Slovníček 60 Použitá literatura a další zdroje informací 61 Přílohy

Transkript

1

2

3 OBSAH 1 Obsah O Nápadníku 2 Výběr a zpracování uvedených námětů 3 Jak s Nápadníkem pracovat 4 Komu je Nápadník určen 6 12 Nápadníkových námětů 1 Co máme doma v kuchyni 8 2 Hry s potravinami 11 3 Učíme se a získáváme dovednosti při práci v kuchyni 14 4 Zeleninová polévka 17 5 Bramborové tiskátko 21 6 Odpadový materiál - CD 25 7 Žabákovy úkoly 28 8 Výrobky z kukuřičného šustí 31 9 Jablíčkové úkoly Stromový kalendář Odpadový materiál Plastové ryby Zápichy 55 Slovníček 60 Použitá literatura a další zdroje informací 61 Přílohy

4 O NÁPADNÍKU 2 O NÁPADNÍKU Předškolní věk někteří autoři označují jako zlatý věk dětské hry, protože právě v tomto období se dětská hra stává dominantní činností dítěte, prostřednictvím níž dochází k rozvoji jeho osobnosti. Rodiče se zpravidla v tomto období začínají intenzivněji zajímat o to, co, kdy a jak u svého dítěte rozvíjet, kde najít relevantní informace, metodický materiál, pomůcky, odbornou literaturu, aj. Velkou oporou jim mohou být v tomto snažení pedagogičtí pracovníci předškolních a poradenských zařízení. Náš autorský kolektiv se předškolní přípravou dlouhodobě zabývá a z tohoto důvodu se v rámci realizace projektu Podpůrné aktivity pro budoucí školáky se SVP registrační číslo: CZ.1.07/1.2.15/ snažil poskytnout metodické vedení a náměty rodičům při přípravě jejich dětí se specifickými vzdělávacími potřebami na zahájení povinné školní docházky. V rámci tohoto projektu vzniklo mimo jiné mnoho metodických a vzdělávacích materiálů, které byly ve spolupráci s rodiči dětí a samotnými dětmi pilotně ověřeny, následně upraveny a poskytnuty nejen cílové skupině projektu, ale i dalším zájemcům. Tyto materiály byly zaměřeny zejména na rozvoj jemné motoriky, řečových a jazykových dovedností a myšlenkových a číselných operací. I když byly tyto materiály primárně určeny dětem se specifickými vzdělávacími potřebami, projevila o ně zájem celá řada rodičů, kteří nebyli zapojeni do realizace projektu a jejichž děti neměly specifické vzdělávací potřeby. Právě tento neočekávaný zájem dal vzniknout myšlence Nápadníku, který by poskytoval nejen rodičům, ale i dalším zájemcům o řešenou problematiku, nové a inovované náměty zpracované formou hry, s cílem podpořit osobnostní rozvoj dítěte v přímé návaznosti na předškolní a mladší školní věk. Nápadník lze využít nejen v rámci předškolní přípravy, ale lze z něj čerpat náměty i při zahájení povinné školní docházky, protože rozvoj dítěte nekončí při vstupu do školy, naopak, v novém prostředí, které dítě doposud neznalo, je nezbytná další cílená podpora. Z tohoto důvodu byly do Nápadníku zařazeny i náměty využitelné u žáků mladšího školního věku. Věříme, že náměty Nápadníku ocení nejen rodiče jako podpůrný prostředek, ale i zájemci o řešenou problematiku jako zdroj inspirace a zejména děti jako zdroj příjemné zábavy.

5 VÝBĚR A ZPRACOVÁNÍ UVEDENÝCH NÁMĚTŮ 3 VÝBĚR A ZPRACOVÁNÍ UVEDENÝCH NÁMĚTŮ Výběr a způsob, jakým bylo zpracováno 12 námětů, byl podřízen 5 základním kritériím, které jsme stanovili v souladu s didaktickými zásadami při respektování specifických požadavků dítěte předškolního a mladšího školního věku, ekonomické dostupnosti a celoroční využitelnosti námětů. 1) Hra jako prostředek pro splnění uvedených cílů. 2) Postupy vyhovující z hlediska bezpečnosti a hygieny. 3) Materiální prostředky, které jsou finančně nenáročně a běžně dostupné. 4) Motivační prvky jako prostředek ke vzbuzení zájmu dítěte a jeho následné setrvání v činnosti, kterou úspěšně dokončí. 5) Nabídka námětů, které je možné zařazovat průběžně po celý rok i námětů vhodných pro určité období nebo pro určitý den (Vánoce, Den matek, oslava narozenin člena rodiny aj.). Aby bylo dosaženo požadavku na komplexní osobnostní rozvoj dítěte předškolního a mladšího školního věku po všech stránkách, bylo stanoveno kromě konkrétních vzdělávacích cílů, které jsou reprezentovány třemi vzájemně provázanými okruhy v přímé návaznosti na RVP PV a RVP ZV, tzv. 5P vyšších cílů, které jsou více méně prostoupeny každým námětem a posilují kladný vztah dítěte k rodině a přírodnímu prostředí, což považujeme za předpoklad pro jeho harmonický a tudíž komplexní rozvoj. 1) Posilování sounáležitosti k ostatním členům rodiny a rozvíjení smyslu pro vytváření příjemného rodinného prostředí, např. výrobou dárků, gratulací. 2) Procvičování schopnosti naslouchat, sdělovat a obhajovat svoje názory v prostředí rodiny nebo známých. 3) Posilování vzájemné spolupráce s dalšími členy rodiny při domácích pracích a získávání dovedností, které umožní hlubší poznání domova. 4) Prohlubování vztahu dítěte k přírodě. 5) Používání vhodných odpadních materiálů a získávání informací podporujících environmentální výchovu dítěte.

6 JAK S NÁPADNÍKEM PRACOVAT 4 JAK S NÁPADNÍKEM PRACOVAT Nápadník je zpracován formou herních činností do jednotlivých námětů v souladu s požadavky RVP PV a RVP ZV na integrovaný přístup a vzdělávací oblasti, které by měly být u dítěte v předškolním a mladším školním věku rozvíjeny. V praxi se jedná o propojení učiva herní formou v přirozených souvislostech, vazbách a vztazích. Dítě tak nezískává izolované poznatky nebo dovednosti, ale komplexní zkušenost, která se stává pro dítě prakticky využitelná v běžném životě a na jejímž základě rozvíjí svoji osobnost. Náměty Nápadníku jsou prostoupeny třemi vzájemně provázanými okruhy, které vychází ze vzdělávacích oblastí RVP PV v přímé návaznosti na RVP ZV, jedná se o: řečové a jazykové dovednosti; myšlenkové a číselné operace; motorické dovednosti. Při zpracovávání jednotlivých námětů se nám naskýtalo nepřeberné množství materiálních prostředků, které by bylo možné v rámci jednotlivých námětů využít. Jednou z poměrně zajímavých možností, jak rozvíjet výše uvedené okruhy, je využití odpadového a zbytkového materiálu, protože je běžně dostupný a může sloužit i k nápravě některých nedostatků v oblasti jemné motoriky a smyslového vnímání. V současné době bývá odpadový materiál zcela běžně používán v rámci výtvarných, praktických či jiných činností. Touto problematikou se zabývala již celá řada autorů. O využití odpadového a zbytkového materiálu pojednává podrobně publikace Praktické činnosti III, viz Použitá literatura a další zdroje informací. Cílem Nápadníku proto není seznámit čtenáře s dosud nepublikovanými náměty, ale s možností, jak využít tyto náměty při komplexním rozvoji osobnosti dítěte. Z těchto důvodů je do některých námětů zahrnuto právě využití odpadového materiálu. Pod námětem si lze představit například téma, Vaříme polévku. Dítě se seznamuje s vybranými druhy zeleniny, které se učí rozeznávat a použít při přípravě ingrediencí (přísad) na polévku a samotném vaření polévky. Do této činnosti jsou formou hry začleněny výše uvedené tři okruhy. Dítě tak při poznávání a manipulaci se zeleninou mimo jiné: ź porovnává a počítá množství, ź rozvíjí své smyslové vnímání, ź učí se logické posloupnosti, ź rozvíjí své motorické schopnosti ź řečové dovednosti.

7 JAK S NÁPADNÍKEM PRACOVAT 5 Každý námět zpravidla obsahuje stručný popis svého obsahu, co je jeho cílem, co je u dítěte rozvíjeno; orientační délku trvání; materiální prostředky v případě, že při realizaci námětu jsou nezbytné pomůcky atp.; postup, který není pro mentora závazný, ale může ho alespoň v počátcích při práci s Nápadníkem využít jako vodítka;poznámky, které například upozorňují na případná úskalí, možnost obměny jednotlivých úkolů, dodatečné informační zdroje, které jsou označovány pomocí číselných odkazů v chronologické posloupnosti; přílohy, které jsou souhrnně uvedeny v závěru Nápadníku a jsou rovněž číslovány v chronologickém pořadí. Pro usnadnění orientace v jednotlivých námětech jsou použity shodné grafické značky, pro přehlednost uvádíme jejich výčet. Základní informace o námětu Čas: Materiální prostředky: Postup: Poznámky:

8 KOMU JE NÁPADNÍK URČEN 6 KOMU JE NÁPADNÍK URČEN Jak již bylo uvedeno, Nápadník je určen zejména rodičům dětí, ale i zájemcům o řešenou problematiku a dalším čtenářům, kteří chtějí rozvíjet osobnost a schopnosti předškoláků a začínajících školáků, ať již z důvodu jejich specifických vzdělávacích potřeb, anebo jen v rámci upevnění již osvojených dovedností dětí této cílové skupiny. S ohledem na různorodost každého dítěte nelze zcela jednoznačně vymezit věkovou skupinu předškoláků a začínajících školáků, v rámci níž by měl být Nápadník využíván. Lze ale s jistotou říci, že díky novým schopnostem, které v předškolním a mladším školním věku dítě získává, ať už ve větší nebo menší míře s ohledem na specifické vzdělávací potřeby, má dítě alespoň v omezené míře potřebu něco zvládnout, vytvořit, má chuť zkoumat různé materiály, zanechávat za sebou pomocí různých materiálů stopy, výtvory. To vše je nápomocno k jeho celkovému dynamickému rozvoji. Proto je důležité v tomto období uspokojovat tyto potřeby a v případě potřeby podpořit jejich rozvoj, například právě prostřednictvím Nápadníku. A proto, kdokoliv, kdo se rozhodne využít alespoň některý z námětů v praxi, by měl mít na mysli, že přestává být rodičem, pedagogem, anebo třeba starším sourozencem, ale bere na sebe roli mentora, která vystihuje podstatu vzájemné spolupráce. Přistupovat k dítěti jako v řeckém mýtu Mentór k Télemachovi, být mu oporou, rádcem, ale i kamarádem.

9 12 NÁPADNÍKOVÝCH NÁMĚTŮ 7 DVANÁCT NÁPADNÍKOVÝCH NÁMĚTŮ

10 CO MÁME DOMA V KUCHYNI 8 Co máme doma v kuchyni Základní informace o námětu: Cílem námětu je především rozvoj myšlenkových, číselných a řečových dovedností. V rámci něho je procvičována slovní zásoba, určování množství a jeho porovnávání, prostorová orientace, druhy technických materiálů, kritické myšlení a motorické dovednosti. Náročnost níže popsaných aktivit je třeba podřídit individuálním schopnostem dítěte a jeho ochotě spolupracovat. Předpokladem pro efektivní spolupráci je zařazení vhodných motivačních prvků, např.: Průvodce a návštěvník V rámci těchto rolí seznamuje průvodce návštěvníka s vybavením kuchyně. Tento motivační prvek lze úspěšně využít v případě, že se již dítě s rolí průvodce setkalo např. při návštěvě hradu, muzea, atp. Obě role si můžeme s dítětem vzájemně vyměnit. Paní učitelka (Pan učitel) Zpravidla každé dítě předškolního věku si na školu nebo paní učitelku, pana učitele, již hrálo, a proto bývá zařazení tohoto motivačního prvku časté. Paní učitelka, pan učitel, seznamuje žáka s vybavením kuchyně a opakují, co již o kuchyni ví. Obě role lze rovněž zaměňovat dle potřeby. Při hře se mohou jako další návštěvníci nebo žáci uplatnit oblíbené dětské hračky panenky, zvířátka, aj., které dítě rozmístí po kuchyni na vhodné místo. Důležité je dítě nejen povzbuzovat k činnosti, ale nechat mu při všech níže popsaných aktivitách dostatečný prostor pro iniciativu, vyjadřování vlastního názoru, zdůvodňování postupu práce a tím ho vést ke kritickému myšlení. Čas Asi dvě hodiny, avšak časová náročnost je podmíněna konkrétní představou o rozsahu a zařazování jednotlivých úkolů, vybavením domácnosti a zájmem dítěte. Doporučujeme proto činnost rozdělit na několik kratších částí, popřípadě rozvrhnout do dvou dnů. Materiální prostředky Použité materiální prostředky závisí na vybavení konkrétní domácnosti. Jejich rozsah je nutné přizpůsobit dosavadním zkušenostem, získaným znalostem a individuálním schopnostem dítěte. Bezpečnost při manipulaci s nádobím, příbory a dalším zařízením by měla být vždy nadřazena veškerým činnostem. Při tvorbě koláže je možné použít obrázky z časopisů, reklamních letáků nebo internetu, chybějící obrázky lze dokreslit, popř. vyfotografovat část skutečné kuchyně a vytisknout. K této činnosti je potom zapotřebí lepidlo, podkladový papír, nůžky a další výtvarný materiál dle vlastního uvážení.

11 CO MÁME DOMA V KUCHYNI 9 Postup Dítě motivujeme jednou z uvedených možností. Popsané motivační role bychom se měli nejprve ujmout my, aby dítě pochopilo podstatu činností a jeho roli. Prohlédneme si s dítětem zařízení a vybavení domácí kuchyně. Společně pojmenujeme nábytek, spotřebiče a vybavení. Je-li to vhodné, můžeme seznámit dítě prostřednictvím obrázků nebo internetu i s dalšími spotřebiči, které nejsou v reálné kuchyni k dispozici. Při této činnosti diskutujeme s dítětem pomocí návodových otázek o využití jednotlivých spotřebičů, kuchyňského nábytku a vybavení. Např. Co servírujeme na desertní talířek? Dort. K čemu slouží dřez? K mytí nádobí. K čemu používáme lednici? Na chlazení potravin. K čemu slouží sporák? Na vaření. V čem si můžeme ohřát vodu? V rychlovarné konvici. Co dáváme zpravidla do prosklené skříňky? Skleničky. K čemu se používá myčka na nádobí? K mytí nádobí. Při popisu kuchyňského zařízení a vybavení lze zařadit i jednoduché početní operace, porovnávání množství, prostorovou orientaci a poznávání technických materiálů, vše je samozřejmě závislé na individuálních schopnostech dítěte. ź Početní operace při manipulaci s nádobím nebo jiným vybavením, může dítě počítat množství hrnečků, talířků a dalšího nádobí. ź Porovnávání množství dítě může řadit nádobí, příbory či jiné vybavení dle jejich počtu. Lze tak vytvořit vzestupné a sestupné skupiny. Při této činnosti můžeme předem vybrat soubory prvků o rozdílném počtu tak, aby odpovídaly početní představivosti dítěte. Jednodušší variantou této činnosti je porovnávání velikosti dle druhu, např. talířek pod šálek, desertní talířek, hluboký talíř, tác. ź Prostorová orientace pomocí návodových otázek lze procvičovat orientaci v prostoru, např. Kde jsou uloženy hrnce? Dole. Kde jsou umístěny příbory? Uprostřed. Co je napravo od talířů? Skleničky. Co je nad dřezem? - Vodovodní baterie. ź Technické materiály při popisu lze určovat i materiál, ze kterého je vybavení a zařízení vyrobeno, např. Z čeho je vyrobena sklenička? - Ze skla. Z čeho je vyrobena PET láhev? - Z plastu. Z čeho je vyroben sporák? - Z kovu. Navazující aktivitou může být tvorba koláže z vystřižených propagačních materiálů, na nichž je zobrazeno kuchyňské vybavení a zařízení. Výslednou koláž je vhodné porovnat se skutečnou kuchyní a pomoci dítěti formulovat případné úpravy, které by se mu v reálné kuchyni líbily a proč. Lze ji rovněž tvořit s obrázkem lednice, myčky na nádobí, případně si nakreslit vlastní obrázek (obr. 1), a vysvětlit, proč se na určité místo dávají určité druhy potravin, anebo proč se na určité místo dávají určité druhy nádobí.

12 CO MÁME DOMA V KUCHYNI 10 Poznámky Námět lze realizovat s dítětem opakovaně a role lze měnit dle potřeby i v rámci dílčích úkolů. Pro zvýšení motivačního faktoru lze přizvat i další členy rodiny a uspořádat představení. Další náměty na činnosti s dítětem v prostředí domácnosti a podrobnější informace o této problematice lze nalézt v příspěvku: VODÁKOVÁ, J. U nás doma. In KOCIÁNOVÁ, L. A KOL. Praktické činností pro ročník základních škol. Praha: Fortuna, 1997, s ISBN Obr. 1 Kuchyň

13 HRY S POTRAVINAMI 11 Hry s potravinami Základní informace o námětu: Hry spojené s přiměřeným experimentováním jsou nejen zábavné, ale také poučné. Mohou navazovat nebo předcházet jiným aktivitám, např. vlastním činnostem s potravinami a s přípravou jednoduchých pokrmů. Uvedené hry rozvíjí především smyslové poznávání dítěte zrakem, hmatem, čichem a chutí. Manipulací se semeny dochází ke zpřesňování různých typů úchopů, především úchop nehtový 1 a úchop špetkový. Získané poznatky dítě vyjadřuje slovním projevem, popisuje, co vidí - tvar, barvu, velikost; co vnímá hmatem na povrchu a uvnitř hladký, drsný, měkký, tvrdý, suchý, mokrý; porovnává množství, velikost a určuje počet. Slovní projev tak přispívá k rozvoji řečových, ale i myšlenkových a matematických dovedností. Rozlišování potravin čichem a chutí je vhodné zařadit spíše u starších a zkušenějších dětí, nutné je mít přitom na paměti případné riziko alergické reakce, např. křen, zelí, ředkvička, kapusta. Čichem může dítě hodnotit a slovy vyjádřit například, jak potravina voní (nasládle, ostře, kysele ) a který pokrm mu vůně připomíná. Při ochutnávce potravin dítě obvykle hodnotí míru chutnosti, tedy, co mu chutná hodně, málo, vůbec, atp. Své pocity a hodnocení může dítě vyjádřit nejen slovy, ale též pomocí grafického záznamu. Za tímto účelem lze použít pracovní list se smajlíky, příloha č Dítě svoje hodnocení vyjádří čárkou k potravině a vybranému smajlíku. Zpočátku je vhodné pracovat se zeleninou a ovocem. Lze u nich vnímat a hodnotit shodné a rozdílné znaky zrakem a hmatem; u ovoce navíc chuť; u zeleniny a koření i vůni. Pokud činnost dítě zaujala, lze použít i další potraviny, např. smíchat fazole s hrachem a zahrát si na Popelku. Při třídění luštěnin se rozvíjí hlavně jemná motorika a koordinace oko-ruka. Čas Asi 1 hodina, ale v případě potřeby lze námět rozdělit na několik dílčích částí. Materiální prostředky Jednoduché hry s potravinami lze uskutečnit v každé běžně vybavené domácí kuchyni. Variantnost hry je závislá na množství aktuálně dostupných potravin. Při manipulaci s potravinami lze použít papírové nebo plastové misky, sáčky, aj. vybavení kuchyně.

14 HRY S POTRAVINAMI 12 Postup Vzorky ovoce a zeleniny pro vlastní hru vybereme tak, aby byly jejich vlastnosti pro hodnocené druhy charakteristické a rozdíly mezi nimi byly dobře patrné, nezbytné je vzít v úvahu i dosavadní zkušenosti a znalosti dítěte. Případné množství jednotlivých vzorků je nutné stanovit s ohledem na početní představivost dítěte. Vybrané vzorky pečlivě očistíme, jak jsme zvyklí při jejich používání v domácnosti. Motivačním faktorem pro hry s potravinami je již samotná přítomnost dítěte v kuchyni a novost hry, proto není zpravidla nutné zařazovat specifické motivační prvky, vyjma třídění luštěnin. Poznávání zrakem Od každého vybraného druhu ovoce a zeleniny zařadíme jeden nebo více kusů. Jejich směs rozložíme na podnos, plochou misku atp., aby byly jednotlivé kusy přehledně uspořádány. Jednodušší variantou je vybrat pouze zeleninu nebo ovoce a teprve později je kombinovat. Při manipulaci s vybranými vzorky dítě: ź vybere a pojmenuje jednotlivé druhy ovoce a zeleniny a položí je odděleně na určené místo, pokud je u některého druhu více odrůd, uloží je společně; ź popíše charakteristické znaky tvar a barvu; ź vzorky zeleniny a ovoce roztřídí podle druhu do připravených misek a porovná množství uspořádáním vzestupné nebo sestupné řady misek. Poznávání hmatem Mladším dětem a případně i dětem se speciálními vzdělávacími potřebami nejdříve vzorky vybraných druhů ukážeme, společně pojmenujeme a necháme ohmatat. Poznávání hmatem je proto vhodné zařadit až po poznávání zrakem. Cílem hmatového vnímání je správně pojmenovat tvar (kulovitý, hranatý, špičatý ) a povrch (hladký, hrubý, suchý, tvrdý, měkký ). Velikost vzorků je nutné volit s ohledem na velikost ruky, aby dítě bez problémů vybraný vzorek udrželo. Rovněž je možné, aby dítě použilo pro uchopení vzorků obě ruce. Zvyšuje se tím nejen pravděpodobnost, že dítě se špatně koordinovanými pohyby udrží vzorek v rukou, ale i rozsah vjemů, což má velký význam pro dítě s oslabeným pocitovým vnímáním. Do pevného sáčku, kabely nebo zakrytého košíku umístíme vybrané vzorky ovoce nebo zeleniny, případně jejich směs. Dítě sáhne do obalu se vzorky: ź vybere libovolný vzorek, pečlivě ho ohmatá a zkusí popsat, co zjistilo tvar, povrch; ź na základě zjištěných faktů se pokusí určit druh vzorku; ź vyjme vzorek z obalu a zkontroluje, zda byl jeho popis a určení druhu správný; ź vzorek položí na předem připravenou a označenou misku se stejným druhem. V případě potřeby lze činnost opakovat nejen pro upevnění, ale rovněž lze touto činností poznat nebo potvrdit lateralitu rukou dítěte, tedy preferenci pravé nebo levé ruky.

15 HRY S POTRAVINAMI 13 Hra na popelku Tříděním luštěnin lze procvičit správnou tvorbu úchopu dvěma, případně i třemi prsty, postačí proto směs dvou vzorků semen odlišné barvy. Úchop třemi prsty je nezbytným předpokladem pro správný nácvik psaní. Volba luštěnin by měla být podmíněna znalostmi dítěte a náročnost velikostí a barvou semen. Při této hře bývají nejčastěji používána semena fazole a hrachu. Velikost fazole se pohybuje v závislosti na odrůdě a rovněž barva může být velmi různorodá. Úchop semen čočky je poměrně náročný, proto se tato luštěnina zařazuje méně často. Počet semen zvolíme podle vlastního uvážení tak, aby se úchopy procvičily, ale náročnost na dokončení práce děti neodrazovala. K třídění luštěnin lze dítě motivovat pohádkou o Popelce nebo prosbou o pomoc s pomíchanou luštěninou. Při samotné činnosti může dítě sedět, nebo stát, dle vlastního uvážení. Předem je třeba připravit stabilní nádobu na směs semen, kterou umístíme na pevnou základnu a barevně odlišené nádoby na vytříděná semena, která by měla být v dosahu tak, aby nehrozilo jejich převrhnutí při samotné činnosti. Při třídění luštěnin bychom měli dbát na to, aby dítě používalo správné typy úchopu v závislosti na druhu a velikosti semen, v případě potřeby můžeme demonstrovat úchop. Při činnosti je vhodné zpívat nebo říkat různé básničky a říkanky, tím posilujeme sociální vazby, řečové dovednosti, paměť a zároveň udáváme rytmus práce. Tříděná semena dítě pojmenuje a může porovnat jejich množství. Poznámky 1 Úchop nehtový - při tomto úchopu se nehet palce a ukazováku dotýká. Úchop je důležitý pro procvičování jemné motoriky ruky, pro sbírání drobnějších předmětů, například semen zeleniny. Úchop špetkový spočívá ve vytvoření špetkového pohybu palcem, ukazovákem a prostředníkem, tzv. uchopení třemi prsty, nejčastěji lze úchop využít při solení polévky, ale i při sbírání drobných předmětů. 2 Pracovní list je rozdělen do čtvercové sítě. V horní části jsou umístěni tři smajlíci, kteří symbolizují úroveň hodnocení a v levé části jsou prázdná okénka, která slouží pro dokreslení konkrétní potraviny. Vzhledem k tomu, že každý rodič může zvolit potravinu dle svého vlastního uvážení, není předkreslena. V případě potřeby lze obrázky stáhnout z internetu, vystřihnout a vlepit. Obrázky smajlíků nejsou označeny konkrétním typem hodnocení, protože je využití pracovního listu podmíněno předmětem hodnoceného vůně, chuť. S dítětem si můžeme na třístupňové škále smajlíků určit vlastní typ hodnocení, například: chutná mi, nevím, nechutná mi; voní mi, nevím, nevoní mi.

16 UČÍME SE A ZÍSKÁVÁME DOVEDNOSTI PŘI PRÁCI V KUCHYNI 14 Učíme se a získáváme dovednosti při práci v kuchyni Základní informace o námětu: 1 Domácí výroba moučníků, či pečiva, se v současnosti často nahrazuje jejich zakoupením nebo přípravou z průmyslově vyráběných směsí. Pro vytvoření příjemné rodinné atmosféry, na kterou mohou děti později vzpomínat, je vhodná tradiční výroba moučníků a pečiva. Jejich příprava může být spojena s určitými svátky (např. vánoční a velikonoční pečivo), s výročím některého z členů rodiny (narozeniny), s rodinnými oslavami aj. Tím je zajištěna potřebná motivace ke spolupráci dětí. ź Činnosti při výrobě domácích moučníků, anebo pečiva lze také využít k rozvoji níže popsaných dovedností: ź řečové a jazykové dovednosti si dítě prohlubuje při pojmenování použitých surovin, kuchyňského vybavení a zařízení, pracovních operací, atp.; ź při odměřování, vážení potravin a při dělení těsta se dítě seznamuje po praktické stránce s matematickými a číselnými operacemi; ź činnosti spojené s výrobou moučníků a pečiva přispívají k rozvoji jemné motoriky; ź vytváření základních geometrických tvarů (čtverec, obdélník, trojúhelník a kruh) je zpravidla přirozenou součástí práce s těstem. Při přípravě moučníku, anebo pečiva, doporučujeme zařadit výrobu vlastního těsta, protože zakoupené těsto omezuje rozsah vzdělávacích aktivit a motivační faktor se snižuje. Při výrobě vlastního těsta je nezbytné mít na paměti časovou, materiální a technologickou náročnost na výrobu, proto je vhodné vybrat některé z jednodušších těst. V rámci námětu je níže popsána výroba taštiček z tzv. třetinového těsta. Výhodou tohoto těsta je, že ho lze uplatnit při výrobě moučníků, ale i sladkého a slaného pečiva různých tvarů, chutí a náplní. Čas Asi 3 hodiny, avšak vzhledem k tomu, že těsto je nutné nechat asi 20 až 30 minut odpočinut a pečení trvá přibližně stejnou dobu, nezabere samotná činnost více jak dvě hodiny. Aby nedošlo ke snížení motivace dítěte, můžeme námět rozdělit například na tyto části: přípravná část, kdy připravujeme těsto; přestávka, kdy necháme těsto odpočinout; hlavní část, kdy těsto zpracováváme; přestávka, kdy pečeme moučník; závěrečná část, kdy zdobíme a porcujeme moučník.

17 UČÍME SE A ZÍSKÁVÁME DOVEDNOSTI PŘI PRÁCI V KUCHYNI 15 Materiální prostředky Název třetinové těsto byl patrně odvozen ze stejného poměru tří hlavních surovin (hladká mouka, tuk na pečení a tvaroh), ze kterých se toto těsto vyrábí, přičemž množství lze zvolit dle individuální potřeby. Těsto: 250g hladké mouky, 250g tuku na pečení, 250g tvarohu, moučkový cukr na posypání. Nádivka: dle chuti (maková, povidlová, ořechová, atp.), v případě zájmu o domácí nádivku lze použít např. některý z internetových receptů. Kuchyňské zařízení: váha, mísa nebo vál na přípravu těsta, vál nebo jiná podložka na rozválení, váleček, potřeby na krájení těsta (nůž, pravítko, atp.), štětec na potření připraveného pečiva, potřeby pro pečení. Použité materiální prostředky závisí na vybavení konkrétní domácnosti. Jejich použití je nutné přizpůsobit individuálním schopnostem dítěte, lze tak například nahradit nůž za radýlko. Bezpečnost při manipulaci s kuchyňským zařízením by měla být vždy nadřazena veškerým činnostem. Postup Připravíme suroviny a kuchyňské potřeby. Společně je pojmenujeme a v případě zájmu můžeme doplnit základní informace o použitých surovinách z čeho se vyrábí, jak se v domácnosti dají zužitkovat. ź Odvážíme stejné množství tvarohu, tuku a mouky, nebo použijeme balené potraviny o určité váze, pak odvážíme pouze odpovídající množství mouky. Dítě se může přesvědčit o stejné hmotnosti potěžkáním a kontrolou číselných hodnot na váze prostým výčtem jako dva, pět, nula. V případě zájmu můžeme dítě informovat o měrných jednotkách, např. 250 g je čtvrt kila, jedna vanička tvarohu je čtvrt kila. ź Všechny tři suroviny zpracujeme v míse nebo na válu tak, abychom získali tvárné těsto. Pokud není těsto dostatečně tuhé, aby je bylo možné rozválet, přidáme mouku. Stává se to při použití řidšího tvarohu. Při této činnosti může dítě dle svých fyzických schopností pomáhat se zpracováním těsta, avšak zpravidla činnost spíše pozoruje a komentuje postupnou přeměnu surovin v kompaktní hmotu, které by si mělo všimnout na základě zrakového a hmatového vjemu. ź Zakryté těsto uložíme na 20 až 30 minut do ledničky nebo na jiné chladné místo. Říká se, že ho dáme odpočinout. V případě zájmu můžeme dítěti vysvětlit, že se to dělá proto, aby v těstě zbobtnal lepek (bílkoviny v pšeničné mouce) a těsto bylo tvárné. ź Odpočinuté těsto rozválíme na plát asi 3 až 5 mm vysoký. V případě, že bude tuto činnost dítě vykonávat převážně samo, zjistí, že je rovnoměrnost tloušťky závislá na intenzitě a plynulosti tlaku válečku na těsto. Musíme proto počítat s několikerým opakováním, avšak tato zkušenost je pro dítě cenná. ź Podle pravítka rozkrájíme podélné pruhy (dlouhé obdélníky) 4 až 6 cm široké a ty potom příčně na čtverce. Při rozkrajování může dítě popisovat vznikající geometrické tvary, v případě, že bude dítě činnost vykonávat samo, doporučujeme radýlko.

18 UČÍME SE A ZÍSKÁVÁME DOVEDNOSTI PŘI PRÁCI V KUCHYNI 16 ź Na polovinu čtverců umístíme nádivku ve směru úhlopříčky, na další polovinu souběžně s jednou stranou, obr. 2. ź Okraje naplněných čtverců přeložíme tak, že vzniknou trojúhelníky nebo obdélníky. Dítě může nejprve hádat, jaký geometrický tvar vznikne přeložením a následně se přesvědčit. ź Okraje těsta pevně stiskneme, aby nádivka nevytékala. ź Připravené syrové pečivo opatrně potřeme oslazenou vodou, aby jeho povrch při pečení zezlátnul a rozložíme ho na plech. ź Naplněný plech vložíme do vyhřáté trouby. Pečeme při 180 až 200 C asi 20 až 30 minut. Upečené taštičky by měly mít na povrchu zlatavou barvu. Tuto činnost by mělo dítě pouze pozorovat z bezpečné vzdálenosti. ź Vychladlé taštičky pocukrujeme. Dítě by mělo zpozorovat změnu ve skupenství těsta a s rodičem tuto změnu zdůvodnit. ź Při servírování taštiček na podnos, může dítě využít svých nápadů a zajímavým způsobem je uspořádat. Poznámky 1 V textu označují použité termíny (moučník a pečivo) stejné výrobky. Jakákoliv činnost spojená s přípravou pokrmů bývá pro dítě, zejména v předškolním a mladším školním věku, silně motivující, a proto lze díky zájmu dítěte efektivně rozvíjet jeho schopnosti a dovednosti. Kromě popsaných taštiček můžeme připravit i další tvary pečiva, jak ukazuje obr. 3. Kroužky s krémem uprostřed se označují jako paštičky Obr. 2 Výroba taštiček Obr. 3 Moučník

19 ZELENINOVÁ POLÉVKA 17 Zeleninová polévka Základní informace o námětu: Námět Vaříme zeleninovou polévku zahrnuje dva na sebe vzájemně navazující úkoly. V rámci prvního se dítě seznamuje s různými druhy zeleniny a v druhém se učí zeleninu zpracovávat při přípravě polévky. Prostřednictvím tohoto námětu jsou u dítěte rozvíjeny: ź myšlenkové a číselné operace (porovnávání množství, číselné řady od 1 do 5, nové pojmy a jejich zařazení do myšlenkové struktury dítě poznává nové druhy zeleniny a připravuje ji na polévku dle množství; ź smyslové vnímání (zrak, chuť, hmat, čich) dítě rozeznává druhy zeleniny; ź motorika (úchop předmětů, manipulace s kuchyňským vybavením, stříhání); ź logické myšlení dítě si procvičuje souslednost činností; ź řečové a jazykové dovednosti dítě si osvojuje názvy zeleniny. Čas Časová náročnost na rozeznávání druhů zeleniny je asi 1 hodina, na přípravu a vaření zeleninové polévky asi 2 hodiny, proto doporučujeme zařadit mezi uvedené činnosti přestávku, anebo námět rozložit do dopoledního a odpoledního bloku, popřípadě dvou dnů. Materiální prostředky Při práci s první částí námětu: Určujeme druhy zeleniny, budeme potřebovat námi vybrané z běžně dostupné zeleniny, které máme k dispozici; šátek nebo jinou látku na zakrytí očí; Zeleninové pexeso, příloha č. 2; nůžky. Při přípravě zeleninové polévky, která je součástí druhé části námětu, budeme potřebovat tyto suroviny: 1 cibule, 3 střední brambory, 5 výhonků bílého chřestu, 2 rajčata, 1 lžíce másla, 1 lžíce olivového oleje, špetka soli, špetka pepře, špetka muškátového květu, trochu petrželky, vhodné polévkové koření a toto vybavení: prkénko na krájení, nůž na krájení, nůž na loupání, škrabka, síto, hrnec asi na 5 litrů, vařečka, lžíce, hrnek, 5 misek na zeleninu. Postup Níže budou samostatně popsány úkoly Určujeme druhy zeleniny a Připravujeme polévku. Určujeme druhy zeleniny Cílem je osvojit si názvy vybrané zeleniny, rozvíjet slovní zásobu a postřeh. Dítě motivujeme k rozeznávání zeleniny hrou: Když se naučíš rozeznávat zeleninu, budeš moci více pomáhat mamince při vaření. Ukážeme dítěti a společně pojmenuje všechnu vybranou zeleninu, kterou máme k dispozici. Následuje hra: Poznej se zavázanýma očima!, ve které dítě poznává hmatem a případně i chutí zeleninu. Kontrolujeme a hodnotíme úspěšnost dítěte. Poznávání zeleniny, ale i čehokoli jiného, je bez zrakového vjemu náročné, a proto tento úkol nemusí zvládnout každé dítě. Rozlišování potravin chutí je podmíněno dostatečnými zkušenostmi dítěte a je nutné mít na paměti případné riziko alergické reakce, např. křen, zelí, ředkvička, kapusta.

20 ZELENINOVÁ POLÉVKA 18 Při hře se Zeleninovým pexesem ho s dítětem nejdříve rozstříháme a společně pojmenujeme každý obrázek, je-li to možné, dítě přiřadí obrázky ke skutečné zelenině. Tím se ujistíme, že dítě na obrázcích zeleninu poznává. Následuje samotná hra s pexesem. V Zeleninovém pexesu je zastoupena pouze nejznámější zelenina, viz přehled níže. V případě potřeby lze počet kartiček pexesa redukovat, anebo rozšířit přimalováním dalších kartiček s obrázky zeleniny, např. okurka, meloun, řepa, aj. Pokud dítě hru zvládá dobře, můžeme zařadit i určování barev a počet. Dítě najde dva shodné obrázky, popíše barvy, určí množství na obrázku. Zelenina dle skupiny se zpravidla u této věkové skupiny dětí neurčuje. Připravujeme polévku Cílem tohoto bloku je rozeznávat druhy zeleniny; užívat v praxi matematické pojmy více, méně, stejně a číselnou řadu 1 až 5; rozvíjet motorické schopnosti; logické myšlení. Dítě motivujeme možností pomáhat při vaření zeleninové polévky, tedy při přípravě ingrediencí. Typ zeleninové polévky, kterou budeme s dítětem vařit, je zcela na našem zvážení. Měl by být ale vybrán takový recept, který nebude na přípravu a vlastní realizaci náročný a množství ingrediencí bude odpovídat početní představivosti dítěte vzhledem k cíli přípravy porovnávat množství. Pro potřeby této přípravy byl zvolen recept na přípravu Zeleninové polévky s chřestem, jednotky hmotnosti byly nahrazeny kusy, avšak pro úplnost je množství v gramech uvedeno v závorce. Chřest lze rovněž nahradit jiným druhem zeleniny, např. 5 kusů růžičkové kapusty nebo 5 růžiček květáku. Dítěti přečteme recept a následně spolu připravíme požadované množství zeleniny a dalších ingrediencí. Až je vše připraveno, vybídneme dítě, aby překontrolovalo množství zeleniny. Při kontrole zeleniny bychom měli dbát na to, aby dítě správně určovalo počet kusů od 1 do 5. Zeleninová polévka s chřestem ź 1 cibule ź 3 střední brambory (400 g) ź 3 menší mrkve (300 g) ź 5 výhonků bílého chřestu (300 g) ź 2 rajčata ź 1 lžíce másla ź 1 lžíce olivového oleje ź 5 hrníčků vody (1 l) ź špetka soli ź špetka pepře ź špetka muškátového květu ź trochu petrželky ź vhodné polévkové koření