Zdanění příjmu z činnosti rozhodčího ledního hokeje

Transkript

1 Katedra sportovních her Zdanění příjmu z činnosti rozhodčího ledního hokeje BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Vedoucí bakalářské práce: Ing. Rudolf Potsch Vypracoval: Bc. Tomáš Měkýš Rozhodčí ledního hokeje Brno 2014

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Zdanění příjmů z činnosti rozhodčího ledního hokeje zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. V Brně Podpis autora

3 Poděkování Dovolte, abych na tomto místě poděkoval Ing. Rudolfu Postchovi, za jeho cenné rady, odborné konzultace a vedení mé bakalářské práce. Dále děkuji JUDr. Ing. Michalovi Radvanovi, Ph.D., za odborné konzultace mé bakalářské práce a můj dík patří také mé rodině, která mě po celou dobu tvorby práce podporovala.

4 OBSAH OBSAH... 4 ÚVOD... 6 Seznam zkratek Základní pojmy Daň Daň z příjmů Daňový subjekt Daňový objekt Základ daně Sazba daně Korekční prvky Rozhodčí a sportovec ve sportovním právu a právu EU Rozhodčí jako daňový subjekt OSVČ nebo zaměstnanec Činnost rozhodčího z pohledu živnostenského práva Poskytování tělovýchovných a sportovních služeb v oblasti Provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a organizování sportovní činnosti Činnost rozhodčího jako nezávislé povolání Zdanění příjmů rozhodčího ledního hokeje dle zákona o daních z příjmů Zdanění příjmů z činnosti rozhodčího ledního hokeje jako příležitostné činnosti Zdanění příjmů z činnosti rozhodčího ledního hokeje jako nezávislé povolání Zdanění příjmů z činnosti rozhodčího ledního hokeje jako živnostníka... 31

5 4.3.1 Praktický příklad zdanění příjmů z činnosti rozhodčího ledního hokeje jako živnostníka Praktický příklad výpočtu zdravotního pojištění z činnosti rozhodčího ledního hokeje jako živnostníka Praktický příklad výpočtu sociálního pojištění z činnosti rozhodčího ledního hokeje jako živnostníka ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ PŘÍLOHY RESUMÉ... 46

6 ÚVOD Při hledání tématu mé bakalářské práce jsem se snažil najít téma, které by spojovalo mé dvě studia, a zároveň by mým kolegům rozhodčím přineslo užitek. Ze své praxe jsem mohl sledovat určité náměty pro svou práci, ze kterých jsem si nakonec vybral téma z oblasti finančního práva. Věřím, že v mé práci kolegové rozhodčí naleznou mnoho zajímavých informací o problematice zdaňování jejich příjmů z činnosti rozhodčího ledního hokeje. Lední hokej, jako nejrychlejší kolektivní sport, si neumím představit bez přítomnosti rozhodčích, kteří zodpovídají za regulérnost utkání. V kontaktních sportech, kterým je i lední hokej, vzniká spoustu vyhrocených momentů, při kterých rozhodčí musí čelit tlaku ze strany hráčů a diváků. Přiznejme si, že tento tlak někdy dosahuje vulgárních rozměrů a někdy, bohužel, vyústí až ve fyzické napadení rozhodčího. Toto povolání není ani společností vnímáno příliš pozitivně v tom smyslu, že úspěchy českých hokejistů jsou právem oslavovány a nezřídka jsou hokejisté, sportovci obecně, vnímání jako národní hrdinové, avšak úspěchy českých rozhodčích na mezinárodním poli jsou poněkud opomíjené. Rozhodčí je veřejností spíš vnímán prostřednictvím svých chybných rozhodnutí, než dosažených úspěchů. I přes výše vyjmenovaná negativa tohoto povolání se hlásí stále noví adepti na práci rozhodčího. Co člověka motivuje vzít si na sebe pruhovaný dres, píšťalku a vydat se na ledovou plochu, kde se pravděpodobně po většinu své rozhodcovské kariéry bude potýkat s nepřátelským chováním? Krom jiných motivačních prvků, 6

7 jako třeba chuť zůstat u tohoto sportu i po skončení aktivní hokejové kariéry, nebo ukázat těm neschopným rozhodčím, jak se ten hokej má vlastně pískat, je dle mého názoru významnou motivací finanční odměna. Nelze však tvrdit, že se rozhodčím stáváme jen pro peníze, taková motivace je pro výkon tak zodpovědné funkce nedostatečná. Zároveň nechávám na čtenáři, ať posoudí, jestli by si pro částky, které rozhodčí utrží (viz. příloha č. 1) nechal dobrovolně nadávat a věnoval by za ně svůj volný čas, zejména v těch nejnižších soutěžích. Ve své bakalářské práci nejprve vysvětlím vybrané základní pojmy a konkretizuji postavení rozhodčího ledního hokeje v rámci právního řádu České republiky. Poté provedu analýzu relevantních zákonných norem s cílem: přinést přehledný dokument o problematice zdaňování příjmů rozhodčích ledního hokeje, který poslouží jako návod pro kolegy rozhodčí určit právní postavení rozhodčího z aspektu živnostenského zákona, určit dle jaké právní úpravy je daněn příjem z činnosti rozhodčího ledního hokeje, vydat určitá doporučení pro kolegy rozhodčí, kterými by se měli při zdaňování svých příjmů z činnosti rozhodčího ledního hokeje řídit. K dosažení stanovených cílů použiji zejména analýzu příslušných právních norem, indukci, dedukci a syntézu informací, které získám z odborné literatury. 7

8 Seznam zkratek ČSLH Český svaz ledního hokeje ČSSZ Česká správa sociálního zabezpečení FO Fyzická osoba EU Evropská unie OSVČ Osoba samostatně výdělečně činná ZDP Zákon č. 586/1992 Sb., O daních z příjmů, ve znění pozdějších úprav a doplňků 1 Základní pojmy Na úvod mé práce považuji za důležité čtenáře seznámit se základními pojmy z oblasti finančního, respektive daňového práva, se kterými se v mé práci může setkat. Při charakteristice jednotlivých pojmů budu vycházet především z daňového řádu 1, zákona o daních z příjmů 2, živnostenského zákona 3 a odborné literatury. 1.1 Daň Ačkoli jsou daně občany vnímány především negativně, stát se bez výběru daní neobejde. Jak říká latinské přísloví Daně jsou nervy státu. (Latinské přísloví, N.D.). 1 Zákon č. 280/2009 Sb., Daňový řád, ve znění pozdějších úprav a doplňků 2 Zákon č. 586/1992 Sb., O daních z příjmů, ve znění pozdějších úprav a doplňků 3 Zákon č. 455/1991 Sb., O živnostenském podnikání, ve znění pozdějších úprav a doplňků 8

9 I přes poměrně zásadní roli daní ve fungování státu zákonodárci nebyli schopni předložit jednoznačnou definici pojmu daň a tak se musím obrátit na právní teoretiky, kteří pojem daň definují jako: povinnou, zákonem sazbou předem stanovenou částku, kterou se více méně pravidelně odčerpává na nenávratném principu část nominálního důchodu ekonomického subjektu ve prospěch veřejného peněžního fondu (Mrkývka, 2010, str. 32). Používání pojmu daň ve smyslu legislativní zkratky, uvedené v daňovém řádu 4, může být poněkud zavádějící, neboť se pod touto zkratkou rozumí také poplatky, odvody a jiné. (Mrkývka, 2010, str. 32) 1.2 Daň z příjmů V problematice daní z příjmů je potřeba rozlišovat mezi fyzickými a právnickými osobami. Fyzickou osobou je dle Občanského zákoníku 5 každý člověk, který se narodí živý, nebo i počaté dítě, je-li to v jeho zájmu (Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, 2012, stránky 23-25). Do této definice spadá mimo jiné i rozhodčí ledního hokeje, proto pro potřeby mé bakalářské práce budu zkoumat hlavně daň z příjmů fyzických osob, 4 Zákon č. 280/2009 Sb., Daňový řád, ve znění pozdějších úprav a doplňků 5 Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších úprav a doplňků 9

10 upravenou zákonem o dani z příjmů 6. Zákon o daních z příjmů FO rozlišuje mezi těmito daňovými objekty: příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky 7, příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti 8, příjmy z kapitálového majetku 9, příjmy z pronájmu 10 a ostatní příjmy 11. Daň z příjmů fyzických osob lze charakterizovat jako daň přímou (viz. bod 1.3) a jako daň důchodového typu. Daň z příjmů obecně je pro státní rozpočet zásadním příjmem, v celkovém daňovém indexu se totiž nachází hned za nepřímými daněmi (DPH a spotřební daně) na druhém místě (Mrkývka, 2010, str. 37). 1.3 Daňový subjekt Daňovým subjektem je osoba, kterou nám označuje daňový řád 12. Rozlišujeme v něm daňového poplatníka a 6 Zákon č. 586/1992 Sb., Zákon o daních z příjmů, ve znění pozdějších úprav a doplňků 7 6 zákona č. 586/1992 Sb., Zákon o daních z příjmů, ve znění pozdějších úprav a doplňků 8 7 zákona č. 586/1992 Sb., Zákon o daních z příjmů, ve znění pozdějších úprav a doplňků 9 8 zákona č. 586/1992 Sb., Zákon o daních z příjmů, ve znění pozdějších úprav a doplňků 10 9 zákona č. 586/1992 Sb., Zákon o daních z příjmů, ve znění pozdějších úprav a doplňků zákona č. 586/1992 Sb., Zákon o daních z příjmů, ve znění pozdějších úprav a doplňků 10

11 plátce daně (Zákon č. 280/2009 Sb., Daňový řád, 2009, str. 20). V případě, že daňový poplatník a plátce daně splývá v jednu osobu, jedná se o daně přímé, v opačném případě se jedná o daně nepřímé. Rozhodčí, jako daňový poplatník je fyzická osoba, jejíž příjmy podléhájí dani z příjmů. Plátce daně je osoba, která má zákonnou povinnost daň vypočítat, vybrat nebo srazit a do určeného termínu odvést správci daně. Splnění této povinnosti je vynuceno majetkovou odpovědností plátce daně. (Mrkývka, 2010, stránky 32-33) Rozhodčí je tedy jak daňový poplatník, tak i plátce daně. 1.4 Daňový objekt Někdy se uvádí jako předmět zdanění a v případě rozhodčího ledního hokeje se jedná o různé skutečnosti, se kterými zákon spojuje daňovou povinnost. Například vlastnictví, užívání majetku, převod vlastnictví a další. V podmínkách českého daňového prostředí se ve většině případů objekt daně odráží v jejím názvu. (Mrkývka, 2010, str. 33) Pro potřeby mé bakalářské práce mě budou zajímat zejména příjmy plynoucí z činnosti rozhodčího ledního hokeje. 1.5 Základ daně Stanovuje kvantitu objektu daně. Konkretizuje tedy daňový objekt, ze kterého je daň vyměřována. (Mrkývka, 12 Zákon č. 280/2009 Sb., Daňový řád, ve znění pozdějších úprav a doplňků 11

12 2010, str. 33) Základem daně rozhodčího ledního hokeje je tedy rozdíl mezi příjmy a výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Dle této definice nám může buď vzniknout kladný dílčí základ daně, v případě vyšších příjmů než výdajů, nebo dílčí daňová ztráta v případě vyšších výdajů než příjmů (ipodnikatel.cz, 2014). 1.6 Sazba daně Sazba nám určuje výši daně vypočtené z daňového základu. Rozlišujeme několik druhů sazby daně, z nich základní a nejpoužívanější jsou pevná sazba stanovuje daňovou povinnost předem danou částkou nezávisle na množství základu daně (Mrkývka, 2010, str. 33). Příkladem může být, do jisté míry, zákonný institut minimální daně, který v České republice platil do roku 2009, kdy byl zrušen na základě daňové reformy. Do této reformy byla potlačena skutečná výše základu daně ve prospěch státního rozpočtu. Vznikala tak situace, kdy byl OSVČ ve ztrátě, jeho daňový základ byl tedy v mínusu, ale přesto byl nucen odvést státu předem stanovenou částku. (Sovová, 2009) Mnohem lepším příkladem jsou však daně spotřební. V zákoně o spotřebních daních 13 je taxativně uveden objekt daně a jeho pevná sazba. Příkladem 13 Zákon č. 353/2003 Sb., Zákon o spotřebních daních, ve znění pozdějších uprav a doplňků 12

13 uvádím 48 tohoto zákona 14, který stanovuje sazbu daně motorových benzínů a leteckých pohonných hmot s obsahem olova do 0,013 g/l na Kč/1000 l (Zákon č. 353/2003 Sb., O spotřebních daních, 2003, str. 48). procentní sazba celková výše daně vypočtena procentem z úhrnu daňového základu. Procentní sazba může být o lineární procentní sazba zůstává neměnná i přes rozdílnou výši základu daně o progresivní procentní sazba roste se základem daně o degresivní se vzrůstajícím základem daně procentní sazba klesá (Mrkývka, 2010, str. 33). Právě procentní sazba je pro mou bakalářskou práci zásadní, neboť dle 16 zákona o daních z příjmů je pro příjem fyzických osob stanovena sazba 16% z daňového základu. Sazba je dle výše uvedené definice lineární. Dle Kubátové je třídění procentní sazby daně velmi důležité z hlediska spravedlnosti. Právě pro posouzení spravedlnosti daňového zatížení je praktické vědět, zdali platí vyšší relativní daň bohatí nebo chudí (Kubátová, 2010, str. 28). Vnímání spravedlnosti výše zdanění je však vysoce individuální. Dle mého názoru je lineární sazba vhodnější, neboť nerozlišuje mezi bohatými a chudými, mezi úspěšnými a těmi ostatními, netrestá úspěšnější a je administrativně jednodušší. 14 Zákon č. 353/2003 Sb., Zákon o spotřebních daních, ve znění pozdějších uprav a doplňků 13

14 Právě díky procentní sazbě lidé s vyšším příjmem odvádí na dani z příjmů vyšší částky a není potřeba tuto částku dále navyšovat. Zároveň však vítám institut solidární daně pro lidi s velmi vysokými příjmy. 1.7 Korekční prvky Pomocí korekčních prvků může daňový subjekt ovlivnit výši daňové povinnosti a to prostřednictvím osvobození od daně, daňové úlevy nebo slevy. Tyto korekční prvky můžeme použít i ke zvýšení daňové povinnosti, pravděpodobněji se tak ale stane zásahem správce daně na základě individuálního správního aktu 15. Těmito prvky jsou různé slevy a osvobození od daně. 15 Právní forma činnosti veřejné správy, která je výsledkem rozhodování správních orgánů o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech konkrétního subjektu v postavení účastníka správního řízení a slouží pro jednorázová využití (Průcha, 1998). 14

15 2 Rozhodčí a sportovec ve sportovním právu a právu EU Sport může být vnímán různými způsoby. Záleží také, z jakého náhledu se na sport jako takový díváme. Těchto náhledů můžeme najít nespočet ekonomický, sociální, mezinárodní, právní atd. Pro mou práci mě bude zajímat zejména ten právní a ekonomický. Z ekonomického aspektu můžeme sport vnímat jako dynamicky se rozvíjející ekonomický subjekt, který v posledních dekádách zažívá velký boom. To dokazuje i vzrůstající zájem různých mezinárodních společenství, ekonomických organizací či států o toto odvětví. Takovýto zájem není nahodilý, vždyť OSN odhaduje globální podíl na celosvětové ekonomice na cca 3%! Zaměříme-li se na region nám bližší, tak v Evropské unii je podíl sportu na celoevropském hrubém domácím produktu zhruba 1% (Jedlička, 2006). Zajímavá je i zmínka o dopadu sportu na zaměstnanost v EU. V Bílé knize o sportu se uvádí, že sport v širším slova smyslu zaměstnává zhruba 15 milionů lidí, což se rovná 5,4% pracovní síly v celé Evropské unii! Pro představu jak velkou ekonomickou sílou sport je, vydala EU v roce 2006, kdy Evropské unii předsedalo Rakousko, studii, která uvádí, že v roce 2004 sport v širším smyslu vytvořil přidanou hodnotu v celkové výši cca 407 Mld. EUR, což je zhruba 3,7% hrubého domácího produktu Evropské unie (EU, 2007). Evropská unie však sport nevnímá jenom z ekonomického aspektu. Mnohem více se ve svých dokumentech výše jmenovaných a dalších zmiňuje o 15

16 sociálním pohledu. Podle EU je potřeba sport vnímat jako činnost nejen přinášející zisk, ale jako prostředek, jak utužit společenskou kohezi, sbližovat evropské národy a hlavně budovat zdravé tělo a zdravého ducha. (Hamerník, 2007) Soudce nejvyššího soudu České republiky Králík uvádí několik aspektů, které spojují sport a právo. Výchovný aspekt sportu tkví v potlačení patologických vlivů okolí na jedince, například závislost na drogách nebo hazardu, zvýšená agresivita apod. Dalším z kladných aspektů sportu je aspekt mezinárodní, který je chápan například prostřednictvím jeho integrační schopnosti, nebo prostřednictvím společného boje proti dopingu. V neposlední řadě je to aspekt komerční, představovaný zejména vysílacími právy (Králík, 2001, stránky 49-52). V českém právním řádu je oblast sportu regulována především zákonem o podpoře sportu 16 z roku V 2 tohoto zákona lze nalézt velmi obecnou definici sportu: sport představuje všechny formy tělesné činnosti, které prostřednictvím organizované i neorganizované účasti si kladou za cíl harmonický rozvoj tělesné i psychické kondice, upevňování zdraví a dosahování sportovních výkonů v soutěžích všech úrovní (Zákon č. 115/2001 Sb., O podpoře sportu, 2001, stránky 2, odst. 1). 16 Zákon č. 115/2001 Sb., O podpoře sportu, ve znění pozdějších úprav a doplňků 16

17 Z pohledu práva by tato definice měla poskytnout právní základ pro veškerou činnost obecně vnímanou jako sport. 17

18 3 Rozhodčí jako daňový subjekt I když na ledě, trávníku nebo jakémkoli jiném hřišti se role hráče a rozhodčího často střetávají, dle mého názoru je z pohledu práva postavení rozhodčího a sportovce totožné, nebo velice podobné. Oba jsou účastníky sportovního klání, oba jsou členy sportovního svazu, oba podávají fyzický výkon, u obou je značná míra soběstačnosti v rozhodování a další. Toto je zásadní pro určení postavení rozhodčího, potažmo sportovce, jako OSVČ nebo jako zaměstnance. Jelikož se relevantní zdroje touto problematikou zabývají převážně z pohledu postavení sportovců, použiji tyto zdroje analogicky k potřebám mé bakalářské práce. Legální definici či zkratku sportovce, natož rozhodčího nám bohužel český právní řád nenabízí. Je tedy třeba tuto definici dovozovat. Základní bod, o který se budeme následně opírat, vychází přímo z podstaty sportu, a sice že rozhodčí sportovec je fyzickou osobou. Asi těžko si můžeme představit, že by se po ledě pohybovala právnická osoba, třeba ve své nejběžnější formě společnosti s ručením omezeným. Právní postavení rozhodčího, jako daňového subjektu, vyplývá z předmětu činnosti tohoto subjektu. U rozhodčího se tedy jedná o řízení sportovních utkání, což je analogie sportovní činnosti sportovce. V případě rozhodčího ledního hokeje je tato činnost prováděna na základě licence, kterou přiděluje komise rozhodčích buď krajského výkonného výboru ČSLH, nebo komise rozhodčích ČSLH, na základě výsledků seminářů (ČSLH, Vnitřní směrnice č Licence rozhodčích, 2012). Za tuto činnost rozhodčímu náleží finanční odměna stanovena dle 18

19 vnitřních předpisů ČSLH 17 (viz. příloha č. 1) a právě tato odměna bude předmětem mého zkoumání v této bakalářské práci. Vzhledem k tomu, že činnost rozhodčího mohou vykonávat osoby bez věkového omezení, považuji za důležité vzít v úvahu možnost výkonu činnosti rozhodčího nezletilým. Problematika zaměstnávání nezletilých je řešena zákonem o zaměstnanosti 18. Z obecného hlediska je zaměstnávání dětí zakázáno v řadě zemí včetně České republiky. Pro sportovní činnost lze však získat povolení za předem zákonem stanovených podmínek, mezi které patří například tato: Činnost přiměřená věku, není pro dítě nebezpečná, nebrání jeho vzdělávání nebo docházce do školy a účasti na výukových programech, nepoškozuje jeho zdravotní, tělesný, duševní, morální nebo společenský rozvoj. (Zákon č. 435/2004 Sb., O zaměstnanosti, ve znění pozdějších úprav a doplňků, 2004, stránky 121, odst. 2) Již z výše uvedeného můžeme dovodit jisté překážky pro výkon činnosti rozhodčího dítětem. Domnívám se totiž, že vzhledem k povaze práce rozhodčího může dojít k nepříznivému ovlivnění vývoje dítěte. Problematika je nicméně natolik složitá, že by vydala na samostatnou bakalářskou práci a tak se ji 17 Vnitřní směrnice ČSLH č. 59 Povinnosti a odměňování rozhodčích 18 Část VI, vykonávání umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti dítěte, Zákon č. 435/2004 Sb., O zaměstnanosti, ve znění pozdějších úprav a doplňků 19

20 dále nebudu věnovat. V případě čtenářova zájmu jej odkazuji na Hocka 19, který se problematice věnuje hlouběji. 3.1 OSVČ nebo zaměstnanec Pro jednoznačné zařazení rozhodčího je potřeba opět vyjít ze zdrojů věnovaných především sportovcům. Sluka uvádí, že před rokem 1989 byl sport ryze amatérský a aby mohli sportovci dostávat mzdu, museli mít jiné, oficiální zaměstnání. Odpadla tak potřeba právní úpravy sportovce jako daňového subjektu. Po změně režimu se však sport poměrně rychle přeměnil na profesionální a tomu se také přizpůsobily sportovní řády a pravidla, která se blížila těm, které můžeme vídat ve vyspělejších evropských státech. Tomuto tempu se však nepřizpůsobil zákonodárce, který k činnosti profesionálních sportovců byl spíše pasivní a nesystematicky řešil jen vzniklé problémy. (Sluka, 2007, str. 69) Současná právní úprava nám dává několik možností, jak můžeme ne právní postavení rozhodčího nahlížet. V praxi je rozhodčí postaven na roveň sportovci, který je brán buď jako OSVČ provozující živnost, a to na základě 7 odst. 1 písm. b) zákona o daních z 19 Hocko, M. Nová právní úprava výkonu umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dítěte, Časopis pro právní vědu a praxi. 2004, č. 4, str

21 příjmů 20, sportovec rozhodčí jako OSVČ provozující nezávislé povolání na základě 7 odst. 2 písm. c) ZDP, nebo svou činnost může vykonávat jako zaměstnanec dle 6 ZDP. Na základě výše uvedených společných prvků mezi sportovcem a rozhodčím si dovolím tvrdit, že právní postavení sportovce můžeme analogicky převést i na postavení rozhodčího. Na činnost rozhodčího se tedy dle platné úpravy pohlíží jako na: OSVČ vykonávající nezávislé povolání OSVČ provozující živnost zaměstnance Za předpokladu naplnění zákonem stanovených podmínek pro živnost má rozhodčí ohlašovací povinnost vůči živnostenskému úřadu, kde musí požádat o vydání výpisu z živnostenského rejstříku 21. Všeobecnými podmínkami registrace živnosti jsou plná svéprávnost a bezúhonnost. Zvážit musíme také zvláštní podmínky provozování živnosti (Sluka, 2007, str. 70). V případě činnosti rozhodčího ledního hokeje však zvláštní podmínky provozování živnosti překážky nekladou. Poslední možností, jak můžeme na činnost rozhodčího nahlížet, je provozování činnosti rozhodčího jako zaměstnance dle 6 zákona o daních z příjmů 22. Tuto možnost uvádím záměrně jako poslední, neboť v současné praxi není využívána. V praxi ji nenalézáme 20 Zákon č. 586/1992 Sb., O daních z příjmů, ve znění pozdějších úprav a doplňků 21 Bývalý živnostenský list. 22 Zákon č. 586/1992 Sb., O daních z příjmů, ve znění pozdějších úprav a doplňků 21

22 proto, že v případě zařazení na některou z forem závislé činnosti by zaměstnavateli vznikly větší náklady o sociální a zdravotní odvody, tedy v řeči čísel by náklady vzrostly o 34%. V případě sportovců lze spatřit možné naplnění podmínek závislé činnosti, zejména u sportovců kolektivních sportů. Pochopitelný je i zájem státu, aby se profesionální sportovci podíleli na zdravotním a sociálním pojištění v rámci zaměstnaneckého vztahu (Radostová & Chizzola, 2012, stránky ). Tuto podobnost nacházím i u činnosti rozhodčího. Nicméně nacházíme zde parametry, které jsou s úpravou zaměstnance neslučitelné. Příkladem můžu uvést situaci, kdy dle současné praxe pořádající klub hradí náklady spojené s činností rozhodčích. Dokážete si tedy představit situaci, kdy před zápasem klub s rozhodčím uzavírá zaměstnaneckou smlouvu? Musel by se pak rozhodčí řídit pokyny svého zaměstnavatele? Byly by tyto pokyny v souladu s fair play? Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu 23 z roku 2011 usuzuji, že činnost rozhodčího není proto vhodné vykonávat jako zaměstnanec. Avšak od roku 2011, kdy NSS tento rozsudek vydal, se právní řád několikrát novelizoval a v mnou zkoumané problematice přinesl několik dalších otazníků (Radostová & Chizzola, 2012, stránky ). Zejména pak přechodem na nový občanský zákoník 24. K této problematice vyšel zajímavý 23 Rozsudek nejvyššího správního soudu ČR ze dne sp. zn. 2 Afs 16/ Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších úprav a doplňků 22

23 článek Kubíčka 25. Tato problematika je však svým rozsahem natolik složitá a obsáhlá, že se ji nadále nemohu ve své práci věnovat. 3.2 Činnost rozhodčího z pohledu živnostenského práva Záměrně jsem první dvě možnosti, jak lze na činnost rozhodčího nahlížet blíže nespecifikoval. Jak jsem již výše uvedl, na činnost rozhodčího lze z pohledu práva nahlížet třemi způsoby, z nichž zaměstnanecký poměr jsem vyloučil, neboť pro podmínky rozhodčích není vhodný. V následující podkapitole si představíme právní postavení rozhodčího z pohledu živnostenského zákona. Toto postavení je pro činnost rozhodčího, dle mého názoru, odpovídající. Dle obecné definice živnosti: je soustavná činnost provozována samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisků (Zákon č. 455/1991 Sb., O živnostenském podnikání, 1991, str. 2). 25 TRYNER, Miroslav. MLADÁ FRONTA A. S. Sport má problém: musí lidi zaměstnat. Náklady vzrostou o třetinu [online] [cit ]. Dostupné z: lidi-zamestnat-naklady-vzrostou-o-tretinu #utm_source=zive&utm_medium=selfpromo&utm_campaign=bo xe15 23

24 zjistíme: Podíváme-li se na tyto definiční znaky blíže, v případě, že se rozhodčí věnuje své činnosti, dovolím si tvrdit, že první znak lze považovat za splněný. Vždyť více než půl roku se aktivně a pravidelně věnuje řízení zápasů a v mezidobí hokejové sezóny se věnuje přípravě na sezónu nadcházející, účastní se seminářů atd. činnost rozhodčího je provozována samostatně nelze za sebe na zápas poslat jakoukoli třetí osobu. V tomto bodě však narážíme na fakt, že rozhodčí je na utkání delegován ČSLH a naplňuje se tak částečně i znak závislé činnosti. rozhodčí provozuje činnost vlastním jménem symbolicky je tento znak naplněn v soutěžích, kde mají rozhodčí našitou na dresu jmenovku. Z právního hlediska však definice chybí. Domnívám se však, že pro naplnění tohoto znaku stačí, že ač je rozhodčí ve své funkci představitelem ČSLH, svou činnost provozuje především svou vlastní osobou a v průběhu své kariéry si buduje reputaci svázanou právě se svým jménem. v případě, že zápas rozhodčí ledního hokeje negativně ovlivní, je na základě odpovědnosti za svůj výkon sankcionován, usuzuji tedy, že i tento znak činnost rozhodčího naplňuje. jak jsem již v úvodu své práce zmínil, krom jiných motivací, je finanční odměna jeden z hlavních důvodů pro činnost rozhodčího. Dovolím si tedy tvrdit, že i poslední znak je naplněn. 24

25 Činnost rozhodčího zároveň nenalezneme v negativním vymezení živností dle 3 živnostenského zákona 26, z čehož usuzuji, že tolerantním výkladem definice živnosti lze na činnost rozhodčího nahlížet jako na živnost. Zařazením činnosti rozhodčího pod živnost vyvstala otázka zařazení činnosti rozhodčího pod konkrétní předmět podnikání 27. Dle nařízení vlády 28 se nabízí jako předmět podnikání dvě živnosti (Nařízení vlády č. 278/2008 Sb. O obsahových náplních jednotlivých živností, 2008) Poskytování tělovýchovných a sportovních služeb v oblasti Dle názvů předmětu podnikání této vázané živnosti můžeme usuzovat, že činnost rozhodčího pod tuto živnost můžeme zařadit. Poskytujeme totiž sportovní službu. Avšak dle obsahové náplně tohoto nařízení 29 je naprosto zřejmé, že činnost rozhodčího pod tuto živnost spadat nemůže. Tato živnost je určena především trenérům. Doslovně se zde uvádí: 26 Zákon č. 455/1991 Sb., O živnostenském podnikání, ve znění pozdějších úprava doplňků odst. 4 zákona č. 455/1991 Sb., O živnostenském podnikání 28 Nařízení vlády č. 278/2008 Sb. O obsahových náplních jednotlivých živností 29 Nařízení vlády č. 278/2008 Sb. O obsahových náplních jednotlivých živností 25

26 Výuka dovedností příslušného sportovního odvětví a s tím spojené organizování sportovní činnosti pro jednotlivce a skupiny, včetně půjčování sportovního nářadí, náčiní a technických sportovních prostředků. Vedení veřejných tělovýchovných a sportovních škol. (Nařízení vlády č. 278/2008 Sb. O obsahových náplních jednotlivých živností, 2008, str. Příloha č. 2) Ač je název opravdu trochu zavádějící, živnostník je povinen správně určit svůj předmět podnikání a tak nezbývá, než hledat vhodnější předmět podnikání Provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a organizování sportovní činnosti Je trošku paradoxem, že název předešlého předmětu podnikání odpovídá více činnosti rozhodčího avšak dle právní úpravy je právě provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a organizování sportovní činnosti tím předmětem podnikání, které rozhodčí ledního hokeje vykonávají. Vycházím přímo z litery vládního nařízení, kde se mimo jiné dočteme: Zabezpečování provozu tělovýchovných zařízení a zařízení sloužících k regeneraci a rekondici (například atletických a zimních stadionů, tělocvičen, plaveckých bazénu, koupališť, fit-center, saun) a jejich pronajímání k bezprostřednímu použití spotřebiteli k provozování sportovní a tělovýchovné činnosti a k regeneraci a rekondici. Při provozování tělovýchovných zařízení a zařízení pro regeneraci a rekondici kromě výše uvedených činností i činností spojené s poradenstvím a metodikou nabízené služby. Organizování a pořádání sportovních soutěží a činnosti sloužící podpoře a propagaci sportu. Činnost agentů a agentur zastupujících výkonné sportovce za účelem zajištění účasti na sportovních soutěžích a podobně. Činnost výkonných sportovců, případně rozhodčích, provozována samostatně a za účelem dosaženi zisku. (Nařízení vlády č. 278/2008 Sb. O obsahových náplních jednotlivých živností, 2008, str. příloha č. 4) 26

27 Jak je v obsahové náplni této volné živnosti s identifikačním číslem 74 explicitně uvedeno, v případě, že požádá rozhodčí o výpis z živnostenského rejstříku 30, je jeho povinností uvést tento předmět podnikání Činnost rozhodčího jako nezávislé povolání Vzhledem k chybějícím definicím zmíněných znaků a složitosti právní úpravy daňové problematiky, vydávají tak někteří rozhodčí svou činnost za nezávislé povolání a to na základě 3 živnostenského zákona 31. Této praxe se využívalo především zpočátku vzniku živností u nás. Důvodem byla nedokonalá právní úprava, ve které chybělo zařazení rozhodčích pod konkrétní živnost. Tento nedostatek je však již dnes odstraněn nařízením vlády 32, které činnost rozhodčího, za předpokladu, že splňuje zákonné podmínky živnosti, poměrně jednoznačně zařadilo dle předmětu podnikání jako živnost volnou. Nicméně od kolegů rozhodčích jsem dotazováním zjistil, že nezávislé povolání je i nadále užíváno. V tomto případě je potřeba správci daně argumentovat nenaplněním zákonných podmínek pro vznik živnosti. Domnívám se, že nejlepšími argumenty pro podpoření tohoto názoru je rozporovat soustavnost 30 Bývalý živnostenský list. 31 Zákon č. 455/1991 Sb., O živnostenském podnikání, ve znění pozdějších úprava doplňků 32 Nařízení vlády č. 278/2008 Sb. O obsahových náplních jednotlivých živností 27

28 činnosti rozhodčího a samostatnost provozování činnosti. Jak jsem již uvedl výše, při doslovném výkladu soustavnosti, naráží činnost rozhodčího na časové omezení hokejové sezóny. Samostatnost lze vyvrátit argumentací o podřízenosti ČSLH. Zároveň je toto postavení pro rozhodčího nevýhodné. V případě volné živnosti si totiž může daňový subjekt odečíst paušální výdaje ve výši 60%, kdežto v případě nezávislého povolání pouze 40% (Zákon č. 586/1992 Sb., O daních z příjmů, 1992, stránky 7, odst. 7. písm. b),c)). 28

29 4 Zdanění příjmů rozhodčího ledního hokeje dle zákona o daních z příjmů V předešlých částech mé práce jsem postupně uvedl základní pojmy, ve kterých jsem stručně popsal základní parametry daně z příjmů FO. Dále jsem z příslušných právních norem stanovil právní postavení rozhodčího jako fyzickou osobu podnikající buď jako živnostník, nebo vykonávající nezávislé povolání. V následující kapitole si přiblížíme činnost rozhodčího ledního hokeje z aspektu zákona o daních z příjmů 33. Ze zjištěného právního postavení rozhodčího ledního hokeje dovozuji přípustnost zdanění příjmů dle následujících paragrafů zákona o daních z příjmů: 7, odst. 1, písm. b) příjmy ze živnostenského podnikání 7, odst. 2, písm. c) příjmy z nezávislého povolání 10, odst. 1, písm. a) příjmy z příležitostné činnosti (Zákon č. 586/1992 Sb., O daních z příjmů, 1992, stránky 7, 10) Tyto tři úpravy blíže rozeberu v následujících podkapitolách. 33 Zákon č. 586/1992 Sb., O daních z příjmů, ve znění pozdějších úprav a doplňků 29

30 4.1 Zdanění příjmů z činnosti rozhodčího ledního hokeje jako příležitostné činnosti Zařadit činnost rozhodčího jako příležitostnou činnost můžeme za předpokladu, že před správcem daně obhájíme činnost rozhodčího jako příležitostnou. Bohužel zákonná definice příležitostné činnosti chybí (Zákon č. 586/1992 Sb., O daních z příjmů, 1992, str. 10). Domnívám se však, že činnost rozhodčího není vhodné označovat za příležitostnou. A to zejména u rozhodčích, kteří již řídí utkání výkonnostních soutěží. Domnívám se tak ne pro to, že utkání nižších soutěží je vhodné zařadit jako příležitostnou činnost, ale pro to, že u těchto rozhodčích lze předpokládat vyšší počet utkání, na které jsou delegováni. Z uvedeného lze dovozovat určitou pravidelnost jejich činnosti 2x týdně, 3x týdně atp. Tento způsob zdaňování příjmů z činnosti rozhodčího ledního hokeje je vhodný pro rozhodčí, kteří tuto činnost vykonávají jen sporadicky, a proto se mu nebudu blíže věnovat. V případě, že se tento způsob zdanění rozhodne využít méně aktivní kolega, je pro něj poměrně výhodný, neboť v letošním roce jsou osvobozeny od daně z příjmů dle 10 příjmy do výše ,- Kč. 4.2 Zdanění příjmů z činnosti rozhodčího ledního hokeje jako nezávislé povolání Vzhledem k faktům uvedeným v bodě tento způsob zdanění důrazně nedoporučuji využívat. Zejména 30

31 proto, že se může daňový subjekt vystavit kontrole správcem daně a následnému doměření daňové povinnosti. Zároveň díky nižším paušálním výdajům je pro daňový subjekt nevýhodný. 4.3 Zdanění příjmů z činnosti rozhodčího ledního hokeje jako živnostníka Jak jsem již v bodě 3.2 uvedl, dle mého názoru je potřeba na činnost rozhodčího ledního hokeje pohlížet jako na živnost. Konkrétněji jako na živnost volnou č. 74 Provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a organizování sportovní činnosti (Nařízení vlády č. 278/2008 Sb. O obsahových náplních jednotlivých živností, 2008). Je potřeba upozornit na fakt zákonné povinnosti vlastnit výpis z živnostenského rejstříku 34 (Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, 2012, stránky ). Příjmy z činnosti rozhodčího ledního hokeje daníme dle 7, odst. 1, písm. b) Praktický příklad zdanění příjmů z činnosti rozhodčího ledního hokeje jako živnostníka Pro objasnění procesu zdanění příjmů z činnosti rozhodčího ledního hokeje jako živnostníka jsem se rozhodl použít praktický příklad. Jako rozhodčí jsem si registroval svou živnost na živnostenském úřadě, činnost vykonávám při studiu vysoké školy na vedlejší činnost. Za rok 2014 jsem si 34 Bývalý živnostenský list. 31

32 vydělal činností rozhodčího ledního hokeje ,- Kč, přičemž jsem na tuto činnost pořídil vybavení v hodnotě ,- Kč. Základ daně stanovím tedy rozdílem mezi mým příjmem a daňově uznatelnými náklady. Zde je potřeba se rozhodnout, zda uplatním reálně vynaložené výdaje (25 000,- Kč), nebo zda využiji paušálních výdajů ve výši 60% z příjmů. V případě, že bych se rozhodl využít reálně vynaložených nákladů, jsem povinen tyto výdaje doložit na základě mnou vedené daňové evidence (Zákon č. 586/1992 Sb., O daních z příjmů, 1992, stránky 7, odst. 7). Uvážím-li, že vedení daňové evidence je pro mne administrativně náročné a reálně vynaložené náklady dosahují pouze 41,56% mých příjmů, je ekonomicky i administrativně výhodnější použití paušálních výdajů ve výši 60%. Příjmy dle 7: Výdaje související s příjmy dle 7: Dílčí základ daně z příjmů podle 7: ,- Kč ,- Kč ,- Kč Za daňově uznatelné výdaje lze v případě mnou zvolené živnosti považovat mnohem širší škála výdajů, než samotná výstroj rozhodčího. Příkladem mohu uvést třeba spotřební elektroniku. Videokameru můžu použít k natočení mého výkonu na hokejovém utkání a záznam si pak pustit na televizi nebo notebooku, který zároveň používám pro komunikaci s ČSLH. Jenom na tomto příkladu jsem uvedl tři druhy spotřební elektroniky, která zdánlivě přímo s výkonem činnosti rozhodčího nesouvisí, avšak vhodnou argumentací je můžeme zahrnout do daňově 32

33 uznatelných výdajů. Podmínkou je však vedení daňové evidence. Výše vypočtený dílčí základ daně z příjmů podle 7 můžu na základě zákona o daních z příjmů snížit o nezdanitelnou část základu daně 35 nebo o odečitatelné položky 36. Jedná se například o odpočet za darování krve ,- Kč za jeden odběr. Takto mohu optimalizovat svůj dílčí základ daně až do výše 15% dílčího daňového základu (Zákon č. 586/1992 Sb., O daních z příjmů, 1992, stránky 15, odst.1). V mém případě však dílčí základ nemáme jak optimalizovat. Základ daně snížený o nezdanitelné části základu daně a položky odčitatelné od základu daně: ,- Kč Na základě 16 ZDP 37 tedy zaokrouhlíme dílčí daňový základ na celá sta dolů a vypočteme daň dle příslušné sazby (15%). Základ daně zaokrouhlený na celá sta Kč dolů: ,- Kč 35 15, odst. 1,3,4,5,6,7,8 zákona č. 586/1992 Sb., O daních z příjmů, ve znění pozdějších úprav a doplňků zákona č. 586/1992 Sb., O daních z příjmů, ve znění pozdějších úprav a doplňků 37 Zákon č. 586/1992 Sb., O daních z příjmů, ve znění pozdějších úprav a doplňků 33

34 Daň podle 16 ZDP: 3 600,- Kč Vypočtenou daň (3 600,- Kč) dále snížíme o slevy na dani uvedené v 35ba ZDP. V našem konkrétním případě slevou na poplatníka (24 840,- Kč), na kterou má nárok každý poplatník, kromě těch, kteří k 1. lednu pobírali starobní důchod, a slevu pro studenta (4 020,- Kč) (Zákon č. 586/1992 Sb., O daních z příjmů, 1992, str. 35ba). Úhrn slev na dani podle 35, 35a, 35b, a 35ba ZDP: ,- Kč Daň po uplatnění slev podle 35, 35a, 35b, a 35ba ZDP: 0,- Kč Po uplatnění slev na dani je tedy má daňová povinnost 0,- Kč. V případě, že bych měl děti, mohl bych využít ustanovení 35c, které mi, jako daňovému subjektu přiznává částku ,- Kč za dítě se mnou společně hospodařící v domácnosti, maximálně však do výše ,- Kč za rok. (Zákon č. 586/1992 Sb., O daních z příjmů, 1992, str. 35c) Měl-li bych tedy jedno dítě, dosáhl bych na daňový bonus ve výši ,- Kč Praktický příklad výpočtu zdravotního pojištění z činnosti rozhodčího ledního hokeje jako živnostníka Zahájením činnosti rozhodčího vzniká povinnost krom odvádění daně z příjmů i podílení se na systému zdravotního pojištění. Tato povinnost vyplývá ze zákona 34

35 o veřejném zdravotním pojištění 38 a každý subjekt zdravotního pojištění je povinen do 8 dnů nahlásit vznik této povinnosti své zdravotní pojišťovně. Tato povinnost, budu-li se držet výše zmíněného vzorového případu, vzniká na základě našeho postavení jako živnostníka - 5, písm. b), bod 2, který stanovuje, že jako OSVČ jsme pojištěnci a zároveň poplatníci zdravotního pojištění, a zároveň postavení jako student - 7, odst. 1, písm. a), který stanovuje povinnost státu hradit zdravotní pojistné za nezaopatřené dítě 39 (Zákon č. 48/1997 Sb., O veřejném zdravotním pojištění, 1997, stránky 11, odst. 1), písm. a)). Vznikla tak kolize dvou ustanovení, která je řešena tak, že pojistné platí stát i pojištěnec (Zákon č. 48/1997 Sb., O veřejném zdravotním pojištění, 1997, stránky 5-11). Nyní provedu praktický výpočet zdravotního pojištění dle vzorového příkladu uvedeného v bodě Vyměřovací základ získáme z přehledu příjmů a výdajů FO. V mém případě tvoří příjmy částku ,- 38 Zákon č. 48/1997 Sb., Zákon o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů 39 Za nezaopatřené dítě se pro účely tohoto zákona považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté nejdéle však do 26. roku věku, jestliže a) se soustavně připravuje na budoucí povolání ( 12 15) (Zákon č. 117/1995 Sb., Zákon o státní sociální podpoře, str. 11) 35

36 Kč a výdaje ,- Kč. Polovinou rozdílu těchto částek získáme vyměřovací základ. Výpočet vyměřovacího základu: Takto vypočtený vyměřovací základ podrobím sazbě zdravotního pojištění ve výši 13,5%. Doplatek pojistného za první rok podnikání: 1 624,- Kč První rok mého podnikání tedy odvedu jednorázovou platbu pojišťovně, u které jsem pojištěn, ve výši 1 624,- Kč. Pro další rok mého podnikáni jsou mi však stanoveny zálohy zdravotního pojištění, které se vypočtou jako podíl pojistného za předešlý rok a počtu měsíců, ve kterých jsem v předešlém roce vykonával činnost rozhodčího (12 měsíců) (Šebková, 2013). Měsíční záloha na pojistné na rok 2015: 135,- Kč Zdravotní pojištění za rok 2014 tedy činní 1 624,- Kč a pro rok následující jsem povinný platit pojišťovně měsíční zálohu ve výši 135,- Kč. Tyto skutečnosti je povinný pojištěnec sám vypočíst a podat přehled OSVČ na příslušnou zdravotní pojišťovnu do druhého května daného roku. Z dotazování mezi mými kolegy rozhodčími jsem zjistil, že někteří z nich neodvádějí zdravotní pojištění s odůvodněním, že jsou studenti, a že za ně pojistné odvádí stát. Jak jsem již výše uvedl, 36

37 v případě, že je pojištěnec studentem a zároveň živnostníkem, nezaniká jeho povinnost platby zdravotního pojištění z titulu živnostníka. Výhodou studenta je, že nemusí platit minimální zálohy (v roce ,- Kč) (Dlouhá, 2012). Dovoluji si tedy upozornit, že tento jejich výklad je nesprávný a vystavují se hrozbě dodatečného vypočtení a vybrání pojistného včetně stanovených sankcí Praktický příklad výpočtu sociálního pojištění z činnosti rozhodčího ledního hokeje jako živnostníka Jako poslední povinnost, která přímo vyplývá z povinnosti danit příjmy z činnosti rozhodčího ledního hokeje je sociální pojištění 40 (pojistné na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti). Pro splnění této zákonné povinnosti je třeba se registrovat na příslušném pracovišti České správy sociálního zabezpečení. Poté je subjekt povinen každoročně podávat roční přehled o příjmech a výdajích, ve kterém si vypočte zda-li a případně kolik odvede ve prospěch státního rozpočtu. Zásadní je opět rozlišení na hlavní a vedlejší činnost. Vedlejší činnost vykonává OSVČ která: byla v kalendářním roce zaměstnancem, 40 Na základě zákona č. 589/1992 Sb., O pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších úprav a doplňků 37

38 byl jí přiznán invalidní důchod nebo starobní důchod, pobírala rodičovský příspěvek nebo pomoc v mateřství, nemocenskou z důvodu těhotenství a porodu (na základě nemocenského pojištění zaměstnanců), pečovala o osobu jakéhokoli stupně závislosti vykonávala vojenskou službu, nikoli však profesionální vojáci se považuje za nezaopatřené dítě (včetně studia) V případě, že OSVČ spadá pod vedlejší činnost, nemusí odvádět pojistné sociálního pojištění za předpokladu, že příjmy snížené o výdaje nedosahují za předešlý rok (2014) částku ,- Kč. OSVČ nedosahující této minimální částky se však na sociálním pojištění může podílet dobrovolně z jeho vlastní vůle. V případě hlavní činnosti se pojistné odvádět musí ze zákona. (Pojistné na sociální pojištění u OSVČ, N.D.) Použiju-li vzorový příklad z bodu 4.3.1, je výpočet sociálního pojištění poměrně jednoduchý. Stačí totiž konstatovat, že vzhledem k nedosažení zákonem stanoveného limitu je subjekt od platby osvobozen. Bohužel však neodpadá povinnost předložit do druhého května roku následujícího po zdaňovacím období přehled o příjmech a výdajích na pracoviště České správy sociálního zabezpečení. Pro optimalizaci vyměřovacího základu je vhodné provozovat činnost po celý rok. 38

39 5 ZÁVĚR Cílem mé práce jsem si stanovil analyzovat příslušné právní normy, judikáty a odbornou literaturu, ze kterých jsem určil právní postavení rozhodčího v živnostenském zákoně a následně právní postavení v zákoně o daních z příjmů. Celou práci jsem se snažil strukturovat tak, aby vznikl ucelený text, který poslouží jako jakýsi návod pro kolegy rozhodčí, kteří se s problematikou zdanění svých příjmů potýkají každoročně s blížícím se termínem odevzdání jejich formulářů k přiznání daně z příjmů a přehledů na zdravotní pojišťovny, respektive na pracoviště České správy sociálního zabezpečení. V první části jsem čtenáře seznámil se základními pojmy, které ho provázely celou prací. V další části jsem se již plně zaměřil na plnění v úvodu vytýčených cílů a dle zjištěných informací jsem jednoznačně určil, že nejvhodnějším právním postavením rozhodčího ledního hokeje je živnostník, vykonávající volnou živnost, konkrétně volnou živnost č Provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a organizování sportovní činnosti. V úvahu přicházely i jiné druhy živností, či postavení OSVČ vykonávající nezávislé povolání, avšak v mé práci jsem tyto typy postavení jednoznačně vyvrátil jako nevhodné z pohledu zákona nebo nevýhodné z pohledu poplatníka. V části věnované dani z příjmů z činnosti rozhodčího ledního hokeje jsem pak určil konkrétní ustanovení, podle kterých je vhodné příjem z činnosti rozhodčího ledního hokeje danit. V této části jsem se také věnoval daňově uznatelným výdajům a vydal určité 39

40 doporučení ve smyslu, jak argumentovat před správcem daně konkrétní výdaje tak, aby je správce daně uznal. Tuto argumentaci jsem podepřel konkrétním příkladem nákupu spotřební elektroniky, která, jak by se mohlo zdát, s výkonem činnosti rozhodčího přímo nesouvisí. Výpočet samotné daně jsem pak prakticky provedl na vzorovém případu. Ve vztahu k profesionálním rozhodčím je potřeba dodat, že závěry uvedené v této práci nemusí být zcela použitelné, neboť jejich právní postavení, zejména po novelizaci občanského zákoníku, může naplnit parametry závislé činnosti. Avšak bez bližší znalosti konkrétního znění jejich smlouvy, na základě které vykonávají funkci profesionálních rozhodčích, nejsem schopen toto tvrzení jednoznačně potvrdit. Do této části jsem rovněž zahrnul i informace týkající se zdravotního a sociálního pojištění, neboť je nedílnou součástí procesu zdaňování příjmů z činnosti rozhodčího ledního hokeje. Zde jsem opět postupoval obdobně jako u daně z příjmů a provedl jsem výpočet dle vzorového případu. Závěrem bych chtěl konstatovat, že se domnívám, že jsem v úvodu stanovené cíle splnil a doufám, že má práce pomůže kolegům rozhodčím, kteří plní svou zákonnou a i řekněme morální povinnost vůči státu. Je potřeba si totiž uvědomit, že stát bez výběru daně nemůže fungovat a poskytovat tak základní služby, které bez výjimky každý z nás spotřebovává. V opačném případě by totiž mohly nastat nepříjemné důsledky ve formě správního řízení a dodatečného vyměření daně, respektive pojištění. Proto doufám, že třeba i díky mé práci, podíl rozhodčích, kteří své příjmy přiznávají, 40

41 vzroste. Obzvláště v případě, že je daňový subjekt studentem, je daňová zátěž jen v malém rozsahu a administrativní zátěž při využití paušálních výdajů není veliká. 41

42 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ČSLH. (5. Září 2012). Vnitřní směrnice č Licence rozhodčích. Praha. ČSLH. (5. Září 2012). Vnitřní směrnice ČSLH č Povinnosti a odměňování rozhodčích. Získáno 9. Duben 2014, z dokumenty-rozhodci.html Dlouhá, P. (3. Prosinec 2012). OSVČ 2013: minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění rostou. Získáno 22. Duben 2014, z Peníze.cz: minimalni-zalohy-na-socialni-a-zdravotnipojisteni-rostou EU, K. (11. Červenec 2007). Bílá kniha o sportu. Získáno 12. Duben 2014, z Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: Hamerník, P. (2007). Sportovní právo s mezinárodním prvkem. Auditorium. ipodnikatel.cz. (24. Leden 2014). Získáno 9. Duben 2014, z Jedlička, J. (Červenec 2006). Vrcholový sport a regulace EU. Získáno 12. Duben 2014, z Česká spořitelna: Sport_EU.pdf Králík, M. (2001). Právo ve sportu. Praha: C.H. Beck. Kubátová, K. (2010). Daňová teorie a politika. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s. 42

43 Kubíček, M. J. (2013). Sport a prvo (1. vydání. vyd.). Brno: muni PRESS. Latinské přísloví. (N.D.). Citáty - Daně. Získáno 10. Duben 2014, z Moták.cz. Mrkývka, P. (2010). Základy finančního práva. V I. P. Petr Mrkývka, Základy finančního práva (stránky 32-36). ARMEX PUBLISHING s. r. o. Nařízení vlády č. 278/2008 Sb. O obsahových náplních jednotlivých živností. (2008). Pojistné na sociální pojištění u OSVČ. (N.D.). Získáno 22. Duben 2014, z FiremníFinance.cz: Průcha, P. (1998). Základní pojmy a instituty správního práva. Brno: Masarykova Univerzita. Radostová, K., & Chizzola, P. (2012). Práví postavení fotblisty - zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná? V J. Kuklík, P. Hamerník, M. Sup, M. Králík, M. Haindlová, D. Kohout,... P. Chizzola, Sportovní právo. Praha: Auditorium. Sluka, T. (2007). Profesionální sportovec - právní a ekonomické aspekty. Havlíček Brain Team. Sovová, E. (19. Únor 2009). OSVČ letos nemusí platit minimální daň. Získáno 15. Duben 2014, z Peníze.cz: Svoboda, A. (N.D.). Sport a Evropská unie. Získáno 12. Duben 2014, z Ministerstvo vnitra ČR: 43

44 Šebková, M. (22. Srpen 2013). Zdarvotní pojištění OSVČ vedlejší. Získáno 22. Duben 2014, z Podnikatelský web: Zákon č. 115/2001 Sb., O podpoře sportu. (2001). Zákon č. 117/1995 Sb., Zákon o státní sociální podpoře. (nedatováno). (2009). Zákon č. 280/2009 Sb., Daňový řád. Zákon č. 353/2003 Sb., O spotřebních daních. (2003). Zákon č. 435/2004 Sb., O zaměstnanosti, ve znění pozdějších úprav a doplňků. (13. Květen 2004). Zákon č. 455/1991 Sb., O živnostenském podnikání. (1991). Zákon č. 48/1997 Sb., O veřejném zdravotním pojištění. (1997). Zákon č. 586/1992 Sb., O daních z příjmů. (1992). Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník. (2012). 44

45 PŘÍLOHY Příloha č. 1 Sazebník odměn rozhodčího ledního hokeje (ČSLH, Vnitřní směrnice ČSLH č Povinnosti a odměňování rozhodčích, 2012) 45

46 RESUMÉ The aim of my thesis is to determine legal status of an ice hockey referee. With this legal status I was able to determine derived legal status in financial law. To determine these legal statuses was necessary for the determination of tax duty on income from the activity of an ice hockey referee. I also underwent analysis of health and social insurance in terms of income from the activity of an ice hockey referee. This paper should help to all my colleagues who are struggling with the issue of taxation of their income. I also presented recommendations on how to optimize their income tax duty. With examples of calculating the relevant tax I vividly showed how to tax income from the activity of an ice hockey referee as a legal and moral duty of every taxpayer. Because with no taxes, government should hardly provide all necessary services such as health care, social care and many others which are consumed by everyone. 46