Analýza dávek státní sociální podpory v souvislosti se stavem veřejných financí

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií Analýza dávek státní sociální podpory v souvislosti se stavem veřejných financí bakalářská práce Autor: Petra Uhrová, diplomovaný ekonom Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová Jihlava 2012

2

3 Anotace Předmětem bakalářské práce je provedení a zhodnocení analýzy dávek státní sociální podpory ve vztahu k veřejným financím. Teoretická část je věnována současnému vývoji ve vyplácení dávek státní sociální podpory a vysvětlením pojmů s touto oblastí sociální politiky spojených. Praktická část se zabývá rozborem jednotlivých dávek státní sociální podpory, jejich výpočtem a změnami v období posledních pěti let, tedy v letech 2008 až 2012, a odhadem jejich budoucího vývoje. Klíčová slova veřejné finance, státní sociální podpora, dávky státní sociální podpory, životní a existenční minimum, sociální karta Abstract The object of my bachelor thesis is the analysis (and its evaluation) of the amount of the national social security benefits in connection with public finances. The theoretical part of my work is dedicated to the current development of paying out social security benefits and the terminology connected with the field of social politics. The practical part deals with the analysis of the amount of the particular social security benefits, how to calculate them, the changes during the last five years in the years 2008 to 2012 and the estimation of their future development. Key words public finances, national social security, national social security benefits, minimum subsistence level, social card

4 Poděkování Za odborné vedení, cenné rady a připomínky bych chtěla poděkovat vedoucí mé bakalářské práce paní Ing. Věře Nečadové. Za podporu a pochopení zároveň děkuji i své rodině a přátelům.

5 Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne Podpis

6 OBSAH 1 Úvod Teoretická část Veřejné finance a sociální výdaje státního rozpočtu ČR Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře Definice státní sociální podpory Změny státní sociální podpory Dávky státní sociální podpory Rodina okruh společně posuzovaných osob Nezaopatřené dítě Oprávněná osoba Podávání žádostí o dávky Nárok na dávky Nárok na výplatu dávek Příjmy Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Definice životního a existenčního minima Valorizace životního a existenčního minima Společně posuzované osoby Započitatelné příjmy Způsob vyplácení dávek státní sociální podpory Praktická část Přídavek na dítě Rodičovský příspěvek Nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM) Příspěvek na bydlení Porodné Pohřebné Dávky pěstounské péče Příspěvek na úhradu potřeb dítěte Odměna pěstouna Příspěvek pří převzetí dítěte Příspěvek na zakoupení motorového vozidla... 55

7 3.7 Sociální příplatek Shrnutí praktické části Závěr Seznam použité literatury... 68

8 1 Úvod Cílem bakalářské práce je provedení analýzy jednotlivých dávek státní sociální podpory s ohledem na stav veřejných financí a zároveň přepokládaný výhled v oblasti státní sociální podpory do budoucích let. Dávky státní sociální podpory představují ucelený systém, který je určen převážně rodinám s nezaopatřenými dětmi. Dávkami poskytovanými z tohoto systému se stát podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní potřeby dětí a rodin a podporu občanů při dalších sociálních situacích. Tématem státní sociální podpory jsem se zabývala již při studiu Vyšší odborné školy v Jihlavě, a protože od té doby prošla řadou změn a především přijetím zákona č. 366/2011 Sb., rozhodla jsem se tyto změny zpracovat ve své bakalářské práci. Ráda bych porovnala nárok na dávky státní sociální podpory u modelové rodiny se třemi dětmi za posledních 5 let, tedy v letech 2008 až Vzhledem k tomu, že jsem maminka dvou malých dětí, dotýká se mě tato sociální tématika osobně a není mi lhostejný ani vývoj a možnosti podpory rodiny státem do budoucna. Snahou státu je, aby co nejširší okruh sociálních potřeb občanů byl zabezpečen vlastními silami, tj. především pracovním příjmem a z něho konstituovanými dávkami tak, aby stát svou pomocí a podporou zasahoval pouze tam, kde ze subjektivních či objektivních důvodů nestačí občan nebo rodina zabezpečit své potřeby na společensky přijatelné úrovni, a tam, kde má stát zájem občany a rodiny stimulovat a podpořit. Dávky SSP zohledňují jak příjmovou tak i sociální situaci rodiny. Čím je v rodině více nepříznivých sociálních událostí, tím více a vyšších dávek je rodině poskytováno. Rodina může pobírat více dávek SSP souběžně. Žádosti o poskytování dávek SSP v současnosti vyřizuje Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu, resp. jejich kontaktní pracoviště dle místa trvalého pobytu osoby, která uplatňuje svůj nárok na dávky. 8

9 Při psaní mé bakalářské práce jsem používala metodu výkladu a popisu a při zpracování především praktické části metodu analýzy a srovnání údajů a výpočtů z jednotlivých let. Zdrojem informací mi byly příslušné zákony vztahující se ke státní sociální podpoře, odborná literatura a také aktuální informace z webových stránek. Práci jsem rozdělila na úvod, teoretickou a praktickou část a závěr. Teoretická část práce se skládá z jednotlivých kapitol. V prvních kapitole se budu zabývat veřejnými financemi a sociálními výdaji státu, v další kapitole pak státní sociální podporou a pojmy s ní spojené, následně životním a existenčním minimem, které je potřebné pro výpočet dávek poskytovaných dle výše příjmu a v poslední kapitole novým způsobem vyplácení dávek státní sociální podpory prostřednictvím sociální karty. V praktické části pak provedu rozbor jednotlivých dávek SSP a jejich změny v letech 2008 až 2012 na modelové rodině se třemi dětmi. V návaznosti na výsledky této analýzy pak provedu shrnutí změn dávek SSP za posledních pět let a prognózu pro jejich předpokládaný vývoj do budoucna. 9

10 2 Teoretická část 2.1 Veřejné finance a sociální výdaje státního rozpočtu ČR Veřejné finance jsou specifické finanční vztahy a operace probíhající v rámci ekonomického systému mezi orgány a institucemi veřejné správy na straně jedné a ostatními subjekty na straně druhé (tj. občany, domácnosti, firmami, netiskovými organizacemi apod.). [Hamerníková, Maaytová, 2007] K základním prvkům veřejných financí patří veřejné výdaje, veřejné příjmy a daně. Dávky státní sociální podpory spadají pod veřejné výdaje, konkrétně pak pod mandatorní výdaje na sociální zabezpečení, které tvoří důchody, různé transfery a platby. To znamená, že občané na ně mají nárok ze zákona a jejich snížení nebo jiná úprava je proveditelná pouze vládní změnou příslušného zákona. [3] Výdaje na sociální zabezpečení občanů tvoří v ČR největší složku celkových výdajů státního rozpočtu (SR), v současnosti více než 40 %. Sociální zabezpečení je financováno především z příspěvků zaměstnanců, zaměstnavatelů, osob samostatně výdělečně činných a také z příspěvků státu za některé skupiny obyvatelstva (za nezaměstnané, studenty, ženy na mateřské dovolené aj.). Vzhledem k současnému vývoji především ve věkové struktuře obyvatel ČR, růstu nezaměstnanosti a nákladů na bydlení je předpoklad dalšího růstu těchto výdajů. [3] Sociální zabezpečení můžeme definovat jako systematické úsilí veřejnoprávních subjektů o řešení obtížných životních situací, které vedou k ekonomické nebo sociální nouzi a které nejsou občané schopni řešit sami, silami své rodiny nebo sousedskou výpomocí [Krebs, 2005] soubor institucí, zařízení a opatření, kterými se předchází nebo zmírňují či odstraňují následky nepříznivých sociálních situací. [Nahodil, 2009] 10

11 Systém sociálního zabezpečení je tvořen třemi základními pilíři: sociálním pojištění řeší situace, na které se může občan předem připravit pojistit se. V současné době sociální pojištění zahrnuje zdravotní, nemocenské a důchodové pojištění. státní sociální podpora především podpora rodin s dětmi a sociálních situací uznaných na základě společenského konsensu sociální pomoc řeší obtížné sociální situace stavu hmotné a sociální nouze, kdy není v silách občana ani jeho rodiny sám se zaopatřit [1] Sociální zabezpečení se realizuje: formou sociálních dávek, které jsou dvojího typu. Buď jsou to dávky nahrazující příjem např. v nezaměstnanosti, v nemoci apod., nebo jsou to dávky podporující příjem např. přídavek na dítě, příspěvek na bydlení apod. poskytováním sociálních služeb Mezi tyto sociální dávky patří: dávky důchodového pojištění dávky státní sociální podpory dávky nemocenského pojištění příspěvek na péči podpora v nezaměstnanosti dávky pomoci v hmotné nouzi dávky zdravotně postiženým Centrálními orgány na poli sociálního zabezpečení jsou: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Česká správa sociálního zabezpečení Okresní správa sociálního zabezpečení úřady práce obecní úřad obce s rozšířenou působností a obecní úřad krajský úřad, který je odvolacím orgánem 11

12 spolupracující ministerstva, např. ministerstvo spravedlnosti a vnitra Strukturu jednotlivých sociálních výdajů (v mld. Kč) v roce 2011 jsem zobrazila v následujícím grafu: Obrázek 1 Struktura výdajů na sociální dávky v roce 2011 Zdroj: Vlastní zpracování údajů MPSV V roce 2011 činily celkové sociální výdaje z rozpočtu MPSV cca 451,9 mld. Kč, což bylo o 11,9 mld. Kč více než v roce předchozím. Růst byl způsoben především zvýšením výdajů na dávky důchodového pojištění (meziročně o 21,3 mld. Kč). V menší míře se navýšily výdaje i v oblasti dávek pomoci v hmotné nouzi a dávek pro osoby se zdravotním postižením. Naopak v případě dávek státní sociální podpory, podpor v nezaměstnanosti, příspěvku na péči a dávek nemocenského pojištění výdaje meziročně poklesly. [14] 12

13 Vývoj celkových výdajů MPSV za posledních pět let a předpoklad do budoucna jsem zobrazila v tabulce: výdaje v mld. Kč / rok skutečné výdaje SR v roce 2008 skutečné výdaje SR v roce 2009 skutečné výdaje SR v roce 2010 skutečné výdaje SR v roce 2011 schválené výdaje SR na rok 2012 navrhované výdaje SR na rok 2013 navrhované výdaje SR na rok 2014 celkové výdaje SR 1 083, , , , , , ,36 celkové výdaje MPSV 441,76 472,44 487,18 483,78 504,92 508,64 518,98 podíl výdajů MPSV na výdajích SR 40,76% 40,48% 42,11% 41,87% 42,44% 46,57% 47,12% výdaje na dávky SSP 41,88 41,08 40,79 36,01 37,91 38,31 38,81 podíl výdajů SSP na výdajích SR 3,86% 3,52% 3,53% 3,12% 3,19% 3,51% 3,52% Tabulka 1 Vývoj výdajů státního rozpočtu ČR, MPSV a státní sociální podpory v letech Zdroj: Vlastní zpracování údajů MPSV Z tabulky vyplývá, že výdaje MPSV mají rostoucí trend s výjimkou roku 2011, kdy se mimo jiné projevilo schválení úsporných opatření daných zákonem č. 347/2010 Sb. účinných od počátku roku Mezi hlavní vlivy na snížení výdajů MPSV v tomto roce patřilo vyplácení porodného pouze při narození prvního dítěte a jen rodinám s příjmem nižším než 2,4 násobku životního minima. Tato změna vedla k úspoře 1,3 mld. Kč ve srovnání s předchozím rokem. Dále pak zúžení nároku na sociální příplatek pouze na rodiny se zdravotně postiženým dítětem, úprava konstrukce rodičovského příspěvku a snížení výše příspěvku na péči v I. stupni závislosti u osob starších 18 let od ledna 2011 z původní částky Kč na 800 Kč, což vedlo k úspoře 1,5 mld. Kč. Naopak nárůst výdajů MPSV byl v tomto roce na dávky pomoci v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc). Bylo na ně vyplaceno cca 5,0 mld. Kč, což představovalo meziroční nárůst o 1,1 mld. Kč. Důvodem tohoto zvýšení byl nárůst počtu domácností v hmotné nouzi (v roce 2011 se v průměru jednalo o cca 91 tis. domácností, tj. o 12 tis. více než v roce 2010), omezení nároku na sociální příplatek v systému státní sociální podpory (s dopadem do systému 13

14 pomoci v hmotné nouzi) a růst cen v oblasti bydlení. Vzrostly také dávky pro osoby se zdravotním postižením a výdaje na příspěvek na bydlení. [19] 2.2 Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře Státní sociální podpora systém státní sociální podpory (SSP) je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (zákon o SSP), obsahujících další podrobné informace. [9] Definice státní sociální podpory Státní sociální podpora je sociální systém, z něhož se poskytují státní sociální dávky určené především pro děti nebo rodiny s dětmi a v některých dalších sociálních situacích. Vzhledem k tomu, že se jedná o státní sociální systém, hradí náklady na státní sociální podporu v celém rozsahu stát. To znamená, že hradí nejen náklady na dávky samotné, ale i náklady vznikající v souvislosti s řízením těchto dávek. Tento systém je variabilní a parametrický a obsahuje jednoznačný valorizační mechanismus, a to vazbou na životní minimum, jehož výši je vláda povinna při splněných zákonných podmínkách zvyšovat, je zaručeno zachování reálné hodnoty dávek. [9] Změny státní sociální podpory Od přelomového roku 1989 došlo zároveň se zásadní změnou společenského a politického řízení státu i ke změnám v sociální politice. Tyto změny vyústily v přijetí zákona č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře, který nabyl účinnosti zčásti 1. října 1995 a v plném rozsahu 1. ledna O dávkách státní sociální podpory v té době rozhodovaly příslušné okresní úřady, a to podle místa, kde je oprávněná osoba hlášená k trvalému pobytu. V okresech Brno město, Ostrava město a Plzeň město vykonávala působnost tato města. V Praze byla statutem hlavního města Prahy působnost přenesena na městské části. K provádění zákona byla ve všech okresech i výše uvedených městech zřízena tzv. kontaktní místa jako součásti referátů okresních úřadů. Okresní úřady byly zřízeny v roce 1990 zákonem 425/1990 Sb. a nahradily okresní národní výbory působících za minulého režimu Československé federativní republiky. Svoji činnost ukončily okresní úřady na území České republiky 31. prosince 14

15 2002 v rámci druhé fáze reformy územní správy. Kompetence okresních úřadů převzaly zčásti krajské úřady a zčásti obecní úřady obcí s rozšířenou působností státní správy. Pro úřady práce, okresní správy sociálního zabezpečení a pozemkové úřady ale byly tyto územní obvody ještě zachovány. Dávky státní sociální podpory jsou od tohoto roku poskytovány obecními úřady v místech dosavadních okresních úřadů. Od 1. dubna 2004 přecházejí kompetence v oblasti státní sociální podpory z obecních úřadů obcí s rozšířenou působností na úřady práce. Tuto změnu upravuje zákon č. 453/2003 Sb., který novelizuje původně platný zákon č.117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. V Praze působí nadále úřady městských částí určené Statutem hlavního města Prahy. Odvolacími orgány zůstávají krajské úřady a Magistrát Prahy pro hlavní město Prahu. Od ledna 2012 na základě sociální reformy a z ní vyplývajícího zákona 366/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů a také zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, přebírají úřady práce od obcí i výplatu dávek hmotné nouze, příspěvku na péči a dávek osobám se zdravotním postižením. Všechny nepojistné sociální dávky včetně podpory v nezaměstnanosti se tak vyplácejí na jednom místě na Úřadu práce ČR. [14] Odvolacím místem proti rozhodnutí Úřadu práce České republiky je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Adresy, telefony a úřední hodiny jednotlivých pracovišť jsou zveřejněny na webových stránkách Žádosti o dávky se podávají na tiskopisech předepsaných MPSV. Lze je vyplnit a vytisknout elektronicky nebo na předtištěných formulářích přímo na kontaktních místech ÚP. Úřad práce je správním úřadem s celostátní působností. Organizačně je Úřad práce členěn na generální ředitelství a krajské pobočky. Obvody působení krajských poboček jsou shodné s územím krajů podle zákona č. 347/1997 Sb. Krajské pobočky se dále člení na kontaktní pracoviště. SSP spadá do oddělení nepojistných sociálních dávek. MPSV provozuje prostřednictvím zelených linek také hlasový informační systém. Náklady na provoz tohoto systému hradí MPSV. Zelená linka pro veřejnost je Díky tomuto systému jsou občanům z celé České republiky 15

16 po celých 24 hodin denně z pevných telefonních linek zdarma podávány informace o dávkách státní sociální podpory. Hlasový informační systém je možno ovládat hlasem v českém jazyce nebo pomocí tónové volby telefonních přístrojů Dávky státní sociální podpory Státní sociální podpora zahrnuje celkem šest dávek: dávky poskytované v závislosti na výši příjmu: o o o přídavek na dítě příspěvek na bydlení porodné ostatní dávky: o o rodičovský příspěvek dávky pěstounské péče (zahrnují příspěvek na úhradu potřeb dítěte, odměna pěstouna, příspěvek pří převzetí dítěte a příspěvek na zakoupení motorového vozidla) o pohřebné [9] Vývoj výdajů na dávky státní sociální podpory za posledních pět let a předpoklad do budoucna jsem zobrazila v grafu: 16

17 Obrázek 2 Vývoj výdajů na dávky SSP Zdroj: vlastní zpracování údajů Českého statistického úřadu Od roku 2008 do roku 2010 výdaje na dávky SSP mírně klesaly. V roce 2011 výdaje na tyto dávky poklesly výrazně, bylo na ně uvolněno cca 36,0 mld. Kč, což je o 4,8 mld. Kč méně než v roce předchozím. Tento meziroční pokles souvisel převážně s úspornými legislativními úpravami účinnými od počátku roku V tomto roce došlo k omezení nároku u porodného pouze na prvorozené dítě v rodině s rozhodným příjmem do 2,4 násobku životního minima rodiny, zúžení nároku na sociální příplatek pouze na rodiny se zdravotně postiženým dítětem a úpravy konstrukce rodičovského příspěvku). Růst i přes tato opatření zaznamenaly výdaje na příspěvek na bydlení a na dávky pěstounské péče. Schválené výdaje na rok 2012 a navrhované výdaje na další roky mají trend mírně stoupající. Vývojem jednotlivých výše uvedených dávek státní sociální podpory v letech 2008 až 2012 se budu dále podrobněji zabývat v praktické části, kde provedu rozbor jejich vývoje na modelové rodině se třemi dětmi. V následujících podkapitolách nyní vysvětlím pojmy související s dávkami státní sociální podpory Rodina okruh společně posuzovaných osob Systém SSP chápe rodinu jako soužití rodičů a nezaopatřených dětí ve společné domácnosti. Za nezaopatřené dítě je považováno dítě do skončení povinné školní docházky a dále, pokud se buď připravuje na budoucí povolání, nebo je zdravotně postižené, nejdéle však do 26 let. U příspěvku na bydlení jsou společně posuzovány 17

18 všechny osoby, které jsou v bytě hlášeny k trvalému pobytu, podmínka společné domácnosti se nevyžaduje. [9] Dávky státní sociální podpory jsou určeny především pro rodiny a právě z této skutečnosti vyplývá, že pro nárok na dávky poskytované v závislosti na výši příjmu v rodině se přihlíží k příjmu této rodiny. Proto vymezení toho, kdo se za rodinu považuje, je velmi důležité, protože okruh osob a jejich příjmy bezprostředně ovlivňují nárok na dávky. Při posuzování nároku na dávky se zjišťuje příjem rodiny v rozhodném období (kalendářní rok, kalendářní čtvrtletí). Rodinou se pro tyto účely rozumí oprávněná osoba a osoby s ní společně posuzované. Ve vymezení okruhu společně posuzovaných osob, které tvoří rodinu, se vychází ze soužití rodičů a nezaopatřených dětí. Jinak je tomu u bydlení, kde je okruh společně posuzovaných osob určen příjmy osob trvale přihlášených v bytě (bez ohledu na příbuzenské vztahy), kde by měli hradit náklady společně. [15] Společně posuzované osoby u přídavku na dítě: nezaopatřené děti rodiče nezaopatřených dětí (nebo pěstouni, vdovec či vdova) manželé nebo druh a družka nezaopatřené děti nezaopatřených dětí Výše uvedené okruhy osob, které jsou společně posuzovány, však musí ve všech případech splňovat podmínku společné domácnosti ve smyslu 115 občanského zákoníku (trvale spolu žijící a uhrazující společné náklady na své potřeby). Společně posuzované osoby u příspěvku na bydlení: všechny osoby užívající byt a mající v tomto bytě trvalý pobyt [14] Nezaopatřené dítě Nezaopatřeným je každé dítě do skončení povinné školní docházky, která trvá 9 let nebo 10 let u dětí smyslově, tělesně či mentálně postižených. Dále se dítě považuje za nezaopatřené nejdéle však do 26 let věku, pokud se soustavně připravuje na budoucí povolání nebo se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání či být výdělečně činné pro nemoc, úraz či je pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. [9] 18

19 Za nezaopatřené mohou být považovány také děti, které skončily povinnou školní docházku a jsou vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání, pokud nemají nárok na hmotné zabezpečení, nejdéle však do 18 let věku. To neplatí v případě, že hmotné zabezpečení nenáleží dítěti, protože: bez vážných osobních nebo rodinných důvodů odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání nebo na rekvalifikaci pro nové vhodné zaměstnání, anebo neplní po delší dobu podstatné povinnosti při rekvalifikaci úmyslně maří součinnost s územním orgánem při zprostředkování zaměstnání v posledních šesti měsících opětovně ukončilo Za nezaopatřené nelze považovat dítě, které je poživatelem plného invalidního důchodu z důchodového pojištění. [14] Oprávněná osoba Oprávněnou osobou pro účely zákona je: u přídavku na dítě nezaopatřené dítě u příspěvku na bydlení vlastník, nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu u rodičovského příspěvku rodič, který osobně celodenně a řádně pečuje o dítě do 4 let nebo 7 let věku dítěte při jeho dlouhodobém zdravotním postižení u dávek pěstounské péče u příspěvku na úhradu potřeb dítěte nezaopatřené dítě, u odměny pěstouna je to pěstoun, který převzal dítě do pěstounské péče a u příspěvku při převzetí dítěte pěstoun, který převzal dítě do pěstounské péče a u příspěvku na zakoupení motorového vozidla pěstoun, který má v péči minimálně 4 děti u porodného žena, která porodila své první dítě nebo otec dítěte, jehož matka při svém prvním porodu zemřela 19

20 u pohřebného osoba, jež vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti, nebo osoba, která byla rodičem nezaopatřeného dítěte, a to za podmínky, že zemřelá osoba měla ke dni úmrtí trvalý pobyt na území ČR [9] Podávání žádostí o dávky Žádosti o poskytování dávek státní sociální podpory vyřizují krajské pobočky Úřadu práce ČR podle místa trvalého pobytu osoby, která má na dávku nárok, tj. oprávněné osoby. Žádosti o dávky se podávají na tiskopisech předepsaných MPSV. Tyto formuláře jsou k dispozici buď na příslušném úřadě nebo v elektronické podobě na webových stránkách MPSV Nárok na dávky Nárok na dávky může být přiznán pouze fyzické osobě, která je trvale hlášena k pobytu na území ČR a má zde bydliště (stejně tak i společně posuzované osoby). Nárok na dávky může být přiznán i cizinci, který má trvalý pobyt na území ČR a má zde bydliště. Cizinci bez trvalého pobytu na území ČR může být přiznána dávka po uplynutí 365 dní ode dne hlášení k pobytu. Do této doby pobytu na území ČR se nezapočítává doba, kdy je cizinec jako žadatel o azyl ubytovaný v pobytovém středisku Ministerstva vnitra. Dávky SSP přísluší i dalším osobám, které sice nemají na území ČR trvalý pobyt, ale mají zde bydliště (tyto osoby jsou stanoveny v zákoně o SSP). K oprávněným osobám náleží též občané Evropské unie, a to dle použitelných předpisů EU. [15] Nárok na výplatu dávek Nárok na jednorázové dávky (porodné, pohřebné, příspěvek při převzetí dítěte, příspěvek na zakoupení motorového vozidla) zaniká po uplynutí 1 roku ode dne, ke kterému dávka náleží. U ostatních dávek zaniká nárok na výplatu po uplynutí 3 měsíců ode dne, ke kterému dávka náleží. Minimální částka, kterou úřad práce proplatí formou dávky, činí 50 Kč. Při vypočtení nižší částky se tedy dávka nevyplácí. [15] 20

21 Příjmy Pro nárok na dávky SSP se posuzují příjmy ze závislé činnosti, příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, dávky nemocenského pojištění, dávky důchodového pojištění, podpora v nezaměstnanosti, případně obdobné příjmy ze zahraničí. [15] Při posuzování nároků na dávky SSP se neposuzuje majetek rodiny, pouze příjmy, a to pouze u některých dávek. V závislosti na příjmu rodiny jsou poskytovány přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, porodné. Bez ohledu na příjem rodiny se poskytují rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče, pohřebné. Příjmy rozhodné pro nárok na dávky SSP zahrnují především příjmy ze závislé činnosti, příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti a dále dávky nemocenského a důchodového pojištění a podporu v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci včetně obdobných příjmů z ciziny. U podnikatelů slouží ke zjištění příjmu poslední daňové přiznání, minimálně ale Kč (pokud jde o podnikání jako hlavní činnost), nebo Kč (u vedlejší činnosti) měsíčně. Do rozhodného příjmu se započítávají tzv. "čisté" příjmy, tj. příjmy po odpočtu pojistného na sociální a zdravotní pojištění a daně z příjmu. Do příjmu se nezapočítává výživné, které v rozhodném období platila osoba dítěti, se kterým je pro účely stanovení rozhodného příjmu osobou společně posuzovanou. Taxativní výčet rozhodných příjmů je uveden v 5 zákona o SSP. [9] 2.3 Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Vztah k životnímu a existenčnímu minimu se promítá nejen do podmínek nároku na dávky státní sociální podpory (nárok na dávky vzniká, jestliže výše příjmu v rodině nepřesahuje částku životního minima rodiny vynásobeného stanoveným koeficientem), ale i do výše dávek, které se odvozují zpravidla od částek tvořících životní minimum vynásobené stanoveným koeficientem. Tento zákon stanoví životní minimum jako společensky uznanou minimální hranici příjmů občana, pod níž nastává jeho hmotné nouze. Občanům, jejichž příjmy nedosahují životního minima, a kteří si nemohou tyto příjmy zvýšit vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu či jiných vážných důvodů, 21

22 se poskytuje pomoc dle zvláštních předpisů. Částky životního a existenčního minima byly naposledy zvýšeny nařízením vlády č. 409/2011 Sb. [13] Za započitatelné příjmy se pro účely tohoto zákona považují: příjmy ze závislé činnosti uvedené v zákoně o daních z příjmů funkční požitky uvedené v zákoně o daních z příjmů příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti uvedené v zákoně o daních z příjmů příjmy z kapitálového majetku uvedené v zákoně o daních z příjmů příjmy z pronájmu uvedené v zákoně o daních z příjmů ostatní příjmy uvedené v zákoně o daních z příjmů, při kterých dochází ke zvýšení majetku a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, po odpočtu daně z příjmů a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné a příspěvek zahrnuty do těchto výdajů; příjmy z podnikání jsou však u osoby, která je poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou podle zákona o daních z příjmů, předpokládané příjmy, a výdaji vynaloženými na jejich dosažení, zajištění a udržení jsou předpokládané výdaje, na jejichž základě byla stanovena daň paušální částkou. A dále další započitatelné příjmy v tomto zákoně uvedené. Za příjem se považují též příjmy ze zahraničí, v částce, v jaké byly vyplaceny, popřípadě po odpočtu výdajů, daní, pojistného a příspěvku. Je-li příjem uvedený a vyplácený v cizí měně, přepočte se na českou měnu podle příslušného kursu vyhlášeného Českou národní bankou platného k prvnímu dni období, za které se zjišťuje příjem, není-li dále stanoveno jinak. Pro přepočet měn, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje příslušný kurs, se použije kurs této měny obvykle používaný bankami v České republice k prvnímu dni období, za které se zjišťuje příjem. Je-li příjem vyplacený v cizí měně předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů, přepočte se na českou měnu způsobem platným pro účely daně z příjmů, a to v případech, kdy je obdobím, za něž se příjem zjišťuje, kalendářní rok. 22

23 Za příjem se nepovažuje příspěvek na péči, část sociálního příplatku a příspěvku na úhradu potřeb dítěte náležející ze zdravotních důvodů, dávky sociální péče poskytované vzhledem ke zdravotnímu stavu a zvláštní příspěvek k důchodu podle zvláštních právních předpisů. [16] Definice životního a existenčního minima Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Životní a existenční minimum je upraveno zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů. Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let. Částky životního a existenčního minima platné od jsou stanoveny nařízením vlády č. 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima. [13] Hlavní využití životního a existenčního minima je v zákoně č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Životní minimum plní rozhodující úlohu při posuzování hmotné nouze i jako sociálně-ochranná veličina. Dále je využíváno také právě v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, při zjišťování nároku na dávky, které zabezpečují adresnou pomoc rodinám s dětmi ve stanovených sociálních situacích (u přídavku na dítě a porodného). V případě dávek pěstounské péče tvoří základ pro výpočet jejich výše. Další využití životního minima je například v soudní praxi pro stanovení alimentačních povinností, v případě exekucí pro nezabavitelné částky apod. Životní minimum ani existenční minimum nezahrnují nezbytné náklady na bydlení. Ochrana v oblasti bydlení je řešena v rámci systému státní sociální podpory poskytováním příspěvku na bydlení a v systému pomoci v hmotné nouzi doplatkem na bydlení. [13] 23

24 Částky životního a existenčního minima platné od posuzovaná osoba jednotlivec částka životního minima v Kč / měsíc částka existenčního minima v Kč / měsíc oprávněná osoba první dospělá osoba v domácnosti druhá a další dospělá osoba v domácnosti nezaopatřené dítě ve věku do 6 let nezaopatřené dítě ve věku od 6 až do 15 let nezaopatřené dítě ve věku od 15 až 26 let Tabulka 2 Částky životního a existenčního minima Zdroj: vlastní zpracování dle [13] Životní minimum je součtem všech částek životního minima jednotlivých členů domácnosti. Vývoj výše životního a existenčního minima za posledních pět let je zobrazeno v následující tabulce: rok jednotlivec první dospělá osoba druhá a další dospělá osoba životní minimum nezaopatřené dítě do 6 let nezaopatřené dítě od 6 15 let nezaopatřené dítě od let existenční minimum osoba Tabulka 3 Vývoj výše životního a existenčního minima od roku 2008 Zdroj: [23] 24

25 Příklady životního minima v roce 2012 u různých typů domácností v Kč za měsíc: posuzovaná osoba výše životního minima v Kč/měsíc jednotlivec dospělí = dospělý, 1 dítě ve věku 5 let = dospělí, 1 dítě ve věku 5 let = dospělí, 2 děti ve věku 8 a 16 let = dospělí, 3 děti ve věku 5, 8 a 16 let = Tabulka 4 Příklady životního minima různých typů domácností v Kč/měsíc Zdroj: [13] Valorizace životního a existenčního minima Životní a existenční minimum je zvyšováno nařízením vlády. Při zvyšování částek životního a existenčního minima se zachovává jejich reálná úroveň. Vláda je zmocněna zvyšovat částky životního a existenčního minima od 1. ledna podle skutečného vývoje spotřebitelských cen, pokud nárůst nákladů na výživu a na ostatní základní osobní potřeby přesáhne ve stanoveném rozhodném období 5 %. Částky životního a existenčního minima může vláda za mimořádných okolností zvýšit také mimo termín pravidelné valorizace Společně posuzované osoby rodiče a nezletilé nezaopatřené děti manželé nebo registrovaní partneři rodiče a děti nezletilé zaopatřené nebo zletilé, pokud tyto děti s rodiči užívají byt a nejsou posuzovány s jinými osobami jiné osoby společně užívající byt, pokud písemně neprohlásí, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby Společně posuzovanými osobami jsou i osoby, které se přechodně, z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání, zdravotních nebo pracovních (včetně dobrovolnické služby), zdržují mimo byt. 25

26 2.3.4 Započitatelné příjmy S životním minimem se porovnávají všechny čisté peněžní příjmy jednotlivce nebo společně posuzovaných osob (z pracovní činnosti, z podnikání, z kapitálového majetku, z pronájmu, důchody, dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory a ostatní sociální dávky, podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, výživné atd.) s výjimkou: příspěvku na bydlení, doplatku na bydlení a jednorázových sociálních dávek příjmů z prodeje nemovitostí a odstupného za uvolnění bytu použitých k úhradě nákladů na uspokojení bytové potřeby náhrady škody a finančních prostředků na odstranění následků živelní pohromy peněžní pomoci obětem trestné činnosti sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem podpory z prostředků nadací a občanských sdružení stipendií odměn za darování krve daňového bonusu příspěvku na péči (v okruhu společně posuzovaných osob) části příspěvku na úhradu potřeb dítěte, který náleží ze zdravotních důvodů příspěvku na mobilitu a příspěvku na zvláštní pomůcku zvláštního příspěvku k důchodu pro účastníky národního boje za vznik a osvobození Československa příjmů plynoucího na základě rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva z titulu spravedlivého zadostiučinění nebo z titulu smírného urovnání záležitostí Žádosti o dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky státní sociální podpory se podávají na kontaktních pracovištích krajských poboček Úřadu práce České republiky podle místa trvalého pobytu osoby. Pracovníci příslušných kontaktních pracovišť poskytnou všechny potřebné informace. [16] 2.4 Způsob vyplácení dávek státní sociální podpory Dnes se vyplácí v České republice více než 20 různých typů sociálních dávek. Česká správa sociálního zabezpečení se zaměřuje na pojistné dávky, Úřad práce ČR na ty 26

27 nepojistné. MPSV chce opustit zastaralý systém hotovostního vyplácení peněz, kdy různé dávky dnes vyplácí různé organizace, a to různými kanály. Přechod na bezhotovostní systém kromě účinné kontroly zajistí úsporu na poplatcích za převod místo dosavadních více než 20 korun za každou složenku bude transfer zdarma. Podobný systém zavedla a využívá již řada evropských zemí, například Itálie, Velká Británie, Finsko a další, mimo EU třeba také USA. Zavádí jej v současné době i sousední Slovensko. Náklady spojené se zavedením sociální karty ponese podle vyjádření MPSV provozovatel systému s tím, že tyto budou následně kompenzovány z následných výnosů systému. Zavedení sociálních karet by rovněž mělo snížit provozní náklady MPSV spojené s vyplácením dávek, předpokládaná roční úspora provozních nákladů se bude pohybovat okolo 40 mil. Kč. Další finanční prostředky ušetří díky zavedení jednotného výplatního místa. Podle plánů MPSV by mělo být vydáno zhruba 800 tisíc karet příjemcům nepojistných sociálních dávek. V rámci standardní služby bude jeden výběr z bankomatu zdarma a jeden převod zdarma ke každé dávce, nákup kartou u obchodníka a možnost podívat se na zůstatek na účtu. Zavedení a provoz systému nebude vytvářet žádné finanční požadavky na státní rozpočet. Zapojit se do nového systému budou moci všichni obchodníci s autorizovatelným terminálem. Autorizace bude provádět MPSV, nepovolí ji například baru nebo herně. Náběh jednotlivých příjemců sociálních dávek do systému bude postupný. Zkušební spuštění systému začalo u vybraných respondentů během roku 2012 a od ledna 2013 by se dávky měly vyplácet již pouze prostřednictvím karty sociálních systémů, a to převodem na platební účet příjemce, v hotovosti výběrem z bankomatu, využitím platební funkce karty sociálních systémů přímý nákup zboží a služeb v obchodě. [14] Umožní to zavedení karty sociálních systémů, která je součástí projektu MPSV Jednotné výplatní místo. Karta by měla mít 3 funkce: identifikační autorizační platební 27

28 Nepojistné sociální dávky a dávky z oblasti státní sociální politiky zaměstnanosti, které jsou dosud vypláceny třemi různými platebními způsoby (hotovostně, poštovní poukázkou a bezhotovostně), začnou být postupně vypláceny prostřednictvím Karty sociálních systémů neboli tzv. skarty. Vydávat se bude ve dvou variantách: základní a speciální, která bude zároveň sloužit jako průkaz TP, ZTP či ZTP/P. Původní papírové průkazy osob se zdravotním postižením zůstanou v platnosti do data uvedeného na zadní straně průkazky včetně výhod, které se na ně vážou, ale nejdéle do 31. prosince [14] Sociální karta bude sloužit k identifikaci a autentizaci občana při komunikaci se státní správou a nově bude také moci sloužit jako platební karta. Sloužit bude zejména k identifikaci na úřadě nebo například u lidí se zdravotním handicapem jako průkazka spojená s řadou zvýhodnění. Autorizační funkce umožní z domova realizovat činnosti spojené s veřejnou správou. Využití platební funkce nebude povinné, ale dobrovolné. Každý, kdo si převezme kartu, si bude moci nechat peníze převádět na svůj vlastní účet u kterékoli banky. MPSV se snaží efektivně spravovat státní prostředky, proto potřebuje nastavit účinnou kontrolu vyplácených peněz. Karta mimo jiné zajistí státní správě přehled o všech dávkách vyplácených konkrétnímu člověku v daném čase. Karta sociálních systémů umožní přesun využívání sociálních dávek do bezhotovostního styku, takže oprávněný úředník bude moci okamžitě zjistit všechny dávky vázané k jednomu rodnému číslu. Zavedení sociální karty představuje hlavní nástroj ke zvýšení efektivity při správě a distribuci sociálních dávek. Hlavním cílem tohoto projektu byla větší účelovost a adresnost dávek a také modernizace celého nepojistného dávkového systému, a to při udržení celkového finančního objemu vyplácených dávek. Jednotlivé typy dávek určené k různým účelům budou prostřednictvím karty vypláceny různými formami od možnosti výběru na terminálu (bankomatu) přes nákup zboží v obchodě až po omezení na nákup sociálních služeb u problematických občanů. [14] Sociální karty vydává a spravuje Česká spořitelna, a. s., se kterou v lednu 2011 uzavřelo MPSV smlouvu o zajištění administrace výplaty nepojistných dávek a dávek z oblasti státní politiky zaměstnanosti a provozování karty sociálních systémů tzv. skarty. Pro dotazy klientů i veřejnosti týkajících se této karty byla zřízena bezplatná linka

29 Shrnutí základních informací o skartě: skartu vydává Úřad práce ČR skartu si bude moci převzít do konce roku 2012 každý, kdo bere některou ze sociálních dávek (kromě důchodů a nemocenského) vydání karty, vedení účtu, platba skartou v obchodě a možnost zjistit zůstatek účtu v bankomatu ČS je zdarma. Ke každé sociální dávce je možný jeden výběr z bankomatu ČS zdarma nebo jeden bezhotovostní převod zdarma funguje jako normální platební karta, ale platit s ní budou muset povinně jen lidé, u nichž je podezření na zneužívání sociálních dávek na skartě je uvedeno její číslo, jméno a příjmení držitele, identifikační číslo v systému ministerstva a platnost karty. V případě speciální karty, která bude sloužit jako průkaz osoby zdravotně postižené, zde bude navíc fotografie držitele, stupeň zdravotního postižení a datum narození. [14] Na základě prověřování způsobu a podmínek vyplácení prostřednictvím skaret soudem, bylo v současnosti rozhodnuto o dobrovolnosti převzetí a užívání těchto karet. Současně s tím se ale plánuje zavedení poplatku za posílání dávek prostřednictvím složenky, což bylo dosud bezplatné. Stát předpokládá, že při plném využívání převodů přes sociální karty, by mohl ušetřit až 0,5 mld. ročně. 29

30 3 Praktická část Nyní provedu výpočet jednotlivých dávek státní sociální podpory a jejich nárokovanou výši v posledních pěti letech u modelové rodiny se třemi dětmi, kterou tvoří otec, matka na rodičovské dovolené s dvouletými dvojčaty a sedmileté dítě. Matka na rodičovské dovolené pobírá Kč a otec má ze zaměstnaneckého poměru čistý výdělek ve výši Kč. Čistý měsíční příjem této rodiny je tedy Kč. Aby bylo možné provést srovnání nároku a výši dávek SSP v jednotlivých letech 2008 až 2012, ponechám věk dětí i výši příjmů po celé období stejné. Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona se poskytují následující dávky: Přídavek na dítě Rodičovský příspěvek Příspěvek na bydlení Dávky pěstounské péče Porodné Pohřebné [15] 30

31 3.1 Přídavek na dítě Přídavek na dítě je základní dlouhodobou dávkou poskytovanou rodinám s dětmi, která jim pomáhá krýt náklady, spojené s výchovou a výživou nezaopatřených dětí. Nárok na ni mají rodiny s příjmem do 2,4násobku životního minima. Vychází se z čistého příjmu včetně rodičovského příspěvku, kterého rodina dosáhla za předchozí kalendářní rok. Nárok na přídavek se posuzuje vždy k 1. říjnu. [18] Přídavek na dítě je poskytován ve třech výších podle věku dítěte: věk nezaopatřeného dítěte přídavek na dítě v Kč měsíčně do 6 let let let 700 Tabulka 5 Výše přídavku na dítě dle jeho věku Zdroj: [10] Příklad: V roce 2008: Od tohoto roku jsou zrušeny do té doby platné tři výměry dávky zvýšená, základní a snížená a jsou nahrazeny pouze jednou výměrou, která je navíc podmíněna tím, že rozhodný příjem nesmí převyšovat součin částky životního minima a koeficientu 2,40. Životní minimum modelové rodiny činí = Kč. 2,4násobek životního minima tak činí Kč, což je více než čistý příjem modelové rodiny a vzniká tak nárok na přídavek na dítě ve výši = Kč. V roce 2009: V tomto roce se výše částek životního minima a podmínky nároku na přídavek na dítě oproti předchozímu roku nemění. V rámci protikrizových opatření se krátkodobě na základě zákona č. 326/2009 Sb. od s platností do 31. prosince 2009 zvyšuje nárok na přídavek na dítě až do 2,5násobku životního minima a zároveň se zvýšila i výše přídavku. [18] 31

32 Životní minimum rodiny činí = Kč. 2,4násobek životního minima tak činí Kč, resp. 2,5násobek životního minima činí Kč, což je více než čistý příjem modelové rodiny a vzniká tak do nárok na přídavek na dítě ve výši = Kč a od pak ve výši = Kč. V roce 2010: V tomto roce se výše částek životního minima a podmínky nároku na přídavek na dítě oproti předchozímu roku nemění. Výše přídavku je opět ve stejné výši jako v první polovině roku Životní minimum modelové rodiny činí = Kč. 2,4násobek životního minima tak činí Kč, což je více než čistý příjem modelové rodiny a vzniká tak nárok na přídavek na dítě ve výši = Kč. V roce 2011: V tomto roce se výše částek životního minima a podmínky nároku na přídavek na dítě oproti předchozímu roku nemění. Životní minimum rodiny činí = Kč. 2,4násobek životního minima tak činí Kč, což je více než čistý příjem modelové rodiny a vzniká tak nárok na přídavek na dítě ve výši = Kč. V roce 2012: Zvýšily se částky životního minima. Životní minimum rodiny činí = Kč. 2,4násobek životního minima tak činí Kč, což je více než čistý příjem modelové rodiny a vzniká tak nárok na přídavek na dítě ve výši = Kč. [16] 32

33 nezaopatřené děti v modelové rodině s měsíčním příjmem Kč / rok hranice výše příjmu u modelové rodiny pro nárok na přídavek na dítě výše přídavku na dvouletá dvojčata v Kč výše přídavku na sedmileté dítě v Kč pololetí roku pololetí roku Tabulka 6 Přehled analýzy nároku na přídavek na dítě v roce Zdroj: vlastní zpracování předchozích příkladů za sledované období Obrázek 3 Vývoj výše přídavku na dítě Zdroj: vlastní zpracování výpočtů Z tabulky vyplývá, že výše přídavku se za posledních pět let až na půlroční 10% nárůst v roce 2010 nezměnila. Nárok na dávku byl mírně ovlivněn až v roce 2012 vlivem zvýšení částek životního minima. Dle mého názoru neřeší tento systém vyplácení přídavku na dítě aktuální situaci rodiny. Především posuzování příjmu za minulý rok a to až od 1. října roku, kdy žádost o dávku podáváme. 33

34 Příklad: Rodina požádá 1. září 2012 o přídavek na dítě, protože matka v souvislosti s péčí o dítě musela zůstat doma a pobírá místo platu pouze dávku rodičovského příspěvku. Za příjem rodiny se počítá příjem, který měla rodina za rok 2010, kdy oba zatím bezdětní manželé pracovali a jejich příjem byl podstatně vyšší. Myslím si, že by se měl posuzovat příjem např. za předchozí čtvrtletí, který by mnohem lépe vystihoval současnou situaci rodiny i v souvislosti s tím, že o dávku lze požádat jen 3 měsíce zpětně. V některých případech rodina nesplní podmínky nároku na přídavek na dítě danou maximální výší příjmu jen o minimální peněžní částku a při příjmu např. jen o 20 Kč měsíčně vyšším tak ztrácí nárok na dávku, která by v případě 3 dětí činila Kč až Kč měsíčně. V tomto případě by bylo spravedlivější vyplácení ve dvou nebo třech výměrách přídavku, tak jak tomu bylo před rokem

35 3.2 Rodičovský příspěvek Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o nejmladší dítě v rodině splňující danou věkovou hranici. Výše příspěvku je limitována výší peněžité pomoci v mateřství (PPM) tedy 70 procenty 30násobku denního vyměřovacího základu, nejvýše však činí Kč za měsíc. Oprávněná osoba i dítě zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek musí mít bydliště na území České republiky. [16] Pokud se v rodině narodí další dítě, nárok na rodičovský příspěvek na starší dítě zaniká, a to i v případě, že na narozené dítě náleží rodičovský příspěvek ihned od narození ve stejné výši, v jaké náleží doposud na starší dítě. Změnu je nezbytné ohlásit příslušnému orgánu, aby nevznikl přeplatek na dávce. Od roku 2008 se do té doby jednotná výše se mění na třírychlostní. To znamená, že rodič si může při splnění podmínek nároku zvolit jednu ze tří variant rodičovského příspěvku a pobírat jej do dvou, tří nebo čtyř let dítěte: forma čerpání rodičovského příspěvku / věk dítěte rychlejší čerpání 0-22 týdnů PPM min. 380 Kč/den 22 týdnů - 9 měsíců zvýšená výměra Kč 9 měsíců 2 roky zvýšená výměra Kč 2-3 roky 3-4 roky klasické čerpání PPM základní výměra Kč základní výměra Kč základní výměra Kč pomalejší čerpání (pokud nárok na PPM vznikl) pomalejší čerpání (pokud nárok na PPM nevznikl) PPM základní výměra Kč základní výměra Kč základní výměra Kč snížená výměra Kč snížená výměra Kč snížená výměra Kč snížená výměra Kč Tabulka 7 Přehled možností čerpání rodičovského příspěvku Zdroj: zpracování údajů z [9] snížená výměra Kč snížená výměra Kč 35

36 Výše rodičovského příspěvku činí měsíčně: ve zvýšené výměře Kč (do dvou let věku dítěte) o tuto formu čerpání však může požádat pouze rodič, který má nárok na PPM ve výši alespoň 380 Kč za kalendářní den v základní výměře Kč (do tří let věku dítěte) o tuto formu čerpání může požádat pouze rodič, který má nárok na PPM nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem v základní výměře Kč do 9 měsíců věku dítěte a dále ve snížené výměře Kč (do čtyř let věku dítěte) tato varianta je povinná, pokud nevznikl nárok na PPM ani u jednoho z rodičů v nižší výměře Kč (u zdravotně postižených dětí) Nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM) Pokud alespoň jednomu z rodičů dítěte vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské v souvislosti s porodem nebo převzetím dítěte podle zákona o nemocenském pojištění, rodič si může volit výši a tím i délku pobírání rodičovského příspěvku: Pokud 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu převyšuje Kč, může rodičovský příspěvek činit až Kč měsíčně Pokud 70 % 30 násobku denního vyměřovacího základu je nižší nebo rovno Kč, rodičovský příspěvek může činit nejvýše Kč. V případě, že vyměřovací základ lze stanovit u obou rodičů, vychází se z toho, který je vyšší. Volbu výše rodičovského příspěvku je možno měnit jedenkrát za tři měsíce. Pokud ani jednomu z rodičů nelze uvedený vyměřovací základ stanovit, náleží rodičovský příspěvek v pevných měsíčních částkách Kč do konce 9. měsíce věku a následně ve výši Kč do 4 let věku dítěte. Příjmy rodiče nejsou sledovány. Rodič může při nároku na výplatu rodičovského příspěvku zlepšovat sociální situaci rodiny výdělečnou činností, ale musí v této době zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou. Rodičovské příspěvky, na které vznikl nárok 36