Státní sociální podpora (SSP)

Transkript

1 C je SSP? Státní sciální pdpra (SSP) Jsu t dávky, pskytvané sbám (rdinným příslušníkům) ve splečensky uznaných sciálních situacích, kdy stát prstřednictvím skrze jejich vyplácení z části přebírá spluzdpvědnst za vzniklu sciální situaci. Systém SSP je upraven záknem č. 117/1995 Sb., státní sciální pdpře, ve znění pzdějších předpisů (zákn SSP). Jaké dávky SSP pskytuje? Přídavek na dítě, rdičvský příspěvek, příspěvek na bydlení, prdné, phřebné. Kd má nárk na dávky SSP? Puze fyzická sba, pkud na a s ní splečně psuzvané sby jsu hlášeny k trvalému pbytu na území České republiky (bčané České republiky, dále i ČR ) neb mají trvalý pbyt (cizinci) na území ČR a mají zde bydliště. Cizinci, kteří nemají trvalý pbyt na území ČR, jsu právněnými sbami p uplynutí 365 dní de dne hlášení k pbytu. D dby 365 dnů pbytu na území ČR se nezapčítává dba, kdy je sba žadatelem udělení azylu ubytvaným v pbytvém středisku Ministerstva vnitra. Dávky SSP náleží rvněž dalším, v zákně SSP uvedeným sbám, které nemají na území ČR trvalý pbyt, pkud zde mají bydliště. D kruhu právněných sb spadají také bčané Evrpské unie, krytí nařízením Evrpskéh parlamentu, Rady (ES) a Rady (EU). Systém SSP chápe rdinu jak sužití rdičů a nezapatřených dětí ve splečné dmácnsti. Nezapatřené dítě je dítě d sknčení pvinné šklní dcházky a dále, pkud se buď připravuje na buducí pvlání, neb je zdravtně pstižené, nejdéle však d 26 let. U příspěvku na bydlení jsu splečně psuzvány všechny sby, které jsu v bytě hlášeny k trvalému pbytu, pdmínka splečné dmácnsti se nevyžaduje. Při psuzvání nárků na dávky SSP se netestuje majetek rdiny, puze příjmy, a t také puze u některých dávek. Nárk na výplatu dávek SSP zaniká uplynutím 3 měsíců de dne, za který dávky náleží. U dávek jednrázvých (prdné, phřebné) zaniká nárk uplynutím 1 rku d vzniku nárku na dávku. Dávky vyplácené v závislsti na příjmu rdiny: Přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, prdné. Bez hledu na příjem rdiny: a) rdičvský příspěvek Nárk má rdič, který p celý kalendářní měsíc sbně celdenně a řádně pečuje dítě, které je nejmladší v rdině, a t až d vyčerpání celkvé částky Kč, nejdéle d 4 let věku tht dítěte. b) phřebné Tut jednrázvu dávku se přispívá na náklady spjené s vypravením phřbu. Phřebné je stanven pevnu částku ve výši Kč. Phřebné náleží sbě, která vypravila phřeb nezapatřenému dítěti, neb sbě, která byla rdičem nezapatřenéh dítěte, a t za pdmínky, že zemřelá sba (s výjimku mrtvě narzenéh dítěte) měla ke dni úmrtí trvalý pbyt na území ČR.

2 Stanvení nárku a výše dávek: Základem včetně určení hranice příjmů sby či rdiny je živtní minimum, tj. v rce 2016:. pr jedntlivce pr první dspělu sbu v dmácnsti pr druhu a další dspělu sbu v dmácnsti pr nezapatřené dítě ve věku d 6 let aţ 15 let aţ 26 let (nezapatřené) Dávky SSP zhledňují jak příjmvu tak i sciální situaci rdiny. Čím je v rdině více nepříznivých sciálních událstí, tím více a vyšších dávek je rdině pskytván. Rdina může pbírat více dávek SSP suběžně. Příjmy rzhdné pr nárk na dávky SSP zahrnují především příjmy ze závislé činnsti, příjmy z pdnikání neb jiné samstatné výdělečné činnsti a dále dávky nemcenskéh a důchdvéh pjištění a pdpru v nezaměstnansti neb při rekvalifikaci včetně bdbných příjmů z ciziny. D rzhdnéh příjmu se zapčítávají tzv. čisté příjmy, tj. příjmy p dpčtu dvdů státu (sciální pjištění, státní plitiku zaměstnansti, zdravtní pjištění a daně z příjmu), příp. výdajů vynalžených na jejich dsažení, zajištění a udržení pdle zákna daních z příjmů. D příjmu se nezapčítává výživné, které v rzhdném bdbí platila sba dítěti, se kterým je pr účely stanvení rzhdnéh příjmu sbu splečně psuzvanu. Taxativní výčet rzhdných příjmů je uveden v 5 zákna SSP. Vyplácení dávek: V české měně, pdle rzhdnutí příjemce dávky - převdem na platební účet příjemce neb pštvním pukazem. Kd vyřizuje ţádsti: pskytvání dávek SSP: Žádsti dávky se pdávají na tiskpisech předepsaných Ministerstvem práce a sciálních věcí (dále jen MPSV ) na Úřad práce ČR - krajské pbčky a pbčka pr hlavní měst Prahu, resp. jejich kntaktní pracviště dle místa trvaléh pbytu sby, která uplatňuje svůj nárk na dávky. Na stránce jsu uvedeny adresy, telefny a úřední hdiny jedntlivých pracvišť. Odvlacím místem prti rzhdnutí Úřadu práce ČR je MPSV. S využitím zdrje: prtál MPSV 2 (z 10)

3 Přídavek na dítě Přídavek na dítě je základní, dluhdbu dávku, pskytvanu rdinám s dětmi, která jim pmáhá krýt náklady, spjené s výchvu a výživu nezapatřených dětí Nárk na přídavek na dítě má nezapatřené dítě, které žije v rdině, jejíž rzhdný příjem je nižší než 2,4násbek částky ţivtníh minima rdiny. Pr nárk na dávku se psuzuje příjem za předchzí kalendářní rk, za příjem se pvažuje i rdičvský příspěvek. Neplnění pvinné šklní dcházky dítěte, za něž je rdiči pravmcně ulžena sankce za neplnění pvinnstí suvisejících s řádným plněním pvinné šklní dcházky, má za důsledek pstih v pdbě snížení výplaty rdičvskéh příspěvku. Přídavek je vyplácen ve třech výších pdle věku nezapatřenéh dítěte. Věk nezapatřenéh dítěte v rdině Výše přídavku na dítě v Kč měsíčně d 6 let 500 d 6 d 15 let 610 d 15 d 26 let 700 Úplná rdina (ba rdiče) s pčtem nezapatřených dětí Ţivtní minimum rdiny Hranice rzhdnéh příjmu v Kč měsíčně pr nárk na přídavek na dítě (2,4násbek ţivtníh minima rdiny) jedn d 6 let dvě 5, 8 let tři 5, 8, 12 let čtyři 5, 8, 12, 16 let Příspěvek na bydlení Příspěvek na bydlení přispívá na krytí nákladů na bydlení rdinám či jedntlivcům s nízkými příjmy. Na příspěvek na bydlení má nárk vlastník neb nájemce bytu, který je v bytě přihlášen k trvalému pbytu, jestliže jeh náklady na bydlení přesahují částku sučinu rzhdnéh příjmu v rdině a keficientu 0,30 (na území hlavníh města Prahy keficientu 0,35), a zárveň sučin rzhdnéh příjmu v rdině a keficientu 0,30 (na území hlavníh města Prahy keficientu 0,35) není vyšší než částka nrmativních nákladů na bydlení. Pskytvání příspěvku pdléhá testvání příjmů rdiny a nákladů na bydlení za rzhdné bdbí, kterým je předchzí kalendářní čtvrtletí. Za splečně psuzvané sby se pvažují všechny sby, které jsu v témže bytě hlášeny k trvalému pbytu; pdmínka, aby splu trvale žily a splečně uhrazvaly náklady na své ptřeby, se nevyžaduje. D rzhdnéh příjmu rdiny se zapčítávají příjmy všech splečně psuzvaných sb. Za příjem se pvažují i přídavek na dítě a rdičvský příspěvek. Náklady na bydlení tvří u nájemních bytů nájemné a náklady za plnění pskytvané v suvislsti s užíváním bytu, u družstevních a bytů vlastníků srvnatelné náklady 3 (z 10)

4 (viz dále). U všech bytů se dále zapčítávají náklady za energie, vdné a stčné, dpady a vytápění. Výše nákladů srvnatelných s nájemným u bytů vlastníků a družstevních bytů činí pr bdbí d 1. ledna 2016 d 31. prsince 2016 za kalendářní měsíc částku: Pčet sb v rdině pdle 7 dst. 5 zákna jedna dvě tři čtyři a více Výše částek, které se zapčítávají v případě vytápění pevnými palivy, činí pr bdbí d 1. ledna 2016 d 31. prsince 2016 za kalendářní měsíc: Pčet sb v rdině pdle 7 dst. 5 zákna jedna 706 dvě 966 tři čtyři a více Náklady na bydlení se pr nárk a výši příspěvku na bydlení stanví jak jejich průměr za předcházející kalendářní čtvrtletí. D nákladů na bydlení se zapčítávají uhrazené a dlžené náklady na bydlení pkud rdina v bytě, na který je uplatňván nárk na příspěvek na bydlení, v rzhdném bdbí žila, 80 % příslušných nrmativních nákladů na bydlení za každý měsíc, pkud rdina, v bytě, na který je uplatňván nárk na příspěvek na bydlení, v rzhdném bdbí neb p jeh část nežila, náklady na bydlení uhrazené v půvdním bytě, pkud se stejný kruh splečně psuzvaných přestěhval d nvéh bytu a v půvdním bytě jim byl pskytván příspěvek na bydlení. Nrmativní náklady na bydlení jsu stanveny jak průměrné celkvé náklady na bydlení pdle veliksti bce a pčtu členů dmácnsti. Zahrnují nájemné, resp. srvnatelné náklady a ceny služeb a energií. Jsu prpčítány na průměrnu sptřebu služeb a energií a přiměřenu veliksti bytů pr daný pčet sb v nich trvale bydlících. Výše částek nrmativních nákladů na bydlení činí pr bdbí d 1. ledna 2016 d 31. prsince 2016 pr: Pčet sb v rdině a. bydlení v bytech uţívaných na základě nájemní smluvy Nrmativní náklady na bydlení pr nájemní byty platné d d pdle pčtu byvatel bce v Kč měsíčně Praha více neţ d jedna dvě tři čtyři a více Kč Kč 4 (z 10)

5 Pčet sb v rdině b. v druţstevních bytech a bytech vlastníků Nrmativní náklady na bydlení pr druţstevní byty a byty vlastníků platné d d v Kč měsíčně Praha více neţ d jedna dvě tři čtyři a více Výše příspěvku na bydlení činí za kalendářní měsíc rzdíl mezi nrmativními náklady na bydlení a rzhdným příjmem rdiny vynásbeným keficientem 0,30, a na území hlavníh města Prahy keficientem 0,35. Pkud jsu skutečné náklady na bydlení nižší než nrmativní náklady na bydlení, náleží příspěvek na bydlení ve výši rzdílu mezi těmit náklady na bydlení a rzhdným příjmem rdiny vynásbeným keficientem 0,30, resp. 0,35. Rdičvský příspěvek Nárk má rdič, který p celý kalendářní měsíc sbně celdenně a řádně pečuje dítě, které je nejmladší v rdině, a t až d vyčerpání celkvé částky Kč, nejdéle d 4 let věku tht dítěte. Pr stanvení nárku a výše rdičvskéh příspěvku je rzhdující výše denníh vyměřvacíh základu pr stanvení peněžité pmci v mateřství neb nemcenské v suvislsti s prdem neb převzetím dítěte pdle zákna nemcenském pjištění. Jestliže alespň jednmu z rdičů v rdině lze stanvit k datu narzení nejmladšíh dítěte 70 % 30násbku denníh vyměřvacíh základu, rdič si může vlit výši a tím i délku pbírání rdičvskéh příspěvku. V případě, že denní vyměřvací základ lze stanvit u bu rdičů, vychází se z th základu, který je vyšší, aniž rdič s vyšším denním vyměřvacím základem rdičvský příspěvek žádá, neb h pbírá. Maximální měsíční výše příspěvku se stanví ve vazbě na denní vyměřvací základ: pkud 70 % 30násbku denníh vyměřvacíh základu je nižší neb rvn Kč, rdičvský příspěvek může činit nejvýše Kč; pkud 70 % 30násbku denníh vyměřvacíh základu převyšuje Kč, je výše rdičvskéh příspěvku mezena tut částku, maximálně však výše rdičvskéh příspěvku může činit Kč měsíčně. Rdič si může vlit výši rdičvskéh příspěvku až d částky Kč také v případě, když ke dni narzení nejmladšíh dítěte v rdině nelze stanvit denní vyměřvací základ jen prt, že během pbírání rdičvskéh příspěvku z titulu péče dříve narzené dítě uplynula pdpůrčí dba pr nárk na peněžitu pmc v mateřství a nárk na rdičvský příspěvek na nejmladší dítě v rdině vzniká bezprstředně p nárku na rdičvský příspěvek náležející na starší dítě. Pkud ani jednmu z rdičů nelze uvedený vyměřvací základ stanvit, náleží rdičvský příspěvek v pevných měsíčních částkách Kč d knce 9. měsíce věku a následně ve výši Kč d 4 let věku dítěte. Pkud v rdině djde ke změně sb, které jsu psuzvány jak rdiče, a djde-li tím ke vzniku neb změně výše denníh vyměřvacíh základu, stanví se rdičvský příspěvek d následujícíh kalendářníh měsíce pdle nvě splněných pdmínek. 5 (z 10)

6 Vlbu výše rdičvskéh příspěvku je právněn prvést jen rdič, který uplatnil nárk na rdičvský příspěvek, měnit tut vlbu lze jedenkrát za tři měsíce, a t i v případě, že dšl u rdičvskéh příspěvku ke změně právněné sby. Pdmínka trvaléh pbytu a bydliště na území České republiky musí být splněna u právněné sby a u dítěte zakládajícíh nárk na rdičvský příspěvek. Pdmínka sbní celdenní péče se pvažuje za splněnu a rdičvský příspěvek náleží i v kalendářním měsíci, v němž: dítě se nardil, rdič měl p část měsíce z dávek nemcenskéh pjištění nárk na peněžitu pmc v mateřství neb nemcenské pskytvané v suvislsti s prdem, sba dítě převzala d péče nahrazující péči rdičů na základě rzhdnutí příslušnéh rgánu, dítě dvršil věk 4 let, d kteréh náleží rdičvský příspěvek, dítě neb rdič zemřeli, rdič převzal d péče vlastní dítě, které předtím byl na základě rzhdnutí příslušnéh rgánu svěřen d péče jiné sby neb byl umístěn v ústavu neb byl více než 3 kalendářní měsíce v péči zdravtnickéh zařízení. Pdmínka sbní celdenní péče se pvažuje za splněnu a rdičvský příspěvek náleží i v případech, kdy: dítě mladší 2 let navštěvuje jesle neb jiné bdbné zařízení v rzsahu nepřevyšujícím 46 hdin v kalendářním měsíci, dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení neb mateřsku šklu neb její třídu zřízenu pr zdravtně pstižené děti či jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči a na děti tělesně pstižené a mentálně retardvané v rzsahu nepřevyšujícím 4 hdiny denně, zdravtně pstižené dítě pravidelně navštěvuje předšklní zařízení v rzsahu nepřevyšujícím 6 hdin denně, dítě navštěvuje předšklní zařízení v rzsahu nepřevyšujícím 4 hdiny denně, pkud jeh ba rdiče neb samělý rdič jsu sbami závislými na pmci jiné sby ve stupni III a IV, rdič zajistí péči dítě jinu zletilu sbu v dbě, kdy je výdělečně činný neb studuje. Příjem rdiče není sledván. Při nárku na výplatu rdičvskéh příspěvku může rdič výdělečnu činnstí zlepšvat sciální situaci rdiny. Nezkumá se ani nárk na pdpru v nezaměstnansti a při rekvalifikaci. Jestliže v rdině jeden z rdičů má z dávek nemcenskéh pjištění nárk na peněžitu pmc v mateřství neb nemcenské pskytvané v suvislsti s prdem, rdičvský příspěvek náleží, puze je-li vyšší než dávky nemcenskéh pjištění. V tmt případě je dplacen rzdíl mezi rdičvským příspěvkem a uvedenými dávkami. Pkud se v rdině nardí další dítě, nárk na rdičvský příspěvek na starší dítě zaniká, a t i v případě, že na narzené dítě náleží rdičvský příspěvek ihned d narzení ve stejné výši, v jaké náleží dpsud na starší dítě. Změnu je nezbytné hlásit příslušnému rgánu, aby nevznikl přeplatek na dávce. Pkud byl rdiči vyplacen rdičvský příspěvek a přitm nesplnil pdmínky pr výplatu příspěvku, je rdič pvinen vrátit příslušnému úřadu vyplacené částky za bdbí, kdy mu rdičvský příspěvek nenáležel. 6 (z 10)

7 Prdné Je dávka pskytvaná v závislsti na výši příjmu, kteru se rdině s nízkými příjmy jednrázvě přispívá na náklady suvisející s narzením prvníh neb druhéh živéh dítěte. Nárk na ni je vázán na stanvenu hranici příjmů v rdině, která v kalendářním čtvrtletí předcházejícím kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém se dítě nardil, musí být nižší než 2,7násbek živtníh minima rdiny. D rzhdnéh příjmu se nezapčítává rdičvský příspěvek a přídavek na dítě. Náleží ženě, která prdila své první neb druhé živé dítě. Jestliže žena, která dítě prdila, zemřela, splnila pdmínky nárku na prdné a dávka jí neb jiné sbě nebyla vyplacena, má na prdné nárk tec dítěte. Nárk na prdné má rvněž sba, která převzala dítě mladší jednh rku d trvalé péče nahrazující péči rdičů, za stejných pdmínek (rzhdný příjem rdiny d 2,7násbku živtníh minima, první neb druhé dítě). Prdné náleží v rdině puze dvakrát, a t buď na první neb druhé živě narzené dítě neb na první neb druhé dítě převzaté d trvalé péče nahrazující péči rdičů. Prdné je dané pevnu částku a činí Kč na první dítě a Kč na druhé dítě. Úplná rdina (ba rdiče) Ţivtní minimum rdiny Hranice rzhdnéh příjmu v Kč měsíčně pr nárk na prdné (2,7násbek ţivtníh minima rdiny) při narzení/převzetí prvníh dítěte při narzení/převzetí druhéh dítěte (první dítě je mladší 6 let) Phřebné Tut jednrázvu dávku se přispívá na náklady spjené s vypravením phřbu. Phřebné je stanven pevnu částku ve výši Kč. Příjem rdiny se netestuje. Phřebné náleží sbě, která vypravila phřeb nezapatřenému dítěti, neb sbě, která byla rdičem nezapatřenéh dítěte, a t za pdmínky, že zemřelá sba (s výjimku mrtvě narzenéh dítěte) měla ke dni úmrtí trvalý pbyt na území ČR. Definice ţivtníh a existenčníh minima Ţivtní a existenční minimum Ţivtní minimum je minimální splečensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a statních základních sbních ptřeb. Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se pvažuje za nezbytnu k zajištění výživy a statních základních sbních ptřeb na úrvni umžňující přežití. Existenční minimum nelze pužít u nezapatřenéh dítěte, u pživatele starbníh důchdu, u sby invalidní ve třetím stupni a u sby starší 68 let. 7 (z 10)

8 Právní úprava Živtní a existenční minimum je upraven záknem č. 110/2006 Sb., ţivtním a existenčním minimu, ve znění pzdějších předpisů. Částky živtníh a existenčníh minima platné d jsu stanveny nařízením vlády č. 409/2011 Sb., zvýšení částek ţivtníh minima a existenčníh minima. Hlavní vyuţití Hlavní vyuţití živtníh a existenčníh minima je v zákně č. 111/2006 Sb., pmci v hmtné nuzi. Živtní minimum plní rzhdující úlhu při psuzvání hmtné nuze i jak sciálně-chranná veličina. Živtní a existenční minimum je využíván také v zákně č. 117/1995 Sb., státní sciální pdpře, ve znění pzdějších předpisů, při zjišťvání nárku na dávky, které zabezpečují adresnu pmc rdinám s dětmi ve stanvených sciálních situacích (u přídavku na dítě a prdnéh). V případě dávek pěstunské péče tvří základ pr výpčet jejich výše. Další využití živtníh minima je například v sudní praxi pr stanvení alimentačních pvinnstí, v případě exekucí pr nezabavitelné částky apd. Náklady na bydlení Živtní minimum ani existenční minimum nezahrnují nezbytné náklady na bydlení. Ochrana v blasti bydlení je řešena v rámci systému státní sciální pdpry pskytváním příspěvku na bydlení a v systému pmci v hmtné nuzi dplatkem na bydlení. Částky ţivtníh minima platné d v Kč za měsíc pr jedntlivce pr první dspělu sbu v dmácnsti pr druhu a další dspělu sbu v dmácnsti pr nezapatřené dítě ve věku d 6 let aţ 15 let aţ 26 let (nezapatřené) Živtní minimum je sučtem všech částek živtníh minima jedntlivých členů dmácnsti. Částka existenčníh minima platná d v Kč za měsíc existenční minimum (z 10)

9 Příklady ţivtníh minima různých typů dmácnstí v Kč za měsíc jedntlivec dspělí ( ) 1 dspělý, 1 dítě ve věku 5 let ( ) 2 dspělí, 1 dítě ve věku 5 let ( ) 2 dspělí, 2 děti ve věku 8 a 16 let ( ) 2 dspělí, 3 děti ve věku 5, 8 a 16 let ( ) Splečně psuzvané sby rdiče a nezletilé nezapatřené děti, manželé neb registrvaní partneři, rdiče a děti nezletilé zapatřené neb zletilé, pkud tyt děti s rdiči užívají byt a nejsu psuzvány s jinými sbami, jiné sby splečně užívající byt, pkud neprkáží, že splu trvale nežijí a splečně neuhrazují náklady na své ptřeby. Splečně psuzvanými sbami jsu i sby, které se přechdně, z důvdů sustavné přípravy na buducí pvlání, zdravtních neb pracvních (včetně dbrvlnické služby), zdržují mim byt. Zapčitatelné příjmy S živtním minimem se prvnávají všechny čisté peněţní příjmy jedntlivce neb splečně psuzvaných sb (z pracvní činnsti, z pdnikání, z kapitálvéh majetku, z prnájmu, důchdy, dávky nemcenskéh pjištění, dávky státní sciální pdpry a statní sciální dávky, pdpry v nezaměstnansti a při rekvalifikaci, výživné atd.) s výjimku: příspěvku na bydlení, dplatku na bydlení a jednrázvých sciálních dávek, příjmů z prdeje nemvitstí a dstupnéh za uvlnění bytu pužitých k úhradě nákladů na uspkjení bytvé ptřeby, náhrady škdy a finančních prstředků na dstranění následků živelní phrmy, peněžní pmci bětem trestné činnsti, sciální výpmci pskytvané zaměstnavatelem, pdpry z prstředků nadací a bčanských sdružení, stipendií, dměn za darvání krve, daňvéh bnusu, příspěvku na péči (v kruhu splečně psuzvaných sb), části příspěvku na úhradu ptřeb dítěte, který náleží ze zdravtních důvdů, příspěvku na mbilitu a příspěvku na zvláštní pmůcku, zvláštníh příspěvku k důchdu pr účastníky nárdníh bje za vznik a svbzení Českslvenska, příjmů plynucíh na základě rzhdnutí Evrpskéh sudu pr lidská práva z titulu spravedlivéh zadstiučinění neb z titulu smírnéh urvnání záležitstí. Valrizace ţivtníh a existenčníh minima Živtní a existenční minimum je zvyšván nařízením vlády. 9 (z 10)

10 Při zvyšvání částek živtníh a existenčníh minima se zachvává jejich reálná úrveň. Vláda je zmcněna zvyšvat částky živtníh a existenčníh minima d 1. ledna pdle skutečnéh vývje sptřebitelských cen, pkud nárůst nákladů na výţivu a na statní základní sbní ptřeby přesáhne ve stanveném rzhdném bdbí 5 %. Částky živtníh a existenčníh minima může vláda za mimřádných klnstí zvýšit také mim termín pravidelné valrizace. Infrmace a ţádsti Žádsti dávky pmci v hmtné nuzi a dávky státní sciální pdpry se pdávají na kntaktních pracvištích krajských pbček Úřadu práce České republiky pdle místa trvaléh pbytu sby. Luděk Šebrle, analytik rzbrář JUDr. Petr Večeř, veducí ESO OSŽ-ústředí 10 (z 10)