Koncepce rozvoje podniku na období

Transkript

1 KONCEPCE ROZVOJE Koncepce rozvoje podniku na období Schváleno: Dozorčí radou dne 4. prosince 2014 Prosinec 2014

2 OBSAH 1. ÚVOD Důvod zpracování Poslání podniku Nosné činnosti Vývoj postavení VÝCHOZÍ SITUACE Charakteristika podniku Struktura Vybavení Lidské zdroje Přehled spravovaného majetku Vazby a vztahy k dalším subjektům Finanční situace SILNÉ A SLABÉ STRÁNKY Analýza vnitřního prostředí - silné a slabé stránky podniku Silné stránky Slabé stránky Analýza vnějšího prostředí - příležitosti a hrozby Příležitosti Hrozby STRATEGICKÉ CÍLE A KONCEPČNÍ ZÁMĚRY K JEJICH DOSAŽENÍ Správa vodních toků, děl a správa povodí Investiční aktivity Prevence před povodněmi Investiční výstavba Informační technologie Vodohospodářské služby Finanční strategie Personální rozvoj a péče o zaměstnance Počet zaměstnanců Fluktuace Věková struktura Kvalifikační struktura Další kvalifikační rozvoj Mzdový vývoj Sociální program Spolupráce s odborovými organizacemi Informatika Protikorupční opatření SOUHRN CÍLŮ A OPATŘENÍ K JEJICH DOSAŽENÍ Krátkodobé záměry (1 3 roky) Střednědobé záměry (3 a více let) Dlouhodobé záměry (trvalé) TABULKOVÉ PŘÍLOHY Údržba a opravy Investice Ekonomické vstupy Ekonomické výstupy Personální část Zdroje financování...45

3 1. ÚVOD 1.1 Důvod zpracování Koncepce rozvoje státního podniku Povodí Ohře je zpracována pro stanovení základních cílů a směrů vývoje podniku na období 2015 až Navazuje na již zpracovaný dokument Koncepce rozvoje podniku na období od 2010 do 2014, a bude sloužit jako vstup pro aktualizaci strategie rozvoje podniku na další období. Koncepce je zaměřena zejména do oblastí správy vodních toků, vodních děl a správy povodí, do oblastí plánování v oblasti vod, ochrany vod a vodohospodářských služeb, dále do oblastí investičních aktivit, finanční strategie, personálního rozvoje a péče o zaměstnance a do oblasti informatiky. Obsah dokumentu je zpracován a členěn dle osnovy schválené Ministerstvem zemědělství. 1.2 Poslání podniku Podnik je všem zainteresovaným stranám důvěryhodným, spolehlivým, odborným a otevřeným partnerem pro rozvoj jejich podnikatelských aktivit, výstavby a občanského života. Pro zaměstnance poskytuje stabilně dobré pracovní podmínky s jasnou perspektivou profesního rozvoje a uplatnění. Zainteresovanými stranami jsou orgány státní správy a samosprávy, podnikatelské subjekty, školy a další vzdělávací instituce, obyvatelstvo a zaměstnanci. Posláním podniku je: výkon funkce správce povodí, správce významných a určených drobných vodních toků v oblasti povodí Ohře a dolního Labe, výkon veškerých vlastnických práv k majetku státu, ke kterému má státní podnik právo hospodařit, hospodaření s vodami z hlediska množství a jakosti v rámci územně příslušné vodohospodářské soustavy dle podmínek stanovených vodoprávními úřady, vytváření předpokladů a podmínek pro racionální, šetrné a ekologicky únosné využívání povrchových vod, vodních toků a hmotného majetku, především pro účely: zásobování vodou, ochrany před havarijním znečištěním vod, ochranu před nepříznivými účinky vod včetně ochrany před povodněmi, 3

4 užívání vodních toků k plavbě, využívání vodní energie, rybářství, rekreace a sportovního využití. Legislativně je činnost podniku určena zákonem č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), zákonem č. 305/2000 Sb. o povodích a zákonem č. 77/1997 Sb. o státním podniku. 1.3 Nosné činnosti Ministerstvo zemědělství stanovilo v základních dokumentech podniku (Statut, Zakládací listina a Jednací řád dozorčí rady) jeho poslání, jímž je: výkon funkce správce povodí, správce významných a určených drobných vodních toků v oblasti povodí Ohře a dolního Labe, provoz a údržba vodních děl ve vlastnictví státu, výkon práva hospodařit s nemovitým a movitým majetkem, který je ve vlastnictví státu a je státnímu podniku svěřen k plnění úkolů a k provozování podnikatelské činnosti, nakládání s vodami z hlediska množství a jakosti v rámci soustavy vodních toků a vodních děl, vytváření předpokladů a podmínek pro racionální, šetrné a ekologicky únosné využívání povrchových a podzemních vod pro povolené nebo oprávněné účely. 1.4 Vývoj postavení Vznik podniku je datován do období poloviny 60. let. V té době byla v republice vytvořena koncepce řízení správy vodních toků, dosud vykonávané správními orgány. Cílem bylo naplnění záměru Evropské vodní charty ohledně udržování a ochrany sladkovodních zásob na zemi. Od roku 1966 podnik spravuje všechny vodohospodářsky významné vodní toky a důležitá vodní díla na území povodí Ohře, přítoky dolního Labe a hraniční vodní toky. Od svého založení až do roku 1994 působil podnik v podobě státního podniku a později státní příspěvkové organizace. Poté byl převeden na akciovou společnost a po přijetí zákona č. 305/2000 Sb. o povodích je od roku 2001 opět státním podnikem. Jeho zakladatelem je Ministerstvo zemědělství. 4

5 2. VÝCHOZÍ SITUACE Důležitým rámcem pro činnost podniku je platná vodoprávní legislativa. Klíčový zlom nastal přijetím nového vodního zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů. Přijetím vodního zákona a příslušných prováděcích předpisů došlo k novým právním pojetím vod a vodních toků. Vymezil se i obsah správy vodních toků a nově i správy povodí. Nové úkoly při výkonu správy jsou akcentovány posílením plánování v oblasti vod, zkvalitněním systému zjišťování a hodnocení stavu podzemních a povrchových vod, důležitá je implementace předpisů Evropské unie do české legislativy. V budoucnu bude třeba se vyrovnat s dalšími novelami zákona o vodách připravovanými pro nejbližší období včetně možného zřízení institutu správy podzemních vod. Přijetím vodního zákona, zákona o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu i dalších zákonů, zejména těch, které regulují systém vodního hospodářství (zákon o cenách, zákon o ochraně veřejného zdraví a zákony z oblasti životního prostředí), byla uzavřena reforma zásadních právních norem vztahujících se k vodnímu hospodářství. Transpozicí požadavků Rámcové směrnice vodní politiky do vodního zákona byla založena soustavná koncepční činnost plánování v oblasti vod, která naplňuje vizi udržitelnosti vodních zdrojů. Implementace směrnice 2000/60 ES ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky je v současnosti hlavním nástrojem prosazování vodohospodářské politiky ke zlepšení ochrany vod z hlediska množství a jakosti, k podpoře udržitelného užívání vod, k řešení problémů na hraničních vodách a v povodích přesahujících hranice, k ochraně vodních a na vodu navazujících suchozemských ekosystémů a mokřadů. Základní povinnosti vyplývající ze směrnice jsou integrované plánování, analýza charakteristik povodí, zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod, ekonomická analýza užívání vody, vymezení chráněných území, stanovení environmentálních cílů, zpracování plánu oblasti povodí, programy opatření jako regulační mechanizmus, informování a konzultace s veřejností a monitoring. Vstupem do Evropské unie a dosažením plné slučitelnosti naší legislativy s předpisy Evropských společenství se posilují ekologické aspekty vodoprávní úpravy. Vstupem do EU se však mění i obecné podmínky pro činnost podniku. Stále častěji se na různých úrovních budeme setkávat s tzv. mezinárodním prvkem v právních vztazích. Je proto nutné na jednotlivých pracovištích podniku s tímto trendem počítat a průběžně reagovat na nové jevy plynoucí z nového evropského uspořádání, jehož jsme součástí. 5

6 2.1 Charakteristika podniku Nynější státní podnik vznikl na základě zákona č. 305/2000 Sb., o povodích jako právní nástupce Povodí Ohře, a. s., zaniklé bez likvidace podle téhož zákona. V obchodním rejstříku, vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem, byl zapsán v oddíle A, vložka jako obchodní firma: Povodí Ohře, státní podnik. Sídlem podniku je Chomutov, Bezručova 4219, PSČ Zákon č. 77/1997 Sb. upravuje postavení a právní poměry podniku. Podnik je právnickou osobou provozující veškeré činnosti vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Se svěřeným majetkem má podnik právo hospodařit. Zajišťuje správu povodí v oblasti povodí Ohře a dolního Labe na ploše asi km 2. Správní území zasahuje do 5 krajů a 33 obcí s rozšířenou působností. Dále zajišťuje správu a provoz významných a určených drobných vodních toků včetně jejich přítoků, které nemají určeného správce a vodních děl v majetku státu, ke kterým má právo hospodařit. Celková délka spravovaných vodních toků činí km, délka umělých kanálů a trubních přivaděčů činí 183 km, dále se provozují 42 jezy, 22 velkých vodních nádrží s celkovým objemem 527,56 mil. m 3 a 21 malých vodních elektráren s celkovým instalovaným výkonem 16,819 MW. Důležitou službou veřejnosti je zajišťování dostatku vody v přiměřené kvalitě pro obyvatelstvo, průmysl, energetiku a zemědělství, dále ochrana vod před znečištěním a ochrana území před velkými vodami. Výše kmenového jmění podniku je 4 068,283 mil. Kč, minimální výše kmenového jmění, kterou je podnik povinen zachovávat, je 3 829,0 mil. Kč. Účetní hodnota určeného majetku (pozemky, stavby včetně vodních děl), k němuž má podnik právo hospodařit, je 4 335,725 mil. Kč. Celkový počet zaměstnanců, kteří v rámci podniku potřebné činnosti zabezpečují, se pohybuje okolo

7 2.1.1 Struktura Územního členění jednotlivých závodů Vnitřní členění podniku upravuje organizační řád, který vydává a mění generální ředitel. Na organizační řád navazují ostatní vnitřní normy podniku. Základní strukturu podniku tvoří podnikové ředitelství se sídlem v Chomutově a tři závody se sídly v Karlových Varech, Chomutově a Terezíně. Podnikové ředitelství je dále členěno na 3 úseky (technicko-provozní, investiční a ekonomický a správní), ve kterých fungují odborné útvary zajišťující výkon konkrétních činností v rozsahu své působnosti a také metodicky řídí dané oblasti činností za celý podnik. Základními složkami závodů jsou provozy a odborné úseky (technická skupina a ekonomický úsek). Závody nemají právní subjektivitu. Míra jejich samostatnosti je omezena prostorovým umístěním a rozložením svěřených objektů a především organizačním řádem a vnitřními normami podniku. Mezi organizačními jednotkami existují vztahy informační, dodávkové, spolupráce na společných úkolech a dále metodické, koordinační a kontrolní ve směru z organizačních jednotek podnikového ředitelství na příslušné jednotky závodů. V čele podniku je generální ředitel, který je statutárním orgánem podniku. Je jmenován a odvoláván ministrem zemědělství. Generální ředitel přímo řídí odborné ředitele (ekonomického a správního, technicko-provozního a investičního) a ředitele jednotlivých závodů. Dalším orgánem podniku je devítičlenná dozorčí rada, jejíž působnost je vymezena zákonem o státním podniku, statutem podniku a jednacím řádem dozorčí rady. 7

8 2.1.2 Vybavení Podnikové ředitelství i jednotlivé závody a provozy disponují přiměřenou kapacitou administrativních a provozních budov potřebných k zajištění veškeré své činnosti. Na některých vodních dílech jsou vedle provozních objektů i objekty určené pro trvalé bydlení obsluhy těchto vodních děl. Vývoj podniku probíhal již od svého vzniku se zaměřením na co nejlepší strojní a přístrojové vybavení, které by poskytovalo dostatečnou podporu pro naplnění všech nosných činností. Vybavení podniku v oblasti informační a telekomunikační techniky je na vysoké úrovni, včetně aplikovaných softwarových prostředků a produktů. V oblasti mechanizační, dopravní a manipulační techniky disponují podniková pracoviště stroji a zařízeními pro údržbu a opravy majetku ve správě státního podniku. Průběžně probíhá obnova tohoto parku za moderní, ekologické a spolehlivé stroje a zařízení. Strojní podpora hlavních zdrojů tržeb (výroba el. energie a čerpání vody) je udržována a rozvíjena v součinnosti s výrobci a provozovateli zařízení a s odbornými pracovišti (projekční kanceláře, výzkumné ústavy a vysoké školy). Obnova vybavení je zajišťována systémově Lidské zdroje Počet zaměstnanců podniku z dlouhodobého hlediska výrazně klesal. V roce 2010 dosáhl 51% stavu roku Ovšem vzhledem k převodu majetku, činností a zaměstnanců rušené příspěvkové organizace ZVHS (pracoviště Ústí n. L.) došlo v roce 2011 k jeho dílčímu nárůstu. Za rok 2013 podnik vykázal celkem 617 osob v průměrném přepočteném stavu. V roce 2010 to bylo 605 osob. K obsahovalo funkční schéma podniku celkem 623 funkčních míst (v roce 2010 to bylo 615 funkčních míst). Fluktuace zaměstnanců je na velmi nízké úrovni (4,5 %), je na poloviční úrovni oproti období před 5 lety a nedotýká se významně klíčových pozic a významných odborníků. Průměrná doba pracovního poměru zaměstnance v podniku je 14,8 roku (o 2 roky vyšší než před 5 lety). Průměrný věk zaměstnanců dosáhl 47 let a v dlouhodobém sledování vzrostl za 20 let o 3 roky. Věkové pásmo Do 30 let let let let 61 a více let Zastoupení 6 % 22 % 33 % 32 % 7 % 8

9 Kvalifikační struktura z hlediska stupně vzdělání odpovídá struktuře pracovních míst (343 THP, 280 D). Z hlediska oboru vzdělání jsou největším podílem zastoupeny stavební obory (25 %), dále strojírenství (13 %), elektrotechnika, zemědělství, chemie, ekonomika, ekologie (6 10 %). Obory související přímo s vodním hospodářstvím (vodař, vodní stavby a vodní hospodářství, meliorace, krajinné inženýrství apod.) ve všech stupních vzdělání má 102 zaměstnanců, tedy 16,4 %. Stupeň vzdělání Základní Vyučení a střední Úplné střední Vyšší odborné Vysokoškolské Zastoupení 5 % 37 % 32 % 2 % 24 % Odměňování v podniku se řídí ustanoveními části šesté zákoníku práce, platnými pro podnikatelské subjekty. Průměrná měsíční mzda dosáhla v roce 2013 částky Kč. Plán na rok 2014 předpokládá 1 % růst průměrných výdělků. Podnik má vybudován dlouhodobý sociální program jako součást motivačního programu k podpoře a stabilizaci zaměstnanců. 2.2 Přehled spravovaného majetku Objem spravovaného majetku státního podniku dosáhl k hodnoty mil. Kč, z toho hodnota určeného majetku, se kterým má podnik právo hospodařit, činí mil. Kč (v pořizovacích cenách). Převládající objem tvoří úpravy na tocích v hodnotě mil. Kč, vodní díla včetně technologie za mil. Kč, budovy a ostatní stavby za mil. Kč, dopravní a mechanizační prostředky, přístroje, výpočetní technika a speciální technická zařízení za 550 mil. Kč a pozemky v hodnotě 445 mil. Kč. Nepotřebný nemovitý majetek byl vyřešen v minulých letech odprodejem (bytové domy a rekreační zařízení). Výrazně se zvyšuje i objem dlouhodobého majetku pořízeného z dotace, který dosáhl hodnoty 969 mil. Kč. Tento majetek se neodpisuje a má vesměs charakter mimoprodukční, jedná se především o úpravy koryt po povodních, protipovodňová opatření a revitalizace říčních systémů. V případech, kdy je rozdílný vlastník pozemku pod vodním dílem ve správě státního podniku upřednostňujeme výkup pozemků s tím, že je nezbytné respektovat požadavky vlastníků pozemků, tzn. i možnost vyplácení náhrady dle 59 a) VZ. V souvislosti se zákonem č. 428/2012 Sb. o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi neočekáváme vydání žádného nemovitého majetku kromě 2 pozemkových parcel v k. ú. Bernov a Lesík, které byly vydány na základě dohody uzavřené s Náboženskou maticí (právní účinky vkladu do KN k ). V současné době lhůty na podání výzev k vydání církevního majetku dle 11 zákona č. 428/2012 Sb. vypršely. 9

10 Přehled významných vodohospodářských děl a zařízení a jejich hlavní charakteristiky Měrná Měrná veličina jednotka Skutečnost Délka vodních toků celkem km Délka vodních toků dle Vyhlášky č. 178/2012 Sb. a určených dle 48 odst. 2 Vodního zákona km z toho - délka upravených toků km Délka vodních toků dle 48 odst. 4 Vodního zákona km Délka ochranných hrází km 6 Délka umělých kanálů a přivaděčů km 183 Počet čerpacích a přečerpacích stanic počet 7 Počet jezů celkem počet 42 Počet pevných jezů počet 31 Počet pohyblivých a smíšených jezů počet 11 Jezy s energetickým využitím ve vlastnictví POh počet 13 Instalovaný výkon MW 2,52 Počet velkých vodních nádrží počet 22 Počet velkých vodních nádrží s energetickým využitím počet 12 Počet ostatních vodních nádrží s energetickým využitím počet 0 Instalovaný výkon MW 14,299 Celkový objem nádrží tis.m Ovladatelný objem nádrží tis.m Retenční objem nádrží tis.m Zásobní objem nádrží tis.m Počet ostatních vodních nádrží počet 57 Celkový objem ostatních vodních nádrží tis.m Počet velkých vodních nádrží s vodárenským využitím počet 12 Počet ostatních vodních nádrží s vodárenským využitím počet 1 Celkový objem vodárenských nádrží tis.m Plocha nádrží km 2 37,9 Plocha stanovených záplavových území při Q100 km 2 267,3 Počet vlastních MVE počet 21 Instalovaný výkon MW 16,819 Počet soustrojí na našich MVE počet 37 Fotovoltaické elektrárny počet 5 Instalovaný výkon MW 0,196 Celkový instalovaný výkon MW 17,015 10

11 2.3 Vazby a vztahy k dalším subjektům Pro posouzení a popis souboru vazeb a vztahů s ostatními subjekty je zásadním určujícím momentem hlavní předmět činnosti podniku vymezený zákonem č. 305/2000 Sb. o povodích a rozvedený v zakládací listině podniku. Z tohoto pohledu jde především o správu významných vodních toků a vodních děl ve vlastnictví státu. Tím je tedy dán základní rámec pro vymezení okruhu subjektů, se kterými podnik vstupuje do kontaktu a navazuje vzájemné vztahy. V tomto smyslu pak lze rozlišit dvě základní skupiny těchto subjektů, a to jednak subjekty z oblasti veřejnoprávní sféry a dále subjekty ze sféry soukromoprávní. Do vztahů se subjekty působícími v rámci veřejné sféry vstupuje podnik právě v souvislosti se zajišťováním povinností vymezených, v návaznosti na hlavní předmět činnosti, hlavně v zákoně č. 254/2001 Sb. o vodách a dalších souvisejících právních předpisů (z. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, z. č. 183/2006 Sb. stavební zákon atd.). Z uvedeného vyplývá, že v oblasti veřejné sféry má podnik zásadní vazbu především na státní orgány a instituce působící při naplňování příslušných ustanovení vodního zákona, což jsou zejména příslušné vodoprávní úřady. Dalšími orgány (subjekty), se kterými má podnik v této oblasti časté vazby jsou příslušné orgány ochrany přírody (AOPK, CHKO, obce, kraje, apod.). V návaznosti na hlavní předmět činnosti podniku a příslušná ustanovení vodního zákona nelze rovněž opomenout ani vazby na široké spektrum subjektů jak ze soukromoprávní, tak i veřejnoprávní sféry vznikající v souvislosti s vyjadřováním podniku jako správce významných a určených drobných vodních toků a jako správce povodí. Specifickou a základní vazbou je na základě ustanovení zákona č. 77/1997 Sb. o státním podniku vztah k zakladateli, kterým je Ministerstvo zemědělství ČR. Tento vztah vůči zakladateli je základním nosným prvkem soustavy všech vazeb a vztahů navazovaných podnikem při výkonu vymezeného předmětu činnosti. Bližší obsah těchto vztahů je definován v základních dokumentech vydávaných zakladatelem na základě zákona o státním podniku, a to v zakládací listině a statutu podniku. Ve vztahu k veřejnoprávním institucím existují časté a úzké vazby na další subjekty veřejné sféry dané prostým faktem, že jsme právnickou osobou, samostatným podnikatelským subjektem, s poměrně velkým počtem zaměstnanců a nakládající se svěřeným majetkem. V tomto smyslu jde o subjekty zahrnující celou škálu státních institucí a orgánů, se kterými musí prakticky každá právnická osoba vstupovat do vztahů v souvislosti se zajišťováním svého předmětu činnosti a plněním povinností uložených platnou právní úpravou ekonomicky činným subjektům (finanční úřady, Česká správa sociálního zabezpečení, živnostenské úřady, katastrální úřady atd.). Pokud jde o oblast soukromoprávní, koncentruje se většina existujících a vznikajících vazeb a vztahů, v návaznosti na hlavní předmět činnosti, hlavně v rámci obchodních 11

12 vztahů, prostřednictvím kterých je z obecného pohledu zajišťována péče o spravované vodní toky, vodní díla a další svěřený majetek. Právním základem těchto vztahů jsou v drtivé většině smlouvy o dílo uzavírané se subjekty zajišťujícími požadované práce. Dále jde ve vztahu k těmto subjektům ze soukromoprávní sféry o vazby založené pestrou škálou smluvních ujednání sloužících rovněž k zajišťování předmětu činnosti podniku (kupní smlouvy, nájemní smlouvy, smlouvy o převodu práva hospodařit, smlouvy o zřízení věcného břemene atd.). V tomto smyslu jde především o dodavatele stavebních prací, služeb, médií, výrobků a zařízení, dále např. o subjekty vyžadující součinnost podniku při využívání určeného majetku spravovaného podnikem. Samostatnou a z pohledu hospodaření podniku naprosto zásadní je v oblasti vazeb k dalším subjektům soubor vztahů souvisejících s dodávkou (odběry) povrchové vody odběratelům. Právě s ohledem na ekonomický význam těchto vazeb jsou vztahy s odběrateli v centru pozornosti podniku a tvoří takto svébytný a významný pilíř systému vztahů a vazeb utvářených podnikem k dalším subjektům. 2.4 Finanční situace Podnik vykazuje dlouhodobě dobré finanční výsledky. Hospodaření je usměrňováno tak, aby běžné provozní i investiční potřeby byly pokryty vlastními výnosy. V rámci kladného výsledku hospodaření jsou tvořeny účetní rezervy na opravy majetku a zdroje pro investiční výstavbu. Rozhodující výnosy tvoří tržby za odběry povrchové vody a tržby za vyrobenou elektrickou energii v malých vodních elektrárnách, které jsou závislé na hydrologické situaci. Pohledávky jsou průběžně sledovány a vymáhány, proto podnik vykazuje nízké procento pohledávek po splatnosti nebo pohledávek nedobytných. Podnik nečerpá žádné úvěry. Náklady, resp. výdaje jsou vždy vynakládány tak, aby s maximální hospodárností pokryly všechny činnosti. Výsledkem hospodaření státního podniku byl vždy zisk, jehož výše je přiměřená specifickému poslání a jehož kolísání je závislé zejména na vývoji odběrů povrchové vody a na hydrologických podmínkách každého roku. 12

13 3. SILNÉ A SLABÉ STRÁNKY SWOT ANALÝZA je jednou ze základních pomůcek manažerů podniku a prakticky umožňuje získat znalosti okolního prostředí a interních možností firmy. Úkolem je hlubší poznání problematiky, a to jak zevnitř, ve vnitřních vazbách, tak z pohledu širších souvislostí. Je zaměřena na popis očekávaných budoucích úzkých míst rozvoje a na to, co ohrožuje silné stránky a příležitosti. 3.1 Analýza vnitřního prostředí - silné a slabé stránky podniku Silné stránky Historicky dobré jméno má firma zejména mezi dodavatelskými i odběratelskými subjekty (finanční stabilita podniku), velký kredit má podnik ve sféře vysokého školství, vědy a výzkumu. V regionu je podnik vnímán jako ekonomicky stabilní subjekt, mezi jehož silné stránky patří především stabilní organizační struktura a odborná personální vybavenost. Dlouhodobá finanční stabilita, kterou zajišťují a podporují zejména tyto faktory: prakticky monopolní postavení firmy na trhu v oblasti rozhodující činnosti, tj. zajištění dodávek vody, rozhodující odběratelé povrchové vody jsou finančně silní a stabilní, funkční formalizovaný systém vnitropodnikového řízení, významný a stabilní příjem z výroby elektřiny v MVE. Funkční formalizovaný systém vnitropodnikového řízení (organizační řád, organizační struktura, systém organizačních a řídících norem, systém ekonomického řízení). Vysoká odbornost zaměstnanců v důsledku systematické podpory dalšího vzdělávání zaměstnanců a dlouholeté zkušenosti, zejména ve vodohospodářských oborech a v poslední době také v oborech ekologických. Poměr těchto odborností k ostatním v posledním období roste. K přípravě podkladů propagačního materiálu je využíváno znalostí pracovníků podniku a jejich zkušeností z provozu, údržby a oprav vodních staveb a vodohospodářských zařízení. Podnik má právo hospodařit s vybavením k přípravě a tvorbě prezentačních materiálů pracovníci podniku, za účelem realizace jednotlivých úkolů v oblasti propagace, pracují v týmu. Stabilita zaměstnanců. Nízká fluktuace zaměstnanců je jistě ovlivňována výše uvedeným a dále stabilním fungujícím systémem odměňování. 13

14 Pozitivní vztahy a spolupráce s externími organizacemi. Jde o partnerské organizace, školské a vědecké organizace a zejména o příslušné orgány státní správy a samosprávy, kde se spolupráce orientuje také na pomoc v oblasti protipovodňové ochrany. Funkční informační systém. Systém je zdrojem informací nejen pro celostátní informační systémy, ale zejména pro management podniku. Stabilní, trvale inovovaná infrastruktura informačních a komunikačních technologií (IKT). Redundantní řešení klíčových komponent IKT. Sjednocené prostředí koncových uživatelů. Trvalý zájem vedení podniku o rozvoj IKT. Využívání IKT pro většinu činností podniku. Centralizovaná údržba a rozvoj IKT. Tým pracovníků s dobrou znalostí problematiky zajišťující provoz a rozvoj veškerých IKT. Operativnost řešení požadavků uživatelů i nestandardních situací (poruch). Zkušenosti ukázaly, že velkou výhodou je, že většina aplikací informačního systému byla vytvořena vlastními kapacitami. Nepřetržitý provoz pracoviště vodohospodářského dispečinku s možností okamžité reakce na nepředvídané provozní situace, havarijní nebo jiné nebezpečné situace. Akreditované vodohospodářské laboratoře působící v oblasti zlepšování kvality vod a při řešení čistotářských havárií. Činností pro externí odběratele mohou přispět i k vylepšení finanční situace podniku. Odborná pracoviště využitelná pro řešení krizových situací. V případě mimořádných situací s následným výrazným poškozením majetku ve správě podniku jsou schopna zajistit rychlé odstraňování vzniklých škod Slabé stránky Největší podíl na výnosech podniku tvoří tržby za odběry povrchové vody, její čerpání a dopravu, přičemž největší objem odebírají silné ekonomické subjekty v regionu. V návaznosti na jejich vnitřní úsporná opatření jejich odběry povrchové vody meziročně stále klesají. Podnik nemůže tento trend nijak ovlivnit. Cena povrchové vody nestačí na krytí všech nákladů na správu povodí a správu vodních toků. Druhým největším výnosem jsou tržby za vyrobenou elektrickou energii v malých vodních elektrárnách, které jsou z jedné strany ovlivněny výkupní cenou silové energie a výší zelených bonusů stanovených regulátorem trhu, na druhé 14

15 straně je množství vyrobené elektrické energie závislé na hydrologické situaci. Ani jeden z těchto faktorů nemá podnik možnost ovlivnit. I přes zvýšené úsilí při prezentaci výsledků práce našeho podniku přetrvává malá povědomost veřejnosti (a nejenom laické) o tom, jaké jsou hlavní činnosti našeho podniku a o tom, že i náš podnik se významně podílí na ochraně a tvorbě životního prostředí. Také o financování činnosti podniku existují mylné představy. Uplatňování specifických přístupů v adresování propagační činnosti. Nízká podpora státní správy a obecní samosprávy při naplňování činností vyplývajících nejen z vodního zákona. Absence norem pro některé hlavní procesy (např. vyjadřovací činnost). Majetek pořízený z dotace se neodepisuje, má mimoprodukční charakter, jeho opravy, obnova i náklady na jeho provoz hradí podnik z vlastních zdrojů. V oblasti IKT - duplicita číselníků a nízký podíl zástupnosti mezi pracovníky systémové podpory. 3.2 Analýza vnějšího prostředí - příležitosti a hrozby Příležitosti Optimálně a efektivně využívat a rozvíjet energetický potenciál vodních toků v naší správě a vodních děl, ke kterým máme právo hospodařit, výstavbou a modernizací malých vodních elektráren. Zčásti se tak podaří kompenzovat případné negativní kolísání množství odběrů. Využívat každé reálné příležitosti k prezentaci podniku zaměřené jak na laickou veřejnost (včetně dětí a studentů všech úrovní), tak na veřejnost odbornou a na správní orgány všech stupňů. Povědomí o činnosti podniku v regionu by zvýšila masivnější prezentace péče o vodní díla a toky. Je třeba rovněž usilovat o co nejširší povědomí o základních činnostech podniku, financování a aktivně vytvářet dobrou image podniku. Využívat vhodných dotačních programů k financování údržby a rozvoje majetku ve správě státního podniku. Prosazovat zájmy a potřeby státního podniku do legislativního procesu. Zájmy a potřeby státního podniku prosazovat také při realizaci opatření zařazených v dokumentech plánování v oblasti vod na spravovaném území. Dále prohlubovat 15

16 komunikaci s orgány státní správy a samosprávy a s ostatními subjekty a organizacemi. Působit preventivně v oblasti protipovodňové ochrany a zvyšovat povědomost veřejnosti o rozsahu zaplavení území velkými vodami a o ochraně před účinky velkých vod obecně. Zajišťovat cílené vzdělávání, sledování nových technologií a nové poznatky implementovat do praxe podniku. V oblasti IKT implementace nové technologie pro centrální zálohu dat (diskové pole), centralizace aplikací, kterou umožní zvýšení rychlosti sítě WAN, výběr a implementace nového ekonomického informačního systému a spisové služby, hledání nových kvalitních pracovníků, zvyšování počítačové gramotnosti u všech zaměstnanců podniku Hrozby Nejasná právní úprava ohledně vlastnictví vodních děl v souvislosti s novým občanským zákoníkem. Negativním vlivem je především klesající trend odběrů povrchové vody v souvislosti s růstem ceny povrchové vody a s obecným růstem efektivity technologií či úspornými opatřeními na straně odběratelů. Dalším potenciálním negativním faktorem jsou klesající výkupní ceny vyráběné elektrické energie z obnovitelných zdrojů a výše zeleného bonusu, která je stanovena regulátorem trhu. Rozšíření nebo zúžení hlavních činností zakladatelem bez odpovídající vazby na finanční zdroje, zejména: vnější úvahy a snahy o změně rozsahu a podmínek provozování MVE, dlouhodobá nevyjasněnost správcovství již existujícího, ale i do budoucna připravovaného majetku v rámci hydrické rekultivace zbytkových jam po těžbě nerostů v severozápadních Čechách ( jezera ) financovaného z dotačního titulu bez zajištění prostředků na jeho provoz a péči. Rostoucí objem majetku financovaného z dotačních zdrojů bez možnosti tvorby odpisů a bez odpovídajícího rozvoje a zajištění zdrojů financování péče o uvedený majetek a financování jeho provozu. Regulace mzdového vývoje. Snížení cen výkupu vyráběné elektrické energie z obnovitelných zdrojů. 16

17 Nevyřešený nesoulad legislativy (zákona o vodách a zákona o ochraně přírody a krajiny), který mj. způsobuje nepřiměřený (jednostranný) postup orgánů v oblasti ochrany životního prostředí a ztížené podmínky při zajišťování základních činností podniku, tj. péče o majetek a hospodaření s vodou v nádržích a jejich vodohospodářských soustavách. Některé legislativní změny, zejména nesystémové nebo prosazené různými lobbistickými skupinami mohou mít negativní dopad na ekonomiku podniku. Tlak na převedení nově vybudovaných vodních děl jinými investory (protipovodňová opatření obcí, zbytkové jámy po těžbě) do správy podniku bez zajištění zdrojů financování jejich provozu. Přírodní vlivy. Velká část běžné činnosti podniku je závislá na stochastických přírodních podmínkách, s nimiž souvisí i další potenciální hrozba povodní a mimořádných nákladů na odstraňování povodňových škod. Nebezpečí rozsáhlých havarijních znečištění vod (hustá automobilová, zejména kamionová, doprava, produktovody, nebezpečí terorizmu apod.). Nedostatečný počet kvalitních absolventů v oboru vodního hospodářství v oblastech, kde podnik působí. Převzatý majetek od ZVHS, který vyžaduje nutné opravy. Možnost zneužití informací poskytnutých v rámci propagace negativním způsobem. V oblasti IKT odchod tvůrců klíčových aplikací do starobního důchodu, výrazná změna legislativy, omezení investic do inovace komponent IKT. 17

18 4. STRATEGICKÉ CÍLE A KONCEPČNÍ ZÁMĚRY K JEJICH DOSAŽENÍ 4.1 Správa vodních toků, děl a správa povodí Pro strategické cíle a koncepční záměry je zásadní určující hlavní předmět činnosti podniku vymezen zákonem č. 305/2000 Sb., o povodích a rozvedený v zakládací listině podniku. V oblasti péče o dlouhodobý majetek bude činnost zaměřena přednostně na realizaci oprav a realizaci investic dle zpracovaných plánů a finančních možností podniku. Snahou bude maximální finanční soběstačnost při správě majetku vykonávané s péčí řádného hospodáře. Při péči o spravované vodní toky budeme i nadále řešit úkoly komplexně se zřetelem na vyvážení požadavků a potřeb vodohospodářských, občanských a životního prostředí. V případě drobných vodních toků bude dále naší snahou provádět ekologicky a ekonomicky únosnou péči s důrazem na intravilány obcí. Za předpokladu, že nebudou vznikat mimořádné povodňové škody, významná opatření z hlediska zvyšování bezpečnosti vodních děl a že nedojde k mimořádnému rozšíření rozsahu spravovaného majetku, budeme jiné zdroje financování považovat za doplňkové, ale přesto využívané v maximální možné míře. Ke zlepšení stavu vodních útvarů využijeme dostupné a efektivní dotační programy - např. program Prevence před povodněmi (Operační program životního prostředí a Program řešení ekologických škod vzniklých před privatizací těžebních hnědouhelných společností v Ústeckém a Karlovarském kraji), dotační programy pro odstranění mimořádných povodňových škod a pro významná opatření vedoucí ke zvyšování bezpečnosti vodních děl. Ve spolupráci s partnery z Bavorska a Saska budeme využívat programy přeshraniční spolupráce Cíl 3. K zajištění kvalitních podkladů pro realizace stavebních a technologických akcí budeme aktivně vyhledávat zdatné projektanty. Vzhledem k náročným úkolům, se kterými se neustále setkáváme, je úzká spolupráce s dalšími odborníky, výzkumnými ústavy a vysokými školami nevyhnutelná. Budeme dále pokračovat v účelovém rybném hospodářství na vodárenských nádržích v naší správě a k tomuto účelu provozovat rybí líheň Přísečnice. Prohlubování spolupráce s Českým rybářským svazem, Jihočeskou univerzitou, podniky Povodí a dalšími přispěje k dalšímu zkvalitňování činností v této oblasti. 18

19 Státní podnik hospodaří s vodními díly, které regulují odtokové poměry a jsou pro stabilizaci koryt i stav vodních toků zásadní. Pokládáme spravování tohoto majetku státem za veřejný zájem. Z tohoto důvodu stanovujeme tento majetek (především se jedná o jezy) neprodejným (nezcizitelným). Spravování MVE ve správě státního podniku považujeme za zásadní. Z tohoto důvodu jsou provozované MVE majetkem, který stanovujeme také neprodejným (nezcizitelným). I nadále budeme precizovat podklady pro rozhodování při řízení vodních děl a jejich soustav na základě dosavadních zkušeností a informací, z dnes již dostatečně dlouhých řad meteorologických, hydrologických a provozních údajů a na základě využití metod matematického modelování hydrologických jevů a chování vodohospodářských soustav. Výkon technicko-bezpečnostního dohledu nad vodními díly je zajišťován v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění. Subjekt vykonávající TBD musí disponovat příslušným pověřením Ministerstva zemědělství. Výkon TBD si tento subjekt nesmí zajišťovat sám na svých či sebou spravovaných vodních dílech I. a II. kategorie. Přístup státního podniku, správce 28 vodních děl I. až III. kategorie a 3 VD IV. kategorie (s odborným měřením a hodnocením), je jednoznačně dlouhodobě konzistentní. Požadujeme zajištění jednotného systému měření a hodnocení chování stavebních, strojních a energetických zařízení na vodních dílech, tedy kompaktní externí zajištění výkonu TBD. Pro odborný výkon TBD je vždy velmi přínosné až nenahraditelné mít názor od externího odborníka se širokou škálou odborných a praktických zkušeností jak pro vlastní rutinní výkon TBD, tak i pro oponentní posuzování projektových dokumentací, při realizaci staveb apod. Stávající zajištění výkonu TBD neovlivní zajištění potřebných činností při řešení rozsáhlé povodňové situace. Dnešní personální i materiální zázemí státního podniku neumožňuje provádět rutinní výkon TBD na 14 vodních dílech III. kategorie a 3 VD IV. kategorie. Zajištění výkonu TBD (dle výše uvedeného rozsahu) by představovalo zabezpečení několika specialistů a dalších doprovodných profesí, zejména inženýrů hydrotechniků s potřebnou praxí pro výkon hlavního pracovníka TBD. Jednorázový výdaj s následnou obměnou by se týkal i pořízení speciálního měřicího vybavení jak přímo pro TBD, tak i pro geodetické práce. Ve spolupráci s dalšími státními podniky Povodí budeme vyvíjet snahu o nezávislost a snížení nákladů v souvislosti s prováděním TBD. Při stávajícím personálním i materiálním zázemí bude využíváno pověření Ministerstva zemědělství pro výkon technicko-bezpečnostního dohledu nad vodními díly III. kategorie v jednotlivých odůvodněných případech. S ohledem na možnost podání žádosti o pověření k provádění TBD nad vodními díly II. kategorie v roce 2017, bude státní podnik usilovat o získání tohoto pověření. 19

20 Budeme zajišťovat rozvoj efektivního využívání hydroenergetického potenciálu v lokalitách stávajících MVE provozovaných státním podnikem a prověřovat další možnosti racionálního využití ostatních dostupných a ekonomicky výhodných lokalit. V současné době jsou limitující výkonové parametry distribuční soustavy. Tato situace bude dle dostupných informací vyřešena nejdříve v roce 2018, po realizaci naplánovaných investičních záměrů správce distribuční soustavy na rozšíření trafostanic. Jednotlivé plánované akce využití hydroenergetického potenciálu včetně časového rámce jsou uvedeny v aktuálním plánu investiční výstavby. Pozornost zaměříme i na možnost využití dalších alternativních zdrojů energie v závislosti na podmínkách podpory obnovitelných zdrojů energie a ekonomické výhodnosti. Navržené záměry (např. instalace fotovoltaických článků, využití tepelných čerpadel či další, neustále se objevující a zdokonalující se, technologie) budou posuzovány. Další prioritou činnosti podniku bude plánování v oblasti vod. Hlavním cílem procesu plánování je dosáhnout dobrého stavu všech druhů vod. Strategie plánování vychází ze základního ustavení environmentálních cílů pro povrchové a podzemní vody a pro chráněná území. Při jejich realizaci se budou uplatňovat tzv. programy opatření pro první i další cykly plánování. Stav plnění opatření bude průběžně monitorován. Průběh a stav plnění závazných opatření bude čtvrtletně aktualizován a zveřejňován. Plnění opatření uložených jiným subjektům budeme zjišťovat formou dopisů a dotazníkových akcí. Každoročně bude vyhodnoceno plnění jednotlivých opatření. Realizací opatření dochází průběžně ke zlepšení stavu vodních útvarů a tím k naplnění hlavních cílů plánů povodí. K prosazování realizace opatření a k dosažení cílů plánování v oblasti vod, tj. ke zlepšení stavu všech vod, je dále významně využívána vyjadřovací činnost Povodí Ohře, s. p. V souladu s rekultivacemi území po povrchové těžbě uhlí (zatápění vyuhlených lomů) budeme koordinovat a stanovovat podmínky pro zatápění zbytkových jam. V případě požadavku budeme na základě smluvního vztahu zajišťovat dodávku povrchové vody prostřednictvím čerpacích zařízení, vodních toků a nádrží v naší správě. 4.2 Investiční aktivity Prevence před povodněmi Strategie prevence před velkými vodami se skládá z opatření organizačních, technických, legislativních a ekonomických. Základními činnostmi v této oblasti bude zvyšování ochrany osob a majetku za povodní. K tomuto budeme prohlubovat znalost chráněného území, to znamená, že i nadále budeme pokračovat ve vymezování záplavových území včetně vymezování aktivních zón a hledat nové možnosti ochrany před velkými vodami. Technická opatření budou sledovat 20