Základní informace o volebním systému DEMOKRACIE 2.1

Transkript

1 Základní informace o volebním systému POPIS SYSTÉMU Systém je semiproporční Každý volič může dát až 4 plusové a až 2 minusové hlasy Jednomu kandidátovi může dát volič pouze jeden plusový či minusový hlas Volí se v 81 volebních obvodech, v každém se rozdělují dva mandáty Mandáty získávají dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů Strana může nominovat libovolný počet kandidátů (smysluplná je však nominace jednoho či dvou, jinak si navzájem konkurují) Nezávislý kandidát může kandidovat, pokud získá 1000 podpisů VLASTNOSTI A VÝHODY SYSTÉMU Semiproporční systém kombinuje výhody hlasování poměrného (reprezentativita) a většinového (přímá odpovědnost zvolených a efektivita vládnutí) Systém počítá s dvoumandátovými obvody a jeho semiproporční charakter posiluje i možnost rozdat více plusových hlasů. Nevylučuje tedy ze hry menší strany, jak tomu je u systémů většinových, ale zároveň posiluje šance na vytvoření stabilních vlád. Tyto předpoklady potvrdily i výsledky volebního experimentu Přitom přináší jednu z hlavních výhod většinových systémů: mnohem užší vazbu mezi voličem a zvoleným zástupcem Obvody jsou totožné se senátními. Nepůjde tedy o složité překreslování a vytváření volebních obvodů, nýbrž o využití již tradičních, s nimiž jsou voliči obeznámeni Zejména dobře informovaní voliči získávají díky možnosti čtyř plusových a dvou minusových hlasů mnohem větší možnost vyjádření svých vlastních preferencí Volič může na rozdíl od současného systému volit nadstranicky. Ač je přívržencem určité strany, té může přidělit jen dva hlasy. Zbývající dva může dát z jeho pohledu důvěryhodným kandidátům jiných stran (tento princip se vzdáleně blíží tzv. panašování, které známe z voleb komunálních) Naopak systém nezvýhodňuje voliče extremistických stran, od nichž nelze očekávat, že by využili více než dvou hlasů pro jimi preferovanou stranu, přičemž nijak neomezuje jejich práva 1/10

2 Velkou výhodou proti stávajícímu systému je stejná velikost obvodů (podle počtu rozdělovaných mandátů). Šance voliče, že jím volená strana/kandidát získá v daném obvodu mandát, tak bude vyrovnaná Systém D21 vytváří předpoklady pro zlepšení politické kultury v České republice, jelikož od kandidátů i voličů zejména těch dobře informovaných vyžaduje konsenzuálnější přístup Počet minusových hlasů, jež může volič využít, se odvíjí od počtu jím využitých plusových hlasů. Počet plusových hlasů musí být vždy dvojnásobný. Jeden minusový hlas může udělit kandidátovi pouze při využití 2 až 3 plusových hlasů. Dva může udělit jen pokud rozdá všechny 4 plusové hlasy V případě, že je na lístku zaškrtnuto více minusových hlasů, než je přípustné, započítávají se jen plusové hlasy PŘÍKLADY EFEKTŮ SYSTÉMU Abychom si plně uvědomili všechny efekty navrhovaného systému, popišme ho v několika krocích: EFEKT VÍCE HLASŮ Pro co nejjednodušší vysvětlení předpokládejme, že máme jeden mandát na obvod a volič má dva plusové hlasy. Rozšíření na situaci se dvěma mandáty a čtyřmi hlasy je analogické. Předpokládejme modelovou situaci, kdy máme: Pravicového populistu s preferencemi 20 % Dva seriózní kandidáty na pravici. Oba s preferencemi 12 % Dva seriózní kandidáty na levici. Oba s preferencemi 12 % Levicového populistu s preferencemi 20 % Ve standardním většinovém systému by vyhrál levicový nebo pravicový extremista (podle toho, který by získal absolutně více hlasů) nebo by oba postoupili do druhého kola. Klíčovou vlastností navrženého systému je existence druhého hlasu, který volič může udělit dalšímu kandidátovi: Někteří sympatizanti pravicového populisty pravděpodobně dají druhý hlas někomu ze seriózní pravice Sympatizant seriózního pravicového kandidáta dá svůj druhý hlas s největší pravděpodobností druhému serióznímu kandidátovi pravice, jen výjimečně pak pravicovému populistovi Obdobně se zachovají sympatizanti levicových kandidátů 2/10

3 Výsledky hlasování pak budou následující: Pravicový populista 20 % od svých sympatizantů Pravicový seriózní kandidát minimálně 24 %, a to díky hlasům od svých sympatizantů (12 %) a sympatizantů druhého seriózního kandidáta (12 %). Velmi pravděpodobně bude mít více díky některým přívržencům pravicového populisty Levicový seriózní kandidát více než 24 %, a to z obdobných důvodů jako v předešlém případě Levicový populista přibližně 20 % od svých sympatizantů Z analýzy vyplývá, že zvolen bude jeden z kandidátů seriózní pravice nebo levice. Zatímco ve standardním většinovém volebním systému si seriózní kandidáti konkurují, čímž jsou zvýhodněni populisté, systém D21 tento problém překonává. EFEKT VÍCE MANDÁTŮ Nevýhodou klasických většinových systémů je absence reprezentativity. V systému D21 se však rozdělují dva mandáty a díky tomu, že volič může rozdělit až čtyři plusové hlasy, je šance, že mandát získá i jeden z jeho kandidátů, poměrně vysoká. EFEKT MINUSOVÉHO HLASU Zásadním inovativním přínosem D21 je možnost využití minusových hlasů, díky nimž každý volič může mnohem přesněji vyjádřit své preference. Existence minusového hlasu prakticky vylučuje úspěch populistů a extremistů, u nichž lze předpokládat kumulaci nejvíce minusových hlasů. Tyto hypotézy ostatně potvrdily i výsledky volebního experimentu, které máte rovněž k dispozici. Souhrnné výsledky jsou k dispozici na webu 3/10

4 Volební systém Tento text shrnuje důvody, proč je současný volební systém do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v mnohém nevyhovující a zároveň základní výhody systému Demokracie 2.1 (D21). PROČ JE ŽÁDOUCÍ ZMĚNA VOLEBNÍHO SYSTÉMU? Současný volební systém je v podstatě jakýmsi reliktem období tzv. opoziční smlouvy, hybridem mezi původním poměrným volebním systémem s osmi relativně stejně velkými volebními obvody, a systémem, který v roce 2000 prosadily společně ČSSD a ODS. Ten byl shledán Ústavním soudem jako neslučitelný s Ústavou České republiky. Následně ve spěchu tehdejší menšinová vláda ČSSD prosadila vytvoření 14 volebních obvodů totožných s nově vzniklými vyššími územně-správnými celky kraji. Ty jsou přitom velikostně značně odlišné. Zatímco v největších krajích stačí straně vybrané voličem zisk 3,5 procenta hlasů (například v Praze), v nejmenších obvodech získávají mandát jen strany, jež získají přes 10 procent hlasů (Karlovarský a Liberecký kraj). V každém kraji tedy de facto má hlas jednoho voliče jinou váhu. Různě velké volební obvody a rozdělování mandátů v jejich rámci také komplikují efektivitu vládnutí a sestavování koalic. Příkladem může být rok 2006, kdy ODS, KDU-ČSL a Strana zelených, tedy strany, jež nakonec sestavily vládní koalici, získaly ve volbách dohromady o 200 tisíc hlasů více než opoziční ČSSD a KSČM. Jak je ale obecně známo, oba bloky získaly shodně po 100 mandátech. Tento pat je jedním z mnoha příkladů nevýhod současného systému. Další je kupříkladu malá šance voliče ovlivnit, kdo bude za jeho stranu zvolen, poměrně slabá vazba mezi voličem a jeho zastupitelem, tedy jedna z obecných nevýhod poměrných systémů. PROČ? Žádný volební systém sám o sobě není spásonosný. Přesto může významně ovlivnit fungování politického systému a v důsledku i úroveň politické kultury. Jedním z hlavních cílů D21 je rovněž posílení vlivu voliče na volební výsledek, a proto všem voličům bez rozdílu nabízí mnohem přesnější vyjádření preferencí. Mezi občany České republiky je po některých mechanismech D21 vysoká poptávka, jak ukázal průzkum provedený agenturou Millward Brown na reprezentativním vzorku 500 Pražanů v období od 6. do 10. března: 90 procent respondentů by uvítalo možnost vybírat ve volbách kandidáty více stran Možnost udělovat minusové hlasy by uvítalo přes 91 procent Pražanů Ačkoli byl výzkum proveden jen v rámci hlavního města Prahy, lze předpokládat, že podobné závěry by měl i výzkum provedený v rámci celé české společnosti 4/10

5 Semiproporční systém kombinuje některé výhody většinových a poměrných systémů. Vede k jasnější vazbě mezi voličem a zvoleným zastupitelem a zavádí relativně stejně velké volební obvody, které odpovídají dnešním obvodům pro volby do senátu. Ty přitom nejsou v českém prostředí žádnou novinkou, takže se systém vyhýbá riziku volební geometrie, tedy záměrným manipulacím s podobou obvodů. EFEKT VÍCE HLASŮ A EFEKT MINUSOVÝCH HLASŮ Oproti systému současnému nutí strany k pečlivějšímu výběru kandidátů. Strany mají šanci na úspěch pouze za předpokladu, že jsou schopny generovat důvěryhodné lídry. Každý volič totiž disponuje až čtyřmi hlasy, které může rozdělit různým kandidátům. Kandidáti a strany jsou tak motivováni k méně konfrontačním a věcnějším kampaním. Ve srovnání s většinovými systémy, jež striktně upřednostňují efektivitu před reprezentativitou, je velkou výhodou D21 zachování značné míry proporcionality. Díky čtyřem hlasů má totiž volič mnohem větší šanci, že alespoň jeden z jím preferovaných kandidátů získá mandát. Reprezantativita je naopak ve velké míře zachována díky tomu, že D21 je systémem semipropočním. V každém obvodu jsou rozdělovány dva mandáty. Volič navíc disponuje čtyřmi hlasy, a tudíž má větší šanci, že alespoň jeden z jím volených kandidátů mandát získá. Jak ostatně potvrdil volební experiment, systém D21 menší strany neznevýhodňuje. Šance každé strany na úspěch jsou stejné za předpokladu, že nabídne seriozního a důvěryhodného kandidáta/ku. Systém na rozdíl od většinových klasických nerezignuje na reprezentativitu voleného orgánu. Přesnější vyjádření preferencí voličů - zejména těch dobře informovaných - navíc v systému D21 umocňují dva minusové hlasy. Za informované voliče přitom považujeme ty, kteří věnují ekonomicko-politickému dění ve společnosti čas a energii a zajímají se o vývoj v zemi. I díky přesnějšímu vyjádření preferencí voliče systém zvýhodňuje demokratické strany a konsenzuální a seriozní kandidáty na úkor extremistů a populistů. Jak ukázal i volební experiment, informovaní voliči využívají v systému D21 možnost označení seriozních kandidátů minimálně ze dvou stran, což lze chápat jako potvrzení hypotézy, že systém strany tlačí k výběru kvalitních kandidátů. Výsledky volebního experimentu jsou k dispozici na webu 5/10

6 Test volebního systému INFORMACE O PROVEDENÉM PRŮZKUMU Kompletní výsledky volebního experimentu jsou k dispozici na Test systému D21 proběhl paralelně s volbami do poslanecké sněmovny na konci října minulého roku a byl proveden agenturou Market Vision Všichni respondenti se zúčastnili i skutečných voleb, přičemž experimentu se zúčastnili po opuštění volební místnosti Respondenti byli také dotazováni na to, koho volili v reálných volbách Byl proveden na vzorku oprávněných voličů, kteří byli vybráni kvótním výběrem tak, aby vzorek co nejvíce odpovídal demografickému složení české společnosti Vzhledem ke komplikovanosti systému nebyl proveden v 81 obvodech, s nimiž počítá systém D21, ale v rámci stávajících volebních obvodů, tj. krajů V rámci každého volebního obvodu bylo vyzpovídáno alespoň 180 respondentů Celkem byl průzkum proveden na 140 místech České republiky PARAMETRY VOLEBNÍHO TESTU Kompletní výsledky volebního experimentu jsou k dispozici na Pro test D21 byli z důvodu zjednodušení z každé kandidátní listiny strany v daném volebním obvodě vybráni první dva kandidáti/ky Respondenti byli tazateli podrobně seznámeni s možnostmi volby (možnost využití až čtyř plusových a dvou minusových hlasů) V každém obvodě se rozdělovaly dva mandáty, celkem tedy v testu bylo zvoleno 28 poslanců JAK ČÍST VÝSLEDKY TESTU VOLEBNÍHO SYSTÉMU Výsledky průzkumu jsou vzhledem k omezení počtu volebních obvodů z 81 předpokládaných na 14 pouze orientační. Vzhledem k tomuto kroku bylo rozděleno jen 28 mandátů namísto zamýšlených 162. To je třeba brát v úvahu zejména při pohledu na rozdělení mandátů v poslanecké sněmovně a je třeba zdůraznit, že tak jasnou nadpoloviční většinu by jedna strana získala v semiproporčním systému jen velmi těžko. 6/10

7 Hlavním cílem testu bylo vysledování efektu více plusových hlasů a efektu minusových hlasů, které voličům umožňují mnohem lepší vyjádření vlastních preferencí v podobě hlasování. Výsledky celkem jednoznačně dokazují oprávněnost hypotézy, že systém D21 eliminuje populistické a extremistické strany (KSČM a DSSS). Efekt více plusových hlasů (viz níže) ukazuje, že lidé vítají možnost personalizované volby, kterou D21 umožňuje. Polovina voličů rozdělila své hlasy mezi vlastní stranu, kterou volili v reálných volbách, a další stranu. Přes 80 procent z nich využilo alespoň dvou (a více) hlasů. Téměř 34 procent pak rozdalo všechny čtyři možné plusové hlasy. Desetina voličů pak volila kandidáty zcela jiné než své strany. Možnosti udělit minusový hlas využilo více než 60 procent respondentů (viz využití minusových hlasů níže). Stejně tak výsledky ukazují, že systém nijak nepoškozuje menší demokratické politické strany a že hlavním kritériem úspěchu stran je jejich schopnost nabídnout voličům ze svých řad i z vnějšku seriozní kvalitní kandidáty. Menší strany (KDU-ČSL, Strana zelených a díky minusovým hlasům i ODS) by zcela jistě průzkumu plně odpovídajícím parametrům systému D21 získaly mandátů více. 7/10

8 Základní data experimentu Následující grafy a statistiky vycházejí z 2498 platných hlasů (55 bylo neplatných). VYUŽÍTÍ PLUSOVÝCH HLASŮ 16,85% 33,95% Počet voličů 1 hlas ,85 2 hlasy ,51 3 hlasy ,69 4 hlasy ,95 38,51% 10,69% VYUŽÍTÍ MINUSOVÝCH HLASŮ 38,79% 29,26% Počet voličů 0 hlasů ,79 1 hlas ,95 2 hlasy ,26 31,95% 8/10

9 Základní data experimentu Následující grafy a statistiky vycházejí z 2498 platných hlasů (55 bylo neplatných). EFEKT VÍCE PLUSOVÝCH HLASŮ 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 26,02% 14,25% 29,98% 20,18% 9,57% Rozložení hlasů podle "stranictví" Plně svou stranu a ne další Částečně svou stranu a ne další Plně svou stranu a další Částečně svou stranu a další Jen cizí stranu VÝSLEDKY TESTU SE ZAPOČTENÍM MINUSOVÝCH HLASŮ Rozdělení mandátů po odečtení minusových hlasů (v %) ANO2011 ČSSD TOP09 ODS KDU-ČSL SZ Strana ANO 2011 ČSSD TOP09 ODS KDU-ČSL STRANA ZELENÝCH Mandáty ,86 14,29 7,14 3,57 3,57 3,57 9/10

10 Základní data experimentu Následující grafy a statistiky vycházejí z 2498 platných hlasů (55 bylo neplatných). VÝSLEDKY TESTU BEZ ZAPOČTENÍ MINUSOVÝCH HLASŮ (POČTY MANDÁTŮ) Rozdělení mandátů bez započtení minusových hlasů (v %) ANO 2011 ČSSD TOP09 ODS Úsvit Strana ANO 2011 ČSSD TOP09 ODS ÚSVIT Mandáty ,86 35,71 14,29 3,57 3,57 VLIV PLUSOVÝCH A MINUSOVÝCH HLASŮ NA VÝSLEDEK STRANA ANO2011 ČSSD TOP09 KSČM ODS Úsvit Strana zelených KDU-ČSL Piráti Svobodní DSSS PLUSOVÉ HLASY MÍNUSOVÉ HLASY HLASY PO ODEČTENÍ Počet hlasů ,15 15,4 11,73 9,3 8,79 7,4 6,19 6,09 4,65 3,35 1,28 Počet hlasů ,41 12,79 12,04 27,04 19,07 4,2 1,19 2,17 1,15 0,4 4,29 Počet hlasů ,78 11,57-0,07 3,37 9,09 8,84 8,16 6,5 4,91-0,3 10/10