Nová data Národního zdravotnického informačního systému a kategorizace poskytovatelů akutní lůžkové péče

Transkript

1 Nová data Národního zdravotnického informačního systému a kategorizace poskytovatelů akutní lůžkové péče Národní zdravotnický informační systém ČR (NZIS) Program statistických zjišťování resortu zdravotnictví - Sekce ekonomická NZIS Report č.13 (10/2016) Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity Společné pracoviště

2 Národní zdravotnický informační systém NZIS NZIS může přispět k optimalizaci péče. Pokud budou data kvalitní, tak i informacemi. NZIS = velmi různorodý systém Statistické zjišťování (klinické výkazy, ekonomické výkazy) Zdravotnické registry (epidemiologické registry, klinické registry) Procesní a referenční informační systémy (NR-ZP, NR-PZS) Mezinárodní studie, surveye (Health Data OECD, Eurostat, EHIS, EHLEIS, )

3 Úvodní informace Zpráva je zpracována na podkladě dat získaných z hlášení poskytovatelů zdravotních služeb. Program statistických zjišťování na rok 2016 byl zveřejněn ve Vyhlášce Českého statistického úřadu č. 302/2015 Sb., o Programu statistických zjišťování na rok Zpráva shrnuje data z výkazu: Výkaz E 6-01 Pololetní výkaz o ekonomice poskytovatele zdravotních služeb lůžkové zařízení pro účetní jednotky účtující dle vyhlášky č. 504/2002 Sb. Ministerstva financí, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví (dále jen č. 504/2002 Sb. ) pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví dle vyhlášky č. 500/2002 Sb., Ministerstva financí, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví (dále jen č. 500/2002 Sb. pro některé vybrané účetní jednotky účtující dle vyhlášky č. 410/2009 Sb., Ministerstva financí, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky (dále jen č.410/2009 Sb. ) Sledované období: účetní stav k Zprávu zpracoval autorský kolektiv: ing. M. Bartůňková; RNDr. J. Jarkovský Ph.D.; RNDr. Tomáš Pavlík, Ph.D.; RNDr. Jan Mužík, Ph.D.; doc. RNDr. L. Dušek, Ph.D., ing. J. Linda, Mgr. JUDr. V. Těšitelová

4 Ekonomické výsledky poskytovatelů lůžkové péče Obsah prezentace: Zpravodajské jednotky a jejich členění Struktura výkazu Náklady, výnosy a výsledek hospodaření Rozvaha Pořízení majetku Pohledávky a závazky Výnosy od zdravotních pojišťoven 4

5 Zpravodajské jednotky Členění poskytovatelů lůžkové péče

6 Zpravodajské jednotky Kraj Celkem Odevzdáno Odevzdáno [%] Hl. město Praha ,44 Středočeský kraj ,44 Jihočeský kraj ,00 Plzeňský kraj ,00 Karlovarský kraj ,00 Ústecký kraj ,00 Liberecký kraj ,00 Královehradecký kraj ,00 Pardubický kraj ,00 Kraj Vysočina ,00 Jihomoravský kraj ,15 Olomoucký kraj ,86 Zlínský kraj ,00 Moravskoslezský kraj ,00 ČR ,14 Neodevzdáno: 1x Ostatní odborný léčebný ústav 1x Ostatní dětský odborně léčebný ústav 1x Nemocnice 2x Nemocnice následné péče Návratnost statistických výkazů dle krajů - Výkaz E(MZ) 6-01 za 1. pololetí

7 Zpravodajské jednotky PZS č. 500/2002 Sb. podnikatelské subjekty č. 410/2009 Sb. příspěvkové organizace Zpravodajské jednotky dle vedení účetnictví č. 504/2002 Sb. nevýdělečné organizace CELKEM 1. Fakultní a krajské Vysoce specializované Komplexní péče Nižší komplexnost péče Úzké zaměření Následná péče Dlouhodobá péče Léčebna plicní Léčebna psychiatrická Ústav rehabilitační Hospic Ústavy ostatní CELKEM Typologie poskytovatelů akutní péče byla provedena na datech z registrů NRHOSP a NRPZS z roku Členění PZS dle stavu v NRPZS.

8 Výsledné centroidy jednotlivých typů ZZ akutní lůžkové péče Centroidy v tabulce popisují typické zástupce ZZ akutní lůžkové péče na základě definičních parametrů typologie ZZ. Typ ZZ Fakultní a velké krajské nemocnice ZZ vysoce specializované péče Krajské a oblastní nemocnice s komplexní péčí Oblastní nemocnice s nižší komplexností péče Ostatní ZZ s úzkým zaměřením Přítomnost centra vysoce specializované péče v ZZ Počet oddělení ZZ poskytujících akutní lůžkovou péči Počet center vysoce specializované péče přepočtený na počet oddělení akutní péče Počet lůžek akutní péče daného ZZ přepočtený na počet oddělení akutní péče Počet okresů spádové oblasti odpovídající 90% hospitalizací Procentuální zastoupení nejčetnějších MDC skupin Diference procentuálního zastoupení chirurgických větví MDC skupin od průměru všech ZZ Počet MDC skupin s dostatečným ročním počtem hospitalizací* 100.0% 100.0% 42.1% 10.0% 0.0% * počet MDC skupin byl kalkulován vždy s rozlišením chirurgické a klinické větve dané MDC skupiny, proto je počet vyšší než standardní počet 27 skupin.

9 Struktura výkazu a validace dat

10 Struktura výkazu Struktura výkazu: A) Oddíl I. Výkaz zisku a ztráty - Náklady B) Oddíl II. Výkaz zisku a ztráty Výnosy Základní kontrola č. 1: VH (výnosy-náklady) se musí rovnat údaji v Oddílu IV. Rozvaha - Pasiva VH běžného účetního období C) Oddíl III. Rozvaha Aktiva D) Oddíl IV. Rozvaha Pasiva Základní kontrola č. 2: Úhrn aktiv v Oddílu III. se musí rovnat úhrnu pasiv v Oddílu IV. E) Oddíl V. Doplňující informace zdroje nově pořízeného majetku F) Oddíl VI. Krátkodobé pohledávky a závazky z obchodního styku Základní kontrola č. 3: Souhrnné údaje v Oddíle VI. odpovídají účtům 311 z Oddílu III. Rozvaha Aktiva a účtům 321 z Oddílu IV. Rozvaha - Pasiva G) Oddíl VII. Doplňující údaje k výnosům z účtu 602 od zdravotních pojišťoven Základní kontrola č. 4: Souhrnné údaje odpovídají účtu 602 z Oddílu II. Výnosy

11 Kontrola č. 1: VH z Oddílu I. a II. s Oddílem IV. Údaje ze všech výkazů (264 PZS) Kontrola Oddílu I. a II. č. 500/2002 Sb. č. 410/2009 Sb. č. 504/2002 Sb. Celkem Celkové náklady Celkové výnosy Výsledek hospodaření Oddíl IV. Rozvaha VH Pasiva Rozdíl Údaje po vyřazení 29 PZS - Odchylka < a > tis. Kč - Kontrola Oddílu I. a II. č. 500/2002 Sb. č. 410/2009 Sb. č. 504/2002 Sb. Celkem Celkové náklady Celkové výnosy Výsledek hospodaření Oddíl IV. Rozvaha VH Pasiva Rozdíl % z původních nákladů 89% 97% 91% 94% % z původních výnosů 89% 97% 91% 94%

12 AKUTNÍ PÉČE Kontrola č. 1: VH z Oddílu I. a II. s Oddílem IV. Vyřazení poskytovatelé Typ PZS PHA STC JHC PLK KVK ULK LBK HKK PAK JHM OLK ZLK MSK Celkem 3. Komplexní péče Nižší komplexnost péče Úzké zaměření Následná péče Dlouhodobá péče Léčebna psychiatrická Hospic Ústavy ostatní Celkem Typ PZS Církev Jiná právnická osoba Kraj MZ Obec, město Celkem 3. Komplexní péče Nižší komplexnost péče Úzké zaměření Následná péče Dlouhodobá péče Léčebna psychiatrická Hospic Ústavy ostatní Celkem

13 Kontrola č. 2: Úhrn aktiv a pasiv v Oddílu III. a IV. Kontrola Oddílu III. a IV. č. 500/2002 Sb. č. 410/2009 Sb. č. 504/2002 Sb. Celkem Období Aktuální Minulé Aktuální Minulé Aktuální Minulé Aktuální Minulé Aktiva celkem Pasiva celkem Rozdíl Kontrola Oddílu III. a IV. Údaje ze všech výkazů (264 PZS) Údaje po vyřazení 21 PZS - Odchylka < a > tis. Kč - č. 500/2002 Sb. č. 410/2009 Sb. č. 504/2002 Sb. Celkem Období Aktuální Minulé Aktuální Minulé Aktuální Minulé Aktuální Minulé Aktiva celkem Pasiva celkem Rozdíl % z původních Aktiv 93% 94% 99% 99% 99% 99% 98% 98% % z původních Pasiv 93% 95% 99% 99% 98% 99% 98% 98%

14 AKUTNÍ PÉČE Kontrola č. 2: Úhrn aktiv a pasiv v Oddílu III. a IV. Vyřazení poskytovatelé Typ PZS PHA STC PLK KVK ULK LBK HKK PAK JHM OLK MSK Celkem 3. Komplexní péče Nižší komplexnost péče Úzké zaměření Následná péče Dlouhodobá péče Hospic Ústavy ostatní 1 1 Celkem Typ PZS Jiná právnická osoba Kraj MZ Obec, město Celkem 3. Komplexní péče Nižší komplexnost péče Úzké zaměření Následná péče Dlouhodobá péče Hospic Ústavy ostatní 1 1 Celkový součet

15 Kontrola č. 3: Neuhrazené pohledávky a závazky z Oddílu VI. s Rozvahou v Oddíle III. s IV. Údaje ze všech výkazů (264 PZS) Kontrola Oddílu VI. č. 500/2002 Sb. č. 410/2009 Sb. č. 504/2002 Sb. Celkem Oddíl III. a IV. Rozvaha Krátkodobé pohledávky (účet 311) Krátkodobé závazky (účet 321) Oddíl VI. Krátkodobé pohledávky (účet 311) Krátkodobé závazky (účet 321) Rozdíl Pohledávky (účet 311) Rozdíl Závazky (účet 321) Údaje po vyřazení 24 PZS - Odchylka < a > tis. Kč - Kontrola Oddílu VI. č. 500/2002 Sb. č. 410/2009 Sb. č. 504/2002 Sb. Celkem Oddíl III. a IV. Rozvaha Krátkodobé pohledávky (účet 311) Krátkodobé závazky (účet 321) Oddíl VI. Krátkodobé pohledávky (účet 311) Krátkodobé závazky (účet 321) Rozdíl Pohledávky (účet 311) Rozdíl Závazky (účet 321) % z původních pohledávek (účet 311) Oddílu VI. 94% 94% 99% 94% % z původních závazků (účet 321) Oddílu VI. 94% 96% 95% 96%

16 AKUTNÍ PÉČE Kontrola č. 3: Neuhrazené pohledávky a závazky z Oddílu VI. s Rozvahou v Oddíle III. s IV. Vyřazení poskytovatelé Typ PZS PHA STC JHC PLK KVK ULK LBK HKK PAK VYS JHM Celkem 1. Fakultní a krajské Komplexní péče Nižší komplexnost péče Úzké zaměření Následná péče Léčebna psychiatrická Hospic Ústavy ostatní 1 1 Celkem Typ PZS Jiná právnická osoba Kraj MZ Obec, město Celkem 1. Fakultní a krajské Komplexní péče Nižší komplexnost péče Úzké zaměření Následná péče Léčebna psychiatrická Hospic Ústavy ostatní 1 1 Celkem

17 Kontrola č. 4: Výnosy od zdravotních pojišťoven v Oddíle VII. s celkovými výnosy od ZP v Oddíle II. Údaje ze všech výkazů (264 PZS) Kontrola Oddílu VII. č. 500/2002 Sb. č. 410/2009 Sb. č. 504/2002 Sb. Celkem Výnosy od VZP (111) Výnosy od VoZP (201) Výnosy od ČPZP (205) Výnosy od OZP (207) Výnosy od ZP Škoda (209) Výnosy od ZP MVČR (211) Výnosy od ZP RB (213) Celkový součet Oddíl II. 602 Výnosy od ZP Rozdíl Údaje po vyřazení 21 PZS - Odchylka < a > tis. Kč - Kontrola Oddílu VII. č. 500/2002 Sb. č. 410/2009 Sb. č. 504/2002 Sb. Celkem Výnosy od VZP (111) Výnosy od VoZP (201) Výnosy od ČPZP (205) Výnosy od OZP (207) Výnosy od ZP Škoda (209) Výnosy od ZP MVČR (211) Výnosy od ZP RB (213) Celkový součet Oddíl II. 602 Výnosy od ZP Rozdíl % z původních výnosů Oddílu VII. 91% 78% 89% 83% % z původních výnosů Oddílu II. 93% 81% 95% 85%

18 AKUTNÍ PÉČE Kontrola č. 4: Výnosy od zdravotních pojišťoven v Oddíle VII. s celkovými výnosy od ZP v Oddíle II. Vyřazení poskytovatelé Typ PZS PHA STC PLK ULK LBK HKK PAK JHM MSK Celkem 1. Fakultní a krajské Vysoce specializované Komplexní péče Nižší komplexnost péče Úzké zaměření Následná péče Dlouhodobá péče Léčebna psychiatrická Hospic Ústavy ostatní Celkem Typ PZS Církev Jiná právnická osoba Kraj MZ Obec, město Celkem 1. Fakultní a krajské Vysoce specializované Komplexní péče Nižší komplexnost péče Úzké zaměření Následná péče Dlouhodobá péče Léčebna psychiatrická Hospic Ústavy ostatní Celkem

19 Struktura nákladů a výnosů Výsledek hospodaření Oddíl I. a II. POSKYTOVATELÉ AKUTNÍ PÉČE

20 Struktura nákladů k Struktura celkových nákladů k v tis. Kč Nákladový druh 1. Fakultní a krajské N=18 2. Vysoce specializované N=8 3. Komplexní péče N=59 4. Nižší komplexnost péče N=21 5. Úzké zaměření N=24 Celkem N=130 Osobní náklady % % % % % % Zdrav.materiál % % % % % % Centrové léky % % % % % % Léky bez center % % % % % % Náklady zboží % % % % % % Odpisy, rezervy a opr.položky % % % % % % Služby % % % % % % Ostatní materiál % % % % % % Energie % % % % % % Opravy % % % % % % Ostatní náklady % % % % % % Krev % % % % % % Celkové náklady

21 Struktura nákladů k Struktura celkových nákladů bez centrových léků k v tis. Kč Nákladový druh 1. Fakultní a krajské N=18 2. Vysoce specializované N=8 3. Komplexní péče N=59 4. Nižší komplexnost péče N=21 5. Úzké zaměření N=24 Celkem N=130 Osobní náklady % % % % % % Zdrav.materiál % % % % % % Léky bez center % % % % % % Náklady zboží % % % % % % Odpisy, rezervy a opr.položky % % % % % % Služby % % % % % % Ostatní materiál % % % % % % Energie % % % % % % Opravy % % % % % % Ostatní náklady % % % % % % Krev % % % % % % Celkové náklady

22 Struktura výnosů k Struktura celkových výnosů k v tis. Kč Výnosový druh 1. Fakultní a krajské N=18 2. Vysoce specializované N=8 3. Komplexní péče N=59 4. Nižší komplexnost péče N=21 5. Úzké zaměření N=24 Celkem N=130 Výnosy za služby od ZP % % % % % % Výnosy ze zboží % % % % % % Ostatní výnosy % % % % % % Výnosy z transferů % % % % % % Výnosy tuzemci % % % % % % Výnosy cizinci % % % % % % Výnosy z pronájmů % % % 635 0% % % Výnosy z výrobků % 0 0% % % 96 0% % Výnosy od st.orgánů % 0 0% % % 143 0% % Celkové výnosy

23 Výsledek hospodaření k [N] Výsledek hospodaření k dle typu PZS v tis. Kč (N = 130) 1. Fakultní a krajské v tom transfery (dotace) tis. Kč 2. Vysoce specializované 8 v tom transfery (dotace) tis. Kč Komplexní péče v tom transfery (dotace) tis. Kč 4. Nižší komplexnost péče 21 v tom transfery (dotace) tis. Kč Úzké zaměření 24 v tom transfery (dotace) tis. Kč VH v tis. Kč

24 Výsledky hospodaření k Osa y Náklady v tis. Kč Fakultní a krajské N = 9 Zisk N = 9 Ztráta Osa y Náklady v tis. Kč Vysoce specializované N = 8 Zisk N = 0 Ztráta ZTRÁTA ZTRÁTA ZISK ZISK Osa x Výnosy v tis. Kč Osa x Výnosy v tis. Kč

25 Výsledky hospodaření k Osa y Náklady v tis. Kč 3. Komplexní péče N = 37 Zisk N = 22 Ztráta Osa y Náklady v tis. Kč 4. Nižší komplexnost péče N = 15 Zisk N = 6 Ztráta ZTRÁTA ZTRÁTA ZISK ZISK Osa x Výnosy v tis. Kč Osa x Výnosy v tis. Kč

26 Výsledky hospodaření k Osa y Náklady v tis. Kč Úzké zaměření N = 22 Zisk N = 2 Ztráta ZTRÁTA ZISK Osa x Výnosy v tis. Kč

27 Náklady, Výnosy a výsledek hospodaření k Shrnutí: Výsledky prezentovány za 130 PZS z celkového počtu 146 PZS 1. Struktura nákladů: a) U typu PZS 2. náklady za zdrav. materiál a léky vyšší než osobní náklady, b) Osobní náklady nad 50% u typu PZS c) U typu PZS 4. a 5. náklady za služby na úrovní nákladů za zdrav. materiál a léky 2. Struktura výnosů: a) Vyšší závislost na výnosech od ZP u typu PZS (80%-86%) b) Nejvyšší podíl z transferů (dotací) u typu PZS 5. (5%) c) Nejvyšší podíl za hrazené zdravotní služby mimo v.z.p. u typu PZS 5. (10%) 3. Výsledek hospodaření (VH): a) k ve ztrátě typ PZS 1. a 3. b) Celkem 39 PZS ve ztrátě (30%) a 91 PZS v zisku (70%) c) Celkový VH za 130 PZS zisk tis. Kč, v tom transfery (dotace) ve výši tis. Kč, tzn. VH bez transferů ztráta tis. Kč d) Při odečtení transferů celkem 68 PZS ve ztrátě (52%) a 62 PZS v zisku (48%) z toho 6 PZS typu 1., 4 PZS typu 2., 19 PZS typu 3., 12 PZS typu 4., 21 PZS typu 5.

28 Vývoj osobních nákladů (účty 52) Období 1. Fakultní a krajské N=18 Vývoj osobních nákladů v tis. Kč 2. Vysoce specializované N=8 3. Komplexní péče N=59 4. Nižší komplexnost péče N=21 5. Úzké zaměření N=24 Celkem N= pol Plnění v % (1. pol.2016/2014) 57% 53% 55% 53% 61% 56% Plnění v % (1. pol.2016/2015) 51% 50% 52% 51% 55% 51% pol Nižší komplexnost péče 3% 5. Úzké zaměření 2% 4. Nižší komplexnost péče 3% 5. Úzké zaměření 2% 4. Nižší komplexnost péče 3% 5. Úzké zaměření 3% 3. Komplexní péče 34% 1. Fakultní a krajské 54% 3. Komplexní péče 33% 1. Fakultní a krajské 55% 3. Komplexní péče 33% 1. Fakultní a krajské 54% 2. Vysoce specializované 7% 2. Vysoce specializované 7% 2. Vysoce specializované 7%

29 Průměrné platy a mzdy v roce 2014 a 2015 Vývoj průměrných platů a mezd v roce 2014 a 2015 Kategorie pracovníků 1. Fakultní a krajské N 2014 =18 N 2015 =18 2. Vysoce specializované N 2014 =8 N 2015 =8 3. Komplexní péče N 2014 =64 N 2015 =64 4. Nižší komplexnost péče N 2014 =28 N 2015 =26 5. Úzké zaměření N 2014 =29 N 2015 = Lékaři a zubní lékaři Farmaceuti Všeobecné sestry, porodní asistentky ( 5 a 6) Ostatní zdrav. pracovníci nelékaři s odb. způsobilostí ( 7 až 21a) Zdrav. pracovníci nelékaři s odb. a special. způsobilostí ( 22 až 28) Zdrav. prac. nelék. pod odb. dohledem nebo přímým vede- ním ( 29 až 42) Jiní odborní pracovníci nelékaři s odbornou způsobilostí ( 43) a dentisté Pedagogičtí pracovníci Technicko-hospodářští pracovníci Dělníci a provozní pracovníci Celkem pracovníci ve zdravotnictví Index 2015/ % 104% 106% 104% 106% Zdroj: E 2-01 Roční výkaz o zaměstnancích a o složkách platu ve zdravotnických organizacích a E 3-01 Roční výkaz o zaměstnancích a o složkách mezd ve zdravotnických organizacích 29

30 Vývoj osobních nákladů (účty 52) Období Nárůst/Pokles v % (1. pol.2016 vs. ½ 2014) Nárůst/Pokles v % (1. pol.2016 vs. ½ 2015) Nárůst/Pokles v Kč (1. pol.2016 vs. ½ 2014) Nárůst/Pokles v Kč (1. pol.2016 vs. ½ 2015) 1. Fakultní a krajské 6,62% 1,49% Vysoce specializované 3,37% -0,37% Komplexní péče 5,01% 1,58% Nižší komplexnost péče 2,79% 0,75% Úzké zaměření 11,44% 4,90% Celkem 5,83% 1,45% % Porovnání vývoje osobních nákladů v tis. Kč A Porovnání 1.pol s ½ 2014 B Porovnání 1.pol s ½ % % % 7% % 4% 2% 0% 1% 3% 0% 5% 2% 3% 1% 5% % A B A B A B A B A B A B A B A B A B A B Fakultní a krajské 2. Vysoce specializované 3. Komplexní péče 4. Nižší komplexnost péče 5. Úzké zaměření

31 Vývoj osobních nákladů (účty 52) Období MZ N=20 Vývoj osobních nákladů v tis. Kč Kraj N=49 Obec, město N=17 Církev N=1 Ostatní centrální orgány N=3 Jiná právnická osoba N=40 Celkem N= pol Plnění v % (1. pol.2016/2014) 54% 57% 56% 52% 57% 55% 56% Plnění v % (1. pol.2016/2015) 51% 51% 53% 50% 53% 52% 51% pol Ostatní centrální orgány 3% Církev 0% Obec, město 6% Jiná právnická osoba 7% Ostatní centrální orgány Církev 3% 0% Obec, město 5% Jiná právnická osoba 7% Ostatní centrální orgány 3% Církev 0% Obec, město 6% Jiná právnická osoba 7% MZ 45% MZ 44% MZ 44% Kraj 39% Kraj 41% Kraj 40%

32 Období Nárůst/Pokles v % (1. pol.2016 vs. ½ 2014) Nárůst/Pokles v % (1. pol.2016 vs. ½ 2015) Vývoj osobních nákladů (účty 52) Nárůst/Pokles v Kč (1. pol.2016 vs. ½ 2014) Nárůst/Pokles v Kč (1. pol.2016 vs. ½ 2015) MZ 4,49% 1,31% Kraj 7,40% 1,24% Obec, město 6,05% 2,65% Církev 1,84% -0,37% Ostatní centrální orgány 7,17% 3,01% Jiná právnická osoba 5,11% 2,19% Celkem 5,83% 1,45% % Porovnání vývoje osobních nákladů v tis. Kč A Porovnání 1.pol s ½ 2014 B Porovnání 1.pol s ½ % 8% 6% 4% 2% 0% -2% % 7% 6% % 5% % 3% 2% 1% 1% 2% % 0 A B A B A B A B A B A B A B A B A B A B A B A B MZ Kraj Obec, město Církev Ostatní centrální orgány Jiná právnická osoba

33 Vývoj nákladů za centrové léky Nákladový druh 1. Fakultní a krajské N=18 2. Vysoce specializované N=8 Vývoj nákladů za centrové léky v tis. Kč 3. Komplexní péče N=59 4. Nižší komplexnost péče N=21 5. Úzké zaměření N=24 Celkem N=130 Centrové léky % 9% 1% 0% 0% 100% Zdravotně pojistné plány (všechny ZP) léčivé přípravky hrazené pouze poskytovatelům zdrav. služeb poskytujícím péči na spec. pracovištích (viz 15 zákona č. 48/1997 Sb. a vyhlášku č. 376/2011 Sb.) pol. 2016

34 Náklady, Výnosy a výsledek hospodaření k Shrnutí: Výsledky prezentovány za 130 PZS z celkového počtu 146 PZS 1. Vývoj osobních nákladů: a) Z důvodu chybějících dat (výkazy nově až od roku 2016) je porovnání provedeno s ½ roku 2014 a 2015 výsledky mohou být mírně zkreslené, b) Oproti ½ roku 2014 největší růst u PZS typu 1. a 5. c) Oproti ½ roku 2015 největší růst u PZS typu 3. a 5. => za poslední 2 roky nejvíce rostl objem osobních nákladů u PZS typu 5. d) Oproti ½ roku 2015 poklesly osobní náklady pouze u PZS typu 2. e) Oproti ½ roku 2014 největší růst u PZS, kde je zřizovatel Kraj a ostatní centrální orgány f) Oproti ½ roku 2015 největší růst u PZS, kde je zřizovatelem Obec, město a ostatní centrální orgány => za poslední 2 roky nejvíce rostl objem osobních nákladů, kde je zřizovatelem Obec, město 2. Vývoj nákladů za centrové léky: a) Největší podíl nákladů u PZS typu 1., a to 89% b) Celkové náklady k dosahují 56% celkových nákladů roku 2015 c) Celkové náklady k již přesáhly celkové náklady roku 2010 a téměř roku 2011

35 Náklady na 1 obyvatele dle krajů k Náklady 130 PZS na 1 obyvatele v Kč dle krajů KRAJ Počet obyvatel Počet PZS Celkové náklady Náklady za centrové léky Náklady bez centrových léků Celkový náklad na 1 obyvatele v Kč Náklad bez centrových léků na 1 obyvatele v Kč Hl. m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Celkem

36 Výnosy od ZP na 1 obyvatele dle krajů k Výnosy 130 PZS na 1 obyvatele v Kč dle krajů KRAJ Počet obyvatel Počet PZS Výnosy od ZP (služby) Výnosy od ZP (zboží) Výnosy od ZP (celkem) Celkový výnos od ZP na 1 obyvatele v Kč Hl. m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Celkem

37 Náklady a výnosy od ZP na 1 obyvatele dle krajů k KRAJ Počet PZS Celkový náklad na 1 obyvatele v Kč Celkový výnos od ZP na 1 obyvatele v Kč Rozdíl (výnosnáklad) Podíl nekrytých nákladů výnosy ZP Porovnání celkových nákladů a celkových výnosů od ZP na 1 obyvatele v Kč Karlovarský % Středočeský % Jihomoravský % Hl. m. Praha % Jihočeský % Vysočina % Zlínský % Plzeňský % Pardubický % Moravskoslezský % Královéhradecký % Liberecký % Ústecký % Olomoucký % Celkem % Celkový náklad na 1 obyv. v Kč Celkový výnos od ZP na 1 obyv. v Kč

38 Náklady, Výnosy a výsledek hospodaření k Shrnutí: Výsledky prezentovány za 130 PZS z celkového počtu 146 PZS 1. Náklady v Kč na 1 obyvatele: a) Nejvyšší náklady na 1 obyvatele v krajích: Hl. m. Praha, Jihomoravský kraj, Královéhradecký kraj b) Nejnižší náklady na 1 obyvatele v krajích: Středočeský kraj, Pardubický kraj, Zlínský kraj 2. Výnosy v Kč na 1 obyvatele: a) Nejvyšší výnos na 1 obyvatele v krajích: Hl. m. Praha, Jihomoravský kraj, Královéhradecký kraj b) Nejnižší výnos na 1 obyvatele v krajích: Středočeský kraj, Karlovarský kraj, Pardubický kraj 3. Rozdíl v Kč na 1 obyvatele mezi celkovými náklady a výnosy od ZP: a) Největší podíl nekrytých nákladů na 1 obyvatele v Karlovarském kraji b) Největší absolutní rozdíl mezi celkovými výnosy od ZP a celkovými náklady v Hl. m. Praha

39 Struktura aktiv a pasiv Kumulovaný výsledek hospodaření Oddíl III. a IV. POSKYTOVATELÉ AKUTNÍ PÉČE

40 Struktura aktiv k Struktura aktiv 1. Fakultní a krajské N=18 2. Vysoce specializované N=8 Struktura aktiv k v tis. Kč 3. Komplexní péče N=62 4. Nižší komplexnost péče N=19 5. Úzké zaměření N=27 Celkem N=134 Aktiva celkem A. Upsaný kapitál B. Dlouhodobý majetek B.1 Nehmotný majetek B.2 Hmotný majetek B.3 Finanční majetek B.4 Dlouhodobé pohledávky C. Oběžná aktiva C.1 Zásoby C.2 Krátkodobé pohledávky C.28 Dohadné účty C.281 Zdravotní pojišťovny C.3 Finanční majetek C.4 Jiná aktiva C.5 Dlouhodobé pohledávky D. Jiná aktiva

41 Struktura pasiv k Struktura pasiv k v tis. Kč Struktura pasiv 1. Fakultní a krajské N=18 2. Vysoce specializované N=8 3. Komplexní péče N=62 4. Nižší komplexnost péče N=19 5. Úzké zaměření N=27 Celkem N=134 Pasiva celkem E. Vlastní kapitál E.1 Jmění/zákl.kapitál/Fondy E.2 Výsledek hospodaření F. Cizí zdroje F.1 Rezervy F.2 Dlouhodobé závazky F.3 Krátkodobé závazky F.38 Dohadné účty F.381 Zdravotní pojišťovny G. Jiná pasiva

42 Rozvaha Struktura aktiv a pasiv k Shrnutí: Výsledky prezentovány za 134 PZS z celkového počtu 146 PZS 1. Aktiva: a) Největší riziko v dohadných položkách ve výši cca 4,5 mld. Kč (tvoří 3,3% celkových aktiv a 11% oběžných aktiv), z toho cca 2,0 mld. Kč za zdravotními pojišťovnami (57% u PZS typu 1. a 29% u PZS typu 3. b) Největší podíl aktiv (59%) u PZS typu 1., nejmenší podíl aktiv (2%) u PZS typu 4. c) Největší podíl dlouhodobého majetku NETTO k celkovým aktivům u PZS typu 1. (73%) a nejnižší (52%) u PZS typu 4. d) Největší podíl finančních prostředků (46%) z oběžných aktiv drží PZS typu 2. (cca 10% z celkových finančních prostředků vázáno, tzn. mimo běžný účet) 2. Pasiva: a) Negativní kumulovaný výsledek hospodaření, který k dosahuje ztrátu cca 6,7 mld. Kč, z toho u PZS typu 1. ztráta ve výši 6% pasiv a u PZS typu 3. ztráta ve výši 7% pasiv. U PZS 2. a 4. oproti tomu generuje 3% zisku z celkových pasiv a u PZS typu 4. tvoří zisk 13% celkových pasiv. b) Dohadné položky pasivní ve výši cca 2 mld. Kč, z toho 0,8 mld. Kč za zdravotními pojišťovnami.

43 Ukazatel Ukazatel Podíl dlouhodobého majetku 1. Fakultní 2. Vysoce a krajské specializované N=18 N=8 1. Fakultní a krajské N=18 2. Vysoce specializované N=8 Finanční analýza dle stavu k Majetková struktura dle typu PZS k Komplexní péče N=62 3. Komplexní péče N=62 4. Nižší komplexnost péče N=19 4. Nižší komplexnost péče N=19 5. Úzké zaměření N=27 5. Úzké zaměření N=27 Celkem N=134 Aktiva celkem B. Dlouhodobý majetek C. Oběžná aktiva Pasiva celkem E. Vlastní kapitál F. Cizí zdroje Podíl vybraných ukazatelů k celkovým aktivům a pasivům k Celkem N=134 73% 60% 68% 51% 68% 70% Podíl oběžných aktiv 27% 40% 31% 48% 31% 30% Podíl vlastního kapitálu 77% 78% 68% 42% 66% 74% Podíl cizích zdrojů 23% 22% 32% 58% 34% 26% Zlaté pravidlo financování První bilanční pravidlo se nazývá Zlaté pravidlo financování a říká velice jednoduchou a na první pohled zřejmou věc že struktura aktiva a pasiv by měla být časově sladěná. To znamená, že dlouhodobá aktiva (např. budovy, výrobní linky apod.) by měla být kryta dlouhodobými pasivy (tj. základním jměním, nerozděleným ziskem z minulých let a/nebo dlouhodobými cizími zdroji). Totéž platí samozřejmě i pro aktiva a pasiva krátkodobá.

44 Finanční analýza dle stavu k Majetková struktura dle typu PZS k Ukazatel 1. Fakultní a krajské N=18 2. Vysoce specializované N=8 3. Komplexní péče N=62 4. Nižší komplexnost péče N=19 5. Úzké zaměření N=27 Celkem N=134 E. Vlastní kapitál F. Cizí zdroje Podíl cizích zdrojů 29% 27% 47% 136% 52% 35% Zlaté pravidlo vyrovnání rizika (pasiva 1:1 vlastní a cizí zdroje) Druhé pravidlo je podstatné zejména pro získávání úvěrů a dalších cizích zdrojů, firmu jako takovou až tak ovlivňovat nemusí. Pravidlo přitom hovoří o tom, že vlastního kapitálu by mělo být alespoň stejně jako cizího. To zní z pohledu toho, kdo firmě půjčuje peníze, celkem logicky, zejména pak v ČR. Těžko si lze totiž představit, že majitel do firmy vloží korun, a když získá stomilionový úvěr, že bude s penězi nakládat stejně citlivě a rozvážně jako kdyby byly jeho. Více cizího kapitálu zkrátka snímá z majitele část rizika a podnik tak může mít větší sklon k riskování a menší motivaci ke zvyšování výkonů.

45 Finanční analýza dle stavu k Majetková struktura dle typu PZS k Ukazatel 1. Fakultní a krajské N=18 2. Vysoce specializované N=8 3. Komplexní péče N=62 4. Nižší komplexnost péče N=19 5. Úzké zaměření N=27 Celkem N=134 B. Dlouhodobý majetek E. Vlastní kapitál Podíl vlastního kapitálu 106% 130% 99% 82% 96% 106% Zlaté pari pravidlo stálá aktiva a vlastní zdroje se rovnají jen výjimečně Třetí pravidlo říká, že vlastní kapitál by měl být nanejvýš roven stálým aktivům, a to jen tehdy, když podnik nevyužívá dlouhodobý cizí kapitál. To svým způsobem částečně opakuje zlaté bilanční pravidlo, neboť zamezuje situaci, kdy jsou krátkodobá aktiva financována dlouhodobým majetkem. Je tu však ještě jeden význam, a to ten, že vlastním kapitálem by se nemělo plýtvat. Vlastní kapitál je pro firmu v podstatě ten nejdražší možný. Vlastník firmy totiž nese největší riziko. V případě konkursu je totiž uspokojen až jako poslední v pořadí. Nejprve je uspokojen stát, pak banky, pak věřitelé a teprve co zbude, získá zpět majitel. Vlastní kapitál by tak v té nejhorší situaci měl financovat jen dlouhodobý majetek. V lepší situaci by měl financovat jen část dlouhodobého majetku, přičemž zbytek by měly pokrývat cizí dlouhodobé zdroje. V praxi však řada i zavedených a prosperujících firem kumuluje nerozdělený zisk z minulých let, kterým svůj provoz financují. Majitelé tak zbytečně nesou velké riziko, za které nemusí být vždy odměněni adekvátním výnosem z vloženého kapitálu.

46 Zpravodajské jednotky Tady bohužel z dat neudělám tak jen pro info, že jsou 4 Zlaté růstové pravidlo Poslední z bilančních pravidel říká, že v podniku nemá být tempo růstu investic vyšší než tempo růstu tržeb. Naprosto logické pravidlo, které český státní rozpočet dlouhodobě ignoruje, má své logické odůvodnění - na nové investice musejí nejprve ty stávající vydělat. Dodržení tohoto pravidla zároveň znamená, že špatné investice, které se nepromítly do nárůstu tržeb, zbrzdí tempo dalších investic, což má přispět ke stabilizaci podniku a případné nápravě vzniklých škod. Dodržování tohoto pravidla zároveň přispěje k tomu, že firma neudělá více špatných investic za sebou.

47 Finanční analýza dle stavu k celkem 134 PZS Likvidita běžná (likvidita III. stupně) Říká, kolika korunami z našich celkových oběžných aktiv je pokryta 1 Kč našich krátkodobých závazků, neboli kolikrát jsme schopni uspokojit naše věřitele, kdybychom v určitém momentě přeměnili tato oběžná aktiva na hotovost. oběžná aktiva Běžná likvidita = krátkodobé závazky (doporučená hodnota je 1,5-2,5) Čím vyšší je hodnota ukazatele, tím je příznivější zachování platební schopnosti podniku. Za optimální hodnotu ukazatele je považováno 2:1. Stav k Fakultní a krajské 2. Vysoce specializované 3. Komplexní péče 4. Nižší komplexnost péče 5. Úzké zaměření Běžná likvidita 1,30 2,28 1,31 1,38 1,50

48 Finanční analýza dle stavu k celkem 134 PZS Likvidita pohotová (likvidita II. stupně) Je "očištěna" o ne zrovna příliš likvidní položku - zásoby. Jinak řečeno, kolika korunami našich pohledávek a hotovosti (pokladna či bankovní účet) je pokryta 1 Kč našich krátkodobých závazků. oběžná aktiva - zásoby Pohotová likvidita = krátkodobé závazky (doporučená hodnota je v rozmezí 0,7-1,2) Stav k Fakultní a krajské 2. Vysoce specializované 3. Komplexní péče 4. Nižší komplexnost péče 5. Úzké zaměření Pohotová likvidita 1,19 2,15 1,21 1,32 1,41

49 Finanční analýza dle stavu k celkem 134 PZS Likvidita okamžitá (likvidita I. stupně) Je právem považována za nejpřísnější likvidní ukazatel, neboť nám udává schopnost zaplatit své krátkodobé závazky "ihned" - tedy pomocí hotovosti, peněz na bankovních účtech, šeky či krátkodobými cennými papíry. finanční majetek Okamžitá likvidita = krátkodobé závazky (doporučená hodnota je v rozmezí 0,2-0,5) Stav k Fakultní a krajské 2. Vysoce specializované 3. Komplexní péče 4. Nižší komplexnost péče 5. Úzké zaměření Okamžitá likvidita 0,39 1,05 0,25 0,30 0,58

50 Finanční analýza dle stavu k celkem 134 PZS Celková zadluženost (věřitelské riziko) charakterizuje finanční úroveň firmy. Ukazuje nám míru krytí firemního majetku cizími zdroji. Vyšší hodnoty jsou rizikem pro věřitele, především pro banku. cizí zdroje Celková zadluženost = * 100 [%] celková aktiva Stav k Fakultní a krajské 2. Vysoce specializované 3. Komplexní péče 4. Nižší komplexnost péče 5. Úzké zaměření Celková zadluženost Vyšší hodnoty jsou rizikem

51 Finanční analýza dle stavu k celkem 134 PZS Koeficient samofinancování je opakem k celkové zadluženosti (jejich součet = 100%). Udává, do jaké míry je firma schopna pokrýt své potřeby z vlastních zdrojů. Je vyjádřením finanční stability a samostatnosti firmy. vlastní kapitál Koeficient samofinancování = * 100 [%] celková aktiva Stav k Fakultní a krajské 2. Vysoce specializované 3. Komplexní péče 4. Nižší komplexnost péče 5. Úzké zaměření Koeficient samofinancování

52 Finanční analýza dle stavu k celkem 134 PZS Míra zadluženosti Je poměrně významným ukazatelem pro banku z hlediska poskytnutí úvěru. Cizí zdroje by neměly překročit jeden a půl násobek hodnoty vlastního jmění; optimální stav je nižší hodnota cizích zdrojů než vlastního jmění. cizí zdroje Míra zadluženosti = * 100 [%] vlastní jmění Stav k Fakultní a krajské 2. Vysoce specializované 3. Komplexní péče 4. Nižší komplexnost péče 5. Úzké zaměření Míra zadluženosti

53 Rozvaha Struktura aktiv a pasiv k Shrnutí: Výsledky prezentovány za 134 PZS z celkového počtu 146 PZS 1. Finanční analýza: a) PZS typu 1. nejvyšší podíl dlouhodobého majetku, který bude generovat vysoké náklady na údržbu. Díky tomuto vysokému podílu je nízká celková zadluženost, otázkou je, jak likvidní tento majetek je. PZS typu 1. generují nejvyšší kumulovanou ztrátu cca 5 mld. Kč, což může být způsobeno právě největším podílem dlouhodobého majetku => tento majetek nepřináší očekávané výnosy. b) PZS typu 2. drží vysoký podíl finančních prostředků a mají zbytečně vysoký podíl vlastního kapitálu (nejdražší peníze) => nedodrženo první zlaté bilanční pravidlo, vlastní kapitál (dlouhodobý) je vyšší než dlouhodobý majetek, a to o 30%. c) PZS typu 3 na hranici okamžité likvidity (nižší podíl finančních prostředků). Pohotová likvidita v rozmezí => riziko v případě nižší likvidity pohledávek d) PZS typu 4. nízký podíl vlastního kapitálu => největší zadluženost, tzn. nejmenší koeficient samofinancování. e) PZS typu 5 generuje kumulovaný zisk, ve všech ukazatelích v mezích => nejlepší hodnocení ve finanční analýze

54 Stálá aktiva BRUTTO PZS na 1 obyvatele dle krajů k KRAJ Stálá aktiva (dlouhodobý majetek) BRUTTO dle krajů na 1 obyvatele v Kč Počet obyvatel Počet PZS Nehmotný majetek Hmotný majetek z toho stavby Stála aktiva celkem Stála aktiva v Kč na 1 obyv. Stavby v Kč na 1 obyv. Hl. m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Celkem

55 Stálá aktiva BRUTTO PZS na 1 obyvatele dle krajů k Stálá aktiva (dlouhodobý majetek) BRUTTO dle krajů na 1 obyvatele v Kč Stálá aktiva (BRUTTO) v Kč na 1 obyv. Stavby (BRUTTO) v Kč na 1 obyv.

56 Stálá aktiva NETTO PZS na 1 obyvatele dle krajů k Stálá aktiva (dlouhodobý majetek) NETTO dle krajů na 1 obyvatele v Kč KRAJ Počet obyvatel Počet PZS Nehmotný majetek Hmotný majetek z toho stavby Stála aktiva celkem Stála aktiva v Kč na 1 obyv. Stavby v Kč na 1 obyv. Hl. m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Celkem

57 Stálá aktiva NETTO PZS na 1 obyvatele dle krajů k Stálá aktiva (dlouhodobý majetek) NETTO dle krajů na 1 obyvatele v Kč Stálá aktiva (NETTO) v Kč na 1 obyv. Stavby (NETTO) v Kč na 1 obyv.

58 Stálá aktiva BRUTTO a NETTO PZS dle krajů k Pořizovací cena (BRUTTO) a zůstatková cena (NETTO) stálých aktiv k Hl. m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Stálá aktiva (BRUTTO) v Kč na 1 obyv. Stálá aktiva (NETTO) v Kč na 1 obyv. Stavby (BRUTTO) v Kč na 1 obyv. Stavby (NETTO) v Kč na 1 obyv.

59 Cizí zdroje dle krajů k KRAJ Počet obyvatel Počet PZS Cizí zdroje v tis. Kč Cizí zdroje v Kč na 1 obyvatele Hl. m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Celkem Cizí zdroje PZS v Kč na 1 obyvatele v kraji