ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

Transkript

1 ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Oboru M/01 Mechanizace a služby Schválil ředitel školy Ing. Břetislav Kábele a školská rada dne 29. ledna 2009 s platností od počínaje prvním ročníkem.

2 ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název školy: Střední odborná škola veterinární, mechanizační a zahradnická a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, České Budějovice, Rudolfovská 92 Adresa školy: Rudolfovská 92, České Budějovice, Zřizovatel: Název ŠVP: Jihočeský kraj Mechanizace a služby Kód a název oboru vzdělání: M/01 Mechanizace a služby Stupeň poskytovaného vzdělání: Střední vzdělání s maturitní zkouškou Délka vzdělávání: Forma vzdělávání: 4 roky denní Datum platnosti: 1. září 2009 Jméno ředitele: Telefonní spojení: Ing. Břetislav Kábele (ředitel školy), (sekretariát) Fax: ová adresa: Adresa webu: skola@sosvaz.cz 2

3 OBSAH: 1 PROFIL ABSOLVENTA ŠVP Uplatnění absolventa v praxi: Kompetence absolventa CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Podmínky pro přijetí ke studiu Délka a forma vzdělávání Zdravotní způsobilost Pojetí a cíle vzdělávacího programu Charakteristika obsahových složek Klíčové kompetence Průřezová témata Organizace výuky Metodické přístupy Strukturace vzdělávacího programu Hodnocení žáků a diagnostika Vzdělávání žáků se specifickými vzdělávacími potřebami Bezpečnost a ochrana zdraví při práci a požární prevence Způsob ukončení vzdělávání TRANSFORMACE RVP DO ŠVP Zaměření zemědělská mechanizace a služby Zaměření dopravní a servisní služby Zaměření výpočetní technika a služby UČEBNÍ PLÁN Zaměření zemědělská mechanizace a služby Zaměření dopravní a servisní služby Zaměření výpočetní technika a služby Přehled využití týdnů ve školním roce

4 UČEBNÍ OSNOVY ČESKÝ JAZYK A LITERATURA ANGLICKÝ JAZYK NĚMECKÝ JAZYK OBČANSKOPRÁVNÍ NAUKA ELEKTROTECHNIKA ELEKTROTECHNIKA MATEMATIKA TĚLESNÁ VÝCHOVA INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE EKONOMIKA ZEMĚDĚLSKÉ TECHNOLOGIE STROJE A ZAŘÍZENÍ STROJE A ZAŘÍZENÍ MOTOROVÁ VOZIDLA SERVIS A OPRAVY SERVIS A OPRAVY CVIČENÍ MECHANIKA STROJNICTVÍ DOPRAVA A MANIPULACE TECHNICKÝ ANGLICKÝ JAZYK ELEKTRONICKÉ POČÍTAČE PRAXE POŽADAVKY NA ZABEZPEČENÍ ŠKOLNÍHO VZDĚL. PROGRAMU Personální podmínky Materiální podmínky SPOLUPRÁCE SE SOCIÁLNÍMI PARTNERY Úřad práce

5 6.2 Vysoké školy a vyšší odborné školy Podnikatelská sféra Rodiče a žáci AUTORSKÝ KOLEKTIV

6 1 PROFIL ABSOLVENTA ŠVP Kód a název oboru: M/01 Mechanizace a služby Název ŠVP: Mechanizace a služby Stupeň vzdělání: Střední vzdělání s maturitní zkouškou Délka vzdělání: 4 roky Forma studia: denní Datum platnosti: Uplatnění absolventa v praxi: Absolvent uvedeného oboru vzdělání zaměření zemědělská mechanizace a služby se uplatní jako obsluha zemědělské techniky, opravář zemědělské techniky, technik v zemědělských podnicích, soukromý zemědělec, poskytuje služby v oblasti zemědělské mechanizace. Absolvent nachází také uplatnění v mnoha odvětvích i mimo zemědělství jako servisní technik, automechanik, technik pojišťovny, obsluha složitých mechanizovaných prostředků, opravář strojů a zařízení, zástupce zahraničních prodejních firem, pracovník v oblasti skladování a distribuce náhradních dílů. Absolvent uvedeného oboru vzdělání zaměření dopravní a servisní služby se uplatní jako servisní a dopravní technik, dispečer dopravy, znalec a technik pojišťovny, soukromý autodopravce, zástupce zahraničních prodejních firem, obsluha dopravních prostředků, strojů a zařízení pro manipulaci s materiálem, prodejce strojů a vozidel, ve funkci technika servisu a opraven, v oblasti řízení provozu a nasazení dopravní a manipulační techniky, zajištění jejího servisu a oprav. Absolvent uvedeného oboru vzdělání zaměření výpočetní technika a služby se uplatní jako servisní technik počítačové techniky, dispečer mechanizovaných prostředků, správce podnikových informačních systémů a sítí včetně řešení problémů při výběru hardwaru a softwaru pro daný podnik, technický pracovník v počítačových firmách, správce web serverů, pracovník obchodního oddělení, asistent prodejních služeb, odborný pracovník nákupu a prodeje zboží, obchodní dealer, obchodní cestující, propagační pracovník, správce a tvůrce internetových prezentací, umí řešit jednodušší programátorské problémy, zástupce zahraničních prodejních firem. Absolvent uvedeného oboru vzdělání všech zaměření může provozovat soukromou autoškolu. Protože během studia získá řidičské oprávnění na osobní a nákladní automobil, absolvuje kurz svařování, vykoná svářečské zkoušky a získá příslušné oprávnění, může pracovat i jako řidič a svářeč. Absolvent umí efektivně pracovat s prostředky moderních komunikačních a informačních technologií, využívá výpočetní techniku při zpracování dat, ovládá základní úlohy při práci s CAD systémy. Absolvent je připraven ke studiu na vysokých a vyšších odborných školách, bude vzdělán tak, aby získal vědomosti, dovednosti a návyky potřebné i pro celoživotní vzdělávání, získá dovednosti uplatnitelné na moderním trhu práce jak v ČR, tak i v rámci celé Evropské unie. 6

7 1.2 Kompetence absolventa Odborné kompetence Vzdělávání je směrováno k tomu, aby absolvent: ovládal a používal odbornou terminologii oboru vzdělání; sestavoval mechanizované linky pro zabezpečení technologických operací a organizoval provoz mechanizovaných služeb; navrhoval vhodné mechanizační a organizační zabezpečení technologických postupů pro pěstování plodin a organizoval provoz odpovídajících strojů a zařízení; využíval soustavu energetických prostředků; obsluhoval dispečerská zařízení a příslušnou sdělovací techniku, využíval soustavu GPS pro činnost strojů; navrhoval stroje a zařízení pro skladování produktů rostlinné výroby, pohonných hmot a dalších materiálů, zabezpečoval mechanizovanou manipulaci s těmito hmotami; byl odborně připraven k řízení motorových vozidel skupiny T, B, C; kontroloval technický stav používaných strojů a zařízení s cílem zajistit jejich plnou provozní spolehlivost při co nejnižších provozních nákladech; uplatňoval organizační a technická opatření vedoucí k maximálnímu možnému využití výkonnosti nejen zemědělské techniky; dodržoval zásady technického zobrazování, kótování, tolerování a značení jakosti povrchu podle technické dokumentace, při znázorňování strojních součástí využíval počítačů a kreslících programů; volil technické materiály na základě jejich vlastností a požadovaných vlastností výrobků, navrhoval nejvhodnější způsoby jejich zpracování a volil postup zhotovení součástí s využitím strojírenských technologií; správně používal přípravky a měřidla a volil vhodné způsoby kontroly a měření základních technických veličin a kvality materiálu; řešil základní úlohy statiky tuhých těles a využíval znalosti základních druhů namáhání při výpočtu napětí a deformací strojních součástí a při jejich dimenzování; aplikoval znalost strojních součástí při návrzích strojů, výrobě nářadí a při opravách a pracoval přitom s katalogy normalizovaných součástí a náhradních dílů; prováděl základní operace mechanického i tepelného zpracování kovů a plastů; využíval výkresovou dokumentaci strojů při jejich údržbě, seřízení, opravách a exploataci; navrhoval antikorozní ochranu strojů a využíval tribotechnická měření v preventivní péči o stroje; prováděl opravy a renovaci dílů běžnými metodami; ovládal diagnostické metody a práci s diagnostickými přístroji pro stanovení termínu racionální opravy; 7

8 používal měřící elektrotechnické metody, hodnotil elektrotechnická zařízení především z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem; uplatňoval znalosti elektroniky a počítačové techniky v oblasti automatizace, ovládal palubní počítače strojů a využíval jejich diagnostických možností pro zlepšení výkonu a kvality práce; včasnými opatřeními předcházel pracovním úrazům a nemocem z povolání v souvislosti s používáním strojů a zařízení; byl odborně připraven pro svařování materiálů na úrovni základních svářečských operací; respektoval pásma ochrany vody a omezení platná v chráněných územích při nasazení dopravní, lesnické a stavební mechanizace, hospodařil v těchto oblastech v souladu s příslušnými předpisy při zpracování a ukládání odpadních hmot; aplikoval znalosti při vlastní podnikatelské činnosti, zejména při posouzení podnikatelského záměru a orientaci v právních formách a úpravách podnikání; řídil daný úsek při využití základních manažerských dovedností a využíval odborných služeb poskytovaných jinými subjekty; navrhoval vhodná marketingová řešení v oblasti výběru produktu, stanovení ceny, systémů distribuce a způsobů propagace; sestavoval kalkulace výrobků a služeb; zabezpečoval nákup surovin a materiálů a odbyt produktů a služeb; vyhotovoval účetní doklady a prováděl daňovou evidenci; znal význam, účel a užitečnost vykonávané práce, její finanční, popř. společenské ohodnocení, dodržoval systém výpočtu mezd a zákonných odvodů a byl vybaven vědomostmi o daňové soustavě ČR; prováděl vyhodnocení hospodaření podniku, stanovení výše nákladů, výnosů a výsledku hospodaření a efektivně hospodařil s finančními prostředky; byl vybaven vědomostmi o ukazatelích vývoje národního hospodářství a chápal jejich vliv na hodnocení úrovně národního hospodářství; posuzoval vliv EU na fungování ekonomiky ČR a chápal důležitost evropské integrace; využíval osobní počítač při komunikaci s okolím, komunikoval elektronickou poštou s jinými subjekty a získával informace z různých zdrojů (zejména Internet); nakládal s materiály, energiemi, odpady, vodou a jinými látkami ekonomicky a s ohledem na životní prostředí; chápal bezpečnost práce jako nedílnou součást péče o zdraví své i spolupracovníků (i dalších osob vyskytujících se na pracovištích, např. klientů, zákazníků, návštěvníků); znal a dodržoval základní právní předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence; znal systém péče státu o zdraví pracujících (včetně preventivní péče), uměl uplatňovat nároky na ochranu zdraví v souvislosti s prací, nároky vzniklé úrazem nebo poškozením zdraví v souvislosti s vykonáváním práce; byl vybaven vědomostmi o zásadách poskytování první pomoci při náhlém onemocnění nebo úrazu a dokázal první pomoc sám poskytnout; 8

9 využíval technickou dokumentaci; zpracovával technickou dokumentaci s využitím počítače. Komunikativní kompetence Vzdělávání je směrováno k tomu, aby absolvent: uměl číst s porozuměním texty různého druhu, stylu a žánru a efektivně zpracovával získané informace; rozuměl ikonickým textům, tj. vyobrazením, mapám, schématům atd. (uměl využívat jazyka jako prostředku dorozumívání a myšlení, k přijímání a výměně informací); vyjadřoval se kultivovaně a v souladu s normami českého jazyka, a to ústně i písemně; znal cizí jazyk na úrovni běžné hovorové konverzace, osobního, pracovního a veřejného života a s porozuměním dovedl číst (za pomoci slovníku) odborné nebo populárně odborné texty. Personální kompetence Vzdělávání je směrováno k tomu, aby absolvent: reálně posuzoval své možnosti, odhadoval výsledky svého chování v určitých situacích; stanovoval si cíle a priority podle svých schopností, zájmové a pracovní orientace a životních podmínek; vyhodnocoval dosažené výsledky, efektivně se učil a pracoval; využíval ke svému vzdělávání zkušeností jiných lidí, učil se i na základě zprostředkovaných zkušeností; přijímal hodnocení ze strany jiných lidí, adekvátně na ně reagoval, přijímal radu i kritiku a dále se vzdělával; pečoval o své fyzické i duševní zdraví. Sociální kompetence Vzdělávání je směrováno k tomu, aby absolvent: adaptoval se na měnící se životní i pracovní podmínky a podle svých schopností a možností je ovlivňoval; pracoval v týmu a podílel se na realizaci společných pracovních a jiných činností; přijímal úkoly a odpovědně je plnil; podněcoval práci v týmu vlastními zkušenostmi při zlepšování práce a řešení úkolů; nezaujatě zvažoval návyky druhých; přispíval k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a předcházel osobním konfliktům; nepodléhal předsudkům a stereotypům v přístupu k jiným lidem. Řešení pracovních a mimopracovních problémů Vzdělávání je směrováno k tomu, aby absolvent: řešil samostatně běžné pracovní i mimopracovní problémy; 9

10 porozuměl zadání úkolu nebo určil jádro problému, získal informace potřebné k řešení problému, navrhl způsob řešení, popřípadě varianty řešení, a zdůvodnil jej, vyhodnotil a ověřil správnost zvoleného postupu a dosažených výsledků; na základě řešení praktických úkolů v pracovní i mimopracovní sféře života si vytvářel vlastní zkušenosti, dovednosti, návyky a vědomosti; přijímal konstruktivní kritiku a pracoval s ní jako s podkladem pro zkvalitnění a zefektivnění své práce. Využívání prostředků informačních a komunikačních technologií Vzdělávání je směrováno k tomu, aby absolvent: pracoval s osobním počítačem jako nástrojem pro řešení aplikačních úloh; používal prostředky informačních technologií ve své práci; komunikoval prostřednictvím elektronické pošty a využíval Internetu ve své práci; používal aplikační software ve své práci. Základní matematické postupy při řešení praktických úkolů Vzdělávání je směrováno k tomu, aby absolvent: volil pro řešení úkolů odpovídající matematické postupy a techniky a používal vhodné algoritmy s ohledem na jejich efektivitu; definoval, vytvářel a ověřoval vlastní algoritmy řešení praktických úkolů; využíval a vytvářel různé formy grafického znázornění (tabulky, diagramy, grafy, schémata, apod.) a používal je pro řešení; sestavil ucelené řešení praktického úkolu na základě dílčích výsledků. Pracovní uplatnění Vzdělávání je směrováno k tomu, aby absolvent: měl přehled o možnostech uplatnění na trhu práce v daném oboru a povolání; měl reálnou představu o pracovních, platových a jiných podmínkách v oboru; vhodně komunikoval s potenciálními zaměstnavateli na trhu práce; znal práva a povinnosti zaměstnavatelů a pracovníků; osvojil si základní vědomosti a dovednosti potřebné pro rozvíjení vlastních podnikatelských aktivit. Občanské kompetence Vzdělávání je směrováno k tomu, aby absolvent: jednal odpovědně a samostatně; žil čestně; měl aktivní přístup k životu, včetně života občanského a k řešení jeho problémů; vážil si lidské svobody a lidských práv, preferoval humánní a demokratické hodnoty; preferoval vědomě ve vztahu k jiným lidem slušnost, vstřícnost a odpovědnost; 10

11 uvědomoval si vlastní kulturní, národní a osobní identitu; vystupoval proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci; dovedl jednat s lidmi a diskutovat o citlivých nebo kontroverzních otázkách; ctil život jako nejvyšší hodnotu; chránil životní prostředí, chápal jeho význam a snažil se je zachovat pro budoucí generace; jednal hospodárně, ctil hodnotu práce a jejích výsledků, pečoval o majetek; vážil si materiálních i duchovních hodnot. Ekonomika a trvale udržitelný rozvoj společnosti Vzdělávání je směrováno k tomu, aby absolvent: znal hodnotu a užitečnost vykonané práce; znal finanční ohodnocení práce; uměl plánovat a posuzovat náklady, výnosy a zisk; uměl posuzovat vliv lidské činnosti na životní prostředí; uměl ekonomicky zacházet s materiálem a energiemi. 11

12 2 CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Kód a název oboru: M/01 Mechanizace a služby Název ŠVP: Mechanizace a služby Stupeň vzdělání: Střední vzdělání s maturitní zkouškou Délka vzdělání: 4 roky Forma studia: denní Datum platnosti: Podmínky pro přijetí ke studiu Studium je určeno pro chlapce a dívky, kteří splnili povinnou školní docházku nebo úspěšné ukončili základní vzdělání před splněním povinné školní docházky vyhověli přijímacímu řízení v rozsahu stanoveném ředitelem školy prokázali zdravotní způsobilost - k posouzení zdravotního stavu uchazeče o studium je příslušný registrující praktický lékař 2.2 Délka a forma vzdělávání pro denní studium je délka studia 4 roky 2.3 Zdravotní způsobilost Studijní obor nevyžaduje stanovení zvláštních zdravotních požadavků. K posouzení zdravotního stavu uchazeče je příslušný registrující praktický lékař. Zdravotní omezení vždy souvisí se specifickými požadavky daného oboru, rozsahem výuky nebo předpokládaným uplatněním. 2.4 Pojetí a cíle vzdělávacího programu Studijní obor mechanizace a služby je určen pro žáky se zájmem o techniku, matematiku, výpočetní techniku a přírodní vědy, kteří po jeho absolvování mohou pokračovat ve vysokoškolském studiu technického směru a se zaměřením na zemědělství. Cílem studijního oboru je zvýšit zájem žáků o studium technických oborů a vybavit je takovými dovednostmi, které jim usnadní adaptaci na požadavky vysokoškolského studia technických a zemědělských disciplín. Pojetí vzdělávacího programu je zaměřeno nejen na osvojování teoretických poznatků, ale zejména na rozvíjení technicko-logického myšlení, vytváření dovednosti analyzovat a řešit problémy, aplikovat získané vědomosti, samostatně studovat a uplatňovat při studiu efektivní pracovní metody a postupy. 12

13 2.5 Charakteristika obsahových složek Vzdělávací program je založen na všeobecně vzdělávacím základu se zastoupením všech všeobecně vzdělávacích předmětů (český jazyk, cizí jazyk, dějepis, občanskoprávní nauka, matematika, tělesná výchova, ekonomika, informační a komunikační technologie). Součástí vzdělávacího obsahu jsou základy odborného vzdělávání (mechanika, strojnictví, zemědělské technologie, motorová vozidla, doprava a manipulace, elektrotechnika, elektronické počítače). Toto učivo plní přípravnou funkci ve vztahu k možnému vysokoškolskému studiu. Jazykové vzdělávání Rozvíjí především komunikativní dovednosti žáků a učí je kultivovaně se vyjadřovat ústně i písemně v českém jazyce nebo v cizím jazyce a efektivně pracovat s textem jako se zdrojem informací (rozvíjí čtenářskou gramotnost) i jako s formativním prostředkem. Učí žáky vstupovat do vzájemných kontaktů s druhými lidmi, pomáhá jim uplatnit se ve společnosti, zprostředkovává jim potřebné informace a přibližuje kulturní i jiné hodnoty. Jelikož je jazyk důležitým nástrojem myšlení, napomáhá jazykové vzdělávání rozvoji poznávacích schopností žáků a jejich logického myšlení, dále přispívá ke tříbení jazykového a estetického cítění a k celkové kultivaci osobnosti žáka. V neposlední řadě přispívá k jejich lepšímu dorozumění s lidmi, kteří nehovoří česky. je zahrnuto v předmětech český jazyk a literatura, anglický jazyk a německý jazyk (předpokládá se úvodní znalost jazyka na úrovni ZŠ). Společenskovědní vzdělávání Připravuje žáky na život v současné společnosti, učí je hlouběji porozumět společenským jevům a fungování této společnosti. Kultivuje historické, právní a ekonomické vědomí žáků a přispívá k jejich mediální gramotnosti. Pozitivně ovlivňuje hodnotovou orientaci žáků, učí je, aby žili odpovědně a čestně, preferovali demokratické hodnoty a přístupy před nedemokratickými, dokázali jednat tolerantně a solidárně. Učí žáky klást si v životě otázky filozofického a etického charakteru a hledat na ně odpovědi. je zahrnuto v předmětech občanskoprávní nauka a dějepis a doplňuje se v některých odborných předmětech. Ekonomické vzdělávání Cílem tohoto vzdělávání je rozvíjet ekonomické myšlení žáků a umožnit jim pochopit mechanismus fungování tržní ekonomiky, porozumět podstatě podnikatelské činnosti a principu hospodaření podniku. Žáci jsou vedeni k praktickému využívání osvojených poznatků v oboru a získají předpoklady pro rozvíjení vlastních podnikatelských aktivit. Matematické vzdělávání Obecným cílem matematického vzdělávání je výchova přemýšlivého člověka, který bude umět používat matematiku v různých životních situacích (v dalším studiu, v odborné složce vzdělávání, v osobním životě, budoucím zaměstnání, volném čase apod.). Pomáhá rozvoji myšlení, usuzování a učí věcné argumentaci. Tím přispívá k vytváření předpokladů důležitých pro technicky zaměřené studium. Těžiště výuky matematiky spočívá v řešení úloh a problémů a v rozvíjení schopnosti aplikovat matematické vědomosti a postupy v technických disciplínách. Estetické vzdělávání Přispívá především ke kultivaci osobnosti žáků v oblasti estetické, emociální a sociální. Formuje jejich vztah k uměleckým hodnotám a umění, podílí se na rozvoji duchovního života. Realizuje se především prostřednictvím literárního vzdělávání v předmětu český jazyk a literatura, v rámci výuky dějepisu. Má také nadpředmětový charakter, prolíná se všemi vyučovacími předměty. Utváří u žáků kladný vztah k materiálním a duchovním hodnotám, snaží se přispívat k jejich tvorbě i ochraně nejen v prostředí školy, ale i mimo její působení. 13

14 Přírodovědné a ekologické vzdělávání Výuka přírodních věd přispívá k hlubšímu a komplexnějšímu pochopení přírodních jevů a zákonů, k formování žádoucích vztahů k přírodnímu prostředí a umožňuje žákům proniknout do dějů, které probíhají v živé i neživé přírodě. Realizuje se v předmětech fyzika, chemie a zemědělské technologie. Přírodovědné vzdělávání má formativní charakter, neboť preferuje objektivitu a pravdivost poznání. Žáci využívají přírodovědné poznatky a dovednosti v praktickém životě ve všech situacích, které souvisejí s přírodovědnou oblastí. Logicky uvažují, analyzují a řeší jednoduché přírodovědné problémy. Důraz je kladen také na rozvoj ekologického myšlení a chování žáků v osobním i pracovním životě a na výchovu žáka k péči o zdraví a k zdravému životnímu stylu. Vzdělávání pro zdraví Tato oblast je zaměřena na podporu fyzického a psychického zdraví žáků, na vytváření pozitivního vztahu k vlastnímu zdraví, na posilování fyzické zdatnosti a volních vlastností žáků. Cílem je vybavit žáky dovednostmi a znalostmi, jež jsou potřebné pro vlastní tělesný rozvoj, k aktivní a preventivní péči o zdraví a bezpečnost, naučit je zdravému způsobu života a celoživotní odpovědnosti za své zdraví, učit je vyrovnávat jednostrannou pracovní zátěž a nedostatek pohybu. Důraz se klade na to, aby žáci získali kladný vztah k pohybovým a sportovním aktivitám, aby chápali význam pohybu pro zdraví. Nezanedbatelné je upozornit žáky na dodržování zásad bezpečnosti a prevence úrazů při pohybových aktivitách. Důraz se klade také na výchovu proti závislostem (na alkoholu, tabákových výrobcích, drogách, hracích automatech, počítačových hrách aj.), proti médii vnucovanému ideálu tělesné krásy mladých lidí a na výchovu k odpovědnému přístupu k sexu. se realizuje v předmětu tělesná výchova a při vyučování biologie, dále formou sportovních kurzů a dalších sportovních aktivit organizovaných školou. Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích Cílem vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích je podpora počítačové gramotnosti žáků, jejich příprava na efektivní využívání informačních a komunikačních prostředků v běžném osobním životě i pro pracovní účely jako zdroje informací a prostředku dalšího vzdělávání. Žáci porozumí základům informačních a komunikačních technologií, naučí se na uživatelské úrovni používat operační systém, kancelářský software a pracovat s dalším běžným programovým vybavením (včetně CAD systémů). Naučí se řešit jednoduché programátorské úlohy (zaměření výpočetní technika a služby). Podstatnou část vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích představuje práce s výpočetní technikou. Vzdělávání se realizuje jednak v rámci samostatného vyučovacího předmětu, jednak důslednou a funkční prací s počítačem a Internetem v celém vzdělávacím procesu. Odborné vzdělávání Odborné vzdělávání je koncipováno v souladu s koncepcí oboru ve dvou rovinách. Jednu tvoří teoretické předměty (některé společné a některé různé pro jednotlivá zaměření oboru mechanizace a služby). Druhou pak praktická cvičení. Praktické cvičení se realizuje formou cvičení ve škole (předmět servis a opravy cvičení), individuální a učební praxí žáků v průběhu školního roku, formou exkurzí a souvislou odbornou praxí během maturitních zkoušek nebo o hlavních prázdninách. Absolvování této souvislé odborné praxe (v 1., 2. a 3. ročníku) je nutnou podmínkou pro postup do ročníku vyššího. 14

15 2.6 Klíčové kompetence Jedná se o soubor schopností, znalostí a s nimi souvisejících postojů a hodnot, které jsou obecně uplatnitelné (přenositelné), mohou být využívány u každé práce bez ohledu na odbornost, i v osobním živote, a přispívají tedy k lepší zaměstnavatelnosti absolventů. Osvojení klíčových kompetencí je důležité pro pružnou reakci na rychlý vývoj nových technologií, na nestabilitu sociálně ekonomických výkonů jednotlivých povolání a proměnlivé podmínky trhu práce. Na rozvoji klíčových kompetencí u žáků se hlavně podílí celkové pojetí výchovy a vzdělávání ve škole, otevřenost vůči veřejnosti, přístup pedagogů k výuce, k žákům i rodičům a spolupráce se sociálními partnery. Prolínají celým odborným i všeobecným vzděláváním a na jejich vytváření se musí podílet různou mírou všechny vyučovací předměty. U žáků jsou rozvíjeny kompetence: komunikativní - vhodně se vyjadřovat, myšlenky formulovat srozumitelně a souvisle, umět naslouchat jiným, kultivovaně diskutovat, vypracovávat přiměřeně náročné texty a jiné písemnosti, zpracovávat jednoduché texty a souvislé práce (protokoly, práce seminární nebo projektové), prezentovat je a obhajovat, používat vhodné stylistické a jazykové prostředky včetně odborné terminologie, číst s porozuměním a efektivně zpracovávat informace získané četbou, vyjadřovat se a vystupovat v souladu se zásadami kultury chování a projevu; personální - kriticky hodnotit vlastní osobnost, umět se rozhodovat a plánovat svůj život, efektivně se učit a plánovat zásady duševní hygieny, využívat zkušenosti jiných lidí, přijímat rady a kritiku, dále se vzdělávat, pečovat o svůj duševní a fyzický rozvoj, odhadovat své možnosti a stanovovat si přiměřené cíle, reálně plánovat a řídit své učení, pracovní činnost a kariérní růst; sociální - přizpůsobovat se životním a pracovním podmínkám, pracovat samostatně i v týmu, přijímat a plnit odpovědně úkoly, přispívat k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a k předcházení osobních konfliktů, nepodléhat předsudkům a stereotypům v přístupu k jiným lidem; k řešení problémů - porozumět zadání úkolu, určit podstatu problému, získat a zhodnotit informace a navrhnout optimální řešení, provádět plánování, kontrolu činnosti a hodnocení dosažených výsledků; k využívání prostředků informačních a komunikačních technologií a efektivně pracovat s informacemi - pracovat s osobním počítačem a programovým vybavením, učit se poznávat nové aplikace, komunikovat elektronickou poštou, získávat informace z otevřených zdrojů, zejména z celosvětové sítě Internet, nacházet v textu a vybírat požadované informace, pracovat s informacemi; aplikovat základní matematické postupy - používat správně pojmy kvantifikujícího charakteru, zvolit odpovídající matematické postupy a techniky a používat vhodné algoritmy k řešení, využívat různé formy grafického znázornění reálných situací, správně používat a převádět jednotky, používat funkční vztahy při řešení praktických úkolů; k pracovnímu uplatnění - získat pozitivní vztah k práci, mít přehled o možnostech uplatnění se na trhu práce v daném oboru a povolání, umět vhodně komunikovat s potenciálními zaměstnavateli, znát práva a povinnosti zaměstnavatelů a pracovníků a osvojit si základní vědomosti a dovednosti potřebné pro rozvíjení vlastních podnikatelských aktivit. 15

16 Důležitá je aplikace vhodných metod a forem práce se žáky jak při teoretické tak i praktické výuce, jak ve škole tak i v prostorách dílen, případně v dalších provozech. Velký význam má i zájmová činnost žáků, zahraniční praxe, exkurze, zapojení v projektovém vyučování. Metoda projektového vyučování spočívá v zadávání a řešení žákovských projektů, které navazují na teoretické vědomosti a praktické dovednosti, integrují je a umožňují jejich praktické uplatnění. Projekty jsou zpracovávány ze všeobecných, ale především odborných předmětů. Projekt podporuje i týmovou práci. Většinu činností žáci vykonávají ve svém volném čase při získávání informací, komunikaci s partnery a řešení úkolů. Každý žák má určitý úkol a také spoluodpovědnost. Vyučující působí jako poradci, konzultanti a pozorovatelé. Projekty jsou zadávány nejčastěji ve třetím ročníku a jsou prezentovány a vyhodnocovány v pololetí čtvrtého ročníku. Výkony žáků v projektech ovlivňují jejich klasifikaci v praktické odborné části maturitní zkoušky. 2.7 Průřezová témata Jedná se o témata, jež mají vysoký společenský význam, pro který zaujímají nezastupitelné místo v celkovém rozvoji osobnosti žáka. Mají výrazně formativní charakter, a proto jsou průběžně začleňována do školního vzdělávacího programu. Prolínají celým vyučovacím procesem, a to jak ve výuce začleněním do obsahu vyučovacích předmětů a žákovských projektů, tak i dalšími aktivitami - semináři, besedami, exkurzemi, přímými pracovními činnostmi žáků, výchovně vzdělávacími a společenskými akcemi a podobně. Účinnost působení průřezových témat ovlivňují ve velké míře učitelé svými postoji k vlastní práci, spoluprácí s žáky, přístupy k řešení problémů, názory a aktivitou. Občan v demokratické společnosti Charakteristika tématu Výchova k demokratickému občanství se zaměřuje na vytváření a upevňování takových postojů a hodnotové orientace žáků, které jsou potřebné pro fungování a zdokonalování demokracie. Výchova k demokratickému občanství se netýká jen společenskovědní oblasti vzdělávání, v níž se nejvíce realizuje, ale prostupuje celým vzděláváním a nezbytnou podmínkou její realizace je demokratické klima školy, které je otevřené rodičům a k širší občanské komunitě v místě školy. Přínos tématu k naplňování cílů vzdělávacího programu K odpovědnému a demokratickému občanství je třeba mít dostatečně rozvinuté klíčové kompetence (komunikativní a personální kompetence, kompetence k řešení problémů a k práci s informacemi), proto je jejich rozvíjení při výchově demokratickému občanství velmi významné. Obsah tématu a jeho realizace Výchova k odpovědnému a aktivnímu občanství v demokratické společnosti zahrnuje vědomosti a dovednosti z těchto oblastí: osobnost a její rozvoj; komunikace, vyjednávání, řešení konfliktů; společnost - její různí členové a společenské skupiny, kultura, náboženství; historický vývoj (především v 19. a 20. století); stát, politický systém, politika, soudobý svět; 16

17 masová média; morálka, svoboda, odpovědnost, tolerance, solidarita; právo pro všední den (potřebné právní minimum pro soukromý a občanský život). Realizace tohoto tématu spočívá v: vytvoření demokratického prostředí ve třídě a ve škole, které je založeno na vzájemném respektování, spolupráci, účasti a dialogu; stanovení priorit výchovy založené na znalosti osobnosti žáků (názory, postoje, prostředí, možnosti školy); rozvíjení sociálních a osobnostních kompetencí a hodnot žáků při výchově a vzdělávání; zapojení žáků a školy do aktivit poznávajících fungování demokracie v praxi (život v obci, politika samosprávy); využívání informací sdělovacích prostředků pro výuku a jejich posouzení. Je třeba, aby si žáci uvědomili, že demokracie je možná jen tehdy, mají-li občané osobnostní kvality a předpoklady pro její fungování. Proto je nezbytné vychovávat žáky ke zdvořilosti a slušnosti. Člověk a životní prostředí Charakteristika tématu Zákon o životním prostředí uvádí, že výchova, osvěta a vzdělávání mají vést k myšlení a jednání, které je v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje, k vědomí odpovědnosti za udržení kvality životního prostředí a jeho jednotlivých složek a k úctě k životu ve všech jeho formách. Přínos tématu k naplňování cílů vzdělávacího programu Téma Člověk a životní prostředí vychází z komplexního chápání vztahů člověka a prostředí a integruje poznatky zahrnuté do jednotlivých složek, oblastí a okruhů vzdělávání. Většinou se jedná o okruhy zaměřené na materiálové a energetické zdroje, kvalitu pracovního prostředí, vlivy pracovních činností na prostředí a zdraví a na řídící činnosti, ale i technologické metody a pracovní postupy. Obsah tématu a jeho realizace Téma Člověk a životní prostředí integruje poznatky a dovednosti začleněné do jednotlivých složek, oblastí a okruhů všeobecného i odborného vzdělávání. Obsah tématu je možno rozdělit do níže uvedených obsahových celků. Jedná se o tyto obsahové okruhy: základní biologické poznatky - stavba, funkce a typy buněk, děje v buňkách, základy genetiky, vlastnosti organismů; základy obecné ekologie - organismus a prostředí, adaptace a tolerance organismů, abiotické a biotické podmínky života v přírodě, zdroje energie a látek v přírodě, koloběh látek v přírodě, výživa a potravní vztahy, koncentrace škodlivin v potravním řetězci, jedinec, druh, populace a jejich vztahy, početnost populace, společenstva, ekosystémy, biosféra, základy krajinné ekologie, ovlivňování krajiny člověkem; ekologie člověka - vývoj člověka, vliv činností člověka na prostředí, růst lidské populace a globální problémy, demografie, vlivy prostředí na lidské zdraví, ochrana zdraví, dobrovolná a vynucená zdravotní rizika, problematika drog, význam zdravé životosprávy, 17

18 hodnotové orientace člověka a mezilidských vztahů pro celkový životní styl jedince a společnosti; životní prostředí člověka - vymezení pojmu životní prostředí, monitoring, životní prostředí člověka, vlivy člověka na ovzduší a klima, skleníkový jev, ozónová vrstva, znečištění ovzduší - plyny, kyselé srážky, smog, znečištění ovzduší vnitřních prostorů, emise, imise, využívání a znečišťování vody, čištění vody, zdravotní rizika ze znečištěné vody, půda a její složení, změna struktury půdy a její poškozování, ochrana půdy, produkce potravin, zdroje energie a látek, vztah zdroje a suroviny, rozdělení přírodních zdrojů z hlediska jejich obnovitelnosti a vyčerpatelnosti, odpady - vznik, druhy, zneškodňování, způsoby minimalizace vzniku odpadu, vliv člověka na živou přírodu - devastace lesů, kácení tropických lesů, snižování druhové rozmanitosti; ochrana přírody, prostředí a krajiny - biologická rozmanitost Země, utváření pocitu osobní, občanské a profesní odpovědnosti za stav životního prostředí, úloha státu při řešení problémů životního prostředí, ochrana rostlin a živočichů, ochrana přírody a krajiny, chráněná území, nástroje společnosti na ochranu prostředí, právní předpisy ČR a EU, mezinárodní úmluvy, strategie trvale udržitelného rozvoje, realizace péče o životní prostředí; ekologické aspekty pracovní činnosti v odvětvích a povoláních zahrnutých v daném oboru vzdělání. Realizace tohoto tématu spočívá v: pochopení zásadního významu přírody a životního prostředí pro člověka; povědomí o základních ekologických zákonitostech a negativních dopadech působení člověka na přírodu; budování takových postojů a hodnotových orientací žáků, na jejichž základě budou utvářet svůj budoucí životní způsob a styl v intencích udržitelného rozvoje a ekologicky přijatelných hledisek. Proto je třeba: vést žáky k vědomí odpovědnosti za udržení kvality životního prostředí; vytvářet u žáků úctu k živé a neživé přírodě, úctu k životu v jeho jednotlivých formách a respektovat život jako nejvyšší hodnotu; aktivně se zapojit do ochrany a zlepšování životního prostředí; efektivně pracovat s informacemi; jednat hospodárně, ale uplatňovat nejen ekonomická kritéria, ale i kritéria ekologická. Škola se důsledně řídí Organizační směrnicí č. 7/2007 pro nakládání s odpady. Cílem směrnice je vytvořit podmínky pro ekologické a efektivní nakládání s odpady v souladu se systémem ekologicky orientovaného řízení společnosti. Veškerý odpad je důsledně tříděn a shromažďován v nádobách a prostorech k tomu určených. Odděleně je ukládán nebezpečný odpad podle druhů, označován stanoveným způsobem a odborně likvidován příslušnými firmami. 18

19 Člověk a svět práce Charakteristika tématu Průřezové téma Člověk a svět práce doplňuje znalosti a dovednosti žáka získané v odborné složce vzdělávání o nejdůležitější poznatky a dovednosti související s jeho uplatněním ve světě práce, které by mu měly pomoci při rozhodování o další profesní a vzdělávací orientaci, při vstupu na trh práce a při uplatňování pracovních práv. Přínos tématu k naplňování cílů vzdělávacího programu Hlavním cílem průřezového tématu je vybavit žáka znalostmi a kompetencemi, které mu pomohou optimálně využít svých osobnostních a odborných předpokladů pro úspěšné uplatnění na trhu práce a pro budování profesní kariéry. Obsah tématu a jeho realizace Obsah tématu je možné rozdělit do následujících obsahových celků: hlavní oblasti světa práce, charakteristické znaky práce - pracovní činnosti, pracovní prostředky, pracoviště, mzda, pracovní doba, možnosti kariéry, společenská prestiž apod., jejich aplikace na jednotlivé alternativy uplatnění po absolvování příslušného oboru vzdělání a navazujících směrů vyššího a vysokoškolského studia, vztah k zájmům, studijním výsledkům, schopnostem, vlastnostem a zdravotním předpokladům žáků; trh práce, jeho ukazatele, všeobecné vývojové trendy, požadavky zaměstnavatelů; soustava školního vzdělávání v ČR, návaznosti jednotlivých druhů vzdělávání po absolvování střední školy, význam a možnosti dalšího profesního vzdělávání včetně rekvalifikací, nutnost celoživotního učení, možnosti studia v zahraničí; informace jako kritéria rozhodování o další profesní a vzdělávací dráze, vyhledávání a posuzování informací o povoláních, o vzdělávací nabídce, o nabídce zaměstnání, o trhu práce; písemná i verbální sebeprezentace při vstupu na trh práce, sestavování žádostí o zaměstnání a odpovědí na inzeráty, psaní profesních životopisů, vyplňování dotazníků a personálních testů, jednání s potenciálním zaměstnavatelem, přijímací pohovory, výběrová řízení, nácvik konkrétních situací; zákoník práce, pracovní poměr, pracovní smlouva, práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele, mzda, její složky a výpočet, možnosti zaměstnání v zahraničí; soukromé podnikání, podstata a formy podnikání, rozdíly mezi podnikáním a zaměstnaneckým poměrem, výhody a rizika podnikání, nejčastější formy podnikání, činnosti, s nimiž je třeba při podnikání počítat, orientace v živnostenském zákoně a obchodním zákoníku; podpora státu sféře zaměstnanosti, informační, poradenské a zprostředkovatelské služby v oblasti volby povolání a hledání zaměstnání a rekvalifikací, podpora nezaměstnaným; práce s tiskem a dalšími informačními médii při vyhledávání pracovních příležitostí. Realizace tohoto tématu spočívá v: doplnění znalostí a dovedností žáků získaných v odborné složce vzdělávání pro orientaci a uplatnění se ve světě práce; osvojení kompetence aktivně rozhodovat o vlastní profesní kariéře, uplatnit se na trhu práce a přizpůsobit se jeho změnám; 19

20 motivaci žáků k odpovědnosti za vlastní život a významu vzdělávání pro úspěšnou kariéru; významu profesní mobility a rekvalifikací, potřeby sebevzdělávání a celoživotního učení. Jednotlivé obsahové celky vhodně začleňujeme do odpovídajících odborných i všeobecně vzdělávacích vyučovacích předmětů. V rámci odborné praxe se žáci seznámí s konkrétními podmínkami v různých podnicích. Žáci maturitního ročníku mají každoročně organizovanou návštěvu na úřadu práce, kde se dozvídají konkrétní informace a rady týkající se oblasti povolání, zaměstnaní a trhu práce. Informační a komunikační technologie Charakteristika tématu Informační a komunikační technologie v dnešní době již pronikají prakticky do všech oborů a uplatňují se na všech úrovních činností. Proto je nutné promítnout požadavky na dovednost pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií do vzdělávání. Žáci se naučí efektivně využívat prostředků informačních a komunikačních technologií při řešení úloh, k přípravě na vyučování a vytvoří si nezbytný základ pro jejich využití při dalším sebevzděláváni, při výkonu povolání a v neposlední řadě i v běžném živote, a to i v oblastech svých osobních zájmů. Důležité je osvojení si práce s informacemi, jejich získávání z většího počtu zdrojů, následné třídění a posuzování z hlediska kvality a věrohodnosti. Získané informace se žáci naučí dále obsahově a graficky tvořivě zpracovávat. Přínos tématu k naplňování cílů vzdělávacího programu Dovednosti v oblasti informačních a komunikačních technologií mají podpůrný charakter ve vztahu ke všem složkám kurikula. Cílem je naučit žáky používat základní a aplikační programové vybavení počítače, a to nejen pro účely uplatnění se v praxi, ale i pro potřeby dalšího vzdělávání. Rovněž je důležité naučit žáky pracovat s informacemi a s komunikačními prostředky. Obsah tématu a jeho realizace Výuka je zařazena především do předmětu informační a komunikační technologie. Znalosti a dovednosti získané v tomto předmětu jsou využívány a dále rozvíjeny v ostatních předmětech. Realizace tohoto tématu obecně spočívá v: používání a zdokonalování schopností žáků při efektivním využívání prostředků informačních a komunikačních technologií v běžném každodenním životě; připravenosti žáků využívat uvedené prostředky v rámci specifik odborné kvalifikace. K tomuto tématu máme ve škole vhodné a dostatečné vybavení počítači v odborných učebnách a na domově mládeže. Prosazujeme využití výpočetní techniky i v jiných předmětech, odborných i všeobecně vzdělávacích, řešíme i praktické úkoly a projekty. Většina vyučujících byla vyškolena v obsluze a použití počítačů v rámci projektu SIPVZ. Další vzdělávání a zdokonalování učitelů pokračuje. Konkrétní popis způsobu rozvoje klíčových kompetencí a začleňování průřezových témat je uveden v učebních osnovách jednotlivých předmětů. 20