VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení. Zhodnocení hospodaření obce Martinice

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení Zhodnocení hospodaření obce Martinice bakalářská práce Autor: Dita Dobrovolná Vedoucí práce: Doc. Ing. Eva Lajkepová, Ph.D. Jihlava 2012

2

3 Anotace Bakalářská práce se zaměřuje na rozbor hospodaření obce Martinice v letech První část obsahuje teoretická východiska především k pochopení fungování obce. Druhá část zahrnuje stručné seznámení s Martinicemi a zkoumá zdroje obecních příjmů, jejich rozdělení a výši. Následně jsou sledovány obecní výdaje, které jsou navzájem porovnávány. Závěrem práce je potom zhodnocení hospodaření a vybrané návrhy na zlepšení celkové hospodárnosti obce. Klíčová slova Obec, rozpočet, příjmy, výdaje, hospodaření obce Annotation The bachelor work focuses on the analysis of the economy of a municipality Martinice in The first part includes the theoretical thesis especially for understanding the functioning of the municipality. The second part includes a brief introduction to the community and it examines the sources of municipal revenues, their distribution and amount. Then, it looks at the municipal expenditures and compares them with each other. Finally, the work contains the evaluation of this implementation and some selected proposals for improving the economy of the municipality. Key words Municipality, budget, receipts, expenditures, the economy of a municipality

4 Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí mé bakalářské práce paní Ing. Evě Lajkepové, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady a konzultace při zpracování tohoto tématu. Dále pak děkuji panu starostovi a paní účetní obce Martinice za poskytnuté materiály k realizaci bakalářské práce, za informace, čas, odborné rady a ochotu, se kterou se mi při konzultacích věnovali.

5 Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis

6 Obsah ÚVOD ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA V ČESKÉ REPUBLICE VEŘEJNÝ ROZPOČET ROZPOČTOVÉ ZÁSADY ROZPOČTOVÁ SKLADBA ROZPOČTOVÝ PROCES OBEC OBECNÍ ROZPOČET BĚŽNÝ A KAPITÁLOVÝ ROZPOČET PŘÍJMY OBECNÍCH ROZPOČTŮ Daňové příjmy Nedaňové příjmy Ostatní příjmy Dotace VÝDAJE ROZPOČTU OBCE SAMOSTATNÁ A PŘENESENÁ PŮSOBNOST OBCÍ V ČR OBEC MARTINICE OBECNÍ ÚŘAD MARTINICE ROZBOR HOSPODAŘENÍ OBCE MARTINICE V LETECH CELKOVÉ PŘÍJMY OBCE Daňové příjmy obce Nedaňové příjmy obce Kapitálové příjmy obce Přijaté transfery CELKOVÉ VÝDAJE OBCE Běžné výdaje obce Kapitálové výdaje obce HOSPODAŘENÍ OBCE MARTINICE V LETECH ZHODNOCENÍ HOSPODAŘENÍ OBCE MARTINICE V LETECH VLASTNÍ NÁVRHY NA ZLEPŠENÍ HOSPODÁRNOSTI OBCE MARTINICE... 51

7 ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ZÁKONY A VYHLÁŠKY MATERIÁLY OBCE MARTINICE INTERNETOVÉ STRÁNKY SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK... 61

8 Úvod Obec je základní jednotkou územní samosprávy. Důležitým předpokladem rozvoje každé obce jsou a vždy budou finance. Je tedy velmi důležité umět s obecními penězi dobře nakládat. Všichni jsme občany některé z obcí a mělo by nás zajímat, jak se zde hospodaří s příjmy, které plynou do obecního rozpočtu od nás občanů a na co jsou vynakládány obecní výdaje. Tato bakalářská práce se bude zabývat hospodařením obce Martinice. Tuto obec jsem si vybrala proto, že se nachází nedaleko mého bydliště. Bude rozebíráno, jak se zde hospodaří, jak na straně příjmové, tak i na straně výdajové a jaké jsou vyhlídky dalšího rozvoje do budoucna. Cílem bakalářské práce bude na základě analýzy rozpočtových příjmů a výdajů obce Martinice v letech zhodnotit její hospodaření a následně navrhnout taková opatření, která povedou ke zvýšení rozpočtových příjmů a optimalizaci rozpočtových výdajů. První část se bude zabývat teoretickými východisky především pro pochopení fungování obce. Úvod této části bude patřit kapitole věnované rozpočtové soustavě České republiky, v níž budou definované základní pojmy související s danou tématikou. Ve druhé části této práce bude uvedena základní charakteristika obce Martinice a seznámení s obecním úřadem. Třetí část bude zaměřena především na podrobnou analýzu rozpočtu Martinic v letech Věnovat se bude vývoji a změnám příjmů a výdajů obce ve sledovaných pěti letech a přiblížení příčin těchto změn. Závěrem této části bude vlastní zhodnocení hospodaření obce v monitorovaných pěti letech. V poslední části budou předloženy vlastní návrhy na zlepšení hospodaření obce Martinice. 8

9 1 Rozpočtová soustava v České republice Rozsah rozpočtové soustavy, která v každém státě vytváří nedílnou součást finančního makrosystému, je závislý na politickém a územním uspořádání státu, na rozloze státního útvaru a také na zvyklostech dané země. Pod pojmem rozpočtová soustava rozumíme soustavu veřejných rozpočtů (včetně rozpočtových vztahů fungujících uvnitř této soustavy) a institucí, které zajišťují tvorbu, rozdělování, užívání a kontrolu toků jednotlivých okruhů finančních prostředků v rámci této soustavy. 1 V České republice se každoročně sestavují: státní rozpočet, krajské rozpočty, místní (územní) rozpočty, rozpočty příspěvkových organizací, rozpočty organizačních složek, rozpočty dobrovolných svazků obcí, rozpočty regionálních rad. Do rozpočtové soustavy ČR spadají také mimorozpočtové fondy, které jsou obvykle přísně účelové. Jsou jim vyčleněny přesně definované druhy příjmů a jejich použití je možné jen na přesně určené potřeby. V České republice jsou mimorozpočtové fondy: Státní účelové fondy Státní zemědělský intervenční fond, Státní fond životního prostředí, Státní fond kultury, Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie, Státní fond rozvoje bydlení, Státní fond dopravní infrastruktury, které jsou vytvářeny pro finanční zabezpečení zvlášť stanovených úkolů a pro správu prostředků jim určených. Státní fondy jsou zřizovány jako právnická 1 NAHODIL, František. Veřejné finance v České republice. Plzeň : Aleš Čaněk, Str

10 osoba zákonem Parlamentu ČR, který určí zásady jeho tvorby, způsob čerpání prostředků a orgán pověřený jeho správou. Mimorozpočtové fondy územních samosprávných celků (měst, obcí a krajů), které mohou být tvořeny z přebytků hospodaření z minulých let, z příjmů běžného roku (které nejsou určeny k použití v běžném rozpočtovém roce) a z převodů finančních prostředků z rozpočtu do těchto fondů. Hospodaření s finančními prostředky těchto fondů schvaluje zastupitelstvo (obce, města nebo kraje). Na rozhodnutí zastupitelstva je závislý také počet a struktura mimorozpočtových fondů. Zvláštní postavení mají fondy zdravotních pojišťoven, které jsou součástí rozpočtové soustavy ČR a spravují je jednotlivé zdravotní pojišťovny. Zdravotní pojišťovny jsou veřejnoprávní instituce, které jsou zakládané od roku 1992 dle zvláštních zákonů. Příjmy, které jim plynou z povinných příspěvků na zdravotní pojištění, vyplývají ze zákona. Sazby povinného zdravotního pojištění jsou určeny zákonem, zároveň jsou dotovány ze státního rozpočtu ve prospěch nevýdělečně činných osob, za které zdravotní pojištění platí stát. 2 Soustava veřejných rozpočtů funguje dle zákona č. 218/2000Sb., o rozpočtových pravidlech. Tento zákon upravuje tvorbu, funkci a obsah státního rozpočtu a státního závěrečného účtu, příjmy a výdaje státního rozpočtu, hospodaření se státními finančními aktivy a pasivy, finanční hospodaření organizačních složek státu a příspěvkových organizací. Dále upravuje podmínky zřizování státních fondů, zabývá se finanční kontrolou a upravuje způsob řízení státní pokladny, řízení státního dluhu a hospodaření s prostředky soustředěnými v Národním fondu Veřejný rozpočet Veřejný rozpočet je obecné pojmenování rozpočtu bez ohledu na to, na jaké vládní úrovni se sestavuje. Pro každou vládní úroveň je veřejný rozpočet prostředkem zabezpečení jejich cílů a úkolů. 2 LAJTKEPOVÁ, Eva. Veřejné finance. Brno : CERM, Str NAHODIL, František. Veřejné finance v České republice. Plzeň : Aleš Čaněk, Str

11 Veřejný rozpočet je současně: peněžní fond, který je tvořen, rozdělován a používán na principech nenávratnosti, neekvivalence a nedobrovolnosti, bilance, kdy bilancuje příjmovou a výdajovou stranu a v jejímž pojetí musí být rozpočet vždy vyrovnán, finanční plán, který se sestavuje na rozpočtové období nástroj veřejné politiky a nástroj řízení. 4 Veřejný rozpočet je podstatným finančním plánem na rozpočtové období, které je ve většině zemí shodné s kalendářním rokem. U státního rozpočtu nabývá podobu zákona. Kromě veřejných rozpočtů se sestavují i střednědobé, nebo dokonce dlouhodobé rozpočtové výhledy ve většině vyspělých zemích. 5 Každý vypracovaný návrh veřejného rozpočtu je projednáván a schvalován příslušnými volenými orgány na dané vládní úrovni. V České republice rozpočty obcí projednávají a schvalují příslušná obecní zastupitelstva. Když se nepodaří schválit návrh veřejného rozpočtu do začátku rozpočtového období, pak se až do schválení rozpočtu hospodaří podle tzv. rozpočtového provizoria. V každé zemi je systém hospodaření podle rozpočtového provizoria dán zákonem. 6 Každý rozpočet je veličina toková. Jednotlivé druhy příjmů (plánované či neplánované) postupně přicházejí na příjmový účet rozpočtu a z výdajového účtu se postupně uhrazují potřeby (plánované či neplánované) a to během celého rozpočtového období. 7 Nejvýznamnějším veřejným rozpočtem nejen v České republice je státní rozpočet, kde se soustřeďuje největší část veřejných příjmů. Jeho podíl na celkových příjmech rozpočtové soustavy je rozhodující. 8 4 LAJTKEPOVÁ, Eva. Veřejné finance. Brno : CERM, Str PEKOVÁ, Jitka, PILNÝ, Jaroslav, JETMAR, Marek. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. Praha: ASPI, Str LAJTKEPOVÁ, Eva. Veřejné finance. Brno : CERM, Str PEKOVÁ, Jitka, PILNÝ, Jaroslav, JETMAR, Marek. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. Praha: ASPI, Str LAJTKEPOVÁ, Eva. Veřejné finance. Brno : CERM, Str

12 1.2 Rozpočtové zásady Rozpočtovými zásadami se rozumí požadavky na strukturu státního rozpočtu, plynoucí ze zkušeností nastřádaných v průběhu historického vývoje. Jednotlivé rozpočtové zásady jsou ale platné i pro ostatní veřejné rozpočty. Níže uvedenými zásadami by se měl řídit celý rozpočtový proces, tedy veškeré fáze práce s rozpočtem. Zásada každoročního sestavování a schvalování, která přispívá k prohlubování parlamentní kontroly. Jednoroční období umožňuje výhodnější přehled o struktuře příjmů a výdajů státu. Zásada přehlednosti, kde jde o pevné určení věcné struktury rozpočtů, v rámci níž jsou logicky seřazeny a rozděleny příjmy a výdaje. Zásada efektivnosti a hospodárnosti, která určí co nejekonomičtější použití rozpočtových prostředků. 9 Zásada úplnosti a jednotnosti, která slouží k umožnění kontroly a srovnávání příjmů a výdajů v rámci rozpočtové soustavy a k odstraňování do budoucna negativních vlivů na hospodaření. Zásada reálnosti a pravdivosti, kterou je snaha o zabránění zkreslování údajů v rozpočtu. Zásada vyrovnanosti, jejíž respektování vede k dobrému hospodaření. Dle této zásady jsou výdaje rozpočtu sestavovány tak, aby se rovnaly příjmům. Zásada publicity říká, že je důležité informovat o návrhu rozpočtu i o jeho průběžném a následném plnění občany. Tato zásada umožňuje zabezpečení kontroly ze strany občanů Rozpočtová skladba Rozpočtová skladba představuje jednotné povinné třídění peněžních operací veřejných rozpočtů. Jedná se tedy o státní rozpočet, rozpočty organizačních složek státu a jejich rezervních fondů, rozpočty státních fondů, pohyby na účtech státních finančních aktiv, 9 HAMERNÍKOVÁ, Bojka. Veřejné finance. Praha: ASPI, Str PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance, úvod do problematiky. Praha: ASPI, Str

13 rozpočty obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí s výjimkou jejich některých fondů. Zdravotní pojišťovny, Pozemkový fond, Národní fond a příspěvkové organizace se rozpočtovou skladbou neřídí. Rozpočtovou skladbu stanoví ministerstvo financí a to prostřednictvím vyhlášky č. 323/2002 Sb.). Rozpočtová skladba je postavena na několika základních pilířích: jednotnost pro veškeré peněžní operace veřejných rozpočtů, peněžní princip zaznamenávání operací, možnost konsolidace kumulace jednotlivých veřejných rozpočtů bez dvojího načítání, hlediska třídění odpovědnostní, druhové, odvětvové a konsolidační. Z hlediska odpovědnostního se příjmy a výdaje státního rozpočtu třídí podle správců kapitol. Kapitola státního rozpočtu je jednotkou třídění. Odpovědnostní třídění slouží ke stanovení odpovědnosti z hlavní skupiny veřejných výdajů a pro každodenní řízení plnění rozpočtu. Pro územní rozpočty je toho třídění nepovinné. Z hlediska druhového se všechny příjmy a výdaje veřejných rozpočtů třídí dle příjmových a výdajových druhů, které vycházejí z ekonomické charakteristiky jednotlivých finančních operací. Toto třídění je podstatné pro analýzy rozpočtu a také pro definování makroekonomické pozice fiskální politiky. Zde jsou rozpočtové třídy, seskupení rozpočtových položek, podseskupení rozpočtových položek a rozpočtové položky jednotkami třídění. Z odvětvového hlediska se příjmy a výdaje třídí podle odvětví. Z tohoto hlediska se třídí veškeré výdaje a nedaňové a kapitálové příjmy obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí s výjimkou příjmů ze splátek půjčených prostředků. Jednotkami třídění jsou zde rozpočtové skupiny, rozpočtové oddíly, rozpočtové pododdíly a rozpočtové paragrafy. Odvětvová klasifikace organizuje činnosti vlády podle jejich účelu nebo funkce a je závislá na organizační struktuře vlády. Tato klasifikace je důležitá pro analýzy alokace zdrojů mezi jednotlivé sektory a také k zpracování historických přehledů. Z konsolidačního hlediska se třídí výdaje vynakládané uvnitř soustavy veřejných rozpočtů a ostatních veřejných peněžních fondů a příjmy vznikající uvnitř této soustavy. Při tomto třídění se příjmy a výdaje třídí na záznamové jednotky. 13

14 Rozpočtová skladba je platná od 1. ledna 1997 a během své působnosti byla několikrát novelizována. Jednotný postup, který formuluje, umožňuje srovnatelné pozorování příjmů a výdajů, salda hospodaření a jeho financování v soustavě veřejných rozpočtů České republiky Rozpočtový proces Rozpočtový proces zahrnuje delší období než je rozpočtové, většinou je to 1,5 2 roky. Zahrnuje následující etapy: sestavení návrhu příslušného veřejného rozpočtu a to jako finančního plánu, projednání a schválení rozpočtu, plnění rozpočtu hospodaření podle schváleného rozpočtu během rozpočtového období, případné schvalování úprav rozpočtu během rozpočtového období, kontrola plnění rozpočtu buď průběžná během rozpočtového období, nebo následná po skončení rozpočtového období HAMERNÍKOVÁ, Bojka. Veřejné finance. Praha: ASPI, Str PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance, úvod do problematiky. Praha: ASPI, Str

15 2 Obec Z hlediska samosprávy v České republice existuje dvoustupňový systém. Podle Ústavy ČR (ústavní zákon č. 1/1993 hlava VII čl. 99) je základní jednotkou územní samosprávy obec (používá se i výraz místní samospráva). Vyšším tedy druhým stupněm jsou dle Ústavy vyšší územní správní celky, které mají název kraj a reálně vznikly 1. ledna 2001 a to na základě zákona č. 347/1997 Sb. Na území České republiky bylo podle zákona vymezeno 14 vyšších územních samosprávných celků krajů. Vedle ustanovení Ústavy byl základem právní úpravy zákon ČNR č. 367/1999 Sb., o obcích (obecním zřízení). V rámci reformy veřejné správy byl schválen nový zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, který nabyl účinnosti dne 1. ledna Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů na územním celku vymezeném hranicí území obce. Je vymezena jako veřejnoprávní korporace, která má vlastní majetek a hospodaří s ním, má vlastní finanční prostředky a sestavuje svůj vlastní rozpočet. 13 Každá obec je samostatně spravována zastupitelstvem obce. Dalšími orgány obce jsou rada obce, starosta, obecní úřad a zvláštní orgány obce. Zastupitelstvo obce se skládá ze zastupitelů, které volí občané obce. Počet členů zastupitelstva obce je určen především počtem obyvatel obce a velikostí územního obvodu. Rada obce je výkonným orgánem obce a ze své činnosti se zodpovídá zastupitelstvu obce. Rada obce je tvořena starostou, místostarostou a dalšími členy rady, kteří jsou voleni z řad členů zastupitelstva obce. Starosta obce zastupuje obec navenek a je volený z řad členů zastupitelstva. Za výkon své funkce se zastupitelstvu zodpovídá. Starosta obce je zastupovaný místostarostou obce. Stejně jako starosta i místostarosta je volen a zodpovídá se zastupitelstvu obce a oba podepisují právní předpisy obce. Všechny obce od roku 2003 jsou rozděleny do tří skupin a to podle rozsahu činností státní správy, které jsou pověřeny vykonávat: Obce I. typu jsou všechny obce, které vykonávají samosprávné činnosti a vybrané činnosti státní správy pouze samy pro sebe ve své samostatné působnosti. 13 zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění 15

16 Obce II. typu jsou obce s pověřeným obecním úřadem, které vykonávají samosprávné činnosti a úkoly státní správy pro sebe ve své samostatné působnosti, ale současně i některé činnosti státní správy pro obce ze svého správního obvodu. Obce III. typu jsou obce s rozšířenou působností, které opět vykonávají samosprávné činnosti a úkoly státní správy pro sebe ve své samostatné působnosti, pro obce ze svého správního obvodu ale vykonávají nejen činnosti obce s pověřeným obecním, ale i další, specializované činnosti jako vydávání cestovních a osobních dokladů, živnostenských oprávnění, vedení evidence obyvatel, motorových vozidel apod. 2.1 Obecní rozpočet Rozpočet obce je možné chápat jako nástroj zabezpečení a financování obecní politiky a jako nástroj, který dává do souladu plánované příjmy a výdaje obce. Obecní rozpočet se sestavuje na rozpočtové období, shodné s kalendářním rokem. Podle zákona o rozpočtových pravidlech obec sestavuje také rozpočtový výhled na 2 až 5 let, které následují po roce, na který je sestavován rozpočet. Pokud rozpočet obce není schválen před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se hospodaření rozpočtovým provizoriem, jehož pravidla určí zastupitelstvo obce. 14 Rozpočet obce se obvykle sestavuje ve dvojím průřezu a to běžný a kapitálový rozpočet. Oddělení běžného hospodaření od investičního (dlouhodobého) umožňuje přehledně analyzovat, na co jsou vynakládány daňové i nedaňové příjmy. Dále umožňuje analyzovat nutnost využívání návratných příjmů na financování investic a únosnou výši dluhové služby. 2.2 Běžný a kapitálový rozpočet Běžný, někdy uváděný jako provozní rozpočet je bilance běžných příjmů a výdajů, ze kterých se většina každoročně opakuje, a vztahují se k danému rozpočtovému roku. Běžnými příjmy se financují neinvestiční (provozní) potřeby pomocí běžných (neinvestičních) výdajů. 14 LAJTKEPOVÁ, Eva. Veřejné finance. Brno : CERM, Str

17 Běžný rozpočet lze sestavit jako vyrovnaný, kdy by se příjmy měly rovnat výdajům. Nebo může být sestaven jako deficitní, kdy jsou běžné příjmy menší než běžné výdaje. Tyto dva vztahy nám ukazují zhoršené hospodaření obce. V prvním případě jde o to, že uzemní samosprávný celek je svými běžnými příjmy schopen krýt pouze běžné výdaje. V druhém případě se jedná o to, že územní samosprávný celek již není schopen svými provozními příjmy pokrýt provozní výdaje. V obou těchto případech už nedokáže pokrýt svou dluhovou službu (pokud existuje). Naopak příjmy, které se vztahují na financování investičních potřeb přesahující období jednoho rozpočtového roku, se zachycují v kapitálovém rozpočtu. Jedná se o příjmy a výdaje, které jsou obvykle jednorázové a neopakovatelné. Kapitálový rozpočet by měl posloužit ke kumulaci zdrojů na získávání dlouhodobých aktiv, protože výdaje na investiční projekty jsou docela velké. Kapitálový rozpočet je vyrovnaný, pokud se jeho výdaje rovnají jeho příjmům. Jsou-li kapitálové výdaje větší než příjmy, je rozpočet deficitní a jsou-li kapitálové výdaje menší než kapitálové příjmy, je přebytkový. V praxi ale zpravidla chybějí příjmy na financování investic a příjmy kapitálového rozpočtu se proto doplňují návratnými příjmy. Tabulka 1: Příjmy a výdaje běžného rozpočtu Příjmy Výdaje daňové svěřené daně všeobecné veřejné služby (veřejná sdílené daně správa apod.) místní (a regionální) daně veřejný pořádek (policie, hasiči apod.) správní poplatky (daně) vzdělání nedaňové péče o zdraví (veřejné zdravotnictví uživatelské poplatky za služby atd.) příjmy z pronájmu majetku bydlení příjmy od vlastních neziskových komunální služby organizací na podnikání zisk z podnikání ostatní běžné výdaje (nahodilé, ostatní placené pokuty apod.) přijaté transfery placené úroky běžné dotace ze státního rozpočtu běžné dotace jiným rozpočtům běžné dotace ze státních fondů od územních rozpočtů ostatní běžné příjmy (nahodilé, přijaté dary, sankce apod.) (Saldo přebytek) (Saldo schodek) Zdroj: PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů : teorie a praxe. Praha: GRADA, 2009, str

18 Tabulka 2: Příjmy a výdaje kapitálové rozpočtu Příjmy Výdaje z prodeje majetku na investice kapitálové přijaté dotace kapitálové dotace jiným rozpočtům z rozpočtové soustavy na nákup obligací, akcií příjmy z půjček apod. poskytované střednědobé a příjmy z emise vlastních obligací dlouhodobé půjčky přebytek běžného rozpočtu splátky dříve přijatých půjček dary na investice apod. krytí deficitu běžného rozpočtu Zdroj: PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů : teorie a praxe. Praha: GRADA, 2009, str Příjmy obecních rozpočtů Rámcově je možné definovat čtyři skupiny zdrojů příjmů obecních rozpočtů. Jedná se o daňové příjmy, transfery a dotace, nedaňové příjmy (příjmy související s vlastní aktivitou obcí, především uživatelské a jiné poplatky, příjmy z majetku a příjmy z obecních organizací) a úvěry nebo také půjčky. První tři výše zmíněné kategorie příjmů tvoří tzv. nenávratné příjmy, které představují finanční vztahy tvorby obecních rozpočtů na principu nenávratnosti, neekvivalence a nedobrovolnosti. Poslední výše zmíněnou skupinu příjmů tvoří návratné příjmy a to především úvěry a půjčky, které jsou spojeny s povinností obcí je za určitých podmínek splatit Daňové příjmy Nejvýznamnější skupinou běžných příjmů obecních rozpočtů jsou ve většině vyspělých zemích právě daňové příjmy. Rozpočtová pravidla, v některých zemích zvláštní zákon, vymezují tzv. daňové určení. V České republice je to zákon o rozpočtovém určení daní č. 243/2000 Sb., který určuje druhy daní, které jsou vybírány podle celostátně platných daňových zákonů, jejichž výnos celý plyne přímo do rozpočtu obcí. Jedná se o tzv. svěřené daně. Zákon také stanoví podíl na celostátně vybíraných daních, který bude příjmem rozpočtu obce. To jsou tzv. sdílené daně. 15 Obce mají zpravidla velmi omezenou pravomoc, zejména u sdílených daní. Výraznější daňovou pravomoc v rámci vymezených pravidel mají jednotlivé články územní 15 PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů : teorie a praxe. Praha: GRADA, Str

19 samosprávy u vlastních místních daní, které jsou v České republice reprezentovány místními poplatky Sdílené daně V případě sdílených daní stát i územní samosprávy sdílejí stejnou daňovou základnu. Daňová konstrukce je určená celostátně na základě příslušných daňových zákonů. Obce nemají možnost toto ovlivnit. Na základě zákona je dopředu stanovený podíl samospráv na celostátně vybíraných daních, který je jejich příjmem. Smyslem sdílených daní je zejména vyrovnání fiskální nerovnováhy mezi různými samosprávami. Sdílené daně umožňují územním samosprávám zvýšit příjmovou základnu o pružnější a elastičtější příjmy. Užití sdílených daní je ponecháno na samosprávném rozhodnutí obcí. Za klad sdílených daní se považují nízké administrativní náklady na správu a výběr. V České republice se jedná o: daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, část daně z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti a podnikání, daň z příjmů právnických osob, daně z přidané hodnoty Svěřené daně Dle finančního zákona nebo zákona o rozpočtových pravidlech je určeno, které daně vybírané celostátně plynou do rozpočtu obcí. Výběr a správa daně je obvykle prováděna centrálně. Daňový základ a sazby daní můžou ovlivnit obce jen v malé míře (v rámci daného rozmezí sazeb) anebo vůbec. Typickým příkladem daně tohoto druhu u obcí je v České republice daň z nemovitostí a část daně z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti a podnikání. Svěřený podíl je 30 % výnos této daně, který se vrací do rozpočtu obce, ve které má podnikatel trvalé bydliště. 16 PEKOVÁ, Jitka. Hospodaření a finance územní samosprávy. Praha: MANAGEMENT PRESS, Str

20 Často se objevují modely, kde je daňová základna společná jak pro obce, tak pro stát. V takovýchto případech daňové příjmy obcí mají buď formu přirážek ke státním daním, nebo formu sdílených daní Místní poplatky V České republice mají místní poplatky povahu obecních daní. Jejich zaplacením nevzniká nárok na poskytnutí protislužby. Výnos z místních poplatků by měl sloužit na poskytování lokálních veřejných statků, ale na celkovém objemu daňových příjmů obcí představují nevelký podíl. Místní poplatky obec ukládá prostřednictvím zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích obecně závaznou vyhláškou. Tyto poplatky mají fakultativní charakter. Je tedy na rozhodnutí obce, jestli poplatek uplatní či neuplatní. V současné době se jedná o následující poplatky: poplatek ze psů, poplatek za užívání veřejného prostranství, poplatek za lázeňský a rekreační pobyt, poplatek ze vstupného, poplatek za ubytovací kapacity, poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí obcí, poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj, poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace Správní poplatky Obce vybírají správní poplatky povinně podle zákona o správních poplatcích, pokud vykonávají územní samosprávu a to vlastní i přenesenou, při které se poplatek předepisuje. Obce nemají pravomoci ovlivňovat výši těchto poplatků, protože jejich 20

21 výše je dána zákonem. Pouze v některých případech obce mají pravomoc poplatek snížit nebo prominout pro určité obyvatele, jedná se například o invalidní občany Nedaňové příjmy Nedaňové příjmy jsou tvořeny příjmy z uživatelských poplatků realizovaných v rámci činností obcí municipálními podniky. Dále jsou to příjmy od různých organizací, které zřídily obce, tedy odvody příspěvkových organizací. Také je tvoří příjmy z pronájmu majetku, z realizace finančního majetku, úroky z poskytnutých úvěrů a ostatní nedaňové příjmy, jako například pokuty Ostatní příjmy Mezi ostatní příjmy územních rozpočtů můžeme zařadit kapitálové příjmy. Kapitálové příjmy představují příjmy z prodeje majetku územních celků a výnosy z vlastnictví cenných papírů tedy z prodeje akcií a majetkových podílů. Dále se jedná o návratné příjmy, příjmy ze sdružování finančních prostředků, dary, výnosy z veřejných sbírek a další nahodilé příjmy Dotace Dotace plynoucí obcím tvoří významnou součást příjmů obecních rozpočtů. Obcím se dotace poskytují buď jako běžné dotace nebo jako kapitálové dotace. Běžné dotace k financování provozních (neinvestičních) potřeb a to ve formě účelových dotací na předem vymezený účel a ve formě neúčelových dotací, které nemají návaznost na konkrétní účel a na dopředu stanovené podmínky. Oproti tomu kapitálové dotace jsou vždy přísně účelové, přesně zúčtované a slouží k financování konkrétní investice. 18 Dotace obcím ze státního rozpočtu v současné době zahrnují dotace (příspěvek) na výkon státní správy v působnosti obcí, která je určena na částečnou úhradu osobních a věcných výdajů spojených s výkonem státní správy. Podíl dotací na celkových příjmech obcí představuje zhruba čtvrtinu celkových příjmů obcí, ale jejich vývoj je nerovnoměrný. 17 PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů : teorie a praxe. Praha: GRADA, Str LAJTKEPOVÁ, Eva. Veřejné finance. Brno : CERM, Str

22 2.4 Výdaje rozpočtu obce Obecně je možné setkat se s několika hledisky členění výdajů územních samospráv. Nejčastěji používané jsou: podle ekonomického hlediska (běžné a kapitálové), podle rozpočtové skladby (druhové, které je závazné a funkční), podle infrastruktury (ekonomické a sociální), podle funkcí veřejných financí (alokační, redistribuční a stabilizační), podle rozpočtového plánování (plánované resp. plánovatelné a neplánované). Běžné výdaje se opakují a financují se jimi běžné potřeby v příslušném rozpočtovém roce. Jsou určeny na platy zaměstnanců, nákup materiálu, vody, paliv a energie, nákup služeb a na sociální dávky. Kapitálové výdaje slouží především k financování dlouhodobých, zejména investičních potřeb, které přesahují období jednoho rozpočtového roku. Podrobné členění běžných a kapitálových výdajů je upraveno v ČR rozpočtovou skladbou. Pro územní samosprávné celky je závazné členění výdajů druhové, které třídí výdaje na běžné a kapitálové (třída 5 běžné výdaje a třída 6 kapitálové výdaje). Výdaje na ekonomickou infrastrukturu zahrnují běžné i kapitálové výdaje určené na výrobní účely, obzvláště pro obecní podniky zabezpečující služby. Tato skupina však zahrnuje také případné dotace a půjčky soukromému sektoru na podporu podnikání v obci a na zvýšení zaměstnanosti. Dále sem také patří výdaje na výstavbu a údržbu veřejných komunikací, veřejného prostranství, parků, vodovodů, kanalizací, veřejného osvětlení, komunálních bytů, výstavbu čistíren odpadních vod, na budování průmyslových zón, atd. Výdaje na sociální infrastrukturu čítají běžné a kapitálové výdaje na vzdělání a péči o zdraví, na sociální peněžní transfery a výdaje na provoz sociálních zařízení. U těchto výdajů by zpoplatnění služby mělo respektovat sociální spravedlnost, dlouhodobou strategii a preference obce. Mezi výdaje na alokační činnosti patří výdaje na nákup služby (zboží) od soukromých firem prostřednictvím veřejných zakázek nebo od svých podniků a neziskových 22

23 organizací, a to obvykle na zabezpečení veřejných statků pro obyvatele. Je možné zařadit sem i výdaje na uhrazení případné ztráty vlastních podniků, které podnik zakládá. Také sem patří výdaje na financování jak čistých, tak i smíšených veřejných statků. Mezi čisté veřejné statky na obecní úrovni lze řadit udržení veřejného pořádku a bezpečnosti, veřejné osvětlení, veřejné komunikace, péči o veřejnou zeleň, likvidaci negativních externalit a samotnou správu. S ohledem na vlastnosti čistých veřejných statků, je nutné je financovat z výnosů sdílených a svěřených daní v kombinaci s dotacemi v rámci soustavy veřejných rozpočtů. Velká část smíšených statků má fakultativní charakter, pouze u statků upřednostněných je spotřeba obligatorní. Jsou tvořeny výdaji na základní vzdělání (povaha upřednostněného statku), výdaji na financování výdajových programů (především sociálního charakteru) a na financování statků, u kterých dochází k tržnímu selhání, příkladem je MHD. Výdaje na alokační činnosti mají také určité stabilizující účinky. Prostřednictvím nákupu statků a služeb nebo také dotacemi a příspěvky firmám na zabezpečení služeb ovlivňují obce celkovou poptávku po pracovních příležitostech a stabilizují zaměstnanost na svém území. Výdaje na redistribuční činnosti na úrovni územních samospráv souvisejí s peněžními transfery obyvatelstvu, jako jsou nenárokové sociální dávky, dotace a příspěvky na nájemné a různé kompenzace. Jsou však pouze doplňkové, rozhodující část sociálních dávek je poskytována z rozpočtu ústřední vlády transferem do obecních rozpočtů. Jejich cílem je snížení nerovnoměrného ekonomického rozvoje obcí v rámci daného regionu. Plánované výdaje územních rozpočtu jsou výdaje, které je možné poměrně přesně určit předem. Velká část plánovatelných výdajů jsou běžné a opakující se výdaje, které mají mandatorní charakter. K mandatorním výdajům lze z hlediska územních rozpočtů zařadit i výdaje spojené s provozem a výkonem samostatné a přenesené působnosti (na platy zaměstnanců úřadu, na nájemné a energii), eventuálně výdaje na splácení úroků a na placení daní územním celkem. Neplánované výdaje jsou nahodilé výdaje, jejichž vznik lze jen těžko odhadnout. Jsou to například výdaje na odstraňování škod způsobených povodněmi. Řadí se sem i výdaje sankčního charakteru, např. za porušení rozpočtové kázně PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů : teorie a praxe. Praha: GRADA, Str

24 2.5 Samostatná a přenesená působnost obcí v ČR Odpovědnost obcí za výdaje se dělí na samostatnou a přenesenou působnost. Pro vymezení a charakterizování samostatné působnosti obce je důležitý zejména 35 odstavec 2 zákona o obcích, který uvádí: Obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeby svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku. 20 Nutné je poznamenat, že rozsah samostatné působnosti není zákonem o obcích vymezen taxativně. Obce mohou vykonávat i jiné záležitosti a to v případě pokud nejsou zvláštními zákony svěřeny krajům nebo pokud nejde o přenesenou působnost orgánů obce nebo o působnost, která je zvláštním zákonem svěřena správním úřadům jako výkon státní správy. Z výše uvedeného vyplývají i výdaje financované v rámci samostatné působnosti obcí, jde o: školství provoz a údržba budov mateřských a základních škol, sociální péče v případě, kdy obce zabezpečují provoz kojeneckých ústavů, ústavů pro mládež, zařízení pro tělesně postižené a domovy důchodců, obce dostávají zdroje na dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky zdravotně postiženým a příspěvek na péči, zdravotnické služby částečné financování malých nemocnic, poliklinik a jeslí, kultura a rekreace knihovny, muzea, divadla, zoologické zahrady, sportovní komplexy, stadiony, plavecké bazény atd., veřejná bezpečnost a obecní policie, sanitární služby včetně svozu komunálního odpadu a úklidu komunikací, pouliční osvětlení, hřbitovy a parky výstavba i údržba, vodovody a kanalizace, 20 Zákon č. 128/2002 Sb., o obcích, v platném znění 24

25 územní plánování, místní komunikace a městská doprava prostřednictvím dotování městských dopravních podniků, obecní byty realizují pronájem a výstavbu. Obce mohou v oblasti samostatné působnosti rozhodovat o způsobu poskytování služeb, i když toto může být regulováno ústřední vládou. Obcím je umožněna volba způsobu organizačního zajišťování veřejných služeb. Jednak mohou statky a služby zajišťovat samotné obce nebo případně organizační složky obce, kdy výdaje zahrnuté v účetnictví obce představují všechny náklady na příslušnou činnost a jejich financování lze označit jako brutto financování (z rozpočtu obce jsou poskytnuty všechny finanční potřeby organizace a případné příjmy z této činnosti jsou pak i příjmy příslušného obecního rozpočtu). Stejnou funkci může zabezpečovat i příspěvková organizace obce. Při tomto postoji je financování realizováno netto způsobem, kdy ve výdajích rozpočtu se projeví jen čistý rozdíl mezi tím, co tato organizace vydá na svou činnost a zdroji, které na druhé straně získá. Náležitá veřejná služba může být koupena na trhu, v případě že ji zajišťuje podnikatelský subjekt. V takovém případě se v rozpočtu objeví jako výdaj jenom čistý náklad obce na tuto činnost. Ústřední vláda v rámci přenesené působnosti převádí na základě různých zákonů některé funkce státní správy na obce, ale nadále o nich rozhoduje. Z části se podílí na úhradě nákladů, které jsou spojeny s přenesenou působností. Samostatné údaje, které by dovolily určit příslušné úplné náklady a tyto jednotlivé činnosti (stavení úřad, matrika, atd.) však z hlediska hospodaření nejsou k dispozici. Při hodnocení výdajů obcí je však náročné zahrnout tyto dotace do účetnictví obcí, resp. snížit výdaje o dotace na příslušnou výdajovou oblast PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů : teorie a praxe. Praha: GRADA, Str

26 3 Obec Martinice Obec Martinice se nachází na Českomoravské vrchovině přibližně 4,5 km severovýchodně od Velkého Meziříčí v průměrné nadmořské výšce 503 m. n. m. Obec přísluší ke kraji Vysočina, správnímu obvodu obce s rozšířenou působností Velké Meziříčí. Velké Meziříčí plní rovněž pro Martinice funkci obce s pověřeným obecním úřadem. 22 Poloha obce je v klidném prostředí Vysočiny a zároveň s kvalitní dostupností dálnice D1 a města Velké Meziříčí. V obci bylo evidováno ke dni 1. ledna 2009 celkem 440 obyvatel. Při katastrální výměře 604 ha je aktuální hustota osídlení obce 67,05 obyv./km Tabulka 3: Národnostní složení obce Martinice Národnost česká moravská polská maďarská romská běloruská Počet obyvatel v % 93,9 4,9 0,2 0,2 0,4 0,4 Zdroj: Obecní úřad Martinice, rok 2008 Národnostní složení obyvatel Martinic odpovídá svým rozložením národností České republice. Největší díl zabírá národnost česká, dále v menší míře moravská a nakonec národnosti sousedních a okolních zemí, které jsou již ve značné menšině. I když je národnostní složení obyvatel cekem pestré, státní příslušnost všech je česká. Ves se původně dělila na Martinice a Martiničky. Tyto osady byly patrně založeny na počátku 14. století. První písemné zprávy o Martiničkách pochází z roku 1358, v té době měly pouze pět domků. Podle archivních záznamů se v roce 1418 obě osady spojily v jeden celek a obec od té doby nese jméno Martinice Obecní úřad Martinice Obec Martinice řídí sedmičlenné zastupitelstvo v čele se starostou a místostarostou. 22 dle Vyhlášky ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností 23 Praha: Český statistický úřad, [cit ]. Databáze demografických údajů za obce ČR. Dostupné z: 24 Obecní úřad Martinice 26

27 Obecní úřad v Martinicích existuje od roku 1993, kdy došlo k osamostatnění obce, kterou do té doby spravoval Městský národní výbor, později Městský úřad Velké Meziříčí. V roce 1993 došlo k převedení majetku města Velké Meziříčí zpět na obec Martinice. Obec tedy začala fungovat samostatně stejně tak jako obecní úřad. Pravomoce, které obecní úřad má, se v průběhu let mění dle platné legislativy. Obecní úřad Martinice v současné době např. vydává povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les, vede evidenci obyvatel a provádí výpisy z CzechPointu. Povinnosti obecního úřadu jsou dány zákonem o obcích a také dalšími platnými právními předpisy. Pro většinu obyvatel je obtížné rozdělit obecní úřad a obec Martinice, ale protože všechny činnosti vykonává starosta obce, vždy se obrací pouze na něj. Starosta obce se tedy musí neustále snažit, aby vyšel vstříc občanům. Není to však vždy možné uskutečnit dle představ každého jednotlivce. Co se týká sestavování rozpočtu obce Martinice tak příjmy rozpočtu obce na následující rok jsou sestavovány podle skutečných příjmů daného roku. Bere se v úvahu skutečnost ke konci jedenáctého měsíce daného roku. Podle těchto příjmů se sestaví předpokládané příjmy pro následující rok. Výdaje rozpočtu obce Martinice se sestavují nejdříve podle nezbytných výdajů, jako jsou výdaje na pitnou vodu, výdaje na dopravní obslužnost, veřejné osvětlení, zastupitelstva obcí a další výdaje, které jsou nezbytné pro chod obce. Další výdaje se plánují podle rozsahu akcí, které chce obec Martinice v následujícím roce realizovat. Pokud by se plánovaná akce neuskutečnila, peníze zůstávají na účtu obce a jsou k dispozici pro další rok. V novém rozpočtu se však tato částka neobjevuje jako přebytek. Rozpočet obce Martinice se sestavuje vždy jako vyrovnaný. Pokud dojde k navýšení výdajů u některé z rozpočtových položek, zastupitelstvo obce projedná a schválí rozpočtové opatření a dojde k přesunu finančních prostředků z jiné položky. Rozpočet obce je sestavován jako orientační a lze v průběhu roku jednotlivé položky buď navyšovat, nebo naopak snižovat Obecní úřad Martinice 27

28 4 Rozbor hospodaření obce Martinice v letech V této kapitole budou rozebírány jednotlivé příjmy a výdaje obce Martinice v časové řadě pěti let. V závěru této kapitoly budou uvedena výsledná hospodaření obce Martince v monitorovaném období. Informace o rozpočtových příjmech a výdajích v daných letech jsou součástí finančních výkazů pro hodnocení plnění rozpočtu samosprávných celků, regionálních rad a dobrovolných svazků obcí. 4.1 Celkové příjmy obce Příjmy rozpočtu obce jsou rozděleny dle rozpočtové skladby do čtyř skupin, na daňové, nedaňové, kapitálové a přijaté transfery. Každá tato skupina příjmů se na celkových příjmech obce podílí odlišnou částí. Výši některých příjmů obec může ovlivnit, některých nemůže. Viz následující stránky Kč rozpočet skutečnost rok Graf 1: Vývoj celkových příjmů obce Martinice v letech (v Kč) Zdroj: Výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu 28

29 Tabulka 4: Schválené a skutečné příjmy obce Martinice v letech (v Kč) Rok Schválené příjmy , , , , ,00 Skutečné příjmy , , , , ,99 Rozdíl , , , , ,99 Zdroj: Výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu Z grafu vyplývá, že celkové příjmy obce v časovém horizontu pěti let se výrazně neměnily až na rok 2009, kde je nárůst celkových příjmů způsoben zvýšením kapitálových příjmů v podobě příjmů z prodeje pozemků, které ten rok činily ,00 Kč. Skutečné příjmy obce ve všech sledovaných letech převyšují příjmy schváleného rozpočtu. V tabulce pak můžeme pozorovat konkrétní číselné změny schválených příjmů obce od těch skutečných, kde největší rozdíl vznikl v roce 2010, kdy byl schválený rozpočet převýšen především ve formě příjmů z daně z příjmů právnických osob za obce ve výši ,00 Kč, dále ve formě příjmů z daně z nemovitosti částkou ,61 Kč, přijatými transfery od krajů v částce ,00 Kč, příjmy z prodeje dlouhodobého majetku částkou Kč a příjmy z prodeje pozemků ve výši ,95 Kč Daňové příjmy obce Daňové příjmy obce jsou podstatnou položkou rozpočtových příjmů, jsou každoročně se opakující a úzce souvisí s počtem obyvatel. 29

30 Kč rozpočet skutečnost rok Graf 2: Vývoj daňových příjmů obce Martinice v letech (v Kč) Zdroj: Výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu Graf ukazuje, že skutečné daňové příjmy obce ve všech pěti sledovaných letech (kromě roku 2009) překročily daňové příjmy schváleného rozpočtu. Nepřekročení schválených příjmů daňových příjmy skutečnými v roce 2009 bylo způsobeno především o ,33 Kč nižšími příjmy z daně z příjmu fyzických osob ze samostatně výdělečné činnosti. 30

31 Tabulka 5: Vývoj příjmů z daně z příjmů fyzických osob obce Martinice v letech (v Kč) Rok Daň z příjmů fyzických osob , , , , ,40 ze závislé činnosti , , , , ,37 ze samostatně výdělečné činnosti , , , , ,03 Celkové příjmy obce , , , , ,99 Podíl v % na celkových příjmech 23,41 25,14 12,77 16,93 19,80 Celkové daňové příjmy , , , , ,80 Podíl v % na celkových daňových příjmech 25,29 27,78 23,48 21,30 21,83 Zdroj: Výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu Z tabulky vyplývá, že příjmy na dani ze závislé činnosti a funkčních požitků (paragraf 6 zákona o dani z příjmů) byly nejvyšší v roce 2008, v ostatních letech jsou částky srovnatelné. Příjmy na dani ze samostatně výdělečné činnosti (paragraf 7 zákona o dani z příjmů) byly nejvyšší opět v roce 2008, kdy byla snížena daňová sazba u daně z příjmů fyzických osob na 12 % u příjmů do ,00 Kč, a bylo zavedeno společné zdanění manželů. Nejnižší byly příjmy na dani ze samostatně výdělečné činnosti v roce 2011, kdy rozdíl oproti roku 2008 činí ,67 Kč. Podíl daně z příjmů fyzických osob na celkových příjmech obce byl tedy nejvyšší v roce V tabulce dále můžeme pozorovat celkové daňové příjmy obce v jednotlivých pěti letech, částky se pohybují v průměru okolo ,00 Kč. Nejvyšších daňových příjmů obec dosáhla v roce 2010 vlivem vysokých příjmů z daně ze samostatně výdělečné činnosti a z daně z příjmů právnických osob za obce, naopak v roce 2009 byly daňové příjmy obce nejnižší v porovnání s ostatními roky (pro tento rok činily příjmy z daně ze samostatně výdělečné činnosti pouhých ,67 Kč a rozdíl oproti roku 2008 činí ,03 Kč). Opět vidíme, že nejvyšší podíl daně z příjmů fyzických osob na celkových daňových příjmech obce byl v roce

32 Tabulka 6: Vývoj příjmů z daně z příjmů právnických osob obce Martinice v letech (v Kč) Rok Daň z příjmů právnických , , , , ,01 osob Celkové příjmy obce , , , , ,99 Podíl v % na celkových příjmech 23,39 23,15 10,09 15,43 17,33 Zdroj: Výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu Výše příjmů z daně z příjmů právnických osob byla nejvyšší v roce 2008, skutečné příjmy plynoucí z této daně překročily příjmy schváleného rozpočtu o ,46 Kč, naopak nejnižší byly příjmy z této daně v roce 2009, kdy dle schváleného rozpočtu měly tyto příjmy být ve výši ,00 Kč, ve skutečnosti však byla částka o ,01 Kč nižší, rozdíl mezi roky 2008 a 2009 činí ,47 Kč. Sazba daně z příjmů právnických osob se v průběhu let snižovala, v roce 2007 činila 24 %, v roce 2008 to bylo 21 %, pro rok 2009 činila sazba 20 % a pro rok 2010 a 2011 je to 19 %. V tabulce můžeme pozorovat, že snížení sazby daně nevedlo ke snížení daňových příjmů obce ve sledovaných pěti letech. V průměru se podíl příjmů z daně z příjmů právnických osob na celkových příjmech obce pohybuje okolo necelých 20 %, kdy nejvýraznější podíl této daně na celkových příjmech obce byl v roce 2007, 2008 a naopak v roce 2009 nebyl tak výrazný, vzhledem k výraznému nárůstu kapitálových příjmů. Tabulka 7: Vývoj příjmů z daně z přidané hodnoty obce Martinice v letech (v Kč) Rok Daň z přidané hodnoty , , , , ,00 Celkové příjmy , , , , ,99 Podíl v % na celkových příjmech 32,98 33,19 24,91 30,80 39,03 Zdroj: Výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu Daň z přidané hodnoty je relativně stabilním a velmi významným daňovým příjmem obce, dá se říci, že patří mezi spolehlivé příjmy obce. I sazba daně z přidané hodnoty prošla během let změnami. V roce 2007 činila základní sazba daně 19 %, snížená sazba 5 %, v roce 2008 a 2009 byla výše základní sazby také 19 %, ale výše snížené sazby v těchto letech vzrostla na 9 %, v roce 2010 a 2011 došlo ke zvýšení základní sazby na 32

33 20 % a snížené sazby na 10 %. V roce 2007 byl příjem z daně z přidané hodnoty ,00 Kč, v roce 2008 byla tato částka o ,10 Kč vyšší, vlivem zvýšení podílů obcí na sdílených daních z 20,59 % na 21,4 %. V letech byla výše daně z přidané hodnoty téměř shodná. Podíl daně z přidané hodnoty na celkových příjmech obce se pohybuje v průměru okolo 30 %, výkyv je v roce 2009, kdy velký podíl příjmů tvořily příjmy kapitálové, a proto podíl není tak výrazný jako v ostatních letech. Tabulka 8: Vývoj příjmů ze svěřených daní obce Martinice v letech (v Kč) Rok Svěřené daně , , , , ,39 daň z nemovitostí , , , , ,39 daň z příjmů PO za obce ,00 0,00 0, , ,00 Celkové příjmy obce , , , , ,99 Podíl v % na celkových příjmech 8,04 4,16 3,22 11,96 9,76 Zdroj: Výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu Vidíme, že podíl příjmů obce ze svěřených daní na celkových příjmech obce má kolísavý charakter, zejména vlivem výše daně z příjmů právnických osob za obce v roce 2008 a 2009, kdy byl příjem z této daně nulový. Z tabulky vidíme, že příjem z daně z nemovitostí každým rokem roste. Výše této daně se odvíjí od vyhláškou daného koeficientu, kterým se násobí sazba daně, místní koeficient podle paragrafu 12 zákona o dani z nemovitosti v Martinicích není. Nárůst příjmů z daně z nemovitosti mezi roky 2007 a 2011 je ,74 Kč. 33