Optimalizace nákladů na elektrickou energii Karlovarského kraje

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Bankovnictví a pojišťovnictví Optimalizace nákladů na elektrickou energii Karlovarského kraje Diplomová práce Autor: Miroslav Očenášek finance Vedoucí práce: doc. Ing. František Pavelka, Csc. Praha Duben 2011

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Karlových Varech Miroslav Očenášek

3 Poděkování: Velice děkuji doc. Ing. Františku Pavelkovi, Csc. za pomoc, cenné připomínky a konzultace, které mi poskytl během vypracování této diplomové práce. Dále bych rád poděkoval JUDr. Jiřímu Hrádkovi za právní a odborné konzultace v oblasti zadávání veřejných zakázek a Ing. Dagmar Divišové a Ing. Petru Klíčkovi za poskytování ekonomických dat a informací z nákladového účetnictví Karlovarského kraje.

4 ANOTACE Práce řeší otázku, zda je možné při současném stavu legislativy a při známé situaci na trhu s elektrickou energií v České republice optimalizovat náklady na elektrickou energii v rozpočtu Karlovarského kraje resp. vyššího samosprávného celku a jeho organizací, formou efektivnějšího nákupu silové elektrické energie. Práce obsahuje analýzu trhu s elektrickou energií v České republice a analýzu nákladů na elektrickou energii Karlovarského kraje a jeho organizací za období let Provedená analýza nákladů je pak základem pro rozklad možných variant optimalizace těchto nákladů z ekonomického a účetního hlediska. Výsledkem práce je konkrétní vyčíslení možné finanční úspory Karlovarského kraje a specifikace způsobů jak těchto úspor dosáhnout. V tomto smyslu se práce, na základě výsledků analýzy a efektivity možné optimalizace nákladů, detailněji zaměřuje na využití synergického efektu při procesu centrálního nákupu silové elektrické energie. Vzhledem k charakteru Karlovarského kraje jako veřejného subjektu přenesené státní správy a krajské samosprávy je centrální nákup elektrické energie v závěru práce zhodnocen z pohledu zákona o zadávání veřejných zakázek. Klíčová slova Analýza, elektrická energie, náklady, Karlovarský kraj, optimalizace, veřejná zakázka.

5 ANNOTATION The thesis is to find out, whether the optimization of the electricity costs in the Karlovy Vary Region budget or rather the budget of the higher-level territorial administrative unit and its organizations is feasible, providing the existing legislative conditions and a known situation in the electricity market in the Czech Republic. The thesis includes the analysis of the electricity market in the Czech Republic and the analysis of the electricity costs spent by the Karlovy Vary Region and its organizations through the years The cost analysis represents the ground for the potential cost optimization variants from both the economic and accounting view. The thesis results in the concrete quantification of the potential money savings in the Karlovy Vary Region budget and specification of the ways how to reach it. In this sense, based on the analysis results and on the effectiveness of the possible cost optimization, the thesis is focused on the application of the synergic effect in the process of centrally purchased electricity. In relation to the status of the Karlovy Vary Region as a public subject executing state administration and self-government, the central purchase of electricity is summed up at the end of the thesis with respect to the Public Contracts Act. Keywords Analysis, electrical power, costs, Karlovy Vary Region, optimalization, public order.

6 OBSAH ÚVOD 8 1. LEGISLATIVA NA ČESKÉM ENERGETICKÉM TRHU Přehled energetické legislativy v ČR Oblasti upravované energetickým zákonem Oblasti upravované pravidly trhu s elektřinou SPECIFIKA TRHU S ELEKTŘINOU Skladba ceny za elektřinu Fungování trhu s elektřinou Základní formy trhů Subjekty na trhu s elektřinou Možnosti nákupu elektřiny na liberalizovaném trhu PXE - Pražská energetická burza Komoditní burza Kladno MOŽNOSTI CHOVÁNÍ ODBĚRATELE Z VEŘEJNÉHO SEKTORU NA TRHU S ELEKTŘINOU Proces změny dodavatele elektřiny Přínosy a rizika změny dodavatele elektřiny Práva a povinnosti odběratele a dodavatele elektřiny OBCHODNÍCI S ENERGIÍ A KARLOVARSKÝ KRAJ Obchodníci s elektřinou Obchodníci s elektřinou v Karlovarském kraji Karlovarský kraj stručná charakteristika VÚC Karlovarský kraj náklady na elektřinu FINANČNÍ ANALÝZA NÁKLADŮ KARLOVARSKÉHO KRAJE NA ELEKTŘINU Základní analýza dat Výchozí hypotéza pro analýzu Náklady organizací Karlovarského kraje na elektřinu Rozbor nákladů na elektřinu u organizací Karlovarského kraje Použité vzorce pro výpočet Zjištěná struktura nákladů Shrnutí výsledků 52 6

7 6. VARIANTY ŘEŠENÍ OPTIMALIZACE Změna charakteru odběru Individuální výběrové řízení na dodávku silové elektřiny Centrální nákup silové elektické energie EKONOMICKÁ, ÚČETNÍ A DAŇOVÁ ANALÝZA ŘEŠENÍ Analýza ekonomického přínosu projektu centrálního nákupu elektřiny pro Karlovarský kraj Studie účetního řešení Studie daňových aspektů APLIKACE ZÁKONA Č. 137/2006 SB., O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH PŘI ŘEŠENÍ OPTIMALIZACE NÁKLADŮ NA ELEKTRICKOU ENERGII Úvod do problematiky veřejných zakázek a vymezení základních pojmů Nadlimitní a podlimitní veřejné zakázky a zakázky malého rozsahu Formy zadávání veřejných zakázek v ČR Možné typy zadávacího řízení Zadávání veřejných zakázek pomocí elektronické aukce Možné varianty řešení zadávacího řízení centrálního nákupu pro Karlovarský kraj SWOT analýza variant řešení zadávacího řízení Organizace zadávacího řízení 75 ZÁVĚR 80 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 85 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK 87 SEZNAM POUŽITÝCH SCHÉMAT 87 SEZNAM POUŽITÝCH GRAFŮ 88 SEZNAM POUŽITÝCH TABULEK 88 SEZNAM POUŽITÝCH OBRÁZKŮ 89 SEZNAM PŘÍLOH 89 7

8 ÚVOD Předkládaná práce Optimalizace nákladů na elektrickou energii Karlovarského kraje je vypracována na základě otázky, zda je možné při současném stavu legislativy a při známé situaci na trhu s elektrickou energií optimalizovat náklady na elektrickou energii v rozpočtu vyššího samosprávného celku a jeho organizací formou efektivnějšího nákupu silové elektrické energie. Elektrická energie neboli elektřina je fyzikálně definována jako souhrn elektrostatických a elektrodynamických jevů a jako výrobní komodita a vzácný statek je obchodována na trzích. Cílem práce je provést analýzu trhu s elektřinou v České republice (dále jen ČR ), analýzu nákladů na elektřinu Karlovarského kraje a navrhnout a vyčíslit varianty optimalizace těchto nákladů. Výsledkem práce je tedy vyčíslení možné finanční úspory při nákupu silové elektrické energie a specifikace způsobů jak těchto úspor dosáhnout. V tomto smyslu se práce detailněji zaměřuje na využití synergického efektu při procesu centrálního nákupu silové elektrické energie. Práce dále podrobně popisuje tvorbu cen elektřiny, situaci na trhu s elektřinou v ČR a možné chování odběratele z veřejného sektoru na tomto trhu. Následně rovněž zkoumá uvedenou problematiku z ekonomického a účetního hlediska a vzhledem k pozici Karlovarského kraje jako subjektu veřejné správy zejména z pohledu zákona o veřejných zakázkách. Závěry a doporučení uvedené v této práci lze efektivně aplikovat ve veřejném sektoru resp. u územních celků, které jsou zřizovateli dalších organizací, jako základ metodiky pro efektivní nákup elektřiny a rozhodování vedoucí k dosažení úspor veřejných rozpočtů. Předpokladem provedení nákladové analýzy bylo zkoumání finančních a technických dat, jejichž předmětem je dodávka elektřiny pro organizace Karlovarského kraje. Výsledkem tohoto zkoumání je pak přehled základních údajů, které jsou klíčové pro zjištění optimalizace nákladů formou nákupu silové elektřiny. Část dat pro analýzu byla získána z centrálního účetnictví Karlovarského kraje, část z analýzy celkové energetické spotřeby Karlovarského kraje a část z přímého (osobního) šetření u organizací Karlovarského kraje. 8

9 1. LEGISLATIVA NA ČESKÉM ENERGETICKÉM TRHU 1.1. PŘEHLED ENERGETICKÉ LEGISLATIVY V ČR Přehled právních předpisů uvedený v této kapitole se týká pouze regulace vztahů na trhu s elektřinou. Související vazby, jako např. hospodaření s energií, teplárenství, plynem, vydávání licencí, podklady pro regulaci apod. zde nejsou obsaženy, neboť se základní myšlenkou optimalizace nákladů na elektřinu přímo nesouvisí. Základní pravidla pro regulaci vztahů jednotlivých subjektů na energetických trzích definuje energetický zákon 1. Na energetický zákon navazují prováděcí předpisy vydané ve formě vyhlášky Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR (dále jen MPO ) a Energetickým regulačním úřadem 2 (dále jen ERÚ ) OBLASTI UPRAVOVANÉ ENERGETICKÝM ZÁKONEM Energetický zákon upravuje podmínky podnikání, výkon státní správy a regulaci v energetických odvětvích, kterými jsou elektroenergetika, plynárenství a teplárenství, jakož i práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené. Energetický zákon má 3 části: a) Obecná část (hlava I.) zejména definuje pojmy, způsob udělování licencí na definované činnosti a práva a práva povinnosti MPO, ERÚ a operátora trhu s elektřinou, a) zvláštní část (hlava II.) se týká elektroenergetiky, plynárenství a teplárenství a definuje práva a povinnost jednotlivých účastníků trhu a vazeb mezi nimi, b) poslední část (hlavy III. až V.) stanoví správní delikty, určuje roli Státní energetické inspekce a deklaruje společná, přechodná a závěrečná ustanovení. 1 ČR Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 2 Energetický regulační úřad [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 9

10 1.3. OBLASTI UPRAVOVANÉ PRAVIDLY TRHU S ELEKTŘINOU Vyhláška o Pravidlech trhu s elektřinou 3, zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení energetického zákona, v platném znění specifikuje zejména následující oblasti: a) Registraci účastníků trhu s elektřinou a registraci údajů ze smluv, b) odchylky účastníků trhu, jejich přiřazování, vyhodnocování a zúčtování, c) typy smluvních vztahů na trhu s elektřinou, d) pravidla přístupu do soustavy, e) pravidla pro přeshraniční přenos elektřiny, f) principy fungování organizovaného trhu s elektřinou, g) pravidla pro nasazování a vyhodnocování podpůrných služeb, h) pravidla pro předávání naměřených údajů o výrobě a spotřebě elektřiny, i) způsob použití a nasazování typových diagramů dodávek, j) principy při změně dodavatele elektřiny, k) principy dodávky v režimu dodavatele poslední instance, l) pravidla pro vyúčtování dodávky elektřiny. 3 ČR Vyhláška ERÚ č. 541/2005 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení energetického zákona, v platném znění 10

11 2. SPECIFIKA TRHU S ELEKTŘINOU Trh s elektřinou je specifický zejména v oblasti tvorby konečné ceny za energii a organizací trhu. V této kapitole je představeno fungování trhu, základní formy trhů, subjekty na trhu s elektřinou, organizace trhu s elektřinou a tvorba ceny elektřiny včetně stručného popisu podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a kombinované výroby. Český trh s elektřinou je od roku 2006 plně liberalizován pro všechny zákazníky. Každý odběratel si může zvolit svého dodavatele. V našem regionu docházelo v průběhu let k hospodářskému růstu a tím i k růstu poptávky po elektrické energii. Zvýšená poptávka a dožívání stávajícího výrobního zařízení vyvolává potřebu výstavby nových výrobních kapacit. Tato situace v konečném důsledku zvyšuje tlak na růst cen elektřiny. Cena za elektřinu byla podle požadavků energetického zákona rozdělena na regulované platby za dopravu elektřiny elektrickou sítí a platby za vlastní odebranou elektřinu (tzv. silovou elektřinu). Výše regulovaných plateb je každoročně stanovována na návrh regulovaných subjektů rozhodnutím ERÚ, cena silové elektřiny je určována situací na trhu s elektřinou. Vazby mezi jednotlivými činnostmi a subjekty na trhu s ohledem na fyzické dodávky jsou ukázány na následujícím obrázku. Schéma č. 1 Poskytované služby v rámci dodávky elektřiny Zdroj: vlastní návrh služeb v rámci dodávky elektřiny 11

12 Na liberalizovaném trhu s elektřinou je výsledná cena dodávky elektřiny pro odběratele složena z regulovaných částí celkové ceny - zejména činností přirozeně monopolního charakteru, tj. všech činností spojených s dopravou elektřiny od výrobce či distributora prostřednictvím přenosové a distribuční soustavy ke konečnému zákazníkovi, a dále se zajištěním stability elektroenergetického systému a rozvodů z technického i obchodního hlediska. Druhou podstatnou částí výsledné ceny elektrické je neregulovaná cena silové elektřiny, kterou pro jednotlivé kategorie odběratelů stanovují samotní dodavatelé (výrobci a obchodníci) SKLADBA CENY ZA ELEKTŘINU Na českém liberalizovaném trhu s elektřinou je tato cena tvořena dvěma základními složkami: a) Cenou silové elektřiny - neregulovaná složka, b) cenou služeb regulovaná složka ceny. Regulovaná složka, která obsahuje další složky ceny: a) Cenu operátora trhu, b) příspěvek na obnovitelné zdroje energie, c) příspěvek na decentrální výrobu, d) cenu systémové služby, e) cenu za použití ČEPS 4, f) cenu distribuce. Součástí ceny u koncového zákazníka je pak i daň z elektřiny a DPH. 4 ČEPS [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 12

13 Graf č. 1 - Podíl jednotlivých složek ceny v ceně elektřiny 2011 Zdroj: Nazeleno.cz [online] [cit ]. Složení ceny elektřiny. Dostupné z WWW: < Výše podílu regulované složky celkové ceny za elektřinu v roce 2011 činí 56,3 %. Podíl samostatné silové elektřiny v celkových nákladech v roce 2009 činil 43,7 % Cena za silovou elektřinu neregulovaná cena Cena silové elektřiny je základní složkou ceny. Jedná se o cenu výrobců, která má zajistit krytí nákladů výrobce a přiměřenou výnosnost investic. Tato cena by měla být minimalizována působením konkurence mezi dodavateli. Cenu produktů silové elektřiny tvoří dvě části: a) Pevná cena za měsíc její výše se liší dle produktové řady, b) cena za odebranou MWh, která se u některých produktů dělí na cenu v nízkém tarifu (NT) a vysokém tarifu (VT). Vysoký a nízký tarif jsou dvě různé ceny za odebranou elektřinu, které se uplatňují u takzvaných dvoutarifových produktů. Nízký tarif je zvýhodněná cena platná vždy po určitou dobu dne veškerá elektřina, kterou v tuto dobu spotřebujete, je účtována nižší cenou. Dvoutarifové produkty jsou výhodné pro odběratele, kteří využívají energeticky náročné spotřebiče, jako je akumulační nebo přímotopné vytápění a ohřev vody. V případě jednotarifového produktu existuje jedna cena za odebranou elektřinu. 13

14 Cena silové elektřiny je ovlivněna: a) Charakterem odběru - odběrovým diagramem skutečný diagram odběratele je obchodníkem oceněn individuálně dle jednotlivých produktů elektřiny obchodovaných na trhu, b) velikostí ročního odběru elektřiny velký odběratel je pro dodavatele zajímavější než menší odběratel, c) schopností regulace odběru elektřiny schopnost odběratele operativně řídit velikost svého odběru může být v ceně zohledněna, d) stabilitou odběru převzetí zodpovědnosti za odchylku obchodník promítne do ceny silové elektřiny ve výši tarifu, oceněním a stanovením tolerančního pásma apod Regulované složky ceny elektřiny Cena služeb zahrnuje cenu přenosu, cenu distribuce, systémových služeb, cenu síťových služeb, podporu obnovitelných zdrojů, podporu kombinované výroby elektřiny a tepla (dále jen KVET ), poplatek operátorovi trhu s elektřinou (dále jen OTE ). Tato cena je regulována ERÚ tak, aby odrážela oprávněné náklady a přinášela přiměřenou výnosnost investic poskytovatelům služeb. Obrázek č. 1 - Působnost distribučních společností Zdroj: TRUSTENERGY.cz: [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 14

15 Tyto složky ceny elektřiny jsou každoročně stanovovány na návrh regulovaných subjektů ERÚ a zahrnují následující položky Cena za distribuci elektřiny Rozvod elektřiny k jednotlivým zákazníkům zahrnuje měsíční plat za příkon podle jmenovité proudové hodnoty hlavního jističe před elektroměrem. Jde o částku, která pokrývá fixní náklady provozovatele energetické distribuční soustavy. Platí se ve stálé měsíční výši bez ohledu na to, kolik elektřiny zákazník odebere. Tabulka č. 1 - Vývoj ceny za distribuci Cena za distribuci Kč za MWh Kč 1835 Kč 1981 Kč 2002 Kč 2127 Kč Zdroj: ceníky ČEZ 2007, 2008, 2009, 2010, 2011 viz příloha č. 2 Graf č. 2 - Vývoj ceny za distribuci v Kč za MWh Vývoj ceny za distribuci Kč/MWh Cena Zdroj: ceníky ČEZ 2007, 2008, 2009, 2010, 2011 viz příloha č Cena za dopravenou MWh elektřiny Jedná se o cenu za použití přenosové sítě. Ta se opět může dělit na cenu ve vysokém (VT) a nízkém tarifu (NT). Tabulka č. 2 - Vývoj ceny za použití přenosové sítě v Kč za MWh Vývoj ceny za použití přenosové sítě v Kč za MWh ,45 Kč 15,61 Kč 13,41 Kč 20,13 Kč 21,13 Kč 28,08 Kč 41,25 Kč 49,56 Kč 55,01 Kč Zdroj: ceníky ČEZ 2007, 2008, 2009, 2010, 2011 viz příloha č. 2 15

16 Graf č. 3 - Vývoj ceny za použití přenosové sítě 60 Vývoj ceny za použití přenosové sítě v Kč za MWh cena 0 rok Zdroj: ceníky ČEZ 2007, 2008, 2009, 2010, 2011 viz příloha č Cena systémových služeb Pokrývá náklady provozovatele energetické přenosové soustavy na nákup tzv. podpůrných služeb od jednotlivých výrobců elektřiny. Tyto služby si lze představit jako nutnou pohotovost elektráren, které pracují jako záložní zdroje pro případ výpadku ve výrobě nebo náhlého zvýšení spotřeby elektřiny. Pro rok 2009 byla určena cena 141,01 Kč za MWh pro rok 2010 cena 153,65 Kč za MWh. Tabulka č. 3 - Vývoj ceny systémových služeb v Kč za MWh Cena systémových služeb v Kč za MWh Kč 159 Kč 172 Kč 172,8 Kč 156,28 Kč 147,15 Kč 147,81 Kč 141,01 Kč 155,4 Kč Zdroj: ceníky ČEZ 2007, 2008, 2009, 2010, 2011 viz příloha č. 2 Graf č. 4 - Vývoj cena systémových služeb v Kč za MWh Vývoj ceny systémových služeb Kč/MWh cena Zdroj: ceníky ČEZ 2007, 2008, 2009, 2010, 2011 viz příloha č. 2 16

17 Cena za činnost zúčtování operátora trhu (OTE) Tato cena pokrývá náklady společnosti OTE, která zajišťuje mimo jiné zpracování bilance nabídek a poptávek na dodávku elektřiny, nebo zúčtování odchylek. Pro činnosti operátora trhu s elektřinou platí pro rok pevná cena 4,75 Kč za MWh. Tabulka č. 4 - Vývoj ceny OTE v Kč za MWh Vývoj ceny ze zúčtovaných odchylek OTE v Kč za MWh ,1 Kč 4,1 Kč 4,1 Kč 4,63 Kč 4,63 Kč 4,63 Kč 4,75 Kč 4,75 Kč 4,75 Kč Zdroj: ceníky ČEZ 2007, 2008, 2009, 2010, 2011 viz příloha č. 2 Graf č. 5 - Vývoj ceny OTE v Kč za MWh vývoj ceny OTE cena Zdroj: ceníky ČEZ 2007, 2008, 2009, 2010, 2011 viz příloha č Daň z elektřiny Od roku 2008 je součást ceny elektřiny nově stanovená spotřební daň 5 z elektřiny. Daň z elektřiny je jedna z nově zavedených tzv. ekologických daní vyplývajících z našich závazků vůči EU. Daň odvádí dodavatel elektřiny Celní správě hromadně za všechny své zákazníky. Sazba daně je pro všechny jednotná a činí 28,30 Kč za MWh. 5 ČR Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů v platném znění 17

18 Cena na podporu výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů (OZE) a kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET). V souvislosti se vstupem do EU se ČR zavázala podporovat výrobu elektřiny s ohledem na ekologický přínos. Výrobní náklady u těchto zdrojů jsou vyšší, proto jsou pokrývány z tohoto poplatku. Cena na krytí vícenákladů spojených s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných zdrojů je pro rok 2010 stanovena ve výši 166,34 Kč za MWh a v roce ,- Kč za MWh. Tabulka č. 5 - Vývoj ceny na podporu OZE a KVET Cena na podporu výkupu elektřiny OZE a KVET v Kč za MWh ,72 Kč 19,04 Kč 41,51 Kč 39,45 Kč 28,26 Kč 34,13 Kč 40,75 Kč 52,18 Kč 166,34 Kč 370 Kč Zdroj: ceníky ČEZ 2007, 2008, 2009, 2010, 2011 viz příloha č. 2 Graf č. 6 - Vývoj ceny na podporu OZE a KVET Vývoje ceny OZE a KVET cena Zdroj: ceníky ČEZ 2007, 2008, 2009, 2010, 2011 viz příloha č. 2 Aktuální ceny regulovaných služeb jsou uvedeny v Cenových rozhodnutích ERÚ 6. Na cenu elektřiny má vliv několik faktorů. Mezi nejvýznamnější patří nabídka a poptávka na trhu elektřinou, cena elektřiny v zahraničí, ceny komodit a cena emisních povolenek. Cena elektřiny v zahraničí má na cenu silové elektřiny v ČR vliv z důvodu propojení soustav mezi jednotlivými státy. Ceny emisních povolenek mají významný vliv na pohyby cen elektřiny na energetické burze. Energetické a průmyslové firmy dostávají v současnosti emisní povolenky zdarma. Od roku 2013 se začne v Evropské unii uplatňovat energetickoklimatický balíček. Emisní povolenky nebudou zdarma, ale budou se prodávat v aukcích. 6 Energetický regulační úřad [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 18

19 Podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a kombinované výroby Zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů 7 umožňuje dvě možnosti podpory OZE. První z nich je povinný výkup za ceny určené ERÚ, druhá možnost je prodej na volném trhu a získání tzv. zeleného bonusu neboli příspěvku k ceně elektřiny. Tyto možnosti nelze kombinovat Podpora OZE formou výkupní ceny V případě podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů ve formě výkupních cen má provozovatel regionální distribuční soustavy nebo provozovatel přenosové soustavy povinnost od výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů vykoupit veškerý objem vyrobené elektřiny z daného zdroje. Výkupní ceny byly nastaveny tak, aby za dobu životnosti jednotlivých typů výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů byla výrobcům zaručena patnáctiletá návratnost vložených investic a přiměřený zisk Podpora OZE formou zelených bonusů Zelený bonus je příplatek k tržní ceně elektřiny, který může získat výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů elektřiny. Při podpoře formou zelených bonusů si musí výrobce najít sám svého odběratele elektřiny. V případě, že si výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů zvolí režim podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů ve formě zelených bonusů a prodá vlastní elektřinu za tržní cenu jakémukoliv konečnému zákazníkovi či obchodníkovi s elektřinou, má právo inkasovat od provozovatele regionální distribuční soustavy na základě předloženého výkazu o původu elektřiny zelené bonusy. Zelené bonusy jsou proti výkupním cenám zvýhodněny, neboť v jejich výši je zohledněna zvýšená míra rizika spojená s možností uplatnění vyrobené elektřiny na trhu. Zelené bonusy pro jednotlivé kategorie taktéž zohledňují výši tržní ceny elektřiny pro jednotlivé typy OZE. Výše zeleného bonusu v Kč za MWh je pro každý druh obnovitelného zdroje každoročně upravována a zveřejněna v cenovém rozhodnutí ERÚ. 7 ČR Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie 19

20 2.2. FUNGOVÁNÍ TRHU S ELEKTŘINOU Současný trh s elektřinou přešel od kampaňovitého prodeje ke kontinuálnímu obchodování. Základními charakteristikami současného trhu je: a) Kontinuální obchodování, b) funkční spotový trh, c) trvalá likvidita, d) transparentní obchodní místa Pražská energetická burza, e) aukce přeshraničních kapacit a podpůrných služeb. Standardní produkty obchodované na Pražské energetické burze 8 : a) Roční produkty pásmo/špička (BL/PL = Base Load / Peak Load), b) čtvrtletní produkty pásmo/špička (BL/PL = Base Load / Peak Load), c) měsíční produkty pásmo/špička (BL/PL = Base Load / Peak Load). Přínos rozvinutého trhu s elektřinou pro koncového zákazníka: a) Nákup elektřiny v průběhu roku na požadovaná období, b) možnost zajištění ceny elektřiny v příznivém okamžiku (cena, plánování), c) možnost nákupu silové elektřiny na více let dopředu s pevně stanovenou cenou. Velkoobchodní trh s elektřinou charakteristika systému: a) Z pohledu finančního sektoru je elektřina zařazena do koše oblíbených energetických komodit, b) roste vliv spekulativních obchodů, c) existuje časový nesoulad mezi zájmem výroby prodat a zájmem spotřeby koupit, d) ceny energetických komodit (ropy, uhlí a zemní plyn) jsou v čase spojité, cenu elektřiny tvoří ceny spotové a forwardové, rozdíl v ceně spotové a forwardové je tvořen časovou hodnotou peněz. 8 Pražská energetická burza [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 20

21 Ceny energetických komodit jsou v čase spojité a cena elektřiny kopíruje cenu energetických komodit na světových trzích. Graf č. 7 - závislost cen elektřiny na cenách ropy Zdroj: 9, : ROPA BREND [online] [cit ]. Dostupné z WWW: &w=380&curr=USD> ELEKTŘINA [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < &w=380&curr=EUR>. 21

22 2.3. ZÁKLADNÍ FORMY TRHŮ Základní formy trhů s elektřinou jsou: a) Volný trh OTC Market (Over-the-Counter) - v ČR funguje od prosince 2004, působí zde 5 brokerů. b) Burzovní trh Exchange Market Pražská Energetická Burza (PXE), v ČR spuštěno obchodování od c) Komoditní trh Českomoravská komoditní burza Kladno 11. d) Spotřebitelský trh trh konečných zákazníků SUBJEKTY NA TRHU S ELEKTŘINOU Účastníky trhu s elektřinou jsou: a) Výrobci elektřiny, b) provozovatel přenosové soustavy, c) provozovatelé distribučních soustav, d) operátor trhu, e) obchodníci s elektřinou, f) zákazníci. Pro účely organizace trhu s elektřinou se koneční zákazníci dělí do následujících kategorií: a) Odběratel kategorie A - odběratel, jehož odběrné místo je připojeno k přenosové soustavě nebo odběratel, jehož odběrné místo je připojeno k distribuční soustavě s napětím mezi fázemi vyšším než 52 kv, b) odběratel kategorie B - odběratel, jehož odběrné místo je připojeno k distribuční soustavě s napětím mezi fázemi od 1 kv do 52 kv včetně, c) odběratel kategorie C - odběratel, který není odběratelem kategorie A, B nebo D. 11 Českomoravská komoditní burza Kladno [online] [cit ]. cmkbk.cz. Dostupné z WWW: < 22

23 2.5. MOŽNOSTI NÁKUPU ELEKTŘINY NA LIBERALIZOVANÉM TRHU Pravidla trhu s elektřinou definují následující způsoby, jakými se uskutečňuje obchodování s elektřinou: a) Prostřednictvím účasti na organizovaném krátkodobém trhu s elektřinou, b) prostřednictvím dvoustranných obchodů mezi účastníky trhu s elektřinou, c) prostřednictvím účasti na vyrovnávacím trhu s regulační energií, d) prostřednictvím účasti na trhu s podpůrnými službami. Obchodování na burzovních platformách lze považovat za dvoustranný obchod, protože jde o obchod mezi dvěma účastníky trhu s elektřinou, z nichž jedním je burza. Do dvoustranných obchodů lze zahrnout i obchodování s elektřinou přes hranice. V dalším textu jsou více rozebrány první dvě možnosti. Druhé dvě jsou určeny spíše pro výrobce elektřiny. Schéma č. 2 - Způsob obchodování v EUR/1MWh Zdroj: Energetická burza Praha - PXE [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 23

24 Organizovaný krátkodobý trh Organizovaným krátkodobým trhem s elektřinou je trh s elektřinou organizovaný OTE. Organizovaný krátkodobý trh s elektřinou se skládá z: a) Organizovaného blokového trhu s elektřinou, na který lze podávat nabídky a poptávky na jednotlivé obchodní bloky, b) organizovaného denního trhu s elektřinou, na který lze podávat nabídky a poptávky na následující obchodní den, c) organizovaného vnitrodenního trhu s elektřinou, na který lze podávat nabídky a poptávky na následující časový úsek uvnitř obchodního dne. Účastníci krátkodobého trhu mohou předkládat nabídky na prodej a poptávky na nákup elektřiny. Poptávka předložená účastníkem krátkodobého trhu znamená závazek, že poptávané množství elektřiny pro danou obchodní hodinu účastník krátkodobého trhu odebere z elektrizační soustavy v daném čase, pokud dojde k uspokojení této předkládané poptávky. Nabídka předložená účastníkem krátkodobého trhu znamená závazek, že nabízené množství elektřiny pro danou obchodní hodinu účastník krátkodobého trhu dodá do elektrizační soustavy v daném čase, pokud dojde k uspokojení této předkládané nabídky. Výsledkem obchodů je stanovení sjednaných dodávek, odběrů a cen. Obrázek č. 2 - Příklad výsledků krátkodobý - denní trh - OTE dne Zdroj: OTE, a.s OTE, a.s. - denní trh [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 24

25 Dvoustranné obchody Dvoustrannými obchody jsou obchody s fyzickou dodávkou elektřiny registrované u OTE kromě obchodů uzavřených na organizovaném krátkodobém trhu s elektřinou nebo vyrovnávacím trhu s regulační energií. Jak již bylo zmíněno, dvoustranné obchody lze realizovat i jako přeshraniční. Mimo výše uvedeného organizovaného trhu pořádaného OTE se elektřina dá nakoupit či prodat na následujících platformách: a) Energetická burza Praha při Burze cenných papírů Praha. b) Slovenská burzovní platforma + přeshraniční profil SK-CZ. c) Lipská energetická burza + přeshraniční profil DE-CZ. d) Rakouská Burza s elektřinou + přeshraniční profil AT-CZ. Obchody na Energetické burze Praha se řídí dle burzovních pravidel, která definují pravidla obchodování 13 a burzovním řád 14, který definuje standardy pro komoditní kontrakty. Tabulka č. 6 - Množství elektřiny zobchodované prostřednictvím dvoustranných smluv Týden Množství (MWh) , , , , , , , , , , , ,633 Zdroj: OTE [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 13 PXE - pravidla a předpisy [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 14 PXE - Burzovní řád [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 25