Retailové produkty vybraných bank České republiky

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančních obchodů Retailové produkty vybraných bank České republiky Jak správně zvolit produkty nabízené bankami ČR Bakalářská práce Autor: Eva Knapová Bankovní management, Bankovnictví Vedoucí práce: Ing. Petr Neubauer Odborný konzultant: Martina Bílková Praha duben 2009

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury... V Nové Pace dne Jména a příjmení autora

3 Poděkování Děkuji panu Ing. Petru Neubauerovi, vedoucí závěrečné bakalářské práce, který mi vždy dovedl poradit a pomoci.

4 Anotace Bakalářská práce nazvaná Retailové produkty vybraných bank České republiky by měla pomoci běžnému občanovi České republiky zorientovat se v široké nabídce retailových produktů bank. Retailový segment je pro většinu bank v dnešní době hlavním zdrojem finančních prostředků. Nabídka produktů pro občany je velmi rozsáhlá a pro běžného klienta banky mnohdy nepřehledná. Proto je cílem této práce charakterizovat základní produkty bank (hypoteční úvěry, spotřebitelské úvěry, stavební spoření a úvěry ze stavebního spoření, americké hypotéky, běžné účty, spořící účty a platební karty), které banky nabízejí retailové klientele. A v závěru této práce jsem provedla porovnání hlavní produktů u tří významných bank na trhu v České republice. Annotation Bachelor thesis called Retail products of selected banks in the Czech Republic should help ordinary citizen of the Czech Republic to get orientated in the wide offer of retail bank products. Currently the retail segment is the main source of financial resources for most banks. The offer of products for citizens is very wide and sometimes it does not provide an easy survey for current client. That is why the target of this thesis is to distinguish basic bank products (mortgage credit, consumer lending, american motrgages, current accounts, saving accounts and payment cards) which banks provide to retail customer base. At the end of this thesis there is a comparison of main products at three significant banks on the Czech market.

5 Obsah Úvod Základní charakteristika retailových produktů a právní rámec Právní úprava Zákony Vyhlášky Aktivní produkty bank Spotřebitelský úvěr Hypoteční úvěr Úvěr ze stavebního spoření Americká hypotéka Pasivní služby bank Běžný účet Studentský účet Spořící účty Platební karty Dosavadní vývoj retailových produktů v ČR Vývoj finančního trhu Vývoj bankovního sektoru Vývoj úrokových sazeb Vklady a úvěry Stavební spořitelny Hypoteční úvěry Analýza a porovnání retailových produktů vybraných bank ČSOB Základní charakteristika Nabídka retailovému segmentu Česká spořitelna Základní charakteristika Nabídka retailovému segmentu Komerční banka Základní charakteristika Nabídka retailovému segmentu Porovnání bank Hypoteční úvěry Stavební spoření Spotřebitelské úvěry Odhad budoucího vývoje v segmentu retail...56 Závěr...57 Seznam literatury...59 Seznam zkratek...60 Seznam příloh

6 Úvod Moje bakalářská práce má název Reailové produkty vybraných bank ČR. Toto téma jsem si vybrala proto, že si myslím, že v poslední době se bankovní nabídka věnovaná občanům, mladým lidem a studentům zvyšuje. Stále roste zájem o produkty, které umožňují občanům financovat různé akce. Ať už se jedná o financování bydlení, dovolené nebo nákupu spotřebního zboží. Tak stejně je zájem o produkty umožňující šetření a spoření finančních prostředků. Cílem mé bakalářské práce je porovnat a vyhodnotit retailové produkty vybraných bank v České republice. V první kapitole této práce představím a provedu základní charakteristiku retailových produktů a zaměřím se na právní rámec. Uvedu základní zákony, novely a vyhlášky, které problém retailového bankovnictví upravují. A v závěru charakterizuji hlavní typy retailových produktů, které nám banky nabízejí, a které budu v dalších kapitolách porovnávat. Ve druhé kapitole se zaměřím na dosavadní vývoj retailových produktů v České republice. Pokusím se analyzovat vývoj retailového trhu, shrnout kolik bank v jednotlivých letech působilo na trhu a nabízelo produkty retailovému segmentu, jaký byl objem depozit v ČR, objem úvěrů a kolik měli jednotlivé banky klientů. V třetí kapitole se zaměřím na tři mnou vybrané banky, které dále budu analyzovat. Uvedu zde jejich základní charakteristiku (kapitál, vlastníky, bilanční sumu, zisk, ). Dále vytvořím přehled produktů mnou vybraných bank. V závěru této kapitoly pak vyberu některé produkty bank nabízené retailovému segmentu a vzájemně je porovnám u jednotlivých bank. Ve čtvrté kapitole se budu věnovat odhadu budoucího vývoje v segmentu retailu. Zkusím odhadnout nárůst depozit a úvěrů v horizontu 3 5 let. Vývoj tohoto trhu bude určitě ovlivněn současnou krizí, která zasáhla svět, dále bude nejspíše ovlivněn rozvojem internetového a samoobslužného bankovnictví

7 1. Základní charakteristika retailových produktů a právní rámec Základní charakteristikou retailových produktů, které banky zahrnují ve své nabídce, je to, že jsou to produkty určené pro občany a domácnosti. Některé banky také nabízejí zvýhodněné produkty pro mladé lidi a studenty. Právní rámec tohoto problému je ošetřen základními zákony, novelami a vyhláškami platnými v České republice. Základními zákony, novelami a vyhláškami se budu zabývat v kapitole 1.1 Zákony. 1.1 Právní úprava Právní úprava bankovnictví je v České republice zakotvena v zákonech a prováděcích vyhláškách k nim. Protože je Česká republika členem Evropské unie, platí na jejím území i právní normy EU. Jsou jimi zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropské unie. Ostatní právní normy, kterými jsou směrnice a doporučení, je povinna každá členská země Evropské unie zapracovat do svých právních řádů Zákony Základní právní normou, kterou je upraven sektor bankovnictví, je Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. Tento právní předpis charakterizuje banku jako právní subjekt, který je akciovou společností a je oprávněn působit na území České republiky jako banka na základě licence, kterou dostává od České národní banky. Vydání licence ze strany České národní banky znamená, že banka splnila zákonné požadavky a vytvořila provozní předpoklady, aby mohla poskytovat služby a provozovat obchody, na které se licence vztahuje. Následně je dohledem ČNB v pravidelných časových intervalech ověřováno, zda jsou tyto podmínky dodržovány a zda banka postupuje obezřetně, tedy zda nedochází ze strany příslušné banky k riskantnímu nakládání se svěřenými peněžními prostředky. Pokud by ČNB takové skutečnosti zjistila, musí požadovat nápravu, banku pokutovat nebo v závažných případech licenci bance odejmout. O stavu bankovních institucí a bankovního sektoru musí ČNB v pravidelných intervalech informovat veřejnost

8 Do bankovního sektoru patří také stavební spořitelny a spořitelní a úvěrní družstva (tzv. kampeličky). Jejich postavení, práva a povinnosti při poskytování produktů a služeb a příp. další skutečnosti upravují samostatné právní předpisy. Jedná se o Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění pozdějších předpisů, a Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění pozdějších předpisů. Produkty, které jsou bankami poskytovány, kterými jsou běžný účet, vkladové termínované produkty, úvěrové produkty, záruky, dokumentární akreditivy, dokumentární inkasa, příp. další, jsou právně upraveny zejména v Zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Vkladní knížky jsou však vydávány na základě Zákona č. 40/1964, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Pro všechny tyto bankovní produkty platí základní pravidlo, které stanoví, že smlouvy mezi bankou a klientem musí mít písemnou formu. Důvodem je, že musí být jasně a srozumitelně stanoveno, za jakých podmínek bude příslušný produkt banky klientovi poskytován. Proto je dobré seznámit se s návrhem smlouvy předloženým bankou před jeho podepsáním. Oblast platebního styku je upravena samostatným právním předpisem, kterým je zákon č.124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku), ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon ukládá bankám zejména povinnosti v oblasti dodržování lhůt při provádění peněžních převodů a charakterizuje odpovědnost banky při zneužití jí vydané platební karty třetí osobou (tzn. osobou jinou, než je oprávněný držitel platební karty), a to prostřednictvím internetu. Neméně důležitým je i zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon zpracovává a stanoví některé podmínky podnikání významné pro ochranu spotřebitele, úkoly veřejné správy v oblasti ochrany spotřebitele a oprávnění spotřebitelů. Tento zákon se vztahuje na nabízení a prodej výrobků a na nabízení a poskytování služeb v případech, kdy k plnění dochází na území České republiky. Za zmínku také stojí zákon č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, který upravuje podmínky smlouvy při sjednávání spotřebitelského úvěru a stanoví požadavky na její obsah

9 Výše uvedený přehled a charakteristika právní úpravy bankovnictví v České republice je jen rámcová. V jakékoliv smlouvě, kterou klient podepisuje, musí být jednoznačně uvedeno, jakými právními předpisy (i zde neuvedenými) se její obsah řídí Vyhlášky Vyhláška č. 92/2006 Sb., kterou se stanoví náležitosti žádosti o povolení k vydávání elektronických peněz. Vyhláška č. 62/2004 Sb., kterou se stanoví způsob provádění platebního styku mezi bankami, zúčtování na účtech u bank a technické postupy bank při opravném zúčtování. Tato vyhláška upravuje a) způsob provádění platebního styku mezi bankami1) a pobočkami zahraničních bank (dále jen banka ) a zúčtování na účtech u bank na území České republiky v české měně (dále jen tuzemský platební styk ), b) technické postupy bank při opravném zúčtování. 1 Vyhláška č. 548/2002 Sb., tato vyhláška stanoví podmínky pro principy zúčtování, které musí splňovat platební systém provozovaný podle zákona o platebním styku, a dále náležitosti žádosti o licenci k provozování platebního systému _2004_ps.pdf pdf - 9 -

10 1.2 Aktivní produkty bank Aktivní produkty banky jsou takové produkty, ze kterých má banka výnosy. Výnosem se v tomto případě rozumí úrok z úvěru. Mezi základní aktivní produkty banky patří hypotéční úvěr, úvěr ze stavebního spoření, spotřebitelský úvěr a v posledních letech oblíbená americká hypotéka Spotřebitelský úvěr Spotřebitelské úvěry jsou půjčky určené fyzickým osobám, které primárně slouží k nákupu spotřebních předmětů (automobilu, elektroniky), k zaplacení různých služeb (dovolená, školné) či dokonce ke koupi nemovitostí (vedle hypotečních úvěrů). Pokud je úvěr čerpán jako neúčelový, lze jej využít k libovolnému účelu. Spotřebitelský úvěr je určen výhradně fyzickým osobám starším 18 let s českým státním občanstvím a trvalým bydlištěm na území ČR. Jsou i výjimky, kdy je úvěr poskytován i cizincům s trvalým pobytem na území ČR. Podmínkou pro poskytnutí spotřebitelského úvěru je, že klient musí prokázat dostatečně vysoký zdroj příjmů ke splacení úvěru a banky často vyžadují, aby u nich měl po nějaký čas veden běžný účet. Způsoby zajištění úvěrů jsou různé podle bank, podle výše a druhu úvěru. Mezi základní zajištění patří ručení fyzickou nebo právnickou osobou, zástavní právo k cenným papírům, movité věci nebo nemovitosti, uzavření životního pojištění, popřípadě jejich kombinace. V některých případech lze získat i úvěr bez zajištění. Výše úvěru je dána solventní klienta. Splácení úvěru začíná dnem poskytnutí úvěru. Často se však stává, že bývá odloženo. Banka zpravidla sestaví splátkový kalendář s měsíčními splátkami jistiny a úroků. Základní poplatky, které jsou s poskytnutím úvěru spojené jsou různé podle bank, ale banky si zpravidla účtují poplatek za vyhodnocení žádosti o úvěr (splatný i v případě zamítnutí žádosti) a poplatek za měsíční správu úvěrového účtu. Dále se platí za speciální služby spojené s úvěrem, změnu úvěrové smlouvy, zaslání upomínky apod. Důležitým a jedním ze základních ukazatelů skutečné ceny úvěru je pro klienta RPSN - roční procentní sazba nákladů. Díky němu je možno lépe se orientovat v široké nabídce úvěrů různých finančních institucí. Tento ukazatel kromě úroku z úvěru obsahuje i veškeré poplatky, které jsou s úvěrem spojeny:

11 poplatky vztahující se k posouzení žádosti o úvěr, poplatky za uzavření smlouvy, poplatky za správu úvěru, poplatky za vedení účtu, poplatky vážící se k převodu peněžních prostředků, první navýšená splátka (ne zcela správně nazývaná akontace), pojištění schopnosti splácet apod. RPSN tedy představuje právě přepočítanou, resp. skutečnou hodnotu ceny úvěru (tedy to, co vás vypůjčené peníze budou ročně stát navíc), ve které jsou zahrnuty vedle úrokové sazby i zmíněné další náklady. V praxi tak bývá RPSN o něco vyšší než roční úroková sazba. O kolik je RPSN vyšší udává kolik dalších poplatků je s úvěrem spojených. Tedy v ideálním případě by mělo být RPSN totožné s roční úrokovou sazbou. To se ovšem nestává, neboť by to znamenalo, že s úvěrem nejsou spojeny žádné další poplatky Hypoteční úvěr Hypoteční úvěr (hypotéka) je dlouhodobý účelový úvěr zajištěný nemovitostí. Od 1. května 2004 je možné hypoteční úvěr použít nejen na investice do nemovitostí. Hypoteční úvěr lze tedy využít k libovolnému účelu. Jedinou podmínkou je, že je úvěr zajištěn nemovitostí. Hypoteční úvěr může být využit například na nákup nemovitosti, na nákup družstevního podílu, na výstavbu nebo rekonstrukci nemovitosti. Pokud je hypoteční úvěr poskytován za účelem koupě, výstavby, rekonstrukce či přestavby nemovitosti je nabízen bankami za výhodnější úrokové sazby. Pokud bude banka financovat úvěr prostřednictvím hypotečních zástavních listů, může ze zákona poskytnout hypoteční úvěr maximálně na 70 % hodnoty nemovitosti. Banky v současné době financují hypoteční úvěry i z jiných zdrojů a nabízejí až 100 % hodnoty nemovitosti. Minimální výše hypotečního úvěru se pohybuje kolem Kč. Banky mohou půjčit i na více než 100 % hodnoty nemovitosti. Úvěr však musí být dobře zajištěn. Prostředky získané nad hodnotou nemovitosti, je pak možno použít na cokoliv. Nejčastějším účelem je vybavení domácnosti. Ze zákona je možné hypoteční úvěr splácet 5 až 30 let. Státní podpora se při splnění všech podmínek vztahuje na dobu 10 let splácení úvěru

12 Úrok je vzhledem k zástavě nemovitosti nižší než u většiny ostatních úvěrových obchodů. Úroková sazba je zpravidla pohyblivá, ale je možno ji na dobu 1 až 30 let zafixovat. Nezapomeňte na další poplatky. Největší poplatek si banky účtují za zpracování a vyhodnocení žádosti o úvěr. Pokud je úvěr přidělen, platí se měsíční poplatek za vedení úvěru, popřípadě poplatek za změnu podmínek úvěru. V neposlední řadě musí klient myslet i na pojištění. Nemovitost, na kterou je hypoteční úvěr poskytnut, musí být pojištěna. Navíc může banka požadovat životní pojištění dlužníka. Pojistka musí být vždy vinkulována ve prospěch banky. Pojistné hradí dlužník, tj. jedná se v podstatě o náklad navíc. A na konec je třeba počítat i s náklady na opatření potřebných dokumentů Úvěr ze stavebního spoření Stavební spoření v České republice vzniklo za účelem podpory řešení bytové situace občanů. Jedná se o komplexní finanční produkt poskytovaný stavebními spořitelnami. V jeho rámci můžete spořit, požádat o úvěr ze stavebního spoření nebo o překlenovací úvěr a můžete také využívat státem poskytované podpory stavebního spoření. Stavební spoření je výhodnou formou uložení úspor. Vedle výhodné úrokové sazby, která je vyšší než na jiných spořících produktech, je navíc podpořeno 15% státní podporou a úrokové výnosy jsou osvobozeny od daně z příjmů. Úspory jsou pojištěny a po 6 letech jich můžete využít k libovolnému účelu. Systém stavebního spoření nabízí možnost výhodných úvěrů, které představují dostupný nástroj k pořízení vlastního bydlení. Úroky zaplacené při splácení úvěrů ze stavebního spoření jsou přitom odečitatelné z daní. Zájemci o stavební spoření, musí nejprve se spořitelnou uzavřít smlouvu o stavebním spoření. Ta se sepisuje na určitou cílovou částku a obsahuje předem sjednané podmínky spoření. Poté, musí uhradit poplatek za uzavření smlouvy a tím vstupují do první fáze celého procesu - do fáze spoření. Ve fázi spoření na svůj účet u spořitelny pravidelně (např. měsíčně, půlročně, ročně apod.) nebo nepravidelně (na účet lze kdykoliv vložit jakoukoliv částku) ukládají smluvené částky. Tyto částky jsou průběžně úročeny úrokovou sazbou z vkladů a jednou ročně je k nim připisována státní podpora. Doba spoření není nijak maximálně omezena. Pokud však nepožádají o úvěr a nechtějí přijít o státní podporu, musí vklady ve spořitelně nechat nejméně po dobu 6 let. Po šesti letech je buď možno smlouvu vypovědět a uspořené peníze použít na jakýkoliv účel, nebo můžou na stejnou smlouvu a za stejných podmínek spořit i

13 nadále, do doby dosažení cílové částky. Do další fáze vstupují, pokud se rozhodnou požádat o úvěr ze stavebního spoření. Pak se dostávají do fáze úvěru. Pokud mají zájem o klasický úvěr ze stavebního spoření, musí ze zákona nejprve projít minimálně dvouletou fází spoření. Pro přidělení úvěru pak musí splnit i další podmínky, které si každá spořitelna stanovuje individuálně. Jde především o naspoření určitého procenta cílové částky, dosažení určité hodnoty hodnotícího čísla a předložení důkazů o dostatečné bonitě klienta, příp. zajištění úvěru. Úvěr může být, na rozdíl od částky získané pouze spořením, použit pouze na bytové potřeby a toto použití musí být řádně prokázáno. Pokud zájemci nesplní některou z podmínek pro přidělení úvěru ze stavebního spoření, můžou požádat o překlenovací úvěr. Ten vám může být přidělen prakticky ihned po založení smlouvy a slouží k překlenutí doby do přidělení klasického úvěru. Se splácením úroků z překlenovacího úvěru zároveň spoříte na svůj účet u stavební spořitelny až do doby, kdy je vám přidělen řádný úvěr ze stavebního spoření, kterým se splatí úvěr překlenovací. Stavební spoření končí výpovědí smlouvy nebo splacením úvěru. Překlenovací úvěr slouží k rychlému získání finančních prostředků a k překonání doby mezi uzavřením smlouvy a získáním nároku na řádný úvěr ze stavebního spoření. Může být vhodnou alternativou k hypotečnímu úvěru - bývá přidělen poměrně rychle a může být čerpán i ve vysokých částkách. Na poskytnutí překlenovacího úvěru neexistuje žádný právní nárok a klient musí pro jeho získání splnit podmínky stanovené spořitelnou. Mezi ně například až na výjimky patří třeba vložit na účet stavebního spoření požadované procento cílové částky (většinou je nižší než v případě úvěru ze stavebního spoření), dále prokázat dostatečné příjmy a obstarat požadované zajištění úvěru. Podle toho je potom klient zařazen do některé z rizikových skupin a v závislosti na ní je mu přidělen úvěr s příslušnou úrokovou sazbou. Překlenovací úvěry nepatří mezi nejlevnější. Pokud stavební spořitelna poskytne překlenovací úvěr (tímto způsobem lze získat i celou cílovou částku), rozdělí se vaše stavební spoření vlastně na dvě paralelně probíhající části: v první části - části spoření - musí klient i nadále spořit - vkládat smluvené částky na spořící účet a postupně tak zvyšovat svoje hodnotící číslo, aby měl časem nárok na poskytnutí řádného úvěru ze stavebního spoření. Celý účet spoření musí být vinkulován ve prospěch spořitelny, a to až do doby přidělení řádného úvěru. Ve druhé části - části překlenovacího úvěru je pak klientovi přidělena celková požadovaná částka (úvěr tedy nebude představovat pouze rozdíl mezi již naspořenými

14 prostředky a cílovou částkou, jako je tomu u řádného úvěru) a klient tak musí splácet úroky z celkového objemu těchto peněz. Paradoxně tedy vlastně i z toho, co zatím už naspořil na svůj spořící účet. V rámci splátek překlenovacího úvěru není splácena žádná jistina. To znamená, že na rozdíl od splátek klasického úvěru ze stavebního spoření nebo hypotéky, se úroky v čase nezmenšují, stejně jako se nesnižuje dlužná částka. Překlenovací úvěr je splacen až splněním podmínek a přidělením klasického úvěru ze stavebního spoření. Teprve potom se začíná splácet jistina, teď už řádného úvěru ze stavebního spoření, a úroky se v čase snižují. Překlenovací úvěr může být, stejně jako úvěr ze stavebního spoření, čerpán zálohově, jednorázově i postupně a může být použit pouze na řešení bytových potřeb účastníka spoření. Výhodou je, že úroky z překlenovacích úvěrů lze odečítat od daňového základu Americká hypotéka Jedná se o úvěr zajištěný nemovitostí. Rozdíl o klasické hypotéky je v tom, že peníze je možné použít na cokoliv. Úroková sazba bývá zpravidla vyšší než u klasické hypotéky, nižší však než u spotřebitelského úvěru. Oproti spotřebitelskému úvěru má americká hypotéka i delší dobu splatnosti. Americká hypotéka bývá někdy nesprávně nazývána americká půjčka

15 Pro lepší přehlednost dávám důležité informace o jednotlivých úvěrech do následující tabulky Druh úvěru Spotřebitelský úvěr Hypoteční úvěř Řádný úvěr ze staveb. spoření Překlenovací úvěr ke staveb. spoření Americká hypotéka Maximální výše Délka splácení ,- a ,- 1) 6 10 let 50 % -100 % hodnoty nemovitosti výše cílové částky ponížená o naspořenou částku výše cílové částky 50 % - 90 % hodnoty nemovitosti 5 40 let 3) 8 15 let do přidělení řádného úvěru 4) 3 25 let Zajištění Doložení příjmů Zástava nemovitosti liší se částkou 5) Zástava nemovitosti Účel financování spotřebního zboží financování bydlení financování bydlení financování bydlení financování spotřebního zboží Ø úroková sazba 9,4 % 2) anuita 6,15 % anuita 4,4 % anuita 4,0 6,9 % 7,95 % anuita Způsob splácení Splácení úroku + dospořování 1) maximální výši spotřebního úvěru si určují banky sami, tudíž se částky mohou značně lišit a můžeme se setkat i s neomezenou výší spotřebního úvěru (ČS, ČSOB). Podle výše spotřebního úvěru, se ale budu měnit i zajištění tohoto úvěru 2) Ø RPSN u spotřebních úvěrů činí 11,44 % 3) při délce splácení hypotečního úvěru berou banky často ohled na věk klienta a stanovují horní věkovou hranici pro možnost splácení úvěru. Dnes je horní věková hranice pro splácení úvěru let 4) překlenovací úvěr je splacen až splněním podmínek a přidělením klasického úvěru ze stavebního spoření. Podmínkou pro získání řádného úvěru ze stavebního spoření je naspoření alespoň 40 % cílové částky (% z cílové částky si banky stanovují sami, může se tedy lišit). 5) zajištění překlenovacího úvěru ke stavebnímu spoření je různé od výše úvěru (ručitel, zástava nemovitosti) Anuita - V případě anuitního splácení úvěru dochází současně k umořování úvěru i k platbě úroků. Výše umořovací splátky se zpravidla během doby splácení nemění, mění se pouze její struktura z hlediska podílu připadajícího na úvěr a úrok

16 1.3 Pasivní služby bank Pasivní produkty banky jsou takové produkty, kterým jsou pro banku nákladové. Nákladem zpravidla bývají placené úroky. Mezi základní pasivní produkty banky, které banka poskytuje retailovému segmentu jsou nejznámější běžný účet a studentský účet Běžný účet Běžný účet je základním produktem každé banky. Jedná se o vkladový, netermínovaný účet, který slouží především jako nástroj k zajištění hotovostního a bezhotovostního platebního styku klienta. Na běžný účet rovněž navazuje celá řada ostatních bankovních produktů jako jsou platební karty, šeky nebo úvěry. Vklady na běžných účtech jsou ze zákona pojištěny. Účet je bankou otevře poté, co s ní klient sepíše smlouvu o vedení běžného účtu, prokážete svoji totožnost a složíte určitý minimální vklad. Účet si můžete otevřít jako korunový nebo devizový (má-li být veden v jiné měně než v Kč). Otevření účtu bývá zdarma a na počkání. Klient si zde také sjednáte periodicitu vyhotovení výpisů z účtu (denně, týdně, měsíčně, čtvrtletně - dle nabídky banky). Výpisy si může klient osobě vyzvedávat v bance, nechat si je posílat poštou a v poslední době roste také zájem o zasílat výpisu na . Na běžný účet si může klient nechat pravidelně zasílat mzdu od zaměstnavatele nebo důchod od státu, ale i nepravidelné platby. Pomocí běžného účtu může provádět úhradu SIPO i jiných plateb. Běžný účet určitě neslouží ke spoření. Úroková sazba je výrazně nižší než u ostatních vkladů. Je úročen sazbou vyhlašovanou bankou. Frekvenci připisování úroků na účet stanovuje banka. Úroky z běžných účtů jsou daněny srážkovou daní ve výši 15 procent. Je počítána vždy při přípisu úroků. Zřízení účtu je zpravidla zdarma. Platí se však za vedení účtu, vyhotovení výpisů z účtu (dle frekvence a způsobu předávání) a za jednotlivé obraty na účtu (dle typu). Zpoplatněn obvykle bývá i hotovostní vklad a výběr z účtu. Banka rovněž může zpoplatnit zadání, změnu a zrušení trvalého příkazu. Klient může k běžnému účtu využít i dalších služeb, které na běžný účet navazuji. Jedná se především o vydání platební karty nebo šeku, elektronické bankovnictví, ale například i otevření úvěru nebo zřízení spořícího účtu apod

17 Vklady na běžných účtech jsou ze zákona pojištěny, a to až do částky odpovídající EUR pro jednu oprávněnou osobu u jedné banky Studentský účet Ve vyspělých zemích je již dlouhou řadu let pro banky pravidlem poskytovat studentům vysokých škol vedení účtu včetně doplňkových služeb za výrazně výhodnějších podmínek než u běžných klientů. S rostoucí konkurencí na českém bankovním trhu se dočkali obdobné nabídky i studenti českých škol. Studentský účet je určen studentům vysokých škol s trvalým pobytem na území České republiky, tedy i cizincům. Banky často limitují i horní věkovou hranici studentů. V současné době si studentský účet může založit každý student ve věku let. Některé banky rozlišují studenty středních, jazykových, vyšších odborných a vysokých škol a nabízejí pro každý vzdělávací stupeň mírně odlišné podmínky. K založení studentského konta většinou stačí předložit občanský průkaz, druhý doklad totožnosti (např. kartičku pojištěnce, rodný list, cestovní pas nebo řidičský průkaz) a platné potvrzení o studiu, které by nemělo být starší 30 dnů, nebo jiný doklad o studiu (průkaz středoškolského studenta, identifikační kartičku nebo index). Některé banky po studentech vyžadují i minimální vklad, který je většinou ve výši několika stovek korun. Zvýhodnění oproti běžnému účtu bývá vedení účtu včetně zasílání výpisů a vydání elektronické platební karty (vše často zdarma). Dále banky nabízí širokou paletu doplňkových služeb zdarma nebo za zvýhodněných podmínek. Například: kontokorentní úvěr, úvěry na studium, spořící účty, směnu peněz, příspěvek na vydání ISIC karty a další. Rozsah doplňkových služeb se mezi bankami liší. Studentský účet je nejlépe vybírat podle rozsahu nabízených výhod, doplňkových služeb a dostupnosti pobočky (či elektronického bankovnictví) dané banky. Studenti přitom nejsou svým výběrem omezeni na jednu banku a mohou si zřídit účet i u více bank a využívat tak maximální rozsah služeb Spořící účty Spořící účty slouží ke zhodnocení volných prostředků z běžného účtu. Mohou mít stanovenu výpovědní lhůtu, po jejímž uplynutí je možné s prostředky volně disponovat, ale v posledních letech získávají na oblibě především spořící účty bez výpovědní lhůty. Podmínka pro založení účtu jsou různé. Zatímco některé banky podmiňují získání spořícího účtu existencí běžného účtu v jejich bance, u jiných tato podmínka být splněna

18 nemusí a spořící účet lze založit i samostatně. Také výše počátečního vkladu se u jednotlivých bank liší; některé jej nepožadují vůbec, u jiných je to v rozmezí několika stovek nebo tisíc korun. Totéž platí i pro minimální zůstatek na spořícím účtu. Spořící účet je úročen vyšší úrokovou sazbou než účet běžný. U většiny spořících účtů platí jednoduché pravidlo čím vyšší vklad a čím delší výpovědní lhůta, tím vyšší zhodnocení. Ale existují i takové, kde je stejnou úrokovou sazbou úročena jedna koruna i milion, a které nemají žádnou výpovědní lhůtu. Úroky ze spořících účtů jsou zdaněny srážkovou daní ve výši 15 %. Spořící účet je zakládán na dobu neurčitou s dohodnutou výpovědní lhůtou, v některých případech dokonce i bez výpovědní lhůty, kdežto termínovaný vklad je sjednán na dobu určitou. Spořící účty jsou tedy likvidnější. Dalším rozdílem je, že termínovaný vklad má fixně stanovenou částku po celou dobu jeho trvání, naopak spořící účet umožňuje libovolné vkládání prostředků. Další výhodou spořících účtů proti termínovaným vkladů je, že požadují výrazně nižší minimální vklad. Někdy není tato podmínka dokonce stanovena vůbec Platební karty Platební karta umožňuje držiteli vybírat hotovost na přepážkách bank, z bankomatů, platit za zboží v obchodech, restauracích, v hotelích, na internetu apod. Platební (neboli debetní) kartou můžete utrácet své peníze do výše zůstatku na vašem běžném účtu (či do výše kontokorentu). Tím se liší od karet kreditních, s kterými se nakupuje výhradně na úvěr. Výhodnou platebních karet je, že držitel nemusí s sebou nosit velkou hotovost a peníze jsou zhodnocovány v bance na běžném účtu. Používání platebních karet je jednoduché. Stačí zadat čtyřmístné číslo PIN, které je držiteli sděleno při vyzvednutí karty. Při placení v obchodě zpravidla stačí podepsat účtenku dle podpisového vzoru na kartě, ale stále častěji bývá i zde vyžadován PIN. To z důvodu větší bezpečnosti. Banky vydávají debetní platební karty k běžnému účtu (korunovému či devizovému). Obecně platí, že čím lepší kartu chcete, tím přísnější jsou podmínky pro její vydání. Ale některé banky se v poslední době snaží rozdíly mezi prestižními a běžnými platebními kartami stírat, aby přiblížily tyto luxusnější typy karet širším vrstvám obyvatelstva. V určitých případech stačí k získání zlaté karty i relativně nízký příjem. V některých případech dokonce není podmínka minimální měsíčního příjmu stanovena vůbec

19 K posuzování klientů přistupují jednotlivé banky velmi individuálně a podmínky pro vydání karty se mezi bankami výrazně liší. Vydání platebních karet bývá zdarma. Platí se pouze roční provozní poplatek, jehož výše závisí na typu karty a bance, která ji vydala. Zpoplatněny bývají i transakce kartou provedené. Platba v obchodech je zdarma. Základním kritériem při členění karet je tak zvaný způsob zúčtování, podle kterého můžeme platební karty rozdělit na: Debetní karta - jedná se o kartu, kterou lze platit u obchodníka nebo vybírat z bankomatu, pokud je na účtu dostatek peněz. K zúčtování dochází většinou chvíli po provedené transakci maximálně několik dní či týden. Banka odečte danou sumu přímo z účtu klienta. Kreditní karta - kartou je možno nakupovat zboží nebo služby na úvěr. K zúčtování dochází až po určité bankou stanovené době. Úvěr se čerpá prostřednictvím revolvingového (opakujícího se) úvěrového limitu, který se obnovuje automaticky po splacení dlužné částky. Banky stanovují minimální výši splátky úvěru (obvykle 5-10 % z dlužné částky) a úvěrový limit (podle bonity klienta). Charge - fungují obdobně jaké kreditní karty. Charge kartou však nenakupujete na úvěr. Při zúčtování, které je také stanovené k určitému datu (obvykle dní), do té doby musí být splacena celá dlužná suma. Z čerpané částky není účtován žádný úrok. Dále lze platební karty členit podle použitelnosti takto: domácí (tuzemské) karty - pro výběr v bankomatech a platbu v obchodech na území domácí země. Banky však od jejich vydávání v posledních letech pomalu upouštějí. mezinárodní karty - rozšířená platnost karty nejen pro tuzemsko, ale i pro zahraničí. Podle způsobu provedení můžeme karty rozdělit na: Embosované jedná se o platební karty s tak zvaným reliéfním (plastickým) písmem. Karty umožňují nakupovat i v prodejnách, které nejsou vybaveny elektronickým terminálem. Obchodník používá tak zvanou žehličku (imprinter - mechanický snímač), který sejme otisk všech údajů vyražených na kartě a zákazník údaje potvrdí svým podpisem. Na základě toho pak obchodník zúčtuje platbu. Embosované karty lze používat na více místech než karty elektronické. Elektronické nejčastěji používané karty. Banky je většinou vydávají k účtu zdarma. Jsou určeny především k výběrům z bankomatu a pro platby u obchodníků, kteří mají elektronický platební terminál. Nevýhodou je jejich zatím omezená použitelnost u plateb v prodejnách

20 2. Dosavadní vývoj retailových produktů v ČR Shrnutí vývoje finančního trhu za rok 2007 Ekonomika Ekonomika ČR dosáhla v roce 2007 obdobného růstu jako v roce HDP se reálně zvýšil o 6,5 %. Hlavním zdrojem růstu HDP byla domácí poptávka. Národní míra nezaměstnanosti v roce 2007 klesla na 6,6 %, což je minimum za posledních téměř 10 let. Subjekty finančního trhu Na českém finančním trhu se nadále zvyšuje konkurence, a to i v souvislosti s růstem počtu subjektů, které působí na území ČR v rámci tzv. jednotného evropského pasu. Hospodářské výsledky finančních institucí jsou stabilizované. Bankovní sektor Bankovní sektor objemem aktiv nadále dominuje všem sektorům finančního trhu v ČR. Zcela zde převládají zahraniční akcionáři. Úrokové sazby Úrokové sazby ČNB od konce dubna 2005 postupně rostou. Důvody pro opakované zvyšování sazeb v roce 2007 byly mj. sílení inflačních tlaků v ekonomice ČR, akcelerující spotřeba domácností a dopady fiskální reformy na ekonomiku ČR. Vklady a úvěry Celkový objem korunových vkladů v roce 2007 přesáhl hranici 2 bil. Kč a celkový objem úvěrů 1,5 bil. Kč. Na nárůstu objemu vkladů i úvěrů se nejvíce podílely domácnosti a nefinanční podniky. Zadluženost domácností meziročně stoupla o třetinu. Stavební spořitelny Ke konci roku 2007 činil celkový počet smluv ve fázi spoření 5,1 mil. smluv. I přes nárůst počtu nově uzavřených smluv o stavebním spoření stále pokračuje trend poklesu celkového počtu smluv, který trvá již od konce roku V úvěrové oblasti v roce 2007 i nadále rostl celkový počet úvěrů zejména objem úvěrů