Vyhodnocení vlivů územního plánu Újezdu na udržitelný rozvoj území

Transkript

1 Vyhodnocení vlivů územního plánu Újezdu na udržitelný rozvoj území (podle přílohy 5 vyhlášky 500/2006 Sb.) ČÁST C - F květen 2015

2 Pořizovatel: Obecní úřad Újezd Újezd 34, Cerhovice v zastoupení: Alena Fruhaufová, starostka obce Výkonný pořizovatel PRISVICH, s.r.o. sídlo: Na náměstí 63, Davle kancelář: Zelený pruh 99/1560, Praha 4 v zastoupení: Ing. Ladislav Vich, jednatel Zhotovitel: FOGLAR ARCHITECTS Kubištova 11011/6, Praha 4, IČ: vedoucí projektant: Ing. arch. Akad. arch. Petr Foglar, aut. architekt ČKA Část A Mgr. Eliška Václavíková Mgr. Roman Tuček Část B Mgr. Roman Tuček Část C F Mgr. Roman Tuček. Roman Tuček 2

3 Obsah C. Vyhodnocení vlivů na skutečnosti zjištěné v územně analytických podkladech... 4 D. Případné vyhodnocení vlivů na jiné skutečnosti ovlivněné navrženým řešením, avšak nepodchycené v územně analytických podkladech, například skutečnosti zjištěné v doplňujících průzkumech a rozborech E. Vyhodnocení přínosu územního plánu k naplnění priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území obsažených v zásadách územního rozvoje F. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území - shrnutí

4 C. Vyhodnocení vlivů na skutečnosti zjištěné v územně analytických podkladech Pořízení územně analytických podkladů (ÚAP) pro jednotlivá správní území obcí s rozšířenou působností (ORP) stanovuje 27, 185, odst. 3 zák. č. 183/2006 Sb. V souladu s tím byly pro ORP Hořovice zpracovány ÚAP v roce 2008, s jejich úplnou aktualizací v závěru roku 2010, 2012 a Cílem bylo vytvořit podklady, které slouží k trvalému zjišťování a vyhodnocování stavu a vývoje území, jeho hodnot, limitů využití území, záměrů na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci. Následuje vyhodnocení dle 119 sledovaných jevů Územně analytických podkladů obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území (dle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., část A): (pozn.: jevy bez popisu se v řešeném území nevyskytují, přímo s ním nesouvisí, nebo nejsou podstatně ovlivněny návrhem územního plánu) 1) zastavěné území V ÚAP Hořovice je zastavěné území obce Újezd vymezeno pro vlastní sídlo Újezd, lokalitu Doubravka a samostatné stavení u rybníku v lokalitě Za příkopy. V návrhu ÚP bylo zastavěné území vymezeno v rámci samostatných průzkumů a rozborů a je zakresleno ve výkrese základního členění území. Hranice zastavěného území byla vymezena v souladu s 58 stavebního zákona a zachycuje stav k Zastavěné území obce Újezd tvoří vlastní sídlo Újezd, menší lokalita Bouchalka (v ÚAP není vymezeno) při silnici II/605 (SZ část území) a několik samostatně stojících stavení, z nichž nejvýznamnější je hájovna Doubravka v lese nad obcí. 2) plochy výroby Plochy výroby jsou v rámci ÚAP zaznamenány ve výkresu B.7. Sociodemografické podmínky, nicméně pro zájmovou oblast není žádná plocha výroby zakreslena. Návrh ÚP vymezuje plochu výroby a skladování (VD) Z2. Plocha navazuje na stávající plochu VD, jejíž součástí je fotovoltaická elektrárna. 3) plochy občanského vybavení Plochy občanského vybavení jsou v rámci ÚAP zaznamenány ve výkresu B.7. Sociodemografické podmínky. Územní plán zahrnuje stávající plochy občanského vybavení (mateřská a základní škola, restaurace, hotel, knihovna atd.). Občanské vybavení, slučitelné s bydlením, je možné umisťovat v rámci smíšených obytných ploch (SV) doporučené je to zejména v centru Újezdu a podél silnic II. a III. třídy, které patří mezi nejčastěji využívané prostory obce. Územní plán vymezuje 1 drobnou plochu OS jako plochu přestavby (Plochu občanského vybavení tělovýchovná a sportovní zařízení) pro umístění hřiště. 4) plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území Využití tzv. brownfields by mělo být prioritou pro rozvoj ekonomických aktivit. V území se dle ÚAP nenachází žádné plochy obdobného charakteru. 5) památková rezervace včetně ochranného pásma 6) památková zóna včetně ochranného pásma 7) krajinná památková zóna 4

5 8) nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma Dle ÚAP (výkresu limitů C.1.) jsou v souladu s návrhem ÚP vymezeny 2 nemovité kulturní památky: - tvrziště Pustý zámek (ÚSKP 15465/2-443) v lokalitě Doubravka (základy tvrze Doubravice ze 14. století) - zemljanka partyzánský kryt (ÚSKP 42221/2-2972), nacházející se v lese směrem na Kařízek Dle Národního památkové ústavu (databáze MonumNet NPÚ byla nemovitá kulturní památka zemljanka partyzánský kryt zrušena k ) nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma 10) památka UNESCO včetně ochranného pásma 11) urbanistické hodnoty Jev není v zájmovém území dle ÚAP zaznamenán. Dle návrhu ÚP je urbanisticky hodnotné zejména historické jádro Újezdu, zhruba ze 14. století, rozkládající se okolo částečně zastavěné návsi, v jejíž centrální části je umístěna kaple Nejsvětějšího Srdce Páně z r ) region lidové architektury 13) historicky významná stavba, soubor 14) architektonicky cenná stavba, soubor 15) významná stavební dominanta 16) území s archeologickými nálezy V území se nachází 3 území s archeologickými nálezy I. kategorie (území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným výskytem archeologických nálezů): Újezd naleziště 1 ( /5) Újezd naleziště 2 ( /4) tvrziště Doubravka ( /3) Území s arch. nálezy I. kategorie nebudou návrhem ÚP dotčeny. V inravilánu obce Újezd se dále nachází 1 území s archeologickými nálezy II. kategorie (území, na němž dosud nebyl pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie mu nasvědčují nebo byl prokázán zatím jen nespolehlivě; pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů %): Újezd intravilán ( /2) Do území II. kategorie částečně zasahuje plocha Z8b, tzn., že plochu je nutné považovat za potenciální oblast archeologického zájmu a je třeba postupoval ve smyslu zák. č.20/1987 Sb. o státní památkové péči, v platném znění. 17) oblast krajinného rázu a její charakteristika V ÚAP není tento jev sledován. Oblasti krajinného rázu byly stanoveny v rámci Studie vyhodnocení krajinného rázu na území Středočeského kraje. Dle této studie se území obce Újezd nachází v oblasti krajinného rázu Hořovicko (ObKR 8). Bližší popis ObKR Hořovicko je uveden v části A. 18) místo krajinného rázu a jeho charakteristika 19) místo významné události 5

6 20) významný vyhlídkový bod 21) územní systém ekologické stability V ÚAP je vymezen regionální ÚSES, který ve své poslední aktualizované verzi 2014 není zcela v souladu s vymezeným ÚSES v ZÚR Středočeského kraje. V řešeném území je regionální ÚSES představován regionálním biocentrem RC 1943 Bouchalka a na něj navazujícími regionálními biokoridory RK 1173, RK 1172 a RK ÚSES v návrhu ÚP byl vymezen na podkladu ZÚR Středočeského kraje, ZÚR Plzeňského kraje a generelu místního ÚSES. Změnou oproti stávajícímu ÚPO Újezd je trasování RK 1173, který je v souladu se ZÚR Stč. kraje veden podél severní hranice území Újezdu a odtud územím Záluží k místu, kde dálnice D5 přemosťuje Stroupínský potok. RK 6003 je vymezen k založení na orné půdě zatím bez návaznosti na regionální ÚSES v Plzeňském kraji. 22) významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou 23) významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou Tzv. obligatorní VKP ze zákona č. 114/1992 Sb. ( 3 písm. b, což jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy). V ÚAP jsou stejně jako v návrhu ÚP vymezeny pouze údolní nivy, a to pouze na základě kódů BPEJ. Takové vymezení je však velmi problematické a ve skutečnosti v celé řadě případů neodpovídá smyslu VKP jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Do takto vymezeného VKP údolní niva zasahuje rozvojová plocha Z2 a Z7. Mezi největší VKP ze zákona patří v řešeném území velký lesní celek zabírající celou západní část řešeného území. V tomto lesním celku dále pramení Stroupínský potok (taktéž VKP), který je dále po toku vymezen jako EVL. 24) přechodně chráněná plocha 25) národní park včetně zón a ochranného pásma 26) chráněná krajinná oblast včetně zón 27) národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma 28) přírodní rezervace včetně ochranného pásma 29) národní přírodní památka včetně ochranného pásma 30) přírodní park 31) přírodní památka včetně ochranného pásma 32) památný strom včetně ochranného pásma 33) biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO 34) NATURA evropsky významná lokalita Do řešeného území nezasahuje žádná evropsky významná lokalita v rámci soustavy Natura Orgán ochrany přírody Krajský úřad Středočeského kraje - Odbor životního prostředí a zemědělství ve svém stanovisku podle 45i ZOPK (č.j /2014/KUSK) ze dne nevyloučil významný vliv návrhu zadání územního plánu obce Újezd na evropsky významnou lokalitu Stroupínský potok (CZ ). Důvodem nevyloučení významného vlivu byla dle stanoviska nevyřešená likvidace odpadních vod. V řešeném území pramení Stroupínský potok, ne kterém je cca po 9 km od obce Újezd vymezena stejnojmenná EVL. Této problematice se věnuje podrobně část B. 6

7 35) NATURA ptačí oblast 36) lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem 37) lesy ochranné 38) les zvláštního určení 39) lesy hospodářské Území obce Újezd se vyznačuje velkou lesnatostí (62%)). Lesní porosty tvoří souvislý celek v JZ části katastru. Tyto lesní porosty se řadí do lesů hospodářských ( 9 zákona č. 289/1995 Sb.). ÚP nenavrhuje zábory pozemků určených k plnění funkce lesa. 40) vzdálenost 50 m od okraje lesa Dle zák. č. 289/1995 Sb., je nutno respektovat území v návaznosti na pozemky určené k plnění funkcí lesa do 50 m musí být v podrobnější dokumentaci projednány se státní správou lesů, zástavba musí být obrácena k lesnímu porostu nezastavěnou částí pozemku. Do vzdálenosti 50 m od okraje lesa (tzv. ochranné pásmo lesa) se nachází části rozvojových ploch Z1a, Z1b, Z10b, Z11c, Z13b a celé plochy Z10a a Z12a. 41) bonitovaná půdně ekologická jednotka Pro hodnocení kvality zemědělské půdy se používají třídy ochrany zemědělské půdy odvozené od bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). Na území obce Újezd se nalézá v různém rozsahu všech pět tříd ochrany půd (III. třída nejvíce, V. třída nejméně). Zábory navržené návrhem ÚP Újezd probíhají ve II., III a IV. třídě ochrany. Z nově vymezených ploch, které zaujímají 6,27 ha, tvoří největší podíl plochy ve II. třídě ochrany (2,78 ha), tedy zemědělské půdy nadprůměrně kvalitní. Jedná se o zastavitelné plochy Z6, Z7 a Z3 na východním okraji obce v blízkosti železniční trati. 42) hranice biochor Jev není v ÚAP sledován. Biochora je vyšší typologická jednotka členění území bioregionu. Území obce je rozděleno na: 3Do Podmáčené sníženiny na kyselých horninách 3. v.s. východní cíp území (Karlštejnský bioregion) 4Do Podmáčené sníženiny na kyselých horninách 4. v.s. Brdský bioregion 4ZT Hřbety na křemencích 4. v.s. - Brdský bioregion 4SQ Svahy na pestrých metamorfitech 4. v.s. - Brdský bioregion 43) investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti Dle ÚAP byla ve správním území obce Újezd provedena téměř celoplošná meliorace (odvodnění) půdního fondu. Vzhledem k tomu, že se zemědělská půda nově neodvodňuje a že jsou a budou okrajové části meliorovaných pozemků zastavovány, rozloha plošných meliorací mírně klesá. 44) vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem Prakticky celé řešené území se nachází v ochranné pásmu vodního zdroje (PHO II b), který se nachází jižně od Újezdu a který zásobuje obec pitnou vodou. Zdrojem pitné vody je vrt o hloubce 40 m a vydatnosti 1,2 l/s. Kolem tohoto zdroje pitné vody je vymezeno ochranné pásmo PHO II a. V obci je 7 obecních studní, které mohou sloužit jako náhradní zdroje pitné a 7

8 užitkové vody. V osadě Bouchalka je vlastní studna s rozvodem pitné vody. V návrhu ÚP je i zmíněna možnost jímání vody ze Stroupínského potoka, který by měl kompenzovat případný nedostatek pitné vody. 45) chráněná oblast přirozené akumulace vod 46) zranitelná oblast Celý katastr obce Újezd je zranitelnou oblastí dle nařízení vlády č. 262/2012 Sb., které jsou vymezeny za účelem ochrany vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů. 47) vodní útvar povrchových, podzemních vod Řešené území se nachází v útvaru povrchových vod: Stroupínský potok po ústí do toku Červený potok (ID ) a v útvaru podzemních vod základní vrstvy: Krystalinikum, proterozoikum a paleozoikum v povodí Berounky (ID 62300). ÚP navrhuje jímání vody ze Stroupínského potoka: asanaci celého povodí pramenné části potoka nad jímacím objektem včetně revitalizace toku. Do Stroupínského potoka budou rovněž vypouštěny přečištěné odpadní vody ze společné ČOV Záluží. 48) vodní nádrž V řešeném území se nenachází žádná významná vodní nádrž. Nedaleko SZ okraje obce se nachází rybník, který je součástí lokálního biocentra. V centru obce je vybudována požární nádrž. Několik drobných nádrží se nachází v lokalitě Bouchalka a jedna v lese jižně od Bouchalky. Žádná z těchto drobných nádrží nebude návrhem ÚP dotčena. 49) povodí vodního toku, rozvodnice Řešené území náleží do povodí 1. řádu Labe, do povodí 2. řádu Vltavy a do povodí 3. řádu Litavka a Berounka od Litavky po Loděnici. Větší část území spadá do povodí 4. řádu Stropínského potoka (ČHP ) a menší sz. cíp území do povodí Cerhovického potoka (ČHP ). Cerhovický potok se za obcí Záluží vlévá do Stroupínského potoka. Recipientem Stroupínského potoka je Červený potok, do kterého se vlévá před Zdicemi. Dále pak Litavka a Berounka. 50) záplavové území 51) aktivní zóna záplavového území 52) území určené k rozlivům povodní 53) území zvláštní povodně pod vodním dílem 54) objekt/zařízení protipovodňové ochrany 55) přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem 56) lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa 57) dobývací prostor 58) chráněné ložiskové území 59) chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry 60) ložisko nerostných surovin 61) poddolované území Pozůstatkem po těžbě železné rudy v minulosti jsou poddolovaná území, která se nachází na severu katastrálního území v oblasti Bouchalky (systém Kařez-Borek) a v jižní části v lesním 8

9 porostu na jižním svahu Dubového vršku (ojedinělá těžba železných rud do 19. století, haldy a propadliny). Žádná rozvojová plocha nezasahuje do těchto území. 62) sesuvné území a území jiných geologických rizik 63) staré důlní dílo V ÚAP je v řešeném území jev zaznamenán v souvislosti s těžbou železných rud (do 19. století) na jižním svahu Dubového vršku. Viz jev ) staré zátěže území a kontaminované plochy Jako stará ekologická zátěž je v ÚAP evidována skládka tuhého komunálního odpadu JZ od obce a blíže nedefinovaná SEZ na hranici zájmového území poblíž lokality Bouchalka. Návrhem ÚP nejsou tyto SEZ dotčeny. 65) oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší 66) odval, výsypka, odkaliště, halda 67) technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma Obec Újezd má vlastní úpravnu vody (výkon Qd=104 m 3 /den, 1,2 l/s, Qr=37960 m 3 /rok) nacházející se jz. od obce. Odtud je upravená voda čerpána do vodojemu o obsahu 100 m 3. ÚP navrhuje intenzifikovat úpravnu vody na výkon Qd=173 m 3 /den, 2,0 l/s, Qr=63145 m 3 /rok. Je též navržena výstavba druhého vodojemu o obsahu 100 m 3 v ploše Z10b. Úpravna vody ani vodojem nemají své vlastní ochranné pásmo. 68) vodovodní síť včetně ochranného pásma Újezd má obecní vodovod z roku Dostavba a rekonstrukce proběhla v roce Pitná voda je čerpána z vrtu a upravována v místní úpravně vody. Z úpravny je voda vedena do vodojemu a odtud do vodovodní sítě. Uliční řady jsou provedeny z eternitového potrubí, PVC a PE o průměru 150, 100 a 80 mm. Na potrubí jsou vysazeny požární hydranty průměru 80 mm. Jako doplňkový zdroj požární vody lze uvažovat rybník na návsi. Na obecní vodovod budou napojeny rozvojové plochy Z1 až Z11. Uspořádání těchto ploch bude řešeno s ohledem na zajištění potřeby požární vody obecním vodovodem s požadovanými parametry. U výstavby na kótě nižší než 420 m n.m. je navržena redukce tlaku vody na tlak max. 60 m vodního sloupce. Lokalita Bouchalka je zásobována vodou z vlastní studny místní vodovodní sítí. Na tuto síť budou napojeny plochy Z12 a Z13. Ochranné pásmo vodovodních řadů do průměru 500 mm je 1,5 m na každou stranu od vnějšího líce potrubí, OP vodovodních řadů nad průměr 500 mm je 2,5 m na každou stranu od vnějšího líce potrubí. 69) technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma Obec Újezd nemá čistírnu odpadních vod. V obci je zaveden žumpový systém s částečným svozem na 7 km vzdálenou ČOV v Hořovicích (40%) a částečným odvozem na pole (40%). Zbylých 20% je napojeno na jednotnou kanalizační síť rekolaudovanou z dešťové kanalizace. Dešťová kanalizace je povolena pro odvádění dešťových vod a odpadních vod předčištěných na povolených domovních čistírnách odpadních vod. V obci Újezd se v současnosti buduje splaškové kanalizace, jejímž prostřednictvím budou odpadní vody dovedeny na nově navrženou ČOV Záluží, ze které bude přečištěná voda zaústěna do Stroupínského potoka. ÚP předpokládá likvidaci odpadních vod z celého obytného území Újezdu na tuto ČOV, tedy včetně rozvojových ploch Z1 Z11. 9

10 Lokalita Bouchalka má vlastní ČOV bez stanoveného ochranného pásma. V ÚAP není tato ČOV zaznamenána. Vyčištěné odpadní vody z této lokality jsou vypuštěny do levostranného přítoku Stroupínského potoka Cerhovického potoka. Rozvojové plochy Z12 a Z13 budou napojeny na tuto ČOV nebo vybaveny vlastní ČOV. 70) síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma Obec má jednotnou kanalizační síť rekolaudovanou z dešťové kanalizace se stanovením podmínek vypouštění odpadních vod do Stroupínského potoka. Kanalizační síť v obci je vybudována z betonových a železobetonových trub a z PVC. V obci Újezd se v současnosti buduje nová splaškové kanalizace, jejímž prostřednictvím budou odpadní vody dovedeny na nově navrženou ČOV Záluží, ze které bude přečištěná voda zaústěna do stávající vodoteče Stroupínského potoka. Kanalizace je navržena převážně jako gravitační, pouze některé lokality budou řešeny pomocí výtlaku z nově navržených centrálních čerpacích jímek (výtlak bude vždy zaústěn do systému gravitační kanalizace). Stoková síť bude vedena převážně v pozemcích veřejných prostranství (výjimkou je kanalizační přivaděč do Záluží, který jde přes pole a podél meliorační strouhy). Na stokovou síť budou napojeny též rozvojové plochy bydlení Z1 až Z11. Ochranné pásmo kanalizačních stok do průměru 500 mm je 1,5 m na každou stranu od vnějšího líce potrubí, ochranné pásmo kanalizačních stok nad průměr 500 mm je 2,5 m na každou stranu od vnějšího líce potrubí. 71) výrobna elektřiny včetně ochranného pásma Jev není dle ÚAP v řešeném území zaznamenán. Součástí zatím jediné plochy výroby a skladování (VD) vymezené v dosud platném ÚP je fotovoltaická elektrárna (FVE). Na tuto plochu navazuje nově navržená plocha výroby a skladování Z2. V návrhu ÚP není pro tuto FVE stanoveno OP. 72) elektrická stanice včetně ochranného pásma Újezd je na rozvodnou síť napojen ze 4 trafostanic 22/0,4 kv, které jsou umístěny na okrajích obce a jsou napojeny na vedení VN 22 kv, které do obce přichází z jihu podél železniční trati. Bouchalka má vlastní trafostanici, napojenou vedením z Kařezu. Případné nové trafostanice v rozvojových plochách budou řešeny v rámci projektové přípravy těchto území. V ÚAP jsou zaznamenány pro vlastní obec Újezd pouze 3 trafostanice. Ochranné pásmo trafostanic vybudovaných do jsou dle energetického zákona (zákon č. 458/2000 Sb.) 30 m, po tomto datu 20 m (kioskové distribuční trafostanice 2 m od TS, stožárové elektrické stanice 10 a 7 m). V ochranných pásmech stanic je zakázána nebo omezena veškerá činnost ohrožující plynulost a bezpečnost provozu. Plochy navržené územním plánem ochranná pásma stávajících elektrických stanic respektují. 73) nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma Podél železničního koridoru vbíhá do řešeného území venkovní vedení VN 22 kv, které končí v jedné z trafostanic v západní části obce Újezd. Z tohoto vedení jsou odbočovány dvě větve k trafostanicím do jednotlivých částí obce. Napojení rozvojových ploch na stávající elektrizační soustavu bude řešeno v rámci projektové přípravy těchto území. Ochranná pásma elektrického vedení zřízeného do jsou dle energetického zákona (zákon č. 458/2000 Sb.) pro venkovní vedení 22 kv 10 m na každou stranu od krajního vodiče. Po tomto datu je OP elektrického vedení 7 m. V ochranných pásmech vedení je 10

11 zakázána nebo omezena veškerá činnost ohrožující plynulost a bezpečnost provozu. Stávající vedení VN 22 kv protíná rozvojovou plochu Z8a. Výstavba na této ploše musí respektovat OP el. vedení. 74) technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma Na východním okraji Újezdu je na přípojce DN 80 umístěna regulační stanice VTL/STL o výkonu 1200 m 3, z níž je plyn rozveden po celé obci (plynofikace realizována roku 2001). Bezpečností pásmo (vzdálenost od objektů zástavby) je dle energetického zákona č. 458/2000 Sb. pro vysokotlaké regulační stanice (RS) 10 m, ochranné pásmo je 4 m na obě strany půdorysu. Regulační stanice zasahuje do plochy Z7. V návrhu ÚP je stanovena podmínka pro tuto plochu, a to respektovat bezpečnostní pásmo VTL plynovodu (bezpečnostní pásmo VTL plynovodu zahrnuje zároveň bezpeč. pásmo RS). 75) vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma Severně od Bouchalky je podél hranic řešeného území veden vysokotlaký plynovod a jeho technické součásti (anodová ochrana). Tento VTL plynovod protíná vymezený RK Východním cípem řešeného území je veden VTL plynovod DN 100 Cerhovice-Komárov o provozním tlaku 2,3 MPa. Z tohoto VTL plynovodu je zásobena obec Újezd pomocí STL plynovodů plynem (STL plynovody jsou převážně v dimenzi D 63 a D 50, materiál IPE). VTL plynovod Cerhovice-Komárov protíná plochu Z7 a bezpečnostním pásmem zasahuje do plochy Z6. Bezpečností pásmo (vzdálenost od objektů zástavby) je dle energetického zákona č. 458/2000 Sb. pro vysokotlaké plynovody do DN m, ochranné pásmo je 4 m na obě strany půdorysu (u STL 1 m). V návrhu ÚP je stanovena podmínka pro tyto plochy (Z6 a Z7), a to respektovat bezpečnostní pásmo VTL plynovodu. ÚP předpokládá plynofikaci i v rámci rozvojových ploch Z1 -Z11. S plynofikací Bouchalky se neuvažuje. 76) technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochranného pásma 77) ropovod včetně ochranného pásma 78) produktovod včetně ochranného pásma 79) technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma 80) teplovod včetně ochranného pásma 81) elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma 82) komunikační vedení včetně ochranného pásma Lokalitou prochází trasy kabelů sdělovací a komunikační techniky. Území je telefonizováno. Hlavní trasy jsou vedeny hlavně v souběhu s přístupovými komunikacemi. Ochranné pásmo není vymezeno. 83) jaderné zařízení 84) objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami 85) skládka včetně ochranného pásma 86) spalovna včetně ochranného pásma 87) zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma 11

12 88) dálnice včetně ochranného pásma 89) rychlostní silnice včetně ochranného pásma 90) silnice I. třídy včetně ochranného pásma 91) silnice II. třídy včetně ochranného pásma Lokalitou Bouchalka prochází silnice II/605. Ochranné pásmo, které činí 15 m od osy vozovky, zasahuje okrajově do všech rozvojových lokalit navržených v lokalitě Bouchalka. 92) silnice III. třídy včetně ochranného pásma Napojení Újezdu na silniční síť zajišťuje silnice III/11713 a silnice III/ Silnice III/11713 vede do Cerhovic, kde se napojuje na silnici II/605, která je na území Cerhovic napojena na dálnici D5. Silnice III/11712 protíná zalesněnou plochu na jihozápadě území a vede po ní cyklistická stezka. Silnice III/11711 propojuje Újezd s Osekem. Do ochranného pásma (15 m od osy vozovky) některé rozvojové plochy okrajově zasahují. Výstavbu v takových lokalitách povolí příslušný silniční správní úřad. 93) místní a účelové komunikace Síť místních a účelových komunikací bude rozšířena, popř. rekonstruována tak, aby byl zajištěn přístup k navrženým rozvojovým plochám. Rozšíření bude řešeno v rámci řešení rozvojových ploch, popř. požadovaném regulačním plánu pro plochu Z1a. Navržený rozvoj nepočítá s rušením komunikací. 94) železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma Východně od Újezdu prochází územím trasa železniční trati č. 170, která tečuje řešené území též při severní hranici území, poblíž Bouchalky. Severně od obce Újezd se nachází železniční zastávka Cerhovice, od návsi vzdálená pouhých 600 m. Z Bouchalky je to necelé 2 km na zastávku Kařez. Železniční trať č. 170 je součástí III. tranzitního železniční koridoru, úseku Praha Plzeň Cheb a nedávno došlo k její optimalizaci (směrové úpravy trati v úseku Zdice-Zbiroh), takže její trasa je nyní stabilizovaná. V úseku trati, která prochází zastavěným územím, byla v souvislosti s optimalizací realizována protihluková opatření. Ochranné pásmo (60 m od osy krajní koleje a 30 m od hranice obvodu dráhy) zasahuje do rozvojových ploch Z3 Z7. Tyto plochy jsou před hlukem z železnice chráněny protihlukovou zdí, navíc je v návrhu ÚP navržena výsadba stromů a keřů podél protihlukové stěny. 95) železniční dráha regionální včetně ochranného pásma 96) koridor vysokorychlostní železniční trati Při severním okraji katastru, mezi železniční tratí č.170 a silnicí II/605 je v území vymezena územní rezerva koridor vysokorychlostní železniční tratě Praha Plzeň SRN. Vzhledem ke stávající i navržené zástavbě lokality Bouchalka, a trasování silnice II/605 byl tento koridor, oproti ZÚR Stč. kraje, územním plánem mírně zúžen. Zúžení je i v souladu s tím, že na navazujícím území Plzeňského kraje je tento koridor vymezen výrazně užší než na území kraje Středočeského. Vzhledem k parametrům vysokorychlostních tratí lze počítat s rovnými úseky a zatáčkami o velkých poloměrech, takže mírné plynulé zúžení se projektantovi ÚP jeví jako zcela odůvodněné. A to zvláště v případě velice vzdáleného horizontu možné realizace této trati. 97) vlečka včetně ochranného pásma 98) lanová dráha včetně ochranného pásma 12

13 99) speciální dráha včetně ochranného pásma 100) tramvajová dráha včetně ochranného pásma 101) trolejbusová dráha včetně ochranného pásma 102) letiště včetně ochranných pásem Celé území obce je limitováno ochranným pásmem letiště Tlustice. Jedná se o bývalé vojenské letiště Tlustice, které má dnes díky civilnímu rekreačnímu provozu mnohem nižší hlučnost než dříve. Ochranné pásmo letiště je převzato z doby provozování letiště Armádou ČR. Dle ÚAP se nepodařilo dohledat způsob vyhlášení, takže ho nelze zrušit jinak, než vyhlášením nového podle současného civilního provozu. Současný vlastník změnu ještě neprojednal. 103) letecká stavba včetně ochranných pásem 104) vodní cesta 105) hraniční přechod 106) cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka Řešeným územím v současnosti prochází cyklotrasa 0006 Rpety Komárov Kařízek Kařez Zbiroh, která je vedena po silnici III/ Cyklogenerel Středočeského kraje (aktualizace 2013) navrhuje řadu dalších cyklotras, které zajistí napojení Újezdu na sousední obce, a které využívají stávající silnice III. třídy, místní a účelové komunikace. Vzhledem k nevelké dopravní zátěži těchto komunikací automobilovou dopravou znamená vymezení cyklotras především jejich vyznačení v terénu. Přes obec Újezd vedou dvě značené turistické trasy (červená z Hořovic a zelená z Cerhovic), které pokračují západním (k Doubravce hájovně), popř. jz. směrem (k Dubovému vršku a dál do obce Kařízek). Přes lesní celek v západní části řešeného území dále vede žlutá a modrá turistická trasa. Průběh turistických tras není plánovaným rozvojem dotčen. 107) objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma 108) vojenský újezd 109) vymezené zóny havarijního plánování 110) objekt civilní ochrany 111) objekt požární ochrany V obci Újezd se nachází požární zbrojnice, kterou obsluhuje Sbor dobrovolných hasičů Újezd, který má již více jak stoletou tradici. 112) objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky 113) ochranné pásmo hřbitova, krematoria 114) jiná ochranná pásma (migračně významná území) V podstatě více jak celá západní polovina řešeného území je vymezena jako migračně významné území. 115) ostatní veřejná infrastruktura V tomto jevu je obsažen výčet objektů veřejné infrastruktury, která je rovněž uvedena v jevu č. 3 mateřská a základní škola, obecní úřad, restaurace, hotel, sportovní areál, fotbalové hřiště, letní kulturní parket. Objekty rozvojem nebudou dotčeny. 13

14 116) počet dokončených bytů k každého roku 117) zastavitelná plocha Zastavitelné plochy stanovené v ÚPO Újezd jsou po úpravách částečně převzaty z původního ÚP z roku 2005, dále byly zapracovány požadavky vlastníků pozemků a obce. ÚPO Újezd z roku 2005 počítal s 575 tehdejšími obyvateli a uvažoval výstavbu 95 nových rodinných domů, která měla zvýšit počet obyvatel o 285 na 860. Za 9 let se počet obyvatel zvýšil o 55 a na tehdy vymezených rozvojových plochách přibylo 17 rodinných domů. Návrh ÚP Újezdu umožňuje výstavbu 73 nových rodinných domů v rozvojových plochách a k tomu bylo v zastavěném území napočítáno 20 proluk, které jsou též součástí bilance. Lze tedy říci, že dílčí rozšíření rozvojových ploch odpovídá plochám, které byly od schválení ÚPO zastavěny. Vzhledem k tomu, že rozvoj obce je limitován schválenou kapacitou plánované ČOV Záluží, regulace maximálního počtu rodinných domů v rozvojových ploch směřuje k mírně extenzivnějšímu rozvoji, než s jakým počítal ÚPO z roku Celkový rozsah navržených ploch odpovídá rozvojovým předpokladům obce, demografické prognóze a populační velikosti obce. Všechny rozvojové plochy jsou navrženy s odpovídajícím napojením na sítě technické a dopravní infrastruktury. 118) jiné záměry 119) další dostupné informace, např. průměrná cena m2 stavebního pozemku v členění podle katastrálních území, průměrná cena m2 zemědělské půdy v členění podle katastrálních území V rámci ÚAP zpracované pro ORP Hořovice (aktualizace 2014) je zpracována kapitola C. Určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích. Níže jsou popsány ty problémy, které mají vztah k řešenému území. C1.1. Urbanistické závady doplnit veřejná prostranství vč. chodníků a cyklostezek propojujících jak jednotlivé části zastavěných území (vč. ploch výroby!), tak i zastavěné území s volnou krajinou; Území Újezdu je pro pěší dobře prostupné. Je zde i řada turistických značených tras i polních a lesních cest. Pro zlepšení prostupnosti je však doporučeno vybudovat pěší nebo cyklistickou stezku z Újezdu do Cerhovic podél stávající silnice III/11713, kde pro pěší slouží pouze úzká krajnice. Návrh ÚP vymezuje po silnici III/1173 novou cyklotrasu a taktéž vymezuje podél této silnice významnou pěší trasu (doporučeno zbudovat minimálně jednostranný chodník). velikosti i účely zastavitelných ploch respektovat historickou strukturu obce / jednotlivých sídel; Urbanistická koncepce Újezdu vychází z původního středověkého založení. Centrum sídla tvoří rozsáhlá obdélná náves, svažující se k východu a orientovaná ve východozápadním směru. Uprostřed návsi se kříží dvě urbanistické osy Újezdu: východo-západní a severo-jižní, podél kterých se sídlo postupně rozvíjelo. Historické jádro obce s hospodářskými usedlostmi, menšími staveními bezzemků a několika stavbami občanského vybavení je postupně obalováno kobercovou zástavbou samostatně stojících rodinných domů se zahradami. Tuto základní koncentricko-radiální strukturu smíšeného obytného území doplňuje několik monofunkčních ploch občanského vybavení a drobné výroby. Vzhledem k rostlému charakteru obce Újezd a kontinuální urbanistické struktuře je celé obytné území vymezeno jako plocha smíšená obytná (SV), kde je vedle staveb pro bydlení 14

15 možné umisťovat i s bydlením související občanskou vybavenost, služby a drobnou výrobu, což odpovídá i tradičnímu venkovskému využívání urbanizovaného území, kde se v rámci zemědělských usedlostí kombinovalo bydlení s obživou. Územní plán navrhuje další urbanizací Újezdu, zejména v prodloužení a rozšíření severojižní urbanistické osy (rozvojové plochy Z1, Z2, Z8, Z9) a dílčím způsobem rozšiřuje též osu východo-západní (rozvojové plochy Z3, Z4, Z5, Z6, Z7, Z10 a Z11). Velikost stavebních parcel v rozvojových plochách ovlivňují 2 závazně stanovené parametry: minimální velikost pozemku (800 m 2 ) a počet povolených rodinných domů v příslušné rozvojové ploše. Toto řešení bylo zvoleno proto, že vhodně kombinuje limit vyplývající z kapacity ČOV, minimální prostorový standard, a zároveň respektuje jak rozsah vymezených i zadáním požadovaných rozvojových ploch, stejně jako dlouhodobý trend spočívající ve zvyšování prostorového standardu bydlení a rozvolňování zástavby směrem k okraji obce (což též respektuje požadavky na zachování krajinného rázu území). řešit problematiku chatových lokalit a podporovat růst kvality bydlení před rozšiřováním zastavitelných ploch rekreace, umožnit začleňování chatových osad do trvale obývaného území a kvalitu tohoto území směřovat k požadavkům na rekreaci; Mezi rekreační území patří lokalita Bouchalka, která navazuje na středověké založení. Zájezdní hostinec z 18. století dnes slouží jako hotel s restaurací a se sportovně-rekreačním zázemím. Okolo tohoto areálu se nachází několik obytných domů a rekreačních chat. Územní plán stanovuje další urbanizaci lokality Bouchalka, spočívající v obestavění stávající silnice a areálu hotelu smíšenou obytnou zástavbou, čímž by Bouchalka měla získala charakter malého sídla s čitelnou urbanistickou kompozicí. zabránit přerušování migračních cest způsobenému rozšiřováním zastavitelných území a bariérami veřejné infrastruktury (zejména dopravní) a plotů; V řešeném území se nachází migračně významné území (MVÚ), což je území, které zahrnuje oblast jak pro trvalý výskyt, tak zejména pro migraci druhů lesního ekosystému. V rámci MVÚ je třeba zajistit ochranu migrační propustnosti krajiny jako celku tak, aby byla vždy zajištěna dostatečná kvalita lesních biotopů a variabilita jejich propojení širšího celkového kontextu krajiny. V těchto územích by měla být problematika fragmentace krajiny zařazována jako jedno z povinných rozhodovacích hledisek v rámci územního plánování a investiční přípravy. Navržené rozvojové plochy jsou vymezeny v návaznosti na zastavěné území a ke srůstání s jiným obcemi nedochází. Návrh ÚP vymezuje migračně významná území zjevně podle starých podkladů, neboť součástí tohoto území je i celá západní zastavěná část obce Újezd. Podle aktualizovaných podkladů (ke stažení na stránkách AOPK ČR byla MVÚ zpřesněna, a to v řešeném území tak, že se v ní nenachází zastavěná část obce Újezd a ani většina lokality Bouchalka. Základní pracovní měřítko vrstvy MVÚ je 1: Při přípravě dalších mapových podkladů odvozených od MVÚ je ale vždy třeba provést upřesnění vrstvy, odpovídající požadovanému měřítku (v tom případě by měla být vyjmuta celá zastavěná část lokality Bouchalka). Návrhem ÚP nebude MVÚ v řešeném území dotčena. V rámci MVÚ je v zájmovém území navíc vymezen ÚSES na lokální i regionální úrovni. Oplocení v plochách přírodních a ÚSES není povoleno. Dálkový migrační koridor není v řešeném území vymezen. C1.3. Hygienické závady chybějící splašková kanalizace; 15

16 V obci Újezd se v současné době buduje nová kanalizace, která bude napojena na kanalizační síť sousední obce Záluží, kde se bude zároveň stavět i nová společná ČOV. Blíže viz jev 69 a 70. nefunkčnost některých částí ÚSES, zejména biokoridorů procházejících zastavěnými územími a silně zemědělsky využívanou krajinou - vyřešit pravidla pro jejich fungování; Zastavěným územím neprochází žádný prvek ÚSES. Z hlediska funkčnosti se jeví jako nejproblematičtější regionální biokoridor RK 6003, který byl v návrhu ÚP vymezen podle ZÚR Středočeského kraje. Tento biokoridor kříží u lokality Bouchalka silnici III/11713 a koridor rezervy pro VRT. Tento biokoridor však nenavazuje na žádný prvek ÚSES na území Plzeňského kraje. RK je proto sice v ÚP Újezdu vymezen jako navržený na orné půdě, ale lze důvodně předpokládat, že pokud dojde ke koordinaci návazností ZÚR Středočeského a Plzeňského kraje, tak bude tento RK 6003 spíše vypuštěn a veden o zhruba 500 m západněji (tj. dle ZÚR Plzeňského kraje), kde je koridor funkční (podle ZÚR Plzeňského kraje jde o RK 1172). Křížení těchto dvou nadřazených koridorů je tedy nutno řešit především na úrovni nadřazené dokumentace. Zároveň lze předpokládat, že bude situováno na území sousední obce Kařez. Pravidla pro fungování prvků ÚSES jsou v návrhu ÚP dané regulativy pro plochy přírodní (NP). celoplošné meliorace urychlující odtok vody z krajiny; Rozsáhlé meliorace ve východní části území urychlují odtok vody. V současné době není znám žádný konkrétní plán, který by se tímto problémem v řešeném území zabýval, a proto nebyla v návrhu ÚP zapracována opatření, která by odtok vody z krajiny zpomalila. Regulativy využití zemědělských ploch však realizaci takových opatření umožňují. 16

17 D. Případné vyhodnocení vlivů na jiné skutečnosti ovlivněné navrženým řešením, avšak nepodchycené v územně analytických podkladech, například skutečnosti zjištěné v doplňujících průzkumech a rozborech Pro řešené území byly v dubnu roku 2014 vyhotoveny doplňující průzkumy a rozbory. Zpracovatelem tohoto elaborátu byla společnost FOGLAR ARCHITECTS, která rovněž zpracovala návrh územního plánu. Na základě těchto průzkumů a rozborů nebyly v řešeném území identifikovány jiné skutečnosti, které by byly návrhem ÚP ovlivněny a zároveň nebyly podchycené v ÚAP pro ORP Hořovice a popsány v předchozí kapitole. Řadu dopadů do návrhu ÚP Újezdu má nedostatečná koordinace Zásad územního rozvoje Středočeského a Plzeňského kraje (zejména trasování ÚSES RK 6003 a trasa koridoru územní rezervy pro VRT) viz kapitola C. Významným záměrem, který vyžaduje koordinaci s obcí Záluží, je výstavba obecní kanalizace v Újezdu a její napojení na ČOV Záluží (podrobněji viz část B). S obcí Záluží je též třeba koordinovat trasování regionálního biokoridoru (RK 1173) a v něm vloženého lokálního biocentra (LBC 3), které byly vymezeny dle ZÚR Stč. kraje (nová trasa RK 1173 je téměř komplet vymezena k založení na orné půdě). Koordinaci s obcí Cerhovice vyžaduje jak lokální ÚSES (LBC 2), tak následující záměry v oblasti dopravní infrastruktury: jednak pokračování cyklistické a pěší stezky mezi Újezdem, vlakovou zastávkou a Cerhovicemi a dále jde o územní rezervu pro vysokorychlostní železniční trať (ve výhledu). Koordinaci trasování ÚSES i VRT je třeba též řešit s obcí Kařez, nacházející se na území Plzeňského kraje. Trasovaní ÚSES se dotýká též obce Kařízek, nacházející se tamtéž. Určitou koordinaci s Kařízkem vyžadují též trasy turistických a cyklistických tras, které jsou vedeny po lesních cestách. Návaznosti na další obce lze považovat za stabilizované a bezproblémové. 17

18 E. Vyhodnocení přínosu územního plánu k naplnění priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území obsažených v zásadách územního rozvoje Ze Zásad územního rozvoje Středočeského kraje (vydány ) vyplývají pro řešené území: a) obecné požadavky na využívání území uvedené v kapitole 1 ZÚR, b) požadavky vyplývající ze zařazení obce do rozvojové osy OS1 Praha Beroun Plzeň. Dle bodu a) byly zohledněny především tyto priority (viz ZÚR OOP kapitola 1): (1) Pomocí nástrojů územního plánování vytvářet podmínky pro vyvážený rozvoj Středočeského kraje, založený na zajištění příznivého životního prostředí, stabilním hospodářském rozvoji a udržení sociální soudržnosti obyvatel kraje. Vyváženost a udržitelnost rozvoje území kraje sledovat jako základní požadavek při zpracování územních studií, územních plánů, regulačních plánů a při rozhodování o změnách ve využití území. Územní plán Újezdu byl vypracován s ohledem na všechny tři pilíře udržitelného rozvoje území, přičemž kladl důraz na zachování stávajících přírodních hodnot, které jsou zároveň předpokladem zachování vysoké kvality bydlení v obci. Přírodní hodnoty jsou dány především významným lesním celkem na západě řešeného území, který je zároveň migračně významným územím s vymezeným ÚSES na lokální i regionální úrovni. Hospodářský pilíř je podpořen vymezením téměř celého obytného území včetně rozvojových ploch jako obytné smíšené, což umožňuje kromě funkce bydlení i rozvoj obchodů, živností, služeb a výroby. Kromě toho jsou i zachovány stávající sportovní a rekreační plochy, na něž jsou navázány další činnosti a živnosti, ÚP vymezuje i menší rozvojovou plochu pro výrobu a skladování. Soudržnost společenství obyvatel území může územní plán ovlivnit jen do určité míry, neboť ta vzniká především jako výsledek sociálních procesů. Základem je udržet obyvatele v území a umožnit realizaci větší části jimi preferovaných činností. Územní plán podporuje sociální soudržnost obyvatel vymezením ploch pro většinu každodenních činností (bydlení, práce, veřejná infrastruktura, obchody a služby, rekreace), které jsou základním předpokladem pro udržení obyvatel v obci po větší část dne. ÚP koncepčně vymezuje a chrání veřejná prostranství, která umožňují každodenní setkávání obyvatel a podporují znalost sousedů. (2) Vytvářet podmínky pro realizaci mezinárodně a republikově významných záměrů stanovených v Politice územního rozvoje ČR z roku 2008 (PÚR 2008; schválena vládou ČR ) a pro realizaci významných krajských záměrů, které vyplývají ze strategických cílů a opatření stanovených v Programu rozvoje Středočeského kraje (aktualizace schválena ). Obec Újezd je dle PÚR ČR součástí rozvojové osy OS1 Praha Beroun Plzeň. Důvodem vymezení je ovlivnění dálnicí D5 a železniční trať č. 170 v úseku Praha-Stříbro. Řešeného území se týkají záměry v oblasti železniční dopravy. Jedná se zejména o plochu koridoru VRT (koridor vysokorychlostní dopravy) a záměr C-E40a - koridor konvenční železniční dopravy pro trať č. 170 Cheb-Plzeň-Beroun. Všechny tyto záměry byly převzaty do ZÚR Středočeského kraje. Vymezení koridoru VRT se podrobně zabýval jev ÚAP č. 96 v kapitole C. Optimalizace a směrové úpravy železniční trati č. 170 již byly realizovány a v ÚP jsou zakresleny jako stav a to včetně provedených protihlukových stěn. Z Programu rozvoje Středočeského kraje nevyplývají pro řešené území žádné konkrétní požadavky. 18

19 (6) Vytvářet podmínky pro péči o přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území kraje, které vytvářejí image kraje a posilují vztah obyvatelstva kraje ke svému území. Přitom se soustředit zejména na: a) zachování a obnovu rozmanitosti kulturní krajiny a posílení její stability; b) ochranu pozitivních znaků krajinného rázu; c) zachování a citlivé doplnění výrazu sídel, s cílem nenarušovat cenné městské i venkovské urbanistické struktury a architektonické i přírodní dominanty nevhodnou zástavbou a omezit fragmentaci krajiny a srůstání sídel; d) upřesnit a zapracovat do ÚPD obcí cílové charakteristiky krajiny; e) vytváření podmínek pro šetrné využívání přírodních zdrojů. Návrh ÚP respektoval hodnoty v území (přírodní, společenské, kulturní i ekonomické) a zaměřil se na jejich podporu a rozvoj. Ochrana pozitivních znaků krajinného rázu spočívá v řešeném území v ochraně vegetačních prvků liniové zeleně podél vodních toků a vodních ploch (ochranu zajišťují vymezené prvky ÚSES) a respektováním dochovalé a typické urbanistické struktury sídla. Urbanistickou strukturu ÚP respektuje, neboť rozvojové plochy navazují na zastavěné území Újezdu ve stávající urbanistické ose severo-jižní a východo-západní. Potřeba rozvolňování zástavby postupně od centra k okraji je zajištěna stanoveným maximálním počtem RD, které mohou být na rozvojových plochách postaveny a dostatečnou velikostí těchto ploch. Návrhem ÚP nedojde k další nové fragmentaci krajiny ani srůstání sídel. Negativním vlivem na krajinný ráz jsou již vystavěné protihlukové stěny podél železniční tratě č Předkládaným územním plánem je navržena výsadba stromů a keřů podél této stěny tak, aby byl potlačen efekt dlouhé bílé stěny, která vůbec nezapadá do harmonického měřítka krajiny. Urbanistická koncepce a koncepce krajiny v návrhu ÚP definovala hlavní charakteristiky vývoje a cílového stavu. (7) Vytvářet podmínky pro stabilizaci a vyvážený rozvoj hospodářských činností na území kraje zvláště ve vymezených rozvojových oblastech a vymezených rozvojových osách. Přitom se soustředit zejména na: a) posílení kvality života obyvatel a obytného prostředí, tedy navrhovat přiměřený rozvoj sídel, příznivá urbanistická a architektonická řešení sídel, dostatečné zastoupení a vysoce kvalitní řešení veřejných prostranství a velkých ploch veřejné zeleně vč. zelených prstenců kolem obytných souborů, vybavení sídel potřebnou veřejnou infrastrukturou a zabezpečení dostatečné prostupnosti krajiny; b) vyvážené a efektivní využívání zastavěného území a zachování funkční a urbanistické celistvosti sídel, tedy zajišťovat plnohodnotné využití ploch a objektů v zastavěném území a preferovat rekonstrukce a přestavby nevyužívaných objektů a areálů v sídlech před výstavbou ve volné krajině, vyšší procento volné zeleně v zastavěném území; c) intenzivnější rozvoj aktivit cestovního ruchu, turistiky a rekreace - vytvářet podmínky k vyššímu využívání existujícího potenciálu; d) rozvoj ekonomických odvětví s vyšší přidanou hodnotou, zejména aplikovaného výzkumu, strategických služeb (znalostní ekonomika); e) na uplatnění mimoprodukční funkce zemědělství v krajině, zajistit účelné členění pozemkové držby prostřednictvím pozemkových úprav a doplnění krajinných prvků zvyšujících ekologickou stabilitu krajiny a eliminujících erozní poškození; f) na uplatnění mimoprodukční funkce lesů zejména v rekreačně atraktivních oblastech, s cílem umožnit intenzivnější rekreační a turistické využívání území; 19

20 g) rozvíjení systémů dopravní obsluhy a technické vybavenosti, soustav zásobování energiemi a vodou a na využití surovinových zdrojů pro výstavbu, s cílem zabezpečit podmínky pro hospodářský rozvoj vybraných území kraje a pro stabilizaci hospodářských činností v ostatním území kraje. Územní plán navrhuje rozšíření Újezdu o 13,9 ha (ze současných 47,4 ha) a Bouchalky o 2,5 ha (ze současných 4,3 ha) rozvojových ploch. V naprosté většině (91%) jde o plochy smíšené obytné o kobercovou zástavbu rodinnými domy. Takovýto rozsah zástavby, ve všech případech navazující na zastavěné území a existující, popř. plánovanou infrastrukturu (kanalizační síť) je zcela odůvodnitelný polohou obce v rozvojové ose OS1 (velice dobrou dopravní dostupností) a prognózy vývoje počtu obyvatel. Koncepce rozvoje obce spočívá v uvážlivém rozvoji smíšené obytné funkce tak, aby byly zachovány a dále kultivovány stávající urbanistické a přírodní hodnoty území. Plochy brownfields (nevyužívané a chátrající budovy, areály) nejsou dle průzkumu území v obci přítomny. Územní plán vymezuje jako veřejná prostranství všechny plochy, které jsou přístupné komukoli bez omezení a které zároveň představují základní komunikační systém obce (silnice, cesty a chodníky) zajišťující dopravní obsluhu území, tak plochy se společenským významem (kulturně významným prostorem přírodního charakteru je např. letní parket) a plochy veřejné zeleně. Jádro systému sídelní zeleně tvoří parkově upravená náves v Újezdu, zejména její východní část mezi kostelíkem a rybníčkem, ale zeleň je ve významné míře zastoupena i rámci dalších ploch veřejných prostranství a plochách občanského vybavení, čímž výrazně kladně přispívá k příjemnému venkovskému charakteru obce. Významně je zeleň zastoupena i v zastavěných plochách, především jako soukromé zahrady (v rámci ploch SV). Pro plochy obytné smíšené je v regulativech stanoven koeficient zeleně min. 50%, přičemž mezi hlavním, popř. přípustným využitím jsou zahrady i plochy veřejné zeleně. Protierozní ochranu tvoří v území zejména prvky ÚSES, lesní porosty, plochy sídelní zeleně, trvalé travní porosty, meze a doprovodná zeleň. Návrhem ÚP došlo k vymezení ÚSES i na dosud nefunkčních plochách (orná půda). Založení těchto nefunkčních nebo jen částečně funkčních prvků ÚSES bude nejvýznamnějším protierozním opatřením. Návrhem ÚP vymezený interakční prvek IP9 (Strž pod újezdem) doplňuje krajinné prvky zvyšující ekologickou stabilitu krajiny. Rozvoj aktivit spojených s cestovních ruchem nebyl návrhem územního plánu preferován, jelikož v kontextu turisticky významných oblastí v širším okolí (Křivoklátsko, Brdy) se jedná spíše o okrajové, propojovací území, popřípadě nástupní bod s dobrým dopravním napojením. Návrh ÚP však vymezuje novou cyklotrasu, která vhodně doplňuje stávající síť cyklistických tras. Rozsah dopravní infrastruktury je v řešeném území stabilizovaný. Územní plán nestanovuje úpravy systému hromadné dopravy. Rozvoj technické infrastruktury je dán především výstavbou nové kanalizační sítě, rozvod pitné vody bude posílen výstavbou druhého vodojemu. Dle bodu b) ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování: a) v územních plánech obcí řešit vazby navazující silniční sítě na dálnici D5; týká se to zejména prostoru Hořovic (vedení silnic II/117 a II/114); 20