Vývoj trhu s elektřinou ČR na pozadí legislativních změn EU a připravované jednotné energetické koncepce pro Evropu

Transkript

1 EGÚ Brno, a. s., pořádá v tradičním podzimním termínu ve dnech 26. a 27. září 2007 v kongresové hale hotelu Voroněž seminář, zaměřený na fungování trhu s elektřinou v ČR a jeho vývoj v nejbližší budoucnosti, s názvem Vývoj trhu s elektřinou ČR na pozadí legislativních změn EU a připravované jednotné energetické koncepce pro Evropu Seminář se bude zabývat zejména těmito tématy: Seminář Vývoj tržního prostředí a střednědobé cíle českých energetických institucí na pozadí evropských legislativních a koncepčních změn. Analýzy a hodnocení trhu s elektřinou. Trh s elektřinou ve světle bezpečnosti, spolehlivosti a dostupnosti zásobování. Strategie a cíle velkých hráčů na evropském trhu s elektřinou v měnících se podmínkách. Technický a ekonomický rámec vnitřního trhu s elektřinou ve střednědobém horizontu. Odběratelé, obchodníci a nezávislí výrobci na trhu s elektřinou. Ceny, podmínky a změny ve fungování trhu s elektřinou v roce 2008 a dalších letech. Seminář si klade za cíl prezentovat co nejvíce aktuálních poznatků z těchto oblastí, a to jako vždy prostřednictvím názorů vrcholových zástupců státní správy České republiky, špičkových manažerů významných energetických subjektů, představitelů energetických tržních institucí a zástupců oprávněných zákazníků. Podrobné informace o programu a organizaci semináře, jakož i ofi ciální přihlášku budeme rozesílat v dostatečném předstihu. EGÚ Brno,a. s., Hudcova 487/76a, Brno - Medlánky, Česká republika Telefon: , fax: , egubrno@egubrno.cz BRNO

2 M A G A Z Í N referenčných cien štandardných produktov, priestor pre adresné zverejňovanie tendrov na dlhodobé obchody a kampane. Jak velké obchody jsou v současné době přes SPX realizovány a jaký rozsah očekáváte, že se budou realizovat prostřednictvím Vaší burzy do budoucna? V roku 2006 boli zverejnené ponuky na nákup v objeme cca 537 GWh elektriny a predaj cca 87 GWh elektriny. Obrázok 1: Zobrazenie zapísaných ponúk diagramov v 3. verzii portálu SPX Jakou vnímáte konkurenci ohledně burzovních obchodů? Konkurencia už existuje aj u nás, v stredoeurópskom ponímaní. Je len na SPX, ako si konkurenciu pripustí k telu a či sa podarí blízkej budúcnosti spolupracovať aktívnejšie s tzv. market makermi, ktorí by podstatne zvýšili likviditu trhu a napomohli by k cenotvorbe. Na druhej strane, vnímame existujúcu aj potenciálnu konkurenciu pozitívne, nakoľko z pohľadu našej spoločnosti je to stimulus, ktorý nás motivuje a do istej miery aj inšpiruje pri vývoji portálu. Veríme, že s postupne rozširujúcou sa klientelou našej spoločnosti bude SPX naďalej posilňovať svoju trhovú pozíciu a zároveň sa stane atraktívnym portálom aj pre účastníkov predovšetkým v stredoeurópskom regióne. Co byste vzkázal na závěr našim čtenářům? Nakoľko predpokladám, že čitatelia magazínu sú aktívne činní na elektroenergetickom trhu, dodám len stručne pokiaľ je záujem, aby sa na Slovensku formoval likvidný trh, je potrebné, aby priložili všetci ruky k dielu bez aktívnej účasti nás všetkých v energetickom reťazci to ani nie je možné... Obrázok 2: Zobrazenie zapísaných ponúk pri krátkodobom obchodovaní v 3. verzii portálu SPX odberatelia z prenosovej sústavy SR a tiež aj obchodníci s elektrinou. Zmluva medzi účastníkom portálu a SPX je štandardného charakteru rámcovej zmluvy. Co se dá prostřednictvím burzy nakupovat a v jakých časových horizontech? V novej verzii si okrem nového dizajnu nájdu užívatelia všetky produkty, dostupné aj na iných platformách (akými sú napríklad baseload, peakload a i.), avšak výhodou SPX oproti konkurencii sú hlavne hodinové diagramy, t. j. možnosť obchodovať aj individuálne hodiny. V novom formáte SPX el-info je možné krátkodobé obchodovanie, dlhodobé obchodovanie, elektronická konfirmácia, priamo obchodovateľné ponuky, potvrdenie zobchodovaných produktov obom stranám. Produkty sú šité na mieru na základe dopytu účastníkov trhu (napr. produkt Sunshine, ktorý ponúka obchodnú hodinu, produkt Sunset ponúka obchodnú hodinu a ďalšie). Jaké máte strategické záměry v obchodování s elektřinou přes Vaši burzu? Máme záujem rozvíjať portál aj naďalej, byť zároveň zdrojom tzv. strategických informácií, ďalších komplexných informácií o aktuálnych a historických cenách elektriny na trhu v SR. V pláne je okrem už v súčasnosti existujúcej evidencie identifikačných dát a vzájomných kontraktov aj evidovanie tzv. spiacich ponúk, t.j. obchodník si môže priamo na portáli pripraviť ponuku, ktorú však z rôznych dôvodov ešte nechce zverejniť, avšak bude ju už mať uloženú. Samozrejmosťou by mali byť tiež menová kalkulačka a štatistiky, generovanie a zobrazovanie referenčných hodinových cien, generovanie a zobrazovanie Děkuji za rozhovor. Rozhovor připravil Ing. Martin Havel, šéfredaktor O DOTAZOVANÉM Ing. MICHAL HARACH absolvoval Strojnícku fakultu TU v Košiciach, odbor Tepelná energetika a technika prostredia v roku Po anabáze v Slovenskej energetickej agentúre ( ), kde sa špecializoval predovšetkým na hospodárnosť energetických zariadení. Momentálne zastáva funkciu špecialistu pre manažment bilančných kruhov v spoločnosti Východoslovenská energetika a.s., kde pracuje od roku Konateľom spoločnosti SPX, s.r.o. je od jej vzniku. Kontakt na dotazovaného: harach_michal@vse.sk 17

3 E L E K T R O E N E R G E T I K A Organizace polského trhu s elektřinou Ing. Jan Rakowski Spolupráce Ing. Aneta Magda, WINUEL SA VÝROBA ELEKTŘINY V Polsku se elektřina vyrábí ve významné většině (nad 90 %) z černého a hnědého uhlí, zbylá výroba pochází ze zdrojů na bázi zemního plynu a obnovitelných zdrojů (viz obrázek č. 2). Výroba elektřiny je z velké části (cca 75 % domácí spotřeby) koncentrována do několika tzv. systémových elektráren. Největší z nich Bełchatów, Opole, a Turów tvoří tzv. Skupinu BOT. Specifické postavení má výroba elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla (kogenerace) a z obnovitelných zdrojů elektřiny. Elektřinu z kombinované výroby elektřiny a tepla (tzv. červená elektřina) vyrábí více než 50 tepláren, které se nacházejí u větších městských aglomerací. V Polsku se dále nachází přibližně 160 průmyslových areálů, které mají vlastní teplárnu (závodní energetiku). Trh s elektřinou v Polsku svou velikostí a organizací vykazuje značné odlišnosti od českého a slovenského trhu s elektřinou. Tento článek velmi stručně pojednává o některých současných rysech polského elektroenergetického trhu. Závodní elektrárny 7,3% Hn douhelné 25,2% Vodní 6,3% Plynové 2,2% Obrázek 1: Rozložení instalovaného výkonu elektráren v Polsku Závodní elektrárny 5,1% Vodní 1,8% Plynové 2,5% Z obnovitelných zdroj 0,4% Z obnovitelných zdroj 0,0% ernouhelné 58,6% Hn douhelné 33,3% ernouhelné 57,3% Obrázek 2: Rozložení výroby elektřiny v Polsku Část tepláren byla privatizována do rukou zahraničního kapitálu (Rybnik, Połaniec, Varšavské teplárny, Kogeneracja, Teplárna Będzin). Po období prudké privatizace výrobních zdrojů se v současné době privatizace zastavila. Energie pocházející z obnovitelných zdrojů (tzv. zelená elektřina) představuje zlomek z celkové výroby. Tato energie pochází hlavně z vodních elektráren (na obr. č. 2 není energie vodních elektráren započítána do obnovitelných zdrojů) a zdrojů, ve kterých se elektřina získává spalováním biomasy, dřeva nebo cíleně pěstovaných energetických rostlin. Některé menší zdroje zelené elektřiny využívají spalování bioplynu. Polsko podepsalo v rámci přistoupení k EU závazek přizpůsobeni se unijním požadavkům týkajících se norem emisí. Realizace těchto závazků vyžaduje buď značné investiční náklady nebo náklady na čisté palivo. Například teplárna Będzin provedla simulaci obou možných způsobů a v jejím případě byl výhodnější nákup nízkosirného uhlí, nežli náklady na ekologizaci zdroje. V každém případě všechny změny tohoto druhu vedou ke zvýšení nákladů na nákup elektrické energie dodavateli elektřiny, které se projeví v nárůstu cen elektřiny pro konečné odběratele. To zase může být pro odběratele podnětem ke změně dodavatele elektřiny a hledání levnějších možnosti nákupu elektřiny. Specifikem polského trhu s elektřinou jsou dlouhodobé kontrakty (KDT) uzavírané mezi státními elektrárnami a polskou přenosovou soustavou (Polskie Sieci Elektroenergetyczne PSE). KDT byly uzavírané v 90. letech a byly zajištěním úvěrů, které elektrárny obdržely na modernizace. KDT způsobují, že 30 % elektřiny vyráběné v Polsku nemůže být předmětem volného trhu. V následujících letech bude množství elektřiny zahrnuté v KDT postupně klesat. Poslední KDT skončí k 31. prosinci

4 M A G A Z Í N Obrázek 3: Mapa významných elektráren a soustavy VVN a VN Zdroj: PSE SA PŘENOS A VYBALANCOVÁNÍ SOUSTAVY Mechanismem zajištujícím rovnováhu mezi okamžitou výrobou a spotřebou elektřiny je bilanční trh, který spravuje operátor (provozovatel) soustavy (TSO). Tuto úlohu plnily Polskie Sieci Elektroenergetyczne S.A. Od 1. července 2004 to má na starosti odlišný subjekt PSE Operator S.A., který je 100% vlastněný státem. TSO spojuje funkce provozovatele přenosové soustavy a operátora trhu. Na pořadu dne jsou úvahy, zda řízeni přenosové soustavy vyčlenit do jiné části organizace nebo dokonce do jiné společnosti. Za získáváni, zpracování a zpřístupňování 19

5 E L E K T R O E N E R G E T I K A měřených údajů pro potřeby vyúčtování trhu zodpovídají operátoři soustavy: pro potřeby vyúčtování na úrovni přenosové soustavy je to TSO a pro potřeby vyúčtování odběratelů elektřiny připojených do distribuční soustavy provozovatel distribuční soustavy (DSO). DISTRIBUCE ELEKTŘINY Před liberalizací trhu, která započala roku 1999, působilo v Polsku 33 distribučních společností. V současné době je realizován státní program pro elektroenergetiku, který usiluje o silnou koncentraci polské energetiky. V novém uspořádání trhu má fungovat TSO a čtyři velké subjekty. Budou to vertikálně integrované podniky s různým podílem výroby, distribuce a dodávky. Do některých z nich budou dále začleněny černouhelné a hnědouhelné doly. Např. u sestavované Polské energetické skupiny je plánováno velké soustředěni systémových elektráren (spolu s dvěma hnědouhelnými doly), doplněné společnostmi obchodujícími s elektřinou a provozovateli distribučních soustav. O konečné podobě konsolidace však panují diskuse, takže není zcela jisté, jak bude vypadat její výsledná podoba. V perspektivě unbundlingu (oddělení obchodu a distribuce na energetickém trhu), který je plánován na 1. července 2007, by v současnosti již měla být uzavírána rozhodnutí o problematice komplexních řešení. Děje se tak ale pomalu. Procesy související s konsolidací energetických společností by měly působit na integraci informačních systémů ve slučovaných společnostech, bohužel ani zde proces neprobíhá dostatečně dynamicky. Mnoho společností stále ještě nevyřešilo otázku integrace dosavadních billingových a finančních systémů. Procesy integrace fyzické i logické či výměna za systémy nové u slučovaných společností, majících mnoho různých billingových systémů, pak probíhá rovněž zbytečně pomalu. A právě otázka unbundlingu tento stav ještě umocňuje. OBCHOD S ELEKTŘINOU Obchodem s elektřinou zabývají se rovněž obchodní společnosti. Doposud bylo vydáno kolem 200 povoleni na obchodování s elektřinou, ale současně aktivně obchoduje kolem 20 obchodníků. Každý dodavatel koncovým odběratelům má povinnost prodat zákazníkovi elektřinu, která obsahuje příslušné množství zelené energie (tj. z obnovitelných zdrojů) a červené (tj. vyrobené v kogeneraci). V Polsku má zelená elektřina přednostní přístup do soustavy. Nastavený model v oblasti povinnosti nakupování elektřiny pocházející z obnovitelných zdrojů energie určitým způsobem omezuje trh a zvedá cenu elektřiny, poněvadž je nutné nakupovat elektřinu jen proto, že pochází z určitého typu zdroje a ne proto, že je nejlevnější. Existují dva možné přístupy k nákupu zelené a červené elektřiny: Certifikáty tento model v Polsku funguje nyní. Energie pocházející z obnovitelných zdrojů a z kogenerační výroby (od ) obdrží certifikát původu. Nebezpečí tohoto přístupu tkví v tom, že certifikát je samostatným cenným papírem, který je obchodovatelný na energetické burze nezávisle na energii. V konečném vyúčtování není nutné kupovat energii ale prokázat vlastnictví certifikátu. Model vytváření fondu. Stanoví se jednotka, za kterou jsou subjekty, které nekoupily dostačující množství zelené nebo červené energie, povinny zaplatit pokuty či doplatky rozdílu, pokud energii nakoupily levněji. Tyto finanční prostředky pak rozděluje vedení fondu podle stanovených pravidel, např. nejefektivnějším zdrojům. Myšlenky o zavedení tohoto modelu se 20

6 M A G A Z Í N v Polsku již určitou dobu objevují, avšak jsou napadány řadou podnikových energetiků. PRODEJ A DISTRIBUCE Energetický zákon neobsahuje ustanovení, která by zamezovala některý ze způsobů obchodování s elektřinou. Dnes se polský trh s elektřinou člení na tři způsoby obchodování: trh bilaterálních kontraktů, trh burzovní (v Polsku funguje Komoditní burza s elektřinou TGE, na které se realizují převážně Day Ahead obchody, trh bilanční. Kromě toho na polském trhu elektřinu lze nakupovat elektřinu prostřednictvím internetových platforem (např. Kantor Energie, Platforma Obrotu Energią Elektryczną - POEE), které v sobě spojuji vlastnosti trhu bilaterálního a burzovního. V současnosti se v Polsku zabývá se obchodem a distribucí elektrické energie čtrnáct distributorů elektřiny: Vattenfall Distribution Poland (dříve GZE), STOEN patřící německé firmě RWE, EnergiaPro Koncern Energeticky, Enea, Energa, Enion, ZE Warszawa-Teren, Łódzki ZE, ZE Łódź Teren, Lubzel, Energeticky Podenik Oblasti Radomsko- Kielce, Korporace Energetická Zamość, ZE Rzeszów, ZE Białystok. Distributoři elektřiny současně s elektřinou obchodují a distribuují na napěťových hladinách od 230 V do 110 kv. S výjimkou dvou zprivatizovaných společnosti jsou ostatní státní. Státní distribuční společnosti budou v budoucnu privatizovány prodejem na burze. NÁKUP ELEKTŘINY KONCOVÝMI ODBĚRATELI Trh s elektřinou se soustřeďuje hlavně na systémovou úroveň (velkoobchodní trh). U distribučních společností je koncentrován maloobchodní trh, protože konečný odběratel neměl možnost výběru dodavatele. Od 1. července 2007 bude trh s elektřinou otevřen pro všechny zákazníky vč. domácností. Významní obchodníci vedou proto velké mediální kampaně (hlavně v odborném tisku), aby se zákazník orientoval v možnostech, jaké bude mít od poloviny roku. Ale i nejvíce uvědomělý odběratel nemusí nutně chtít využít možnosti změny dodavatele. Doposud jen velmi malý počet oprávněných zákazníků (cca 20) změnilo svého dodavatele. Základním spouštěcím mechanismem pro změnu dodavatele může být cena elektřiny, která byla doposud diktována distribučními společnostmi, často s využitím mechanismu křížových dotací mezi cenami distribuce a dodávky elektřiny. Až dosud jsou ceny elektřiny v Polsku nižší než v Evropě (v absolutní hodnotě nikoliv v porovnání s paritou kupní síly), ale po unbundlingu může nastat situace, že udrženi této nízké cenové úrovně nebude možné. Rostoucí trend cen v delší perspektivě naznačuje, že koneční odběratelé budou hledat dodavatele, kteří jim nabídnou cenu s nejmenším cenovým nárůstem. Na druhé straně mobilní má být právě trh dodavatelů a ne zákazník. To znamená podpořit rozhodování odběratelů předkládáním atraktivních nabídek. V tomto směru se však na polském trhu prakticky nic neděje. Na obou stranách dodavatelů i spotřebitelů je vidět nízký zájem o liberalizaci. Raději čekají na to, jak to dopadne. Liberalizace polského trhu s elektřinou nepřinesla nijak závratné výsledky, jsou vidět pouze drobné změny přístupu dodavatelů a odběratelů. REGULACE Na poli regulace odvětví elektroenergetiky vystupuje Úřad regulace energetiky (URE), který patří do ústředních orgánů státní správy a v jehož čele stojí předseda. Hlavními rolemi URE je: vydávání oprávnění k podnikání v energetice, regulace cen v oblasti přirozených monopolů, zejména přenos elektřiny, distribuce elektřiny, ceny dodávky pro zákazníky bez možnosti volby dodavatele. O AUTOROVI ZÁVĚR Trh s elektřinou v Polsku je v současné době v očekávání nadcházejících událostí a čas ukáže, jak se přicházející změny tržního prostředí odrazí v chování jednotlivých skupin účastníků trhu. Ing. Jan Rakowski působil v letech na Státním energetickém dispečingu. Do roku 1997 řídil státní elektroenergetický system v Polskich Sieciach Elektroenergetycznych SA (PSE SA). Účastnil se přípravy a uvedení do provozu systémového trhu s elektrickou energií a bilančního trhu, tyto řídil v PSE SA přes 4 roky. V letech byl poradcem představenstva PSE SA a zároveň ředitelem prodeje a marketingu. Jako poradce vedl práce na studii programu vytvoření a vyčlenění Operátora přenosové soustavy z PSE SA. Plnil funkce v dozorčích radách firem spojených s trhem s energií např. Giełdy Energii SA, WINUEL SA, PSE-Info Sp. z o. o. V současné době působí jako nezávislý expert s více než 25-letými zkušenostmi v energetice. Zabývá se teorií a praxí fungování elektroenergetických systémů a trhu s elektrickou energií. Poskytuje odborné a konzultační služby v oblasti trhu s energií, řízením a přetvářením energetiky, jakož i informatickou podporou v této oblasti. Kontakt na autora: jan.rakowski@energoinfarm.com.pl 21

7 E L E K T R O E N E R G E T I K A Postavenie oprávneného odberateľa na slovenskom liberalizovanom trhu s elektrinou Ing. Marián Pípa, ved. Energetiky, Johns Manville Slovakia a.s. Trnava PREDSTAVENIE ZÁVODU, JEHO HISTÓRIA A VÝROBNÝ PROGRAM Nosným výrobným programom je výroba nekonečných sklovlákien (sklo typu E) vyrábaných ťahaním, ktoré slúžia ako kompozitné materiály, výstužové materiály a pre výrobu strešných krytín. Medzi naše nosné produkty patria : Priamy roving (Direct Roving), Družený roving (Assembled Roving), Sekané vlákno (Chopped Strand), Textúrovaný hodváb (Texturized Yarn), Rohože (Chopped Strand Mat). S nami vyrábanými vláknami sa stretnete ani netušíte ako veľmi často, napr. vo výrobkoch : automobilového priemyslu (plastové súčasti konštrukcií automobilov, napr. nárazníky, časti karosérií, výstuž vnútorných interiérov automobilov; tiež na tlmenie hluku automobilov a motocyklov - vnútorná vrstva tlmičov). Výhodou konštrukčných častí automobilu vyrobených zo sklených vlákien je nízka hmotnosť, tepelná odolnosť, chemická odolnosť, vysoké mechanické a fyzikálne vlastnosti a predovšetkým úspora výrobných nákladov, ako výstuže lopatiek veterných elektrární, brúsnych kotúčov, lyží alebo snowboardov, stavebného priemyslu (mriežky používané v stavebnom priemysle pri zatepľovaní budov), stenové tapety, okenné rámy, strešné konštrukcie svetlíky, rohože pre strešné krytiny, v poľnohospodárstve pre skleníky, pri výrobe klasických laminátov, lodí, rúr, trubiek a nádrží, ktoré slúžia na prepravu rôznych chemikálií, či na prepravu plynu. Pri výrobe bazénov, vaň, sedadiel na športové areály a kiná, elektrotechnického priemyslu (napr. kryty elektrokáblov, ochrana optických káblov), skrine elektrorozvádzačov, kryty svietidiel. Náš podnik je od roku 2001 súčasťou medzinárodného koncernu Johns Manville s centrálou v Denveri, USA. Súčasťou kon- Závod so súčasným menom Johns Manville Slovakia a.s. vznikol v roku 1967, teda tento rok oslávime 40. výročie zahájenia výroby. Vznikol ako závod podniku Vertex Litomyšl, pričom od r sa osamostatnil a dostal názov Skloplast Trnava. Tento článok popisuje postavenie nášho závodu ako oprávneného odberateľa na liberalizujúcom sa trhu s elektrinou na Slovensku. cernu Johns Manville sú závody okrem v USA tiež v Nemecku, Švédsku, Anglicku, Poľsku, Slovensku a tiež v Číne. Koncern Johns Manville je súčasťou skupiny Berkshire Hathaway, ktorú vedie p. Warren Buffet. Našimi hlavnými heslami sú Stronger every day, We change challenge to chance a Safety first. Týmito sa snažíme riadiť aj na Energetike. PREDSTAVENIE ZÁVODU AKO ODBERATEĽA ELEKTRINY Rok Odber (MWh) Najvyšší 1/4 hod. odber Ako odberateľ elektriny sme pripojený na distribučnú sústavu Západoslovenskej energetiky, ktorá je členom skupiny E.ON (ďalej len DS ZSE). A to na napäťovej úrovni VN 22 kv. Vzhľadom na náročnosť výroby skleného vlákna, prísne požiadavky na neprerušovanie dodávky elektriny z titulu vzniku veľkých strát vo výrobe sme pripojení na dve rôzne rozvodne 110/22 kv DS ZSE, cez dve naše vstupné distribučné rozvodne 22 kv, pričom k nám vedie celkovo päť káblových prívodov. Vlastný zdroj na výrobu elektriny pre bežné stavy nemáme inštalovaný, všetku elektrinu odoberáme z DS. Nakoľko mnohé naše spotrebiče vyžadujú z dôvodov predchádzania havárii ohrozujúcich bezpečnosť zamestnancov s obrovskými materiálovými škodami napájanie v 1. stupni zabezpečenia, máme inštalované celkovo tri havarijné dieselagregáty s celkovým inštalovaným príkonom do 3 MW. V oblasti elektroenergetiky pôsobíme ale nielen ako odberateľ, ale súčasne podľa platnej legislatívy podnikáme na našom území aj ako dodávateľ elektriny a aj ako prevádzkovateľ DS tzv. lokálnej DS (pre firmy, ktoré pôsobia na našom území). Takže máme určité skúsenosti z každej strany pôsobenia na trhu s elektrinou. Údaje o našom odbere elektriny za posledné roky vidíme v tabuľke č. 1. Z tabuľky č. 1 je zrejmý neustály nárast našej spotreby vyvolaný budovaním nových výrobných kapacít. Tiež vidno, že náš odber je značne rovnomerný počas celého roka, o čom hovorí údaj o využití max. odberu (v roku 2004 je tento údaj ovplyvnený uvedením do prevádzky novej sklárskej vane, keď prudko vzrástla max. hodnota ¼ hod. výkonu za rok, ale nakoľko to bolo až v 4. štvrťroku, spotreba elektriny v roku vzrástla len mierne). AKO SA ZMENIL PRÍSTUP DODÁVATEĽOV K ZÁKAZNÍKOVI PO OTVORENÍ TRHU Popíšem našu cestu ako odberateľa elektriny od začiatku liberalizácie trhu s elektrinou na Slovensku. V roku 2002 bola vydaná vyhláška Ministerstva hospodárstva SR č. 546/2002 Z.z., ktorá definovala, v akých termínoch jednotliví odberatelia elektriny podľa svojho ročného odberu sa môžu stať oprávneným odberateľom. Teda bola odberateľom daná možnosť, nie povinnosť stať sa oprávneným odberateľom. My sme sa mohli stať oprávneným odberateľom od (odber medzi GWh/rok). Toto právo sme hneď využili v očakávaní lepších podmienok pre odberateľa a lepších cien (tak nás to učili tvorcovia liberalizácie trhu, regulačný úrad). Pre rok 2003 sme začali hľadať možných dodávateľov elektriny. Ponuku sme však dostali len od pôvodného dodávateľa príslušný rozvodný podnik (ZSE). Využitie maxima Priemerná cena (Sk/ kwh) % 1, % 1, % 1, % 2, % 2, % 2, % dôverné Tabuľka 1: Základné technické dáta odberu elektriny 22

8 M A G A Z Í N Obrázok 1: Letecká snímka závodu Dodávateľ nám ponúkol dve varianty : individuálnu zmluvu na báze dohodnutej ceny s cenou za komoditu viac ako 1 200,-Sk/ MWh s očakávanou celkovou priemernou cenou 2 635,-Sk/MWh individuálnu zmluvu na báze regulovaných cien s očakávanou celkovou priemernou cenou 2 313,-Sk/MWh s cenou za komoditu (cena len odvodená) 918,-Sk/MWh Samozrejme, že sme prijali variant vychádzajúci z cien zhodných s regulovanými cenami. To bola prvá rana, ktorú sme dostali od trhu s elektrinou (za možnosť zvoliť si dodávateľa); ešte nás však nebolela. Ako oprávnený odberateľ sme síce nezískali žiadne výhody, ale ani sme neutrpeli straty. Pre rok 2004 sa situácia zopakovala, znova sme neboli schopní zohnať ponuku od iného dodávateľa. Ostatné rozvodné podniky na Slovensku (SSE a VSE) a ani dominantný výrobca elektriny Slovenské elektrárne (SE) nám ani na výzvu nedali ponuku. Dodávateľ ZSE nám však ponúkol už len jednu variantu - individuálnu zmluvu na báze dohodnutej ceny s cenou za komoditu viac ako 1 200,-Sk/MWh (bez odchýlok), s ktorou sme dosiahli celkovú priemernú cenu 2 550,- Sk/MWh. Ak by sme ostali chránený odberateľ na báze regulovaných cien, dosiahli by sme celkovú priemernú cenu 2 390,-Sk/MWh (z toho odvodená cena za komoditu 1 070,-Sk/MWh), teda nižšiu o +6,7 % ako oprávnený odberateľ. Pri našom značne rovnomernom odbere sme doplácali na zníženie podielu platieb za výkon (rok 2002 = 32 %, rok 2003 = 12 %, rok 2004 = 3 %). To bola druhá rana od trhu s elektrinou, ktorá však už bolela. Ako oprávnený odberateľ sme nezískali žiadne zásadné výhody, ale naopak sme utrpeli straty vzrástli naše náklady, namiesto deklarovanej možnosti dosiahnuť na liberalizovanom trhu nižšie ceny. V priebehu roku 2004 nadobudla účinnosť nová legislatíva pre energetiku. Bol prijatý Zákon č. 656/2004 Z.z. zákon o energetike a Zákon č. 658/2004 Z.z. zmena zákona o regulácii v sieťových odvetviach. Čo sa zmenilo s novou legislatívou? Všetci odberatelia sa povinne stali oprávnenými odberateľmi od (okrem domácností, pre ne platí termín ). Cena elektriny ako komodity už nie je regulovaná. Pri hľadaní dodávateľa elektriny pre rok 2005 sme zaregistrovali zásadné zmeny voči predchádzajúcim rokom: Na náš dopyt nám zaslali ponuky už všetky tri rozvodné podniky na Slovensku - ZSE, SSE a VSE. SE nám znova ani na výzvu nedali ponuku. Teda rozvodné podniky už prejavujú aký taký záujem o dodávky mimo svoje vyhradené územie. Prvý krát sme pocítili záujem dodávateľa záujem získať nového zákazníka, resp. strach o stratu zákazníka Od nadobudlo účinnosť nové nariadenie vlády SR č. 124/2005 Z.z., ktorým sa ustanovujú pravidlá pre fungovanie trhu s elektrinou. Stále ale ešte chýbajú Prevádzkové poriadky pre prevádzkovateľa prenosovej sústavy (PPS) a troch rozvodných podnikov - regionálnych prevádzkovateľov distribučných sústav (PDS). Ich schválenie regulačným úradom sa značne odďaľovalo, meškanie bolo cca jeden rok. Pri hľadaní dodávateľa elektriny pre rok 2006 sme nezaregistrovali zásadnú zmeny voči predchádzajúcemu roku. Znova sme mali vo výbere ponuky len od troch PDS. Na trh v SR síce prichádzajú nový relevantní dodávatelia obchodníci s elektrinou, ktorí vyčkávali na vydanie pravidiel legislatívy. Títo však zatiaľ neprejavujú výrazný záujem o koncových priemyselných odberateľov. Ako hlavné dôvody takéhoto ich chovania považujem zatiaľ nezadefinované chovanie PPS a PDS (chýbajú ich prevádzkové poriadky). A vzhľadom na minimálne portfólio 23

9 E L E K T R O E N E R G E T I K A odberateľov obchodníci nemajú záujem o odberateľov s režimom prenesenej zodpovednosti za odchýlku. A o takýto režim naopak majú záujem temer všetci odberatelia. Pri hľadaní dodávateľa elektriny pre rok 2007 sme zaregistrovali ďalšie zásadné zmeny v prístupe k odberateľom voči predchádzajúcemu roku. Postupne na trh prichádzali noví hráči obchodníci s elektrinou. Tí samozrejme potrebovali získať svojich zákazníkov. Pretože nových odberateľov je veľmi málo, preto musia získavať svojich zákazníkov z radov zákazníkov starých dodávateľov PDS (ZSE, SSE a VSE). Začína sa boj o zákazníka, mení sa pozitívne prístup dodávateľa k odberateľovi zákazníkovi. My sme o ponuku podľa zadania oslovili až 10 dodávateľov obchodníkov a cítili sme eminentný záujem dodávateľov o možnosť dodávať nám elektrinu. Prvý krát sme sa naozaj cítili ako zákazník. Viac o tom v ďalších častiach 24 NASTAVENÉ KONKURENČNÉ PROSTREDIE PRE TRH S ELEKTRINOU Základné legislatívne predpisy pre liberalizovaný trh s elektrinou na Slovensku sú : Zákon č. 656/2004 Z.z. tzv. zákon o energetike (nahradil Zákon č. 70/1998 Z.z.), Zákon č. 276/2001 Z.z. zákon o regulácii v sieťových odvetviach vč. neskorších zmien (najmä 658/2004 a 107/2007), Nariadenie vlády SR č. 124/2005 Z.z., ktorým sa ustanovujú pravidlá pre fungovanie trhu s elektrinou, Prevádzkové poriadky PPS a regionálnych PDS, Výnosy ÚRSO o rozsahu a spôsobe cenovej regulácie v elektroenergetike. Čo najviac zaujíma dodávateľov? Podľa môjho názoru to sú: seriózny partnerský vzťah, objem spotreby, ale najmä profil zaťaženia, dobrá platobná disciplína, ako odberateľ ovplyvňuje náklady dodávateľa, riadenie spotreby, schopnosť minimalizovať odchýlky, včasné a čo najpresnejšie podklady pre nákup elektriny. My nášmu dodávateľa priebežne počas celého roka upresňujeme naše predpokladané spotreby s tým, že úplne záväzné údaje, pokiaľ ide o hodinový odberový diagram (OD), zasielame na nasledujúci týždeň vždy v stredu (D-3) a v prípade potreby tento ešte upresňujeme po dňoch v termíne D-2. Náš odber je najviac ovplyvňovaný v letných mesiacoch vonkajšou teplotou, nakoľko značný podiel na spotrebe majú naše klimatizácie výroba chladu. Preto pravidelne sledujeme predpovede počasia a máme spracovanú predikciu spotreby podľa vonkajšej teploty. Na obr. č. 2 až 4 môžete vidieť výsledky, ako sa my snažíme spolupôsobiť s dodávateľom, tým znižovať jeho náklady a tým zvyšovať našu atraktivitu, pokiaľ ide o čo najpresnejšie plánovanie nášho odberu nákupu elektriny, minimalizovanie hodinových odchýlok, náš profil záťaže (porovnanie plánovaných a skutočných odberov podľa týždenných denných OD, v jednotlivých hodinách počas vybraného letného mesiaca minulého roka, v jednotlivých dňoch od začiatku tohto roka, dosahované odchýlky v kwh a %). Nechám na čitateľovi, ako posúdi kvalitu nášho plánovacieho procesu. Len pre informáciu uvádzam, že k tomu nemáme žiadne SW (okrem Excel) a ani vyčleneného zamestnanca. PREFEROVANÉ POŽIADAVKY ODBERATEĽA NA DODÁVATEĽA ELEKTRINY Podľa mňa existujú niektoré základné otázky, na ktoré si musí odberateľ zodpovedať na úvod, pred spracovaním zadania na výber dodávateľa elektriny. Tie sú najmä : Aké máme technicko personálne zabezpečenie pre jednotlivé činnosti na trhu s elektrinou (na nákup elektriny)? Chceme nakupovať elektrinu aj v zahraničí a zúčastňovať sa aukcií prenosovej kapacity cezhraničných vedení? Aký režim zodpovednosti za odchýlky si chceme zvoliť? Máme záujem a ozajstnú vôľu zmeniť dodávateľa? Chceme nakupovať od jedného alebo aj od viacerých dodávateľov? Podľa mojich skúseností odpovede u väčšiny odberateľov na takéto otázky sú : Máme minimálne technicko personálne zabezpečenie pre jednotlivé činnosti na trhu s elektrinou (na nákup elektriny). Preto nechceme nakupovať elektrinu aj v zahraničí a nebudeme sa zúčastňovať aukcií prenosovej kapacity cezhraničných vedení. Preto si zvolíme režim prenesenej zodpovednosti za odchýlky. Máme záujem a ozajstnú vôľu zmeniť dodávateľa. Ale len, ak tým získame zaujímavé výhody (obvykle cena) bez veľkých rizík (istota dodávok). Chceme nakupovať len od jedného dodávateľa. Ako viete zistiť relevantných možných dodávateľov elektriny vyhovujúcich týmto kritériám? Na web stránkach nájdete aktuálne platný zoznam subjektov zúčtovania. Vynecháte tých, ktorí sú sami odberatelia (obvykle nemajú záujem dodávať elektrinu mimo svoju lokálnu distribučnú sústavu - LDS). Požiadate vyselektovaných dodávateľov obchodníkov s elektrinou o spracovanie ponuky. K spracovaniu ponuky pripraviť dotazník, preferované požiadavky a podklady (priebeh odberu v predchádzajúcom období napr. 1 rok, plánovaný odber na zmluvné obdobie množstvo a profil hodinový OD). Ak chcete stanoviť svoje preferované požiadavky na dodávateľa elektriny, musíte si znova položiť niektoré otázky a odpovedať si na ne : Na čom Vám najviac záleží? (cena, platby) Aké sú Vaše najväčšie riziká v podnikaní, ktoré vyvolávajú riziká do nákupu elektriny? S akou istotou a presnosťou viete odhadnúť svoju spotrebu elektriny? (M, Q, R) S akou istotou a presnosťou a v akom predstihu viete definovať svoj hodinový odberový diagram? O aký typ zmluvy máte záujem? Príklad preferovaných požiadaviek a otázok na dodávateľa elektriny vychádzajúcich z nášho postupu: režim prenesenej zodpovednosti za odchýlky, možnosti úprav OD (týždenný D-3, denný D-2), obdobie pre vyhodnotenie odberu min. štvrťrok, platba len za skutočne odobraté množstvo (tolerancia ±10%), možnosť zmeniť zmluvné množstvá (kwh) pred nasledujúcim obdobím (Q, R), možnosť bilaterálnych obojsmerných krátkodobých obchodov s elektrinou, bonusy pri dosiahnutí malej hodinovej odchýlky, zasielanie aktualizovaných požiadaviek na dodávku elektriny cez web portál, resp. ami, zálohové platby max. do výšky 50 %, splatnosť vyúčtovacej faktúry 45 dní, ročná pevná cena, preferujeme viacročný kontrakt (3 až 10 rokov), cena na ďalšie roky: pevná cena alebo stanoviť vzorec pre výpočet, preferujeme tzv. združenú zmluvu (dodávka, odchýlky, distribúcia), k dispozícii funkčný zákaznícky web portál (namerané údaje o odbere, faktúry, aktualizácia OD,...), zabezpečiť proces zmeny dodávateľa a subjektu zúčtovania, pridelenie osobného Key Account Managera (KAM). Taktiež pre overenie dodávateľa sme požado-

10 M A G A Z Í N 370 (MWh/de ) P.. d a Plánovaný odber elektriny pod a OD (MWh) Skuto ný odber elektriny (MWh) Obrázok 2: Porovnanie plánovaných a skutočných denných odberov elektriny v MWh v roku % vali od dodávateľov niektoré ďalšie informácie: uveďte profil Vašej spoločnosti a vlastnícke vzťahy, v ktorých štátoch podnikáte v oblasti dodávok elektriny, objemy dodanej elektriny za posledných 5 rokov, dostupnosť KAM - čas od výzvy po termín stretnutia, Vaše majetkové ručenie, poistenie, max. výška garancie náhrady škody pri nedodaní elektriny, podiel vlastnej výroby elektriny na predaji, kto sú Vaši hlavný dodávatelia a ich podiel, referencie spoľahlivosť dodávok elektriny, podpora pri identifikácii racionalizačných opatrení v spotrebe, kapitálové spolufinancovanie pre realizáciu opatrení, účasť na e-aukcii na predmetnú dodávku elektriny. 4% 3% 2% 1% 0% % -2% -3% -4% -5% P.. d a Odchýlka(%) Obrázok 3: Porovnanie plánovaných a skutočných denných odberov elektriny - odchýlka v % % 36% % 86% 96% 99% 100% 1 0 Nad ± 6% Do ± 1% Do ± 2% Do ± 3% Do ± 4% Do ± 5% Do ± 6% Podiel odchýlok (%) Po et odchýlok Obrázok 4: Štatistický prehľad dosiahnutých odchýlok za letný mesiac 100% 80% 60% 40% 20% 0% ZMLUVNÉ VZŤAHY Aké zmluvy musí mať oprávnený odberateľ elektriny uzatvorené, aby mohol odoberať elektrinu? V každom prípade musí mať každý oprávnený odberateľ elektriny vopred uzatvorenú zmluvu o pripojení do sústavy. Tú uzatvárate vždy s prevádzkovateľom sústavy, na ktorú bude napojené Vaše odberné miesto. Túto zmluvu dnes u jestvujúcich odberov máte. V prípade zmeny napojenia (napr. zvyšujete odber) musíte uzatvoriť novú zmluvu o pripojení. Čo má táto obsahovať si môžete pozrieť v Pravidlách trhu s elektrinou. Táto zmluva rieši len otázky, ako (spôsob pripojenia) a koľko elektriny (výkon) budete môcť odoberať, nerieši žiadne otázky o dodávke elektriny (množstvá, čas,...). Potom pre riešenie zmluvného vzťahu na odber elektriny sú v princípe dve varianty riešenia : buď si uzatvoríte Zmluvu o dodávke elektriny a s tým súvisiacich služieb (t.j. vč. distribúcie) s jedným partnerom dodávateľom elektriny (niekedy sa používa aj názov združená zmluva). A ten potom uzatvorí s PDS (ak je to iný subjekt) tzv. rámcovú distribučnú zmluvu (spoločnú pre všetkých svojich odberateľov v danej DS, alebo si uzatvoríte osobitné zmluvy a to : Zmluvu o distribúcii elektriny (s príslušným prevádzkovateľom DS) a Zmluvu o dodávke elektriny (s dodávateľom resp. obchodníkom) a Zmluva o zúčtovaní odchýlok (so zúčtovateľom odchýlok = SEPS) alebo Zmluvu o prevzatí zodpovednosti za odchýlku (s dodávateľom obchodníkom), 25

11 E L E K T R O E N E R G E T I K A pričom túto môžete spojiť do jednej zmluvy so zmluvou o dodávke elektriny. Ktorý variant si má odberateľ zvoliť? Podľa môjho názoru pri rozhodovaní treba zvažovať nasledovné aspekty: Je pre náš odber dôležitý osobný kontakt s PDS? Teda má kvalita distribúcie zásadný dopad na naše odberné miesto? Ak áno, doporučujem mať osobitnú zmluva na distribúciu priamo s PDS, v ktorej si môžem priamo riešiť nadštandardné potreby. Taktiež v prípade potreby určitých informácií o DS môžete priamo komunikovať ako zmluvný partner s PDS. Vychádzam pri tom z osobných skúseností, že omnoho jednoduchšie je dohodnúť zmluvné podmienky na dodávku elektriny ako podmienky na distribúciu, najmä v prípade nadštandardných potrieb. Teda zmluvu na distribúciu bez problémov uzatvoríte na dobu neurčitú, to pre Vás nie je žiadny finančný záväzok. Dodatkami si len upresňujete hodnotu rezervovanej kapacity. Ste väčší odberateľ? A pritom nemáte úplne jasno, ako sa budete správať na trhu? Chcete často pokúšať šťastie a hľadať iného dodávateľa? V takom prípade tiež doporučujem mať osobitnú zmluvu na distribúciu. Ak ste menší odberateľ a postačujú Vám štandardné podmienky v distribúcii (pozri si prevádzkový poriadok DS), potom určite doporučujem mať s dodávateľom len jednu jedinú zmluvu. Tým máte jednoduchší kontakt len s jedným partnerom, jeden platobný styk a pod. Potom časť zmluvy riešiaca distribúciu bude v podstate obsahovať len odvolávky na zákony, vyhlášky, Pravidlá trhu s elektrinou a prevádzkové predpisy. OČAKÁVANIA VKLADANÉ DO OTVÁRANIA TRHU S ELEKTRINOU, ICH NAPLNENIE Po prečítaní predchádzajúcich riadkov ste určite sami došli k názoru, že naše očakávania vkladané do otvárania trhu s elektrinou boli veľké. V minulosti som osobne navštívil viacero európskych štátov (Fínsko, Taliansko, Poľsko, ale aj ČR) a diskutoval s relevantnými partnermi (odberatelia, regulačné úrady, výrobcovia) o ich skúsenostiach s otváraním trhu u nich. Obvyklé reakcie hlavne odberateľov boli pozitívne. Temer všetkým odberateľom klesli ceny za elektrinu, a o to hlavne určite ide každému. Preto okamžite, ako sa nám naskytla možnosť, tak sme žiadali prideliť štatút oprávneného odberateľa. Ale ako to dopadlo, to ste si už prečítali. Teda naše skúsenosti z počiatkov otvárania trhu sú jednoznačne negatívne. Ako hlavné príčiny tohto sklamania dnes vidím v dvoch aspektoch : 26 Pred otváraním trhu nakupovali elektrinu všetci odberatelia za regulované ceny a v týchto cenách nebola započítaná skutočná trhová cena elektriny ako komodity. Preto, keď sme prišli na trh ako nechránený odberateľ, nevedeli sme nakúpiť elektrinu v cene, ako boli regulované ceny. Po splnení podmienky veľkosti ročnej spotreby elektriny stať sa oprávneným odberateľom, voľba režimu chránený alebo oprávnený odberateľ bola na odberateľovi a väčšina odberateľov z pohodlnosti využila možnosť ostať chráneným odberateľom a tým využila deformované regulované ceny. Až nová legislatíva platná od roku 2005 zaviedla povinný štatút oprávneného odberateľa a pre všetkých týchto odberateľov cena elektriny komodity už nebola regulovaná. Pravdepodobne v tomto okamihu sa začali kompenzovať naše predchádzajúce finančné straty s našimi skúsenosťami s trhom s elektrinou. Za predchádzajúce dva roky ( ) sme získali skúsenosti s plánovaním hodinových odberov, s predikciou spotreby, čo verím, sa premietlo v ďalšom období do našej lepšej vyjednávacej pozície s dodávateľmi a dosiahli sme lepšie ceny ako iní odberatelia. Následne na to bola vydaná aj sekundárna legislatíva a boli vydané prevádzkové poriadky prevádzkovateľov sústav (PS a DS). V podstate až po tomto by som trh s elektrinou začal považovať za otvorený De facto a nielen De jure ako dovtedy. Verím, že ak sa podarí v pripravovaných novelách primárnej aj sekundárnej legislatívy zohľadniť aj požiadavky odberateľov, má v SR trh s elektrinou šancu byť naozaj liberalizovaný. Obávam sa však, že veľa z našich očakávaní zostane nenaplnených. Veľkým nebezpečenstvom pre fungujúci trh bude asi dočasný stav deficitu elektriny v SR a taktiež v ďalších štátoch smeroch na juhovýchod. Lebo tam, kde nie je dostatok tovaru, asi nie je možné hovoriť o fungujúcom trhu. A namiesto znižovania cien elektriny musíme očakávať zbližovanie cien elektriny na Slovensku s cenami napr. v Nemecku. VÝHĽADY DO BUDÚCNA Na to, aby človek mohol byť úspešný v prvom rade potrebuje pozitívne myslieť. Preto verím, že čoskoro príde ten deň, keď bude na trhu s elektrinou dostatok tovaru, bude existovať energetická burza, nebudú existovať aukcie dominantných výrobcov na nedostatkový tovar, nebude problémom realizovať aj pre bežných odberateľov krátkodobé obchody. Verím, že sa presadí výrazné skrátenie termínov na zmenu dodávateľa (dnes sú to dva mesiace) a že sa maximálne zjednoduší celý proces zmeny. V tomto smere čaká nás odberateľov, ale aj novo prichádzajúcich obchodníkov na slovenský trh s elektrinou tvrdý zápas s tradičnými dodávateľmi, ktorí sa určite snažia a budú snažiť o také podmienky, aby ich dominantná pozícia na trhu bola čo najmenej ohrozovaná. V tomto smere by odberatelia mali spolupracovať s novými obchodníkmi. A my odberatelia si musíme uvedomiť, že dobrý trh (z nášho pohľadu) nevznikne tak, že budeme stále len hovoriť, aké je to všetko zlé, ale musíme sa jednotlivo a spoločne zapojiť do vybojovania lepších podmienok na trhu pre nás. Nespoliehajme sa, že to za nás spravia iní. O AUTOROVI Ing. MARIÁN PÍPA absolvoval v r Slovenskú vysokú školu technickú v Bratislave, Elektrofakultu, odbor Elektrické stroje a prístroje. Do r pracoval ako elektroprojektant. Odvtedy až dodnes pracuje v Johns Manville Slovakia v Trnave (predtým názov Skloplast) na rôznych pozíciách. Začal na investičnej výstavbe v oblasti technickej prípravy energetických častí stavieb. Neskôr prešiel na útvar Energetiky. Tu zastával viaceré pozície. Dnes pôsobí ako vedúci útvaru Energetika. Kontakt na autora: marian.pipa@jm.com

12 P L Y N Á R E N S T V Í Pokuta pro RWE Transgas činí 240 milionů, jde o nejvyšší sankci jedné firmě Výběr z tiskových zpráv Moravské naftové doly (cca 0,5 %) Zahraničí RWE Transgas Nákup a přeprava do České republiky S K L A D O V Á N Í M A G A Z Í N Velkoobchodní trh dodávek zemního plynu určeného pro kategorii oprávněných zákazníků Velkoobchodní trh dodávek zemního plynu určeného pro kategorii chráněných zákazníků (regulace ERÚ) Přeprava plynu po území České republiky přepravní soustava (provozovatelem RWE Transgas Net, s.r.o. od ) TISKOVÁ ZPRÁVA ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ZE DNE 13. BŘEZNA 2007 JMP SMP VČP ZČP SeČP StřČP PP JČP Wingas Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Martin Pecina rozhodl o uložení pokuty 240 milionů korun plynárenské společnosti RWE Transgas. Důvodem je zneužití dominantního postavení. V hlavních bodech přitom bylo potvrzeno prvostupňové rozhodnutí ÚOHS ze srpna loňského roku. Uvedená společnost v období od do neumožnila provozovatelům konkurenčních regionálních distribučních soustav uzavřít smlouvy o podmínkách koupě a prodeje zemního plynu, které by těmto firmám reálně umožnily účinně konkurovat provozovatelům regionálních distribučních soustav náležejících do holdingu RWE. Společnosti Jihočeská plynárenská a Pražská plynárenská tak byly znevýhodněny v soutěži o tzv. oprávněné zákazníky. RWE také odmítala dodávat zemní plyn jinam než do tzv. bilančních zón jednotlivých regionálních distributorů a tím blokovala a omezovala vznik konkurenčního prostředí. Za situace, kdy regionální distributoři nakupují zemní plyn na vstupu do své bilanční zóny, musí v podstatě akceptovat podmínky jednostranně diktované účastníkem řízení. Například Jihočeská plynárenská měla o dodávky mimo svou bilanční zónu zájem, RWE Transgas to však opakovaně odmítl. Dominant tak vytvářel umělé bariéry vstupu nových soutěžitelů na trh, resp. bariéry expanze stávajících konkurentů svých regionálních distributorů. Jednání účastníka řízení je třeba hodnotit jako o to závažnější, že se jej dopustil na samotném počátku liberalizace plynárenství v České republice. To se tedy negativně projevilo na trhu, který se postupně otevírá hospodářské soutěži a na kterém jakékoli vylučovací jednání dominantního soutěžitele může zpomalit či jinak ohrozit nastoupení pozitiv, spojených s liberalizací a větší konkurencí pro konečné spotřebitele. Dotčen byl zároveň sektor, který hraje klíčovou roli při zajišťování energetických potřeb konečných spotřebitelů i ekonomiky jako celku, v rámci něhož má jakékoliv protisoutěžní jednání ty- Maloobchodní trh dodávek zemního plynu určeného pro kategorii oprávněných zákazníků Kategorie oprávněných zákazníků pově rozsáhlé negativní důsledky. Takové jednání se totiž může přímo nebo nepřímo negativně projevit ve sféře v podstatě každého podniku či spotřebitele. Co se týče výše konečné sankce, ta byla oproti prvostupňovému rozhodnutí snížena o 130 milionů korun. K tomuto postupu vedlo předsedu ÚOHS několik důvodů. Za porušení zákona totiž nelze považovat rozhodnutí RWE, že jeho sesterské společnosti (regionální distributoři) nebudou podnikat mimo svou bilanční zónu. Dále bylo zastaveno řízení týkající se možného porušení zákona, které ÚOHS spatřoval v tom, že RWE stanovilo v roce 2005 cenu za uskladnění plynu pro kategorii oprávněných zákazníků ve stejné výši, jako byla stanovena cena za uskladnění plynu pro kategorii chráněných zákazníků. Toto možné porušení zákona nebylo dostatečně prokázáno. Při snížení pokuty byl zohledněn zejména fakt, že účastník řízení po změně části vedení společnosti, začal s ÚOHS prakticky ihned po uložení prvostupňové sankce spolupracovat. Po projednání jak s naším úřadem, tak i s Energetickým regulačním úřadem, společnost předložila a později uzavřela se svými zákazníky smlouvy, které již jsou v souladu s pravidly hospodářské soutěže. Konstatujeme, že k dnešnímu dni je protisoutěžní stav, kvůli kterému bylo správní řízení zahájeno a kvůli němuž byla uložena tato mimořádně vysoká pokuta, již odstraněn a trh s plynem se může otevírat. Výslednou sankci lze tedy hodnotit za přiměřenou, není však diskriminační nebo lik- BILANČNÍ ZÓNY Přeprava plynu po bilančních zónách distribuční soustavy liberalizace trhu, možnost změny dodavatele Maloobchodní trh dodávek zemního plynu určeného pro kategorii chráněných zákazníků Kategorie chráněných zákazníků Regulace ERÚ Dodavatel dle bilanční zóny, ERÚ stanovená cena za komoditu i uskladnění vidační. V konečném součtu jde stále o nejvyšší pokutu pravomocně uloženou jedné společnosti v jednom správním řízení. odbor vnějších vztahů ÚOHS TISKOVÁ INFORMACE RWE TRANSGAS ZE DNE REAKCE RWE TRANSGAS NA ROZHODNUTÍ ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE Společnost RWE Transgas vnímá pozitivně, že antimonopolní úřad zohlednil některé z řady našich argumentů, které jsme uplatňovali v průběhu správního řízení, a pokutu výrazně snížil. Jsme však nadále přesvědčeni, že náš postup nezpůsobil v roce 2005 na trhu žádné škody. V průběhu prvoinstančního i druhoinstančního řízení jsme aplikovali na základě doporučení ÚOHS řadu změn. Předložili jsme jednotné návrhy smluv mezi RWE Transgas a jednotlivými distribučními plynárenskými společnostmi, které jim usnadňují prodej zemního plynu ve všech distribučních regionech v ČR. Rozhodnutí Úřadu na ochranu hospodářské soutěže nyní budou analyzovat naši experti a právníci a teprve poté zvolíme další postup. Martin Chalupský, tiskový mluvčí RWE Transgas, a.s. Kontakt na autora tiskové zprávy: martin.chalupsky@rwe.cz 27

13 P L Y N Á R E N S T V Í Ceny zemního plynu co nového v roce 2007 Ing. Jiří Gavor, CSc., jednatel, ENA s.r.o. V loňském roce, v magazínu Energy+ v čísle jaro 2006, jsem napsal článek s velmi podobným názvem, který vedle aktuálních problémů s cenami plynu na počátku r navrhoval i některé změny, které by usnadnily obchodování na trhu s plynem v ČR. S ročním odstupem je tedy užitečné se k tomuto tématu vrátit a probrat, jaká je současná realita a co ještě je vhodné udělat. Trh s plynem zřejmě ve středoevropských podmínkách ještě dlouho nebude konkurenční v pravém slova smyslu, nicméně některé kroky správným směrem již byly provedeny. VÝVOJ IMPORTNÍCH CEN ZEMNÍHO PLYNU Vzhledem k závislosti ČR na dovozu zemního plynu (97 98 % z celkové spotřeby) je vývoj importních cen nejdůležitějším indikátorem pro výši konečné ceny plynu pro spotřebitele. Importní ceny plynu pro ČR i pro další evropské země jsou svázány cenovým vzorcem s vývojem cen ropných produktů, konkrétně těžkého a lehkého topného oleje, malou měrou také s vývojem světových cen černého energetického uhlí. Ropné produkty zase reagují na vývoj cen ropy. Ceny plynu tak zprostředkovaně a s rozložením do delšího časového období reagují na vývoj cen ropy. Ropný trh se přes svou celkovou těkavost přece jen v posledním roce poněkud uklidnil na cenách kolem 65 USD/b a nenaplnily se pesimistické prognózy, které posílaly ceny ropy stále výše až ke 100 USD/b Přejdeme rovnou k důsledkům pro plyn. Vývoj importní ceny plynu od r do dubna 2007 je uveden v grafu č. 1. Z něho je patrné, že od druhého pololetí 2006, kdy importní cena plynu dosáhla svého maxima až nad 260 USD/1000 m 3, dochází k mírnému poklesu. Stále se ale jedná o vysoké ceny. Pokles importních cen zemního plynu byl dále ještě zesílen vývojem směnného kursu CZK, viz grafy č. 2 a 3. Od roku 2000 koruna stabilně posiluje k USD (relevantní pro ruský plyn) i k EUR (relevantní pro norský plyn) a tento trend se dá s velkou jistotou předpokládat i v delší perspektivě. VÝVOJ CEN ZEMNÍHO PLYNU V ČR PRO KONEČNÉ ODBĚRATELE Importní cena plynu se v současnosti podílí na konečné ceně pro domácnosti přibližně dvěmi třetinami. U průmyslových odběratelů pak podíl platby za komoditu může v závislosti na charakteru odběru přesáhnout 80 %. Příznivý vývoj dovozních cen proto umožnil snížení cen pro všechny konečné odběratele již od , další snížení nastalo od Poslední úprava od pak nepřinesla významnější změny a cenovou stagnaci můžeme očekávat i pro 3.čtvrtletí Dlouhodobý vývoj cen pro několik vybraných kategorií odběru (všechny ceny jsou bez DPH) zachycuje graf č. 4. Koneční zákazníci tedy přechod od regulovaného k plně liberalizovanému trhu s plynem tentokrát téměř nepocítili na změně ceny. Od jsou totiž všichni odběratelé zemního plynu oprávněnými s právem volby dodavatele. Situace se tak formálně srovnala s elektroenergetikou. Fakticky ale panují mezi plynárenstvím a elektroenergetikou zásadní rozdíly, reálná konkurence je v plynárenství podstatně nižší. Omezená konkurence, špatné zkušenosti s cenovým skokem po první etapě liberalizace trhu s plynem a riziko zneužití silně dominantního postavení RWE na českém trhu s plynem bylo i důvodem, proč Energetický regulační úřad (ERÚ) až do reguloval cenu komodity pro oprávněné zákazníky maximálními cenami. Obávaný další nárůst cen po skončení této regulace naštěstí nenastal, ve velké míře i díky výše zmíněnému příznivému vývoji importních cen. KONKURENČNÍ SITUACE NA ČESKÉM TRHU S PLYNEM Již v r. 2006, ale ve větší míře až letos, se přece jen objevily pro české odběratele plynu konkurenční nabídky, tzn. jiné než od zavedených dodavatelů ze skupiny RWE, EON a Pražské plynárenské. Jde především o nástup dceřiné společnosti Gazprom firmy Vemex. Vemex má v současnosti podepsány kontrakty s přibližně 10 významnými průmyslovými odběrateli, včetně kontraktu s Pražskou plynárenskou. Celkově jde o dodávky v objemu cca 300 mil. m 3 /rok, to je cca 3 % současného trhu. Ambice firmy Vemex jsou ale vyšší, cca 7 % trhu. Vemex se zatím zaměřil na velké zákazníky s odběrem nad 5 mil. m 3 /rok, nejlépe s technologickým, rovnoměrným charakterem odběru. Snižuje si tak riziko odchylek a požadavky na podzemní zásobníky. Další z potenciálních konkurentů, němec- 280 Vývoj sm nného kursu CZK/USD import price (USD/1000m3) pr m rný kurs v m síci (CZK/USD) / / / / / / / / I-00 IV-00 VII-00 X-00 I-01 IV-01 VII-01 X-01 I-02 IV-02 VII-02 X-02 I-03 IV-03 VII-03 X-03 I-04 IV-04 VII-04 X-04 I-05 IV-05 VII-05 X-05 I-06 IV-06 VII-06 X-06 I-07 Graf 1: Vývoj importní ceny zemního plynu v období 1/2000 až 4/2007 IV-07 m síc/rok Graf č. 2: Vývoj směnného kurzu Kč vůči americkému dolaru v období 1/2000 4/

14 M A G A Z Í N Říjen mil.m3 (1) 10 mil.m3 (2) 100 mil.m3 (3) rozdíl (1) (2) rozdíl (2) (3) rozdíl (1) (3) Německo 4,11 3,02 2,11 1,09 0,91 2,00 Rakousko 2,61 2,53 2,36 0,08 0,17 0,25 Itálie 2,94 2,56 2,43 0,38 0,13 0,51 UK 2,86 2,72 2,63 0,14 0,09 0,23 Francie 2,94 2,57 2,42 0,37 0,15 0,52 ČR 2,60 2,50 2,46 0,10 0,04 0,14 Tabulka 1: Srovnání cen plynu pro velkoodběratele ve vybraných státech EU; vše bez DPH, v cent EUR/kWh. Vývoj sm nného kurzu CZK v i EURO 1,0 37 0, ,8 pr m rný kurz (CZK/EUR) cena za plyn (K /kwh) 0,7 0,6 0,5 0, ,3 27 0,2 1/00 1/01 1/02 1/03 1/04 1/05 1/06 1/07 I.95 VII.95 I.96 VII.96 I.97 VII.97 I.98 VII.98 I.99 VII.99 I.00 VII.00 I.01 VII.01 I.02 VII.02 I.03 VII.03 I.04 VII.04 I.05 VII.05 I.06 VII.06 I.07 m síc/rok domácnost-vytáp ní st ední odb ratel velkoodb ratel Graf 3: Vývoj směnného kurzu Kč vůči EUR v období 1/2000 4/2007 Graf 4: Vývoj průměrné ceny zemního plynu pro vybrané skupiny odběratelů v letech ký Wingas (vlastněný ruským Gazpromem a německým Wintershallem), zatím nezískal v r českého odběratele. Tuzemská těžební společnost Moravské naftové doly Hodonín prodává vlastní plyn majetkově spřízněným podnikům. Byť i takto omezená konkurence, přece jen zřejmě přispěla i ke zlepšení nabídky dominantního prodejce RWE. Skupina RWE zavedla řadu nových produktů pro své velké zákazníky s odběrem nad 5 mil. m 3 /rok, jako je: možnost fixace ceny plynu na stanovené období (tento produkt zatím Vemex nenabízí), možnost platit v EUR či USD (jde však o pouhý přepočet z CZK; zde Vemex nabízí komplexnější službu s cenou přímo v USD, umožňující profitovat ze zpevňování kurzu USD/CZK), individuální ceny na základě cenového vzorce (totéž Vemex). Celkově ale platí, že nabídky smluv pro velké zákazníky je nutno vždy posuzovat individuálně a nelze paušalizovat. ENA v tomto směru již delší dobu spolupracuje s velkými odběrateli plynu a z vlastních zkušeností víme, že kvalifikované vyhodnocení nabídek může přinést značné úspory. SROVNÁNÍ CEN PLYNU SE ZAHRANIČÍM Pro domácnosti a maloodběr jsou tuzemské ceny stále nižší než v západoevropských zemích, v případě cen zemního plynu pro velkoodběratele se však cenová hladina již srovnala. Tento jev je tím výraznější, čím vyšší odběry sledujeme, viz srovnání v tabulce č. 1. Zajímavé je zejména srovnání s Německem. Nevyhnutelností srovnat naše ceny energií s Německem jako se sousedním státem a významným obchodním partnerem se totiž občas argumentuje, zejména pokud se hovoří o zvyšování cen pro domácnosti. Současně se ale zapomíná na fakt, že Německo je i v rámci starých států EU extrémní svou velkou cenovou diferenciací v závislosti na charakteru odběru. Je to cenová politika podporující průmysl. Podle našeho názoru je opravdu nutné více zvýhodnit velké odběratele s pravidelným odběrem a poslední cenové úpravy v ČR k a k skutečně šly tímto správným směrem. Nicméně, pokud bychom chtěli kopírovat situaci v Německu, dostali bychom se z jednoho extrému do druhého. Postupné posilování koruny navíc pomůže přiblížit naši v průměru stále o něco nižší cenovou úroveň k EU. NOVÁ PRAVIDLA TRHU S PLYNEM Od platí nová Pravidla trhu s plynem daná vyhláškou ERÚ 524/2006 Sb. Základní změnou je ustavení virtuálního prodejního bodu, na kterém jsou registrovány veškeré transakce na úrovni velkoobchodu. V oblasti rezervace kapacit přepravy je to pak přechod na systém entry/exit. V praxi to znamená změnu spíše pro dovozce plynu, případně tuzemské producenty plynu. Koneční odběratelé nadále platí ve výsledné ceně teritoriálně nediferencovanou platbu za přepravu a diferencované platby za distribuci, podle místa určení dodávky. Za pozornost stojí, že cena za rezervovanou kapacitu při posledních úpravách výrazně stoupla, což zatím odběratele příliš nebolelo vzhledem k poklesu cen za komoditu. Pokud by ale tento trend stále pokračoval, dotklo by se to odběratelů dvojím způsobem: jednak zvýšením jejich konečných cen a jednak zhoršením pozice případných konkurenčních dodavatelů. Vysoké platby za použití sítí a jejich komplikovaná struktura totiž jak v plynárenství, tak i v elektroenergetice představují překážku pro průnik konkurence na místní trh. Před rokem, v magazínu Energy+ v čísle jaro 2006, jsem vyjádřil konkrétní připomínky k těmto problémům trápícím účastníky trhu s plynem: 29

15 P L Y N Á R E N S T V Í vysoké penalizace za překročení odchylek a kapacity, malé tolerance, 8 bilančních zón představuje další komplikaci a vzhledem k postupné integraci skupiny RWE to ztrácí smysl (v SR je jen 1 zóna), požadavek na minimální těžební výkon, který si zákazník objednával u provozovatele podzemních zásobníků plynu, byl kritizován jako jednoznačně diskriminační a odporující dikci energetického zákona, provozní řády by měly zahrnovat pouze oprávněné provozní požadavky, nikoliv zbytečné obstrukce, pravidla trhu a ceny jsou nastaveny tak, že nedostatečně stimulují přerušitelné odběry. Přitom dvojpalivové systémy a přerušitelné smlouvy jsou významným nástrojem ke zvýšení spolehlivosti zásobování a jsou velmi rozšířené v západoevropských zemích. Na řešení těchto problémů se ENA podílela a ve spolupráci s velkými odběrateli plynu se podařilo prosadit některá zlepšení. V Pravidlech trhu s plynem platných od jde konkrétně o tyto změny: Jednodušší definice odchylky, bližší systému používanému v elektroenergetice. Platí se pouze za odchylky, které přispívají k celkové odchylce soustavy, tzv. systémové odchylce. Naopak subjekty, které působily proti směru systémové odchylky a soustavě tím vlastně pomáhaly, nejsou nijak penalizovány a to i v případě, že překročí toleranční pásmo 30 pro odchylku. Samozřejmě nadále nesmí překročit smluvní přepravní kapacitu nad rámec tolerance, která se ale zvýšila z 2 % platných v r na současných 3,8 %. Obchodníkům je umožněno, aby si vzájemně po skončení měsíce prodávali případné nevyužité tolerance a vyhnuli se tak postihům ze strany provozovatele přepravní soustavy. Nová Pravidla umožňují dodávku od více dodavatelů do jednoho odběrného místa tak, jak jsou na to odběratelé již dávno zvyklí v elektřině. Provozovatel přepravní soustavy, což je RWE Transgas Net, má nově povinnost zveřejňovat nejen informace o volných kapacitách přepravy pro budoucí období, ale i klíčové údaje o provozu přepravní soustavy v minulosti. Již mimo rámec Pravidel trhu s plynem byly o něco zlepšeny podmínky pro přístup k podzemním zásobníkům plynu a s platností již od byla snížena i cena za uskladňování. RWE vydělilo obchodování s kapacitou svých zásobníků plynu do samostatné společnosti RWE Gas Storage s.r.o. Pravidla trhu také nově zavádí možnost nákupu denních kapacit přepravy a to s dvoudenním předstihem na bázi pevné kapacity a jednodenním předstihem pro přerušitelnou kapacitu. Podmínkou je uzavření rámcové smlouvy na tyto služby s provozovatelem přepravní soustavy. NOVELIZACE ENERGETICKÉHO ZÁKONA Na některá další možná vylepšení Pravidel trhu s plynem musel ERÚ rezignovat z důvodu konfliktu se současným zněním energetického zákona. Doufejme, že se tato sporná místa podaří odstranit v rámci v současnosti probíhajícího procesu novelizace energetického zákona. Velká diskuse se očekává k případné změně v současnosti platného smluvního přístupu k podzemním zásobníků plynu na regulovaný přístup tak, jak to požadují mnozí velcí odběratelé a obchodníci s plynem. Očekávám, že nakonec se prosadí kompromisní varianta spočívající v zachování smluvního přístupu, ale se zvýšenými kompetencemi ERÚ, v lepší možnosti ovlivňovat provozní řády provozovatelů zásobníků plynu. ZÁVĚR A na závěr jedna perlička: v minulém čísle PRO-ENERGY magazínu (1/2007) byl zveřejněn zajímavý článek Bc. Miloše Mojžiše Quo vadis, OTE? upozorňující na problematický význam Operátora trhu s elektřinou (OTE) pro reálné fungování trhu s elektřinou i na fakt, že instituce typu OTE jsou v EU raritou. Takže je příznačné, že jednou z navrhovaných změn pro novelu energetického zákona je rozšířit působnost OTE i na plynárenství. O AUTOROVI Ing. JIŘÍ GAVOR, CSc. ukončil s vyznamenáním studium na Českém vysokém učení technickém, fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská (1978), od roku 1983 je kandidát fyzikálně technických věd. V letech 1985 až 1988 pracoval jako poradce náměstka ministra pro plynárenství, v letech jako výzkumný pracovník VUPEK Praha a od roku 1992 jako spoluzakladatel a řídící pracovník ENA. Je specialistou na vývoj a relace cen, daní a konkurenceschopnosti veškerých druhů paliv a energií. Řada studií se týkala možností uplatnění pokročilých energetických technologií a energetických úspor včetně hodnocení jejich ekonomické efektivnosti. Řídí energetické audity velkých průmyslových podniků. K těmto tématům pravidelně publikuje včetně prezentací na mezinárodních konferencích. Působí i jako expert při mezinárodních arbitrážích v oblasti plynárenství. Kontakt na autora: gavor@ena.cz

16 T E P L O T E P L Á R E N S T V Í Rekonštrukcia zdroja tepla vo Zvolenskej teplárenskej, a.s. s využitím spoluspaľovania biomasy a hnedého uhlia ukončenie I. etapy Ing. Július Jankovský, generálny riaditeľ, Zvolenská teplárenská a.s. Zvolenská teplárenská a.s. je najväčším výrobcom a dodávateľom tepla v lokalite mesta Zvolen. Zo sústavy centrálneho zásobovania teplom (SCZT) zásobuje obchodných partnerov v bytovo-komunálnej a priemyselnej sfére už viac ako 50 rokov. STRUČNÉ PREDSTAVENIE ZVOLENSKEJ TEPLÁRENSKEJ Spoločnosť vlastní a prevádzkuje dva zdroje Tepláreň A pôvodný zdroj budovaný v 50- tych rokoch, ako palivo používa zemný plyn. Nový zdroj, Tepláreň B, bol uvedený do prevádzky začiatkom 90-tych rokov s inštalovaným tepelným výkonom 216 MW v dvoch kotloch 2x108 MW a elektrickým výkonom 25 MW inštalovanom v protitlakom turbogenerátore. Palivová báza zdroja je hnedé uhlie, Obrázok 2: Principiálna schéma, rez granulačným kotlom so zariadením na spaľovanie drevnej štiepky Produkcia emisií M.j. Pred rekonštrukciou Po rekonštrukcii TZL t/rok SO 2 t/rok NO X t/rok CO t/rok CO 2 t/rok Tabuľka 1: Ročná produkcia znečisťujúcich látok pred a po rekonštrukcii Schéma zapojenia teplárne v roku 2006 RS 4,0 MPa 400 o C 77 MW 13,5 MPa 540 o C ,5 MW 38,5 MW RS 4,0 MW 5,8 MW 9,1 MW 25 MW 108,0 108,0 K4 K5 K6 T4 G4 T2 G2 T5 G5 G01 T01 K01 K02 20,0 MW 0,24 MPa 160 o C -0,05 MPa 65 o C 0,8 MPa 260 o C 0,8 MPa 260 o C Tepláre "A" VS-SCZT Tepláre "B" Obrázok 1: Principiálna schéma zapojenia technologického zariadenia teplárne 31

17 T E P L O T E P L Á R E N S T V Í Obrázok 3: Tepláreň B, pohľad na lokalitu zdroja, v pozadí odkalisko popola problémom prevádzky zdroja je, že neplní predpísané limity pre znečisťujúce látky, hlavne prekračovanie koncentrácie oxidov síry. Bilančné hodnoty M.j. Pred rekonštrukciou Po rekonštrukcii EKOLOGIZÁCIA ZDROJA Pri hľadaní optimálneho riešenia ekologického problému bol kladený dôraz tak na technickú ako aj ekonomickú stránku projektu, aby aj po realizácii rekonštrukcie zostala zachovaná konkurencieschopnosť produktov zdroja, ktorými sú dodávkové teplo a elektrina. Spoločnosť v roku 2005 podala žiadosť a získala nenávratný finančný príspevok (NFP) na financovanie projektu. Výška NFP je 12,7 mil., čo predstavuje cca 90 % investičných nákladov projektu. Cieľom projektu bola rekonštrukcia kotlov K-01 a K-02, po ktorej sa znížia emisie znečisťujúcich látok, najmä oxidov síry, na úroveň vyhovujúcu legislatívnym požiadavkám SR a EÚ. Ako najefektívnejšia alternatíva ekologizácie zdroja bol štúdiou, ktorú vypracovala odborná firma, odporučený variant spoluspaľovania nízkosírneho hnedého uhlia a biomasy. Realizáciou projektu sa dosiahne zníženie emisií SO 2, z doterajšej úrovne v rozmed- Spotreba uhlia t/rok Spotreba drevnej štiepky Spotreba zemného plynu t/rok m 3 /rok Produkcia popola t/rok Tabuľka 2: Bilančné hodnoty spotreby palív a produkcie popola zí až mg SO 2 /m n 3 pod dnes platnú požadovanú limitnú hodnotu podľa legislatívy SR 1700 mg SO 2 /m n3, resp. limitu EÚ 1635 mg SO 2 /m n 3 platného od pre inštalovaný príkon po rekonštrukcii zdroja (Σ 191 MW). Emisie oxidov dusíka (NO x ) v dôsledku realizácie projektu ekologizácie tepelného zdroja poklesnú pod hodnotu emisného limitu 600 mg NO x / m n 3 (od ). Emisie tuhých znečisťujúcich látok (TZL) po realizácii projektu budú spĺňať novú hodnotu emisného limitu 50 mg.m n -3. Súčasťou projektu je aj inštalácia automatizovaného meracieho systému kontinuálneho merania množstva emisií a zisťovania údajov o dodržaní určených emisných limitov. Okrem hlavného environmentálneho prínosu projektu, ktorým je zníženie celkových emisií z dôvodu spaľovania nízkoemisných palív, je dôležitým momentom aj zvýšenie účinnosti zariadenia a tým efektívnejšieho využitia paliva, čo tiež prispieva k celkovému zníženiu produkcie emisií. Projekt zároveň náhradou časti hnedého uhlia biomasou 32

18 O B S A H ELEKTROENERGETIKA 6 JAK BUDE ČEZ PRODÁVAT ELEKTŘINU NA PŘÍŠTÍ ROK? Rozhovor s Ing. Alanem Svobodou, MBA, obchodním ředitelem ČEZ, a.s. Letošní rok bude pro českou energetiku výjimečný. V polovině roku vznikne Energetická burza Praha, jejíž ambicí je převzít hlavní část obchodu s elektřinou na českém území. Politici, představitelé burzy i sami obchodníci si od nové burzy slibují vyšší transparentnost. Jaké jsou plány největšího hráče na českém trhu, energetické společnosti ČEZ, jsem se zeptal jejího obchodního ředitele, Alana Svobody. 8 OBCHODOVÁNÍ NA KRÁTKODOBÉM TRHU S ELEKTŘINOU ORGANIZOVANÉM OPERÁTOREM TRHU S ELEKTŘINOU Rozhovor s Ing. Pavlem Maxou, manažerem pro organizovaný obchod a řízení rizik, OTE Burza s elektřinou (Denní trh s elektřinou) organizovaná Operátorem trhu s elektřinou, a.s. je ustanovená zákonem č. 458/2000 Sb. (energetický zákon). Organizované krátkodobé obchodování (OKO) soupeří s několika dalšími středoevropskými burzovními platformami o přízeň účastníků trhu. Na zaměření, smysl fungování a orientaci OKO a výhled do budoucna jsem se zeptal Ing. Pavla Maxy, manažera pro organizovaný obchod a řízení rizik ze společnosti Operátor trhu s elektřinou. 12 PRAHA BUDE MÍT NOVOU BURZU S ELEKTŘINOU Rozhovor s Ing. Davidem Kučerou, MBA, generálním sekretářem Energetické burzy Praha Burza s elektřinou při Burze cenných papírů Praha vzniká v době, kdy je již na trhu s elektřinou ve středoevropském regionu několik významných obchodních platforem. Na zaměření, smysl fungování, orientaci a výhled do budoucna nově vznikající burzy s elektřinou jsem se zeptal pana Davida Kučery, generálního sekretáře Energetické burzy Praha. 14 ENERGETICKÁ BURZA ČMKBK LADÍ SYSTÉM PODLE POTŘEB TRHU Rozhovor s Ing. Rostislavem Dubským, generálním sekretářem Českomoravské komoditní burzy Kladno Trh s elektřinou na Českomoravské komoditní burze Kladno (ČMKBK) existuje od roku 2003 a od té doby na něm byly realizovány a registrovány miliardové objemy obchodů. Na zaměření, smysl 2 fungování, orientaci Energetické burzy a výhled do budoucna jsem se zeptal ing. Rostislava Dubského, generálního sekretáře ČMKBK. 16 SPX BUDÚCNOSŤ OBCHODOVANIA S ELEKTRINOU NA SLOVENSKU? Rozhovor s Ing. Michalom Harachom, konateľom spoločnosti SPX, s.r.o. Burza s elektřinou nazvaná SPX (Slovak Power Exchange) vznikla v nedávné minulosti a je doposud jedinou burzovní elektroenergetickou platformou na Slovensku. Na zaměření, smysl fungování a orientaci a výhled do budoucna burzy jsem se zeptal Ing. Michala Haracha, jednatele SPX, s.r.o. za společníka VSE a.s. 18 ORGANIZACE POLSKÉHO TRHU S ELEKTŘINOU Ing. Jan Rakowski Spolupráce: Ing Aneta Magda, WINUEL SA Trh s elektřinou v Polsku svou velikostí a organizací vykazuje značné odlišnosti od českého a slovenského trhu s elektřinou. Článek velmi stručně pojednává o některých současných rysech polského elektroenergetického trhu. 22 POSTAVENIE OPRÁVNENÉHO ODBERATEĽA NA SLOVENSKOM LIBERALIZOVANOM TRHU S ELEKTRINOU Ing. Marián Pípa, ved. Energetiky, Johns Manville Slovakia a.s. Trnava Závod so súčasným menom Johns Manville Slovakia a.s. vznikol v roku 1967, teda tento rok oslávime 40. výročie zahájenia výroby. Vznikol ako závod podniku Vertex Litomyšl, pričom od r sa osamostatnil a dostal názov Skloplast Trnava. Článok popisuje postavenie nášho závodu ako oprávneného odberateľa na liberalizujúcom sa trhu s elektrinou na Slovensku. PLYNÁRENSTVÍ 27 POKUTA PRO RWE TRANSGAS ČINÍ 240 MILIONŮ, JDE O NEJVYŠŠÍ SANKCI JEDNÉ FIRMĚ Tisková zpráva Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 13. března 2007 Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Martin Pecina rozhodl o uložení pokuty 240 milionů korun plynárenské společnosti RWE Transgas. Důvodem je zneužití dominantního postavení. V hlavních bodech přitom bylo potvrzeno prvostupňové rozhodnutí ÚOHS ze srpna loňského roku. TEPLO TEPLÁRENSTVÍ 28 CENY ZEMNÍHO PLYNU CO NOVÉHO V ROCE 2007 Ing. Jiří Gavor, CSc., jednatel, ENA s.r.o. V loňském roce, v magazínu Energy+ v čísle jaro 2006, jsem napsal článek s velmi podobným názvem, který vedle aktuálních problémů s cenami plynu na počátku r navrhoval i některé změny, které by usnadnily obchodování na trhu s plynem v ČR. S ročním odstupem je tedy užitečné se k tomuto tématu vrátit a probrat, jaká je současná realita a co ještě je vhodné udělat. Trh s plynem zřejmě ve středoevropských podmínkách ještě dlouho nebude konkurenční v pravém slova smyslu, nicméně některé kroky správným směrem již byly provedeny. 31 REKONŠTRUKCIA ZDROJA TEPLA VO ZVOLENSKEJ TEPLÁRENSKEJ, A.S. S VYUŽITÍM SPOLUSPAĽOVANIA BIOMASY A HNEDÉHO UHLIA UKONČENIE I. ETAPY Ing. Július Jankovský, generálny riaditeľ, Zvolenská teplárenská a.s. Zvolenská teplárenská a.s. je najväčším výrobcom a dodávateľom tepla v lokalite mesta Zvolen. Zo sústavy centrálneho zásobovania teplom (SCZT) zásobuje obchodných partnerov v bytovo-komunálnej a priemyselnej sfére už viac ako 50 rokov. 34 VYUŽITÍ KOGENERAČNÍCH JEDNOTEK V DOMÁCNOSTECH Doc. Ing. Emil Dvorský, CSc., Doc. Ing. Pavla Hejtmánková, Ph.D., Katedra elektroenergetiky a ekologie, Západočeská univerzita v Plzni Kombinovaná výroba tepelné a elektrické energie (KVET) je jednou z nejperspektivnějších možností zvýšení účinnosti hospodaření s energetickými zdroji a omezení vlivu energetického hospodářství na životní prostředí. Článek se zabývá problematikou vyššího uplatnění KVET v domácnostech, dosavadními překážkami brzdícími jejich nasazení a možnostmi jejich překonání.

19 M A G A Z Í N 40 PROJEKT ROKU 2006 V SYSTÉMECH DÁLKOVÉHO VYTÁPĚNÍ A CHLAZENÍ Ing. Hana Ľuptovská, Teplárenské sdružení České republiky Každým rokem vzniká u nás v oblasti dálkového zásobování teplem a chladem řada zajímavých projektů. Modernizují se, rekonstruují i nově budují zdroje, sítě a zařízení u koncových odběratelů. Proto v roce 2002 Teplárenské sdružení České republiky poprvé vyhlásilo soutěž realizovaných projektů v systémech dálkového vytápění a chlazení. Záměrem soutěže je každoročně ukázat možnosti a úspěšné realizace v oblasti dálkového vytápění a chlazení a současně přispět k jejich dalšímu rozvoji u nás. EKOLOGIE HOSPODÁRNOST 44 VYUŽITIE NETRADIČNÝCH SUROVÍN NA VÝROBY UŠĽACHTILÝCH BIOPALÍV Doc. Ing. Ľubomír Šooš, PhD., vedúci katedry, Katedra výrobnej techniky, Strojnícka fakulta STU v Bratislave Cieľom článku je analyzovať súčasný stav vo výrobe ušľachtilých biopalív na Slovensku. V analýze sa zameriavam najmä na stav technológií zhutňovania, používané lisovacie stroje, produkované výlisky, na ich predaj a na jednotlivých producentov. V závere článku som sa pokúsil špecifikovať základné problémy spojené s nárastom výroby nových energonosičov. 50 PRODUKCIA A ENERGETICKÝ POTENCIÁL POĽNOHOSPODÁRSKEJ BIOMASY V SR Ing. František Zacharda, CSc, Ing. Štefan Pepich, Technický a skúšobný ústav pôdohospodársky Rovinka Vzhľadom na nepriaznivé environmentálne následky dlhodobého využívania klasických uhľovodíkových zdrojov energie (uhlie, zemný plyn, ropa) malo by v celosvetovom merítku klesať ich využívanie a tým aj produkcia skleníkových plynov, hlavne oxidu uhličitého, ktoré majú za následok negatívne vplyvy na našu planétu, známe pod pojmom globálne otepľovanie. Narastajúce požiadavky na energiu majú byť nahradzované obnoviteľnými zdrojmi energie (OZE). Medzi OZE môžeme zaradiť vodnú energiu, veternú energiu, geotermálnu energiu, slnečnú energiu a energiu biomasy. 53 ZELENÁ ENERGIE PRO PODPORU OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ Ing. Josef Sedlák, generální ředitel společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje, s. r. o. Rozvoj využívání obnovitelných zdrojů energie je jedním z významných témat současné energetiky. Neobejde se bez značného úsilí odborníků, ale ani bez podpory široké veřejnosti. Projekt Zelená energie ukazuje, jak lze toto téma popularizovat a přesvědčit spotřebitele elektřiny o jeho důležitosti. 56 VPLYV VODNÉHO DIELA GABČÍKOVO NA ŽIVOTNÉ PROSTREDIE Ing. Vladimír Holčík, Vodohospodárska výstavba, š.p., Bratislava Tento rok je to 30 rokov od podpisu Československo maďarskej Zmluvy o spoločnej výstavbe a prevádzke Sústavy vodných diel Gabčíkovo Nagymaros (SVD G-N). A tiež 15 rokov od uvedenia VD Gabčíkovo do prevádzky. Tieto výročia iste môžu byť dôvodom na bilancovanie, okrem iného aj vplyvov realizovaných konštrukcií na životné prostredie. 60 EMISNÍ OBCHODOVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE: NOVINKY Z PROJEDNÁVÁNÍ NÁRODNÍHO ALOKAČNÍHO PLÁNU II ANEB CO S POVOLENKOU Bc. Jaroslav Suchý, Odbor změny klimatu, oddělení obchodování s emisemi, Ministerstvo životního prostředí ČR Obchodování s emisemi a zvláště pak Národní alokační plán pro druhé obchodovací období se v poslední době opět dostává na přední stránky denního tisku, ale i ostatních médií. Ale nejen Národní alokační plán, ale vycházejí i různé novinové články o zprávách panelu IPCC, o tom, jak se Evropská unie shodla do roku 2020 zredukovat emise skleníkových plynů o %, o tom, jak si dala Evropská unie závazek zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na 20 % a další a další. ZAJÍMAVOSTI 66 DVA POHLEDY NA BUDOUCNOST ČESKÉ ENERGETIKY: PROHLÁŠENÍ KOALIČNÍ VLÁDY A STÁTNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE Ing. Jiří Mohelník, Ing. Drahomír Šelong, oddělení energetické politiky MPO Státní energetická koncepce definuje priority a cíle České republiky v energetickém sektoru a ukazuje směr, kterým půjde česká energetika v následujících desetiletích. Spotřebitelé energie, ať už se jedná o domácnosti nebo o průmyslové podniky, v tomto dokumentu získávají vodítko pro rozhodování, na jaký druh energie se v budoucnu orientovat. Investorům, kteří se pohybují v energetickém sektoru, má poskytnout dlouhodobé jistoty při plánování do jakých zdrojů investovat. Investice do nových zdrojů jsou obrovské, a v energetice proto není možné plánovat z roku na rok. 68 ZÁSOBOVÁNÍ ČESKÉ REPUBLIKY ROPOU Ing. Jan Zaplatílek, ředitel odboru plynárenství a kapalných paliv, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Ropa je světle žlutá až takřka černá kapalina. Tvoří ji směs plynných, kapalných i pevných uhlovodíků. Obsahuje 80 až 85 % uhlíku, 10 až 15 % vodíku, až 4 % síry a něco málo dusíku. V současné době představuje jednou z nejvýznamnějších energetických komodit a její nedostatek, či naopak nadbytek ovlivňuje nejen světovou ekonomiku, ale i politiku. 72 TVORBA STRATEGICKÁ MAPY KROK ZA KROKEM Ing. Miroslav Vlček, CSc., CSM Článek je druhou částí třídílného seriálu a navazuje na téma Balanced Scorecard (BSC) - nástroj pro popis a podporu realizace strategie, kterým jsme se zabývali v PRO-ENERGY magazínu v čísle 1/2007 [1]. Strategická mapa je buď předstupněm tvorby BSC nebo se formulují společně. V článku, který je doplněn ukázkou strategické mapy španělské společnosti Endesa, jsou popsány základní kroky uplatněné při vytváření tohoto účinného instrumentu pro podporu realizace strategie. 78 OHLÉDNUTÍ ZA KONFERENCÍ OBCHODOVÁNÍ S EMISEMI SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ Ing. Norbert Tůša, B.I.D. services s.r.o. 7. odborná konference s názvem Obchodování s emisemi skleníkových plynů - Emission Trading 2007 pořádaná společností B.I.D. services se uskutečnila 17. května v pražském hotelu Novotel. 3

20 E D I T O R I A L Vážení čtenáři, právě jste otevřeli druhé letošní číslo našeho magazínu. V magazínu se snažíme dávat prostor pro aktuální nosná témata, která se odehrávala a odehrávají v energetických odvětvích. Pokusím se udělat krátký přehled nejdůležitějších témat, která toto číslo přináší. Plně liberalizovaný český trh s elektřinou v napětí očekává, co mu přinese nadcházející vývoj v oblasti dodávek elektřiny jednak na poli cenového vývoje a jednak na poli způsobu obstarávání elektřiny. V několika minulých letech si zákazníci, ale také obchodníci s elektřinou, zvykli na kampaň Duhové elektřiny ČEZ a aukci virtuální elektrárny, které předznamenaly cenovou hladinu na českém trhu s elektřinou pro nadcházející rok. Pro příští rok ale pravděpodobně nastane změna, takže jsem požádal A. Svobodu z ČEZ o rozhovor na téma, co ČEZ chystá na příští rok. V této souvislosti celý trh s napětím očekává, jak dopadne vznik Energetické burzy při Burze cenných papírů Praha. Představitelům vznikající Energetické burzy a dalších třech burzovních platforem (Denní trh pořádaný Operátorem trhu s elektřinou, Energetická burza při Českomoravské komoditní burze Kladno a slovenské SPX) jsem položil přibližně stejné otázky tak, abyste si mohli udělat vlastní obrázek o možnostech, které jednotlivé platformy nabízejí. Trh s elektřinou na Slovensku bude plně otevřen od V článku M. Pípy z Johns Manville je poutavou formou shrnuta zkušenost oprávněného zákazníka s postupným otevíráním trhu na Slovensku. V plynárenství v ČR byla k ukončena regulace cenového stropu, takže je určitě zajímavé podívat se, do jaké míry se cena zemního změnila. Článek J. Gavora (ENA) pojednává o vývoji ceny této komodity ve vazbě na faktory, které cenu zemního plynu ovlivňují. V oblasti teplárenství stojí beze sporu za přečtení článek H. Ľuptovské z Teplárenského sdružení ČR týkající se zajímavých projektů na poli dálkového vytápění. Naopak článek P. Hejtmánkové a E. Dvorského ze Západočeské univerzity v Plzni vyzdvihuje přednosti decentrálního zásobování teplem formou malých kogeneračních jednotek (v tomto čísle uvádíme 1. část). Celoevropsky se do popředí zájmu dostávají z pochopitelných důvodů obnovitelné zdroje. Těm jsou věnovány tři články, první z nich popisuje první etapu projektu ekologizace zdroje ve Zvolenské teplárenské, další dva mapují potenciál biomasy, zejména cíleně pěstovaných zemědělských plodin a dřevní hmoty. Do popředí zájmu české energetiky a prakticky i celého průmyslu se dostává Evropskou komisí redukovaný český Národní alokační plán II. Právě tomuto tématu se věnuje článek J. Suchého z Ministerstva životního prostředí ČR a krátké ohlédnutí za konferencí věnované obchodování s emisními povolenkami. V lednu tohoto roku jsme všichni s napětím sledovali spor Ruska a Běloruska, který vyústil v několikadenní uzavření ropovodu Družba. S odstupem několika měsíců vypadá situace jinak, nicméně ropa je zcela nepochybně strategickou surovinou. Pojednání o ropě, přepravních cestách ropy do ČR a ropných zásobách je věnován článek J. Zaplatílka z Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Za zmínku dále stojí úvaha J. Mohelníka a D. Šelonga (MPO) týkající se rozporných bodů schválené Státní energetické koncepce z roku 2004 a programového prohlášení současné vlády a z nich plynoucích dopadů na energetiku. V neposlední řadě Vám doporučuji i článek týkající se ve své době velmi diskutovaného projektu výstavby soustavy vodních děl Gabčíkovo Nagymaros. Od podpisu Československo maďarské smlouvy uplynulo již 30 let, proto pojednání V. Holčíka z Vodohospodářské výstavy Bratislava hodnotí dnes fungující vodní dílo Gabčíkovo z pohledu jeho dopadů na okolí. Pevně věřím, že svým výčtem jsem Vás neodradil od přečtení i ostatních článků. Přeji Vám příjemné letní čtení. Ing. Martin Havel, Ph.D. Šéfredaktor 4