Ochránci zalévali stromoøadí od Hrachovce po Rožnov

Transkript

1 è.8lsrpen 2013Lroè. 21/12Lwww.obeliskval.czLtel./fax: , , mail: Obelisk Po vyprodaném koncertì na Pra ském hradì vystoupí Glen Hansard u nás 21. srpna zahraje v na em mìstì s doprovodnou kapelou, slo enou z kompletních The Frames, ale také se smyècovým triem a dechovou sekcí, Valachùm a dnes ji i celému svìtu dobøe známý Glen Hansard. Ve Vala ském Meziøíèí nevystoupil ji od roku 2007, tedy celých est let. Od oscarového úspìchu setrvává na nekonèícím celosvìtovém turné, které momentálnì pøedstavuje jeho první sólovou desku Rhythm and Repose. Zastávka na Vala sku je zcela mimoøádná a podaøilo se ji vyjednat jen díky pøedchozím Glenovým vazbám na na e mìsto. Koncerty v tak silném obsazení vyvolávají nad ení divákù i vysoká hodnocení kritikù ma celém svìtì. Na konci èervence se Hansardovo vystoupení zalíbilo na spoleèném koncertì Bruce Springsteenovi natolik, e jej pozval na pódium, aby spolu zahráli legendární Drive All Night. Místo koncertu (amfitéatr v parku nebo sál KZ) bude upøesnìno cca týden pøed jeho konáním podle pøedpovìdi poèasí. Poèet lístkù v prodeji je proto zatím omezen kapacitou velkého sálu a v pøedprodeji v Informaèním centru v Sýpce nebo pøes internet (vstupenky.kzvalmez.cz) jich rychle ubývá. Cena je 400 Kè v pøedprodeji, 500 Kè na místì (pokud zbudou). Foto: Conor Masterson Dal í diskuze kolem tzv. Muzejního a galerijního centra (ji)rozporuplný projekt vedení mìsta na vybudování tzv. Muzejního a galerijního centra v zámku erotínù, který byl schválen tìsnou vìt inou 13 zastupitelù, vyvolal jejich mimoøádné zasedání 23. èervence - aby mohly být zahájeny stavební práce. Podle starosty je projekt v souèasnosti jediným mo ným prostøedkem, jak dokonèit opravu zámku. Za vlastní to nebudeme schopni zrealizovat. V dy bude vìt í priorita. 25 milionù nenajdeme na ulici a je koda z mého pohledu dotace nevyu ít. Jeho názor podpoøil i Mgr. Petro : Máme mo nost dostat a 25 mil a my diskutujeme o tom, jestli to vzít nebo ne, jiná mìsta by to mìla schválené za 5 minut. Budeme sice mít tøi muzea, ale mít 25 milionù, abysme dokonèili zámek, je pozitivum, øekl Petro a dodal, e lidé si musí uvìdomit to, e je tøeba dokonèit rozdìlané projekty a v jiných oblastech, a u jde sociál nebo sport, tro ièku více etøit. Ing. Brouwerové naopak projekt dlouhodobì kritizuje jako nadbyteèný, nebo muzeí a galerií máme ve mìstì více ne dost. Nikdy proto nebylo plá-nované vyu ití zámku prioritou mìsta, v dy se mluvilo o umístìní ZU nebo knihovny. O tom jsme se pøeli a to bylo souèástí Strategického plánu mìsta, schváleného zastupiteli. Máli mít nìjaký smysl, pak by mìl být respektován. V materiálu jí také chybìla informace o tom, jaká bude náplò muzea, aby skuteènì pøilákalo náv tìvníky a nebylo jen prostøedkem èerpání evropských penìz a ve skuteènosti bylo o nièem. Také se jí nelíbilo, e pùvodní vý e dotace mìla být 22,2 mil. korun a dnes se hovoøí o rozpìtí mil. Vedoucí odboru kolství Skácalová oponovala, e v této chvíli není podstatou náplò nebo projekt Muzejní a galerijní centrum, ale informace o stavební èásti. Podrobnosti ohlednì náplnì budou zastupitelùm pøedlo eny v záøí. (dokonè. na str. 2)

2 Geodetické práce. Ladislav Vrána, Svìrákova , , 2 Emcéèku nevyšel grant, tak natahuje ruku pro 270 tisíc k mìstu (vj)druhým bodem programu èervencového mimoøádného zasedání zastupitelù byla žádost Komunitního a vzdìlávacího centra Emcéèko o mimoøádnou podporu ve výši tisíc korun, pøedložená místostarostou Krchòákem.. Peníze použijeme na mzdové náklady dvou externích poradenských pracovníkù centra, kteøí pracují na polovinu úvazku - vychovatel se zamìøením na spec. pedagogiku a koordinátorka projektu rodinný poradce. Na výše uvedenou èinnost jsme vždy dostávali grant z ministerstva práce a sociálních vìcí. Letos nám oznámili až v èervnu, že grant nedostaneme a èinnost centra je tak ohrožena, vysvìtlila na ú- vod zástupkynì centra Malíková s tím, že peníze vystaèí na provoz do konce roku, na další rok pøedpokládá pokrytí z dotací. Zdislava Odstrèilová se pozastavila nad tím, že o této skuteènosti slyší poprvé: Mrzí mì tento postup. V týmu komunitního plánování jsme zjiš ovali, které služby jsou ohroženy a tyto informace jsme nedostali. Oznámila, že pro tento zámìr nebude hlasovat, nebo není dostateènì pøipravený a neobsahuje dostatek informací, na co pøesnì budou peníze použity. MC je soukromá organizace a mìla by být svépomocná. Byla bych ráda, kdyby byl bod stažen a mohl být nejprve projednán na manažerském týmu, navrhla Odstrèilová. Starosta však oponoval, že faktor èasu hraje zásadní roli: Pokud nechceme pomoci, pojïme o tom hlasovat a nenatahujme to. Negativnì se k zámìru vyjádøil také Vlastislav Navrátil: Øešíme peníze na sociál, akutní vìci a dohadujeme se o Ochránci zalévali stromoøadí od Hrachovce po Rožnov Velké sucho nepùsobí problémy jen lidem, zvíøatùm a hospodáøským plodinám, ale také stromùm. Øeditelství silnic a dálnic Zlínského kraje, správa komunikací okresu Vsetín po léta postupnì obnovuje alej stromù, která (tehdy tøešòová) lemovala silnici 1. tøídy mezi Valašským Meziøíèím a Rožnovem od roku Stromy zestárly, mnohé zaèaly být nebezpeèné a byly postupnì odstraòovány. Zároveò ale docházelo již po ètyøi roky k výsadbì aleje nové, ovšem už ne tøešòové, ale z bìžných alejových stromù, jako jsou javory, jeøáby, ptaèí tøešnì, habry, babyky a další, vše moravské provenience. Alej už není jednolitá, protože od roku 1938 se zástavba v obcích rozšíøila a nìkde lemují komunikaci i drobné lesíky. Ale i tak je dnes vysazeno pøes 230 mladých stromù. Silný provoz, vysoké teploty i obhospodaøování pùdy až tìsnì ke koøenùm vysušily pùdu kolem stromù, a protože nìkteré z nich již zaèaly usychat a mohla tak být zmaøena nìkolikaletá práce, rozhodlo vedení ØSD o okamžitém zásahu. O pomoc byli požádáni ochránci pøírody z Valašského Meziøíèí a ti ve spolupráci se Sborem dobrovolných hasièù Zašová, jenž disponuje automobilní cisternou Tatra 815, provedli zálivku všech stromù na celém úseku. Velitel zašovských hasièù Václav Pospìch k tomu øíká: Cisterna je po generálce, všechno na ní jde ztuha, a tak to byla jednak dùležitá vìc z hlediska záchrany stromù, jednak zároveò i zkouška provozu každou korunu. Debata bývá nìkdy neúnosná a najednou máme dát peníze na nadstandardní služby. Takových organizací, které pøišly o pøíspìvky, je více. Mohou ale žádat o granty nebo pøíspìvky malého rozsahu. Ve stejném duchu promluvil i Mgr. Petroš: Neexistuje, abychom v polovinì roku komukoliv pøispívali na èinnost. Když nevyjde grant, musí se omezit aktivity. Mùžeme poskytnou pùjèku, která se bude postupnì splácet, ale nemùžeme hradit veškeré projekty, které nevyjdou. Malíková však namítla, že pùjèka pro nì není pøijatelná, nebo ji nemají z èeho splácet, a pøipomnìla zastupitelùm, že i díky MC vyhrálo mìsto v roce 2010 pùl milionu za projekt Obec pøátelská k rodinám. Proti tomu se však ostøe ohradila Odstrèilová: To nebylo díky MC, ale komisi Zdravé mìsto a celému komunitnímu plánování. MC se na tom výraznì nepodílelo, bylo jedním z mnoha. Ing. Mikušek se obrátil na MUDr. Krchòáka s tím, že takové materiály nelze pøedkládat ke schvalování: Jestli pane místostarosto chceš, aby byl materiál schválen, musel bys ho lépe pøipravit. Místostarosta bod stáhl z programu a zøejmì se k tomuto problému, jakožto i k problému financování sociálních služeb ze strany mìsta vrátí, nebo na další pøíjmy od státu nebo kraje již podle nìj nelze spoléhat. Lze oèekávat vìtší množství takovýchto žádostí i od jiných poskytovatelù sociálních služeb. Buï tedy mìsto vyèlení podstatnì vyšší èástky na podporu sociálních služeb nebo pøipustí jejich redukci. uvedl místostarosta. cisterny za zvláštních podmínek. Stromy totiž lze zalévat jen pøi pomalé jízdì cisterny po komunikaci za plného provozu. Provoz byl ale øízen, a tak k žádným zácpám nedošlo. Každý strom obdržel dávku asi 50 litrù vody a zbývá jen doufat, že poèasí se brzy koneènì umoudøí a v našem regionu zaène pršet. Pavel Poboøil z ØSD doplòuje: V souèasné dobì kontrolujeme i další obdobné výsadby v naší péèi v okrese, a pokud to bude nutné, zasáhneme i tam. Strom nevyroste ze dne na den, takže naše starost je zcela oprávnìná. Student a èlen Èeského svazu ochráncù pøírody Václav Bì ák, který bìhem svých studií na vysoké škole u své organizace brigádnièí, konstatuje: Je to rozhodnì smysluplná práce a i zpestøení toho, co teï dìláme. Naší hlavní pracovní náplní je totiž kosení køovinoøezy v chránìných územích, což za souèasného horka není nic lehkého. Milan Orálek, ÈSOP VM srpen 2013 Nádoby na separovaný odpad pøetékají bez ohledu na poèasí O tom, že se bìhem letních prázdnin zvýší èetnost odvozu plastové odpadu, informovala radnice na konci èervence. V posledních dnech se prudce oteplilo a v blízké dobì mají pøijít i další velmi teplé dny. Pøedpokládáme, že naroste spotøeba nápojù a tím i poèet plastových obalù, uvádí se v tiskové zprávì. Oproti pravidelným støedeèním svozùm, se budou plasty do konce prázdnin odvážet vždy v úterý a v pátek. Doèasná služba, která se bude týkat celého území mìsta a jeho místních èástí, se však bude øídit pøedpovìdí poèasí a momentální potøebou Další diskuze kolem tzv. muzejního a galerijního centra (dokonè. ze str. 1)K výši dotace Ing. Skácalová uvedla, že v této chvíli není nikdo schopen slíbit, že dotace bude a kolik. Mgr. Hruška se vyjádøil, že nejde jen o dotaci, ale k èemu a jak to pak bude sloužit lidem ve Val. Meziøíèí. Poèet galerií ve mìstì na hlavu je vìtší než v Paøíži. Strašnì rád bych vìdìl, jaká je návštìvnost ostatních galerií. Ing. Mikušek øekl, že promìnlivá výše dotace jej netìší a kdyby tak zastupitelé byli informováni hned na poèátku, možná by rozhodovali jinak. Vyzval také vedení mìsta, aby na záøijové zasedání pøipravilo informaci o tom, proè sešlo z døíve schváleného projektu MUZA, který øešil umístìní ZUŠ v zámku a její tìsnou spolupráci s KZ. Chtìli bychom slyšet, jak se MUZA pøipravovala, proè z projektu sešlo. A zazní racionální dùvody, dlužíme si to vzájemnì. Na druhé stranì však oznaèil za pozitivum pøedloženého projektu, že øeší investici do budovy. Barák je tøeba spravit, a už tam bude cokoliv. Mùžeme to ošetøit tak, abychom vyhovìli podmínkám ROPu, ale abychom moc neutratili. Abychom pøežili období udržitelnosti. Dnešním rozhodnutím pouze investujeme do budovy o rozsahu dalších investic budeme rozhodovat pozdìji. Vlastislav Navrátil poukázal na to, že roèní náklady na provoz muzea a galerie èiní 1,5 mil. Kè a nejsou v tom zapoèítány další nemalé finance na vybavení. Mám strach, že nìco pìknì spravíme, ale pìt let tam nikdo nebude chodit, protože nebudeme mít peníze na multimediální výstavy a vybavíme to nìjakým zbytkem, jenom aby tam nìco bylo a abychom udrželi dotaci. Pøipadá mi to škoda. Ing. Skácalová na to reagovala, že bude záležet svozu, uvedla tisková mluvèí mìsta Votrubová. Snímek pøeplnìného kontejneru na plasty, poøízený na Mírové ulici na konci kvìtna však usvìdèuje tiskvou mluvèí minimálnì z neznalosti situace v této oblasti ve mìstì. Kontejnery jsou pravidelnì pøeplòovány bez ohledu na horko èi zimu, èetnost jejich vyvážení již nestaèí pøedevším díky tomu, že lidé a/více tøídí odpad, b/jsou pøíliš líní, aby zmešili objem separovaného odpadu, tzn. plasty napø. sešlápli nebo kartonové krabice rozložili do plochy. na zastupitelích, jak rozhodnou. Jestli budeme pìt let pøežívat nebo centrum zatraktivníme. Byla bych ráda, abyste si uvìdomili, že neopravujeme zámek na pìt let ale tøeba na sto. Všichni pánové diskutující tady øekli to, že primárnì potøebujeme opravit zámek. Teï máme dotaci na tento cíl, což já vidím jako primární. Dopøedu odsoudit expozice, že budou blbé..., myslím, že se budou všichni snažit, aby blbé nebyly, reagovala Milena Medková. Starosta k tomu dodal, že nový øeditel Muzea i paní Skácalová se tím intenzivnì zabývají: Naplnìní bude takové, aby zvýšilo turistický ruch v našem mìstì a bylo zajímavé i pro naše obèany. 18 zastupitelù vzalo pøedloženou zprávu na vìdomí, 1 nehlasoval a 4 se zdrželi. Tiskový odbor mìsta pak informoval o tom, že v nejbližších dnech se zámek, jehož rekonstrukce si vyžádá 44 milionù korun, zaène opravovat, pøièemž pøedpokládaná výše dotace je 25 milionù. To ale není jisté, nebo dolní hranice je necelých 16 milionù, navíc nebyla ještì schválena, pouze pøislíbena, Regionálním operaèním programem (ROP) ani zastupiteli. Opravu zámku provede sdružení Žerotín 2013, zastoupené firmou 3V H, s.r.o. z Uherského Brodu a kromìøížskou spoleèností VW Wachal a.s.. V rámci stavby bude provedena kompletní stavební èást - pøíèky, podlahy, omítky, obklady, stropy, fabióny, výmalby, výmìna oken, vyhotovení dveøí, kompletní elektroinstalace, zdravotechnika, vzduchotechnika a vytápìní. Veškeré práce a dodávky budou realizovány dle projektové dokumentace pro provádìní stavby, vypracované spoleèností BP projekt, s.r.o.

3 3 srpen 2013

4 4 O mém otci Když bych se mìla ohlédnout za osobou mi blízkou, jakou byl mùj otec, rozhodnì zaváhám, zda jsem ho znala dokonale a zda bych ho umìla dobøe popsat. První tøetinu života znám jen z vyprávìní, která èpí dávno zapomenutými zákoutími starého Mezøíèe i s jejich postavièkami, jako byl i starý Matalík, váleèný vysloužilec hlídající kola na námìstí a primáš valašské kapely. Veselý chlapík byl otcovým dìdem. Nemanželské dítì bylo tehdy považováno za velkou ostudu, a proto matka mého tatínka odchází sama na Slovensko a nechává syna v rodném mìstì, a tak se babièka a dìdeèek stávají rodièi. Naštìstí mìli tolik dìtí, že jedno navíc asi nehrálo roli. Nejmladší Regina, o ètyøi roky starší od mého otce, se stala jeho sestrou a prožili prakticky celé dìtství spoleènì. Øeka Beèva by mohla povídat. Sestra se o nìj starala, jak to bylo bìžné v poèetných rodinách, a také jej pøimìla pozdìji ke studiu. První roky po základní škole strávil u advokáta Dorazila a pak si dodìlal Obchodní akademii. S mojí maminkou se seznámil v taneèních, kde to všechno zaèalo, jak je napsáno v rodinném albu, a pøíbìh vrcholí svatbou. V tomto momentu se setkává i s jeho vlastní matkou na svatbì, která se konala v kostelíku sv. Jakuba. Svým rodièùm jsem velmi vdìèna za to, že jsem vyrùstala v bezproblémovém prostøedí, z mého dìtského pohledu, a že mí rodièe byli spolu po celý život. Zpìtnì vím, že bylo nutné hodnì tolerance zejména ze strany maminky, které své životní zkušenosti shrnula do následující vìty: Nikdy si neber sportovce nebo muzikanta! Pravda, nedbala jsem moc na rady starších a vybrala jsem si muzikanta a ještì k tomu cizince. Na hodnocení mého kroku je možná už pozdì, ale odkoukala jsem tu samostatnost a nezávislost na partnerovi v dostateèné míøe, takže se dá øíci, že jsem byla na životní tìžkosti dobøe pøipravená. Mùj tatínek žil odmala jako jeho sestra Ina sportem: ona hrála házenou a pak volejbal, on basket a hlavnì fotbal. Fotbal hrál v jeho životì hlavní roli a ani manželství èi narození dcery v nìm nezmìnilo priority. Byl však vždy zodpovìdný ta ka a nauèil nás sledovat sport ve všech odvìtvích tak dobøe, že i když doma nebyl, tak jsme si s maminkou samy pøepínaly kanály na sportovní události. Svátkem pak byla všechna mistrovství svìta a Evropy ve fotbale, olympiády, Wimbledon a hokejové zápasy s Rusákama. Tatínek fotbalem žil, i když polovinu jeho života musel dojíždìt za prací do Vsetína, který v lásce nemìl, protože vždy tvrdil, že Mezøíè byl vždy okresní mìsto a vsetínští komunisti to na sílu zmìnili. Nicménì trénoval fotbal i ve Vsetínì a trávil spoustu èasu doma pøemýšlením o tréninkové náplni a sestavách na zápasy. Když už ani nehrál, ani netrénoval, tak aspoò sázel a sledoval zápasy v televizi. Zvolené kanály na satelitu byly jasné, demokraticky objednal dva programy pøírody pro maminku a dalších pìt obsadil sport. Mùj tatínek se stal souèástí svého rodného mìsta a jeho typickou postavièkou, kterou jste míjeli každý den na Mostní a na Námìstí smìr sazkovka v Modré hvìzdì. Den, kdy pøestal chodit, se stal osudným. Odešel velmi stateènì a bojoval do poslední chvíle. Byla jsem mu blíž, než kdykoliv jindy, protože jedinou pohádku O tøech prasátkách mi vyprávìl jako malé holèièce. Mé chvíle úzkosti nad jeho odcházejícím tìlem pøekonaly dotyky jeho baculatých rukou a pohlazení po tváøi, hlazení jeho bolestivých nohou a zamávání rukou na rozlouèenou, které bylo poslední. Dìkuji Ti tati, že jsi pro mne byl. Dìkuji všem, kdo napsali nebo zavolali, že ho mìli rádi. Ostatky budou doma, už se narajzoval dost. Jednou všichni spoleènì budou odpoèívat v rodinné hrobce. A náš kapelník byl strýc Matalík... S díky všem, kdo na nìj v den pohøební vzpomnìli, jeho dcera Irena. Polemiky - dopisy Proè je tolik humbuku kvùli vybudování tzv. "Muzejního a galerijního centra" v jižním køídle zámku Žerotínù? Proè se tímto tématem již nìkolikrát zabývalo zastupitelstvo, dokonce jedno mimoøádné? A proè nejsou ani zastupitelé jednotni, debatuje se na internetových stránkách mìsta i mimo nì? Dùvodù je více, jedná se o typickou valašskomeziøíèskou bramboraèku, uvaøenou na první pohled z populismu neschopnosti, neprofesionality, ale ve skuteènosti z osobních a skupinových zájmù. Nejvìtší prosazovatelé tohoto projektu, tedy starosta Èásteèka a za ním ODS jako jeden muž spolu s Mgr. Petrošem, k nimž se pøidal i lidovec Mikušek, opakují jako mantru stále dokola: "Je v podstatì jedno, co v zámku bude, hlavnì když se už koneènì opraví". Tato argumentace má ale háèek, respektive poøádný hák - jmenuje se projekt MUZA. Ten byl totiž zastupi-telstvem schválen v minulém volebním období a poèítal s tím, že se do jižního køídla pøesune ZUŠ, jak bylo ostatnì zahrnuto již v pùvodním projektu opravy zámku z r a také zadotováno státem dvaceti milion korun. Mìl tak vzniknout zcela unikátní multioborový prostor, který by oživil nevyužitou budovu a otevøel ji pro obèany, aby zároveò doplnil i rozšiøoval stávající funkci zámku jako kulturního zaøízení. Navíc by se takto uvolnila budova ZUŠ na Komenského ulici, která patøí mìstu a kterou by bylo možno za 12 milionù prodat a peníze použít právì na opravu zámku. V pøípadì projektu MUZA již ale starosta Èásteèka a jeho vìrní dnešní nutkavou potøebu dokonèit opravu zámku Žerotínù za každou cenu necítili a o dotaci kraj ani nezažádali, pøestože tak rozhodlo zastupitelstvo. Prosazovatelé muzea zároveò otevøenì pøiznávají, že další muzejní a galerijní prostory, které mají v zámku vzniknout a které bude muset minimálnì pìt let provozovat a financovat, mìsto nepotøebuje, protože máme muzeí i galerií více než dost? Navíc se pùvodnì slibované náklady zvedly o 12 srpen 2013 Muzejní centrum jako volební trumf starosty Èásteèky Vycházkové trasy kolem Beèvy pøipomínají smetištì Odpadkový koš u Beèvy ve Val. Meziøíèí a v Rožnovì Ovzduší ve mìstì se zhoršuje, nikoho to nezajímá Výsledky monitoringu zneèištìní ovzduší ve Valašském Meziøíèí polétavým prachem PM10 za rok dubna se na Mìstském úøadì uskuteènila ponìkud opoždìná prezentace výsledkù a vyhodnocení mìøení ovzduší ve mìstì z hlediska limitù pro zdravotní stav obyvatelstva. Mìøení a prezentaci výsledkù provádìl p.ing. Zavázal z Prahy. Uvedená mìøení probíhala již dlouhodobì (cca od r. 2004) na nìkolika místech ve mìstì - ZŠ Masarykova, Obora,Hvìzdárna, Hranická. Z namìøených hodnot vyplývá, že situace ve mìstì zatím není kritická, nicménì nutno konstatovat, že v posledních letech dochází k pozvolnému zhoršování. Tak napø. 24.hod. imisní limit 50ug/ m 3 má tolerovaný poèet pøekroèení 35x za rok. Na stanici Hranická však došlo v roce 2012 k pøekroèení tohoto limitu 61x! Max. hodnota pak èinila 158 ug/m 3. Hodnota roèní prùmìrné koncentrace PM10, jejíž roèní imisní limit je 40ug/ milionù bìhem mìsíce a dotace z jistých 25 klesla na možná 16? Proè, když jinou galerii - tu v kinì Svìt dokonce stejný starosta, který dnes volá po galerii nové, pøed párt lety zrušil pro nadbyteènost? Proè muzeum, když se doposud, v dobì urychleného zahájení stavby, neví, jaká bude jeho náplò a téma? Když tím pádem není známo, jaké budou roèní náklady na provoz takového muzea, zabezpeèení sbírek, energie, bezpeènostní opatøení atp.? Když se vlastnì vùbec neví, jestli se kvùli tìmto provozním a dalším nákladùm na muzeum nestává dotace od kraje nesmyslnou a daleko výhodnìjší by bylo opravit zámek z mìstkého rozpoètu a využít si jej podle skuteèných potøeb mìsta? Odpovìdi na složité otázky jsou èasto jednoduché. Staèí se podívat, kdo nápad s muzeem pøinesl a co by mu to mohlo pøinést. Starosta Èásteèka, kterému se nepodaøilo vyøešit nic z dlouhodobých problémù mìsta, jak pøed dvojími volbami sliboval (vzpomeòme napø. na jeho fotku s Neèasem a slib vybudování obchvatu nebo stále nezastavìnou Svìrákovu ulici a Námìstí) a který naopak další problémy zpùsobil (rozpad mìsta), by do dalších voleb mohl jít alespoò s opraveným zámkem. Sice pøedraženým, zatìžujícím rozpoèet na další roky dopøedu, ale opraveným. Nìco by po nìm zùstalo, než jej volièi pošlou z radnice pryè. No a k zahození urèitì nebude i pøízeò vítìzné firmy z podivného výbìrového øízení i tìch nevítìzných sudodavatelských, které stavbu provedou. A jedno osobní povzdechnutí na závìr. Že Ing. Skácalová, šedá eminence úøadu, která bude bez špetky profesní i lidské cti servilnì obhajovat cokoliv, co si vedení mìsta vzpomene, a to i za cenu balamutìní zastupitelù, to je stará písnièka. Že ale pro nesmyslný projekt, prosazený na úkor stovek dìtí, které mohly prostory zámku aktivnì využívat, zvedne ruku jako tøináctý, rozhodující hlas, i zastupitel Karel Mikuš, to je pro mì zklamání a otevøenì tímto pøiznávám, že mu v pøíštích volbách již hlas nedám. Marek Irgl Vážená redakce Obelisku, obracím se tímto vaším ctìným prostøednictvím na zodpovìdné instituce v našem mìstì, patrnì na Technické služby a vedení mìsto jako celek s následující otázkou a žádostí. Takøka dennì chodím do práce kolem Beèvy a dívám se na plastové odpadkové koše - vìtšinou rozbité, chybìjící, vysypané, pøeplnìné nebo hozené do Beèvy, vèetnì jejich obsahu (foto 1). Èetnost znièených a urvaných a vysypaných košù samozøejmì stoupá s akcemi typu hokejové zápasy, Gulášfest nebo Grillparty. Copak to nikdo z odpovìdných lidí nevidí? Copak musí jedna z nejhezèích procházkových tras ve mìstì, èásteènì vedená v parku Kozina, pøipomínat cestu pøes smetištì? A tedy jen nekritizuji, navrhuji následující: 1/ a mìsto nakoupí solidní odpadkové koše, které není tak snadné znièit a urvat - tøeba stejné jako mají v Rožnovì ( foto 2). 2/A uklízeèi v oranžových vestách, kteøí obvykle mìsto jen zamyšlenì procházejí, jednou dennì tuto trasu projdou, koše vysypou a, odpadky kolem stezky vysbírají. 3/ a si tuto stezku starosta, Rada i Zastupitelstvo alespoò jednou za volební období projdou, a vidí to, co vìtšina obèanù mìsta. S úctou a pozdravem Miloš Dohnal m3, se k tomuto limitu neustále a nebezpeènì pøibližuje a za rok 2012 èinila, 37,3 ug/m 3. Zde nebyl imisní limit pøekroèen za celé období mìøení, domníváme se však, že je jen otázkou èasu, kdy k tomu dojde. Velmi obtížné je specifikovat zdroje tohoto zneèištìní ovzduší. Bylo však konstatováno, že kromì prùmyslových zdrojù lze za významné pøíèiny imisí považovat lokální topeništì (na pevná paliva) a silnièní dopravu. Podrobnosti k monitoringu, vèetnì tabulek a grafù lze najít na webových stránkách mìsta. Bohužel, další vývoj úrovnì zneèiš ování ovzduší PM10 ve mìstì se již nedovíme, protože uvedený monitoring loòským rokem definitivnì skonèil! Proè? No prostì proto, že mìsto (a jeho zastupitelé) v rozpoètu na rok 2013 nenašli potøebných nìkolik set tisíc na jeho úhradu. Je to zarážející, zejména když jinde se nepochopitelnì rozhazují miliony na ménì smysluplné úèely. OS Valaši

5 5 srpen 2013

6 6 srpen 2013 Jak se chvìli v Izraeli - Svatá zemì pohledem Martiny a Tomáše Hasmandových Ve valašskomeziøíèském Klubu zdraví v nìkdejší cukrárnì bývalého Domu služeb na Køižné ulici se ve spolupráci se Zdravým mìstem uskuteènila beseda Martiny a Tomáše Hasmandových o tom, JAK SE CHVÌLI V IZRAELI. Hostem akce byl i Jan Talafant, netradièní cestovatel po Svaté zemi a vedoucí projektu pøekladu Bible pro 21. století. Besedu obohatila také ochutnávka židovských jídel a zahájení výstavy fotografií nazvané Izrael, zemì zaslíbená. Martina a Tomáš Hasmandovi žijí ve Valašském Meziøíèí a podobnì jako kromìøížský Jan Talafant cestují po Izraeli na vlastní pìst. Mají tak možnost navštívit místa, která drtivá vìtšina cestovních kanceláøí vynechává, a dostat se do situací, jež nemá bìžný turista šanci zažít. Zde je Desatero otázek a odpovìdí této cestovatelské dvojice. Martino a Tomáši, co vás vedlo k tomu, že jste si k cestování vybrali právì Izrael? Dùvody byly tøi: 1. Již jednou jsem tam s kamarádem byl, takže jsme vìdìli do èeho jdeme. 2. Toužili jsme jako manželé spolu strávit nerušený èas nìkde jinde než v ÈR. 3. To jednou tak ráno na mì Martina koukala z postele a najednou øekla: Miláèku, já bych moc chtìla s tebou do Izraele... no a tak jsme to zaèali vyøizovat :) Vìtšina lidí volí solidnì zabezpeèený zájezd pøes cestovní kanceláø. Vy jste prý cestovali na vlastní pìst. Proè? Že by skrytá touha po dobrodružství? Urèitì jsme také chtìli mít maximální volnost jít a jet kam se nám chtìlo, spát kde jsme chtìli a vybírat si místa podle naší volby. Jo a také nemáme rádi business pro turisty. Co takový zpùsob putování vlastnì obnáší? Hodnì svobody, ale také adrenalinu. Docela peèlivou pøípravu - kde se dá jet; možnosti spaní; pøípadná rezervace ubytování; pronájem automobilu; propoèítání financí = kolik nechat na kartì a kolik promìnit, dùkladné prostudování mapy, hrubý nástin trasy, zvážení rizik a nebezpeèných míst, zvážení jazykového vybavení, pojištìní; informace o politické situaci, nakupování jídla atd. Nejúžasnìjší vìcí je ale to, že èlovìk mùže plány mìnit, jede podle nálady kam chce, pøespí, kde mùže a tak získá obrovské množství zážitkù. Také se setkáte s lidmi, které jako turista v autobusu vidíte jen pøes okénko... Kam jste se všude dostali? Urèitì i do míst, kterým se normální turisté radìji vyhnou... Nevím, jestli jsme byli v místech, kterým se turisté radìji vyhnou, spíše bych øekl, že se tam kvùli danému programu nedostanou. Vzrušujícím zážitkem je urèitì výlet do vádí v Judské poušti. Èlovìk se noøí do nitra pouštì a je obklopený fantastickými útvary, ornamenty a pastelovými barvami. Nebo tøeba šlapat na ètyøkolém šlapadle pro dva kolem jezera Chula, obklopen mnoha tisíci jeøáby, kteøí v hejnech vzlétají, pøistávají a neuvìøitelnì øvou, je zážitek na celý život. Také se nám moc líbilo prolézání hradu Nimrod, nalézající se na Golanských kopcích, a pozorování damanù. Urèitì budeme také vzpomínat na veèerní ponocování za ruskými supermarkety na pláži u Mrtvého moøe, kde jsme besedovali, jedli, poslouchali živou hudbu a sledovali ohòové tance v podání Švýcarky, Žida, spolu s Rusem z Uralu :). Jo a také nesmím zapomenout na pøespání v prázdném kempu u Galilejského jezera pod Golanami a na náhorní planinì nad Mrtvým moøem...no a s mojí velikostí byla vzrušujícím zážitkem cesta Ezechiášovým skalním a zároveò vodním tunelem pod Davidovým mìstem, kdy jdete trasu asi 600m v naprosté tmì. Hloubka tekoucí vody je 20 až 70 cm, tunel je místy užší a užší, nižší a nižší a nižší a vy pøemýšlíte, jestli jste správnì odboèili. Není to tak trochu nebezpeèné? Tìžko øíci. Jelikož jsme se chtìli vrátit domù zdraví a v poøádku, snažili jsme se zodpovìdnì a aktuálnì zvážit, co je ještì bezpeèné a co ne. Jenže znáš to - Izrael je Izrael. Èlovìk tam nikdy neví. Ale s tímto rizikem už tam èlovìk musí jet. Kdy, kde a proè jste se chvìli v Izraeli? No, chvìli jsme se rùznì a na rùzných místech :) Pøi spaní v opuštìném kempu pod širákem, když na Golanech vyli šakalové a dovnitø stále v noci jezdila podezøelá auta (vìdìli jsme, že tam vykradli jedny izraelské turisty) a v Sýrii zuøila obèanská válka...když nás zastihlo období deš ù a v poušti se tím vytváøely neèekané záplavy, schopné u Mrtvého moøe spláchnout z cesty i auto...v Jeruzalémì, když Martinu v arabské èásti chtìl okrást Arab...když jsme spali v rezervovaném ubytování v hodnì diskutovaných židovských osadách Kfar Adumin na Palestinském území, kdy pes pod okny celou noc štìkal a já nevìdìl, jestli to je kvùli zvíøatùm nebo teroristovi... Dokonce jste prý zažili i nedávné raketové ostøelování. To jste se asi chvìli nejvíc Ano zažili, ale v tom jsme byli úplnì nevinnì :) Jeli jsme celý den z Eilatu do Tel Avivu, protože druhý den k ránu jsme již mìli letìt domù. Vùbec jsme nevìdìli, že byl den pøedtím zabit jeden z hlavních pøedstavitelù Hamasu. Protože jsme se ještì pøes den toulali v Negevské poušti, byli jsme dost unavení. Rozhodli jsme se tedy pøespat na parkovišti u jedné benzínky asi 50 km od Tel Avivu a asi 25 km od pásma Gazy. Na dvì hodiny jsme naprosto tvrdì usnuli a potom nás probudily letecké sirény a èlovìk si najednou pøipadal jako ve filmu za 2.svìtové války. Bylo kolem hod, naprostá tma a tak jsem celý rozespalý koukal z auta, co se dìje a najednou jsme uvidìli ohnivou stopu rakety vystøelené ze zemì do nebe. Tam se zajiskøilo, bylo to jako mini ohòostroj, pár sekund nic a najednou taková detonace, že se zachvìlo úplnì všechno. Zmatení, rozespalí jsme vybìhli z auta, najednou lidé rychlé ujíždìli z benzínky a když jsme se pumpaøe ptali, co se dìje, bylo mu rozumìt v jeho arabské angliètinì jen cosi jako Ghaža, Ghaža. V tu chvíli nám už docvaklo, že to není nìjaký divný ohòostroj :), ale nìco vážnìjšího. Než jsme se dohodli, jestli hned odjedeme, ze zemì nìkolik kilometrù pøed námi vyletìla další ohnivá èára a docela nad námi to zasáhlo další palestinskou raketu a opìt se vše kolem nás (i vzduch) zachvìlo. Než jsme stihli odjet, byla sestøelená tøetí raketa a to skoro nad námi. Na nic jsme neèekali a ujíždìli rychle smìr Tel Aviv. Teprve na letišti jsme se dozvìdìli, co se vlastnì dìje. Potom jsme už byli jen rádi, že naše letadlo bylo ještì mezi tìmi, která bezpeènì odletìla...abych ale øekl pravdu, ani jsme se vlastnì nestihli nìjak hroznì bát, spíše to byl pocit ohrožení, který my Èeši neznáme...spíše to všechno èlovìku dojde až pozdìji... Obra me list. Jak hodnotíte životní styl souèasných Izraelcù? V èem by pro nás mohli být inspirací? Jejda, tak to nevím, jestli jsme schopni objektivnì posoudit. Pøeci jen jsme tam byli jen 12 dní. Takže možná budu teï plácat nesmysly :) Zdálo se mi, že opravdu hodnì pracují, ale pokud mají volno, tak si jej poøádnì užijí - výlety, pikniky, výlety celých rodin, sport...také bylo vidìt, že si ménì stìžují než Èeši, a pokud byli vìøícími židy, vyzaøovali pokoj. Milé bylo, že jakmile zjistili, že jsme Èeši, byli vùèi nám velmi srdeèní, komunikativní a vlídní. Na druhou stranu byli hodnì zachmuøení a vážní. Ještì jsme si všimli, že mají velmi silné rodinné vazby. Urèitì ale bylo pøíkladné to, jak moc investovali do toho, aby jejich dìti znaly, rozumìly a milovaly svoji zemi a její historii. Na autobusy plné jejich dìtí jsme naráželi všude možnì a bylo zajímavé sledovat, s jakým nadšením jim jejich prùvodci vše ukazovali a vysvìtlovali. Tam se nejednalo o uèivo, ale o jejich národní identitu. Málem jsem zapomnìl, nepøehlédnutelná je jejich píle, vytrvalost a døíèství. Vìtšinou jsou všude pouštì, pustiny, kde by èlovìk urèitì nechtìl žít a oni s nepøedstavitelnou pílí všechna tato místa pomalu, ale neúprosnì obdìlávají a zúrodòují. Jedete pouští, horko až k zalknutí a najednou zíráte jak v Jiøíkovì vidìní na kilometry vysazených školek datlových palem, skleníkù a zemìdìlských usedlostí. Tak to musí èlovìk opravdu smeknout. Tak malá zemì a takový boj... Velká èást návštìvníkù Izraele, zapøísáhlé ateisty nevyjímaje, tvrdí, že v této zemi pocítili zvláštní, skoro až spirituální atmosféru. Je to i vaše zkušenost? Èím si to vysvìtlujete? Je mi líto, asi jsme divní, ale moc jsme toho spirituálního chvìní necítili :) I když...nejsilnìjším zážitkem bylo nejspíše navštívení Kafarnaum. Když se èlovìk na bøehu díval na Genezaretské jezero a uvìdomil si, že tam úplnì stejnì stál Ježíš, pøemohlo nás dojetí. Spíše to byla pro nás nádherná zemì a to spirituální jsme více prožívali v tom, že jsme vìdìli, že nás Bùh chrání a stará se o nás. V tom to bylo opravdu silné a to každý den. My jsme totiž více obdivovali Boží chrám pøírody, než jak øíkáme ty profláklé turistické atrakce... A proè to jiní prožívají tak silnì? Urèitì jsou na to studie, lidská psychika je stále ještì tajemná :) Mediální obraz tak zvané Svaté zemì naznaèuje, že chvìní zde neustává, spíše naopak. Jak to vnímají zdejší obyvatelé? Co mùžeme èekat od nejbližší budoucnosti? Jaké pøání byste adresovali tìm, pro které je tento kraj domovem? Tak to je nìjak moc otázek nejednou :) Takže postupnì: Spali jsme jednu noc u našich známých, kteøí bydlí v kibucu Megido. Jsou to ukrajinští židé, bydlící v Izraeli pøes 24 let. Na otázku, jak prožívají neustálá vojenská ohrožení, se usmáli a øekli, že si již zvykli a prostì žijí. Co jsme mìli možnost poznat, všimli jsme si urèité zarputilosti, houževnatosti a neoblomnosti - toto je naše zemì a my tu zùstaneme...urèitì je tam i obava a strach, ale více jsme cítili toto. Ohlednì budoucnosti se neodvažuji typovat. Je ale asi skoro jisté, že Izraelce èekají vojenské støety se vzbouøenci ze Sýrie, kteøí jsou napojeni na teroristické organizace. Ti èekají jen na to, až porazí vládní vojska a, jak proklamují, udìlají vše pro to, aby získali Golany. Jak to bude s Iránem, Egyptem a dalšími arabskými zemìmi ukáže èas. Rádi bychom jim vzkázali, že si vážíme toho, že jsou jedinou skuteènou demokracií v regionu a že se za nì modlíme. Dìkuji za odpovìdi. Více informací: tel.: , mhasmandova@gmail.com Jménem Klubu zdraví, František Tomanec ( , frtom@tiscali.cz)

7 7 srpen 2013

8 8 srpen 2013 Ze života meziøíèských škol Letní taneèní tábor Putování za královským pokladem Žáci SPŠS úspìšní v soutìži Stavba roku 2012 Zlínského kraje 23. kvìtna se v Kulturním domì Beseda v Otrokovicích konalo slavnostní vyhlášení soutìže Stavba roku 2012 Zlínského kraje. Slavnostního veèera se zúèastnili také žáci a pedagogové SPŠ stavební ve Valašském Meziøíèí. V rámci této soutìže profesionálních projekèních a realizaèních firem byli žáci studijních a uèebních oborù naší školy ocenìni za úèast ve studentské soutìži a za významná umístìní v dovednostních soutìžích. Ocenìní žákù studijních oborù Souèástí soutìže Stavba roku 2012 Zlínského kraje je soutìž studentù støedních prùmyslových škol, oboru Stavebnictví s názvem Studentská práce roku Hlavním cílem soutìže je zapojit studenty do øešení konkrétních úkolù v rámci Zlínského kraje a seznámení odborné i laické veøejnosti s jejich pracemi. Zadání pro letošní rok sestavilo oddìlení urbanismu a architektù zlínského magistrátu pod vedením Ing. arch. Dagmar Nové, hlavní architektky mìsta Zlína. Pro zadání studentské soutìže vybrali novì zastavovanou lokalitu urèenou pro bydlení ve Zlínì Prštném Pod Rozvodnou. V uvedené lokalitì mìli studenti za úkol navrhnout zástavbu pro bydlení ve formì vil a viladomù. Jeden objekt z navržené urbanistické struktury navrhnout a zpracovat formou projektu. O ocenìní Studentská práce roku 2012 bojovalo celkem 18 studentù. Ze SPŠ Zlín se soutìže zúèastnili 4 žáci, ze SPŠS Valašské Meziøíèí 11 studentù pod vedením Ing. Miroslava Maòase, Ing. arch. Aleny Vráželové a Ing. Josefa Vémoly a ze SOŠ a Gymnázia Staré Mìsto odevzdali práce 3 studenti. Odborná porota studentské práce vyhodnotila a devìt nejlepších prací navrhla k postupu do finálového kola, kde studenti své práce obhajovali osobnì pøed porotou. Na slavnostním vyhlášení v Otrokovicích byli autoøi vítìzných prací vyhlášeni a odmìnìni. 1. místo Monika Bartošová ze SPŠ Zlín, 2. místo Milan Janda, 3. místo Vojtìch Bartoò a Ondøej Ondøej ze SPŠS Valašské Meziøíèí. Èestné uznání: Jan Bittner, Ondøej Kureèka, Jan Minarèík, Ondøej Øezníèek. V základním kole se na SPŠS Val. Meziøíèí dále zúèastnili: Roman Bolcek, Klára Coufalíková, Petr Rohan, Adéla Žilová. Ocenìní žákù uèebních oborù Za významné umístìní v dovednostních soutìžích žákù uèebních oborù získali ocenìní:. Dominik Hrubík a Lukáš Fiurášek z uèebního oboru zedník. 1. místo v Soutìžní pøehlídce stavebních øemesel (SUSO), která se odehrávala pøi Mezinárodním stavebním veletrhu FOR ARCH 2012 v Praze, získali žáci z Valašského Meziøíèí, kteøí prokázali v písemném a tøídenním praktickém dovednostním zadání nejlepší pøipravenost a získali prestižní ocenìní Zlatou hvìzdu finálového kola. Žáky na soutìž pøipravovali pedagogové školy Ing. Marie Kozáková a pan Miroslav Ondruš. Martin Kubját a David Antoš z oboru malíø a lakýrník získali 1. místo v soutìži uèòù Mladý malíø. Soutìžní klání se uskuteènilo února v Praze na výstavišti v Holešovicích pod záštitou Cechu malíøù a lakýrníkù ÈR. První místo získali žáci meziøíèské prùmyslovky také zásluhou pedagogù školy, a to pana Pavla Kuèery a Ing. Aleny Tvrdoòové, kteøí na soutìž žáky pøipravovali. Obory Zedník a Malíø - lakýrník na meziøíèské prùmyslovce patøí mezi obory finanènì podporované Zlínským krajem v rámci tzv. Podpory øemesel v odborném školství, a to formou stipendií. Mgr. Miroslav Barabáš, zástupce øeditelky školy, Ing. Miroslav Maòas (sš)poslední srpnový týden budou mít tancemilovné dìti možnost strávit na bájeèném pøímìstském taneèním táboøe v Taneèním centru Valmez. Lektoøi Taneèního centra se budou 5 dní vìnovat dìtem již od pøedškolního vìku. Tanèit se bude klasický a scénický tanec a také tolik oblíbený street dance na moderní hudbu. Skvìlou nabídkou je možnost zamìøit se výhradnì na break dance - silovìjší tanec pro kluky. Tanec se bude vyuèovat v dopoledních a odpoledních hodinách. Kromì tance tábor nabídne také dobrodužnou noc pøímo Sluchové vnímání u dìtí pøedškolního vìku V prùbìhu dubna a kvìtna letošního roku byla postupnì nabízena rodièùm dìtí mateøských škol v oblasti Frýdeckomístecka, Vsetínska a Zlínska zajímavá služba, týkající se sluchového vnímání dìtí v pøedškolním vìku. Speciálnì pedagogické centrum pro sluchovì postižené a vady øeèi (dále jen SPC) pøi Mateøské škole, základní škole a støední škole pro sluchovì postižené ve Valašském Meziøíèí má k dispozici pøenosný audiologický pøístroj, kterým se provádí základní screeningové vyšetøení sluchu. Zámìrem SPC je pøedevším screening co nejvìtšího poètu dìtí pøedškolního vìku a odhalení pøípadných obtíží v oblasti sluchového vnímání. Tato služba bude standardnì nastavena i v dalším období. V souèasnosti mají dìti problémy i v oblasti celkového porozumìní kontextu slova a sdìlování myšlenek a také v neschopnosti diferencovat hlásky ve slovech. K tomu pøistupuje i hluènost prostøedí, kdy se dítì nedovede soustøedit a vybrat èi slyšet základní informaci, která k nìmu smìøuje. Tyto a další faktory pak mohou dìtem pùsobit obtíže pøi nástupu do základního vzdìlávání. Za problémy dìtí mùže v krajním pøípadì také stát skrytá lehká nedoslýchavost vlivem èastých zánìtù støedouší. Audiometr je vybavený audiometrickým testem pro všechny dìti od tøí let. Dítì si v Taneèním centru, celotáborovou hru s odmìnami a závìreènou táborovou taneèní soutìž - tzv. battle. Dìti si odnesou krásné zážitky, nové taneèní kroky a táborové trièko. Novinkou letošního roèníku jsou i otevøené odpolední taneèní lekce pro veøejnost - port de bras, contemporary dance, bossu, choreo dance a dancehall - pøijít mùže kdokoli, zaèátky v 17:00 hodin. Podrobnosti k programu najdete na nebo na Facebooku pod heslem Taneèní tábor - Putování za královským pokladem. ZŠ Žerotínova - návrat k prazákladu Konec kvìtna žáci 6.A ze ZŠ Žerotínova prožili ve vzdìlávacím støedisku Envicentrum pro krajinu ve Vysokém Poli, kde odjeli na školní výlet. Seznámili se zde s tradicemi, zvyky a øemesly Valašska. Vidìli zde staré pøedmìty, stroje používané v zemìdìlství, domácích pracích, pohladili si a pozorovali domácí zvíøata, krmili jehòátka... Oslík Mates, konì Bona a Bára, kocour Zrzek, èuník Øehoø a další nás vytáhli z mìstského stereotypu, donutili nás zpomalit a zklidnit se, silnì jsme pocítili, co je nám vlastní. Pøíroda je zdrojem života a je naší pøirozeností ji ctít a chránit. Pracovnice Envicentra Jana Richterová a Radka Brtišová pøipravily pro dìti skvìlý program plný zábavy, radosti, pouèení. Pøed výletem s koòským povozem na nedalekou Ploštinu jsme zhlédli film o tamní váleèné tragédii. Pøi závìreèné rekapitulaci se dìti zamýšlely nad vztahem èlovìka k pøírodì, k práci, tradicím, srovnávaly zpùsob života Valachù dnes a v minulosti. Hodnotící a dìkovná slova Jany Richterové:,,Byli jste milí. Je to jedno slovo, které znamená hodnì!" Tato vzájemná radost a spokojenost vybízí k další návštìvì Envi ve Vysokém Poli, které je symbolem souznìní èlovìka s pøírodou. Dìkujeme za srdeèný pøístup a tìšíme se na shledanou! Mgr. L. Senohrábková a Mgr. D. Hamplová vybírá dotykem obrázek symbol zvíøátka na obrazovce, která spustí akustický podnìt. Symbol slouží jako vizuální zesilovaè a toto dále motivuje dítì ke spolupráci. Slyší-li dítì zvuk, nadále se dotýká urèitého zvíøátka na obrazovce. Doba testu je krátká. Výhodou je, že vyšetøení sluchu není vázáno na úroveò komunikaèních dovedností dítìte a mùže probíhat ve známém prostøedí pro dítì napø. MŠ. Služba, kterou SPC nabízí, je urèena pro dìti vìkové kategorie od 3 do 6-7 let. Pokud vás naše informace zaujala, mùžete se obrátit na pracovníky SPC, rádi zodpovíme vaše dotazy. (tel.: , spc.screening@seznam.cz)

9 srpen 2013

10 srpen 2013

11 srpen 2013

12 srpen 2013

13 9 Sportovní úspìchy na ZŠ Vyhlídka Krajské kolo OVOV 11. èervna probìhlo v Kromìøíži krajské kolo Odznaku všestrannosti olympijských vítìzù. Družstvo ZŠ Vyhlídka ve složení: Berenika Indruchová, Dominika Krèmáøová, Nela Michutová, Nikol Hyjánková, Ondøej Kadla, Tomáš Kundrát, Adam Gorej a David Špùrek potvrdilo roli favorita a zvítìzilo v novém èeském rekordu bodù s témìø ètyøtisícovým náskokem pøed druhým družstvem ze ZŠ Slovan Kromìøíž. Vítìzstvím si toto družstvo zajistilo úèast v republikovém finále, které se uskuteèní 6. a 7. záøí v Praze na Strahovì. V soutìži jednotlivcù se nejvíce daøilo dìvèatùm ze sedmých tøíd, která plnì ovládla kategorii tøináctiletých. Zvítìzila Berenika Indruchová pøed Dominikou Krèmáøovou a tøetí Nelou Michutovou. Vítìzství vybojoval také Ondøej Kadla ve stejné vìkové kategorii hochù a Nikol Hyjánková v kategorii dvanáctiletých. Ve vìkové kategorii patnáctiletých obsadila Tereza Tvarùžková 2. místo a Michal Pánek skonèil tøetí. Všem dìkujeme za vzornou reprezentaci školy v této nejvšestrannìjší sportovní soutìži. srpen 2013 Ze života meziøíèských škol Cena "Èeské ruèièky" pro uènì ze SPŠ stavební Jako jediný klempíø v Èeské republice se mùže uèeò Matìj Jalùvka pochlubit cenou Èeské ruèièky 2013 Zlatou plaketu pøevzal žák 3. roèníku uèebního oboru klempíø z meziøíèské stavební prùmyslovky 19. èervna na závìreèném galaveèeru v brnìnském Divadle Reduta. Vyhlašovatelem pøehlídky Èeské ruèièky byl Jihomoravský kraj spoleènì s Ministerstvem školství, mládeže a tìlovýchovy ÈR, Ministerstvem prùmyslu a obchodu ÈR, Ministerstvem práce a sociálních vìcí ÈR, Ministerstvem zemìdìlství ÈR, Cechem klempíøù, pokrývaèù a tesaøù ÈR a dalšími partnery. Z celkovì 21 udìlovaných plaket ve školním roce byla pouze jediná udìlena žákovi Zlínského kraje, a to uèni Matìji Jalùvkovi. Ocenìní získal vždy nejlepší a nejdovednìjší žák v oceòovaném oboru z celé Èeské republiky. Nominace získávají žáci z profesí, o které je v souèasnosti na trhu práce nouze. Pøítomné nominované žáky mimo jiné v prùbìhu slavnostního galaveèera pozdravil svým osobním dopisem také prezident Èeské republiky Miloš Zeman. Prestižní ocenìní Èeské ruèièky 2013 si žák SPŠS vydobyl za nejlépe provedené soutìžní zadání na VII. Mistrovství ÈR oboru klempíø, které se konalo v dubnu tohoto roku v Brnì pøi Stavebním veletrhu. Pøedmìtem soutìže byl vìdomostí test a dvoudenní praktické zadání spoèívající v pokrytí pultové støechy a montáži rozmanitých klempíøských prvkù podle výkresové dokumentace. Celorepublikové uznání Èeské ruèièky 2013 náleží nejen žákovi meziøíèské prùmyslovky Matìji Jalùvkovi, ale také pedagogùm školy Ing. Milenì Bryolové a panu Zdeòkovi Jurajdovi za zodpovìdnou pøípravu žáka na soutìž. Dìkujeme tímto dnes již absolventovi naší školy Matìji Jalùvkovi a zmínìným pedagogùm za pøíkladnou reprezentaci naší školy. Republikové finále Poháru rozhlasu Výborného výsledku dosáhli žáci a žákynì ZŠ Vyhlídka v republikovém finále Poháru rozhlasu, které se konalo èervna v Litomyšli. Družstvo mladších žákyò ve složení Agáta Šoborová, Nela Michutová, Berenika Indruchová, Dominika Krèmáøová, Tereza Zachrdlová, Sára Mrlinová, Nikol Hyjánková a Jindra Vránová po velmi dobrých výkonech všech závodnic obsadilo celkovì druhé místo, když nestaèilo pouze na dìvèata ze sportovních tøíd ZŠ Englišova z Opavy. Nepopulární ètvrtou pozici obsadili mladší hoši. Pøestože si øada závodníkù vytvoøila osobní rekordy, na tøetí místo jim chybìlo pouhých 50 bodù. I tak lze hodnotit jejich vystoupení jako velmi úspìšné. Družstvo závodilo ve složení: Aleš Hròa, Michal Škrhla Adam Bartoò, Evžen Oczadly, David Špùrek, Ondøej Kadla, Tomáš Kundrát, Petr Gajdùšek, Miroslav Bla ák a Adam Gorej. V soutìži jednotlivcù se nejvíce daøilo Nikol Hyjánkové, která skoèila do dálky 471 cm a do výšky 140 cm, Jindøe Vránové ve skoku do výšky 144 cm a v hodu míèkem témìø 40 metrù, Sáøe Mrlinové, která v hodu míèkem hodila na hranici 45 metrù, v bìhu na 60 metrù Dominice Krèmáøové a Nele Michutové a v bìhu na 600 metrové trati Natálii Valuchové a Nele Michutové. V soutìži hochù byl nejvìtší oporou Aleš Hròa, který zabìhl 60 metrù za 7,93 s a do dálky dolétl na znaèku 539 cm. Výbornì si vedl také Adam Bartoò v bìhu na 60 metrù (8,19 s) a pøedevším výborný byl jeho výkon v bìhu na 1 km, kde dosáhl èasu 1 min.10 s. Velkým pøekvapením byl výkon Davida Špùrka, který ve skoku do výšky pøekonal la ku ve výšce 160 cm a v dálce pøidal 470 cm. Koneènì se nám zadaøilo v hodu míèkem, ve kterém Michal Škrhla a Evžen Oczadly hodili na hranici 62 metrù. Tradiènì velmi dobrý výkon podaly také všechny ètyøi štafety. Všem žákùm a žákyním dìkujeme za vzornou reprezentaci školy. Mgr.Jiøí Kadla Robin Kandráè úspìšný v mezinárodní soutìži (sš)o velký úspìch se zasloužil mladý hudebník Robin Kandráè, žák ZUŠ Alfréda Radoka a svìøenec pana uèitele Aleše Kuèery. Robin Kandráè je pøes své mládí velmi talentovaným a pracovitým trumpetistou, a proto se mohl zúèastnit Mezinárodní interpretaèní soutìže dechových nástrojù Brno Pøestože má za sebou již nìkolik tuzemských soutìží, tato byla jeho první s mezinárodní úèastí. V prestižní soutìži patøil meziøíèský rodák Robin Kandráè k nejmladším úèastníkùm, je mu totiž teprve 13 let a høe na trubku se vìnuje 4 roky. Jeho vystoupení ale odbornou porotu nadchlo a porotci pochvalnì zmínili zejména jeho velmi muzikální provedení soutìžní skladby. Vítìzství sice Robinovi uteklo, pøesto si odnesl velmi zasloužené 2. místo. Pokud se bude trubce vìnovat i nadále se stejnou intenzitou, vítìzství v dalších soutìžích ho jistì neminou. GRATULUJEME!

14 10 srpen 2013

15 11 srpen 2013 Skýpalovo prkénko unikátní rehabilitaèní pomùcka za pár korun pomohla už stovkám pacientù Fyzioterapeut Mgr. Rostislav Skýpala z rehabilitaèního oddìlení Nemocnice Valašské Meziøíèí je autorem unikátní rehabilitaèní pomùcky, která pomùže pøi øadì obtíží. K rehabilitaci jakých èástí tìla a pøi jakých potížích se Vaše prkénko používá? Stimulaèní prkénko se používá k léèbì poúrazových a pooperaèních stavù pøedevším dolních konèetin. Pøesnì definovaný trénink na prkénku zlepšuje svalovou sílu, rozsah pohybu, podporuje mízní a protiotokové funkce a souèasnì snižuje bolest. Rozšíøené varianty se však dají použít i pro horní konèetiny a pro zlepšení pohy- Valašskomeziøíèští chirurgové léèí obezitu pomocí speciální palaèinkové metody Nový zákrok, který chirurgické oddìlení zaèalo v tìchto dnech nabízet svým klientùm jako jednu z možných alternativ léèby obezity, se nazývá laparoskopická plikace žaludku neboli zavinutí. Metoda pomáhá nejen výraznì snížit hmotnost pacienta, ale pomáhá v léèbì dalších pøidružených onemocnìní, jako je cukrovka, dlouhodobé bolesti zad, artróza velkých kloubù dolních konèetin, nebo vysoký krevní tlak. Principem laparoskopické plikace žaludku je zmenšení objemu žaludku, kterého se dosáhne zanoøením stìny žaludku dovnitø. Pacienti této operaci proto øíkají s nadsázkou palaèinka. Na rozdíl od nìkterých jiných podobných operací není tøeba u tohoto výkonu odstraòovat velkou èást zcela zdravého žaludku.ten ponecháme nemocnému celý, zjednodušenì øeèeno jej pouze urèitým zpùsobem, prošitím, zúžíme, vysvìtluje MUDr. Jaroslav Bednáø s tím, že zákrok je provádìn pomocí speciálních laparoskopických nástrojù.metoda je šetrná, protože pøi ní není nutno jakkoli odstraòovat èásti orgánù zažívacího traktu. Nicménì klade nároky i na spolupráci operovaného pacienta v dodržování pooperaèního režimu, zejména v dietním omezení. Chirurgická metoda léèby je vhodná pøedevším u pacientù trpících obezitou, u kterých je konzervativní metoda ménì úspìšná. Pacienti se mohou obracet na Centrum redukce hmotnosti a preventivní medicíny Nemocnice Valašské Meziøíèí, kde odborníci individuálnì zhodnotí situaci každého klienta a ve spolupráci s ostatními specialisty peèlivì pøipraví pacienta k operaci. Našim jediným cílem není to, aby pacient zhubnul desítky kilogramù. Dùležitý je také fakt, že použitý zpùsob léèby pomáhá prokazatelnì zlepšit nebo vyléèit onemocnìní, která u takto obézních pacientù vedou k tomu, že se prokazatelnì dožívají mnohem kratšího vìku než bìžná populace, doplnil MUDr. Jaroslav Bednáø. bových funkcí v oblasti trupu. Pomùcka se používá pøi stavech, kdy je tøeba vytvoøit specifický trénink na zlepšení síly, koordinace a rozsahu. Kdo Vás k myšlence vyrobit prkénko pøivedl? Na myšlenku vymyslet jednoduchou a levnou pomùcku jsem pøišel díky mým uèitelùm, tedy profesoru Jandovi a dr. Švejcarovi, kteøí ke stimulaci stability v prostoru používali kulové úseèe a balanèní sandály už pøed více než deseti lety. Protože poøizovací cena tìchto pomùcek byla i na tehdejší dobu dost vysoká, vymyslel jsem a vyrobil doma první nestabilní prkénko. Kolik Vašich pacientù už prkénko využilo pøi rehabilitaci? Dodnes jej k terapii použilo od roku 2004 nìkolik stovek pacientù. Nìkteøí si je v našem regionu navzájem pùjèují nebo se prkénka používají napøíè celou rodinou. Cvièí pacienti s prkénkem také sami doma nebo jen pod Vaším vedením? Pro cvièení na tomto prkénku jsem si dle patofyziologických zákonitostí hybného aparátu a klinických zkušeností vytvoøil metodiku s postupnì narùstající intenzitou i nároèností terapie. Trénink se tedy dá zahájit již v èasné poúrazové èi pooperaèní fázi léèení s pøesnou definicí terapie fyzioterapeutem, a to ze zaèátku pod jeho pøísnou kontrolou. Následnì mohou být bezpeènì zvládnuté stupnì cvièení pøevedeny na opakování v domácím èi pracovním prostøedí. Prkénko je tedy bez kompetentního fyzioterapeuta zcela bezcennou nebo dokonce i nebezpeènou pomùckou. Pøi jeho správném použití však lze dosáhnout neuvìøitelné stimulace stability a svalové spolupráce pohybového aparátu bìhem krátkého cvièení. Jaké jsou dosavadní výsledky této terapie? Dosavadní výsledky ukazují, že správnì volené a nastavené stupnì terapie pacientovi poskytují kontinuální zlepšení stability pøedevším stoje, chùze i bìhu od poúrazové doby až po plnì sportovní profesionální zátìž. U bolestivých stavù zpùsobených pøevážnì nestabilitou daného kloubu se již po krátkém tréninku Nordic walking - pøekvapivì nároèný sport výdej je pøi severské chùzi asi o ètvrtinu vyšší než u bìžné chùze. Nordic walking je také pomìrnì levný sport, který lze vykonávat témìø vždy - v jakékoliv roèní dobì, pøi jakémkoliv poèasí. Nordic walking je velice pøíjemný druh pohybu, který mùže vykonávat každý, výkonnostní sportovec i zaèáteèník, mladý èlovìk i lidé v pokroèilém vìku a rovnìž Pøedevším mladí lidé nordic walking, neboli severskou chùzi, èasto podceòují. Jedná se pøitom o pomìrnì nároèný sport, díky kterému lze efektivnì zlepšovat kondici a také zhubnout. Severská chùze je v Èeské republice stále populárnìjší. Mezi lidmi se však najde stále mnoho osob, které mají vùèi tomuto sportu pøedsudky, považují jej za pøíliš snadný a neefektivní. Opak je pravdou. Lidé mají pøedsudky, protože mají pocit, že hole fungují pøi chùzi jako opora. To je na jednu stranu pravda, ale na druhou stranu fungují hole pøedevším jako zvýšení pohybové zátìže. Pøi správné technice nordic walkingu se zapojí až 90 procent svalù v tìle, a proto je to velmi výhodná aktivita pro všechny vìkové skupiny, vysvìtluje fyzioterapeutka Mgr. Eva Kopecká, která v Nemocnici Valašské Meziøíèí vede instruktážní hodiny nordic walkingu. S holemi je pøi chùzi mnohem vìtší rozsah pohybu. A pokud jsou na tom lidé kondiènì dobøe, je možné s nimi i bìhat, dodává Eva Kopecká. Energetický lokální bolesti pøekvapivì snižují již v ordinaci pøed oèima fyzioterapeuta a subjektivnì se lepší stabilita s pocitem lehkosti problémové konèetiny. Mohou si pacienti toto prkénko vyrobit doma sami? Kdo je trochu zruèný a má potøebné ingredience, vyrobí si ho dnes sám doma za pár korun. Pøesný návod a kritéria výroby pacientùm pøedávám ústnì, a pokud dodrží technologii, mají jednoduše pomùcku k terapii za jednu hodinu hotovou. Pro pacienty èasovì zaneprázdnìné jsme schopni výrobu a prodej tohoto prkénka za úhradu zajistit. lidé obézní, kteøí by rádi snížili svou hmotnost. Nordic Walking je ideální pohybovou aktivitou pro osoby s nadváhou pøedevším díky šetrnému namáhání kloubù a svalových úponù. Díky holím se èást hmotnosti pøenáší na svaly paží a jsou tak odlehèeny nohy. Proto mohou, v rámci možností, provozovat Nordic Walking i lidé, kteøí mají nìjaké problémy s klouby dolních konèetin. Nordic walking vychází z chùze, která je nejpøirozenìjším pohybem vùbec. Dennì by mìl každý z nás ujít 10 tisíc krokù, to však bohužel splní jen málokdo. Chùze je bohužel v dnešní dobì velmi podceòovaná, povzdechla si Eva Kopecká na závìr. Pøihlásit se na instruktážní hodinu Nordic walkingu pod vedením Mgr. Evy Kopecké je možné pøímo v ambulanci Centra redukce hmotnosti a preventivní medicíny Nemocnice Valašské Meziøíèí nebo na telefonním èísle , kde se zájemci dozvìdí rovnìž aktuální termíny instruktáží.

16 12 srpen 2013

17 OBELISK. Toto èíslo vyšlo 8.srpna Vydává Marek IRGL, šéfredaktor, Tolstého 466/1, V.M. Tel./fax , Náklad ks, MK ÈR E 13230, IÈO ,vychází min. 12 x roènì 13 Glen Hansard po šesti letech ve Valašském Meziøíèí (mm)pøedstavovat v našem mìstì irského zpìváka a muzikanta Glena Hansarda je asi nošením døíví do lesa. Vždy zde bìhem pìti let odehrál sám, se svou kapelou Frames nebo s Markétou Irglovou více než dvacet koncertù, vèetnì benefièního po velké vodì v roce Že je to osobnost pøesa-hující bìžné hranice hudebního svìta, to diváci jeho koncertù vycítili od první chvíle a atmosféra tìchto setkání zùstává pro mnohé dodnes nepøekonána. Je na hudebních historicích a teoreticích, aby jednou zhodnotili, co pro kariéru tohoto muziaknta ono pìtileté období, kdy ve Valašském Meziøíèí nalezl zázemí a prakticky druhý domov, vlastnì znamenalo. Faktem je, že se zde objevil po dekádì devadesátých let, ve které se snažil prorazit se svou kapelou The Frames, se kterou vydal do té doby ètyøi alba. Jako v tolika jiných pøípadech velkých talentù se sice dostavilo uznání kritiky a vytvoøilo se silné zázemí oddaných fanouškù, ale na prùnik mezi svìtovou špièku to nestaèilo. To se podaøilo právì až po valašském období, kdy zde Glen trávil takøka veškerý volný èas. Kdyby pod každou z jeho písní z první poloviny minulého desetiletí, bylo Hansardùv portrét od slavného irského malíøe Colina Davidsona, použitý na jeho sólové album Rhythm and Repose (2012) Festival Podzimní varhany 2013 (sš)festival Podzimní varhany se ve Valašském Meziøíèí poprvé uskuteènil v loòském roce a koncerty tøí významných èeských varhaníkù v èele s vynikajícím Jaroslavem Tùmou pøilákaly do kostelních lavic øadu milovníkù varhanní hudby. Tento úspìch a zájem publika inspiroval pokraèování pøehlídky. První koncert Podzimních varhan 2013, které poøádá ZUŠ Alfréda Radoka za podpory mìsta, se uskuteèní už v sobotu 7. záøí. Festival zahájí jeden z nejuznávanìjších polských varhaníkù, koncertní mistr, skladatel a profesor Akademie hudby v Katovicích Julian GEMBALSKI. Tento vynikající varhaník je zván na mezinárodní varhanní festivaly, vystupuje po celé Evropì a je proslulý zejména pro své umìní varhanní improvizace. Profesor Gembalski vydal na 70 CD diskù s varhanní hudbou rùzných Foto: Conor Masterson napsáno místo vzniku, divili bychom se, jak èasto by tam bylo právì slovo Valmez. Nebylo to však jen místo samotné. K Valašskému Meziøíèí se váže Glenova hudební spolupráce s Markétou Irglovou, která pootoèila jeho tvorbu právì o ten milimetr, jež chybìl ke svìtové slávì a uznání. V posledních dvou letech vystupuje Glen jako sólový umìlec. Kluci z Frames, kteøí ve valašskomeziøíèském klubu strávili nezapomenutelné chvíle, tvoøí jeho doprovodnou kapelu. Pro koncertní provedení písní z jeho sólové desky Rhythm and Repose si pøizval navíc pianistu, dechovou a smyècovou sekci. Již podruhé v této sestavì objíždí svìt, vyprodává prestižní svìtová pódia na ètyøech kontinentech, vèetnì Opery v Sydney, Royal Albert Hall v Londýnì nebo Radio City Music Hall v New Yorku. V Èeské republice mìl pùvodnì hrát jen na Pražském hradì a následnì den v èeské metropoli odpoèívat. Nakonec se jej ale podaøilo pøesvìdèit, aby po šesti letech zavítal zpátky do míst, kde zpoèátku hrával pro stovku divákù a kde mìla mj. i premiéru slavná oscarová Falling Slowly. Koncert bude stát za to. Nepropásnìte jej. Anorexie - foto Nguyen Phuong Thao Julian Gembalski období od baroka po souèasnost, je také organologem, hudebním vìdcem a znalcem starých varhan. Julian Gembalski pøedstaví meziøíèskému publiku svùj program na novì zrekonstruovaných varhanách ve farním kostele Nanebevzetí Panny Marie 7. záøí v 18:00 hodin. Bližší informace o koncertech festivalu Podzimní varhany budou zveøejòovány na stránkách školy srpen 2013 Hudební nabídka "kulturního léta" pokraèuje Po nezapomenutelném hudebním veèeru v podobì koncertu Duka Special v M-klubu a velmi pøíjemných hudebních zážitcích v amfiteátru typu Bandaband nebo Poutníci nabídka Valašskomeziøíèského hudebního léta pokraèuje. Kromì Glena Hansarda 21. srpna nabízí KZ další zahranièní interprety - 9. srpna švédské hudební formace Lars Wallin & The TribeLars, Pan, K., Johan Lööw & Impulserna. Z domácí scény to bude ve ètvrtek skupina The DUST a YANTAR, obì vystoupí v amfiteátru. The DUSTje mladá sedmièlenná kapela z Valašského Meziøíèí hrající rockovou hudbu v poslední dobì velmi ovlivnìnou blues, swingem nebo i jazzem, døíve napø. folkem. Velký dùraz kladou na improvizaci. V poslední dobì kapela omladila o tøi šestnáctileté èleny a zároveò tím získala dechovou sekci. Kapela hraje pøevážnì vlastní písnì z dílny pøedevším Ondry Bully a Lukáše Zubra, ovšem semtam nìjaký pøevzatý rock n rollek není výjimkou. Texty jsou anglické, èeské a obèas i francouzské. YANTAR je folková hudební skupina z Bøeclavi, která se ve své tvorbì zamìøuje na zpracování a interpretaci výhradnì vlastních skladeb. Stylovì jde o pøíjemný folk s prvky rocku, popu i moderního Janáèkova filharmonie Ostrava se ve velmi krátké dobì od svého vzniku v roce 1954 zaøadila mezi pøední èeská symfonická tìlesa. Od roku 1958, kdy uskuteènila své první zahranièní turné, navštívila opakovanì témìø celou Evropu, Spojené státy, Japonsko, Jihokorejskou republiku, Tchaj-wan a díky finanèní podpoøe mìsta Ostravy a spoleènosti Arcelor Mittal se v roce 2006 JFO stala po Èeské filharmonii, jež do Austrálie zavítala na turné v roce 1959, teprve druhým tuzemským symfonickým tìlesem, které mìlo pøíležitost se u protinožcù prezentovat. V období ledna až února 2009 podnikl ostravský orchestr další významné a velmi úspìšné turné po USA, kdy odehrál 19 koncertù v 19 mìstech. Tato zámoøská cesta se mohla uskuteènit také díky The Dust country. K pøednostem kapely patøí zejména zpìvné melodické písnièky. Zajímavostí je využití tøí kytaristù. K posledním úspìchùm Yantar øadí napøíklad úèast ve finále kapel na festivalu Okolo Tøebonì YANTAR pùsobí od roku 2001 a bìhem tohoto období nìkolikrát (pøedevším v poèátcích) obmìnili sestavu a obsazení. V souèasnosti je sestava stabilizovaná. Stylovì se kapela posunula od èistì akustického folku až k souèasnému melodickému folku s prvky popu, moderního country a rocku. Klade dùraz na zpìvné melodie a èeské texty. Skladby mají vesmìs klasickou písòovou formu se spíše pøímoèarejšími aranžemi. YANTAR Janáèkova filharmonie zahraje filmové melodie finanèní dotaci statutárního mìsta Ostrava. Na podzim tohoto roku se pak Janáèkova filharmonie chystá poprvé navštívit Èínu. Janáèkova filharmonie Ostrava se úspìšnì prezentuje rovnìž na domácím pódiu a v blízkém okolí, o èemž svìdèí rostoucí zájem ze strany publika. Orchestr je také pravidelnì zván k úèasti na prestižních tuzemských festivalech (Pražské jaro, Janáèkùv máj, Smetanova Litomyšl, Pražské hudební slavnosti apod.). Ve Valašském Meziøíèí vystoupí Janáèkova filharmonie v amfiteátru 15. záøí s programem Movie Night 2 - koncert filmové hudby. Vstupenky v pøedprodeji od 12. srpna za 150,- Kè, na místì za 200,- Kè. V pøípadì nepøíznivého poèasí se koncert pøesouvá do velkého sálu KZ.

18 14 srpen 2013

19 15 srpen 2013 Program Kina Svìt v srpnu Ètvrtek nedìle v D, pondìlí støeda v D ŠMOULOVÉ 2 (The Smurfs 2) Americká rodinná komedie. Režie: Raja Gosnell. 3D-dospìlí 175 Kè / dìti do 15 let 145 Kè, 2D-140 Kè /110 Kè, 105 minut, èesky. Ètvrtek nedìle ve POT A KREV (Pain & Gain) Americká krimi komedie. Režie: Michael Bay. Hrají: Mark Wahlberg, Dwayne Johnson, Anthony Mackie, Ed Harris. Od 15 let, 110 Kè, 129 min., titulky. Pondìlí støeda ve JASMÍNINY SLZY (Blue Jasmine) Americké romantické drama. Režie: Woody Allen. Hrají: Cate Blanchett, Alec Baldwin, P. Sarsgaard. Od 12 let,100 Kè, 98 min., tit. Ètvrtek nedìle v JÁ PADOUCH 2 (Despicable Me 2) Americká animovaná komedie. Režie: P. Coffin, Ch.Renaud. 100 Kè, 98 min., èesky. Ètvrtek ve 20.00, nedìle ve JOBS Americké životopisné drama. Režie: Joshua Michael Stern. Hrají: Ashton Kutcher, Josh Gad. Od 12 let,100 Kè, 122 min.,titulky. Pátek ve letní kino DOBA LEDOVÁ 4: ZEMÌ V POHYBU Americká animovaná komedie. Režie: Steve Martino, Mike Thurmeier. Pøístupno, 80 Kè, 94 min., èesky. Sobota ve letní kino EXPENDABLES: POSTRADATELNÍ 2 Americký akèní thriller. Režie: Simon West. Hrají: Sylvester Stallone, Jason Statham, Jet Li. Od 15 let, 80 Kè, 103 min., titulky. Pondìlí støeda v PERCY JACKSON: MOØE NESTVÙR (Percy Jackson: Sea of Monsters) Americké fantasy. Režie: Thor Freudenthal. Hrají: Logan Lerman, A. Daddario, B. T. Jackson. Pøístupno, 120 Kè, 107 min., èesky. Pondìlí støeda ve REVIVAL Èeská komedie. Režie: Alice Nellis. Hrají: B.Polívka, M. Krobot, K. Heømánek, Marián Geišberg. Od 12 let, 100 Kè, 116 min. Ètvrtek nedìle v LETADLA (Planes) Americká animovaná komedie. Režie: Klay Hall. Pøístupno,130 Kè/dìti do 15 let105 Kè, 92 min., èesky. Ètvrtek v 19.30, nedìle v 19.30, pondìlí nedìle v LÍBÁNKY Èeské drama. Režie: Jan Høebejk. Hrají: A. Geislerová, S. Majer. Pøíst., 140 Kè, 98 min. Pátek ve letní kino KRÁLOVSTVÍ LESNÍCH STRÁŽCÙ Americký animovaný film. Režie: Chris Wedge. Pøístupno, 80 Kè, 102 min., èesky. Sobota ve letní kino MÉÏA Americká komedie. Režie: Seth MacFarlane. Hrají: Mark Wahlberg, Mila Kunis, Seth MacFarlane. Od 15 let,80 Kè, 106 min., titulky. Pondìlí støeda v KICK-ASS 2 Americká akèní komedie. Režie: Jeff Wadlow. Hrají: Chloë Grace Moretz, Aaron Taylor-Johnson, Jim Carrey. Od 15 let, 110 Kè, 113 min., titulky. Støeda ve PØED PÙLNOCÍ (Before Midnight) Americké romantické drama. Režie: Richard Linklater. Hrají: Ethan Hawke, Julie Delpy. Od 12 let, 50 Kè, 108 min., titulky. Ètvrtek v 19.30, nedìle støeda v ELYSIUM Americké akèní sci-fi. Režie: Neill Blomkamp. Hrají: Matt Damon, Jodie Foster, Diego Luna. Od 12 let,140 Kè, 109 min.,titulky. Pátek ve letní kino CROODSOVI (promítání letního kina) Americká animovaná komedie. Režie: Chris Sanders, Kirk De Micco. Pøíbìh první pravìké rodiny na svìtì. Pøístupno, 80 Kè, 90 min., èesky. Sobota ve letní kino OKRESNÍ PØEBOR POSLEDNÍ ZÁPAS PEPIKA HNÁTKA Èeská komedie Režie: Jan Prušinovský. Hrají: Miroslav Krobot, Ondøej Vetchý, Ludìk Sobota. Od 12 let, 80 Kè, 102 min. Nejprodávanìjší knihy : 1. Žítkovské bohynì, Tuèková K. 2. Náhoda nebo osud, Váòová M. 3. Léèebný kód, Loyd A. 4. Andìlé v mých vlasech, Byrneová L. 5. Bohynì svìtla - motivaèní karty Knižní novinky Veverky z Central Parku - poslední díl mimoøádnì úspìšné trilogie, Pancolová K. Potok stínù - psychothriller, Fieldingová J. Øeka osudu - spojení historie a dávných tajemství v románu, Erskinová B. Konec prokrastinace - jak pøestat odkládat a zaèít žít naplno, Ludwig P. Kráska a netvor - ètení pro ženy, Medeiros T. "Zvon" pøedstaví v našem mìstì burèákomat" Zhruba od poloviny srpna budou mít milovníci èásteènì zkvašeného vinného moštu èili burèáku (pokud hrozny pochází z tuzemska) mimoøádnou pøíležitost seznámit se s pøevratným vynálezem v této oblasti - burèákomatem! Toto patentované zaøízení, vyvinuté Vinaøstvím Chateau Lednice, jež zamezuje pøístupu tepla i svìtla a zachovává tak ty nejlepší chu- ové vlastnoci opojného moku, bude umístìno ve sklepení restaurace "U zvonu" (vstup pøes restauraci). Zákazníci si budou moci burèák v chládku sklepních prostor prochutnat a posléze odnést v pet lahvích, do kterých jim je obsluha z burèákomatu ochotnì stoèí. Doma si již tento zákazník sám urèí, zda-li chce burèák hodnì rozkvašený - a ponechá nádobu v teple, nebo dá pøednost lahodné vinné š ávì s nízkým obsahem alkoholu, vhodné k proèištìní celého organismu. A nezapomeòte - burèákem se ne uká! Na zdraví! Støelec Marek Bartošek úspìšný Na 22. Deaflympiádì v Sofii vybojoval Marek Bartošek z Valašského Meziøíèí jednu bronzovou a dvì støíbrné medaile. Bronz získal v disciplínì vzduchová puška na 60 ran ve stoje. Daøilo se mu i v polohovém závodì na 3 x 40 ran z libovolné malorážky, kde vybojoval ještì o stupínek lepší umístìní a za zlatým Korejcem Choiem bral støíbrnou medaili. Stejnì cenný kov pak získal i v libovolné malorážce na 60 ran vleže. Gratulujeme! Marek Bartošek s trenérem Václavem Jasným

20 16 srpen 2013