Odborné stanovisko (vyjádření) autorizované osoby dle 18, odst. g), zákona č. 360/1992 Sb. a násl.

Transkript

1 Odborné stanovisko (vyjádření) autorizované osoby dle 18, odst. g), zákona č. 360/1992 Sb. a násl. Vyjádření k požadavku Městského úřadu Kutná Hora, odboru životního prostředí, ohledně zdůvodnění technické možnosti a ekonomické přijatelnosti navrhovaného odpojení bytového domu (dále jen BD) na ul. Družební 602 od soustavy zásobování tepelnou energií (dále jen SZTE, dle dřívější terminologie centrálního zdroje tepla - CZT) z důvodu výstavby domovní plynové kotelny (dále jen DPK). Dle dikce zákona se jedná o prokázání uvedené technické nemožnosti či ekonomické nepřijatelnosti dalšího zásobování BD stávajícím způsobem teplem ze SZTE při související změně stávající stavby (tj. zřízení DPK v suterénu BD) dle 16, odst.(7) zák. č. 201/2012 Sb. (Zákon o ochraně ovzduší), který nahrazuje předchozí zák. č. 86/2002 Sb.). Stavba (akce) : ZŘÍZENÍ DOMOVNÍ PLYNOVÉ TEPLOVODNÍ KOTELNY V BYT. DOMĚ DRUŽEBNÍ 602, KUTNÁ HORA, PSČ Investor : Společenství vlastníků jednotek DOMU Družební čp. 602 Družební 602, Kutná Hora Hlouška, PSČ , IČ Uvedené ekonomické zhodnocení jakožto doplnění již předložené výše uvedené projektové dokumentace žádá OŽP MÚ KH s odvoláním na zákon č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší v platném znění. V podstatě se zde jedná o prokázání ekonomické nepřijatelnosti zásobování daného BD stáv. systémem dodávky tepla pro ústřední vytápění a ohřev teplé vody z domovní výměníkové stanice (DPS). Tato DPS je umístěna v rohové části suterénu (1.PP) daného BD a je připojena teplovodní přípojkou DN 50 na distribuční síť SZTE (dle dřívější terminologie CZT), která je napojena na lokální okrskovou teplárnu Hlouška, provozovanou dodavatelem tepla městskou společností KH Tebis, s.r.o. Prokázat technickou nemožnost u stávajícího typu napojení z DPS v podstatě nelze, neboť celý systém dálkové distribuce tepla je již dlouhodobě provozován a je samozřejmě technicky možné stávajícím způsobem daný BD tepelně zásobovat i nadále. Dle přesného znění předmětného paragrafu musí být ovšem obě podmínky splněny současně (..je li to pro ně technicky možné a ekonomicky přijatelné..), tzn. stačí, když jedna z nich splněna není a uvedená povinnost pro právnické a fyzické osoby využít SZTE odpadá. V 16, odst. (7) výše uvedeného zákona je jasně stanoveno, že : Právnická a fyzická osoba /PaFO/ je povinna, je-li to pro ni technicky možné a ekonomicky přijatelné, u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb využít pro vytápění teplo ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje, který není stacionárním zdrojem. Toto nové znění vychází z původního 3, odst. (8) předchozího a tímto zákonem zrušeného zákona č. 86/2002 Sb.,, ovšem jsou zde tři důležité změny : 1) je vypuštěn termín centrální zdroje tepla, neboť tento termín energetický zákon nezná a místo něj je použit termín soustava zásobování tepelnou energií, která přesně odpovídá terminologii energet. zákona 2 Vymezení pojmů, odst. (2), písm. c) teplárenství, bod ) Je vypuštěn termín alternativní zdroje, neboť tento termín energetický zákon také nezná a jeho výklad byl předmětem mnoha nejasností 3) Je naopak přidán upřesňující termín pro vytápění, neboť v předchozím zákoně nebyl účel využití CZT nijak přesněji definován a dodavatelé tepla ze SZTE (např. městské teplárenské podniky) trvali na výkladu, že se jedná o využití tepla pro veškeré tepelné potřeby. Podle nynější dikce zákona je požadavek 16 nutno chápat jako závazný pouze pro vlastní vytápění objektů, protože v energet. zákoně 2, odst. (2), písm. c), bod. 14. je jasně taxativně vymezeno, že dodávka tepelné energie ve smyslu tohoto zákona může sloužit pro čtyři účely, a to vytápění, chlazení, ohřev teplé vody a technologické procesy. Kdyby tedy měl zákon o ochraně ovzduší (který je vůči dříve přijatému obecnému energetickému zákonu následným zákonem speciálním a vychází z něj) v 16 na mysli i teplo na ohřev teplé vody, tak by to zde bylo výslovně uvedeno stejně jako pojem...pro vytápění... 1

2 Výchozí tepelně energetické údaje pro BD Družební 602 : Celková výpočtová tepelná ztráta objektu prostupem + infiltrací (dle zjednodušeného výpočtu obálkovou metodou, dům nemá proveden energetický audit ani energetický průkaz či štítek) : 97,2 kw Celková výpočtová potřeba tepla na ohřev teplé vody + krytí tepelných ztrát cirkulací (průměrný topný výkon pro akumulační ohřev s odběrovým pásmem mezi hod) : 21,4 kw Celkový součtový min. nutný tepelný příkon objektu (pro vytápění a ohřev TV) : 118,6 kw Min. nutný topný výkon tepelného zdroje pro 75% zálohovatelnost (nepřerušované vytápění bytového domu, pouze s útlumy) : 0,75 x 118,6 = 88,95 89,0 kw Navržená koncepce tepelného zdroje : tři kotle po 45 kw v sestavě automaticky řízené kaskády tří stejných plyn. závěsných kondenzačních kotlů Thermona Kritérium celkového jmen. tepelného výkonu zdroje : 3 x 45 kw = 135 kw > 118,6 kw Kritérium zálohovatelnosti při poruše jednoho kotle : 2 x 45 kw = 90 kw > 89,0 kw Fakturované roční souhrnné spotřeby tepla na ústřední vytápění a ohřev teplé vody za poslední tři fakturačně uzavřené roky : 2009 : 771,8 GJ/rok = 214,39 MWh/rok 2010 : 814,2 GJ/rok = 226,17 MWh/rok 2011 : 720,2 GJ/rok = 200,06 MWh/rok V letošním roce 2012 jsou známy spotřeby tepla za všechny dosud ukončené měsíce, tj. leden listopad včetně = 635,2 GJ. Prosinec se dá s přijatelnou nepřesností uvažovat jako průměr tohoto měsíce v uvedených letech , tj. (123 GJ GJ GJ) : 3 = 128,7 GJ. Potom lze celkovou spotřebu tepla za letošní rok dopočítat jako součet těchto známých 11 měsíců + zprůměrované prosincové spotřeby, tj. 635,2 GJ + 128,7 GJ = 763,9 GJ 2012 : 763,9 GJ/rok = 212,19 MWh/rok Průměrná roční souhrnná spotřeba tepla na ústřední vytápění a ohřev teplé vody z let pak bude : (771,8 GJ + 814,2 GJ + 720,2 GJ + 763,9 GJ) : 4 = 767, ,5 GJ/r = 213,2 MWh/r Výpočtová účinnost navrhované kaskády plyn. kondenzačních kotlů (průměrná roční, v závislosti na měnícím se výkonu během roku) - horní 106% a dolní 98% je uvažována vzhledem k výhřevnosti paliva (ne spalnému teplu), střední hodnota tedy 102%. Vzhledem k ponechání původní předimenzované velikosti plochy otopných těles (jejich topný výkon byl navržen na původní stav ještě nezatepleného domu z r. 1969, nyní je zcela zateplena fasáda izol. PPS pláštěm a zčásti vyměněna okna za plastová) se uvažuje po naprostou většinu topné sezóny provoz s podstatně nižšími středními kotlovými teplotami topné vody než je rosný bod kondenzace plyn. spalin 58 C). Kotle ovšem nebudou vždy provozovány v kondenzačním režimu, zvl. v nejchladnějších obdobích, kdy se uvažuje se jmen. provozem 75 /65 C. Mimo kond. režim pak účinnost kotlů klesne na běžných %, stř. hodnota 93%. Ze zkušeností lze v takovýchto případech uvažovat s 2/3 dobou provozu v kond. režimu a 1/3 dobou mimo kond. režim průměrná roční účinnost = (102-93) x 2/ = 99% (0,99). Stupeň ročního využití paliva (vzhledem ke spalnému teplu) 95 % (0,95). Potom nutný výpočtový energet. příkon v plynu jakožto topném médiu pro UT i ohřev TV bude : 767,5 GJ/rok : 0,99 : 0,95 = 816,055 GJ/rok = 226,682 MWh/rok Kategorie odběratele : 63 MWh/rok < 227 MWh/rok < 630 MWh/rok maloodběr (MO) zem. plynu Výpočtové spalné teplo zem.plynu : 38 MJ/Nm3, výpočtový energet. obsah plynu : 1 m3 = 10,55 kwh Celková výpočtová spotřeba zem. plynu pak bude : kwh/rok : 10,55 kwh/m3 = m3/rok, což bude obchodně (fakturačně) měřeno na novém samostatném odběrném místě, tj. v plynoměrné skříni pod nejnižší lodžií na uliční fasádě předmětného domu samostatným plynoměrem. Spotřeba jednotlivých bytů (na vaření) je již nyní měřena a fakturována pro každého z nich zvlášť bytovými plynoměry. 2

3 varianta NOVÁ DOMOVNÍ PLYNOVÁ KOTELNA : Investiční náklady : (pro příští rok 2013 počítány s 2% navýšením CÚ 2012 dle nabídky Thermony) : - projektová dokumentace (vč. inženýrské činnosti pro vyřízení stavebního povolení) - nové místo obchodního měření plynu (plynoměrná skříň) - spalinová cesta (společný kouřovod + nový fasádní komín) - technologický celek plyn. kotelny ve vyhrazené místnosti v suterénu domu (technologická zařízení 3x kotel, 1x akumul. ohř. TV, blok. úpravna vody, 2x tlak. exp. nádoba UT + TV, oběh. čerp. UT, cirkul. čerp. TV, potrubí, armatury, elektro-silnoproud, ASŘ+MaR, větrání) - stavební úpravy (průrazy, beton. základy, výměna oken a dveří, protipožární zatěsnění prostupů, akusticky tlumící podhled v kotelně, povrchové úpravy prostoru kotelny nátěr podlahy, výmalba) - propojení kotelny se stáv. rozvody UT + TV/C, napojení na SV, přívod elektro ze stáv. el. rozvodů - první provozní náplně, topná zkouška, zaučení obsluhy, uvedení kotelny do provozu - náklady na odpojení od stáv. VS (25.000,- Kč bez DPH dle KH Tebis) Celkové uvažované invest. náklady : , ,- = ,- Kč bez DPH Vč. DPH 15% (stavba pro bydlení snížená sazba) pro r.2013 : ,- x 1,15 = ,- 841 tis. Kč Celou uvedenou stavbu (realizaci) by si hradil vlastník objektu jakožto stavebník /investor/, tj. SVJ, sám. Investiční náklady byly stanoveny na základě nacenění firmy Thermona s.r.o. dle projektu ze 09/2012 vč. dodatečného navýšení o akust. podhled dle akust. studie z 11/2012. V této ceně jsou zahrnuty veškeré dodávky a montáže i nepřímé náklady zhotovitele, tzn. cena je uvažována jako návrhová smluvní na zhotovení díla již v CÚ Sestava kotelny pro nacenění byla dle požadavků investora navržena v co nejjednodušší, tj. nejlevnější verzi s jednoduchým systémem ASŘ a optimalizací trubních rozvodů. Provozní náklady (vzhledem k dosavadní neznalosti cen pro příští rok 2013 počítány v CÚ 2012) : PLYN - výpočet pro CÚ 2012 byl proveden internetovým on-line kalkulátorem S-Finance.cz, kde se jako jedna z nejvýhodnějších jeví nabídka ČEZ a.s., produkt Atraktiv pro kategorii MO, nejvyšší odběrové pásmo MWh. Výsledná celk. součtová cena v CÚ 2012 (za komoditu, distribuci, měsíční paušály, vč. daní) pro konečného odběratele byla zkalkulována ve výši Kč/rok vč. 20% DPH. Je možné zvolit i o něco málo dražší nabídky E.ON Energie a.s., produkt Standard se zkalkulovanou cenou Kč/rok vč. 20% DPH, či RWE holding, produkt PLUS se zkalkulovanou cenou Kč/rok vč. 20% DPH. Ostatní dodavatelé nejsou pro svoji dosud velmi krátkou historii na energet. trhu (nejistota jejich ekonomické perspektivy) bráni v úvahu, i když jsou jejich nabídky třeba i ještě levnější. Pro posouzení byla uvažována cena varianty ČEZ Atraktiv. Jednotková cena za 1m3 pak vychází : Kč/rok : m3/rok = 13,63 Kč/m3 vč. DPH TECHNOLOG. SPOTŘEBA EL. ENERGIE (kotle, oběh. čerpadla, malý ventilátor větrání, elektropohony ventilů,, napájení ASŘ) bude součástí celk. odběru elektřiny ve společných prostorách objektu, která je nyní fakturována v jednotarifové sazbě pro podnikatele C01d produktu Standard. Stávající jističe 32 A tohoto rozvodu pro společné domovní prostory se vzhledem k dostatečné výkonové rezervě proudově navyšovat nebudou, měsíční platba za ně tedy zůstane stejná. Dodavatelem el. energie je ČEZ. Dle podrobného kalkulátoru ERÚ (CYGNI SOFTWARE a.s.) by celková cena za předpokládaný roční odběr elektřiny technologií kotelny 2500 kwh činila Kč vč. DPH po odečtu paušálních měsíčních plateb za jističe. Jednotková cena pak vychází 6,15 Kč/kWh vč. DPH v CÚ Výsledné roční náklady na spotřebu el. energie kotelny : Kč/rok vč. 20% DPH REVIZE - v porovnání se stáv. napojením na DPS přibudou u vlastní kotelny ještě revize plynu, spalinové cesty, elektro a tlak. nádob. V současné době jsou tyto revize v nákladech dodavatele dálkového tepla (KH Tebis), který je má započteny v ceně tepla. U vlastního zdroje tepla typu malé domovní kotelny lze ze srovnatelných instalací odvodit průměrnou cenu těchto revizí (četnost revizí se dle jejich druhu mění od 1x/0,5 roku až po 1x/3 roky) v CÚ 2012 na Kč/rok vč. 20% DPH 3

4 ÚDRŽBA A OPRAVY - při instalaci nového zdroje se předpokládají v prvních třech letech veškeré opravy z hlediska investora za bezplatné v rámci smluvní 3 - leté záruční doby, která se dnes již běžně při podobných realizacích sjednává. U nového zařízení v záruční době se pak předpokládá pouze drobná beznákladová údržba v rámci běžné činnosti obsluhy, jako např. odstranění netěsností v potrubních rozebíratelných spojích jejich dotažením, odvzdušňování, odkalování apod. Náklady na údržbu a opravy po záruční době, kdy již nebudou kryty smluvní tříletou zárukou, budou hrazeny z fondu oprav vlastníka SVJ. Ze zkušeností obdobných, již provozovaných zdrojů je známo, že tyto náklady pak po dobu životnosti činí ročně cca 0,5-1,5 % ceny pořizovací, tzn. do nákladů za provoz se zpočátku (0,5%) nijak výrazně nepromítnou, nárůst (až 1,5%) lze uvažovat až ve druhé polovině životnosti, tj. až po cca 8 15 letech provozu. Je tedy nutné nejpozději po uplynutí záruční doby vytvořit fond údržby a oprav (FÚO), ovšem z provozního hlediska je jistější, když je tento fond zřízen od samého začátku provozu díla (např. pro případ neuznaných záručních vad). Výchozí výše FÚO je zvolena jako průměr mezi 0,5 a 1,5 %, tj. 1% z investičních nákladů, tzn. 0,01 x ,- = Kč/rok (DPH se neuvažuje, jde o úložku) FINANČNÍ NÁKLADY NA OBSLUHU vzhledem k tomu, že navržený plyn. zdroj je legislativně kotelnou, musí být k jejich obsluze (dozoru) vyčleněna osoba s topičským průkazem. Dle zkušeností ze stejně provozovaných zdrojů bude sjednána smlouva s technicky i zdravotně způsobilou osobou, která bude dodavatelem díla zaškolena na provozování této domovní kotelny a z důvodu co nejkratší docházky bydlí přímo ve městě. Tato osoba bude za paušální měsíční úhradu funkci odborné obsluhy pro daný zdroj vykonávat (obsluha zařízení, kontrola, základní údržba a drobná administrativa provozní deník kotelny apod.). Tuto činnost bude pracovník obsluhy (topič) vykonávat na základě dohody o provedení práce v rozsahu max. 150 hod/rok, tzn. 150 hod/rok x 100 Kč/hod = Kč/rok. Z příjmu si odvede daň ve výši 15% a zdravotní ani sociální pojištění z této činnosti tedy odvádět nebude. Dané zdroje jsou svou koncepcí (především řídícím systémem a monitoringem) koncipovány pro obslužný interval 72 hod (po 3 dnech) viz technické podklady výrobce kotlů. S uvažováním běžné a nutné 14-denní odstávky jednou za topnou sezónu bude tedy provoz zdroje činit 351 dní/rok 351 : 3 = 117 dozorů zdroje. Na jeden dozor se uvažuje běžně 1/2 hodina, pro oba celkem 1 hodina, tedy celkem 117 hod/rok. Zbytek ( = 23 hod/rok) pak připadá jako rezerva na možné větší údržbové práce, administrativní činnost apod. Topič musí mít také sjednánu možnost záskoku jinou, stejně kvalifikovanou osobou, ať už pro předem plánované případy (dovolená) či mimořádné situace (nemoc). Celkový počet max. 150 obslužných hodin se tím samozřejmě nezmění. Roční náklady v CÚ 2012 pak budou Kč/rok vč. 20% DPH. POJIŠTĚNÍ předpokládá se připojištění domu na možné škody způsobené provozem plyn. zdroje ať už na zařízení samotném či na objektu (výbuch, požár). Dle zkušeností ze stejně provozovaných plyn. zdrojů lze uvažovat s navýšením ročního pojistného (připojištění) takovýchto bytových domů ve výši o cca Kč/rok, brán střed Kč/rok vč. 20% DPH. ODPISY (AMORTIZACE) odpisová doba u tepelných zdrojů se uvažuje 15 let, i když je ze zkušenosti známo, že při řádné obsluze a údržbě i včas prováděných opravách (viz fond údržby a oprav) lze předpokládat zvýšení životnosti zařízení daleko za dobu účetní odpisové doby (až cca 20 let). Amortizace zde tedy bude zahrnuta roční poměrnou částkou 1/15 z výchozích invest. nákladů. Je ovšem skutečností, že finanční částku na výstavbu nového tepel. zdroje po odpisové době 15 let nelze nyní v žádném případě určit. Investiční částka na nový zdroj bude sice vlivem inflace nominálně podstatně vyšší, což bude ovšem kompenzováno průběžným úročením úložek. Běžné úročení na dlouhodobém vkladu je vždy o něco vyšší než míra inflace. Lze tedy uvažovat, že se oba vlivy vzájemně vyruší a roční odpisová částka bude uvažována jen výše uvedeným prostým podílem z částky investiční. Nový zdroj bude pořizován ale jen v částečném (cca 60%) rozsahu nynějšího, neboť např. stavební část (stav. úpravy kotelny, průrazy pro potrubí, akust. podhled, okna, dveře apod.), spalinová cesta, plynová skříň, domovní plyn. rozvod, napojovací potrubí mezi kotelnou a domovními rozvody, většina potrubí v kotelně, expanzní nádoba apod. zůstanou beze změny (lze uvažovat min. dvojnásobnou dobu životnosti) a vymění se v podstatě jen vlastní topná technologie vč. veškerých strojních zařízení. Potom tato částka bude : 0,60 x Kč : 15 roků = Kč/rok (bez navýšení úročením, DPH se neuvažuje, jde o úložku) 4

5 Výpočtové provozní náklady celkem za rok provozu (CÚ 2012) dvou nových domovního PTZ : = Kč vč. 20% DPH Po přepočtu na 21% DPH v r potom : : 20 x 21 = Kč vč. 21% DPH Po započtení inflačního zvýšení cen v r ve výši 2% potom : x 1, 02 = Kč = předpokládané provozní náklady za r Náklady za samotný plyn budou činit cca 73% a za ostatní položky 27% z nákladů celkových provozních. Výsledná cena za jednotku tepelné energie dodané z domovní plyn. kotelny do ústředního vytápění a ohřevu TV : Kč/r : 767,5 GJ/r = 516, Kč/GJ vč. 21% DPH a zároveň v CÚ2013 varianta STÁVAJÍCÍ DOMOVNÍ PŘEDÁVACÍ STANICE : Investiční náklady : Z hlediska SVJ zde nebudou žádné, neboť vlastní technologie DPS vč. jejího napojení a výstupních potrubí až po hl. uzávěry je v majetku dodavatele tepla KH Tebis. Proto veškeré investice na její event. modernizaci, opravy a údržbu jdou k tíži KHT, který je započítává do výsledné prodejní ceny tepla. Provozní náklady : ENERGIE DODÁVANÁ Z DPS: Uvažovaná účinnost předávání tepla z rozvodů SZTE do otopné soustavy UT i rozvodů TV bytového domu přes DPS 99%, protože měření tepla je prováděno na na patě domu bezprostředně za výstupem topného kanálu, ale vlastní DPS vč. napojovacích potrubí má určité nezanedbatelné tepelné ztráty (slabé tepelné izolace, nezaizolované armatury). Proto se pro vlastní ústřední vytápění a ohřev TV veškeré změřené a fakturované teplo nevyužije, ale pro účely tohoto posouzení se tyto cca 1% tepelné ztráty zanedbají, tzn. skutečná velikost dodávky tepla ze SZTE se uvažuje jako odpovídající tepelné potřebě domu. Korektní měření tepla by mělo být až na výstupu z DPS (vytápění) a u deskového výměníku (ohřev TV), v tomto smyslu je smluvní definice na patě domu příliš neurčitá. Cena za teplo ze SZTE pro vytápění i ohřev TV dle předběžného oznámení KH Tebis pro r : 598,- Kč/GJ vč. 15% DPH Pak výpočtové roční celkové náklady na teplo pro konečného spotřebitele (SVJ) ze SZTE v CÚ 2013 : 767,5 GJ/r x 598,- Kč/GJ = Kč/rok vč. 15% DPH Pozn. vlastní spotřebovávaná komodita, tj. ohřívaná studená voda na TV ve variantě vlastního domovního zdroje ani při stáv. napojení na SZTE započítána není, neboť její spotřebované množství ani cena nebudou způsobem dodávky tepla ovlivněny. VÝSLEDNÉ EKONOMICKÉ SROVNÁNÍ : Rozdíl v investičních nákladech : ,- Kč (nová kotelna) 0,- Kč (stáv. DPS) = ,- Kč ve prospěch stáv. napojení na SZTE Rozdíl v provozních nákladech : Vlastní domovní kotelna : Kč vč. 21% DPH Dodávka ze sítě SZTE (KHT) : Kč/rok vč. 15% DPH Rozdíl v ročních fin. nákladech : Kč Kč = Kč 62,4 tis. Kč/rok ve prospěch vlastní domovní plyn. kotelny 5

6 Prostá návratnost investičních prostředků vložených do výstavby vlastní plyn. kotelny pak výpočtově bude : 841 tis. : 62,4 tis/rok = 13,48 13,5 let, což lze považovat za ještě přijatelné, neboť je to doba kratší, než účetní odpisová doba kotelny 15 let. Při uvažované reálné době životnosti plyn. zdrojů min. 15 let ( účetní odpisová doba) se tedy každoročními úsporami na spotřebovaném teple vložené fin. prostředky vrátí výpočtově za cca 13,5 roku. Investice do vlastní domovní plynové kotelny se tedy v každém případě zaplatí a po zbývající dobu (do konce uvažované životnosti kotelny, tj. cca 1,5 roku) přinese její provoz oproti odběru tepla ze SZTE fin. úsporu cca 1,5 x 62,4 tis. Kč = 93,6 tis. Kč. Po dožití kotelny budou již zároveň připraveny fin. prostředky na její náhradu, neboť odpisové částky do průběžně navyšovaného (a úročeného) fondu jsou již do výše uvedených provozních nákladů kotelny zahrnuty. Kromě této výpočtové úspory je nutno k variantě kotelny ještě připočíst další neopominutelné výhody : SVJ se tak stane nezávislým na v podstatě monopolním dodavateli dálkového tepla (KH Tebis), což je při budoucích reálně předpokládaných rostoucích cenách tepla ze SZTE důležitý parametr zřízením majetkově vlastního domovního tepelného zdroje se o tuto invest. částku zvýší i hodnota objektu, tzn. i cena každého jednotlivého bytu (podílem na společném majetku) při jeho prodeji SVJ si bude moci dodavatele topného média (zemního plynu) svobodně vybírat na základě rozsáhlé nabídky distributorů plynu (dnes už okolo 20 subjektů) a nebude muset akceptovat smluvní cenu, kterou mu předloží dodavatel dálkového tepla (nyní KH Tebis, ale i po event. změně to stále bude jeden subjekt, v dané lokalitě z hlediska CZT monopolní). ZÁVĚR : Pro právnickou osobu Společenství vlastníků jednotek domu Družební čp. 602 tedy není dle uvedeného znění zákona ekonomicky přijatelné, platit průměrné náklady /CÚ 2013/ za jednotku nakoupené tepelné energie na ústřední teplovodní vytápění a ohřev teplé vody (dodávané dálkovými rozvody místní sítě SZTE z kotelny Hlouška) 598 Kč/GJ (vč. 15% DPH), když při výrobě tepla ve vlastní domovní kotelně - zatím bez předběžně uvažovaného termického solárního systému na celoroční ohřev TV - by byla výsledná výpočtová cena za tuto energii 517 Kč/GJ (vč. 21% DPH). Výsledné ekonomické srovnání pak prokazuje výpočtovou roční úsporu cca 62,4 tis. Kč a prostou návratnost investičních prostředků cca 13,5 roků. U obou cen jsou započítány náklady na dodanou energii (v teplé vodě SZTE či zemním plynu z distribuční sítě) včetně provozních nákladů na obsluhu tep. zdroje, spotřebovanou technologickou el. energii, revize, drobnou údržbu, fond údržby a oprav, pojištění, tvorbu odpisového fondu atd. Energeticko-ekonomický výpočet s prostou dobou návratnosti (bez započítání event. úvěru) prokázal reálnost uvedeného záměru, i když dlouhá návratnost investice se již blíží hranici ekonomické výhodnosti (15 let). Projektant tedy výstavbu vlastního domovního tepelného zdroje - plynové kotelny - ze všech výše uvedených důvodů DOPORUČUJE. Pozn.: veškeré ceny jsou uváděny s DPH, neboť SVJ jakožto konečný spotřebitel (nepodnikatelský subjekt) nemá vratku DPH. V Třebíči Ing. Jiří Kopuletý 6