Vodohospodářská bilance za rok 2010

Transkript

1 Povodí Labe, státní podnik, Víta Nejedlého 951, Hradec Králové Vodohospodářská bilance za rok 2010 Zpráva o hodnocení množství a jakosti podzemních vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik Odbor péče o vodní zdroje Ing. Lukáš Havránek Mgr. Šárka Blažková Hradec Králové, září 2011

2

3 Obsah 1. ÚVOD POPIS HYDROLOGICKÉ SITUACE METODIKA ZPRACOVÁNÍ ZDROJE PODZEMNÍCH VOD ZDROJE PODZEMNÍCH VOD HYDROGEOLOGICKÉ RAJONY Přehled HG rajonů ve správním území Povodí Labe, státní podnik Přehled významných hydrogeologických rajonů ZDROJE PODZEMNÍCH VOD V HYDROGEOLOGICKÝCH RAJONECH POŽADAVKY NA ZDROJE PODZEMNÍCH VOD ODBĚRY PODZEMNÍ VODY S VODÁRENSKÝM VYUŽITÍM ODBĚRY PODZEMNÍCH VOD S JINÝM NEŽ VODÁRENSKÝM VYUŽITÍM MĚSÍČNÍ ODBĚRY PODZEMNÍCH VOD VE VÝZNAMNÝCH HG RAJONECH BILANČNÍ HODNOCENÍ HODNOCENÍ MNOŽSTVÍ PODZEMNÍCH VOD ZA ROK HODNOCENÍ JAKOSTI PODZEMNÍCH VOD ZA ROK ZÁVĚR...43

4

5 Seznam obrázků Obr. 1. Přehled hydrogeologických rajonů v povodí Horního a středního Labe... 5 Obr. 2. Rozložení největších odběrů podzemních vod Obr. 3. Chloridy Obr. 4. Sírany Obr. 5. Amonné ionty Obr. 6. Dusičnany Obr. 7. Chemická spotřeba kyslíku manganistanem Obr. 8. Měď Obr. 9. Kadmium Obr. 10. Olovo Obr. 11. Reakce vody Seznam tabulek Tab. 1. Seznam hydrogeologických rajonů v povodí Horního a středního Labe... 6 Tab. 2. Seznam významných hydrogeologických rajonů v povodí Horního a středního Labe... 7 Tab. 3. Přírodní zdroje podzemních vod v hydrogeologických rajonech měsíční mediány hodnoceného roku (2010) a dlouhodobé průměrné měsíční mediány za období (data od ČHMÚ)... 8 Tab. 4. Zařazení měsíčních mediánů přírodních zdrojů podzemních vod v roce 2010 na dlouhodobou měsíční křivku překročení (MPK) za období (převzatá data od ČHMÚ) Tab. 5. Odebrané množství podzemní vody z bilancovaných odběrů v hydrogeologických rajonech Tab. 6. Největší odběry podzemní vody s vodárenským využitím Tab. 7. Největší odběry podzemní vody s jiným než vodárenským využitím Tab. 8. Měsíční odběry podzemních vod ve významných hydrogeologických rajonech v roce Tab. 9. Odebrané množství podzemní vody a zdroje podzemní vody v hydrogeologických rajonech Tab. 10. Porovnání maximálních odběrů podzemní vody s minimálními zdroji podzemní vody v jednotlivých hydrogeologických rajonech v roce Tab. 11. Hodnocení hydrogeologického rajonu Tab. 12. Hodnocení hydrogeologického rajonu Tab. 13. Odebrané množství podzemní vody v jednotlivých hydrogeologických rajonech na jednotku plochy 32 Seznam zkratek MZe ČHMÚ HGR CHOPAV CHSK Mn Ministerstvo zemědělství České republiky Český hydrometeorologický ústav Hydrogeologický rajon Chráněná oblast přirozené akumulace vod Chemická spotřeba kyslíku manganistanem

6

7 1. Úvod Územní působnost Povodí Labe, státní podnik zahrnuje mimo dílčí povodí Horního a středního Labe, vymezenou vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 393/2010 Sb., o oblastech povodí, také dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Labe a dále též vlastní tok Labe v úseku Mělník státní hranice. Pro toto území byla zpracována vodohospodářská bilance, která je dále nazývána Vodohospodářská bilance pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik. Povodí Labe, státní podnik, jako správce povodí podle ustanovení 54 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zajišťuje v souladu s ustanovením 5 odst. 3 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci, sestavení vodohospodářské bilance. Vodní zákon zavedl nabytím své účinnosti dnem 1. ledna 2002 nový institut Vodní bilance. Vodní bilance sestává z hydrologické bilance a vodohospodářské bilance. Hydrologická bilance porovnává přírůstky a úbytky vody a změny vodních zásob povodí, území nebo vodního útvaru za daný časový interval. Vodohospodářská bilance porovnává požadavky na odběry povrchové a podzemní vody a vypouštění odpadních vod s využitelnou kapacitou vodních zdrojů z hledisek množství a jakosti vody a jejich ekologického stavu (ustanovení 22 odst. 1 vodního zákona). Vodohospodářská bilance za rok 2010 je sestavena v souladu s ustanoveními 5-9 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci (dále jen vyhláška o bilanci ) a podle Metodického pokynu MZe pro sestavení vodohospodářské bilance oblasti povodí čj / ze dne , který stanovuje postupy jejího sestavení, minimální rozsah výstupů a způsob jejího zpřístupnění veřejnosti. Podkladem pro sestavení Vodohospodářské bilance za rok 2010 jsou zejména ohlašované údaje pro vodní bilanci podle ustanovení 22 odst. 2 vodního zákona, jejichž rozsah a způsob ohlašování je dán ustanovením 10 a 11 vyhlášky o bilanci a výstupy hydrologické bilance předané Českým hydrometeorologickým ústavem podle ustanovení 2 odst. 5 vyhlášky o bilanci. Popis vstupních údajů pro jednotlivá hodnocení je uveden v příslušných kapitolách zprávy. Předkládaná Vodohospodářská bilance za rok 2010 představuje hodnocení minulého kalendářního roku a obsahuje tyto výstupy: Zprávu o hodnocení množství povrchových vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik za rok 2010 Zprávu o hodnocení jakosti povrchových vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik za rok 2010, Zprávu o hodnocení množství a jakosti podzemních vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik za rok 2010 Zprávu o hodnocení vypouštění vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik za rok 2010 Vodohospodářská bilance pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik za rok 2010 je v některých svých částech zpracována v omezeném rozsahu. Tato skutečnost je dána tím, že nebyly předány všechny požadované výstupy hydrologické bilance za rok 2010, potřebné pro sestavení vodohospodářské bilance podle ustanovení 2 odst. 5 vyhlášky č. 431/2001 Sb. 1

8 1.1 Popis hydrologické situace Srážkové poměry Z hlediska množství spadlých srážek byl rok 2010 jako celek silně nadnormální a zároveň i nejvlhčí za posledních 37 let. Roční srážkový úhrn činil 871 mm, což představuje 129 % dlouhodobého normálu. V průběhu roku většinou docházelo ke střídání srážkově normálních měsíců se srážkově nadnormálními. Srážkově nadprůměrné byly na většině území především měsíce květen (181 %), srpen (192 %) a září (163 %). Závěr roku započal výrazně suchý říjen, konec roku už byl srážkově bohatý. Nejvyšší srážkové úhrny byly v průměru zaznamenány v květnu (134 mm) a srpnu (150 mm), naopak nejméně srážek spadlo v únoru (26 mm) a zejména pak v říjnu (13 mm). Teplotní poměry Rok 2010 lze hodnotit jako teplotně normální, průměrná roční teplota vzduchu byla 7,2 C. Teplotní odchylka -0,2 C od normálu znamenala první zápornou roční hodnotu po předchozích 13 letech s kladnými odchylkami. Začátek roku byl velmi studený, leden vykázal zápornou odchylku 2,2 C a stal se tak nejchladnějším měsícem celého roku (průměrná teplota 5,0 C). Únor a jarní měsíce březen, duben a květen již byly teplotně normální. Nejteplejší měsíc červenec s průměrnou teplotou +20 C byl o 3,1 C nad normálem. Následovaly teplotně průměrné měsíce srpen a září, které vystřídal chladný říjen. Závěr roku započal nadprůměrný listopad, po kterém následoval velmi studený, teplotně silně podnormální prosinec s průměrnou teplotou -4,9 C a odchylkou od měsíčního normálu -3,9 C. Režim podzemních vod Z dlouhodobého hlediska i ve srovnání s předchozími roky se jednalo o rok v mělkých obzorech výrazně nadprůměrný, v hlubších zvodních průměrný. Vlivem teplotně i srážkově příznivých podmínek docházelo k dobré dotaci mělkých, ale i hlubších obzorů podzemní vody a malým výkyvům hladin a vydatnosti v závěru roku. Rok byl významný z hlediska doplnění většiny horninových struktur podzemní vodou v celé republice. Odtokové poměry Rok 2010 lze celkově z hlediska povrchového odtoku charakterizovat jako nadprůměrný. První dva měsíce byly nejméně vodné, zejména pak únor. Při jarním tání v březnu a dubnu dosáhly měsíční průtoky nadprůměrných hodnot. Následující měsíce od května až do října byly ale ještě vodnější, s výjimkou července. Především v měsíci září byly na všech tocích zaznamenány mimořádně nadprůměrné hodnoty (Labe až 238 %, Orlice 220 %, Cidlina 315 %). Významnější povodňové situace byly způsobeny déletrvajícími intenzivními dešťovými srážkami, které spadly do již značně nasycených povodí. První významnější epizoda proběhla začátkem června, kdy byla zasažena hlavně oblast Českomoravské vrchoviny a Svitavské pahorkatiny. Největší dosažené průtoky odpovídaly době opakování let (horní Novohradka v povodí Chrudimky). Koncem první dekády srpna přišla zejména na severu Čech extrémní povodňová situace. Nejvíce zasažena byla povodí Lužické Nisy, Ploučnice a Kamenice, kde došlo k výraznému překročení 3. SPA při dosažení i překročení Q 20 až Q 100, na některých povodích i výraznějšímu překročení průtoku Q 100. Další povodňová situace proběhla koncem září na horním Labi, Cidlině a Mrlině, kde dosáhly kulminační průtoky doby opakování let. Poznámka: Převážná část dat pro tuto kapitolu byla převzata z hydrologické bilance množství a jakosti vody České republiky za rok 2010 (Český hydrometeorologický ústav, Úsek Hydrologie). 2

9 1.2 Metodika zpracování Hodnocení množství a jakosti podzemních vod se zpracovává podle Metodického pokynu MZe pro sestavení vodohospodářské bilance oblastí povodí z Ve smyslu článků bylo provedeno hodnocení množství podzemní vody v minulém roce Hodnocení jakosti podzemních vod bylo provedeno na základě převzatých výstupů hydrologické bilance, tj. ve formách map od ČHMÚ. Důvodem je právní úprava 10 v novele č. 150/2011 Sb. zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, kde byla vypuštěna povinnost zjišťovat jakost vody a hlásit výsledky příslušnému správci povodí. Data o jakosti podzemních vod pro rok 2010 jsou tudíž neúplná nebo zcela chybí a nejsou tedy relevantní pro zpracování požadovaných statistik. Rámec bilančního hodnocení tvoří hydrogeologické rajony vymezené v rámci přípravy plánů oblasti vod a uveřejněné v Metodickém pokynu odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí a odboru vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství pro monitorování vod podle 21 odst. 4 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (Ministerstvo životního prostředí č.j.: 90393/ENV/06; 3988/650/06 a Ministerstvo zemědělství č.j.: 44605/ ze dne ). Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství stanovilo podle 21 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb. a zákona č. 150/2010 Sb. právní úpravu rajonizace z roku 2005 vyhláškou č. 5/2011 Sb., o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod ze dne 20. prosince Metodický pokyn MZe pro sestavení vodohospodářské bilance neuvažuje hodnocení množství podzemních vod v hydrogeologických rajonech, jejichž plošný rozsah přesahuje správní území Povodí Labe, státní podnik a přesahuje do dalších oblastí (dílčích) povodí. Jedná se o tři rajony, které významně přesahují hranici dílčího povodí Horního a středního Labe definovaného ve vyhlášce č. 393/2010 Sb. Rajon 4270 Vysokomýtská synklinála přesahuje do oblasti povodí Dyje a rajon 4320 Dlouhá mez jižní část přesahuje do povodí Dolní Vltavy. Rajon 1172 Kvartér Labe po Vltavu přesahuje do oblastí povodí Dolní Vltavy a oblasti Ohře a Dolního Labe. Pro tyto tři rajony byly vyžádány odběry podzemních vod u jejich správců, tedy Povodí Moravy, státní podnik, Povodí Vltavy, státní podnik a Povodí Ohře, státní podnik. Naopak rajony 4232 Ústecká synklinála v povodí Svitavy a rajon 4262 Kyšperská synklinála jižní část ve správě Povodí Moravy, státní podnik, přesahují významně (shodně 21% plochy) do oblasti povodí Horního a středního Labe. Pro tyto dva rajony byla sestavena pouze informativní neúplná bilance a evidované odběry vod byly předány na Povodí Moravy k sestavení celkové bilance rajonů 4232 a Na další části hranice oblasti povodí jsou malé přesahy ploch rajonů 4510, 4640 a 4720, které neovlivňují bilanční hodnocení. Hodnocení podle Metodického pokynu stále nebylo provedeno pro všech 45 hydrogeologických rajonů v oblasti povodí Labe. Počet nehodnocených rajonů se zmenšil z 18 v bilanci roku 2009 o rajon 6531 Kutnohorské krystalinikum na současných 17 v bilanci roku Pro tyto rajony dosud nejsou k dispozici kompletní data o zdrojích podzemních vod ve smyslu čl. 10, odstavec 4 a 5 Metodického pokynu (viz tabulka č. 3). V těchto rajonech byl bilanční stav orientačně hodnocen jednak na základě porovnání specifického odtoku podzemní vody s odběrem podzemní vody rozpočteným na jednotku plochy (viz tabulka č. 13) a jednak porovnáním odběrů s velikostí přírodních zdrojů, které stanovil dle výpočtů, odborných odhadů atd. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. Řešení tohoto nevyhovujícího stavu očekáváme v souvislosti s realizací opatření C.6 Plánu hlavních povodí ČR. Navrhované hodnocení zdrojů podzemních vod v rámci OPŽP je připravováno v České geologické službě v rámci projektu Rebilance zásob podzemních vod. Projekt však není dosud smluvně zajištěn. Veškeré zpracování a vyhodnocení dat bylo provedeno v počítačové aplikaci Evidence uživatelů vod ( Povodí Labe, státní podnik Hradec Králové). 3

10 2. Zdroje podzemních vod 2.1 Zdroje podzemních vod Zdrojem podzemní vody je ta část podzemních vod v přírodním prostředí, která se uvolňuje z horninového prostředí gravitací. Množství podzemní vody v územních jednotkách hydrogeologických rajonech, případně jejich částech (subrajonech, hydrogeologických strukturách, kolektorech, hydrologických povodích) je udáváno velikostí přírodních zdrojů podzemních vod. Velikost přírodních zdrojů charakterizuje intenzitu oběhu podzemní vody v objemových jednotkách v čase (např. l/s). Dynamika oběhu podzemní vody závisí na aktuální velikosti dotace a velikosti přírodní, či umělé drenáže podzemních vod. Velikost zdrojů podzemních vod se stanovuje hydrogeologickým průzkumem podle Vyhlášky č. 369/2004 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací. Připravovaný projekt České geologické služby Rebilance zásob podzemních vod bude zpracováván v intencích této vyhlášky a měl by doplnit chybějící data ve zdrojové části vodohospodářské bilance a zpřesnit bilancování v bilančně napjatých rajonech Zjednodušeně je možné odvodit aktuální velikost přírodních zdrojů podzemních vod ze základního odtoku, což každoročně provádí ČHMÚ. Na základě údajů z měřených průtoků ve vybraných profilech vodoměrných stanic na vodních tocích se modeluje vyčlenění základního odtoku na principu výtokové čáry. Základní odtok, který je počítán pro jednotlivé hydrogeologické rajony popřípadě jiná bilanční území v měsíčním kroku je považován za ekvivalent aktuální velikosti přírodních zdrojů podzemních vod. Metoda je vhodná pro mělký oběh podzemních vod v krystalických rajonech, ale v pánevních rajonech jeví značné nepřesnosti a bylo by vhodné ji doplnit o hodnocení stavu hladiny podzemních vod. V kvartérních rajonech fluviálních sedimentů podél řek je díky interakci podzemních a povrchových vod hodnocení přírodních zdrojů podzemních vod na základě separace základního odtoku nepoužitelné. Povodí Labe státní podnik inicioval pilotní projekt konjunktivní bilance podzemních a povrchových vod v rajonu V rámci projektu byly odběry břehovou infiltrací hodnoceny jako odběr povrchové vody, neboť zóně inundace podél toku jsou odběry podzemní vody výrazně dotovány vcezem povrchové vody z toku. Od toku vzdálenější část rajonu byla hodnocena klasickou bilancí. Princip této konjunktivní bilance je na úrovni prvotních diskusí. Přírodní zdroje nebyly stanoveny pro následující hydrogeologické rajony na správním území Povodí Labe, státní podnik: 1110, 1121, 1122, 1130, 1140, 1151, 1152, 1160, 1171, 1172, 1410, 1420, 1430, 4210, 4291, 4710 a ČHMÚ stanovil přírodní zdroje pro rok 2010 opět nově oproti předcházejícím rokům (včetně některých dlouhodobých charakteristik). Stanovené a předané měsíční hodnoty (mediány) přírodních zdrojů podzemních vod v roce 2010 a dlouhodobé hodnoty (průměrné měsíční mediány za období ) přírodních zdrojů podzemních vod pro bilancované rajony jsou uvedeny v tabulce č. 3. Dále ČHMÚ provedl zařazení měsíčních mediánů přírodních zdrojů podzemních vod v roce 2010 na dlouhodobou měsíční křivku překročení (MPK) za období (tab. č. 4). Data normály a mediány roku 2010 byly pro letošní rok opět předány v podobě specifik, tedy v l/s/km 2. Data byla proto před hodnocením upravena, tj. pronásobena plochou příslušného hydrogeologického rajonu (tab. č. 1). 2.2 Hydrogeologické rajony Pro plánování v oblasti vod byly podle požadavků Rámcové směrnice EU pro vodní politiku 2000/60/ES v rámci projektu VaV/650/4/02 (Prchalová et al. 2005) vymezeny útvary podzemních vod a provedena revize a aktualizace hydrogeologické rajonizace, tzv. rajonizace Zároveň došlo k maximálnímu sblížení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod. Rajon vymezuje přírodní horninové prostředí, v němž dochází k ucelenému oběhu podzemní vody, která v rajonu tvoří útvar podzemní vody. Rajony jako takové zůstávají neměnné, až do doby další revize hydrogeologické rajonizace. Naproti tomu vodní útvary podléhají vlivům, zejména antropogenní činnosti, které mohou měnit jejich stav, a budou předmětem periodického hodnocení v rámci šestiletých revizí plánů oblastí povodí (Olmer et al. 2006, Hydrogeologická rajonizace České republiky, HIG 23). Mapové zákresy rajonů 2005 jsou uvedeny na webových stránkách VÚV TGM a ČGS ve formátu EsriShape. 4

11 Seznam útvarů vod podle správní působnosti podniků povodí je uveden v Metodickém pokynu odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí a odboru vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství pro monitorování vod podle 21 odst. 4 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (Ministerstvo životního prostředí č.j.: 90393/ENV/06; 3988/650/06 a Ministerstvo zemědělství č.j.: 44605/ ze dne ). Rajony jsou nově též zakotveny ve vyhlášce č. 5/2010 Sb. 5/2011 Sb., o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod. Rajonizace 2005 je zpracována s podrobností 1: technologií GIS ve třech vrstvách: základní vrstvě, která pokrývá celé území ČR, s rajony v terciérních a křídových pánevních sedimentech (označení 2xxx), sedimentech svrchní křídy (41xx až 46xx, kromě 4420), sedimentech permokarbonu (5xxx) a v horninách krystalinika, proterozoika a paleozoika (6xxx), svrchní vrstvě zahrnující oblast kvartérních a propojených kvartérních a neogenních sedimentů (1xxx) a jizerský coniak (4420), vrstvě bazálního křídového kolektoru v oblasti Pojizeří a pravostranných přítoků Labe (4710, 4720 a 4730). Na území České republiky je vymezeno celkem 152 hydrogeologických rajonů, z toho 111 v základní vrstvě, 38 ve svrchní vrstvě a 3 rajony ve vrstvě bazálního křídového kolektoru. Ve správním území Povodí Labe, státní podnik Hradec Králové se nachází 45 rajonů, z toho 30 v základní vrstvě, 14 ve svrchní vrstvě a 1 rajon ve vrstvě bazálního křídového kolektoru. Obr. 1. Přehled hydrogeologických rajonů v povodí Horního a středního Labe 5

12 2.2.1 Přehled HG rajonů ve správním území Povodí Labe, státní podnik Zpráva o množství a jakosti podzemních vod Tab. 1. Seznam hydrogeologických rajonů povodí Horního a středního Labe ID rajonu Název rajonu Plocha rajonu km Kvartér Orlice 295, Kvartér Labe po Hradec Králové 146, Kvartér Labe po Pardubice 127, Kvartér Loučné a Chrudimky 181, Kvartér Labe po Týnec 146, Kvartér Labe po Kolín 88, Kvartér Labe po Nymburk 238, Kvartér Urbanické brány 105, Kvartér Labe po Jizeru 88, Kvartér Labe po Vltavu 293, Kvartér Liberecké kotliny 20, Kvartér a miocén Žitavské pánve 21, Kvartér Frýdlantského výběžku 172, Polická pánev 214, Hronovsko-poříčská křída 40, Podorlická křída v povodí Úpy a Metuje 252, Podorlická křída v povodí Orlice 434, Ústecká synklinála v povodí Orlice 176, Královédvorská synklinála 145, Hořicko-miletínská křída 435, Kyšperská synklinála v povodí Orlice 171, Vysokomýtská synklinála 799, Králický prolom - severní část 61, Chrudimská křída 595, Dlouhá mez - jižní část 65, Dlouhá mez - severní část 60, Čáslavská křída 275, Velimská křída 278, Labská křída 2845, Jizerská křída pravobřežní 685, Jizerský coniak 152, Jizerská křída levobřežní 899, Křída severně od Prahy 602, Křída Košáteckého potoka 337, Bazální křídový kolektor na Jizeře 1881, Podkrkonošský permokarbon 862, Náchodský perm 60, Dolnoslezská pánev - západní část 147, Dolnoslezská pánev - východní část 171, Poorlický perm - severní část 72, Krystalinikum Jizerských hor v povodí Lužické Nisy 701, Krystalinikum Jizerských hor v povodí Jizery a Krkonoš 899, Krystalinikum Orlických hor 566, Kutnohorské krystalinikum 816, Krystalinikum Železných hor 726,2 Rajony z oblastí povodí Moravy a Dyje významně přesahující do oblasti povodí Horního a středního Labe 4232 Ústecká synklinála v povodí Svitavy 73,7 z celkových 358, Kyšperská synklinála - jižní část 49,5 z celkových 236,4 6

13 2.2.2 Přehled významných hydrogeologických rajonů V tabulce č. 2 je uveden seznam významných hydrogeologických rajonů ve smyslu Metodického pokynu, tzn. že se jedná o rajony jednak intenzivně využívané a jednak rajony s významným oběhem podzemních vod. Tab. 2. Seznam významných hydrogeologických rajonů v povodí Horního a středního Labe Významné hydrogeologické rajony 1110 Kvartér Orlice 1122 Kvartér Labe po Pardubice 1151 Kvartér Labe po Kolín 1152 Kvartér Labe po Nymburk 1171 Kvartér Labe po Jizeru 1172 Kvartér Labe po Vltavu 1410 Kvartér Liberecké kotliny 4110 Polická pánev 4221 Podorlická křída v povodí Úpy a Metuje 4222 Podorlická křída v povodí Orlice 4231 Ústecká synklinála v povodí Orlice 4240 Královédvorská synklinála 4261 Kyšperská synklinála v povodí Orlice 4270 Vysokomýtská synklinála 4310 Chrudimská křída 4320 Dlouhá mez jižní část 4330 Dlouhá mez severní část 4410 Jizerská křída pravobřežní 4420 Jizerský coniak 4430 Jizerská křída levobřežní 2.3 Zdroje podzemních vod v hydrogeologických rajonech V tabulce č. 3 jsou pro jednotlivé hydrogeologické rajony (pro které byla předána data) porovnány měsíční mediány hodnoceného roku (2010) s hodnotami dlouhodobých průměrných měsíčních mediánů za období Pro 28 hydrogeologických rajonů bylo provedeno zařazení měsíčních mediánů přírodních zdrojů podzemních vod v roce 2010 na dlouhodobou měsíční křivku překročení (MPK) za období Tabulka č. 4 uvádí v procentech měsíční křivky překročení. Žlutě jsou vyznačeny údaje za hranicí 85 % MPK považované za stav sucha a červeně se vyznačují hodnoty, kdy byly přírodní zdroje podzemních vod v daném měsíci menší než minimum za srovnávací období Toto hodnocení však ne úplně koresponduje s vyhodnocením bilančního stavu. Jeví se velmi potřebné zahájit hydrologické hodnocení velikosti zdrojů podzemních vod nejen na základě odtokových charakteristik povrchových recipientů, ale také na základě statistického rozboru stavů hladiny podzemní vody. Stav hladiny podzemní vody přesněji charakterizuje bilanční stav přírodních zdrojů v hydrogeologickém rajonu. 7

14 Tab. 3. Přírodní zdroje podzemních vod v hydrogeologických rajonech měsíční mediány hodnoceného roku (2010) a dlouhodobé průměrné měsíční mediány za období (převzatá data od ČHMÚ) Měsíc HGR 4110 HGR 4221 HGR 4222 A B A B A B I. 1066,6 738,2 848,9 314,1 1491,5 551,3 II. 1123,3 660,3 929,2 321,7 1632,7 565,2 III. 1304,7 1033,2 1115,3 1345,1 1959,4 2363,0 IV. 1532,2 1645,3 1115,8 1698,8 1960,7 2986,4 V. 1345,8 1494,5 745,1 1331,2 1309,4 2340,0 VI. 1130,8 1565,5 563,3 1340,3 989,7 2355,6 VII. 1031,5 1261,3 526,7 398,4 925,8 700,3 VIII. 946,6 1067,4 431,0 712,3 757,7 1252,1 IX. 855,4 1191,7 426,0 772,7 748,6 1357,7 X. 782,0 1345,2 415,4 1236,5 730,3 2172,3 XI. 786,3 1188,3 483,8 837,8 850,7 1471,9 XII. 863,8 1255,3 598,2 1051,9 1050,9 1848,2 Průměr 1064,1 1203,9 683,2 946,7 1200,6 1663,7 Měsíc HGR 4231 HGR 4240 HGR 4250 A B A B A B I. 501,2 368,0 592,6 188,3 1449,2 460,7 II. 539,6 324,7 675,3 183,1 1651,5 447,7 III. 604,7 518,3 802,1 464,0 1961,3 1134,7 IV. 685,3 757,6 796,5 652,3 1947,8 1595,4 V. 611,4 797,4 591,0 600,0 1444,9 1467,1 VI. 503,1 1085,6 452,7 647,1 1106,8 1582,4 VII. 492,5 813,3 353,6 439,6 864,5 1075,1 VIII. 425,5 831,7 289,8 486,7 708,7 1189,9 IX. 383,9 802,0 259,8 434,3 635,6 1062,0 X. 380,4 839,6 240,6 575,6 588,2 1407,5 XI. 381,3 641,4 290,2 471,0 709,6 1151,6 XII. 409,3 611,8 374,6 509,3 916,3 1245,6 Průměr 493,2 699,3 476,6 470,9 1165,4 1151,6 Měsíc HGR 4261 HGR 4270 HGR 4310 A B A B A B I. 711,4 620,0 3318,8 2895,7 1543,2 1002,2 II. 767,8 479,9 3638,8 2838,9 1714,8 1036,7 III. 879,5 852,1 4005,9 4425,9 1968,0 2351,1 IV. 980,5 1288,6 4283,5 5833,7 2109,2 2933,2 V. 835,1 1058,9 3864,3 6324,0 1627,2 2358,9 VI. 667,8 1351,0 3330,0 8019,8 1201,8 3142,4 VII. 647,7 916,4 3245,2 5323,4 1171,4 1575,9 VIII. 552,3 992,0 3126,8 5940,9 964,6 2956,5 IX. 508,3 977,4 2826,1 5772,1 732,3 2662,7 X. 501,8 1066,5 2658,9 5868,9 666,7 2570,4 XI. 513,3 791,9 2614,1 5109,0 774,6 1664,1 XII. 569,1 784,2 2777,3 4704,2 1064,7 1662,3 Průměr 677,9 931,6 3307,5 5254,7 1294,9 2159,7 8

15 Měsíc HGR 4320 HGR 4330 HGR 4340 A B A B A B I. 200,8 195,3 189,2 184,1 270,9 91,6 II. 223,0 168,5 210,2 158,8 312,9 106,2 III. 254,7 269,2 240,0 253,8 351,5 445,0 IV. 278,7 309,2 262,7 291,4 366,9 414,1 V. 231,5 265,2 218,1 249,9 327,8 369,7 VI. 180,9 331,9 170,5 312,9 288,3 499,9 VII. 174,5 237,3 164,4 223,7 269,8 294,4 VIII. 150,3 332,5 141,6 313,4 250,5 555,9 IX. 124,3 257,1 117,2 242,3 220,7 504,9 X. 119,2 237,3 112,4 223,7 214,9 656,4 XI. 120,6 179,6 113,7 169,3 235,6 499,9 XII. 152,1 151,3 143,4 142,6 234,2 418,8 Průměr 184,2 244,5 173,6 230,5 278,7 404,7 Měsíc HGR 4350 HGR 4360 HGR 4410 A B A B A B I. 285,6 96,7 4225,9 1215,1 2408,6 1552,3 II. 330,0 112,0 5048,4 1252,1 2413,4 1413,2 III. 370,6 469,3 6044,4 5563,4 2533,3 1582,4 IV. 387,1 436,7 5685,8 6269,2 2596,3 1870,9 V. 345,6 389,9 3910,1 5125,2 2425,1 1733,2 VI. 304,0 527,3 2837,2 4157,6 2229,1 1637,9 VII. 284,5 310,5 2344,9 1414,3 2159,9 1420,8 VIII. 264,2 586,3 2094,5 4023,9 2118,2 1579,0 IX. 232,7 532,6 1852,6 4718,2 2082,5 1801,0 X. 226,6 692,2 1787,1 7999,4 2093,5 2246,3 XI. 248,3 527,3 2239,6 5867,9 2180,5 2033,2 XII. 247,2 441,7 2902,7 6280,6 2266,8 1985,9 Průměr 293,9 426,9 3414,4 4490,6 2292,3 1738,0 Měsíc HGR 4420 HGR 4430 HGR 4510 A B A B A B I. 398,1 278,0 859,9 438,0 419,5 142,2 II. 432,0 261,0 928,3 464,1 484,6 164,5 III. 498,5 398,2 1065,0 1426,6 544,3 689,5 IV. 469,8 406,5 1064,1 1015,5 568,4 641,3 V. 331,1 332,0 863,5 876,1 507,5 572,6 VI. 256,1 327,8 726,8 1200,8 446,6 774,5 VII. 235,4 252,9 669,2 424,6 417,7 456,3 VIII. 210,9 300,4 608,0 1167,5 388,2 861,3 IX. 190,4 340,6 537,0 1446,4 341,7 781,7 X. 199,5 527,9 521,7 2468,2 332,7 1016,8 XI. 227,4 462,3 657,5 1844,8 364,6 774,5 XII. 291,0 584,1 707,0 1831,3 362,8 649,1 Průměr 311,7 372,6 767,3 1217,0 431,6 627,0 9

16 Měsíc HGR 4521 HGR 5151 HGR 5161 A B A B A B I. 491,8 306,2 4270,6 2505,4 983,8 717,0 II. 487,1 293,7 4563,9 2111,1 993,2 560,5 III. 519,2 326,1 5759,7 3986,8 1376,4 1056,2 IV. 552,3 311,6 6118,6 6701,0 1468,3 1732,1 V. 567,5 299,1 4545,0 5027,2 907,5 1287,0 VI. 551,6 275,8 3401,8 3895,3 602,6 1205,3 VII. 539,1 249,1 2844,5 2264,7 562,5 678,4 VIII. 541,1 274,1 2395,9 3011,0 456,7 779,4 IX. 507,7 295,7 2173,3 3724,5 437,7 1118,6 X. 488,8 442,6 2113,7 4614,0 428,6 1229,3 XI. 484,1 469,2 2452,8 4299,1 527,4 957,5 XII. 487,1 482,0 3151,6 4838,3 679,1 1111,4 Průměr 518,1 335,4 3649,3 3914,9 785,3 1036,1 Měsíc HGR 5162 HGR 5211 HGR 6413 A B A B A B I. 455,8 308,2 245,7 215,3 4408,8 3717,0 II. 497,9 280,6 265,2 166,4 4382,1 3110,2 III. 599,7 570,5 303,9 295,8 4704,2 3559,9 IV. 693,9 722,9 338,8 447,5 5620,5 5307,5 V. 617,9 655,4 288,3 366,8 5518,7 5200,9 VI. 515,6 788,3 230,4 467,6 4805,9 6156,5 VII. 509,6 603,9 223,5 316,8 4614,4 4683,1 VIII. 423,2 531,6 190,6 343,2 4362,5 9101,8 IX. 369,9 820,3 175,4 338,2 3926, ,2 X. 345,0 890,3 173,2 369,2 3623, ,6 XI. 339,3 740,1 177,2 274,0 3552,2 9190,2 XII. 370,8 670,2 196,5 271,6 3829,3 9252,6 Průměr 478,2 631,9 234,1 322,7 4445,7 6799,0 Měsíc HGR 6414 HGR 6420 HGR 6531 A B A B A B I. 6719,3 5810,7 3227,2 2187,0 1648,2 767,7 II. 6003,2 4700,5 3245,9 1817,6 1719,3 801,2 III. 6421,5 4703,2 3751,8 2809,1 1974,9 3749,7 IV. 9742, ,8 4641,9 5750,2 1555,1 1366,0 V , ,5 3809,6 4630,6 1026,7 609,6 VI ,2 9576,5 2804,0 4473,7 502,3 1769,1 VII. 8703,8 6964,0 2578,5 2230,0 665,6 156,0 VIII. 7492,9 7824,0 2207,9 2196,0 191,9 2759,8 IX. 6688, ,7 1892,9 2466,9 308,7 1056,9 X. 6136, ,0 1797,7 3264,0 365,9 1691,5 XI. 6113, ,5 2024,9 2641,4 653,4 868,2 XII. 6418,8 9881,4 2489,0 2783,6 744,1 1713,5 Průměr 7753,5 8431,5 2872,6 3104,2 946,3 1730,9 10

17 Měsíc HGR 6532 A I. 1978,1 1850,3 II. 2176,3 1615,7 III. 2641,8 2774,7 IV. 2940,9 4087,5 V. 2261,3 3227,1 VI. 1759,5 3686,0 VII. 1625,1 2453,0 VIII. 1275,1 3773,1 IX. 1032,6 3184,2 X. 953,4 3027,4 XI. 1041,3 1938,8 XII. 1436,3 2181,4 Průměr 1760,1 3379,9 B Vysvětlivky: A přírodní zdroje spočítané jako dlouhodobé průměrné měsíční mediány za období (l/s) B přírodní zdroje spočítané jako měsíční mediány v roce 2010 (l/s) 11

18 Tab. 4. Zařazení měsíčních mediánů přírodních zdrojů podzemních vod v roce 2010 na dlouhodobou měsíční křivku překročení (MPK) za období (převzatá data od ČHMÚ) HGR HGR 1110 HGR 1121 HGR 1122 HGR 1130 HGR 1140 HGR 1151 HGR 1152 HGR 1160 HGR 1171 HGR 1172 HGR 1410 HGR 1420 HGR 1430 měsíce (MPK 2010) I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII HGR HGR 4210 HGR HGR HGR HGR HGR HGR HGR HGR 4291 HGR HGR HGR HGR HGR HGR HGR HGR HGR HGR HGR HGR 4710 HGR HGR 5152 HGR HGR HGR HGR HGR HGR HGR HGR Vysvětlivky: HGR hydrogeologický rajon I. XII. měsíce (I. leden až XII. prosinec) ve kterých (ne)docházelo k překročení MPK 2010 (%) MPK 2010 měsíční křivka překročení (MPK) za období (%) údaj za hranicí 85 % MPK považovaný za stav sucha přírodní zdroje podzemních vod jsou v daném měsíci menší než minimum za srovnávací období Pozn.: Hodnoty v tabulkách jsou v % (jedná se o % překročení MPK 2010) 12

19 3. Požadavky na zdroje podzemních vod Zpráva o množství a jakosti podzemních vod Podle ustanovení 29 zákona č. 254/2001 Sb. jsou zdroje podzemních vod přednostně vyhrazeny pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou a pro účely, pro které je použití pitné vody stanoveno zvláštním předpisem (zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví). K jiným účelům může být podzemní voda využívána, pokud to není na úkor výše uvedených potřeb. Povodí Labe, státní podnik, stejně jako ostatní podniky Povodí, vede v souladu s platnými předpisy ( 10 zákona č. 254/2001 Sb., vyhláška č. 431/2001 Sb.) evidenci množství a jakosti odebrané podzemní vody. Povinnost předávat výsledky měření množství správci povodí mají všichni, jejichž povolení k nakládání s vodami je alespoň m 3 /rok nebo 500 m 3 /měsíc. Největším zdrojem informací o nových odběrech podzemních vod jsou vodoprávní povolení. Na obrázku č. 2 jsou znázorněny největší odběry podzemní vody v roce Obr. 2. Rozložení největších odběrů podzemních vod V roce 2010 bylo ve správním území Povodí Labe, státní podnik bilancováno 1029 odběrů podzemní vody v celkovém množství ,4 tis. m 3 odebrané podzemní vody (tab. 5), tedy průměrně téměř 3,58 m 3 /s (3 583 l/s). 13

20 Tab. 5. Odebrané množství podzemní vody z bilancovaných odběrů v hydrogeologických rajonech HGR RM 2010 ODBVOD 2010 %ODBVOD 2010 ODBNE 2010 %ODBNE 2010 (tis. m 3 ) (tis. m 3 ) (tis. m 3 ) ,0 1188,9 85,5 201,1 14, ,9 53,6 16,0 281,3 84, ,3 5097,1 98,3 86,2 1, ,5 1357,7 83,0 277,8 17, ,2 0,0 0,0 163,2 100, ,3 1958,2 97,8 44,1 2, ,5 4282,9 74,8 1446,6 25, ,5 325,6 81,9 71,9 18, ,3 6281,9 98,7 80,4 1, ,1 5494,2 99,4 30,9 0, ,9 77,9 100,0 0,0 0, ,3 261,4 95,3 12,9 4, ,9 864,9 100,0 0,0 0, ,9 5314,6 97,6 132,3 2, ,6 188,4 93,5 13,2 6, ,1 1063,5 88,5 138,6 11, ,2 9811,4 97,2 282,7 2, ,5 2650,5 95,5 124,0 4, ,2 1604,5 88,0 219,7 12, ,0 2695,7 81,1 627,3 18, ,4 1188,7 98,4 19,8 1, ,8 4503,8 92,4 371,0 7, ,9 248,7 96,4 9,2 3, ,8 4599,6 92,2 391,3 7, ,1 2616,1 100,0 0,0 0, ,8 935,2 95,6 42,6 4, ,0 412,1 71,5 163,9 28, ,7 498,6 71,9 195,1 28, ,2 1575,1 54,2 1329,1 45, , ,4 95,2 695,9 4, ,5 542,5 17,6 2539,0 82, ,7 4401,3 83,2 890,4 16, ,7 494,7 68,3 229,9 31, ,6 182,5 60,3 120,0 39, ,8 1387,8 100,0 0,0 0, ,0 3321,1 83,9 636,9 16, ,5 629,4 93,3 45,1 6, ,3 218,3 87,6 31,0 12, ,7 258,8 84,9 45,9 15, ,1 187,0 40,3 277,1 59, ,5 752,2 76,0 237,3 24, ,9 4153,0 92,6 330,0 7, ,3 838,8 91,9 74,4 8, ,7 126,6 35,7 228,1 64, ,7 485,3 37,4 811,4 62,6 Vysvětlivky: Σ , ,6 87, ,7 12,3 HGR... hydrogeologický rajon RM 2010 (tis. m 3 )... roční odebrané množství podzemní vody v HGR ODBVOD 2010 (tis. m 3 )... roční odebrané množství podzemní vody s vodárenským využitím % ODBVOD roční odebrané množství podzemní vody s vodárenským využitím vyjádřené v procentech z celkem odebraného množství podzemní vody ODBNE 2010 (tis. m 3 )... roční odebrané množství podzemní vody s jiným než vodárenským využitím %ODBNE roční odebrané množství podzemní vody s jiným než vodárenským využitím vyjádřené v procentech z celkem odebraného množství podzemní vody 14

21 3.1 Odběry podzemní vody s vodárenským využitím Zpráva o množství a jakosti podzemních vod Odběry podzemní vody s vodárenským využitím tvořily v roce 2010 ve správním území Povodí Labe, státní podnik 87,7 % celkového odběru podzemních vod (viz tabulka č. 5). Znamená to tedy, že převážná část odebrané podzemní vody je v souladu s ustanovením 29 zákona č. 254/2001 Sb. využívána pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Přehled nejvýznamnějších odběrů podzemní vody s vodárenským využitím je uveden v tabulce č. 6. V tabulce jsou uvedeny odběry, kde odebrané množství podzemní vody v roce 2010 přesáhlo množství odpovídající odběru 10 l/s ( m 3 /rok). Jedná se o odběry vodárenských společností nebo obcí pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Tab. 6. Největší odběry podzemní vody s vodárenským využitím č. VHB Název místa odběru vody HGR HyPo RM 2010 RM 2010 (tis. m 3 ) (l/s) Vodárna Káraný - Dolnolabsko, Záhrádky, Polabsko / 4741,3 150, Vodárna Káraný - ČS Sojovice / 4055,3 128, VAK Pardubice-Oplatil (důlní) / 3218,7 102, Vodárna Káraný - ČS Kochánky / 3105,7 98, VaK Chrudim-Podlažice / 2542,5 80, VaK Ml. Boleslav - Bělá p.b. - Páterov / 2083,0 66, SčVK Teplice - Libíč / 2001,2 63, Vodárna Káraný - ČS Skorkov / 1959,8 62, VAK Pardubice-Hrobice,Čeperka / 1865,8 59, VaK Nymburk-Poděbrady, Kluk / 1863,7 59, VODOS Kolín - Tři Dvory / 1809,8 57, VaK Náchod-Teplice n.m., VS / 1634,3 51, Vodárna Káraný - ČS Benátky n.j / 1476,3 46, VaK Náchod-Machov,st / 1431,9 45, Vodárna Káraný - Artésko / 1387,8 44, VAK Pardubice-Nemošice / 1357,7 43, SčVK Teplice - Dolánky / 1260,5 40, VaK Trutnov - Horní Maršov, zářezy / 1094,1 34, OVS Č. Třebová - Vrbovka / 1066,9 33, VaK Havl.Brod - Horní Studenec štola / 1008,8 32, Litá, Lt / 1004,1 31, Litá, Lt / 999,3 31, VaK V. Mýto - Cerekvice,Pekla S / 969,7 30, Litá, V / 907,6 28, SčVK Teplice - Dolánky Daliměřice / 880,1 27, AQUA a.s. Rychnov n.k.- RK-1A, RK-1, RK / 855,1 27, VaK Ml.Boleslav-Bakov n. J. - Rečkov / 821,2 26, Litá, Lt 8 a / 776,1 24, Úpravna vody Písty / 741,0 23, VaK Ml.Boleslav-Benátky II. - ČOV / 685,8 21, Vodovod Ústí nad Orlicí - Perla / 659,5 20, AQUA Rychnov n.k.-císařská studánka, Solnice / 646,4 20, VHOS Mor.Třebová - Sebranice, vrty / 625,0 19, VaK Nymburk-Poděbrady, Choťánky / 615,4 19, Litá, Lt / 584,4 18, VODOS Kolín - Nová vodárna / 574,4 18, Černčice, Lt / 563,7 17,9 15

22 č. VHB Název místa odběru vody HGR HyPo RM 2010 (tis. m 3 ) RM 2010 (l/s) VaK Brandýs n. L. - St. Boleslav, Práporce / 550,2 17, VaK Dvůr Králové, HVA 1 "Teplárna " / 528,0 16, VaK Nymburk-Milovice / 495,5 15, Litá, Lt 9 a / 489,9 15, VHOS Mor.Třebová - Čistá / 481,0 15, VaK Jablonné n.o. - Letohrad,štola / 478,0 15, Vodárna Káraný - Kochánky vrt P / 463,7 14, VaK Havl.Brod- Horní Studenec (Štola sušárna) / 434,9 13, VaK Jablonné n.o. - Choceň, Běstovice / 429,8 13, VaK Ml. Boleslav Bakov n.j. - Klokočka / 424,9 13, VAK Pardubice-Choltice, Luhy vrt CH / 415,3 13, Vodovody Litomyšl,Nedošín /1 411,1 13, VaK Nymburk-Poděbrady, st.pram / 398,8 12, VAK Pardubice - Jankovice, Brloh Ja-6, V / 390,3 12, Litá, Lt / 386,7 12, SčVK Teplice - Lesnovek / 384,7 12, VaK Dvůr Králové HV 1 "Hrubá Luka" / 375,5 11, VaK Náchod-Machov, Na Vápenkách / 367,7 11, Městské VaK Vrchlabí - Vrchlabí,Žalý / 365,9 11, VOS Jičín - Lázně Bělohrad / 350,4 11, VHOS Mor. Třebová - Polička (vrt V6) / 349,6 11, Vodárna Káraný - Kochánky vrt P / 348,9 11, Vodárna Káraný - Kochánky vrt P / 348,2 11, VaK Jablonné n.o. - Horní Čermná V / 347,7 11, VOS Jičín-Studeňany, S / 334,3 10, FVS Frýdlant-Bažantnice / 328,2 10, Chlumec,Třesice /1 325,6 10, VOS Jičín-Hořice-Březovice B2+B2a / 323,4 10, Česká Skalice, J / 322,2 10, MěVAK Jaroměř, St.Ples J / 320,0 10,1 Vysvětlivky: č. VHB... identifikační číslo odběru podzemních vod pro vodohospodářskou bilanci HGR... hydrogeologický rajon RM 2010 (tis. m 3 )... množství odebrané podzemní vody v roce 2010 vyjádřené v tisících m 3 RM 2010 (l/s)... množství odebrané podzemní vody v roce 2010 vyjádřené v l/s HyPo... hydrologické pořadí odběry podzemních vod v HGR spadajícího do bilanční územní působnosti jiných podniků Povodí (4262 Kyšperská synklinála jižní část příslušný správce povodí je Povodí Moravy, s.p.). odběry podzemních vod v HGR spadajícího do bilanční územní působnosti Povodí Labe, státní podnik (4270 Vysokomýtská synklinála). 16

23 3.2 Odběry podzemních vod s jiným než vodárenským využitím Odběry podzemní vody s jiným než vodárenským využitím tvořily v roce 2010 ve správním území Povodí Labe, státní podnik pouze 12,3 %. Nejvýznamnější odběry ve správním území Povodí Labe, státní podnik s jiným než vodárenským odběrem spolu s umístěním v příslušném hydrogeologickém rajonu a hydrologickém povodí jsou uvedeny v tabulce č. 7. Tab. 7. Největší odběry podzemní vody s jiným než vodárenským využitím č. VHB Název místa odběru vody HGR HyPo RM 2010 RM 2010 (tis. m 3 ) Sklopísek Střeleč - důlní vody / 2375,0 75, Rafinerie Kralupy hydraul.clona / 1296,1 41, Elektrárna Chvaletice / 674,0 21, Paramo Kolín - sanace / 649,0 20, SYNTHOS Kralupy hydraul.clona / 468,2 14,8 Vysvětlivky: č. VHB... identifikační číslo odběru podzemních vod pro vodohospodářskou bilanci HGR... hydrogeologický rajon RM 2010 (tis. m 3 )... množství odebrané podzemní vody v roce 2010 vyjádřené v tisících m 3 RM 2010 (l/s)... množství odebrané podzemní vody v roce 2010 vyjádřené v l/s HyPo... hydrologické pořadí (l/s) odběry podzemních vod v HGR spadajícího do bilanční územní působnosti Povodí Labe, státní podnik (1172 Kvartér Labe po Vltavu). Mezi největší odběry v tomto smyslu stále patří odběr důlní vody při těžbě sklářského písku ve Střelči. Elektrárna Chvaletice nad Labem čerpá mělkými vrty průsakovou vodu z odkaliště. Paramo Kolín čerpá významné množství podzemní vody v rámci sanací. Další významnější odběry podzemní vody (tj. větší než 10 l/s) pro jiné než vodárenské účely ve správním území Povodí Vltavy, státní podnik, ale náležející do HG rajonu 1172, který má za povinnost bilancovat Povodí Labe, státní podnik jsou čerpání v rámci hydraulické clony v Rafinérii Kralupy a SYNTHOSU Kralupy. 3.3 Měsíční odběry podzemních vod ve významných HG rajonech V následujících tabulkách (viz tabulka č. 8) jsou uvedeny jednotlivé odběry podzemních vod ve významných hydrogeologických rajonech v jednotlivých měsících. V tabulkách jsou uvedeny odběry přesahující množství odpovídající odběru alespoň 100,0 tis. m 3 /rok. V hydrogeologickém rajonu 1410 Kvartér Liberecké kotliny bylo odebráno v roce 2010 pouze 77,9 tis. m 3 /rok. 17

24 Tab. 8. Měsíční odběry podzemních vod ve významných hydrogeologických rajonech v roce Kvartér Orlice č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM VaK Jablonné n.o. - Choceň, Běstovice 3,8 28,6 42,0 38,8 34,6 40,1 36,6 34,1 34,0 33,5 31,9 38,0 429, VAK Pardubice-Holice II. 13,9 14,2 15,7 16,4 15,7 18,6 17,5 14,0 12,4 11,6 11,4 11,0 172, VAK Pardubice-Holice I., zářez 9,9 11,4 10,4 11,3 10,5 11,8 12,2 12,5 14,2 13,0 15,7 15,0 148, AQUA a.s. Rychnov n.k.-týniště,zářezy U Dubu 11,5 6,5 11,1 8,8 8,0 8,9 9,1 7,4 7,4 8,0 7,5 8,7 102,8 Celkem 39,0 60,7 79,2 75,4 68,7 79,4 75,4 68,0 68,0 66,2 66,5 72,8 853, Kvartér Labe po Pardubice č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM VAK Pardubice-Oplatil (důlní) 276,8 254,4 270,3 262,9 275,4 246,2 288,5 271,0 264,2 261,5 267,2 280,3 3218, VAK Pardubice-Hrobice,Čeperka 185,4 165,5 171,4 165,6 174,7 151,2 152,6 182,0 135,3 172,3 106,9 103,0 1865,8 Celkem 462,2 419,9 441,7 428,4 450,1 397,5 441,1 453,0 399,5 433,8 374,1 383,3 5084, Kvartér Labe po Kolín č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM VODOS Kolín - Tři Dvory 159,7 144,4 149,9 146,8 150,0 160,6 152,3 147,5 143,8 156,7 141,2 156,8 1809,8 Celkem 159,7 144,4 149,9 146,8 150,0 160,6 152,3 147,5 143,8 156,7 141,2 156,8 1809,8 18

25 1152 Kvartér Labe po Nymburk č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM VaK Nymburk-Poděbrady, Kluk 145,9 138,0 142,8 133,5 128,6 131,1 164,6 175,6 161,3 176,6 181,2 184,6 1863, Úpravna vody Písty 58,2 56,8 62,1 56,0 61,3 67,2 70,7 64,0 59,5 57,0 60,8 67,4 741, Paramo Kolín - sanace 53,9 48,4 58,1 57,4 52,4 58,2 45,9 55,2 60,2 60,5 49,0 49,6 649, VaK Nymburk-Poděbrady, Choťánky 61,7 50,1 64,1 76,5 78,8 82,4 64,9 24,3 31,4 27,7 25,1 28,4 615, VODOS Kolín - Nová vodárna 44,6 51,2 49,1 37,1 45,9 52,8 57,0 48,4 47,5 46,8 42,7 51,4 574, VaK Nymburk-Poděbrady, st.pram. 20,6 37,0 44,2 30,0 30,7 43,6 34,2 31,8 32,0 27,6 28,4 38,8 398, Lučební závody Kolín, sanace 30,7 28,5 31,1 32,8 32,3 30,4 30,4 30,5 29,7 30,3 0,0 0,0 306, Paramo Kolín CHÚV Klavary ( býv. Koramo) 22,0 28,2 24,5 19,8 8,0 20,2 2,9 16,4 26,5 23,4 24,5 29,1 245, Paramo Kolín (býv.koramo ) - ochrana podz. vod 7,3 6,2 6,8 5,0 7,2 10,8 3,5 9,5 16,7 15,1 10,5 8,2 106,8 Celkem 444,9 444,5 482,7 448,0 445,2 496,7 474,1 455,7 464,7 465,0 422,2 457,6 5501, Kvartér Labe po Jizeru č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM Vodárna Káraný - ČS Sojovice 355,5 316,9 350,8 378,0 337,0 301,0 332,2 246,1 268,9 86,8 520,1 562,0 4055, Vodárna Káraný - ČS Skorkov 155,5 139,6 179,0 150,3 169,1 123,8 114,6 133,6 149,8 214,1 216,6 213,8 1959, Vodárna Káraný - ČS Předměřice 43,9 40,0 46,6 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 12,1 15,1 45,5 46,9 250,2 Celkem 555,0 496,5 576,5 528,3 506,2 424,8 446,8 379,6 430,8 316,1 782,2 822,7 6265, Kvartér Labe po Vltavu č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM Vodárna Káraný - Dolnolabsko, Záhrádky, Polabsko 374,9 327,3 393,0 388,5 385,8 360,8 358,1 442,9 382,5 222,6 562,4 542,5 4741, Rafinerie Kralupy hydraul.clona 109,2 84,6 103,3 104,2 106,3 99,9 109,2 108,9 113,1 121,1 115, , VaK Brandýs n. L. - St. Boleslav, Práporce 46,0 41,5 45,9 45,1 46,6 46,2 47,7 46,9 45,5 46,5 44,9 47,5 550, SYNTHOS Kralupy hydraul.clona 40,5 35,5 39,4 37,9 40,1 39,3 40, ,4 38,9 35,6 468, Město Brandýs n. L. - St. Boleslav, Motorlet 17,3 16,0 16,6 16,8 17,2 17,0 17,3 16,8 16,5 17,2 16,5 17,6 202,6 Celkem 587,9 504,8 598,1 592,5 596,0 563,2 572,9 656,5 596,6 447,7 778,0 764,2 7258,5 19

26 4110 Polická pánev č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM VaK Náchod-Teplice n.m., VS-5 111,4 125,7 148,2 136,0 138,8 136,6 134,9 141,7 135,3 143,6 129,9 152,2 1634, VaK Náchod-Machov,st. 134,4 65,5 132,0 121,0 123,2 119,8 116,2 124,6 119,1 125,9 114,3 135,9 1431, VaK Náchod-Machov, Na Vápenkách 24,3 21,6 33,7 35,9 36,7 37,0 34,2 33,9 26,5 28,9 24,4 30,6 367, VaK Náchod-Teplice VS-15 30,5 36,8 37,8 23,4 24,7 29,7 30,8 17,9 16,0 14,5 8,5 14,5 285, Vak Náchod-Petrovice,NV 15 A 36,4 50,0 36,5 18,1 18,4 23,1 23,9 12,5 7,1 5,4 9,4 10,4 251, VaK Náchod-Police n.m., VS-10 + NVS-10 14,5 15,9 19,5 18,0 18,2 17,7 22,4 24,8 21,9 23,0 21,3 23,1 240, VaK Náchod-Nízká Srbská,NV 12 0,0 0,0 30,7 22,2 21,6 29,5 30,6 17,9 13,0 12,9 13,1 17,1 208, VaK Náchod-Dřevíček, VS-8 12,4 14,1 15,3 13,8 15,5 19,4 17,0 16,4 14,4 16,6 14,9 19,1 189, VaK Náchod-Dřevíč, NVS-8 10,2 11,6 12,9 11,4 12,8 10,6 13,9 13,6 12,6 13,4 12,1 15,0 150, VaK Náchod-Petrovice,NV 15 24,9 38,8 26,9 9,2 9,2 14,6 10,6 4,9 0,3 0,3 0,4 0,7 140, G.B. Balená voda - Teplice n. Metují 8,2 11,5 12,7 11,9 10,6 14,9 17,1 14,3 5,9 5,7 6,5 5,3 124,5 Celkem 407,2 391,5 506,1 420,9 429,7 452,8 451,7 422,3 371,9 390,2 354,7 423,9 5023, Podorlická křída v povodí Úpy a Metuje č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM Česká Skalice, J9 24,5 25,2 28,5 30,7 25,5 31,3 31,0 24,7 23,0 24,2 25,0 28,7 322, MěVAK Jaroměř, St.Ples J 1 26,1 27,5 21,6 27,5 26,9 31,4 32,3 27,4 24,9 24,4 20,8 29,2 320, Česká Skalice - st. Pivovarská 15,5 15,2 17,7 18,4 15,7 15,0 18,0 17,7 17,2 19,9 16,9 21,3 208, MěVAK Jaroměř, úpravna J 7 6,2 10,8 16,7 14,9 17,1 14,5 13,0 12,2 9,1 10,5 12,1 12,4 149,3 Celkem 72,3 78,6 84,4 91,4 85,2 92,2 94,3 82,0 74,2 79,0 74,9 91,5 1000,0 20

27 4222 Podorlická křída v povodí Orlice č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM Litá, Lt 6 77,4 61,9 68,4 79,1 108,0 64,1 58,2 76,8 88,9 100,9 104,1 116,4 1004, Litá, Lt 2 83,6 84,8 85,0 91,1 49,8 37,4 108,5 124,7 74,7 84,0 79,2 96,5 999, Litá, V 2 75,1 68,2 83,2 83,2 57,3 48,2 86,4 75,0 85,1 78,6 84,8 82,6 907, AQUA a.s. Rychnov n.k.- RK-1A, RK-1, RK-3 105,9 73,0 75,7 78,4 61,4 82,7 68,1 59,5 61,6 68,1 61,5 59,2 855, Litá, Lt 8 a 60,1 58,7 55,5 62,4 87,3 61,4 36,9 30,9 79,4 83,4 80,1 80,1 776, AQUA Rychnov n.k.-císařská studánka, Solnice 51,8 52,2 49,2 54,0 48,7 58,0 53,3 63,7 53,7 50,2 57,3 54,4 646, Litá, Lt 1 51,3 48,9 52,1 45,3 49,7 47,4 48,1 48,0 46,8 47,6 47,1 52,3 584, Černčice, Lt 4 42,7 38,9 47,2 47,8 48,6 47,9 47,2 46,8 48,6 51,7 48,4 47,8 563, Litá, Lt 9 a 35,6 34,8 43,6 41,4 44,8 44,1 39,6 35,8 40,8 44,7 41,8 42,8 489, Litá, Lt 02 31,4 31,8 35,2 33,8 35,3 31,1 31,6 33,9 30,1 31,1 30,5 31,0 386, AQUA a.s. Rychnov n.k.- Vamberk, Luka 28,8 28,4 24,5 25,2 24,7 25,3 27,7 24,1 21,6 22,9 23,0 21,2 297, Litá, Lt 01 a 25,1 22,2 25,3 23,8 24,8 24,9 25,6 22,0 21,9 23,3 22,9 21,9 283, AQUA a.s. Rychnov n. K. - Semechnice V3 20,7 25,4 23,4 27,3 21,3 24,3 22,8 26,0 18,7 20,4 20,2 21,7 272, Litá, V 1 b 22,0 20,6 23,0 17,9 18,5 15,8 18,0 17,6 18,1 19,1 19,0 19,2 228, AQUA Rychnov n.k.-kostelec,tutleky 20,0 14,4 13,1 17,4 19,1 20,0 21,4 18,2 17,8 19,8 19,5 18,0 218, Litá, Lt 3 21,1 8,3 10,2 27,7 28,9 20,0 21,4 27,9 1,6 0,0 15,3 22,6 204, AQUA a.s. Rychnov n.k.-dobruška, Pulice 14,2 12,9 14,0 16,8 14,5 16,2 15,1 18,1 16,7 21,0 22,0 18,1 199, OÚ Potštejn, vrt P1 16,8 15,2 15,3 13,9 13,7 14,2 14,8 12,6 10,9 11,9 13,8 13,4 166, Žap-Vak-Vodovod Opočno - Opočno,park 12,3 11,5 13,9 11,9 12,5 14,5 16,2 13,3 13,4 12,9 12,1 13,8 158, Mlékárna Opočno 13,7 9,3 11,2 11,1 11,9 10,6 10,8 11,3 11,5 11,7 12,1 12,3 137, AQUA a.s. Rychnov n.k.- Křivice K2 11,8 10,9 10,9 12,0 3,5 10,8 11,5 10,8 10,4 10,2 11,3 11,7 125, AQUA a.s. Rychnov n.k.- Častolovice V-3 Paseky 8,0 8,7 10,2 9,9 10,8 12,2 14,5 9,5 9,1 9,2 9,1 8,1 119, AQUA Rychnov n.k.-kostelec, Za Kapličkou 7,3 13,5 14,9 9,8 9,8 10,7 9,4 7,0 6,9 6,3 2,5 6,7 104,7 Celkem 836,4 754,3 805,0 841,3 804,6 741,8 807,1 813,2 788,4 829,1 837,7 871,6 9730,5 21