1/ Kapacita [B] - množství informací, které je možné do paměti uložit.

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "1/ Kapacita [B] - množství informací, které je možné do paměti uložit."

Transkript

1 Polovodičové paměti Cílem této kapitoly je sezn{mit se s jednotlivými typy pamětí, které se používají ve výpočetní technice. Poznat parametry pamětí a jejich rozdělení. Pochopit z{klady činnosti vnitřních polovodičových pamětí. Klíčové pojmy: Paměť, registr, vnitřní paměť, vnější paměť, elementární paměť, parametr, refresh, obecný cyklus paměti, feritové paměti, RWM, ROM, SAM, RAM, bank Paměť Paměť je médium ( prostředí), které umožňuje uchov{vat informaci. Paměť počítače je zařízení, které slouží k ukl{d{ní programů a dat, s nimiž počítač pracuje. Paměť se dělí do tří z{kladních skupin: - Registry paměťov{ místa na čipu procesoru, kter{ jsou používan{ pro kr{tkodobé uchov{ní pr{vě zpracov{vaných informací ( realizuje se klopnými obvody). - Vnitřní ( interní, operační) paměti paměti osazené většinou na z{kladní desce. Bývají realizov{ny pomocí polovodičových souč{stek. Jsou do nich zav{děny pr{vě spouštěné programy ( nebo alespoň jejich č{sti) a data, se kterými pracují. - Vnější ( externí) paměti paměti realizované většinou za pomoci zařízení používajících výměnn{ média v podobě disků. Z{znam do externích pamětí se prov{dí většinou na elektrickém, magnetickém nebo optickém principu. Slouží pro dlouhodobé uchov{ní informací a z{lohov{ní dat. Elementární paměť- z{kladní paměťov{ buňka, kter{ uchov{v{ jeden bit informace (0,1). Parametry pamětí: 1/ Kapacita [B] - množství informací, které je možné do paměti uložit. 2/ Přístupov{ doba [s] - doba, kterou je nutné čekat od zad{ní požadavku, než paměť zpřístupní požadovanou informaci. 3/ Přenosov{ rychlost [B/s] - množství dat, které lze z paměti přečíst (do ní zapsat) za jednotku času. 12/7/2011 Polovodičové paměti 1

2 4/ Šířka toku dat [b] šířka sběrnice je počet bitů, které se po sběrnici přen{šejí současně. 5/ Spolehlivost [s] - střední doba mezi dvěma poruchami paměti. 6/ Cena za bit *Kč/b+ - cena, kterou je nutno zaplatit za jeden bit paměti. Dělení pamětí podle různých kritérií: 1/Princip činnosti paměťové buňky: o o statické paměti: uchov{vají informaci po celou dobu, kdy je paměť připojena ke zdroji elektrického napětí dynamické paměti: zapsanou informaci mají tendenci ztr{cet i v době, kdy jsou připojeny k nap{jení. Informace v takových pamětech je nutné tedy neust{le periodicky oživovat (refresh), aby nedošlo k jejich ztr{tě. 2/ Destruktivnost při čtení: o o destruktivní při čtení: přečtení informace z paměti vede ke ztr{tě této informace. Přečten{ informace musí být n{sledně po přečtení opět do paměti zaps{na nedestruktivní při čtení: přečtení informace ž{dným negativním způsobem tuto informaci neovlivní. 3/ Energetick{ z{vislost: o o energeticky z{vislé ( volatilní): paměti, které uložené informace po odpojení od zdroje nap{jení ztr{cejí energeticky nez{vislé ( nonvolatilní): paměti, které uchov{vají informace i po dobu, kdy nejsou připojeny ke zdroji elektrického nap{jení. 4/ Přístup: o sekvenční ( sériový): SAM ( Serial Access Memory) - před zpřístupněním informace z paměti je nutné přečíst všechny předch{zející informace 12/7/2011 Polovodičové paměti 2

3 o přímý ( libovolný): RAM ( Random Access Memory) - je možné zpřístupnit přímo požadovanou informaci např. prostřednictvím adresy. 5/ Možnost z{pisu a čtení dat: o z{pis a čtení: RWM ( Read Write Memory) do paměti lze ukl{dat data a potom je číst o čtení: ROM ( Read Only Memory) paměť je určen{ pouze ke čtení. Obecný cyklus paměti: Z{pis informace její zapamatov{ní čtení informace. 6/ Technologie: o bipol{rní: paměťové buňky jsou tvořeny bipol{rními tranzistory (TTL nebo ECL) o unipol{rní: paměťové buňky jsou tvořeny unipol{rními tranzistory MOS (P-MOS, N-MOS, CMOS) tvoří obvody LSI a VLSI. 12/7/2011 Polovodičové paměti 3

4 N{sledující tabulka ukazuje výše popsané tři typy pamětí a jejich srovn{ní: kapacita přístupov{ doba přenosov{ rychlost statičnost / dynamičnost destruktivnost při čtení energetick{ z{vislost registry vnitřní paměti vnější paměti velmi mal{ (jednotky bytů) velmi nízk{ (velmi rychl{ paměťov{ místa) vzhledem k malé kapacitě se většinou neuvažuje statické nedestruktivní vyšší (ř{dově 100 MB 1GB) vyšší (ř{dově 10 ns) vysok{ (ř{dově 1-10 MB/s) statické i dynamické statické destruktivní i nedestruktivní vysok{ (ř{dově 10 MB - 1 TB) vysok{ (ř{dově 10 ms - 10 min) nižší než u vnitřních pamětí (ř{dově 10 MB/min - 1 MB/s) nedestruktivní z{vislé z{vislé nez{vislé přístup přímý přímý přímý i sekvenční spolehlivost velmi spolehlivé spolehlivé méně spolehlivé cena za bit vzhledem k nízké kapacitě vysok{ nižší než u registrů a vyšší než u vnějších pamětí vzhledem k vysoké kapacitě nízk{ 12/7/2011 Polovodičové paměti 4

5 Fyzik{lní principy pamětí Každ{ paměť je tvořena maticí miniaturních elektronických prvků, které mohou nabývat stavu 0 a 1, a jsou nositelem informace o jednom bitu. Osm prvků pak vytv{ří jeden byte. Paměťové prvky jsou spojeny ř{dkovými a sloupcovými vodiči. Těmito dr{ty je možné prvky elektronicky ovl{dat zapisovat do nich nové hodnoty a číst dříve uložen{ data. Typ elektronické souč{stky tvořící paměťový prvek definuje vlastnosti celé paměti. Vnitřní paměti Obecn{ struktura vnitřní paměti. 12/7/2011 Polovodičové paměti 5

6 Čtení z paměti: Při přístupu do paměti (čtení nebo z{pis) je vždy ud{na adresa paměťového místa, se kterým se bude pracovat. Tato adresa je přivedena na vstup dekodéru. Dekodér pak podle zadané adresy vybere jeden z adresových vodičů a nastaví na něm hodnotu logick{ 1. Podle toho, jak jsou zapojeny jednotlivé paměťové buňky na příslušném ř{dku, který byl vybr{n dekodérem, projde resp. neprojde hodnota logické jedničky na datové vodiče. Informace je d{le na koncích datových vodičů zesílena zesilovačem. V případě, že hodnota logick{ jedna projde přes paměťovou buňku, obdržíme na výstupu hodnotu bitu 1. V opačném případě je na výstupu hodnota bitu 0. Z{pis do paměti: Zcela analogický je postup i při z{pisu hodnoty do paměti. Opět je nejdříve nutné uvést adresu paměťového místa, do kterého se bude zapisovat. Dekodér vybere adresový vodič příslušný zadané adrese a nastaví na něj hodnotu logick{ 1. D{le se nastaví hodnoty bitů b1 až b4 na hodnoty, které se budou do paměti ukl{dat. Tyto hodnoty jsou potom uloženy do paměťových buněk na ř{dku odpovídajícím vybranému adresovému vodiči. 12/7/2011 Polovodičové paměti 6

7 Feritové paměti Z historického hlediska jsou zajímavé feritové paměti, které se jako vnitřní paměti používaly dlouho. Informaci umožňují uchovat libovolně dlouho i po vypnutí od zdroje. Jako paměťový prvek je zde použito feritové j{dro, tj. miniaturní feritový kroužek, který m{ výhodné magnetické vlastnosti. Nejčastěji používanými materi{ly pro tyto paměti byly ferity typu MgO.MnO.Fe2O3. Velikost paměťových jader se postupně zmenšovala ( Ø vnější od 1,27mm do 0,35mm). Každý bit feritové paměti tvořilo jedno samostatné j{dro. Jednotliv{ feritov{ j{dra byla prošita soustavou velmi jemných vodičů. Způsob uspoř{d{ní jader určoval typ organizace paměti. Bloky pamětí se vyr{běly v textilních z{vodech na tkalcovských stavech. 12/7/2011 Polovodičové paměti 7

8 Blok feritové paměti 12/7/2011 Polovodičové paměti 8

9 Feritov{ j{dra měla pravoúhlou hysterezní smyčku. Stabilní stavy logické 1 a logické 0 jsou d{ny odlišnými hodnotami magnetické indukce +B1 a B0 při intenzitě magnetického pole H = 0. Feritovými j{dry proch{zí soustava vodičů, kter{ umožňuje čtení a z{znam informace. K překlopení feritového j{dra z jednoho stabilního stavu do druhého musí být uvnitř j{dra vytvořeno magnetické pole, jehož intenzita H je určena hodnotou jmenovitého proudu Ijm přepočítaného na jediný vodič. Směr proudu Ijm určuje, do kterého ze stabilních stavů se j{dro překlopí. Přechod feritového j{dra z jednoho stabilního stavu do druhého vyvol{ ve čtecím vodiči, který proch{zí překl{pěným j{drem, výstupní impuls. 12/7/2011 Polovodičové paměti 9

10 Polovodičové paměti Paměti ROM ( Read Only Memory) pevné ( permanentní) paměti, pouze ke čtení. Obsah paměti se po vypnutí nap{jecího napětí neztr{cí. V počítačích se používají k uložení BIOSu ( systémového na z{kladní desce i jednotlivých BIOSů rozšiřujících desek). Existují n{sledující typy: - Paměti ROM ( Read Only Memory) Paměti ROM jsou paměti, které jsou určeny pouze pro čtení informací. Informace jsou do těchto pamětí pevně zaps{ny při jejich výrobě ( použív{ se speci{lní metalick{ maska) a potom již není možné ž{dným způsobem jejich obsah změnit. Jedn{ se tedy o statickou, energeticky nez{vislou paměť, určenou pouze ke čtení. Proces programov{ní u výrobce je drahý a je efektivní pouze pro výrobu velkého množství stejných pamětí, ř{dově kolem ks. Doba zhotovení pamětí programovatelných maskou může být ř{dově několik měsíců od zad{ní požadavku. Tento typ pamětí je vhodný pouze pro použití ve velkých sériích výrobků. Při výrobě tohoto typu paměti se použív{ nejčastěji některé z n{sledujících realizací paměťových buněk. Paměťov{ buňka paměti ROM může být realizov{na jako dvojice nespojených vodičů a vodičů propojených přes polovodičovou diodu. V prvním případě nemůže ž{dným způsobem hodnota logick{ 1 přejít z adresového vodiče na vodič datový. Jedn{ se tedy o buňku, ve které je permanentně uložena hodnota 0. V případě druhém hodnota logick{ 1 přejde z adresového vodiče přes polovodičovou diodu na vodič datový. Toto zapojení představuje tedy paměťovou buňku s hodnotou 1. Dioda je zapojena 12/7/2011 Polovodičové paměti 10

11 tak, aby hodnota logick{ 1 mohla přejít z adresového vodiče na datový, ale nikoliv v opačném směru, což by vedlo k jejímu šíření po velké č{sti paměti. Jednotlivé buňky paměti ROM je také možné realizovat pomocí tranzistorů, a to jak v technologii TTL, tak v technologiích MOS. Její realizace v technologii TTL je uvedena na n{sledujícím obr{zku. V tomto případě je na datový vodič neust{le přiv{děna hodnota logick{ 1. Pokud dojde k vybr{ní adresového vodiče a tím k umístění hodnoty logick{ 1 na tento vodič, tak v případě, že je tranzistor T spojen s tímto adresovým vodičem, dojde k jeho otevření, a tím k propojení datového vodiče se zemí. Na takto propojeném datové vodiči se potom objeví hodnota logick{ 0 a tato buňka představuje uložení hodnoty bitu 0. U buněk, jejichž tranzistor není spojen s adresovým vodičem, nemůže nikdy dojít k otevření tohoto tranzistoru, a tím ani ke spojení datového vodiče se zemí. V této buňce je tedy neust{le uložena hodnota 1. Zcela analogicky pracuje i buňka paměti ROM zapojen{ pomocí tranzistorů v některé z technologií MOS. 12/7/2011 Polovodičové paměti 11

12 Tranzistory připojené k nap{jecímu vodiči plní pouze úlohu rezistorů podobně jako u buňky v předešlém případě. Samotn{ buňka pracuje na stejném principu, který byl pops{n u buňky v technologii TTL. - Paměti PROM (Programable Read Only Memory) Paměť PROM neobsahuje po vyrobení ž{dnou pevnou informaci a je až na uživateli, aby provedl příslušný z{pis informace. Tento z{pis je možné provést pouze jednou, a poté již paměť slouží stejně jako paměť ROM. Programují se ve speci{lním program{toru pamětí. Paměti PROM představují statické a energeticky nez{vislé paměti. Buňku paměti je možné realizovat podobně jako u paměti ROM. Při výrobě je vyrobena matice obsahující spojené adresové vodiče s datovými vodiči přes polovodičovou diodu a tavnou pojistku z niklu a chromu (NiCr). Takto vyroben{ paměť obsahuje na zač{tku samé hodnoty 1. 12/7/2011 Polovodičové paměti 12

13 Z{pis informace se prov{dí vyšší hodnotou elektrického proudu (cca 10 ma), kter{ způsobí přep{lení tavné pojistky, a tím i definitivně z{pis hodnoty 0 do příslušné paměťové buňky. Paměti typu PROM se také realizují pomocí bipol{rních multiemitorových tranzistorů, jak je uvedeno na n{sledujícím obr{zku Takto realizovan{ paměť PROM obsahuje pro každý adresový vodič jeden multiemitorový tranzistor. Každý z těchto tranzistorů obsahuje tolik emitorů, kolik je datových vodičů. Při čtení z paměti je opět na příslušný adresový vodič přivedena hodnota logick{ 1, kter{ způsobí, že tranzistor se otevře a ve směru kolektor emitor začne proch{zet elektrický proud. Jestliže je tavn{ pojistka průchozí, proch{zející proud otevře tranzistor, který je zapojen jako invertor, a na výstupu je přečtena hodnota 0. Jestliže tavn{ pojistka byla při z{pisu přep{lena, tzn. je neprůchozí, nedojde k otevření tranzistoru a na výstupu je přečtena hodnota 1. Paměť PROM pracující na tomto principu m{ po svém vyrobení ve všech buňk{ch zaps{nu hodnotu 0 a při jejím programov{ní se do některých buněk přep{lením tavné pojistky zapíše hodnota 1. 12/7/2011 Polovodičové paměti 13

14 - Paměti EPROM (Eraseable Programable Read Only Memory) Paměť EPROM je statick{ energeticky nez{visl{ paměť, do které může uživatel provést z{pis. Programují se ve speci{lním program{toru pamětí a z{pis trv{ 10 až 20 minut. Zapsané informace je možné vymazat působením ultrafialového z{ření po dobu asi 30 minut. Tyto paměti jsou realizov{ny pomocí speci{lních unipol{rních tranzistorů, které jsou schopny na svém přechodu udržet elektrický n{boj po dobu až několika let ( ud{v{ se, že n{boj v plovoucím hradle vydrží až 10 let). Tento n{boj lze vymazat pr{vě působením UV z{ření. Paměti EPROM jsou charakteristické malým okénkem v pouzdře integrovaného obvodu obsahujícího tuto paměť. Pod okénkem je umístěn vlastní paměťový čip a to je místo, na které směřuje při vymaz{v{ní zdroj UV z{ření. Při pr{ci býv{ tento otvor většinou přelepen ochranným štítkem, aby nedoch{zelo ke ztr{t{m informace vlivem UV z{ření v ovzduší. Zapojení jedné buňky paměti EPROM je podobné jako u paměti EEPROM (viz d{le). - Paměti EEPROM (Electrically EPROM) Tento typ paměti m{ podobné chov{ní jako paměti EPROM, tj. jedn{ se o statickou energeticky nez{vislou paměť, kterou je možné naprogramovat a později z ní informace vymazat. Výhodou oproti EPROM pamětem je, že vymaz{ní se prov{dí elektricky, a nikoliv pomocí UV z{ření, čímž odpad{ nepohodln{ manipulace s pamětí při jejím maz{ní. Programov{ní je možné přímo v systému, vymaz{ní a naprogramov{ní dat trv{ méně než 1 minutu. Při výrobě pamětí EEPROM se použív{ speci{lních tranzistorů vyrobených technologií MNOS (Metal Nitrid Oxide Semiconductor). Jedn{ se o tranzistory, na jejichž řídící elektrodě je nanesena vrstva nitridu křemíku (Si3N4) a pod ní je umístěna tenk{ vrstva oxidu křemičitého (SiO2). Vlastní 12/7/2011 Polovodičové paměti 14

15 buňka paměti EEPROM pak pracuje na principu tunelov{ní (vkl{d{ní) elektrického n{boje na přechod těchto dvou vrstev. Při z{pisu dat se přivede na příslušný adresový vodič z{porné napětí -U a datový vodič buněk, do nichž se m{ zaznamenat hodnota 1, se uzemní. Tranzistor se otevře a vznikne v něm n{boj, který vytvoří velké prahové napětí. Při čtení se přivede na adresový vodič z{porný impuls. Tranzistor s malým prahovým napětím se otevře a vede elektrický proud do datového vodiče, zatímco tranzistor s velkým prahovým napětím zůstane uzavřen. Vymaz{ní paměti se prov{dí kladným napětím +U, které se přivede na adresové vodiče. Tunelovaný n{boj se tím zmenší a prahové napětí poklesne, čímž je paměť vymaz{na. - Paměti Flash ( mžikové ) Flash paměti jsou obdobou pamětí EEPROM. Jedn{ se o paměti, které je možné naprogramovat, a které jsou statické a energeticky nez{vislé. Vymaz{ní se prov{dí elektrickou cestou, jejich přeprogramov{ní je možné provést přímo v počítači. Paměť typu Flash tedy není nutné před vymaz{ním (naprogramov{ním) z počítače vyjmout a umístit ji do speci{lního programovacího zřízení. Zapisuje se do ní po blocích a programov{ní celé paměti trv{ jednotky sekund. Pracuje se s nimi jako s pamětmi typu RAM, ale po odpojení napětí se obsah nevymaže. Snese asi 1000 cyklů z{pis-výmaz. Pokud je použita k uložení BIOSu, d{ se aktualizovat. Příslušn{ nov{ data najdete na www-str{nk{ch výrobce z{kladní desky. 12/7/2011 Polovodičové paměti 15

16 Paměti RWM-RAM (Read Write Memory-Random Access Memory) Paměti RAM jsou určeny pro z{pis i pro čtení dat. Jedn{ se o paměti, které jsou energeticky z{vislé. Jsou rychlejší než ROM, mají větší kapacitu. Jsou určeny k přímé spolupr{ci s procesorem. Podle toho, zda jsou dynamické nebo statické, jsou d{le rozdělov{ny na: DRAM - Dynamické RAM SRAM - Statické RAM CMOS-RAM Paměti SRAM (Static Random Access Memory) Paměti SRAM uchov{vají informaci v sobě uloženou po celou dobu, kdy jsou připojeny ke zdroji elektrického nap{jení. Paměťov{ buňka SRAM je realizov{na jako bistabilní klopný obvod, tj. obvod, který se může nach{zet vždy v jednom ze dvou stavů, které určují, zda v paměti je uložena 1 nebo 0. U SRAM pamětí se použív{ dvou datových vodičů. Vodič Data je určený k z{pisu do paměti. Vodič označený jako Data se použív{ ke čtení. Hodnota na tomto vodiči je vždy opačn{ než hodnota uložen{ v paměti. Takže na konci je nutno ji ještě negovat. Při z{pisu se na adresový vodič umístí hodnota logick{ 1. Tranzistory T1 a T2 se otevřou. Na vodič Data se přivede zapisovan{ hodnota (např. 1). Tranzistor T1 je otevřen, takže jednička na vodiči Data otevře tranzistor T4 a tímto dojde k uzavření tranzistoru T3. Tento stav obvodu představuje uložení hodnoty 0 do paměti. Zcela analogicky tato buňka pracuje 12/7/2011 Polovodičové paměti 16

17 i při z{pisu hodnoty 1. Rozdíl je pouze v tom, že tranzistor T 4 zůstane uzavřen, a to způsobí otevření tranzistoru T3. Při čtení je opět na adresový vodič přivedena hodnota logick{ 1, což opět způsobí otevření tranzistorů T1 a T2. Jestliže byla v paměti zaps{na hodnota 1, je tranzistor T4 otevřen (tj. na jeho výstupu je hodnota 0). Tuto hodnotu obdržíme na vodiči Data. Opět zcela analogicky v případě uložené hodnoty 0, kdy tranzistor T4 je uzavřen (tj. na jeho výstupu je hodnota 1). Pozn{mka: Tranzistory T5 a T6 plní pouze funkcí rezistorů. Paměti SRAM je možné uskutečnit i v technologii TTL. Buňka takovéto paměti pracuje na podobném principu jako buňka v technologii MOS. Paměti SRAM jsou výhodné zejména pro svou nízkou přístupovou dobu (7,5-15 ns). Jejich nevýhodou je naopak vyšší složitost a z toho plynoucí vyšší výrobní n{klady. V současné době jsou paměti SRAM použív{ny především pro realizaci pamětí typu cache, jejichž kapacita je ve srovn{ní s operační pamětí několikan{sobně nižší. Paměti DRAM (Dynamic Random Access Memory) V paměti DRAM je informace uložena pomocí elektrického n{boje na kondenz{toru. Tento n{boj m{ však tendenci se vybíjet i v době, kdy je paměť připojena ke zdroji elektrického nap{jení. Aby nedošlo k tomuto vybití, a tím i ke ztr{tě uložené informace, je nutné periodicky prov{dět tzv. refresh, tj. oživov{ní paměťové buňky. Tuto funkci plní některý z obvodů čipové sady. 12/7/2011 Polovodičové paměti 17

18 Při z{pisu se na adresový vodič přivede hodnota logick{ 1. Tím se tranzistor T otevře. Na datovém vodiči je umístěna zapisovan{ hodnota (např. 1). Tato hodnota projde přes otevřený tranzistor a nabije kondenz{tor. V případě z{pisu nuly dojde pouze k případnému vybití kondenz{toru (pokud byla dříve v paměti uložena hodnota 1). Při čtení je na adresový vodič přivedena hodnota logick{ 1, kter{ způsobí otevření tranzistoru T. Jestliže byl kondenz{tor nabitý, zapsan{ hodnota přejde na datový vodič. Tímto čtením však dojde k vybití kondenz{toru a zničení uložené informace. Jedn{ se tedy o buňku, kter{ je destruktivní při čtení a přečtenou hodnotu je nutné opět do paměti zapsat. Buňka paměti DRAM je velmi jednoduch{ a dovoluje vysokou integraci a nízké výrobní n{klady. Díky těmto vlastnostem je použív{na k výrobě operačních pamětí. Její nevýhodou je však vyšší přístupov{ doba (60-70 ns) způsoben{ nutností prov{dět refresh a časem potřebným k nabití a vybití kondenz{toru. V současné době existují tyto typy DRAM pamětí: - Paměti SDRAM (Synchronous Dynamic RAM) SDRAM paměti pracují na stejném taktu, jaký je nastavený na paměťové sběrnici. Její vybavovací doba je 8, 10 nebo 12 ns. V praxi se SDRAM používaly na 3,3 Voltových 168-vývodových modulech DIMM SDRAM. Najdeme ji na starých z{kladních desk{ch Pentií II, III a u prvních Pentií 4. U AMD pouze u starých z{kladních desek (Athlon a Durony). Přenosov{ rychlost byla při taktu FSB 133 MHz a šířce sběrnice 32 bitů (= 8 Byte) d{na vzorcem 133 x 8 = MB/s neboli 1,04 GB/s. U dnešních z{kladních desek se už SDRAM paměti nepoužívají. 12/7/2011 Polovodičové paměti 18

19 - Paměti DDR (Double Data Rate) Paměti SDRAM přen{šely data pouze na n{běžné hraně řídicího impulsu (generovaného systémovým časovačem Timer). Během jednoho impulsu provedla paměť SDRAM jednu operaci. Paměti DDR pracují tak, že přen{šejí data na obou hran{ch (n{běžné i sestupné) řídicího impulsu, takže provedou dvě operace za jeden takt. Proto nabízejí dvojn{sobnou datovou propustnost, při 133 MHz sběrnici až 2,1 GB/s. Nap{jecí napětí je 2,5 V. Výroba je poměrně levn{ a praktick{ implementace snadn{. Paměti DDR byly standardem u všech starších sestav Pentium 4, Celeron, Athlon nebo Sempron. - Paměti DDR2 Paměti DDR2 přen{ší data stejným způsobem jako DDR na n{běžné i sestupné hraně taktu, ale pracují s poloviční vnitřní frekvencí. Pokud bude taktovací frekvence j{dra 200 MHz, bude frekvence DDR2 800 MHz. Nap{jecí napětí je 1,8 V, proto je spotřeba oproti DDR poloviční a je možné taktovat DDR2 na vyšší rychlosti. Maxim{lní propustnost je 6,4 GB/s. Dnes se běžně používají na z{kladních desk{ch. - Paměti DDR3 Dalším vylepšením pamětí je DDR3, které jsou úsporné. Nap{jecí napětí je 1,5 V. Pracují na frekvenci MHz propustnost je 10,666 GB/s. Na maxim{lní frekvenci MHz je propustnost 12,8 GB/s. Používají se u z{kladních desek s procesory Intel Core2, AMD a u serverů. Se sběrnicí pracují synchronně. Moduly dosahují vysoké kapacity, špičkové až 16 GB. 12/7/2011 Polovodičové paměti 19

20 - Paměti DDR4 Jelikož už jsou DDR3 moduly na trhu ve většině, řeší se jejich n{stupce. Tím budou moduly s paměťovými čipy DDR4, které by se měly dostat na trh na konci příštího roku. Budou mít samozřejmě vyšší výkon a nižší spotřebu než aktu{lní typy DDR3. Jedním z prvních výrobců, který DDR4 moduly představil, byla společnost Hynix. Představeny byly paměti 2x2GB DDR4 2400MHz, maxim{lní frekvence může být dvojn{sobn{. Napětí je pouze 1.2V (díky pokročilejší technologii výroby 36 nm). U nynějších DDR3 modulů by pro takovou hraniční frekvenci bylo potřeba napětí minim{lně 1,8V. DDR4 přinesou nejen vyšší výkon, ale také novou topologii. Kvůli nutným technologickým změn{m, ale dojde také ke změně topologie. S příchodem DDR4 nebude možné připojit několik pamětí na jeden kan{l, jako tomu je u současných operačních pamětí, ale pouze jeden modul na jeden kan{l. Pro n{ročné uživatele nebo servery jsou však připravena řešení (vícevrstvé čipy, specializované přepínače na z{kladní desce), kter{ umožní použití více paměťových modulů, než kolik podporuje paměťový řadič. Nový standard DDR4 pamětí by měl být schv{len v roce 2011, přičemž s hromadnou výrobou se počít{ v roce Masové rozšíření, ale bude pravděpodobně pomalejší než v případě DDR3, mělo by dos{hnout maxima až kolem roku /7/2011 Polovodičové paměti 20

21 - Paměti RDRAM (Rambus DRAM) Tyto paměti mají jméno po svém vyn{lezci firmě Rambus. Paměti Rambus používají odlišný způsob přenosu dat než klasické paměti. Použív{ se sběrnice s frekvencí 400 MHz a šířkou 16 bitů. Data jsou přen{šena na obou hran{ch taktovacího hodinového sign{lu 800 MHz, celkov{ propustnost je tedy1,6 GB/s. Mal{ šířka sběrnice umožňuje umístit do čipsetu z{kladní desky více paralelně uspoř{daných kan{lů, a tím zvýšit propustnost celé paměti. Při dvou kan{lech je propustnost 3,2 GB/s. Výrobce se je snažil prosadit pro Pentia4. Nevýhodou RDRAM je jejich vysok{ cena, a proto se používají v PC sestav{ch m{lo. 12/7/2011 Polovodičové paměti 21

22 Paměti CMOS-RAM (Complementary Metal Oxide Silicon) Tyto paměti jsou vyrobeny technologií CMOS, proto mají malou spotřebu. V PC se používají pro z{pis parametrů BIOSu programem SETUP ( životně důležit{ data o konfiguraci počítače). Po vypnutí počítače je paměť CMOS nap{jena z baterie (Li-ion) umístěné na z{kladní desce. Často je v CMOS integrov{n obvod hodin re{lného času ( počítač si st{le pamatuje datum a čas). Fyzick{ organizace operační paměti Fyzicky se každ{ paměť skl{d{ ze dvou č{stí paměťového modulu, jenž se zasunuje do patice (banku) umístěné na z{kladní desce. Na z{kladní desce býv{ banků několik ( běžně 2 až 4), tyto banky slouží k rozšíření kapacity paměti. Typy banků odpovídají paměťovým modulům a jsou opatřeny rozdílnými klíči. Paměťové moduly První PC s mikroprocesory I8086 a I80286 používaly pro paměti pouzdra DIP. S narůstající potřebou větších pamětí se jejich obvody začaly instalovat na paměťové moduly. Paměťové moduly jsou vloženy na destičce, kter{ m{ na spodní straně kontakty, jimiž se zasunuje do banku. 12/7/2011 Polovodičové paměti 22

23 Typy paměťových modulů: SIMM (Single Inline Memory Module) Tyto moduly byly vyr{běny ve dvou variant{ch: - 30-pin SIMM: používaný u většiny počítačů s procesory 80286, 80386SX, a některých Mají 30 vývodů a šířku přenosu dat 8 bitů (bezparitní SIMM) nebo 9 bitů (paritní SIMM), s kapacitami 256 kb, 1 MB a 4 MB pin SIMM (PS/2 SIMM): používaný u počítačů s procesory a Pentium. PS/2 SIMMy mají 72 vývodů, šířku přenosu dat 32 bitů (bezparitní SIMM) nebo 36 bitů (paritní SIMM - pro každý byte jeden paritní bit), s kapacitami 4 MB, 8 MB, 16 MB, 32 MB. 12/7/2011 Polovodičové paměti 23

24 Paměťové moduly osazené ve svých konektorech Pozice pro paměťové moduly SIMM DIMM (Dual Inline Memory Module) Dnes je najdeme pouze ve starých PC. Deska, na níž jsou umístěny paměťové moduly, obsahuje 168 pinů, což jí dovoluje 64-bitovou komunikaci. Nap{jecí napětí je 3,3 V, osazovaly se pamětmi SDRAM. Vyr{běly se pro všechny rychlosti FSB (systémov{ sběrnice na z{kladní desce) 66, 100 a 133 MHz (označovaly se PC66, PC100 a PC133). 12/7/2011 Polovodičové paměti 24

25 DDR DIMM (Double Data Rate DIMM) Moduly DDR jsou 184-pinové a mají jinak umístěné výřezy (klíče), takže se nedají zasunout do jiných modulů. Nap{jecí napětí je 2,5 V, a proto nižší spotřeba a menší tepelné ztr{ty. Osazují se pamětmi DDR. DDR2 DIMM Moduly DDR2 mají nižší nap{jecí napětí 1,8 V, nižší teplotu a vyšší pracovní frekvenci. Jsou 240-pinové a mají jinde umístěný klíč. Startovací frekvence je 400MHz, ale d{ se dos{hnout frekvence 1200 MHz. Osazují se pamětmi DDR2. DDR3 DIMM Používají se pro paměti DDR3, nap{jecí napětí je 1,5 V. Moduly DDR3 DIMM jsou 240-pinové. Osazují se pamětmi DDR3. 12/7/2011 Polovodičové paměti 25

26 DDR4 DIMM Moduly se budou osazovat pamětmi DDR4, jsou 240-pinové a nap{jecí napětí je 1,2V. Instalace modulů na z{kladní desku RIMM (Rambus Inline Memory Module) Paměťové moduly mají 184 pinů, a proto jinak umístěné klíče. Jednotlivé čipy na paměťovém kan{le jsou uspoř{d{ny sekvenčně do každého čipu sign{l vstupuje a dalším vývodem vystupuje. Tato řada je impedančně přizpůsoben{ a zakončen{ zakončovacím odporem (termin{torem). Neobsazené patice z{kladní desky musí být obsazeny propojovacím modulem, který sign{l propojí až k zakončovacím odporům. 12/7/2011 Polovodičové paměti 26

27 Moduly RIMM jsou 16-bitové a systém použív{ k dosažení potřebné propustnosti dva souběžné kan{ly. Moduly se proto osazují v p{rech ( oba moduly musí mít stejnou velikost i parametry). Tento princip omezuje možnosti rozšíření paměti v budoucnosti. Druhy provedení paměťových modulů - ECC (použív{ se hlavně pro servery) nebo častěji NonECC (použív{ se v běžných PC). ECC (Error Checking and Correcting) je samoopravný kód, který detekuje i opraví jednobitovou (nově i dvoubitovou) chybu v paměti. ECC musí být podporov{n z{kladní deskou i paměťovým modulem. - Registered moduly se liší použitím speci{lních vstupně-výstupních bufferů (vyrovn{vacích pamětí), které zvyšují stabilitu a spolehlivost přenosu dat. Musí být opět podporov{ny chipsetem z{kladní desky. Většina paměťových modulů je bez bufferů v provedení unbuffered. DDR Dual Channel Kvůli dalšímu zvyšov{ní propustnosti dat mezi chipsetem (severním mostem u Intelu nebo mikroprocesorem u AMD) a operační pamětí se použív{ dvojité uspoř{d{ní paměťových kan{lů. Použijí se dvě sběrnice a propustnost vzroste 2x. 12/7/2011 Polovodičové paměti 27

28 Proto, aby dvoukan{lový řadič pracoval v režimu s vyšší propustností, musí být splněny tyto podmínky: Moduly se musí osazovat v p{rech. Oba dva kan{ly musí být osazeny stejným typem paměťového DIMMu (prod{v{ se tzv. dual channel kit, obsahující identický p{r paměťových modulů). Každý DIMM musí být umístěn na jinou sběrnici (banky na z{kladní desce jsou barevně rozlišeny). BIOS během POST testů informuje, zda je dual channel funkční. Nedostatkem je skutečnost, že při budoucím rozšiřov{ní kapacity paměti, se musí používat st{vající typy pamětí. Shrnutí: Paměti patří mezi z{kladní č{sti počítače. Existují registry, operační a vnější paměti. V dnešní době jsou operační paměti realizov{ny polovodičovými prvky. Použité zdroje informací: *1+ ANTOŠOVÁ, M. - DAVÍDEK, V. Číslicov{ technika: učebnice. 1.vyd. České Budějovice, KOPP, s. ISBN *2+ KESL,J. Elektronika III: číslicov{ technika. 1.vyd. Praha, BEN, s. ISBN *3+ BLATNÝ, J. a kol. Číslicové počítače. 1.vyd. Praha, SNTL, 1980, 496s. [4] JANSEN, H. a kol. Informační a telekomunikační technika. 1.vyd. Praha, Europa-Sobotales cz.s.r.o, 2004, 400s. ISBN /7/2011 Polovodičové paměti 28

29 *5+ HÄBERLE, G. a kol. Elektrotechnické tabulky pro školu i praxi. 1.vyd. Praha, Europa-Sobotales cz.s.r.o, 2006, 460s. ISBN [6] HORÁK, J. Hardware: učebnice pro pokročilé. 4.vyd. Brno, Computer Press, 2007, 360s. ISBN [7] <https://www.feec.vutbr.cz//> [8] <https://www.fit.vutbr.cz//> [9] <http://www.fi.muni.cz/usr/pelikan/> 12/7/2011 Polovodičové paměti 29

Paměti Josef Horálek

Paměti Josef Horálek Paměti Josef Horálek Paměť = Paměť je pro počítač životní nutností = mikroprocesor z ní čte programy, kterými je řízen a také do ní ukládá výsledky své práce = Paměti v zásadě můžeme rozdělit na: = Primární

Více

DUM č. 10 v sadě. 31. Inf-7 Technické vybavení počítačů

DUM č. 10 v sadě. 31. Inf-7 Technické vybavení počítačů projekt GML Brno Docens DUM č. 10 v sadě 31. Inf-7 Technické vybavení počítačů Autor: Roman Hrdlička Datum: 04.12.2013 Ročník: 1A, 1B, 1C Anotace DUMu: jak fungují vnitřní paměti, typy ROM a RAM pamětí,

Více

Z{kladní struktura počítače

Z{kladní struktura počítače Z{kladní struktura počítače Cílem této kapitoly je sezn{mit se s různými strukturami počítače, které využív{ výpočetní technika v současnosti. Klíčové pojmy: Von Neumannova struktura počítače, Harvardská

Více

ORGANIZAČNÍ A VÝPOČETNÍ TECHNIKA

ORGANIZAČNÍ A VÝPOČETNÍ TECHNIKA Střední škola, Havířov Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace ORGANIZAČNÍ A VÝPOČETNÍ TECHNIKA POLOVODIČOVÉ PAMĚTI Ing. Bouchala Petr 2007 Vytištěno pro vnitřní potřebu školy PAMĚTI Úvod Paměť

Více

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Registrační číslo projektu Šablona Autor Název materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0951 III/2 INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT Mgr. Jana

Více

Paměti v PC - souhrn

Paměti v PC - souhrn Paměti v PC - souhrn V současném PC se vyskytuje podstatně více různých typů pamětí hierarchicky uspořádaných než v prvních typech. Zvýšila se kapacita pamětí, získávání dat z pamětí o velké kapacitě je

Více

Paměti personálních počítačů, vývoj pojmů, technologie, organizace

Paměti personálních počítačů, vývoj pojmů, technologie, organizace Paměti personálních počítačů, vývoj pojmů, technologie, organizace 1 Cíl přednášky Popsat architektury vnitřních pamětí personálních počítačů. Zabývat se vývojem pojmů, technologií, organizací. Vyvodit

Více

Základní deska (mainboard)

Základní deska (mainboard) Základní deska (mainboard) Základní deska je nejdůležitější části sestavy počítače. Zajišťuje přenos dat mezi všemi díly a jejich vzájemnou komunikaci. Pomocí konektorů umožňuje pevné přichycení (grafická

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. výstup

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. výstup ELEKTONIKA I N V E S T I C E D O O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í 1. Usměrňování a vyhlazování střídavého a. jednocestné usměrnění Do obvodu střídavého proudu sériově připojíme diodu. Prochází jí proud

Více

Volativní paměti: Dynamická paměť RAM

Volativní paměti: Dynamická paměť RAM Petr Vích 4. C Maturita 2008/2009 Technologie výroby a. TTL tranzistor tranzistor logic - drahá b. CMOS complement metal oxid semiconductor Unipolární tranzistor PMOS pozitivní pomalá NMOS - negativní

Více

Hardware. Roman Bartoš

Hardware. Roman Bartoš Hardware Roman Bartoš Copyright istudium, 2005, http://www.istudium.cz Žádná část této publikace nesmí být publikována a šířena žádným způsobem a v žádné podobě bez výslovného svolení vydavatele. Produkce,

Více

2.8 Procesory. Střední průmyslová škola strojnická Vsetín. Ing. Martin Baričák. Název šablony Název DUMu. Předmět Druh učebního materiálu

2.8 Procesory. Střední průmyslová škola strojnická Vsetín. Ing. Martin Baričák. Název šablony Název DUMu. Předmět Druh učebního materiálu Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Tematická oblast Předmět Druh učebního materiálu Anotace Vybavení, pomůcky Ověřeno ve výuce dne, třída Střední průmyslová škola strojnická Vsetín

Více

KAPITOLA 1 - ZÁKLADNÍ POJMY INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ

KAPITOLA 1 - ZÁKLADNÍ POJMY INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ KAPITOLA 1 - ZÁKLADNÍ POJMY INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ KLÍČOVÉ POJMY technické vybavení počítače uchování dat vstupní a výstupní zařízení, paměti, data v počítači počítačové sítě sociální

Více

Základní deska (motherboard, mainboard)

Základní deska (motherboard, mainboard) Základní deska (motherboard, mainboard) Jedná se o desku velkou cca 30 x 25 cm s plošnými spoji s množstvím konektorů a slotů připravených pro vložení konkrétních komponent (operační paměť, procesor, grafická

Více

Mikrokontroléry. Doplňující text pro POS K. D. 2001

Mikrokontroléry. Doplňující text pro POS K. D. 2001 Mikrokontroléry Doplňující text pro POS K. D. 2001 Úvod Mikrokontroléry, jinak též označované jako jednočipové mikropočítače, obsahují v jediném pouzdře všechny podstatné části mikropočítače: Řadič a aritmetickou

Více

Paměti. Návrh počítačových systémů INP 2008

Paměti. Návrh počítačových systémů INP 2008 Paměti Návrh počítačových systémů INP 2008 1 Paměťové prvky v reálném počítači Paměť mikroprogramu Reg 2 Proč paměťová hierarchie? chceme maximalizovat výkonnost počítače (tj. poměr výkon/cena) potřeba

Více

Shrnutí předcházející přednášky

Shrnutí předcházející přednášky Shrnutí předcházející přednášky Von Neumannova architektura počítače, princip činnosti počítače, základníčásti, charakteristika operační paměti, CPU, řadiče, ALU, střadače, registrů Operační paměť - organizace,

Více

3. Maturitní otázka PC komponenty 1. Počítačová skříň 2. Základní deska

3. Maturitní otázka PC komponenty 1. Počítačová skříň 2. Základní deska 3. Maturitní otázka Počítač, jeho komponenty a periferní zařízení (principy fungování, digitální záznam informací, propojení počítače s dalšími (digitálními) zařízeními) Počítač je elektronické zařízení,

Více

Sběrnice. Parametry sběrnic: a. Přenosová rychlost - určuje max. počet bitů přenesených za 1 sekundu [b/s]

Sběrnice. Parametry sběrnic: a. Přenosová rychlost - určuje max. počet bitů přenesených za 1 sekundu [b/s] Sběrnice Sběrnice je soustava vodičů, které zajišťují propojení jednotlivých obvodů počítače. Používají se k přenosu dat, adres, řídicích a stavových signálů. Sběrnice v PC jsou uspořádaný hierarchicky

Více

Základní části počítače. Skříň počítače ( desktop, minitower, tower) Monitor Klávesnice Myš

Základní části počítače. Skříň počítače ( desktop, minitower, tower) Monitor Klávesnice Myš Základní části počítače Skříň počítače ( desktop, minitower, tower) Monitor Klávesnice Myš 1. OBSAH SKŘÍNĚ POČÍTAČE 1.1 Základní deska anglicky mainboard či motherboard Hlavním účelem základní desky je

Více

ZÁKLADY PROGRAMOVÁNÍ. Mgr. Vladislav BEDNÁŘ 2013 1.3 2/14

ZÁKLADY PROGRAMOVÁNÍ. Mgr. Vladislav BEDNÁŘ 2013 1.3 2/14 ZÁKLADY PROGRAMOVÁNÍ Mgr. Vladislav BEDNÁŘ 2013 1.3 2/14 Co je vhodné vědět, než si vybereme programovací jazyk a začneme programovat roboty. 1 / 14 0:40 1.3. Vliv hardware počítače na programování Vliv

Více

DRUHY SESTAV. Rozlišujeme 4 základní druhy sestav. PC v provedení desktop. PC v provedení tower. Server. Notebook neboli laptop

DRUHY SESTAV. Rozlišujeme 4 základní druhy sestav. PC v provedení desktop. PC v provedení tower. Server. Notebook neboli laptop POČÍTAČOVÁ SESTAVA MARTIN ČEŽÍK 8.A DRUHY SESTAV Rozlišujeme 4 základní druhy sestav PC v provedení desktop PC v provedení tower Notebook neboli laptop Server CO NAJDEME VE VŠECH ČTYŘECH? Základní deska

Více

Obsah. Kapitola 1 Skříně počítačů 15. Kapitola 2 Základní deska (mainboard) 19. Kapitola 3 Napájecí zdroj 25. Úvod 11

Obsah. Kapitola 1 Skříně počítačů 15. Kapitola 2 Základní deska (mainboard) 19. Kapitola 3 Napájecí zdroj 25. Úvod 11 Obsah Úvod 11 Informace o použitém hardwaru 12 Několik poznámek k Windows 13 Windows XP 13 Windows Vista 13 Kapitola 1 Skříně počítačů 15 Typy skříní 15 Desktop 15 Tower (věžová provedení) 15 Rozměry skříní

Více

Informatika teorie. Vladimír Hradecký

Informatika teorie. Vladimír Hradecký Informatika teorie Vladimír Hradecký Z historie vývoje počítačů První počítač v podobě elektrického stroje v době 2.sv. války název ENIAC v USA elektronky velikost několik místností Vývoj počítačů elektronky

Více

9. Pamětí vnitřní a vnější, statické, dynamické, paměťová hierarchie, virtuální paměť.

9. Pamětí vnitřní a vnější, statické, dynamické, paměťová hierarchie, virtuální paměť. 9. Pamětí vnitřní a vnější, statické, dynamické, paměťová hierarchie, virtuální paměť. Obsah 9. Pamětí vnitřní a vnější, statické, dynamické, paměťová hierarchie, virtuální paměť.... 1 9.1 Paměti v počítači...

Více

Hardware. Ukládání dat, úložiště. Mgr. Jan Veverka Střední odborná škola sociální Evangelická akademie

Hardware. Ukládání dat, úložiště. Mgr. Jan Veverka Střední odborná škola sociální Evangelická akademie Hardware Ukládání dat, úložiště Mgr. Jan Veverka Střední odborná škola sociální Evangelická akademie Způsob záznamu informace na PC data existují na PC zakódovaná do dvojkové soustavy = formou hodnot 0

Více

Informatika -- 8. ročník

Informatika -- 8. ročník Informatika -- 8. ročník stručné zápisy z Informatiky VARIACE 1 Tento dokument byl kompletně vytvořen, sestaven a vytištěn v programu dosystem - EduBase. Více informací o programu naleznete na www.dosli.cz.

Více

Hardware 1. Přehled platforem podle procesorů

Hardware 1. Přehled platforem podle procesorů Hardware 1 Přehled platforem podle procesorů PC (Wintel) různí výrobci - domácí počítače, pracovní stanice, servery, notebooky, typicky s jedním procesorem, v případě serverů s až 128 procesory (např.

Více

Zobrazení dat Cíl kapitoly:

Zobrazení dat Cíl kapitoly: Zobrazení dat Cíl kapitoly: Cílem této kapitoly je sezn{mit čten{ře se způsoby z{pisu dat (čísel, znaků, řetězců) v počítači. Proto jsou zde postupně vysvětleny číselné soustavy, způsoby kódov{ní české

Více

STRUKTURA POČÍTAČŮ A PROCESORŮ - motherboard

STRUKTURA POČÍTAČŮ A PROCESORŮ - motherboard STRUKTURA POČÍTAČŮ A PROCESORŮ - motherboard Cíl kapitoly: Úkolem teto kapitoly je sezn{mit čten{ře se strukturou motherboardu v n{vaznosti na celou strukturu počítače a jeho činností. Předpokladem jsou

Více

2.10 Vnější paměti. Střední průmyslová škola strojnická Vsetín. Ing. Martin Baričák. Název šablony Název DUMu. Předmět Druh učebního materiálu

2.10 Vnější paměti. Střední průmyslová škola strojnická Vsetín. Ing. Martin Baričák. Název šablony Název DUMu. Předmět Druh učebního materiálu Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Tematická oblast Předmět Druh učebního materiálu Anotace Vybavení, pomůcky Ověřeno ve výuce dne, třída Střední průmyslová škola strojnická Vsetín

Více

Architektura počítačů

Architektura počítačů Architektura počítačů Studijní materiál pro předmět Architektury počítačů Ing. Petr Olivka katedra informatiky FEI VŠB-TU Ostrava email: petr.olivka@vsb.cz Ostrava, 2010 1 1 Architektura počítačů Pojem

Více

Kurz: Číslicová technika Paměti

Kurz: Číslicová technika Paměti Kurz: Číslicová technika Paměti Kurz je určen pro předmět Číslicová technika 3. ročník obor 26-52-H/01 Elektromechanik pro zaměření a přístroje. V této části kurzu je učivo vztahující se ke kapitole VI.

Více

Způsoby realizace této funkce:

Způsoby realizace této funkce: KOMBINAČNÍ LOGICKÉ OBVODY U těchto obvodů je výstup určen jen výhradně kombinací vstupních veličin. Hodnoty výstupních veličin nezávisejí na předcházejícím stavu logického obvodu, což znamená, že kombinační

Více

Osobní počítač. Zpracoval: ict Aktualizace: 10. 11. 2011

Osobní počítač. Zpracoval: ict Aktualizace: 10. 11. 2011 Osobní počítač Zpracoval: ict Aktualizace: 10. 11. 2011 Charakteristika PC Osobní počítač (personal computer - PC) je nástroj člověka pro zpracovávání informací Vyznačuje se schopností samostatně pracovat

Více

INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE

INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Ing. Hana Šmídová Název materiálu: VY_32_INOVACE_12_HARDWARE_S1 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

3. CPU - [si: pi: ju: sentrl prousisiη ju:nit] (centrální procesorová jednotka) Základní součást počítače, která provádí výpočty a řídí překlad i

3. CPU - [si: pi: ju: sentrl prousisiη ju:nit] (centrální procesorová jednotka) Základní součást počítače, která provádí výpočty a řídí překlad i ZÁKLADNÍ HARDWARE 1. HARDWARE - [ha:d we ] Souhrn hmotných technických prostředků umožňujících nebo rozšiřujících provozování počítačového systému. HARDWARE je sám počítač, jeho komponenty (paměť, ( viz

Více

Sběrnice (bus) Sběrnice. Typy sběrnic, charakteristika, použití

Sběrnice (bus) Sběrnice. Typy sběrnic, charakteristika, použití Sběrnice. Typy sběrnic, charakteristika, použití Sběrnice (bus) Pod pojmem sběrnice obecně rozumíme soustavu vodičů, která umožňuje přenos signálů mezi jednotlivými částmi počítače. Pomocí těchto vodičů

Více

Číslicové obvody základní pojmy

Číslicové obvody základní pojmy Číslicové obvody základní pojmy V číslicové technice se pracuje s fyzikálními veličinami, které lze popsat při určité míře zjednodušení dvěma stavy. Logické stavy binární proměnné nabývají dvou stavů:

Více

VY_32_INOVACE_ENI_3.ME_15_Bipolární tranzistor Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Ing. Miroslav Krýdl

VY_32_INOVACE_ENI_3.ME_15_Bipolární tranzistor Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Ing. Miroslav Krýdl Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0581 Číslo materiálu VY_32_INOVACE_ENI_3.ME_15_Bipolární tranzistor Název školy Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Autor Ing. Miroslav Krýdl Tematická

Více

PCMCIA(Personal Computer Memory Card PCMCIA (3) PCMCIA (2) PCMCIA (4)

PCMCIA(Personal Computer Memory Card PCMCIA (3) PCMCIA (2) PCMCIA (4) PCMCIA (1) PCMCIA(Personal Computer Memory Card International Association) - sdružení založené v roce 1989 Úkolem PCMCIA bylo zavést standard pro rozšiřující karty (a jimi využívané sloty) používané zejména

Více

Technické vybavení počítače

Technické vybavení počítače 1. konzultace Úvod do IT (kombinované studium) Technické vybavení počítače ZÁKLADNÍ JEDNOTKA Architektura počítače PC Popis jednotlivých částí základní jednotky Procesor Paměť Sběrnice Porty Rozšiřující

Více

DUM č. 6 v sadě. 31. Inf-7 Technické vybavení počítačů

DUM č. 6 v sadě. 31. Inf-7 Technické vybavení počítačů projekt GML Brno Docens DUM č. 6 v sadě 31. Inf-7 Technické vybavení počítačů Autor: Roman Hrdlička Datum: 28.11.2013 Ročník: 1A, 1B, 1C Anotace DUMu: přehled interních sběrnic a vstup-výstupních interface

Více

Cache paměť - mezipaměť

Cache paměť - mezipaměť Cache paměť - mezipaměť 10.přednáška Urychlení přenosu mezi procesorem a hlavní pamětí Hlavní paměť procesoru je typu DRAM a je pomalá. Proto se mezi pomalou hlavní paměť a procesor vkládá menší, ale rychlá

Více

Wintel (Personal Computers, PC): domácí počítače, pracovní stanice, malé servery zpravidla s operačním systémem Windows nebo Linux;

Wintel (Personal Computers, PC): domácí počítače, pracovní stanice, malé servery zpravidla s operačním systémem Windows nebo Linux; Technické vybavení počítačů Michal Houda houda@kcr.zf.jcu.cz Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta Osobní počítače Wintel (Personal Computers, PC): domácí počítače, pracovní stanice,

Více

1) Napájecí zdroj. 2) Skříň (Case) 3) Pevný disk

1) Napájecí zdroj. 2) Skříň (Case) 3) Pevný disk 1) Napájecí zdroj - Maximální výstupní výkon minimálně 400W - ATX verze minimálně 2.3 - Alespoň pasivní PFC - Ventilátor: 120mm - +12V větev minimálně s 32A (16A + 16A) - +5V větev minimálně s 16A - Napájecí

Více

VY_32_INOVACE_2_3_INF_KN. Datová úložiště

VY_32_INOVACE_2_3_INF_KN. Datová úložiště VY_32_INOVACE_2_3_INF_KN Datová úložiště Název výukového materiálu Datová úložiště Anotace Formou frontální prezentace se žáci dozví, jaké byly možnosti ukládání dat a současně si připomenou, jaká úložiště

Více

Čtečka EDK2-OEM. Návod pro instalaci. Identifikační systém ACS-line. Popis EDK2-OEM.doc - strana 1 (celkem 5)

Čtečka EDK2-OEM. Návod pro instalaci. Identifikační systém ACS-line. Popis EDK2-OEM.doc - strana 1 (celkem 5) Čtečka EDK2-OEM Identifikační systém ACS-line Návod pro instalaci Popis EDK2-OEM.doc - strana 1 (celkem 5) Popis funkce Čtečky EDK2-OEM slouží pro čtení kontaktních čipů Dallas nebo bezkontaktních karet

Více

HARDWARE. Hardware počítače 1

HARDWARE. Hardware počítače 1 Hardware počítače 1 HARDWARE Gymnázium Jiřího Wolkera v Prostějově Výukové materiály z matematiky pro nižší gymnázia Autoři projektu Student na prahu 21. století - využití ICT ve vyučování matematiky na

Více

Cíl přednášky: Obsah přednášky:

Cíl přednášky: Obsah přednášky: Architektury počítačů na bázi sběrnice PCI Cíl přednášky: Vysvětlit principy architektur PC na bázi sběrnice PCI. Obsah přednášky: Základní architektury PC na bázi PCI. Funkce northbridge a southbridge.

Více

Učební texty pro předmět Hardware, 1. roč. 2. díl

Učební texty pro předmět Hardware, 1. roč. 2. díl 1 Mikroprocesor... 4 Vlastnosti mikroprocesorů... 4 Technologie výroby mikroprocesorů... 4 Vnitřní šířka mikroprocesoru... 4 Instrukční sada mikroprocesoru... 5 Sběrnice mikroprocesoru... 5 Zjednodušené

Více

http://www.zlinskedumy.cz

http://www.zlinskedumy.cz Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Autor Ročník 2, 3 Obor Anotace CZ.1.07/1.5.00/34.0514 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Logické obvody sekvenční,

Více

FLASH PAM TI. David Richter Ing. Karel Kubata

FLASH PAM TI. David Richter Ing. Karel Kubata FLASH PAM TI David Richter Ing. Karel Kubata Flash pam ti Obecná charakterstika: mechanicky odolné,, neobsahující žádné mechanické části uchovávaj vající data bezpřístupu elektrického napětí Použit ití

Více

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0290. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Zdeněk Dostál Ročník: 1. Hardware.

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0290. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Zdeněk Dostál Ročník: 1. Hardware. Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název a adresa školy: Integrovaná střední škola Cheb, Obrněné brigády 6, 350 11 Cheb Číslo projektu:

Více

BIOS. Autor: Bc. Miroslav Světlík

BIOS. Autor: Bc. Miroslav Světlík BIOS Autor: Bc. Miroslav Světlík Škola: Hotelová škola, Obchodní akademie a Střední průmyslová škola Teplice, Benešovo náměstí 1, příspěvková organizace Kód: VY_32_INOVACE_ICT_837 1. 11. 2012 1 1. BIOS

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: Číslo šablony: 12 Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek: Anotace: CZ.1.07/1.5.00/34.0410

Více

Hardware I. VY_32_INOVACE_IKT_668

Hardware I. VY_32_INOVACE_IKT_668 VY_32_INOVACE_IKT_668 Hardware I. Autor: Marta Koubová, Mgr. Použití: 5-6. třída Datum vypracování: 21.9.2012 Datum pilotáže: 1.10.2012 Anotace: Tato prezentace slouží k bližšímu seznámení s pojmem hardware.

Více

Informatika pro 8. ročník. Hardware

Informatika pro 8. ročník. Hardware Informatika pro 8. ročník Hardware 3 druhy počítačů Vstupní a výstupní zařízení Další vstupní a výstupní zařízení Nezapomeňte Máme tři druhy počítačů: stolní notebook all-in-one Zařízení, která odesílají

Více

Vstupně - výstupní moduly

Vstupně - výstupní moduly Vstupně - výstupní moduly Přídavná zařízení sloužící ke vstupu a výstupu dat bo k uchovávání a archivaci dat Nejsou připojována ke sběrnici přímo, ale prostřednictvím vstupně-výstupních modulů ( ů ). Hlavní

Více

1 bit 1 nebo 0 (jenička nebo nula) 8 bitů 1 byte (B) 1024 bytů 1 kilobyte (kb) 1024 kilobytů 1 megabyte (MB) 1024 megabytů 1 gigabyte (GB)

1 bit 1 nebo 0 (jenička nebo nula) 8 bitů 1 byte (B) 1024 bytů 1 kilobyte (kb) 1024 kilobytů 1 megabyte (MB) 1024 megabytů 1 gigabyte (GB) Informatika HW pro 9. ročník OBLASTI POUŽITÍ POČÍTAČŮ Uvedeno v učebnici Informatiky 3 str. 82-83 ZÁKLADNÍ POJMY V INFORMATICE Počítač pracuje s takzvanými byty (čte se bajty). Do jednoho bytu lze uložit

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 1 Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

1 Jednoduchý reflexní přijímač pro střední vlny

1 Jednoduchý reflexní přijímač pro střední vlny 1 Jednoduchý reflexní přijímač pro střední vlny Popsaný přijímač slouží k poslechu rozhlasových stanic v pásmu středních vln. Přijímač je napájen z USB portu počítače přijímaný signál je pak připojen na

Více

Napájecí zdroj. Zdroje AT. Zdroje AT. Josef Jan Horálek

Napájecí zdroj. Zdroje AT. Zdroje AT. Josef Jan Horálek Napájecí zdroj Josef Jan Horálek Josef Jan Horálek FIM UHK Architektura počítačů II Zdroje AT Starší zdroje používané u deset AT Dvě napěťové úrovně 12V a 5V Vypínání mechanickým vypínačem Na základní

Více

Hardware. RNDr. E. Jablonská, Ing. K. Kubata KIT ČZU

Hardware. RNDr. E. Jablonská, Ing. K. Kubata KIT ČZU Hardware RNDr. E. Jablonská, Ing. K. Kubata KIT ČZU Vaněk, J., Štěpánová, J., Jablonská, E.,Šilerová, E., Nezdarová, L. Informační technologie vybrané kapitoly. J.Horák, Poznejte vnitřek počítače, Grada

Více

Specifikace předmětu veřejné zakázky

Specifikace předmětu veřejné zakázky Specifikace předmětu veřejné zakázky Servery budou pocházet z oficiálních distribučních kanálů. Záruky a servis budou garantovány výrobcem. V rámci požadavku na typy zařízení budou v rámci každého typu

Více

Obsah. Kapitola 1. Kapitola 2 KAPITOLA 3. Úvod 9

Obsah. Kapitola 1. Kapitola 2 KAPITOLA 3. Úvod 9 Úvod 9 Kapitola 1 Identifikace chyby 13 Počítač nestartuje..............................................13 Počítač startuje, ale start se nezdaří..............................13 Dochází k nepravidelným

Více

Moduly zpětné vazby v DCC kolejišti

Moduly zpětné vazby v DCC kolejišti 120419-moduly 006 až 010 Moduly zpětné vazby v DCC kolejišti Vytvořil jsem si sadu vlastních modulů pro řešení zpětné vazby v DCC kolejišti. Z praktických důvodů jsem moduly rozdělil na detektory obsazení

Více

Title: IX 6 11:27 (1 of 6)

Title: IX 6 11:27 (1 of 6) PŘEVODNÍKY ANALOGOVÝCH A ČÍSLICOVÝCH SIGNÁLŮ Převodníky umožňující transformaci číslicově vyjádřené informace na analogové napětí a naopak zaujímají v řídícím systému klíčové postavení. Značná část měřených

Více

Bipolární tranzistory. Produkt: Zavádění cizojazyčné terminologie do výuky odborných předmětů a do laboratorních cvičení

Bipolární tranzistory. Produkt: Zavádění cizojazyčné terminologie do výuky odborných předmětů a do laboratorních cvičení Název projektu: Automatizace výrobních procesů ve strojírenství a řemeslech Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.30/01.0038 Příjemce: SPŠ strojnická a SOŠ profesora Švejcara Plzeň, Klatovská 109 Tento projekt

Více

Výpočetní klastr pro molekulové modelování

Výpočetní klastr pro molekulové modelování ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY v souladu s 156 zákona č. 137/2006, Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů Nadlimitní veřejná zakázka na dodávky zadávaná v otevřeném řízení v souladu s ust.

Více

Multifunkční terminál AXT-300/310

Multifunkční terminál AXT-300/310 TECHNICKÁ DOKUMENTACE VÝROBKU Multifunkční terminál AXT-300/310 Popis zařízení: Terminál s integrovanou 1.3 MegaPixeovou kamerou je založený na platformě průmyslového PC (x86). Je vhodný pro systémy docházky,

Více

Témata profilové maturitní zkoušky

Témata profilové maturitní zkoušky Střední průmyslová škola elektrotechniky, informatiky a řemesel, Frenštát pod Radhoštěm, příspěvková organizace Témata profilové maturitní zkoušky Obor: Elektrotechnika Třída: E4A Školní rok: 2010/2011

Více

Logická organizace paměti Josef Horálek

Logická organizace paměti Josef Horálek Logická organizace paměti Josef Horálek Logická organizace paměti = Paměť využívají = uživatelské aplikace = operační systém = bios HW zařízení = uloženy adresy I/O zařízení atd. = Logická organizace paměti

Více

1. části počítače. A. Počítač, jeho komponenty a periferní zařízení funkce základních počítačových komponent

1. části počítače. A. Počítač, jeho komponenty a periferní zařízení funkce základních počítačových komponent A. Počítač, jeho komponenty a periferní zařízení funkce základních počítačových komponent POČÍTAČ = elektronické zařízení, které zpracovává data pomocí předem vytvořeného programu -HARDWARE /HW/ -SOFTWARE

Více

Obsah. Kapitola 1 BIOS 9. Kapitola 2 Start počítače a POST testy 13. Kapitola 3 Setup 21. Úvod 7

Obsah. Kapitola 1 BIOS 9. Kapitola 2 Start počítače a POST testy 13. Kapitola 3 Setup 21. Úvod 7 Obsah Úvod 7 Kapitola 1 BIOS 9 Poslání BIOSu 9 Uspořádání BIOSu 10 Vrstvy BIOSu 10 Výrobci BIOSu 11 Baterie 11 Vymazání obsahu Setupu 11 Informace o použitém hardwaru 12 Kapitola 2 Start počítače a POST

Více

18A - PRINCIPY ČÍSLICOVÝCH MĚŘICÍCH PŘÍSTROJŮ Voltmetry, A/D převodníky - principy, vlastnosti, Kmitoměry, čítače, fázoměry, Q- metry

18A - PRINCIPY ČÍSLICOVÝCH MĚŘICÍCH PŘÍSTROJŮ Voltmetry, A/D převodníky - principy, vlastnosti, Kmitoměry, čítače, fázoměry, Q- metry 18A - PRINCIPY ČÍSLICOVÝCH MĚŘICÍCH PŘÍSTROJŮ Voltmetry, A/D převodníky - principy, vlastnosti, Kmitoměry, čítače, fázoměry, Q- metry Digitální voltmetry Základním obvodem digitálních voltmetrů je A/D

Více

Profilová část maturitní zkoušky 2013/2014

Profilová část maturitní zkoušky 2013/2014 Střední průmyslová škola, Přerov, Havlíčkova 2 751 52 Přerov Profilová část maturitní zkoušky 2013/2014 TEMATICKÉ OKRUHY A HODNOTÍCÍ KRITÉRIA Studijní obor: 78-42-M/01 Technické lyceum Předmět: TECHNIKA

Více

26-41-M/01 Elektrotechnika

26-41-M/01 Elektrotechnika Střední škola technická, Most, příspěvková organizace Dělnická 21, 434 01 Most PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY V JARNÍM I PODZIMNÍM OBDOBÍ ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 Obor vzdělání 26-41-M/01 Elektrotechnika

Více

Vlnovodn{ optika. 2 Vlnovodn{ optika. 2.1 Úvod. 2.2 Princip přenosu v optickém vl{kně

Vlnovodn{ optika. 2 Vlnovodn{ optika. 2.1 Úvod. 2.2 Princip přenosu v optickém vl{kně Vlnovodn{ optika Cíl kapitoly Cílem kapitoly je sezn{mit se s principem vedení optikého sign{lu v optických kan{lech, jejich buzení a detekci. Poskytuje podklady pro studenty umožňující objasnění těchto

Více

GFK-1913-CZ Prosinec 2001. Rozměry pouzdra (šířka x výška x hloubka) Připojení. Skladovací teplota -25 C až +85 C.

GFK-1913-CZ Prosinec 2001. Rozměry pouzdra (šířka x výška x hloubka) Připojení. Skladovací teplota -25 C až +85 C. Modul slouží pro výstup digitálních signálů 24 Vss. Specifikace modulu Rozměry pouzdra (šířka x výška x hloubka) Připojení 48,8 mm x 120 mm x 71,5 mm dvou- a třídrátové Provozní teplota -25 C až +55 C

Více

Program. Architektura základních desek detailněji Zavedení systému - BOOT BIOS význam volby další hodinu nebo na cv.

Program. Architektura základních desek detailněji Zavedení systému - BOOT BIOS význam volby další hodinu nebo na cv. Program Architektura základních desek detailněji Zavedení systému - BOOT BIOS význam volby další hodinu nebo na cv. BIOS flash paměti Jumper propojka, slouží k elektrickému propojení mezi dvěma piny, dříve

Více

1. ARCHITEKTURA A HISTORIE POČÍTAČŮ

1. ARCHITEKTURA A HISTORIE POČÍTAČŮ 1. ARCHITEKTURA A HISTORIE POČÍTAČŮ Počítačové systémy Architektura počítače znamená jeho myšlenkový návrh, logické rozdělení na části, jejich propojení a stanovení jeho vlastností. V současnosti se používají

Více

Souborové systémy. Architektura disku

Souborové systémy. Architektura disku Souborové systémy Architektura disku Disk je tvořen několika plotnami s jedním nebo dvěma povrchy, na každém povrchu je několik soustředných kružnic (cylindrů) a na každém několik úseků (sektorů). Příklad

Více

Instalace OS, nastavení systému

Instalace OS, nastavení systému ZVT Instalace OS, nastavení systému SW vybavení PC HW hardware zařízení počítače (+ firmware těchto zařízení, BIOS VGA, ) BIOS basic input output systém poskytuje služby OS, uložen v paměti na MB. (Nastavení

Více

Cílem kapitoly je seznámit studenta se síťovými kartami, zapojením síťových karet a jejich charakteristikami.

Cílem kapitoly je seznámit studenta se síťovými kartami, zapojením síťových karet a jejich charakteristikami. Síťové karty Cílem kapitoly je seznámit studenta se síťovými kartami, zapojením síťových karet a jejich charakteristikami. Klíčové pojmy: Síťová karta, ethernet, UTP, MAC, RJ-45. Úvod Síťová karta (Network

Více

Uchovávání dat v SSD

Uchovávání dat v SSD Uchovávání dat v SSD Co se děje s mými daty? Aleš Padrta Karel Nykles 1 Obsah Úvodní slovo Technické pozadí Technologie flash Servisní procedury Kontroler Experimenty Testovací prostředí Výsledky Shrnutí

Více

Rozhraní disků. 1. Paralelní rozhraní

Rozhraní disků. 1. Paralelní rozhraní Rozhraní disků Rozhraní (řadič) disků jsou logické obvody, které zprostředkovávají komunikaci mezi pevným diskem (popř. mechanikou optických pamětí, floppy mechanikou, atd.) a ostatními částmi počítače.

Více

PRVNÍ ZÁZNAMOVÁ MÉDIA. Děrný štítek z tenkého kartonu, informace je dána dírkou na určité pozici na běžném štítku je 80 nebo 90 sloupců dat

PRVNÍ ZÁZNAMOVÁ MÉDIA. Děrný štítek z tenkého kartonu, informace je dána dírkou na určité pozici na běžném štítku je 80 nebo 90 sloupců dat ZÁZNAMOVÁ MÉDIA PRVNÍ ZÁZNAMOVÁ MÉDIA Děrný štítek z tenkého kartonu, informace je dána dírkou na určité pozici na běžném štítku je 80 nebo 90 sloupců dat Děrná páska historické paměťové médium, nahradila

Více

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Registrační číslo projektu Šablona Autor Název materiálu / Druh CZ.1.07/1.5.00/34.0951 III/2 INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT

Více

Specifikace VT 11 ks. Ultrabook dle specifikace v příloze č. 1 11 ks. 3G modem TP-LINK M5350

Specifikace VT 11 ks. Ultrabook dle specifikace v příloze č. 1 11 ks. 3G modem TP-LINK M5350 Specifikace VT 11 ks. Ultrabook dle specifikace v příloze č. 1 Prodloužená záruka 3 roky 11 ks. 3G modem TP-LINK M5350 11 ks. MS Office 2013 pro podnikatele CZ 11 ks. brašna 11 ks. bezdrátová myš 5 ks.

Více

Rozhraní SCSI. Rozhraní SCSI. Architektura SCSI

Rozhraní SCSI. Rozhraní SCSI. Architektura SCSI 1 Architektura SCSI 2 ParalelnírozhraníSCSI Sběrnice typu multimaster. Max. 8 resp. 16 zařízení. Různé elektrické provedení SE (Single Ended) HVD (High Voltage Differential) LVD (Low Voltage Differential)

Více

Polovodičové usměrňovače a zdroje

Polovodičové usměrňovače a zdroje Polovodičové usměrňovače a zdroje Druhy diod Zapojení a charakteristiky diod Druhy usměrňovačů Filtrace výstupního napětí Stabilizace výstupního napětí Zapojení zdroje napětí Závěr Polovodičová dioda Dioda

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V. 2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V. 2.3 Polovodiče a jejich využití Kapitola

Více

Laboratorní informační systém. Laboratorní informační systém (LIS) - Základy informačních technologií - 2. přednáška 1

Laboratorní informační systém. Laboratorní informační systém (LIS) - Základy informačních technologií - 2. přednáška 1 Laboratorní informační systém Ing. Radovan Metelka (KAlCh, č. dveří 355), učebna LE1 (3. patro) Doporučená literatura: obor Klinická biologie a chemie, letní semestr 2003/2004 1) Z. Šťastný: Matematické

Více

200W ATX PC POWER SUPPLY

200W ATX PC POWER SUPPLY 200W ATX PC POWER SUPPLY Obecné informace Zde vám přináším schéma PC zdroje firmy DTK. Tento zdroj je v ATX provedení o výkonu 200W. Schéma jsem nakreslil, když jsem zdroj opravoval. Když už jsem měl při

Více

Vstupní jednotka E10 Návod na použití

Vstupní jednotka E10 Návod na použití Návod na použití Přístupový systém Vstupní jednotka E 10 Strana 1 Obsah 1 Úvod:... 3 2 Specifikace:... 3 3 Vnitřní obvod:... 3 4 Montáž:... 3 5 Zapojení:... 4 6 Programovací menu... 5 6.1 Vstup do programovacího

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V. 2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V. 2.3 Polovodiče a jejich využití Kapitola

Více

Manuál přípravku FPGA University Board (FUB)

Manuál přípravku FPGA University Board (FUB) Manuál přípravku FPGA University Board (FUB) Rozmístění prvků na přípravku Obr. 1: Rozmístění prvků na přípravku Na obrázku (Obr. 1) je osazený přípravek s FPGA obvodem Altera Cyclone III EP3C5E144C8 a

Více

Jak do počítače. aneb. Co je vlastně uvnitř

Jak do počítače. aneb. Co je vlastně uvnitř Jak do počítače aneb Co je vlastně uvnitř Po odkrytí svrchních desek uvidíme... Von Neumannovo schéma Řadič ALU Vstupně/výstupní zař. Operační paměť Počítač je zařízení, které vstupní údaje transformuje

Více