byl Mánes, náleţící k praţskému Spolku výtvarných umělců. Mezi další orgány, které vznikly po skončení války a byly na poli soudobé hudby významné, patřil Hudební archív Zemského muzea moravského v Brně, Muzeum Bedřicha Smetany, Mozartova obec v ČSR, Státní ústav pro lidovou píseň v ČSR a Česká hudební společnost. 6 Velmi specifický přínos pro kulturní ţivot mělo zaloţení československého rozhlasu, jehoţ redakce postupně vznikaly ve větších českých a slovenských městech. 7 Po první světové válce se ve svobodném Československu velmi rozvinula nakladatelská a vydavatelská činnost. Významnými vydavatelstvími byly zejména Hudební 3 Bek, J. a kol: Československá vlastivěda, díl 9 Umění, svazek 3 hudba. Praha: Horizont, 1971, str Bek, J. a kol: Československá vlastivěda, díl 9 Umění, svazek 3 hudba. Praha: Horizont, 1971, str Bek, J. a kol: Československá vlastivěda, díl 9 Umění, svazek 3 hudba. Praha: Horizont, 1971, str Bek, J. a kol: Československá vlastivěda, díl 9 Umění, svazek 3 hudba. Praha: Horizont, 1971, str Bek, J. a kol: Československá vlastivěda, díl 9 Umění, svazek 3 hudba. Praha: Horizont, 1971, str
9 matice Umělecké besedy, praţské Urbánkovo nakladatelství a nakladatelství Oldřicha Pazdírka v Brně. Hudební matice se stala velkým podnikem, který cíleně rozšiřoval českou moderní hudbu. 8 Obecně lze konstatovat, ţe v meziválečném období se v Československé republice kultura rozvíjela v závislosti na politických a společenských poměrech. Zpočátku byl její rozvoj ovlivněn rozjitřenou poválečnou situací, poté se poměry stabilizovaly. Dalším ovlivňujícím faktorem se ovšem bohuţel stala velká ekonomická krize počátku třicátých let. A samozřejmě na konci třicátých let byl ţivot v republice, a tedy i kultura jako celek ovlivněn politickou situací v Evropě a ve světě. Výsledkem Mnichovské dohody bylo, ţe se Československo v září 1938 vzdalo sudetského území, v březnu 1939 pak došlo k odtrţení Slovenska a k okupaci českých zemí německými vojsky a vzniku Protektorátu Čechy a Morava. V podmínkách protektorátního ţivota došlo k výrazným a podstatným změnám v kulturním ţivotě. Okupační úřady se zpočátku snaţily vyvolat dojem, ţe na okupovaném území jsou nadále zachovány veškeré původní kulturní a společenské vymoţenosti, tj. i hudební produkce a hudební kultura. Přesto však jiţ od počátku války docházelo k častým zásahům cenzury. Umělci se tedy zaměřili na tvorbu a produkci, kterou více či méně jinotajně přispívali k posilování národního uvědomění. Vzrostl především zájem o českou klasickou hudbu a o českou lidovou píseň. Tento trend byl okupačními úřady po jistou dobu podporován významně se zvýšila například vydavatelská produkce těchto ţánrů. Řada českých umělců musela řešit existenční otázky, neboť byli nuceni přesídlit z oblasti Sudet a z odtrţeného Slovenska. Důleţitější však bylo, ţe jistý počet umělců se nějakou formou zapojil do odboje, čímţ riskovali nejen svobodu, ale často také holý ţivot. Jiní byli pronásledováni z rasových důvodů, další pak proto, ţe svou tvorbou otevřeně dali najevo svůj protinacistický postoj. K největším represáliím docházelo od druhé poloviny válečných let, v době heydrichiády a v době, kdy nacistická vojska zakusila první poráţky. Tragickým důsledkem válečných let byla smrt mnoha představitelů české kultury a přerušení kontinuity kulturního vývoje. 9 Poté, co v roce 1945 skončila druhá světová válka, došlo k opětovnému obnovení československého státu. Uţ k němu ale nenáleţela Podkarpatská Rus, poněvadţ se přidruţila k Sovětské Ukrajině. Nová vláda, ustanovená 4. dubna v Košicích, se později přemístila do 8 Bek, J. a kol: Československá vlastivěda, díl 9 Umění, svazek 3 hudba. Praha: Horizont, 1971, str Bek, J. a kol: Československá vlastivěda, díl 9 Umění, svazek 3 hudba. Praha: Horizont, 1971, str
10 Prahy. Druhá světová válka ovšem způsobila oslabení samostatnosti republiky. Ta začala být závislá na Sovětském svazu. Zmenšil se rozsah působnosti jiných politických stran, neţ byla Komunistická strana Československa. Události postupně vyvrcholily v roce 1948, kdy se vlády v zemi chopila právě tato strana a postupně realizovala řadu reforem, jejichţ účelem bylo zavést státní monopol ve všech oblastech průmyslu, zemědělství, školství, vědy a samozřejmě i kultury. Další významnou změnou bylo téměř stoprocentní odstranění soukromého vlastnictví v oblasti výroby. V plné míře začali komunisté ovlivňovat stát v roce 1950 a Československo se připojilo k zemím socialistického bloku. Ministerstvo vnitra vydalo v roce 1950 zprávu, ve které zveřejnilo, kolik se u nás vyskytovalo po válce náboţenských hnutí. Bylo to 12 církví, přibliţně 30 náboţenských společností a více neţ 1400 náboţenských spolků. Po roce 1945 působila na českém a slovenském území jednak církev římskokatolická, která i nadále byla nejvlivnější. V roce 1950 bylo zjištěno přibliţně obyvatel hlásících se k této církvi. Dále bylo protestantských křesťanů a členů československé církve. I po 2. světové válce byla římskokatolická církev po sociální a kulturní stránce významná. Po roce 1945 bylo vyhlášeno vládou, ţe kaţdý občan má právo na svobodu náboţenského vyznání. Ovšem lidovědemokratický systém začal provádět reformy, které zasahovaly jednak do církevních struktur, dále pak do majetku, systému církevních škol atd. 10 Československo bylo členským státem Varšavské smlouvy, čímţ byla jednoznačně určena jeho vojenská a politická závislost na socialistickém bloku. Bylo také členem Rady pro vzájemnou hospodářskou pomoc a to se samozřejmě projevilo v ekonomické a hospodářské oblasti. Občané, a tedy i umělci měli v podstatě tři moţnosti, jak na vzniklou situaci reagovat. Značný počet obyvatel v podstatě nastolené změny poţadoval a vítal. Nové společenské podmínky jim daly moţnost uplatnění. Pro účely uplatnění sovětského vlivu na politiku komunistického reţimu, který začal fungovat v Československu, vznikaly různé instituce. V roce 1949 byla zaloţená Rada vzájemné hospodářské pomoci. Ta řídila činnost československého hospodářství včetně jeho vývoje, a to na základě potřeb velmocenské politiky Sovětského svazu. Svůj vliv dále uplatňoval sovětský velvyslanec, generální štáb sovětské armády, sovětští poradci, důleţité také byly přímé politické kontakty mezi KSČ a vedením sovětské komunistické strany. 11 Vznikly nové umělecké vysoké školy, byly zestátněny kulturní instituce, umělci se zapojili do budování nového státu a tvořili v intencích 10 Pánek, J., Tůma, O. a kol.: Dějiny českých zemí. Praha, Karolinum, 2008, str Harna, J., Fišer, R.: Dějiny českých zemí, díl druhý, od poloviny 18. století do vzniku České republiky. Praha: Fortuna, 1998, str
11 státní kulturní politiky, jeţ podporovala soudobou tvorbu. Nadále byla velmi akcentována česká klasika a česká lidová píseň. Kulturní politika byla silně ovlivňována a navazovala na kulturní politiku Sovětského svazu. 12 Řada československých občanů ovšem v této situaci emigrovala do zahraničí, neboť tito lidé chtěli ţít a pracovat ve svobodných podmínkách. Jiní své nesouhlasné postoje dali nejrůznějšími formami najevo, čímţ si přivodili různé represe. Mnoho těchto lidí bylo v této době, zejména v prvních deseti letech po válce internováno, zavíráno do vězení a dokonce i odvlečeno do pracovních táborů. Tímto způsobem přišla česká a slovenská kultura o řadu významných osobností. 12 Bek, J. a kol: Československá vlastivěda, díl 9 Umění, svazek 3 hudba. Praha: Horizont, 1971, str
12 2. Časopisy Pojem časopis je pouţíván pro všeobecné označení speciálního periodického tisku. Kdyţ bychom se pokusili definovat slovo časopis v uţším slova smyslu, šlo by o tiskovinu nějakého konkretizovaného (byť i různě širokého) obsahového zaměření, která je vydávána v pravidelných lhůtách, tj. periodicky, nejméně však dvakrát do roka. 13 Periodické tiskoviny, které vycházejí v kratších časových intervalech a zabývají se aktuálním zpravodajstvím, jsou označovány jako noviny, nikoliv jako časopisy. Noviny existují nejčastěji jako deníky či týdeníky. Časopisy pak vycházejí v různém časovém rozmezí, tedy např. jedenkrát týdně či za 14 dní nebo pouze jednou za měsíc. Právě časopisy a noviny se řadí do kategorie periodického tisku, a proto je pro ně téţ moţno pouţívat název periodika. Pro takovou tiskovinu je tedy typické její zaměření dle obsahu a funkce, časové rozmezí vydávání, vazba na jistého vydavatele a redaktora, trvalý název a jiné náleţitosti. Úředně sluţební věstníky se za časopisy nepokládají, přestoţe také mohou vycházet periodicky. To ale neznamená, ţe některý časopis nemůţe mít název věstník. Dále k novinám a časopisům nepatří periodické tiskoviny vysloveně reklamního určení a jiná podobně účelová tisková média. 14 Odborné sborníky, ročenky, almanachy a jiné podobné publikace, které vycházejí po roce, se také neřadí k časopisům, a to i kdyţ vychází periodicky a mají své tematické zaměření. Některé sborníky, noviny a časopisy vycházejí z různých, více či méně závaţných podstatných důvodů nepravidelně. Tyto důvody mohou být organizační, ekonomické a jiné. Přesto ale zůstává zachována jejich typologická a funkční identita Fukač, J., Vyslouţil, J.: Slovník české hudební kultury. Praha: Supraphon, 1997, str Fukač, J., Vyslouţil, J.: Slovník české hudební kultury. Praha: Supraphon, 1997, str Fukač, J., Vyslouţil, J.: Slovník české hudební kultury. Praha: Supraphon, 1997, str
13 3. Hudební časopisy 3.1 Obecné informace Veškeré časopisy, které se obsahem zaměřují na hudbu a hudební kulturu z různého úhlu pohledu, patří k hudebním časopisům. Mohou dávat čtenářům informace o staré i soudobé hudební tvorbě, provozování hudby, edici hudebních nosičů a notách, hudební kritice a popularizaci hudby atd. Hudební noviny, které jsou určené k zaznamenání aktuálního hudebního dění s krátkým časovým odstupem, se ani v minulosti, ani dnes nevyskytují často, zatímco periodicky vydávané hudební ročenky a hudební sborníky jsou k dispozici častěji. Hudební periodika mohou zdůrazňovat nebo hlavně obsahovat muzikologický výklad hudebních fenoménů. 16 Je-li tomu tak, jde o hudebněvědné časopisy, hudebněvědné sborníky aj. Hudební časopisy mohou také mít funkci reklamy a propagace. Pokud však se hudební tiskoviny, vycházející v pravidelných časových intervalech, orientují jen na reklamu nebo propagaci hudebních komodit, není moţno je zařadit k hudebnímu časopisectví. Toto pravidlo je vţdy přísně dodrţováno. V hudebních, ale i nehudebních časopisech, mohou být také obsaţeny notové přílohy. Na hudební tematiku mohou navazovat svou obsahovou částí i mimohudební časopisy zabývající se kulturou. Stejně tak tomu můţe být i u novin, zejména se v nich můţe vyskytnout hudební kritika. 17 Jak jiţ bylo řečeno, hlavní formy periodického tisku nesou název časopisy a noviny. Tyto názvy se svým významem vztahují k časové podmíněnosti a vázanosti daných periodik. Znamená to tedy následující: Všechny tisky daných kategorií se píší v určitém časovém rozmezí, ve kterém se také vydávají, poskytují lidem povědomí o nových událostech aj. 18 Název časopis byl převzat z německého Zeitschrift. Tento výraz byl pouţíván pro psaní letopisů a kronik v 17. století. Pro název periodického tisku se začal uplatňovat teprve koncem 18. století. Roku 1791 tak byl poprvé pojmenován titul hudebního periodika vycházejícího v Halle. V Německu slovo Zeitschrift mělo charakter analogie francouzského Journal. To slouţilo k označení časopisů, novin a deníků. V různých zemích se podle jazykových prostředí pouţívaly k názvům periodik například tyto pojmy: Acta, Archiv, Beiträge, annalecta, journal, revue, magazin, noviny, rozhledy, rassenga, gazzetta a další Fukač, J., Vyslouţil, J.: Slovník české hudební kultury. Praha: Supraphon, 1997, str Fukač, J., Vyslouţil, J.: Slovník české hudební kultury. Praha: Supraphon, 1997, str Fukač, J., Vyslouţil, J.: Slovník české hudební kultury. Praha: Supraphon, 1997, str Fukač, J., Vyslouţil, J.: Slovník české hudební kultury. Praha: Supraphon, 1997, str
14 Tyto pojmy se vyskytují ještě dnes. Téma časopisu je mnohdy v jeho titulu vystiţeno jasnějším popisem či jiným naznačením Dějiny hudebních časopisů Pro humanismus bylo typické psaní nových zpráv v tiscích a aktuálních písemnostech tehdejšího charakteru. Noviny a časopisy, které začaly vycházet periodicky, vznikly z letákových tiskovin. Časopisectví se bouřlivěji vyvíjelo od 60. a 70 let 17. století ve Francii, Anglii a v Německu. První časopisy z této doby se týkaly určených společností 21 nebo obecnějšího zaměření. V časopisech týkajících se obecnějšího zaměření se objevila někdy hudební tematika a mohly se tam i vyskytnout notové přílohy. Jako příklad uvádím Le Mercure Galant z roku 1672 a The Gentelman s Journal z roku Počátkem 18. století byly psány v Anglii morální časopisy. 23 Vycházely hlavně jako týdeníky a jeho iniciátory byly J. Addison, D. Defoe a R. Steele. Účel těchto časopisů byl vytvářet vkus a morálku formující se měšťanské společnosti v době osvícenství; hlavní důraz byl kladem na hudbu a hudební umění. První německý morální časopis vydal J. Mattheson pod názvem Der Vernünfftler. V průběhu 18. století bylo na našem území moţno zjistit hudební informace v denících, ale také v listech, které se zabývaly obecněji kulturou. Byly to tenkrát Praţské poštovní noviny, Prager Intelligenzblatt, a další. 24 První hudební zprávy té doby spadají do roku V našich zemích jiţ existovaly i výše zmíněné morální časopisy. První z nich byly listy Neue Litteratur a Die Unsichtbare. Počátkem 70. let 18. století se v nich začaly publikovat hudební stati. V 90. letech vycházel v Brně list Allgemeines europäisches Journal, který patřil také k těmto časopisům. V posledních desetiletích 18. století vycházely odborné sborníky a časopisy, jejichţ účelem bylo slouţit nástupu české vědy. 25 Zveřejňovaly tehdy mimo jiné hudební estetiku a hudební historii. Byly to Abhandlungen einer Privatgesellschaft in Böhmen zur Aufnahme der Mathematik, der vaterländischen Geschichte, und der Naturgeschichte; Materialien zur alten und neuer 20 Fukač, J., Vyslouţil, J.: Slovník české hudební kultury. Praha: Supraphon, 1997, str Fukač, J., Vyslouţil, J.: Slovník české hudební kultury. Praha: Supraphon, 1997, str Fukač, J., Vyslouţil, J.: Slovník české hudební kultury. Praha: Supraphon, 1997, str Fukač, J., Vyslouţil, J.: Slovník české hudební kultury. Praha: Supraphon, 1997, str Fukač, J., Vyslouţil, J.: Slovník české hudební kultury. Praha: Supraphon, 1997, str Fukač, J., Vyslouţil, J.: Slovník české hudební kultury. Praha: Supraphon, 1997, str
15 Statistik von Böhmen a Neuere Abhandlungen der k. Böhmischen Gesellschaft der Wissenschaften. 26 V období od 20. do 50. let 19. století existovaly listy Česká včela, Krok, Čechoslav, Květy, Lumír a Monatsschrift der Gesellschaft des vaterländischen Museum in Böhmen. V těch se hojně psalo o hudbě. Mezitím došlo k rozvoji speciálního hudebního časopisu. 27 Mezi nejstarší periodika hudebního zaměření je zařazena Critica musica od J. Matthesona. Je to vlastně úplně první časopis, který je svým obsahem zaměřený na jeden druh umění. Uplatňuje se v něm přímo vzor časopisů s morálním posláním v hudební oblasti a je zde soustavně kladen důraz na cyklické působení per intervalla 28 hudební kritika. Mattheson je také autorem listu Der musicalische Patriot, kterým na tento list navázal. Navázali na něj ale i jiní autoři, jako např. J. A. Scheibe listem Critischer Musicus, L. Ch. Mizler listem Musicalischer Staarstecher a F. W. Marpurg listy Der critische Musicus an der Spree a Historisch-kritische Beyträge zur Aufnahme der Musik. Ve 2. polovině 18. století vycházely v Anglii a Francii hudební časopisy v některých edičních řadách notového materiálu nechyběly textové přílohy. V českých zemích v závěru osvícenské doby byla v Praze J. F. Schönfeldem vydána ročenka Jahrbuch der Tonkunst von Wien und Prag. Německé časopisy, které se jiţ výrazně specializovaly na hudbu a hudební tematiku, byly například: Wöchentliche Nachrichten und Anmerkungen die Musik betreffend, Musikalisch-kritische Bibliothek a lipský časopis Allgemeine musikalische Zeitung. V tomto lipském časopisu se také nacházely zprávy o české hudbě. 29 Některé listy měly za cíl podpořit nové tendence hudebního vývoje. Jako příklad je moţno zmínit Neue Zeitschrift für Musik, který byl zaloţen spolupracovníky R. Schumanna. Francouzský časopis orientovaný na moderní hudbu byl list La revue musicale, jeho vydavatelem byl F.-J. Fétis. Od 40. let 19. století nastává větší rozmach anglických tiskovin periodicky vycházejících. Od poloviny 19. století dochází na všech evropských kulturních územích k vydávání velké řady hudebních tisků. Ty jsou naprosto různé svou funkcí a svým obsahem. Řada z nich je vydávána hudebními společnostmi a institucemi, zájmovými 26 Fukač, J., Vyslouţil, J.: Slovník české hudební kultury. Praha: Supraphon, 1997, str Fukač, J., Vyslouţil, J.: Slovník české hudební kultury. Praha: Supraphon, 1997, str Fukač, J., Vyslouţil, J.: Slovník české hudební kultury. Praha: Supraphon, 1997, str Fukač, J., Vyslouţil, J.: Slovník české hudební kultury. Praha: Supraphon, 1997, str
16 skupinami atp. Periodika odborného muzikologického zaměření začala být vydávána především společnostmi hudebních vědců. 30 V 19. a 20. století se v Česku objevovaly zmínky o hudbě v novinách a také v časopisech vztahujících se ke kultuře a odborné vědě. Významné byly Národní listy, do kterých v letech přispíval známý český hudební skladatel B. Smetana, a Lidové noviny. Pro hudební kritiky a publicisty byly velkým přínosem německé praţské noviny Prager Zeitung, Bohemia, Prager Presse, Prager Tagblatt a Prager Abendblatt. Všem čtenářům byly k dispozici téţ divadelní časopisy pro informování o hudebně divadelním dění. Do této kategorie spadaly např. Divadelní listy. V jistých společenských časopisech a obrozeneckých kulturách se do časopisů přidávaly notové přílohy, aby česká veřejnost měla přehled o současném hudebním repertoáru. Vyskytovaly se ve čtvrtletníku Dobroslav, dále v Hyllosu, pedagogickém časopisu Přítel mládeţe, Čechoslavu a v zábavném a poučném listu Erinnerungen, jenţ byl vydáván jak v Praze, tak i ve Vídni. Notové přílohy měla i další periodika, jako např. Humoristické listy, Besídka mladých, Květy mládeţe, Betanie, Zlatá Praha, Národní osvobození a ţenský časopis Eva obsahovaly také notové přílohy. Do některých speciálních hudebních časopisů se také přikládaly notové přílohy. Kromě notových materiálů byl mezi veřejností zájem rovněţ o texty hudebních skladeb. 31 Tomuto zájmu se snaţil vyhovět J. K. Chmelenský, který v letech vydával zvláštní účelový almanach s názvem Kytka. 32 Jejím cílem bylo přinášet texty, které by bylo moţné zhudebnit. 33 F. Škroup a J. K. Chmelenský pokračovali ve snaze zpřístupnit čtenářům texty ke zhudebnění. Redigovali v letech v Praze Literární přílohu K věnci, která vycházela s písňovou sbírkou Věnec. Spolu s poezií určenou ke zhudebnění zde byly také studie a zprávy. Proto lze také říci, ţe se stala jedním z východisek českého hudebního časopisectví. 34 V českých zemích vycházely v 19. století různé typy hudebních časopisů. 35 Do první kategorie přísluší časopisy soustředící se na hudbu a celkovou hudební kulturu v její relativní celistvosti, třebaţe ovlivňované aktuálními dobovými podmínkami. První časopis s tímto 30 Fukač, J., Vyslouţil, J.: Slovník české hudební kultury. Praha: Supraphon, 1997, str Fukač, J., Vyslouţil, J.: Slovník české hudební kultury. Praha: Supraphon, 1997, str Svobodová, M.: Hudební periodika v Čechách a na Moravě Olomouc: Státní Vědecká knihovna, 1971, str Fukač, J., Vyslouţil, J.: Slovník české hudební kultury. Praha: Supraphon, 1997, str Fukač, J., Vyslouţil, J.: Slovník české hudební kultury. Praha: Supraphon, 1997, str Fukač, J., Vyslouţil, J.: Slovník české hudební kultury. Praha: Supraphon, 1997, str
17 charakterem byl list Caecilie s notovými přílohami. 36 Měl přinést poučení, ale i pobavení učitelům a varhaníkům. Slouţil také duchovním úřadům a zájemcům o hru na varhany. Vycházel v Praze v letech Od roku 1849 byl přejmenován na Cecilie. Tento časopis byl určen pro katolickou hudbu posvátnou v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 38 Časopis Dalibor, vydávaný v letech a 1869, byl dle mínění Fukače a Vyslouţila vysoce odborný. Vyšel tehdy v 8 ročnících a v jeho notových přílohách bylo distribuováno přibliţně 60 skladeb. Redigoval ho E. A. Meliš. L. Procházka a V. J. Novotný zaloţili v letech časopis, který opět nesl jméno Dalibor, avšak nenavázali na směřování původního redaktora E. A. Meliše, nýbrţ pokusili se o ustavení posmetanovské publicistické platformy. 39 Zabýval se hudbou duchovního i světského rázu a zájmy pěveckých sdruţení v tehdejších českých a slovenských zemích. Současně plnil funkci orgánu Matice hudební 40 obsahoval mnoho hudebních příloh. 41 V nich byla zveřejňována operní díla soudobých hudebních skladatelů. 42 Od roku 1879 začal vycházet v Praze třetí časopis pojmenovaný Dalibor, o kterém se budu zmiňovat aţ později, neboť na něj je zaměřena tato diplomová práce. Dále vycházel v Praze časopis Slavoj, a to v období K jeho redaktorům patřili A. Pozděna, V. Kubelka a J. Ulm. Byl svým zaměřením orientován pouze na hudební problematiku. 43 List, v němţ se psalo o hudebním umění a o divadle, měl jméno Česká Thalia. Jeho vydávání se datuje do let , místem vydávání byla opět Praha. Redigoval jej J. M. Boleslavský. 44 Časopisem, který svými dvěma ročníky navázal na Českou Thalii, byl Besedník. 45 Věnoval se moţnostem společenské zábavy, zejména hudební a divadelní kultuře Fukač, J., Vyslouţil, J.: Slovník české hudební kultury. Praha: Supraphon, 1997, str Svobodová, M.: Hudební periodika v Čechách a na Moravě Olomouc: Státní Vědecká knihovna, 1971, str Svobodová, M.: Hudební periodika v Čechách a na Moravě Olomouc: Státní Vědecká knihovna, 1971, str Fukač, J., Vyslouţil, J.: Slovník české hudební kultury. Praha: Supraphon, 1997, str Svobodová, M.: Hudební periodika v Čechách a na Moravě Olomouc: Státní Vědecká knihovna, 1971, str Svobodová, M.: Hudební periodika v Čechách a na Moravě Olomouc: Státní Vědecká knihovna, 1971, str Fukač, J., Vyslouţil, J.: Slovník české hudební kultury. Praha: Supraphon, 1997, str Svobodová, M.: Hudební periodika v Čechách a na Moravě Olomouc: Státní Vědecká knihovna, 1971, str Svobodová, M.: Hudební periodika v Čechách a na Moravě Olomouc: Státní Vědecká knihovna, 1971, str Fukač, J., Vyslouţil, J.: Slovník české hudební kultury. Praha: Supraphon, 1997, str Svobodová, M.: Hudební periodika v Čechách a na Moravě Olomouc: Státní Vědecká knihovna, 1971, str
18 Praha zůstala místem redakce časopisů i v roce Tehdy došlo ke vzniku časopisu Hudební listy. Celkem vyšlo 6 ročníků, časopis vycházel pouze do roku Redaktoři do tohoto periodika zařazovali i notové přílohy, pomocí kterých prezentovali klavírní a písňovou hudební tvorbu. Jejich hlavním cílem bylo uspokojovat potřeby pěveckých seskupení a reflektovat vyvíjející se současnou hudbu v českých zemích. Odpovědnými redaktory byli F. Pivoda, J. R. Rozkošný a L. Procházka. Pro tento časopis byla zpočátku typická prowagnerovská orientace, ta však byla později změněna na výrazně protismetanovský postoj. V letech se o obnovení časopisu Hudební listy pokusil F. Pivoda, avšak tento pokus nebyl příliš úspěšný, časopis vycházel pouze jeden rok. 47 Z ostatních periodik soustředících se na hudbu a hudební kulturu jako celek, byly ještě významné např. Hudební květy, Jeviště, Literární a hudební zábavník, Smetana, Hudební revue, Listy Hudební Matice, Hudební rozhledy, které ve čtvrtém ročníku přestaly vycházet, 48 Tam tam, Pencův podřipský Odeon, Přehled rozhlasu, Hudební chvilka, Rytmus, Umělec, Koncertní ţivot, Opus musicum, Muzikus, Harmonie a další. 49 Druhá kategorie českých hudebních časopisů 19. století měla za úkol umoţnit odborné veřejnosti komunikaci o specifických odborných tématech. Časopis pro katolickou hudbu posvátnou v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 50 byl Cecilie. Jeho vydávání bylo zásluhou praţské Obecné Jednoty Cyrilské 51, v roce 1879 došlo ke změně jména časopisu na Cyrill, později na Cyril. Nacházela se v něm hudební příloha, nejčastějším tématem byly dějiny hudby. Také časopis Praporec obsahoval cenné poznatky o duchovní hudbě. Jeho redigování měli na starosti M. Venhoda a A. O. Tichý. Existovala i periodika zabývající se konkrétními specializovanými výzkumnými hudebně historickými tématy. Příklady těchto tisků jsou Bertramka, Oběţník pro studium staré vokální hudby, Československá Beethoveniáda, Zprávy Společnosti Vítězslava Nováka, Chopiniana Bohemica, Zpravodaj Společnosti pro starou hudbu a Zprávy Společnosti Leoše Janáčka. 52 V Hradci Králové vycházel časopis Hudební nástroje. Fukač a Vyslouţil poznamenávají, ţe jeho odborná úroveň byla velmi vysoká. Postupem času začaly být vydávány listy sbírající hudebněvýchovné a hudebně-pedagogické poznatky. Bylo mezi nimi periodikum Hudba a škola, 47 Fukač, J., Vyslouţil, J.: Slovník české hudební kultury. Praha: Supraphon, 1997, str Fric, O.: O českou hudební vědu a hudební časopisectví, In: [Šmíd (ed.)]. Hudební věstník. Praha: Unie českých hudebníků z povolání 1939/5, str Fukač, J., Vyslouţil, J.: Slovník české hudební kultury. Praha: Supraphon, 1997, str Svobodová, M.: Hudební periodika v Čechách a na Moravě Olomouc: Státní Vědecká knihovna, 1971, str Fukač, J., Vyslouţil, J.: Slovník české hudební kultury. Praha: Supraphon, 1997, str Fukač, J., Vyslouţil, J.: Slovník české hudební kultury. Praha: Supraphon, 1997, str
19 Hudební výchova (v několika rozdílných variantách vydávaných v několika různých obdobích), Za hudební výchovu, Akcent, Estetická výchova (také několik stejnojmenných forem v různých obdobích). Jiné časopisy byly zaměřené na výchovu dětí a mládeţe, jako např. Hudební list pro mládeţ ku zábavě a poučení a Hudební besídka. Ze zbývajících časopisů určených odborné komunikaci jsou známy např. časopisy vycházející později ve 20. století Lidová tvořivost, Koncerty estrády, Akord, Gramofonový klub, Sovětská hudba, Jazz, Melodie, Taneční hudba a jazz a jiné. 53 Do třetí kategorie hudebních periodik lze řadit taková, která informovala o české i československé kultuře na mezinárodní úrovni. V první polovině 20. století byly vydávány například tituly Music News from Prague, Czechoslovak Music La musique tchécoslovaque Čechoslovackaja muzyka a Almanach musical pour la République Tchécoslovaque. 54 Do čtvrté kategorie lze zařadit periodika muzikologického charakteru. První z nich byl Hudební sborník 55, jehoţ redaktor byl Z. Nejedlý. Sborník vycházel v Praze v letech Sborník Musikologie, vydávaný V. Helfertem a jeho ţáky, vycházel během 2. světové války v nepravidelných časových intervalech. Od roku 1956 začala praţská Karlova univerzita vydávat muzikologický sborník Miscellanea musicologica. Jeho zaloţení přísluší M. Očadlíkovi a jeho nástupci se potom stali dalšími redaktory. (Sborník ovšem nevycházel periodicky.) Pro muzikologické účely vyšla dále tato periodika: Sborník Notitiae musicologicae, Sborník Janáčkovy akademie múzických umění, sborník Ţivá hudba, Hudební věda aj. 57 Pátá kategorie představovala tzv. stavovské časopisy a časopisy velkých hudebních organizací. 58 Tyto časopisy vycházely jiţ v 19. století a vůle k jejich vydávání v podstatě přetrvala po řadu let. Ve druhé polovině 20. století byly některé tyto časopisy vydávány jako závodní časopisy podniků, které byly nějakým způsobem spjaty například s výrobou hudebních nástrojů. Jednalo se například o následující tisky: Český citerista, Časopis českých citeristů, Tamburašský věstník, Hudební obzor, Věstník českých citeristů, Hudební věstník, 53 Fukač, J., Vyslouţil, J.: Slovník české hudební kultury. Praha: Supraphon, 1997, str Fukač, J., Vyslouţil, J.: Slovník české hudební kultury. Praha: Supraphon, 1997, str Fukač, J., Vyslouţil, J.: Slovník české hudební kultury. Praha: Supraphon, 1997, str Svobodová, M.: Hudební periodika v Čechách a na Moravě Olomouc: Státní Vědecká knihovna, 1971, str Fukač, J., Vyslouţil, J.: Slovník české hudební kultury. Praha: Supraphon, 1997, str Fukač, J., Vyslouţil, J.: Slovník české hudební kultury. Praha: Supraphon, 1997, str
20 Hudební zpravodaj, Signál, Harmonikář. 59 Časopis Český citerista vycházel v období Jeho odpovědní redaktoři byli A. Pelc, F, A. Urbánek, K. Cibula a J. Zafouk. Obsahoval notové přílohy. 60 Časopis českých citeristů byl redigován V. Formanem, J. F. Mádlem a K. Cibulou. Vycházel v časovém rozmezí Na redakci Tamburašského věstníku vydávaného se podíleli J. Šmídl, J. Novák a A. Hošek. Byl to List svazu tamburašských spolků československých. 62 Z jiných stavovských a hudebně-organizačních časopisů vznikly např. Časopis kapelníků zemí koruny české, Allgemeine Musiker-Zeitung, Hudební rozhledy, Kapelnické listy, Zájmy hudebníků, Věstník svazu dělnicko-pěveckých spolků v ČSR, příloha k časopisu Za hudební výchovu, Der Kino-Kapellmeister, Hudební ročenka, Zpravodaj Československé obce hudebnické, Kapelnické hlasy, Československý varhaník, Akordeon, Souzvuk aj. Jako příklad výše zmiňovaného typu tzv. závodního časopisu uvádím Hudební památník, Revue Ultraphonu, Amatovec, Oktáva. 63 Do šesté kategorie jsou řazeny hudební ročenky. Byly mezi nimi výroční zprávy, hlavně ty, jejichţ vydávání probíhalo soustavněji. K jejich editorům patřila praţská konzervatoř, spolek Harmonie v Trutnově, německá městská hudební škola ve Znojmě, Beseda brněnská, Hlahol v Praze, praţský studentský spolek Liedertafel, škola spolku Moravan v Kroměříţi, spolek Ţerotín v Olomouci, hudební škola Ţerotína v Olomouci, Sbor pro postavení Smetanova pomníku v Praze a mnohé jiné. 64 Do této kategorie spadají také tiskoviny hudebních organizací a orgánů, které usilovaly o vydávání vlastních periodik, slouţících k informaci a propagaci. Brněnský pěvecký spolek Markomannen vydával list Markomannen-Zeitung, praţský hudební spolek Christliche Akademie vydal list po sobě pojmenovaný, dále existoval Smetanův dům, Zprávy Foerstrovy společnosti, Věstník Společnosti Otakara Ostrčila apod. Hudební problematikou se také zabývala periodika divadel a programové časopisy a věstníky, jejichţ vydávání zajišťoval rozhlas. Příkladem divadelních tiskovin bylo Národní divadlo, časopis Přestávka (při opavském divadle) aj. U rozhlasových tisků měl podle názoru Fukače a Vyslouţila dobrou pozici Radiojournal, 59 Kotek, J.: České a slovenské časopisy věnované zábavné, taneční a jazzové hudbě a hospodářským, slovanským i sociálním otázkám jejich provozovatelů a zprostředkovatelů. In: [Jiránek (ed.)]. Hudební věda. Praha: Academia 1965/1, str Svobodová, M.: Hudební periodika v Čechách a na Moravě Olomouc: Státní Vědecká knihovna, 1971, str Svobodová, M.: Hudební periodika v Čechách a na Moravě Olomouc: Státní Vědecká knihovna, 1971, str Svobodová, M.: Hudební periodika v Čechách a na Moravě Olomouc: Státní Vědecká knihovna, 1971, str Fukač, J., Vyslouţil, J.: Slovník české hudební kultury. Praha: Supraphon, 1997, str Fukač, J., Vyslouţil, J.: Slovník české hudební kultury. Praha: Supraphon, 1997, str
PAUL HINDEMITH A ČESKÉ ZEMĚ. PhDr. Lenka Přibylová, Ph.D.
PAUL HINDEMITH A ČESKÉ ZEMĚ PhDr. Lenka Přibylová, Ph.D. Ústí nad Labem 2008 Obsah Úvod 9 1. Paul Hindemith - život a dílo v obrysech 13 1. 1 Období mládí a tvůrčích počátků 13 1. 2 Avantgardní období
VícePRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY
Odkaz J. A. Komenského. Tradice a výzvy české vzdělanosti Evropě PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY Pokyny ke zpracování: Jednotlivé tematické celky jsou v expozici rozlišeny barevně. Na otázku
VíceJazyk a jazyková komunikace Vzdělávací období 2. Předmět. Osobnosti České republiky Označení. VY_32_INOVACE_19_Osobnosti České republiky Autor
Název školy Základní škola a Mateřská škola Tatenice Číslo projektu CZ. 1.07 Název šablony klíčové aktivity Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace
VíceAntonín Dvořák 1841-1904. světoznámý hudební skladatel
Antonín Dvořák 1841-1904 světoznámý hudební skladatel Kořeny slavného hudebníka Dvořákova rodina žila od roku 1818 v Nelahozevsi (střední Čechy). Všichni Antonínovi předci z otcovy strany byly řezníci
VíceZŠ Vyškov, Na Vyhlídce 12, příspěvková organizace
Název školy: Číslo projektu: ZŠ Vyškov, Na Vyhlídce 12, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.3425 Název materiálu: VY_12_INOVACE_02_Vl_03_Josef Kajetán Tyl Tematický okruh: I/2 Čtenářská a informační
VíceOkruhy ke státní závěrečné zkoušce
Název studijního oboru Kód studijního oboru Typ studia Forma studia Okruhy ke státní závěrečné zkoušce Historie se zaměřením na vzdělávání 7105R056 bakalářský Specializace Platnost od 1. 11. 2016 prezenční
VícePRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI
Odkaz J. A. Komenského. Tradice a výzvy české vzdělanosti Evropě PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI STŘEDNÍ ŠKOLY Pokyny ke zpracování: Jednotlivé tematické celky jsou v expozici rozlišeny barevně. Na otázku
VíceMASARYKOVA UNIVERZITA PRÁVNICKÁ FAKULTA. SMĚRNICE DĚKANA č. 3/2015 O EDIČNÍ ČINNOSTI
MASARYKOVA UNIVERZITA PRÁVNICKÁ FAKULTA SMĚRNICE DĚKANA č. 3/2015 O EDIČNÍ ČINNOSTI Den vydání: 16. února 2015 Platnost: 16. února 2015 Účinnost: 16. února 2015 Směrnice děkana Právnické fakulty Masarykovy
VíceSoupis vybraných bohemik z bývalého Ústředního státního archivu NDR v Postupimi ( )
Národní archiv Číslo fondu: 1314/1 Soupis vybraných bohemik z bývalého Ústředního státního archivu NDR v Postupimi (1934-1945) Bohemika - NDR (1887) 1934-1945 Tématický soupis (Dílčí část archivní sbírky
VíceBEDŘICH SMETANA. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: únor 2013. Ročník: šestý. Vzdělávací oblast: hudební výchova na 2.
BEDŘICH SMETANA Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková Datum (období) tvorby: únor 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: hudební výchova na 2.stupni ZŠ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem
VíceZámecké saxofonové kvarteto / kostel sv. Anny (Anenské náměstí) jablonecké kostely otevřeny doprovodný program VSTUPNÉ DOBROVOLNÉ
Zámecké saxofonové kvarteto 3. 7. 2012 / 17.00 kostel sv. Anny (Anenské náměstí) Zámecké saxofonové kvarteto vzniklo spojením zkušených hudebníků pohybujících se již mnoho let po známých českých orchestrech.
VícePsací potřeby, pracovní list, text (lze promítnout prostřednictvím interaktivní tabule nebo nakopírovat žákům).
Název školy: ZŠ Vyškov, Na Vyhlídce 12, příspěvková organizace Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3425 Název materiálu: VY_12_INOVACE_02_Vl_07_Václav Havel Tematický okruh: I/2 Čtenářská a informační gramotnost
VíceZákladní odborná škola zemědělská Mirošov EL NAD č.: 720 AP.: 228
Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Rokycany Základní odborná škola zemědělská Mirošov 1940-1949 Inventář EL NAD č.: 720 AP.: 228 Olga Čiháková, PhDr. Hana Hrachová, Ph.D. Rokycany 2009
VíceMarta Kadlecová. Monografie
Marta Kadlecová Monografie Kadlecová, M. (členka aut. kol.): Antologie české právní vědy. Praha, Univerzita Karlova 1993, 302 s. (ISBN 80-7066-697-8) Kadlecová, M.: České a moravské zemské právo procesní
VíceBouček, Jaroslav, 1952- ČČHiždiáda Jana Slavíka /Jaroslav Bouček. Zpravodaj Historického klubu 14, č. 1 2003, s. 62-65
Český (Čekoslovenský) časopis historický - dějiny Bouček, Jaroslav, 1952- ČČHiždiáda Jana Slavíka /Jaroslav Bouček. Zpravodaj Historického klubu 14, č. 1 2003, s. 62-65 Bouček, Jaroslav, 1952- Jan Slavík
VícePříloha 8 ATLASOVÁ TVORBA
ATLASOVÁ TVORBA Vyjádřením a uznáním vysoké úrovně znalostí a tvůrčích schopností příslušníků Vojenského zeměpisného ústavu v oborech kartografie, geografie a kartografická polygrafie byla účast jeho redaktorů,
VíceVýznam periodika AUC Philosophica et Historica Studia Sociologica v dějinách české sociologie
Význam periodika AUC Philosophica et Historica Studia Sociologica v dějinách české sociologie Konference Sociologické Kateřina Holubová, Adéla Javůrková, rozhledy, rozvahy, rozpravy Renáta Topinková, Praha,
VíceNázev školy: ZŠ Vyškov, Na Vyhlídce 12, příspěvková organizace
Název školy: ZŠ Vyškov, Na Vyhlídce 12, příspěvková organizace Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3425 Název materiálu: VY_12_INOVACE_02_Vl_20_Leoš Janáček Tematický okruh: I/2 Čtenářská a informační gramotnost
Více1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění... 17
Předmluva................................................. 15 1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění.....................................
VíceVY_32_INOVACE_01 Formy populární hudby_39
VY_32_INOVACE_01 Formy populární hudby_39 Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ITC ve slušovské škole Číslo projektu
VíceP R Á V O Původní název RUDÉ PRÁVO do: 31. října 1995 Vznik deníku: 21. září 1921 Nový název od: 1. listopadu 1995
Historie deníků k 1.3. 2010 KAŠÍK, M. Strategie. Číslo 32, 2010, Praha 1.Celostátní deníky vycházející na současném mediálním trhu 1. 1. Deníky vznikající před rokem 1989 a vycházející s upraveným názvem
VíceINSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní umělecká škola Charlotty Masarykové, Praha 6, Veleslavínská 32. Veleslavínská 32, 162 00 Praha 6 - Veleslavín
Česká školní inspekce Pražský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní umělecká škola Charlotty Masarykové, Praha 6, Veleslavínská 32 Veleslavínská 32, 162 00 Praha 6 - Veleslavín Identifikátor školy: 600
VíceVýukový materiál. Číslo DUMu/Název DUMu: VY_52_INOVACE_04_11_Válečná a poválečná léta
Základní škola Ústí nad Labem, Anežky České 702/17, příspěvková organizace Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.288 Název projektu: Učíme lépe a moderněji OP VK 1.4 Výukový materiál Číslo DUMu/Název DUMu:
VícePersonální bibliografie. KULTÚRNOPOLITICKÝ kalendár 1985. 1. vyd. Bratislava, Obzor 1984. 435 s. Fotogr.
VÍTĚZSLAVA KAPRÁLOVÁ Personální bibliografie Z LITERATURY O VÍTĚZSLAVĚ KAPRÁLOVÉ Knihy FEMINA. Portréty českých žen. 1. vyd. Brno, Barrister & Principal 1998. [318] s. KULTÚRNOPOLITICKÝ kalendár 1985.
VíceOkruhy pro závěrečné zkoušky programu DĚJEPIS pro druhý stupeň ZŠ a DĚJEPIS Učitelství pro druhý stupeň ZŠ ČESKÉ DĚJINY
Okruhy pro závěrečné zkoušky programu DĚJEPIS pro druhý stupeň ZŠ a DĚJEPIS Učitelství pro druhý stupeň ZŠ ČESKÉ DĚJINY V průběhu závěrečné zkoušky může být položena otázka doplňujícího charakteru, která
Více1893-2013. poslední aktualizace: 6. 3.
1893-2013 poslední aktualizace: 6. 3. Úvod Lidové noviny jsou nejstarším českým deníkem. Poprvé vyšly v prosinci 1893. Vybudovaly si pověst nejserióznějších novin a staly se médiem kulturních a společenských
VíceJMÉNA ULIC PODLE VÝZNAMNÝCH
JMÉNA ULIC PODLE VÝZNAMNÝCH JINDŘICHOHRADECKÝCH OBČANŮ ZŠ Jindřichův Hradec I, Štítného 121 Zaostřeno na historii a Jindřichův Hradec Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0044 Tento projekt je
VíceSeznam periodik Knihovna Pražské konzervatoře
Seznam periodik Knihovna Pražské konzervatoře Název periodika Signatura Ročník Rok Uložení Acta musicologica 2 P 19 Vol. 4 1932 1935 Per. 13 Vol. 7 Allgemeine Musik 2 P 70 XXIX 1902 Per. 17 Zeitung XXXIII
Více1893-2013. poslední aktualizace: 15. 3.
1893-2013 poslední aktualizace: 15. 3. Úvod Lidové noviny jsou nejstarším českým deníkem. Poprvé vyšly v prosinci 1893. Vybudovaly si pověst nejserióznějších novin a staly se médiem kulturních a společenských
VíceÚstav historických věd
Ústav historických věd Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Slezská univerzita v Opavě 2017-8 Proč studovat v Opavě? individuální přístup vyučujících: u nás není student jen číslem snadná dostupnost všech
VíceDějepis - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev)
- Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev) Dějepis Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k
VíceVY_32_INOVACE_01 Hudba v boji za svobodu_37
VY_32_INOVACE_01 Hudba v boji za svobodu_37 Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ITC ve slušovské škole Číslo projektu
VíceBohumil Baxa (1874 1942)
Bohumil Baxa (1874 1942) Monografie Baxa, B.: K dějinám veřejného práva v zemích koruny české od restaurace Leopoldovské až do počátku moderních převratů [1790-1848]. Knihovna Sborníku věd právních a státních,
VíceBibliografie českého archivnictví za rok 2005
Bibliografie českého archivnictví za rok 2005 Notace // = Schema věcného třídění / systematického barevně vystínované třídníky = záznamy neobsazené nižší úrovně třídníků a nezobrazující se vyšší úrovně
VíceUČEBNÍ PLÁNY PRO ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky UČEBNÍ PLÁNY PRO ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY HUDEBNÍ, TANEČNÍ, VÝTVARNÝ A LITERÁRNĚ-DRAMATICKÝ OBOR Pozn.: platné učební plány VO viz Vzdělávací
VíceLiteratura 20. století
Literatura 20. století celková charakteristika z hlediska historie a literárního vývoje Tvorbu spisovatelů ovlivnily: 1) 1. světová válka (1914 1918) 2) 2. světová válka (1939 1945) 3) studená válka 2.
VíceOSOBNOSTI MODERNÍ PEDAGOGIKY O DĚJINÁCH PEDAGOGIKY A ŠKOLSTVÍ
OSOBNOSTI MODERNÍ PEDAGOGIKY O DĚJINÁCH PEDAGOGIKY A ŠKOLSTVÍ V této kapitole představujeme významné české a slovenské historiky současnosti, ale i nedávné minulosti. Představujeme zde také odborníky,
VíceSLOHOVÁ VÝCHOVA Mgr. Soňa Bečičková
SLOHOVÁ VÝCHOVA Mgr. Soňa Bečičková ZÍSKÁVÁNÍ A ZPRACOVÁNÍ INFORMACÍ, KNIHOVNY VY_32_INOVACE_CJ_2_19 OPVK 1.5 EU peníze středním školám CZ.1.07/1.500/34.0116 Modernizace výuky na učilišti ZÍSKÁVÁNÍ A ZPRACOVÁNÍ
VícePěvecká soutěž Olomouc 2015 v klasickém sólovém zpěvu
Pěvecká soutěž Olomouc 2015 v klasickém sólovém zpěvu Vyhlašovatel soutěže: Sdružení rodičů ZUŠ Žerotín Olomouc a Základní umělecká škola Žerotín Olomouc, Kavaleristů 6 Podpora a doporučení: Ministerstvo
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Karviná Nové Město, tř. Druţby 1383 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola
VíceŠkrtni všechny nesprávné odpovědi.
1. Kdo se stal v Československu po druhé světové válce předsedou vlády? Emil Hácha. 2. Komunistický politik, první dělnický prezident v Československu. Vedl komunistický převrat v roce 1948. Jak se jmenuje?
VíceDějepisná olympiáda 47. ročník, 2017/2018
Národní institut pro další vzdělávání MŠMT Senovážné náměstí 25, 110 00 Praha 1 Dějepisná olympiáda 47. ročník, 2017/2018 školní kolo - zadání Č. Počet bodů: Jméno a příjmení: Škola: Tematické zaměření
VíceŠkola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České
Vícegermanistiky Katedra Filozofická fakulta Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Filozofická fakulta UJEP
Městské Filozofická fakulta UJEP www.ff.ujep.cz Katedra germanistiky FF UJEP Pasteurova 13 400 96 Ústí n./l. ul. České mláděže ul. Klíšská UJEP MHD Mánesovy Sady B. Smetany Mírové náměstí Hlavní Katedra
VíceZákladní odborná škola rolnická Stříbro
Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Základní odborná škola rolnická Stříbro 1949-1952 Inventář Číslo EL NAD: 510 Evidenční číslo pomůcky: 160 Dana Bízová Tachov 2007 Obsah Úvod...3
VíceVÝROČNÍ ZPRÁVA Základní Informace ŘEMESLA A JEHO PROPAGACI ZA ROK 2014 VÝROČNÍ ZPRÁVA SPOLKU PRO ZALOŽENÍ MUZEA KOMINICKÉHO
VÝROČNÍ ZPRÁVA 2014 VÝROČNÍ ZPRÁVA SPOLKU PRO ZALOŽENÍ MUZEA KOMINICKÉHO ŘEMESLA A JEHO PROPAGACI ZA ROK 2014 Zpracovala: Mgr. Eva Bažantová Základní Informace Název: Spolek pro založení muzea kominického
VíceČeské divadlo po 2. světové válce
České divadlo po 2. světové válce Tematická oblast Městské divadlo Zlín Datum vytvoření 10.12.2012 Ročník Čtvrtý Stručný obsah Stručná historie Městského divadla ve Zlíně Způsob využití Výklad nové látky,
VícePěvecká soutěž Olomouc 2016 v klasickém sólovém zpěvu
Pěvecká soutěž Olomouc 2016 v klasickém sólovém zpěvu Vyhlašovatel soutěže: Sdružení rodičů ZUŠ Žerotín Olomouc a Základní umělecká škola Žerotín Olomouc, Kavaleristů 6 Podpora a doporučení: Ministerstvo
VíceBibliografie článků, recenzí a zpráv Jaromíra Janky 1971
Bibliografie článků, recenzí a zpráv Jaromíra Janky 1971 JANKA, Jaromír. Půl století KSČ a zeměpis. Přírodní vědy ve škole. 1971, 23, 3, s. JANKA, Jaromír. Šlesvicko-Holštýnsko. Lidé a země. 1971, 20,
VíceVYDAVATELÉ 2016 VÝBĚR ZE ZÁKLADNÍCH STATISTICKÝCH ÚDAJŮ O KULTUŘE V ČESKÉ REPUBLICE
VYDAVATELÉ 2016 VÝBĚR ZE ZÁKLADNÍCH STATISTICKÝCH ÚDAJŮ O KULTUŘE V ČESKÉ REPUBLICE NÁRODNÍ INFORMAČNÍ A PORADENSKÉ STŘEDISKO PRO KULTURU CENTRUM INFORMACÍ A STATISTIK KULTURY www.nipos-mk.cz VYDAVATELÉ
VíceTvůrčí skupina A stav archivních materiálů a výběrová bibliografie Zuzana Macháčková
Tvůrčí skupina A stav archivních materiálů a výběrová bibliografie Zuzana Macháčková Tvůrčí skupina A byla ojedinělým skladatelským sdružením v historii Nové hudby v Československu i z hlediska významu
VíceD 5 volitelný předmět ve 4. ročníku
D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku Charakteristika vyučovacího předmětu Výuka ve volitelném předmětu D pro studenty ve 4. ročníku navazuje a rozšiřuje učivo dějepisu v 1. až 3. ročníku. Je určena pro
VíceDotazník pro členy HPS Kladno k Diplomové práci
PŘÍLOHA č. 1 Dotazník pro členy HPS Kladno k Diplomové práci muž žena 1. Věk: do 30 let 30 40 let 40 50 let 50 a více 2. Délka členství ve sboru?... 3. Jak jste se stal členem? vlastní zájem a iniciativa
VíceKAPITOLA 1 Habsburská monarchie ( ) KAPITOLA 2 Boj za československou státnost v období první světové války ( )
Obsah Úvod... 11 KAPITOLA 1 Habsburská monarchie (1848 1918)... 15 1. Počátky revoluce 1848... 15 2. Pillersdorfova ústava 1848... 16 3. Návrh kroměřížské ústavy 1849... 19 4. Moravská zemská ústava 1848...
VíceŽádost o zahájení profesorského jmenovacího řízení
Žádost o zahájení profesorského jmenovacího řízení na Univerzitě Karlově v Praze, Pedagogické fakultě v oboru :... Příjmení, jméno, tituly... Rodné příjmení:... Stav:... Rodné číslo:... Trvalé bydliště:...
VíceO b e c n á š k o l a (n ě m e c k á)
Státní oblastní archiv v Plzni Státní okresní archiv v Sokolově, se sídlem v Jindřichovicích Č. EL JAF: 107 Č. AP: 66 O b e c n á š k o l a (n ě m e c k á) H o r n í S l a v k o v 1941-1943 I n v e n t
VícePředmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu
Opakování učiva 8. ročníku Brainstorming, práce s mapou, opakovací soutěže Určí základní historické události 19. stol. příčiny, důsledky a chronologie. Vysvětlí základní politické, sociální, ekonomické
VíceStrategie vlády v boji s korupcí na období let 2013 a 2014
Strategie vlády v boji s korupcí na období let 2013 a 2014 úkol č. 2.2.4. Zveřejňování poradců a poradních orgánů Poradní orgány Název orgánu Člen orgánu Předmět činnosti Odměna Rada muzea Předseda: Prof.
VíceIgor Zhoř , Brno , Brno
Igor Zhoř 9.3.1925, Brno 22.11.1997, Brno Studia 1945-49 přírodovědecká a pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, Brno, 1950 doktorát 1964-68 externí aspirantura na filozofické fakultě brněnské univerzity,
VíceManagement informačních fondů
Management informačních fondů Akvizice Knihovnické procesy akvizice zpracování uchovávání zpřístupňování 1 2 Akvizice Akvizice získávání dokumentů, popř. informací do fondu knihovny budování fondu primárních,
VícePŘEHLED DĚJIN HUDBY. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: březen 2013. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2.
PŘEHLED DĚJIN HUDBY Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková Datum (období) tvorby: březen 2013 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2.stupni ZŠ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem
VíceOpakování Mnichovská dohoda Německu připadly Sudety, Polsku připadlo Těšínsko a část s. Slov., Maďarsko získalo část J. Slov.
Opakování Mnichovská dohoda 29.9.1938 Německu připadly Sudety, Polsku připadlo Těšínsko a část s. Slov., Maďarsko získalo část J. Slov. a Podkarpatské Rusi. ČSR přišla o cca 30% svého území s 1 450 000
VíceVÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI ŠKOLY
Z Á K L A D N Í U M Ě L E C K Á Š K O L A Ž I R O V N I C E VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI ŠKOLY PEDAGOGICKÁ ČÁST ŠKOLNÍ ROK 2011-2012 V ŽIROVNICI DNE 30. 6. 2012 a/ Charakteristika školy: V Základní umělecké
VíceII. SVĚTOVÁ VÁLKA, VLÁDA KSČ
II. SVĚTOVÁ VÁLKA, VLÁDA KSČ Anotace: Materiál je určen k výuce vlastivědy ve 5. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se situací za doby okupace Československa, II. světové války a následné vlády KSČ. Učebnice:
VíceŠkola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České
VíceHabilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem na Fakultě umění a designu Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
Směrnice děkana č. 1/2015 Habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem na Fakultě umění a designu Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Čl. 1 Úvodní ustanovení 1. Fakulta umění a designu Univerzity
VíceKde a jak se učilo struktura, správa školství
Kde a jak se učilo struktura, správa školství Československá republika převzala strukturu i legislativu školství, kterou vytvořila zaniklá rakousko-uherská monarchie, a v letech 1918 1938 nedošlo k výraznějším
VíceSSOS_CJL_3.07 Josef Václav Sládek
Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_CJL_3.07
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj
ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná
VíceAVANTGARDA. Tato divadla byla protipólem tradičních kamenných divadel V představeních se objevují klaunské výstupy
OSVOBOZENÉ DIVADLO POČÁTKY SOUBORU Počátky Osvobozeného divadla sahají do 20. let minulého století, kdy byl založeno sdružení literárních a divadelních umělců s názvem Devětsil (podzim 1920). Mezi členy
VíceČŠBH Paříž. Zkušenosti z výuky českých reálií na 2. stupni ZŠ podle vzdělávacího programu ČŠBH
ČŠBH Paříž Zkušenosti z výuky českých reálií na 2. stupni ZŠ podle vzdělávacího programu ČŠBH 1 Organizace výuky reálií na 2.stupni DĚJEPIS navazuje na vlastivědu (učení ve spirále) a uplatňuje chronologický
VíceK otázkám monografického pojetí skladatelské osobnosti a výkladu jejího díla
Kabinet hudební historie Etnologického ústavu Akademie věd ČR, v.v.i. pořádá muzikologickou konferenci k 90. narozeninám skladatele Karla Husy na téma K otázkám monografického pojetí skladatelské osobnosti
VíceORGANIZAČNÍ ŘÁD ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE ORGANIZAČNÍ ŘÁD Ústavu dějin Univerzity Karlovy a archivu Univerzity Karlovy ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ 1 1/ Organizační řád Ústavu dějin Univerzity Karlovy a Archivu Univerzity
VíceStudijní pobyt v Turecku
Studijní pobyt v Turecku V květnu tohoto roku jsem měla moţnost společně s dalšími účastníky studijní návštěvy poznat město Afyonkarahisar v Turecku, o jehoţ existenci jsem do té doby neměla ani potuchy.
VíceDějiny slovenského práva. Ladislav Vojáček
Dějiny slovenského práva Ladislav Vojáček Ústavní vývoj 1945 1989 Příprava a přijetí Košického vládního programu první přímý kontakt: E. Beneš v Moskvě (prosinec 1943) vlastní jednání: březen 1945 v Moskvě
VíceProjekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ EU PENÍZE ŠKOLÁM
ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA
VíceObecná škola s československým jazykem vyučovacím Pavlův Studenec Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov
Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Obecná škola s československým jazykem vyučovacím Pavlův Studenec 1928-1938 Inventář Číslo listu NAD: 215 Evidenční číslo pomůcky: 139 Dana
VíceSPOKOJENOST OBČANŮ SE SLUŢBAMI POSKYTOVANÝMI KRAJSKÝM ÚŘADEM KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE
SPOKOJENOST OBČANŮ SE SLUŢBAMI POSKYTOVANÝMI KRAJSKÝM ÚŘADEM KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE ZÁVĚREČNÁ VÝZKUMNÁ ZPRÁVA Objednavatel: Královéhradecký kraj zastoupený Bc. Lubomírem Francem, hejtmanem Dodavatel:
Více1. Academia : výroční sborník s kompletní bibliografií. Vydání 1. Praha: Academia, stran. ISBN:
BIBLIOGRAFIE VYDANÉ V ČR ZA ROK 2016 2 1. Academia 1966-2016: výroční sborník s kompletní bibliografií. Vydání 1. Praha: Academia, 2016. 338 stran. ISBN: 978-80-200-2548-7. Academia (nakladatelství); nakladatelství
VíceGYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU. Zpracování tohoto DUM bylo financováno z projektu OPVK, výzva 1.5
GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU Autor: Mgr. Lukáš Boček Datum: 10.4.2013 Ročník: kvinta Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura Tematický okruh: Literární komunikace
VíceVirtuální národní fonotéka. Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2013 Filip Šír a Petr Žabička
Virtuální národní fonotéka Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2013 Filip Šír a Petr Žabička Úvod v ČR neexistuje Národní fonotéka pro zvukové dokumenty jako ekvivalent NFA pro filmy v zahraničí
VíceIdentifikátor materiálu EU: ICT 3 51. Mgr. Blanka Šteindlerová
Identifikátor materiálu EU: ICT 3 51 Anotace Autor Jazyk Vzdělávací oblast Vzdělávací obor ICT = Předmět / téma Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Prezentace seznamuje žáky s úkolem, průběhem
VícePříloha 2: České pedagogické odborné časopisy (stav k červenci 2011) 1
150 Příloha 2: České pedagogické odborné časopisy (stav k červenci 2011) 1 Vydavatel Rok založení Periodicita Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci fakulta UK v Praze Česká pedagogická společnost,
VícePedagogická škola pro vzdělání učitelek mateřských škol Stříbro Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov
Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Pedagogická škola pro vzdělání učitelek mateřských škol Stříbro 1950-1959 Inventář Číslo EL NAD: 335 Evidenční číslo pomůcky: 150 Dana Bízová
VíceTematický plán. Střední škola AGC a.s., Rooseveltovo nám. 5, Teplice TEMATICKÝ PLÁN. Hudební výchova s metodikou HVM první 20 konzultací za rok
TEMATICKÝ PLÁN Vyučující: Mgr. Chloubová Klára Školní rok: 2014/2015 Třída: 1D Předmět: Značka osnov: Ročník: Hodin týdně/rok: Hudební výchova s metodikou HVM první 20 konzultací za rok Charakteristika
VíceA B C D E F. Třicátá léta ve 20.
A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost 2 Vzdělávací obor: Dějepis 3 Vzdělávací předmět: Dějepis 4 Ročník: 9. 5 Klíčové kompetence Výstupy Učivo (Dílčí kompetence) 6 Kompetence k učení rozlišením
VíceKultura v 2. polovině 19. století
Kultura v 2. polovině 19. století AUTOR Mgr. Jana Hrubá OČEKÁVANÝ VÝSTUP popíše situaci v 2. polovině 19. století v české kultuře a umění, práce s textem čtení s porozuměním FORMA VZDĚLÁVACÍHO MATERIÁLU
VíceUniverzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Katedra divadelní vědy. Pavlína Vočková. Jiří Dienstbier - dramatik Jiří Dienstbier - The Playwright
Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Katedra divadelní vědy DIPLOMOVÁ PRÁCE Pavlína Vočková Jiří Dienstbier - dramatik Jiří Dienstbier - The Playwright Praha 2010 vedoucí práce: PhDr. Lenka Jungmannová,
VíceMusicOlomouc, spolek Výroční zpráva 2016
MusicOlomouc, spolek Výroční zpráva 2016 1 Historie a poslání Spolek MusicOlomouc vznikl registrací u Ministerstva vnitra dne 15. září 2011 s cílem podporovat soudobou hudbu, zejména prostřednictvím organizace
VíceHUDEBNÍ SOUBORY 2017 VÝBĚR ZE ZÁKLADNÍCH STATISTICKÝCH ÚDAJŮ O KULTUŘE V ČESKÉ REPUBLICE
HUDEBNÍ SOUBORY 2017 VÝBĚR ZE ZÁKLADNÍCH STATISTICKÝCH ÚDAJŮ O KULTUŘE V ČESKÉ REPUBLICE NÁRODNÍ INFORMAČNÍ A PORADENSKÉ STŘEDISKO PRO KULTURU CENTRUM INFORMACÍ A STATISTIK KULTURY www.nipos-mk.cz HUDEBNÍ
VíceCZECH THEATRE 1x ročně Časopis vychází v angličtině a představuje české divadlo zahraniční divadelní veřejnosti.
ČASOPISY ODEBÍRANÉ KNIHOVNOU DÚ V ROCE 2019 Seznam časopisů obsahuje abecedně seřazený soupis titulů, které budou k dispozici v knihovně Divadelního ústavu v roce 2019. Soupis je rozdělen do tří částí
VícePředstavení titulu a ceník inzerce. Vydává Unijazz sdružení pro podporu kulturních aktivit. www.magazinuni.cz
Představení titulu a ceník inzerce Vydává Unijazz sdružení pro podporu kulturních aktivit www.magazinuni.cz Představení titulu UNI je kulturní magazín, který se za čtvrtstoletí své existence vyprofiloval
VíceROCE 1945. dusan.pavlu@vsfs.cz
ČESKÝ PERIODICKÝ TISK A LEGISLATIVA PO ROCE 1945 doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc. dusan.pavlu@vsfs.cz 1. VÝCHODISKA NOVÝCH POMĚRŮ PO ROCE 1945 Úvahy exilových reprezentací o nových poměrech po osvobození KOŠICKÝ
VíceSEZNAM ČESKÝCH ČASOPISŮ ODEBÍRANÝCH KNIHOVNOU DÚ k 1. lednu 2017
ČASOPISY ODEBÍRANÉ KNIHOVNOU DÚ V ROCE 2017 Seznam časopisů obsahuje abecedně seřazený soupis titulů, které budou k dispozici v knihovně Divadelního ústavu v roce 2017. Soupis je rozdělen do tří částí
Vícekonec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula
Situace po roce 1945 konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula se nevyhnula ani vysokému školství, a to samozřejmě ani ekonomickému a obchodnímu po únoru 1948 obsazení
VíceObdobí komunistické vlády
Materiál pro domácí VY_06_Vla5E-20 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo
VíceObchodní a živnostenská komora Praha - expozitura Pardubice
STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. ev. listu NAD: 50 č. archivní pomůcky: 8951 Obchodní a živnostenská komora Praha - expozitura Pardubice /1935/ 1945-1948 inventář Mgr. Tomáš Lána Zámrsk 2015 O b s a
VíceSEZNAM ČESKÝCH ČASOPISŮ ODEBÍRANÝCH KNIHOVNOU DÚ k 1. lednu 2015
ČASOPISY ODEBÍRANÉ KNIHOVNOU DÚ V ROCE 2015 Seznam časopisů obsahuje abecedně seřazený soupis titulů, které budou k dispozici v knihovně Divadelního ústavu v roce 2015. Soupis je rozdělen do tří částí
VíceLenka Vlčková Kryčerová Sto ročníků časopisu Slovanský přehled. Historia Slavorum Occidentis 1(8),
Lenka Vlčková Kryčerová Sto ročníků časopisu Slovanský přehled Historia Slavorum Occidentis 1(8), 271-274 2015 SPRAWOZDANIA 271 Historia Slavorum Occidentis 2015, nr 1(8) ISSN 2084 1213 DOI: 10.15804/hso150117
VíceCENTRUM PRO ROZVOJ MUZEJNÍ PEDAGOGIKY A PRÁCE MUZEÍ SE ZDRAVOTNĚ POSTIŽENOU MLÁDEŽÍ PŘI MZM V BRNĚ
CENTRUM PRO ROZVOJ MUZEJNÍ PEDAGOGIKY A PRÁCE MUZEÍ SE ZDRAVOTNĚ POSTIŽENOU MLÁDEŽÍ PŘI MZM V BRNĚ Centrum pro rozvoj muzejní pedagogiky a práce muzeí se zdravotně postiženou mládeží bylo zřízeno při oddělení
Více