Údolím zlatonostné KOCÁBY

Transkript

1 Středočeský kraj Text: Vojtěch Pavelčík Foto: Vojtěch Pavelčík a archiv autora Říčka Kocába pramení na východním okraji Příbrami a přes Dobříš a Nový Knín se vine až do Štěchovic, kde se vlévá do Vltavy. Za Novým Knínem se řeka zařezává do hlubokého, místy skalami lemovaného, romantického údolí. Právě tento úsek je pro turisty nejatraktivnější. Není to ovšem zdaleka jen krásná příroda, co tvoří procházku kolem Kocáby tak atraktivní, nelze opomenout ani zajímavou historii těchto míst... Údolím zlatonostné KOCÁBY

2 Říčka Kocába v Novém Kníně Náměstí v Novém Kníně s budovou historické mincovny V následujících řádcích vás provedeme údolím Kocáby v úseku Nový Knín Štěchovice. Nečekejte však podrobného průvodce, to by nám asi nestačil ani rozsah celého časopisu. Spíše upozorníme na pár zajímavostí, ostatní jistě objevíte sami přímo na místě. Z Nového Knína do Štěchovic je to po turistických značkách asi 17 km. Z Knína vás povede zelená značka, následovat bude značka modrá a do Štěchovic vás nakonec přivede značka žlutá. První polovina trasy jde spíše přírodou, nádhernými loukami a civilizací téměř nedotčenou krajinou. Blíže ke Štěchovicím se pak začnou objevovat jednotlivé chaty a trampské osady. V průběhu cesty budete míjet několik již nefunkčních mlýnů, často s dodnes dobře zřetelnými náhony. Kocába je téměř v celém úseku neregulovaná (až na krátký kousek nad Štěchovicemi) a její meandry lemují údolí tu po pravé, tu po levé straně. Na mnoha místech je možno rozeznat štěrkové naplaveniny, vzniklé zde při velkých vodách a povodních. Výlet je vhodný jak pro pěší, tak pro cyklisty. Kocábu je možno na několika místech brodit, pěší mohou využít lávky. Snad nejslabším místem pro cyklisty je asi 250 m dlouhý úsek u osady Havran, kde vede stezka ve skalnaté stráni nad říčkou a kolo zde musíte doslova přenést. Jistým řešením je možnost Kocábu před začátkem tohoto úseku přebrodit na pravý břeh (GPS: N , E ) a zpět se vrátit po dřevěné lávce přímo k rozcestníku značek Pod Masečínem. Kola bych doporučoval spíše horská, než treková. Nezapomínejme, že se často pohybujete na soukromých pozemcích! jak do Štěchovic, tak do Nového Knína. Na obě místa zajíždějí linky Pražské integrované dopravy i další regionální spoje. K údolí Kocáby se lze přiblížit i vlakem, nejvhodnější zastávkou je asi Malá Hraštice ležící na trati Skochovce Dobříš. Celou popisovanou oblast i s okolím zachycuje mapa edice KČT č. 38/4 5, A B. Spálený mlýn na Kocábě nedaleko Velké Lečice Těžba zlata Říčka Kocába i celý region je historicky spojen s těžbou zlata. Kocába bývá často zvána řekou zlatonosnou a v minulosti se v ní zlato skutečně rýžovalo. Městečka Nový Knín i Štěchovice jsou historickými zlatohorními městy a na svou slavnou minulost jsou patřičně hrdá. Zlato se dolovalo ponejvíce ve středověku, ale v okolí Knína i v pozdějších dobách a poslední pokusy o těžbu zde probíhaly ještě po 2. světové válce. V okolních lesích i přímo v údolí Kocáby se dodnes dají najít pozůstatky po těžbě. Z Nového Knína dokonce vede společně se zelenou turistickou značkou údolím Kocáby i trasa naučné stezky Nový Knín a okolí, která upozorňuje na zajímavá místa spojená s dobýváním zlata. Stezka byla otevřena již v roce 2003 a je velká škoda, že v současnosti je už Celý výlet je snadno realizovatelný i díky skvělému dopravnímu spojení

3 nacházela se přibližně v prostoru dnešní osady Louisiana) nad Štěchovicemi. Údolí bylo tehdy zcela pusté, všude jen louky, případně pozemky rolníků. Do roku 1781 v něm bylo postaveno celkem 12 pracháren. Šest patřilo chudinskému ústavu ve Štýrském Hradci, dalších šest rytíři z Materbachu. Průtok Kocáby skalní soutěskou u Malé Lečice. Říčka zde tvoří tzv. Lečickou kaskádu. Louky v údolí Kocáby mezi mlýny U Pařezů a Strnadovým ve značně zuboženém stavu. Značení není ideální a pokud se vám náhodou podaří nějaký info panel najít, je většinou zničený a moc se toho z něj nedozvíte. Každopádně, pokud vyrazíte na výlet z náměstí v Novém Kníně, vřele doporučujeme navštívit místní nevelké muzeum těžby zlata. Expozice se nachází přímo na náměstí, v historické budově mincovny, jež je v pramenech zmiňována již v roce No, a pokud se vám bude zdát budova i s náměstím povědomá, vězte, že právě zde se natáčely některé scény z oblíbeného filmu Ať žijí duchové. Není také bez zajímavosti, že právě na Kocábě, nedaleko Malé Lečice, na místě, kde se říčka prodírá skalní soutěskou a přelévá se přes skalní prah, se v létě 1999 konalo mistrovství světa v rýžování zlata. Výroba střelného prachu Zajímavou a dnes již téměř zapomenutou kapitolou v historii údolí Kocáby je výroba střelného prachu. Ta byla od konce 18. století realizována mezi Štěchovicemi a někdejší hájovnou v Kocábech (hájovna již nestojí, ale Posledním svědkem výroby střelného prachu na Kocábě je dodnes dochovaný objekt tzv. Bučinovy vily. Každá prachárna se skládala ze dvou objektů. V prvním, většinou dřevěném, se nacházelo mlýnské kolo a tlučky na drcení materiálu. V druhém, již kamenném, se jednotlivé ingredience míchaly, sušily a dále zpracovávaly. V prachárnách docházelo k poměrně častým nehodám. Za dobu jejich existence zde zahynulo 19 dělníků. Počátkem roku 1877 tak započalo jejich postupné

4 rušení a do současnosti se nezachoval objekt ani jediné. I dnes však stojí přímo na břehu Kocáby, již téměř ve Štěchovicích, tzv. Bučinova vila (č.p. 90), což je vlastně původní správní budova pracháren, dnes soukromý rekreační objekt. Pohled do údolí hadí řeky Kocáby z jedné ze skalních vyhlídek. V údolí osady Maják, Lousiana a další... Hřiště a kulturní centrum osady Askalona Údolí Kocáby na počátku 30. let 20. století. Foto: Josef Dvořák Trampské osady Další zajímavou kapitolou týkající se říčky Kocáby je postupný vznik a fungování mnoha trampských osad. V souvislosti s rozmachem trampingu a vznikem osad v blízkých Svatojanských proudech na Vltavě a v dalších údolích v okolí Prahy (Bojovský potok, Záhořanské údolí, údolí Sázavy) se postupně dostal tramping až na Kocábu. Zatímco ještě na počátku 20. století bylo možno potkat na loukách kolem Kocáby jen rolníky a příležitostně členy štěchovického Sokola, od poloviny 20. let se i tady začaly objevovat jednoduché chatičky. Ty nejčastěji vyrůstaly na pozemcích pronajatých od rolníků. Postupem času tak vznikly dnes již legendární osady Askalona, Louisiana, Maják, Daswood, Rewaston, Kansas, Havran a další. Kocába dostala tehdy i své trampské jméno Hadí řeka. Proč zrovna Hadí řeka pochopíte při pohledu do údolí z některé ze skalních vyhlídek u Štěchovic. I když se od založení osad hodně změnilo, dodnes zde panuje kamarádský duch a osady mezi sebou pořádají četné sportovní turnaje. Mohyla A. B. Svojsíka Zajímavým, ovšem zcela opomíjeným, v mapách dlouho nezaneseným a hlavními turistickými cestami zcela míjeným místem v údolí Kocáby u Štěchovic, je mohyla zakladatele českého skautingu Antonína

5 Benjamina Svojsíka. Tento památník se nachází na skalním hřebenu zvaném Na Hrádku, na pravém břehu Kocáby, nad osadou Maják, a jeho osudy byly vskutku strastiplné. Během druhé světové války, kdy byl skauting zakázán, se právě zde, na odlehlém lesním plácku na skále vysoko nad údolím, tajně scházeli štěchovičtí skauti a nad rozvinutou československou vlajkou skládali svůj slib. Po skončení války zde sami skauti vybudovali kamennou mohylu nanosili písek a vodu i potřebné kameny z Kocáby. Na mohyle byl pak umístěn bronzový portrétní reliéf A. B. Svojsíka od řevnického sochaře Jindřicha Severy, slavnostní odhalení proběhlo 2. června Bohužel, již na počátku 50. let, po dalším zákazu skautingu, byla mohyla místními svazáky odstřelena a zničena. Nadále se zde však konaly tajné přísahy tehdy již zakázané junácké organizace. MAPA KČT č. 38 Chaty u Kocáby pod Malou Lečicí Obnovená mohyla A. B. Svojsíka Na Hrádku v lese nad osadou Maják. Teprve po roce 2000 se mohyla dočkala obnovení. Znova ji vystavěli skauti ze střediska Uragan na Zbraslavi. Podle originálu byla vyrobena i deska s portrétem A. B. Svojsíka (v duchu doby však již preventivně plastová) a k 70. výročí úmrtí zakladatele českého skautingu byla mohyla dne 20. září 2008 slavnostně odhalena. A jak se k ní dostanete? I dnes je vcelku špatně přístupná, cesta není záměrně značena a je potřeba trochu hledat. U osady Maják je nutno odbočit ze žluté turistické značky a dostat se po jedné z lávek na pravý břeh Kocáby, kde vede mezi chatami lesní chodníček, a ten serpentinami v kamenitém svahu stoupá až na hřeben k mohyle. Pokud byste nemohli cestu najít, zeptejte se místních, jistě rádi poradí. GPS souřadnice mohyly: N, E.