1. Patologie, uplatnění v praxi, zánik organismu 2. Příčiny nemoci a jejich prevence 3. regresivní a metabolické změny 4. zánět 5.

Transkript

1

2 1. Patologie, uplatnění v praxi, zánik organismu 2. Příčiny nemoci a jejich prevence 3. regresivní a metabolické změny 4. zánět 5. progresivní změny 6. nádory 7. Poruchy oběhu krve a mízy 8. Poruchy dýchání 9. Poruch trávicího systému 10. Poruchy tvorby a vylučování moče 11. Poruchy nervového systému, poruchy hormonální, malformace

3 1. Patologie, uplatnění v praxi, zánik organismu 2. Příčiny nemoci a jejich prevence 3. regresivní a metabolické změny 4. zánět 5. progresivní změny 6. nádory 7. Poruchy oběhu krve a mízy 8. Poruchy dýchání 9. Poruch trávicího systému 10. Poruchy tvorby a vylučování moče 11. Poruchy nervového systému, poruchy hormonální, malformace

4

5 patologie: z řec. pathos - choroba a logos nauka základní lékařský obor nauka o chorobných pochodech a změnách v lidském těle vědní obor zabývající se nemocemi nemoc je sledována z hlediska» chorobných změn vzhledu = patologická anatomie (změny barvy, velikosti, tvaru), metody - makroskopické, mikroskopické, laboratorní (viz pitva, biopsie)» chorobných změn funkce = patologická fyziologie» příčin = etiologie» zákonitostí vzniku a vývoje = etiopatogeneze, patogeneze poznatky z patologie se uplatňují ve všech klinických oborech významný je přínos při stanovení diagnózy

6 obory patologie: patologie obecná: zabývá se změnami, které jsou společné pro určité chorobné stavy pojednává o základních patologických procesech v buňce a ve tkáních patologie speciální: popis chorobných změn v určitých orgánech

7 náplň práce oddělení patologie: pitvy zhotovování histologických preparátů

8

9 zdraví: stav úplné tělesné, duševní i sociální pohody optimální stav podmíněno multifaktoriálně (bio-psycho-sociálně) faktory které ovlivňují zdraví» vnitřní, biologické faktory (genetická výbava jedince)» zevní, výrazně ovlivňují veřejné zdraví - způsob života (životní styl) - vnější prostředí (životní prostředí) - zdravotnické služby (jejich kvalita a dostupnost) - sociální a ekonomické faktory (výše příjmu, nezaměstnanost, míra dosaženého vzdělání, bydlení)

10

11 nemoc: porucha zdraví, protiklad zdraví hrubá změna biologických struktur s poruchami orgánů nebo organismu jako celku porucha rovnováhy vnitřního a vnějšího prostředí organismu nemoc vzniká při překročení schopnosti adaptace na působení škodlivých vlivů - objevují se tvarové či funkční odchylky od normy a nemoc je potom podle nich poznávána

12 terminologie: adaptace - schopnost přizpůsobit se symptom - příznak nemoci syndrom - společný výskyt určitých znaků a příznaků» syndromy jsou pro určité nemoci charakteristické» rozdíly jsou vysvětlované různou schopností adaptace etiologie - příčina nemoci (infekční, nádorová,...) patogeneze - souhrn procesů, které jsou odpovědí organismu na poškození a které vedou ke vzniku nemoci a jejích projevů. Na rozdíl od etiologie nevypovídá o vlastní příčině onemocnění etiopatogeneze - popis vzniku nemoci zahrnující jak její příčinu etiologii, tak další procesy, které její vznik a rozvoj provázejí

13 terminologie: anamnéza - předchorobí, údaje o minulosti, klinickém začátku nemoci kompenzace - vyrovnání nedostatků ve zdravotním stavu dekompenzace - opak kompenzace diagnóza - rozeznání nemoci a její pojmenování terapie - léčba symptomatická (proti příznakům nemoci - horečka), kauzální (působí proti příčině nemoci - atb) prognóza - předpověď průběhu a zakončení nemoci, vychází z typu a pokročilosti onemocnění, z věku a celkového stavu atd. komplikace - vývoj dalších chorobných stavů morfologie - - nauka o tvaru, vzhledu

14 akutní průběh: nemoc vzniká náhle má krátké trvání příznaky jsou výrazné následky» bez následků» přechod do chronicity» smrt

15 subakutní průběh: nemoc nemá jasně akutní ani chronický průběh méně prudký než akutní, ale prudší než chronický

16 chronický průběh: vleklý, trvalý průběh od počátku začínají nenápadně průběh není prudký příznaky jsou přítomny více méně trvale trvalé působení příznaků může poškozovat organismus a orgány některá onemocnění mají chronický ráz od počátku, jiná se stávají chronickými po opakovaných akutních nemocech

17 kolísavý a progresivní průběh: kolísavý - střídání období kompenzace a dekompenzace progresivní - stav nemocného se trvale zhoršuje, při postižení životně důležitých orgánů často končí smrtí (nádorová onemocnění)

18

19 náplň práce oddělení patologie: pitvy zhotovování histologických preparátů

20

21 pitva - definice: otevření a prozkoumání zemřelého lidského těla též autopsie, nekropsie ( pitva je posmrtné vyšetření organismu. Provádí se na patologickém oddělení, anatomickém ústavu a na pracovišti soudního lékařství. Pitvu vede lékař - patolog. Zdravotní pitvy slouží především ke stanovení příčiny úmrtí a tvoří jen část práce patologa ( cílem pitvy je určit příčinu smrti daného člověka či zvířete nebo pochopit tvar a funkci jednotlivých orgánů a soustav pitvy se používá i při výuce zdravotníků a veterinárních či zemědělských specialistů (

22 úvod: morfologické (morfologie - nauka o tvaru, vzhledu) projevy nemoci patří mezi její objektivní znaky a proto jsou využívány k diagnostice zvládnutím makroskopických a mikroskopických morfologických metod je patologie nezastupitelná všude tam, kde jsou tyto metody pro stanovení diagnózy žádoucí - při vyšetření pitevním, bioptickém a cytologickém

23 charakteristika: pitevní vyšetření provádí se na pracovištích patologie (patologické anatomie) a soudního lékařství pitvy» anatomické - k výuce a vědeckým účelům» zdravotní - srovnání diagnózy ošetřujícího lékaře (klinická diagnóza) s výsledky pitvy (pitevní, anatomická diagnóza), vzhled nesmí být pozměněn (občanský pohřeb)» soudní - pitva osob zemřelých mimo zdravotnická zařízení nebo násilnou smrtí, z nařízení soudu nebo orgánu veřejné bezpečnosti, důraz je kladen na určení příčiny smrti a další okolnosti, které se smrtí souvisely pitvy se provádí dle charakteru požadavku na pracovištích patologie (patologické anatomie) a soudního lékařství

24 účel: účelem pitvy je zjistit příčinu choroby, která vedla ke smrti popsat změny na vnitřních i vnějších orgánech, případně zevní změny na těle určit další eventuální choroby při pitvě odebíráme vzorky tkání k histologickému vyšetření

25 obsah pitevního vyšetření: zevní ohledání zemřelého pitva s podrobnou prohlídkou vnitřních orgánů mikroskopické vyšetření vybraných orgánů a tkání posouzení klinické diagnózy a léčby pitevní diagnóza v některých případech je pitevní vyšetření ještě rozšířeno o vyšetření mikrobiologické či toxikologické záznam celého vyšetření včetně fotodokumentace a videa se dlouhodobě archivuje pozn. po pitvě jsou orgány uloženy zpět do těla zemřelého a tělo upraveno tak, aby při pohřbu nebyly stopy pitvy patrny

26 podmínky k vykonání pitvy: řádně a spolehlivě označené tělo, nepoškozené posmrtným samonatrávením (autolýza) - označení zemřelého zajišťuje sestra dle standardů nemocnice dokumentace v předepsaném počtu exemplářů» List o prohlídce mrtvého» Průvodní list k pitvě

27

28

29 charakteristika: vyšetření části živého člověka bioptický materiál - malé částečky tkání ale i celé orgány metody vyšetření» makroskopické» mikroskopické - histologické vyšetření (histologie = nauka o struktuře základních typů tkání) podstatné je zhotovení a speciální obarvení tenkých řezů z tkání a buněk (tloušťka pro světelnou mikroskopii je 0,05 mm, pro elektronovou mikroskopii 0, mm) materiál je získáván od pacienta při» operačním výkonu (amputace, ablace, resekce, excize)» endoskopii (klíšťková excize, snesení kličkou apod.)» punkci (jater, kostní dřeně,...) bioptický materiál odebírá lékař, sestra asistuje a zajišťuje odebraný materiál (prevence znehodnocení materiálu autolýzou)

30 autolýza: rozklad samonatrávením je způsobena tkáňovými enzymy začíná ihned po odstranění tkáně z organismu činnosti enzymů je nutno zabránit a to chemickou fixací vodným roztokem formaldehydu (formol) formaldehyd zastavuje životní a enzymové pochody při dobrém zachování mikroskopického obrazu

31 fixace bioptického materiálu: fixace je základem zhotovení kvalitního histologického preparátu po odebrání se tkáň vkládá do fixačního roztoku - obvykle 10% formaldehyd tkáň se vkládá do nádoby vhodného rozměru a tvaru - široké hrdlo minimálně desetinásobek objemu odebraného materiálu, doporučuje se až sto násobek

32 peroperační biopsie: biopsie v průběhu operačního výkonu vyšetřovací doba a metoda je zkrácena na několik minut výsledek je sdělen operatérovi telefonicky

33

34 charakteristika: zvláštní forma mikroskopického vyšetření, při němž se nepoužívá metody histologických řezů na mikroskopická skla se nanáší buňky z biologického materiálu - sputum, moč, děložní čípek, z punktátů (prs, štítná žláza a další) vyšetření je méně náročné technicky i časově má nižší výpovědní hodnotu a spolehlivost než histologie

35

36 zánik organismu - smrt: nezvratný zánik celého organismu ireverzibilní (nezvratná) ztráta celovztažného uspořádání organismu zánik jedince, u něhož vymizí známky života a jeho funkce konec biologické existence předchází jí vážné poškození systémů a funkcí bezprostředně důležitých pro život smrt» klinická» biologická» zdánlivá

37 klinická smrt: zástava krevního oběhu nebo dýchání projevující se ztrátou vědomí a projevů života život postiženého je bezprostředně ohrožen bez cizí pomoci se stav vyvíjí až ke smrti v pravém slova smyslu - biologická smrt moderními prostředky lze oběh a dýchání obnovit - kardiopulmonální resuscitace o prognóze rozhoduje» doba trvání nedostatku kyslíku ve tkáních» odolnost buněk» schopnost tkání poškozené buňky obnovovat (regenerace)

38 diagnóza smrti: konstatování smrti stanovuje ji pouze lékař a musí o ní vystavit doklad - List o prohlídce mrtvého nejisté známky smrti» zástava dechu a srdeční činnosti nelze kvalifikovat jako smrt» zornice nereagují na světlo jisté známky smrti» EEG» posmrtné změny (fyzikální a chemické) diagnostika smrti má význam v řadě situací - určení ukončení resuscitace, pro odebrání orgánů k transplantaci apod.

39 fyzikální posmrtné změny: posmrtné chladnutí» je způsobeno zástavou metabolismu» teplota zemřelého klesá na teplotu okolí» rychlost chladnutí je závislá na teplotě okolí a oblečení zemřelého posmrtné skvrny» vznikají v důsledku zástavy oběhu stékáním krve v cévách na nejníže uložená místa - červenofialové zbarvení kůže pronikání plynů a tekutin tkáněmi posmrtní vysychání

40 chemické posmrtné změny: posmrtná ztuhlost» objevuje se nejdříve v obličeji, postupuje na horní končetiny, trup a dolní končetiny» začíná cca 2 hod. po smrti» celé tělo postihuje za cca 7-10 hod.» udržuje se desítky hodin, může být zrušena jen za použití síly (proto je nutné upravit tělo ještě před jejím nástupem) srážení krve autolýza» rozklad samonatrávením» je způsobena tkáňovými enzymy» nastává okamžitě po smrti» autolýza mikroskopická, makroskopická» autolýza je urychlována vyššími teplotami» je nutné odlišit autolýzu od hniloby, která je způsobena mikroorganismy (hlavně střevními bakteriemi)