Ekonomický rozvoj nanotechnologie analýza na bázi indikátorů

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Ekonomický rozvoj nanotechnologie analýza na bázi indikátorů"

Transkript

1 Ekonomický rozvoj nanotechnologie analýza na bázi indikátorů Autor: Dr. Angela Hullmann Evropská komise, výzkum DG Jednotka Nano S & T Convergent Science and Technologies Brusel

2 Verze: 28. listopadu 2006 Tento článek v angličtině lze stáhnout z internetu na adrese: Názory vyjádřené v tomto dokumentu jsou pouze osobními názory autora a žádným způsobem nikterak Evropskou komisi nezavazují. Více informací týkajících se nanotechnologie je možné u Evropské komise nalézt na adrese: Překlad je proveden se souhlasem autorky. 2

3 Úvod S potěšením představuji tuto třetí publikaci ze série pracovních verzí dokumentů zabývajících se výzkumem a vývojem nanotechnologie. Po dvou předcházejících pracích, z nichž první Některá čísla ohledně výzkumu a vývoje nanotechnologie v Evropě a mimo ni byla uveřejněna v prosinci 2005 a druhá Výsledky neoficiálního shromažďování informací pro výzkum a vývoj nanotechnologie na poli ekotoxikologie byla uveřejněna v červnu 2005, tento článek analyzuje ekonomický rozvoj nanotechnologie. Nanotechnologie v sobě nese potenciál být nejslibnější a nejpokrokovější technologií tohoto století. Nabízí nepřebernou škálu možností využití a ekonomický přínos, což by významně prospělo Evropskému hospodářství. V celosvětové honbě za pokrokem dochází k ohromnému vzestupu technologie. Evropská výchozí pozice u této mezivědní expertní technologie je slibná. Musí však být ještě mnoho učiněno proto, aby vynikající kvalita Evropské vědy a technologie měla ekonomickou návratnost v podobě nových produktů, výrobních postupů a firem intenzívně se zabývajících technologií. Jak vyplývá ze Sdělení Evropské komise: Nanovědy a nanotechnologie: akční plán pro Evropu (COM (2005) 243), Evropská komise se zaměřuje na zajištění příznivých podmínek pro inovace v průmyslu s využitím nanotechnologií, s cílem zabezpečit, aby výzkum a technologický vývoj byl přenesen do přijatelných a bezpečných výrobků a metod, které směřují k vytváření bohatství. Aby bylo možné tak učinit, je důležité získat celkový obraz současného stavu na trzích, ve společnostech, ve financování, o výkonnosti vědy a techniky a o vyhlídkách rozvoje. Současné analýzy se zakládají na indikátorech ekonomického rozvoje nanotechnologie, které lze veřejně zpřístupnit. Důraz byl kladen na analýzu Evropy ve srovnání s jejími hlavními konkurenty. Předkládané údaje nelze považovat za kompletní a v žádném případě k ničemu Evropskou komisi nezavazují. Děkuji mé kolegyni Angele Hullmannové za shromažďování informací z různých zdrojů a za propojení všeho do ucelené analýzy. Doufáme, že tyto informace budete považovat za užitečné a uvítáme jakékoli komentáře a podněty ohledně předkládaných indikátorů a analýz. Více informací o nanotechnologii v Evropě a zejména u Evropské komise lze mimo jiné nalézt na adrese: a na Renzo Tomellini Ředitel útvaru Nano S &T konvergentní věda a technologie 3

4 Ekonomický rozvoj nanotechnologie Analýza na bázi indikátorů Obsah Strana 1. Úvod 7 2. Komercializace nanotechnologie: vyhlídky objemu trhu a podílů na trhu 8 3. Globální soutěž v nanotechnologii: některé údaje o veřejném a soukromém financování Rizikový kapitál pro špičkový výzkum: rizikové investiční fondy 14 v nanotechnologii 5. Analýza ekonomického dopadu: pracovní místa a společnosti v nanotechnologii Technologický rozvoj nanotechnologie: využití patentů Vědecká báze nanotechnologie: vědecké publikace a odkazy Závěr 27 Seznam tabulek a diagramů Strana Diagram 1: Prognóza světového trhu v nanotechnologii v miliardách USD 9 Diagram 2: Světový trh a prognóza na rok 2015 v miliardách USD 9 Diagram 3: Prognóza světového trhu v různých odvětvích nanotechnologie 10 Diagram 4: Objem a podíl trhu s produkty dodávky léků do organismu s přispěním nanotechnologie na celosvětovém trhu 11 Diagram 5: Celosvětový prodej výrobků, které v sobě mají začleněnou nastupující nanotechnologii, podle regionů prognóza v procentech 12 Tabulka 1: Odhad veřejných a soukromých financí v tisících na výzkum a vývoj nanotechnologie v roce 2004 v jednotlivých zemích 13 Diagram 6: Odhad veřejných a soukromých financí na výzkum a vývoj 4

5 nanotechnologie v roce 2004 v oblastech ve světě v milionech 14 Diagram 7: Financování prostřednictvím rizikového kapitálu v celosvětovém měřítku podle aplikace a roku v milionech USD 14 Diagram 8: Financování nanotechnologie prostřednictvím rizikového kapitálu v celosvětovém měřítku, v absolutních číslech a jako podíl 15 Diagram 9: Počet pracovních míst v nanotechnologii v milionech a podíl pracovních míst na všech pracovních místech ve výrobě v procentech 16 Diagram 10: Nanotechnologické společnosti v celosvětovém měřítku: desetiletí a roky vývoje ( ) 17 Diagram 11: Společnosti v celosvětovém měřítku v různých odvětvích nanotechnologie a v nejaktivnějších zemích 18 Diagram 12: Nanotechnologické společnosti v předních zemích a podle velikosti společnosti (obrat v milionech USD) v nejaktivnějších zemích 18 Diagram 13: Nanotechnologické instituce podle zemí a podle typu organizace 19 Diagram 14: Evropské instituce (univerzity a další výzkumné instituty, společnosti ) činné v nanotechnologii 20 Diagram 15: Patenty v nanotechnologii v celosvětovém měřítku podle indikátoru Y01N EPO. Čárový diagram: Celkový počet souborů patentů v Y01N 21 Diagram 16: Průměrná míra ročního růstu (%) v dílčí oblasti nanotechnologie ve dvou obdobích: , Diagram 17: Patenty v celosvětovém měřítku podle žadatele a země, kde byl vynález realizován 22 Tabulka 2: 10 celosvětově nejlepších zemí žádajících o patenty v každé oblasti nanotechnologie v roce Diagram 18: Nanotechnologické patenty v 8 nejlepších zemích žádajících o patentování 24 Diagram 19: Průměrná míra ročního přírůstku patentů v nanotechnologii v roce 2003 v 8 nejlepších zemích podle indikátoru Y01N EPO 24 Diagram 20: Vědecké publikace v nanotechnologii v databázi SCI na jednotlivé oblasti ve světě, a Diagram 21: Vědecké publikace v nanotechnologii na 1 zemi a dílčí nanotechnologickou oblast,

6 Tabulka 3: Počet publikací a odkazů v nanotechnologii v databázi SCI v letech ve 25 nejlepších citovaných zemích, roztříděných podle průměrného počtu odkazů na 1 publikaci 26 Tabulka A1: Prognóza vývoje celosvětového trhu u různých podoblastí nanotechnologie a jejího využití v milionech USD 32 Poznámka autora: Empirická analýza nanotechnologie trpí tím, že máme omezený dostup ke spolehlivým a porovnatelným údajům a také tím, že nanotechnologie má složitou podstatu. Oficiální statistika vůbec nanotechnologii nespecifikuje nebo ji spojuje s různými jinými kategoriemi, kde ji nelze správně identifikovat, nebo je její definice přinejmenším diskutabilní. Na tomto pozadí musíme vysoce ocenit iniciativu Evropského patentového úřadu identifikovat a označit nanotechnologické patenty. V jiných případech, kdy se jednalo o vyhlídky na trhu a o údaje společnosti, byly provedeny rozsáhlé průzkumy, které byly speciálně věnovány nanotechnologii. Tyto průzkumy přinášejí cenné informace, ale chybí dostatečné srovnání s údaji získanými z jiných průzkumů. V tomto článku byly brány v úvahu nedostatky empirické základny ekonomických dat a údajů vědy a techniky týkajících se nanotechnologie tím způsobem, že byla shromažďována data z jiných zdrojů a provedena jejich předběžná selekce na základě spolehlivosti zdroje, proveditelnosti metodologie a konzistence s jinými údaji. Byl proveden pokus o načrtnutí co nejcelistvějšího obrazu za pomoci dostupných údajů a na této bázi byly i vyvozeny závěry. Nebylo možné tyto samotné údaje vytvářet a ani to nebylo záměrem autora. 6

7 Ekonomický rozvoj nanotechnologie analýza na bázi indikátorů Když Nikolaj Kondratěv v roce 1926 publikoval svou teorii o dlouhých vlnách, třetí vlna, která byla vyvolána rozvojem chemického a energetického průmyslu, již upadala. O osmdesát let či o dvě vlny později (automobily a elektronika, informační a komunikační technologie) se nanotechnologie snad i v kombinaci s biotechnologií stala nadějným kandidátem pro zahájení šesté vlny Kondratěva. Nanotechnologie má všechny předpoklady k tomu mít významný dopad na světovou ekonomiku, jelikož nanotechnologické aplikace se budou využívat prakticky ve všech odvětvích. Vědci, výzkumníci, manažeři, investoři a političtí činitelé z celého světa berou tento ohromný potenciál na vědomí, a proto zahájili soutěž v nanotechnologii. Účelem tohoto článku je analyzovat současný stav nanotechnologie z ekonomického hlediska prostřednictvím údajů týkajících se trhu, financování, společností, patentů a publikací. Také se budeme zabývat otázkou, nakolik jsou reklamní spoty podloženy ekonomickými údaji a nakolik jsou jen zbožným přáním. Článek se soustředí na srovnávání světových regionů, a tudíž se koncentruje na Evropu a Evropskou unii ve vztahu k jejich hlavním konkurentům Spojeným státům americkým a Japonsku a rovněž ve vztahu k nastupujícím nanotechnologickým zemím jako jsou Čína, Indie a Rusko. 1. Úvod Nanotechnologie mohou být všude. Nyní se vyskytují v pneumatikách automobilů, v zubních pastách, v krémech proti slunci, v tenisových raketách a tenisových míčích, v tričkách a kalhotách, v přehrávačích CD a dokonce v površích koupelnových van, záchodových mís a umyvadel. Nanoprodukty mají nové vlastnosti, jsou menší, lehčí, rychlejší, levnější, jsou odolné vůči vodě, špíně a skvrnám, což je pro spotřebitelské výrobky obohacením. Znamenají snad tyto výrobky rozlet do nanotechologické budoucnosti, jak mnoho odborníků předpovídá? Jsou to první kroky směrem k vývoji nanorobotů a kompilátorů hmoty, je to snad cesta ke světu, kde vládne věčný život a nevyčerpatelné zdroje? Dnešní nanotechnologie se pohybuje stále na hranici mezi vědeckou realitou a ambiciózními představami, mezi prvními úspěchy a očekáváním plným naděje, mezi dynamickým pokrokem a razantními inovacemi. Tento okruh možností lze nalézt výslovně nebo nepřímo v mnoha odhadech a analýzách pokračujícího a budoucího vývoje nanotechnologie. Tyto názory zastávají vědci stejně tak jako novináři, výzkumní manažeři i političtí činitelé, investoři a také nátlakové skupiny. Mnohá tvrzení zabíhají buď do jednoho nebo druhého extrému, ale často dochází ke změnám orientačních bodů a tyto změny často probíhají na nevědomé úrovni. Mnohé tyto analýzy mají obvykle společné to, že hovoří o nanotechnologii jako o jediném konceptu. V současné době je široce přijímán názor, že nanotechnologie je soubor různých technologií a postupů, které všechny využívají fyzikálních vlastností rozměrů v nanometrické škále, jež jsou odlišné od vlastností pozorovaných v mikro a makro světě. Abychom mohli nastínit správný a ucelený obraz technologie a dobře vyhodnotit její stav, možnosti i nedostatky, je potřeba se tam, kde je to možné, podívat na dílčí oblasti nanotechnologie jako jsou nanomateriály a nanoelektronika, nanobiotechnologie a nanomedicína nebo nanometrické nástroje, instrumenty a nanozařízení. Očekává se, že nanomateriály budou mít velký vliv na prakticky všechny sféry, kde materiály hrají roli. Zahrnují ultra tenké povlaky a aktivní povrchy a rovněž i novou generaci chemické technologie. Nanoelektronika má významný vliv na informační a komunikační technologie tím, že 7

8 stále překonává (s pomocí kvantové elektroniky) Moorův zákon, který hovoří o tom, že každých 18 měsíců dochází ke zdvojnásobení paměti dat a kapacit procesorů. Nanobiotechnologie bude prospěšná v lékařství, ve farmaceutickém průmyslu a v diagnostice, v nesčetných průmyslových postupech, v zemědělství a v potravinářství. Nanometrické nástroje jsou klíčové technologie, k nimž patří například elektronové mikroskopy (řádkovací tunelový mikroskop STM, mikroskop atomových sil AFM ) a ultra přesné stroje. V tomto článku budeme analyzovat současný stav nanotechnologie tak, že uvedeme dostupné údaje o nanotechnologických trzích a projektech trhu, o pracovních místech, o společnostech a dalších organizacích činných v nanotechnologii, o veřejných a soukromých dotacích včetně financování pomocí rizikového kapitálu, o patentech a také o vědeckých publikacích. Údaje byly sesbírány z veřejně dostupných zdrojů a budou adekvátně citovány. Autor nemůže nést plnou zodpovědnost za jejich přesnost nebo pravdivost. Zejména v případě dat týkajících se trhu, které mohou být pouhým odhadem, jde o to, že tato data se mohou výrazně lišit v závislosti na definování, zdroji, metodologii a účelu shromažďování a prezentaci těchto údajů. Autor se snažil tento problém překonat tím, že se nespolehl pouze na jediný zdroj, ale že porovnával různé zdroje ještě předtím, než je vyčlenil pro další analýzu. Účel analýz je dvousložkový: na jedné straně budou nanotechnologie a její podoblasti analyzovány za účelem zjištění současného stavu, stanovení nejslibnějších oblastí a předpovědi budoucího vývoje. Na druhé straně analýzy mohou objasnit, jak nanotechnologie může přispět k dosažení ekonomických a sociálních cílů Evropské unie, k nimž se řadí například konkurenceschopnost, hospodářský růst a zaměstnanost tím způsobem, že bude kladen důraz na srovnání Evropy s jejími světovými konkurenty, především pak s USA, Japonskem a nastupujícími nanotechnologickými mocnostmi jako jsou Čína, Indie a Rusko. 2. Komercializace nanotechnologie: vyhlídky objemu trhu a podílů na trhu Jelikož se očekává, že nanotechnologie bude mít podstatný dopad na světovou ekonomiku, objem trhu je odpovídajícím indikátorem jejího ekonomického významu. Na druhé straně nanotechnologie nesouvisí s určitým průmyslem, který může být snadno identifikován a kvantitativně určen. Bude-li nanotechnologie úspěšná, může významně přispět ke zlepšení mnoha produktů a umožní výrobu úplně nových výrobků, což ovšem nebude snadno změřitelné. Většina prognóz trhu týkajících se nanotechnologie pochází z počátku roku 2000 a dále a jejich konečný časový horizont je až do roku Snad nejznámější číslo týkající se budoucího trhu nanotechnologie bylo uveřejněno americkou Nadací pro národní vědu (NSF) v roce Nadace pro národní vědu vyhodnotila, že světový trh s nanotechnologickými výrobky v roce 2015 bude činit 1 bilion amerických dolarů. Mnohé další prognózy v závislosti na definici nanotechnologie, jejímu přispění k přidané hodnotě u koncových produktů a na míře optimismu kolísají mezi umírněnými 150 miliardami dolarů v roce 2010 (Mitsubishi Research Institute, 2002) a 2,6 bilióny v roce 2014 (Lux Research, 2004). Ten poslední optimističtější scénář by naznačoval, že trh s produkty na bázi nanotechnologie by byl větší než u nadějného trhu informačních a komunikačních technologií a desetkrát by v budoucnosti převýšil trh s biotechnologií. Diagram 1 ukazuje určité prognózy pocházející z různých zdrojů (viz poznámka pod čarou 1). Prognózy se významně liší jedna od druhé, ale mají společné to, že předpovídají významný nárůst trhu s nanotechnologickými produkty, který by se rozjel někdy na počátku roku

9 Diagram 1: Prognóza světového trhu v nanotechnologii v miliardách USD. Různé zdroje 1 Výše uvedená čísla ukazují možný vývoj, ale pro hlubší analýzu vývoje trhu nanotechnologie nejsou dostačující. Jak Lux Research, tak i NSF vyvinuli určité úsilí, aby specifikovali hodnoty uvedené pro podoblasti nanotechnologie. Výsledky analýzy Lux Research za 5 let ( ) jsou uvedeny v diagramu 2 vlevo. Výsledky analýzy NSF diagram 2 vpravo - ukazují, že k očekávanému překonání podílu 1 biliónu amerických dolarů na celosvětovém trhu dojde v roce Diagram 2: Světový trh a prognóza na rok 2015 v miliardách USD. Zdroje: vlevo: Lux Research, 2004, vpravo: NSF, Diagram 2 ukazuje, že se odhaduje velký podíl nanotechnologických výrobků, nanozařízení a nanobiotechnologie na současném trhu. Podíly činí přibližně 420 miliónů u nanozařízení a 415 miliónů amerických dolarů u nanobiotechnologie. Materiály a nástroje hrají menší úlohu a jejich podíl činí u materiálů 145 miliónů a u nástrojů 50 miliónů amerických dolarů. Srovnání s prognózami na rok 2015 ukazuje, že u všech oblastí se předpokládá významný nárůst, například u materiálů by stoupl ze 145 miliónů až na 340 miliard amerických dolarů. Nanoelektronika bude 1 Prognózy pocházejí z následujících zdrojů: Německá vláda, kapitálový vývoj; NSF 2001, kapitálový vývoj 2001; Sal. Oppenheim 2001; DG Bank 2001; DTI 2001; US Nanobusiness Alliance 2001; Cientifica 2002; In Realis 2002; Mitsubishi Research Institute 2002; Deutsche Bank 2003; Nomáda Research Institute 2003; BCC 2004; GEMZ corp. 2004; Helmut Kaiser Consultancy 2004; Lux Research

10 činit až 300 miliard dolarů a po ní následují léčiva, chemická výroba a letecký průmysl. Je však potřeba, aby jakákoli srovnání aktuálních čísel a prognóz z různých zdrojů a s různými specifikacemi byla pečlivě vyhodnocena. Prognóza provedená Fechtem s kolektivem (2003) v jejich zprávě nazvané Hledání skrytých perel je spolehlivější, protože se více soustředí na blízký časový horizont, tj. léta (diagram 3). Diagram 3: Prognóza vývoje světového trhu v různých odvětvích nanotechnologie: vlevo: v miliardách amerických dolarů, vpravo: míra průměrného ročního růstu v letech v %. Zdroj: Fecht a kol., U těchto odhadů hrají nejvýznamnější roli na světovém trhu nanonástroje, i když mají nejnižší míru růstu. Nanozařízení a nanomateriály začínají na lehce nižší úrovni, ale nanozařízení mají daleko vyšší míru růstu. Na rozdíl od výše zmíněných pozorování provedených společností Lux Research je nanobiotechnologie pouze okrajovou záležitostí, která však vykazuje v průběhu srovnávací doby podstatný nárůst. Celkový nárůst dosahuje v průměru 15 % ročně, což ještě neodráží skutečný průlom. Z těchto čísel můžeme vyvodit závěr, že nanotechnologie se ještě nenachází v bodě, kdy by její vzestup mohl mít revoluční vliv na světovou ekonomiku. Jaký rozvoj probíhající v letech by tedy mohl vést k trhu, kde by nanotechnologie měla podíl 1 bilión amerických dolarů? Mnoho dalších studií se snažilo o prognózu vývoje trhu s nanotechnologiemi. Tabulka A1 v příloze shrnuje vybrané prognózy z různých výzkumů, aniž bychom tvrdili, že je vyčerpávající nebo metodologicky srovnatelná, a zahrnuje výše uvedené hodnoty, které zmiňuje NSF, Lux Research a Fecht s kol. Všechny údaje se různí v závislosti na výzkumu a zdroji odkazu, někdy se i podstatně odlišují už ve stejném roce. Přesto však poskytují ucelený přehled o tom, jaké jsou vyhlídky na trhu a zachycují první náznaky toho, která odvětví mohou hrát hlavní roli v budoucnosti. V tomto souhrnu různých nanotechnologických podoblastí, aplikací a trhů se předpokládá, že výrobky s využitím nanotechnologie budou mít nejvyšší podíl. Odhady týkající se celého odvětví nanoelektroniky se pohybují kolem 300 miliard USD za rok 2015 a zahrnují polovodiče, ultra kondenzátory, nanopaměti a nanosenzory. Odhady trhu s nanomateriály lze ještě rozdělit na nějaké více či méně důležité podoblasti, kde například nanočástice, nanopovlaky a laterální nanostruktury v roce 2010 činí více než 300 miliard euro u všech materiálů. Tato čísla se velmi přibližují odhadu NSF, který činí 340 miliard amerických dolarů v roce Tyto údaje i když jsou fragmentované a z části nesrovnatelné vedou k předpokladu, že nanomateriály budou pro budoucí trhy a aplikace velkým přínosem. Při srovnání s údaji z diagramu 3 bychom mohli vyvodit závěr, že umírněný vzestup trvající až do roku 2006 bude završen mnohem silnějším dynamickým růstem 10

11 někdy v letech 2006 až 2010, a to v závislosti na oblasti materiálu. Třífázový model společnosti Lux Research (2004) ukazuje až dosud nejkomplexnější a propracovanou prognózu vývoje trhu nanotechnologií. V modelu se počítá s první fází, která by měla trvat až do roku 2004 a v níž bude nanotechnologie začleněna do výrobků high-tech. Další fáze, která bude probíhat až do roku 2009, přinese průlom do inovací v nanotechnologii. Tento trh ovládne nanoelektronika. Ve třetí fázi, která bude probíhat od roku 2010 a dále, se nanotechnologie stane všední věcí ve vyrobeném zboží, týkajícím se péče o zdraví, stejně tak jako v aplikacích týkajících se věd o životě, které budou přicházet na trh s farmaceutickými a lékařskými přístroji. Nanobiotechnologie významně přispějí k rozvoji farmaceutického průmyslu. V té době ztratí na významu základní nanomateriály jako takové. Lux Research (2004) odhaduje, že podíl nanotechnologických výrobků na trhu bude v roce 2014 činit 4 % všech celkově vyrobených produktů, přičemž nanotechnologie bude u počítačů (PC) zastoupena 100 %, u spotřební elektroniky 85 %, u léčiv 23 % a u automobilů 21 %. To by vedlo k tomu, že nanotechnologie se v roce 2014 bude celkově podílet 15 % na celkovém výkonu výroby. Analýza trhu s produkty dodávajícími léky přímo do organismu podporuje uváděné prognózy týkající se odhadů trhu s nanotechnologií, která umožňuje dodávku léků přímo do organismu. Diagram 4 ukazuje objem a podíl trhu s produkty dodávky léků do organismu a srovnává je s celosvětovým trhem s produkty dodávky léků do organismu. Diagram 4: Objem a podíl trhu s produkty dodávky léků do organismu na světovém trhu. Zdroj: Moradi, Očekávaný vývoj trhu u produktů dodávky léku do organismu na bázi nanotechnologie vykazuje v letech 2005 až 2012 průměrný roční vzrůst o 50 %. Zvyšování podílu na trhu má podobný trend, ale míra růstu je poněkud nižší. V roce 2012 bude výnos v oblasti nanotechnologie a trhu s produkty dodávky léků do organismu činit přibližně 4,8 miliard amerických dolarů, přičemž bude představovat 5,2 % podílu na trhu. Bude li rozvoj pokračovat, pak podíl na trhu stoupne na 7 % v roce 2015 a na 10 % v roce Žádná z výše uvedených projekcí nezahrnuje řadu scénářů, které se váží k přijetí nanotechnologie ze strany veřejnosti, ačkoliv bychom se měli poučit z předchozích technologií, které se objevily, jako například z jaderných technologií nebo z geneticky modifikovaných organismů (GMO). Zkušenost ukazuje, že očekávání a obavy ze strany občanů stejně jako vnímání rizik a přínosu těchto technologií se musí brát v úvahu, jelikož tyto faktory mají výrazný dopad na přijímání 11

12 nových technologií na trhu a mohou být rozhodující v tom, zda budou mít úspěch nebo ne. Pokračující diskuze ohledně nanotechnologie ukazuje, že určitá kontroverzní témata existují a že úspěch na trhu by mohl být ohrožen v případě, že veřejnost cítí, že není brána v potaz, v důsledku čehož zaujímá kritický postoj k nanotechnologii jako takové a říká, že by nanočástice mohly představovat riziko pro zdraví a životní prostředí, nebo bude mít z etického hlediska obavy týkající se ztráty soukromí. Mluvíme-li o ekonomickém potenciálu nanotechnologie, musíme tyto diskuze brát vážně a reagovat na ně. 2 Tyto aspekty mohou mít také podstatný vliv na celkovou distribuci prodeje a hospodářský výnos z nanotechnologických produktů. Zatímco některé světové regiony mohou více inklinovat k tomu, aby přijaly rizika vztahující se k nanotechnologii, a to dokonce i tehdy, nejsou-li ještě úplně známa nebo stanovena, jiní mohou být kritičtější a projevovat více neochoty je přijmout. Rozdíl v akceptování geneticky modifikovaných plodin u evropské a americké veřejnosti tento případ adekvátně ilustruje. Přísnější opatření a méně viditelný marketing nanotechnologických prvků v produktech mohou být odpovědí pro oblasti, kde je kritičtější postoj. Nezávisle na těchto aspektech rozdělil Lux Research (2004) číselné údaje týkající se prognóz (2,6 miliard v roce 2014) podle oblastí (diagram 5). Diagram 5: Celosvětový prodej výrobků, které mají v sobě začleněnou nastupující nanotechnologii na danou oblast prognóza v procentech. Zdroj: Lux Research, 2004 Velmi zajímavé je, že nejdůležitější oblastí prodeje nanotechnologických výrobků je Asie a Tichomořská oblast, poté následuje USA a Evropa na podobné úrovni. Zatímco u Evropy se předpokládá, že bude mít malý, ale pokračující nárůst svého podílu na trhu, v USA zaznamenají do roku 2008 pokles a poté nárůst a Asie a Tichomořská oblast projde opačným vývojem. Důvody, které Lux Research uvádí u tohoto vývoje, se vztahují ke třífázovému modelu nanotechnologického rozvoje: v nejbližší budoucnosti ovládnou trh výrobky, které původně pocházejí z mocných asijských společností, a jsou to například počítače, mobilní zařízení nebo vozidla. Po roce 2008 půjdou do popředí léčiva, které ovládnou americké společnosti. 2 Ve Sděleních Směrem k Evropské strategii nanotechnologie (2004) a Nanověda a nanotechnologie: Akční plán Evropy na léta (2005) Evropská komise upozornila na význam integrovaného a odpovědného postupu vůči nanotechnologii tím způsobem, že se nejen určí vědecké, technologické a ekonomické podmínky, které jsou pro další rozvoj nanotechnologie významné, ale rovněž i společenský rozměr, odhad rizika a dojde k mezinárodnímu dialogu.. Více na adrese 12

13 3. Globální soutěž v nanotechnologii: některé údaje o veřejném a soukromém financování Na Národní nanotechnologickou iniciativu (NNI) ve Spojených státech, kterou zahájil dřívější prezident Clinton a která vstoupila v platnost v roce 2001, lze pohlížet jako na výchozí bod globální soutěže předních světových ekonomik ve výzkumných nanotechnologických programech. Do té doby však v mnoha oblastech na světě bylo zavedeno financování nanovědy a Evropa si do poloviny 80. let vybudovala silnou pozici v nanomateriálech. Mnoho jiných zemí a také Evropská unie věnovaly až dosud značné množství financí na nanotechnologický výzkum a vývoj. Tabulka 1 uvádí krátký pohled na veřejné financování v roce USA (Federální) 910,000 Japonsko 750,000 Evropská komise 370,000 USA (státy) 333, 300 Německo 293,100 Francie 223,900 Jižní Korea 173,300 Velká Británie 133,000 Čína 83,300 Tajwan 75,900 Austrálie 62, 000 Belgie * 60,000 Itálie * 60,000 Izrael 46,000 Nizozemí 42,300 Kanada 37,900 Irsko 33,000 Švýcarsko 18,500 Indonésie 16,700 Švédsko 15,000 Finsko 14,500 Rakousko 13,100 Španělsko 12,500 Mexiko 10,000 Nový Zéland 9,200 Dánsko 8,600 Singapur 8,400 Norsko 7,000 Brazílie 5,800 Thajsko 4,200 Indie 3, 800 Malajsie 3, 800 Rumunsko 3,100 Jižní Afrika 1, 900 Řecko * 1,200 Polsko * 1,000 Litva 1,000 jiné 2,800 celkem 3,850,000 Tabulka 1: Odhad veřejného financování nanotechnologického výzkumu a vývoje v celosvětovém měřítku v 1000 v roce 2004 podle jednotlivých zemí. * Údaje jsou z roku Zdroj: Evropská komise, 2005 Evropská komise je největší organizací zajišťující financování nanotechnologického výzkumu v Evropě a jako samostatná agentura dokonce i na celém světě. V 6. Evropském rámcovém programu pro výzkum a technologický rozvoj (FP6) byla nanotechnologie definována spolu s technologiemi materiálů a jejich výrobou (NMP) jako prioritní pro evropský výzkum. Odhaduje se, že v letech (2004: 370 miliónů euro, 2005: 470 miliónů euro, 2006: 500 miliónů euro) bylo na nanotechnologické projekty věnováno 1,3 miliard euro, a rovněž i na jiné priority než je NMP, jsou to například informační technologie pro společnost, infrastruktury či na výzkumné a školicí aktivity. Také v letech 1994 až 2002 byly v rámci FP4 a FP5 financovány projekty týkající se nanotechnologie, v celkové hodnotě 300 miliónů euro. V rámci nadcházejícího 7. rámcového programu ( , další informace viz bude nanotechnologie i nadále prioritou v rámci tématu NMP a očekává se, že alespoň zdvojnásobí rozpočet spolu s dalšími příčně propojenými aktivitami, které se vztahují k dalším tématům FP7 (zdravotnictví, potravinářství, informační a komunikační technologie, energetika, socio-ekonomický výzkum a bezpečnost) nebo k dalším programům (infrastruktury, SMP, školení, společenské aspekty). Kromě toho bude určitý důraz kladen na nanoelektroniku a nanomedicínu jako na témata, kterými se zabývají evropské technologické platformy, a na bezpečnost, ekologické a zdravotní aspekty, na nanometrologii, konvergující technologie a mezinárodní spolupráci. Pokud se týče členských států, které společně odpovídají za mnohem vyšší podíl evropských veřejných výdajů na nanotechnologii než Evropská komise, nejvíce zde utrácí Německo, následované Francií a Velkou Británií. Japonsko a Jižní Korea jsou na srovnatelné úrovni. Beremeli kromě toho v úvahu, že se číselné údaje neodrážejí v paritách kupní síly, musíme úsilí Číny v rámci světového srovnání považovat za podstatné. Všechny země překonávají Spojené státy, jejichž celkové výdaje, poskytované federálními vládními agenturami a federálními státy, činí více než 1,2 miliardy euro v roce 2004 a v roce ,7 miliard euro, což ze Spojených států dělá celosvětově zemi, která nejvíce vynakládá veřejné finance. Vezmeme-li v úvahu veřejné financování nanotechnologie, bude však Evropa jako celek na podobné úrovni jako Spojené státy (diagram 6). 13

14 Diagram 6: Odhad veřejných a soukromých financí na výzkum a vývoj nanotechnologie v roce 2005 podle světových oblastí v miliónech (1 = 1$). Zdroj: aktualizované číselné údaje Evropské komise, Přidáme-li číselné údaje z financování ze soukromých zdrojů, vypadá obraz jinak: v Evropě pochází pouze jedna třetina z celkového množství financí ze soukromých zdrojů. Ve Spojených státech činí soukromé zdroje přibližně 54% a v Japonsku dosahují téměř dvou třetin. U všech ostatních zemí a především u asijských zemí činí podíl asi 36%. V absolutních hodnotách může americké výzkumné společenství utratit více než 3,5 miliard euro za nanotechnologie, zatímco v Japonsku to je 2,7 miliard a v Evropě méně než 2,5 miliard euro. To ukazuje na rozdíl mezi Evropou a jejími konkurenty v nanotechnologickém výzkumu: veřejné financování je na konkurenceschopné úrovni, ale evropský průmysl se opožďuje. 4. Rizikový kapitál pro špičkový výzkum: rizikové investiční fondy v nanotechnologii Které technologické oblasti vykazují již velkou dynamiku, a tím jsou atraktivní pro investory? Bližší pohled na trh rizikového kapitálu do roku 2002 nám leccos naznačí. Diagram 7: Financování prostřednictvím rizikového kapitálu v celosvětovém měřítku podle aplikace (vlevo) a podle roku v miliónech amerických dolarů (vpravo). Zdroj: Paull a kol., Diagram 7 ukazuje, že nejatraktivnějším trhem pro vlastníky rizikového kapitálu (venture cupital - VC) jsou nanobiotechnologie, dále následují nanozařízení, zatímco nanomateriály a nanonástroje hrají pouze okrajovou roli. Vzájemný poměr se výrazně změnil: dominantní role nanobiotechnologie přetrvává, ale je na poklesu. Celkové financování pomocí VC se zvýšilo z 63 14

15 miliónů amerických dolarů v roce 1999 na více než 400 miliónů v roce 2002, což dělá nárůst o více než 500 % v průběhu tří let. Pokles především v nanobiotechnologii v letech však rovněž naznačuje, že trh rizikového kapitálu by mohl být stále naladěn na heslo počkáme a uvidíme. Pokračování vývoje světového trhu VC ve vztahu k nanotechnologii je uveden v diagramu 8. Diagram 8: Financování nanotechnologie prostřednictvím VC v celosvětovém měřítku, v absolutních hodnotách a jako podíl. Zdroje: : Anquetil (2005), 2004/2005: Lux Research, 2006; PriceWaterhouseCoopers 2006 Číselné údaje ukazují na stagnaci celkového vývoje financování prostřednictvím rizikového kapitálu v roce 2002 a poté umírněný, ale stálý vzestup. Podíl nanotechnologie na světovém trhu financování pomocí rizikového kapitálu prochází podobným vývojem. Tento pokles lze vysvětlit skutečností, že vlastníci rizikového kapitálu sjednotili své názory na nanotechnologii, zejména ve vztahu k diskuzím o rizicích a možném nebezpečí. Tyto diskuze byly živější od počátku roku 2000 v době, kdy byly uveřejněny první analýzy s výsledky o toxicitě, ve kterých bylo ukázáno, že existuje určité nebezpečí, které se týká volných nanočástic. Tyto diskuze stále pokračují a někteří investoři by mohli raději vyčkávat, aby získali jasnější údaje z těchto závěrů. Na druhé straně někteří odborníci věří, že masivní investice do nanotechnologie by mohly vést k výrobě produktů, které společnost nepotřebuje (Nanologue, 2005). Výsledkem této absence začlenění veřejnosti v kombinaci s mohutnými investicemi a reklamními triky, které nanotechnologie obklopují, by mohla být nafouklá bublina, která by mohla nakonec prasknout. Kromě toho stagnace v roce 2002 a následný pokles růstu by mohly být také důsledkem faktu, že trh začíná být již nasycen. Je to proto, že poptávka po financování prostřednictvím rizikového kapitálu velmi závisí na počtu společností start-up. Existuje dostatek podnikatelů v nanotechnologii, kteří mohou absorbovat více než 500 miliónů amerických dolarů ročně nebo 2,2 % rizikového kapitálu, který je celosvětově k dispozici? 5. Analýza ekonomického dopadu: pracovní místa a společnosti v nanotechnologii Vznik společností je důležitým indikátorem vývoje a ekonomického významu nové technologie. Obvykle jsou novými společnostmi firmy start-up, které mají jednu hlavní přednost: patent na novou technologii, který mohou sami využít nebo mohou prodat licenci jiným společnostem, které jsou schopnější ve smyslu výroby nebo distribuce. Rizikový kapitál je hlavním zdrojem financování 15

16 tohoto odvětví špičkové technologie, které je proto samo vysoce rizikové. Pokud se týče vytváření nových pracovních míst, zde nejvíce přispívají právě společnosti start-up a malé a střední podniky (MSP). NSF odhaduje, že do roku 2015 bude potřeba přibližně 2 milióny pracovníků v nanotechnologii. Tito pracovníci budou rozděleni do různých oblastí ve světě následujícím způsobem: 0,8-0,9 miliónů bude pracovat v USA, 0,5 0,6 miliónů v Japonsku, 0,3 0,4 miliónů v Evropě, přibližně 0,2 milióny v oblasti Asie a Tichomoří s výjimkou Japonska a 0,1 miliónu bude v dalších oblastech. Kromě toho bude vytvořeno 5 miliónů podpůrných pracovních míst ve vazbě na nanotechnologii nebo průměrně 2,5 pracovních míst na jednoho pracovníka v nanotechologii (Roco, 2003). Společnost Lux Research je dokonce optimističtější a předpokládá, že do roku 2014 vznikne 10 miliónů pracovních míst ve výrobě, které se vážou k nanotechnologii. Diagram 9 ukazuje celkový počet pracovních míst v nanotechnologii a jejich podíl na všech pracovních místech ve výrobě. Diagram 9: Počet pracovních míst v nanotechnologii v miliónech a podíl pracovních míst v nanotechnologii na všech pracovních místech ve výrobě v procentech. Zdroj: Lux Research, Počet pracovních míst v nanotechnologii v miliónech Podíl všech pracovních míst ve výrobě v % Mnoho těchto míst vznikne v malých a středních podnicích (MSP), ale ne výlučně. V posledních minulých letech mnohé dobře zavedené podniky rozšířily za účelem udržení své konkurenceschopnosti své technologické portfolio na nanotechnologii. To vysvětluje, proč byly společnosti, které existují třeba 100 let i více, označeny jako firmy orientované na nanotechnologii. Typickým příkladem jsou velké společnosti v chemickém a farmaceutickém průmyslu, v optice a elektronice (Bayer, BASF, Carl Zeiss, Agfa-Gevaert, General Electrics, Phillips, které všechny vznikly před rokem 1900), přestože tyto zavedené společnosti tvoří menšinu v seznamu všech existujících nanotechnologických společností. Diagram 10 ukazuje v celosvětovém měřítku nanotechnologické společnosti podle roku a desetiletí jejich vzniku a podle oblasti ve světě. Údaje pocházejí z veřejně dostupné databáze nanotechnologických společností poskytované společností NanoInvestorNews. U 522 společností z celkového počtu 1000 společností zaregistrovaných v této databázi je uveden rok jejich vzniku. Ve světě se tyto oblasti týkají v Evropě zejména Německa, Švýcarska a Velké Británie, na americkém kontinentu je to USA a Kanada, dále Japonsko, Jižní Korea a Čína v Asii. Pouze jen několik z dnes aktivních nanotechnologických firem bylo založeno v prvých osmi dekádách 20. století. Je to v průměru 10 firem na dekádu. V osmdesátých letech tento počet 16

17 významně vzrostl, avšak významný vzrůst nebyl zaznamenán před rokem 1996, kdy bylo založeno cca 30 firem a později v roce firem. Tento trend pokračuje s rostoucí tendencí, což není v údajích v posledních letech zcela reflektováno pro jejich neúplnost. Je důležité poznamenat, že všechny společnosti uvedené na obrázku 10 v referenčním roce (květen 2005) existovaly a společnosti, které před tímto datem zbankrotovaly nebo fúzovaly nejsou ve statistice zahrnuty. Je nějaký rozdíl mezi světovými oblastmi v počtu a letech založení nanotechnologických firem? Čísla až do roku 1990 by neměla být nadhodnocena, protože malý počet založených firem před tímto rokem není statisticky významný. Nicméně, odrážejí určité proporce mezi světovými oblastmi konstantním způsobem: Amerika vede následována Evropou a Asií. Na sklonku 90. let minulého století Evropa snížila rozdíl vůči celému americkému kontinentu z poloviny na dvě třetiny. Jak u amerického kontinentu, tak i u Evropy došlo v roce 1996 ke vzestupu, který prozatím u Evropy kulminoval v roce 2000 a v roce 2001 u amerického kontinentu. Je třeba poznamenat, že tyto číselné údaje o současném stavu technologie neprozrazují solidnost společností, kterých se to týká. Analýza rozdílů základů kultur ukázala, že americké společnosti jsou často méně houževnaté ve srovnání s evropskými firmami a rychleji bankrotují. Tento jev není prozkoumán u společností, které se zabývají nanotechnologií. Diagram 10: Společnosti zaměřené na nanotechnologii ve světovém měřítku: dekády a roky od jejich založení. Některé nedávno založené firmy (2001 a později) nejsou zcela zaznamenány. Zdroj: NanoInvestorNews na Do jakých odvětví nanotechnologie směřují nanotechnologické společnosti svou činnost? Diagram 11 demonstruje výsledek, uvedený v průzkumu společností Fecht a kolektiv, přičemž tento průzkum pokrýval 357 společností v celosvětovém měřítku. 17

18 Diagram 11: Společnosti z celého světa v různých nanotechnologických odvětvích (vlevo) a v zemích, které jsou v nanotechnologii nejaktivnější (vpravo). Údaje se vztahují ke vzorku 357 společností, jejichž průzkum provedla firma Fecht a kolektiv, Jedna třetina společností, kterých se to týká, se zabývá nanomateriály, další třetina pracuje s nanobiotechnologií. Nanonástroje a nanozařízení hrají menší roli. Mezi čtyřmi nejaktivnějšími zeměmi na světě však existují významné rozdíly: zatímco Spojené státy se nacházejí celkem dost v průměru, Německo má pevnější pozici v nanonástrojích, Velká Británie v nanobiotechnologii a Japonsko, stejně silné v nanomateriálech i v nanonástrojích, je nad průměrem v nanozařízeních a velmi slabé v nanobiotechnologii. Diagram 12 ukazuje, jak jsou společnosti, které se nacházejí v nejaktivnějších zemích, velké ve smyslu obratu. Diagram 12: Nanotechnologické společnosti v předních zemích (vlevo), rozdělené podle velikosti společnosti (obrat v miliónech amerických dolarů) v zemích, které se nejaktivněji zabývají nanotechnologií (vpravo). Údaje se vztahují ke vzorku 357 společností, uvedených v průzkumu provedeném firmou Fecht a kol., 2003 Společnosti, kterých se to týká, jsou převážně umístěny ve Spojených státech nebo v Německu a v menší míře i ve Velké Británii, Japonsku, Izraeli, Švýcarsku, Kanadě a Švédsku. (Podobnou klasifikaci můžeme rovněž najít v databázi NanoInvestorNews (viz diagram 10, jehož číselné údaje zde nejsou uvedeny). Většina společností ve Spojených státech, o nichž jsou číselné údaje dostupné, jsou podniky střední velikosti, to znamená, že mají obrat od 10 do 500 miliónů amerických dolarů. 18

19 Většina německých a britských společností je daleko menších a mají obrat pod 10 miliónů amerických dolarů, zatímco špičkové japonské společnosti mohou mít obrat 500 miliónů dolarů a více. Soukromé společnosti nejsou jedinými organizacemi, které se zabývají nanotechnologií. Počet všech organizací, které provádějí výzkum nebo vyrábějí nanotechnologické produkty, odráží veškerou činnost nanotechnologického výzkumu a vývoje a napomáhá stanovit vzorce činnosti ve smyslu vědeckého a aplikovaného výzkumu. Diagram 13 uvádí počet organizací působících v oblasti nanotechnologie, které jsou institucionálního typu, a to podle oblastí ve světě a dle nejaktivnějších zemí. Diagram 13: Nanotechnologické instituce podle země (vlevo) a podle typu organizace (vpravo). Celkový počet je odděleně 1198 (vlevo) a 1050 (vpravo). Zdroj: Cientifica, Soubor dat obsahuje kolem 1100 organizací, z nichž 460 jsou střední a malé podniky nebo společnosti start-up, 390 představují výzkumné instituty, 120 velké společnosti a 80 z nich jsou dceřinné společnosti nebo společnosti s rizikovým kapitálem. Mezi světovými regiony však existují rozdíly: zatímco daleko nejvyšší podíl ve Spojených státech mají malé a střední podniky a společnosti start-up, univerzity a výzkumná centra hrají větší roli v Evropě a Asii. U všech společností (včetně MSP, velkých společností a dceřinných společností) na jedné straně a u výzkumných institutů (univerzit a výzkumných center) na straně druhé, které jsou seskupeny do dvou skupin, můžeme pozorovat u jednotlivých zemí zajímavé rozdíly. Podíl výzkumných institutů na celkovém počtu všech organizací je velmi vysoký v Japonsku, ve Velké Británii, Číně, Francii, Austrálii a Švédsku. V Rakousku, Španělsku, Itálii a Polsku počet těchto institutů dokonce převyšuje počet firem. Další databáze týkající se nanotechnologie je zaměřena na evropské země a záznamy jsou dostupné na internetové adrese Nanoforum je evropská internetová brána pro nanotechnologie, která je financována Evropskou komisí. V srpnu 2005 bylo v této databázi zaregistrováno 1538 organizací z 33 evropských zemí. Ačkoli polovina záznamů pochází z Německa, registruje tato databáze rovněž činnost menších a méně aktivních zemí v nanotechnologii, jak je zobrazeno na diagramu 14. Francie a Velká Británie jsou na stejné úrovni a obě země mají 250 záznamů, po nich následuje s velkým rozdílem Nizozemí, Rakousko, Švýcarsko a Belgie. Itálie je vedoucí zemí ve středním pásmu, které zahrnuje ještě Českou republiku, Dánsko, Polsko, Maďarsko, Švédsko, Island, Litvu, Slovensko a Slovinsko. Budeme-li porovnávat podle velikosti země, je Island se svými 19 záznamy zrovna tak pozoruhodný jako Itálie, která má nízký počet záznamů, je jich 32. Finsko, Španělsko a 19

20 Norsko se nacházejí ve skupinách s méně než 10 záznamy, což je rovněž méně, než by se dalo u těchto zemí očekávat. Diagram 14: Evropské instituce (univerzity a jiné výzkumné instituty, společnosti) zabývající se nanotechnologií. Celkový počet činí 1538 institucí. Poznámka: Izrael je zapojen do šestého Evropského rámcového programu pro výzkum a technologický vývoj ( ), a proto je do této statistiky zahrnut. Zdroj: databáze NanoFora z , viz internetová adresa Z údajů uvedených v této části bychom mohli vyvodit závěr, že k nejvýznamnějšímu rozvoji, který se týká vzniku a činnosti nanotechnologických společností a pracovních míst orientovaných na nanotechnologii, dochází ve Spojených státech. V Evropě hraje nejdůležitější roli Německo, ale na poněkud nižší úrovni než je tomu u Spojených států. Japonsko je největším konkurentem Spojených států. Pokud se týče konkurenceschopnosti a vytváření pracovních míst, nanotechnologické společnosti si budují a zvyšují svůj význam na základě nanotechnologických vynálezů nebo aplikací nanotechnologie v rámci svého technologického portfolia. Země jako je Čína, Indie a Rusko, které se začínají v nanotechnologii objevovat, jsou připraveny ke svému rozjezdu i k tomu, aby se přiblížily Evropě. I když žádná z těchto zemí není zatím prominentní ve statistice společností, můžeme předpokládat, že v průběhu příštích desetiletí budou vykazovat větší dynamiku a mohou se stát vážnými konkurenty na světovém trhu výrobků, ve výzkumu i ve výskytu míst výroby. První důkazy o tomto závěru nám dávají indikátory vědeckého a technologického rozvoje, které jsou analyzovány v následujících kapitolách. 6. Technologický rozvoj nanotechnologie: využití patentů Úspěch v hospodářství by nebyl trvalý bez silné vědecké a technologické základny. Na druhé straně je však třeba říci, že vědecká a technologická špičková pracoviště ještě automaticky nezaručují hospodářský úspěch a průlom. Tak zvaný Evropský paradox, který se vztahuje k síle Evropy ve vědě a k její slabosti ve vztahu k technologickým aplikacím a následně i k hospodářskému úspěchu, tyto příčinné souvislosti odráží. Existuje snad Evropský paradox také v nanotechnologii? Pro získání odpovědi na tuto otázku je moudré se blíže podívat na dva hlavní měřitelné indikátory 20

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 23. 9. 2013 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 8. 2012 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1. 8. 2014 19 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 VÝZKUM V EU A ČR 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Výzkum v EU a ČR V této

Více

Mezinárodní výzkum PISA 2009

Mezinárodní výzkum PISA 2009 Mezinárodní výzkum PISA 2009 Zdroj informací: Palečková, J., Tomášek, V., Basl, J,: Hlavní zjištění výzkumu PISA 2009 (Umíme ještě číst?). Praha: ÚIV 2010. Palečková, J., Tomášek V. Hlavní zjištění PISA

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 24. října 212

Více

Výdaje na základní výzkum

Výdaje na základní výzkum Sekretariát Rady pro výzkum, vývoj a inovace Výdaje na základní výzkum celkové, v sektoru vládním (státním), podnikatelském a v sektoru vysokých škol Mezinárodní porovnání říjen 2009 ÚVOD 1) Cílem následujících

Více

Vývoj ekologického zemědělství ve světě

Vývoj ekologického zemědělství ve světě Vývoj ekologického zemědělství ve světě Ekologické zemědělství se ve světě stále více rozšiřuje a výměra ekologicky obhospodařovaných ploch ve světě každoročně narůstá. Ke konci roku 2013 (dle pravidelného

Více

STATISTIKY CESTOVNÍHO RUCHU JIŽNÍ ČECHY 2007

STATISTIKY CESTOVNÍHO RUCHU JIŽNÍ ČECHY 2007 2007 Jihočeská centrála cestovního ruchu Jírovcova 1, P.O.Box 80 CZ 370 21 České Budějovice Telefon: +420 386 358 727 9 Fax: +420 386 358 728 E mail: info@jccr.cz WWW: www.jccr.cz Zpracoval: Jakub KADLEČEK

Více

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Drahomíra Dubská Mezinárodní vědecká konference Insolvence 2014: Hledání cesty k vyšším výnosům pořádaná v rámci projektu

Více

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační konference Postavení a vztahy Evropské

Více

VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ

VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ KRISTÝNA RYBOVÁ Úvod Úvod Vývoj výdajů

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 16. 7. 2009 35 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie?

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Očekávaný vývoj odvětví energetiky v ČR a na Slovensku Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Lubomír Lízal, PhD. Holiday Inn, Brno 14.5.2014 Předpovídání spotřeby Jak předpovídat budoucí energetickou

Více

DEN DAŇOVÉ SVOBODY 2011. Aleš Rod Liberální institut 14. června 2011

DEN DAŇOVÉ SVOBODY 2011. Aleš Rod Liberální institut 14. června 2011 DEN DAŇOVÉ SVOBODY 2011 Aleš Rod Liberální institut 14. června 2011 15. ČERVNA 2011 DEN DAŇOVÉ SVOBODY LETOS OSLAVÍME VE STŘEDU 15. ČERVNA 2011. NA STÁT JSME PRACOVALI 165 DNÍ. 2 Den daňové svobody co

Více

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 9. 2015 7 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Národní nanotechnologický

Národní nanotechnologický Národní nanotechnologický program (NNP) Zdůvodnění potřebnosti a přínosu NNP pro VaV i výrobu v oblasti nanotechnologií v České republice. 30. 3. 2010 Příprava NNP Příprava národního nanotechnologického

Více

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016?

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? JE ČAS SE OZVAT Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? 1. důvod Po dlouhém období ekonomické krize se Česká republika výrazně zotavuje. V loňském roce dosáhla dvouprocentního

Více

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou.

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou. Daňová kvóta Daňová kvóta (Tax Quota) patří mezi významné ukazatele uplatňované při mezinárodní komparaci. Je poměrovým ukazatelem vyjadřujícím úroveň daňových výnosů ve vztahu k hrubému domácímu produktu

Více

Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry

Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry EXPORTNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY PRO OBDOBÍ 2012-2020 Petr Nečas Martin Kuba RNDr. Petr Nečas předseda vlády 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000

Více

MODEL ZAMĚSTNANOSTI A PŘEPRAVY

MODEL ZAMĚSTNANOSTI A PŘEPRAVY MODEL ZAMĚSTNANOSTI A PŘEPRAVY Kateřina Pojkarová Anotace:Článek se zabývá vzájemnými vazbami, které spojují počet zaměstnaných osob a osobní přepravu vyjádřenou jako celek i samostatně pro různé druhy

Více

PRŮZKUM AIFP EKONOMICKÉ DOPADY KLINICKÝCH STUDIÍ REALIZOVANÝCH V ČR. MUDr. Beata Čečetková, Ph.D. a Mgr. Jakub Dvořáček

PRŮZKUM AIFP EKONOMICKÉ DOPADY KLINICKÝCH STUDIÍ REALIZOVANÝCH V ČR. MUDr. Beata Čečetková, Ph.D. a Mgr. Jakub Dvořáček PRŮZKUM AIFP W EKONOMICKÉ DOPADY KLINICKÝCH STUDIÍ REALIZOVANÝCH V ČR MUDr. Beata Čečetková, Ph.D. a Mgr. Jakub Dvořáček CÍL PRŮZKUMU Zhodnotit ekonomický vliv klinických studií realizovaných v ČR OBSAH

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 04/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 2 Nezaměstnanost...

Více

Slovensko má po zrušení daně z převodu nemovitostí celosvětově nejnižší daně a poplatky.

Slovensko má po zrušení daně z převodu nemovitostí celosvětově nejnižší daně a poplatky. Praha, 26. července 2013 Tisková zpráva Prodejce nemovitosti v Česku platí nadprůměrné daně Slovensko má po zrušení daně z převodu nemovitostí celosvětově nejnižší daně a poplatky. Jak ukazuje průzkum

Více

Osm členských států EU má náskok před USA v zavádění širokopásmového připojení, uvádí zpráva Komise z oblasti telekomunikací

Osm členských států EU má náskok před USA v zavádění širokopásmového připojení, uvádí zpráva Komise z oblasti telekomunikací IP/08/0 V Bruselu dne 19. března 08 Osm členských států EU má náskok před USA v zavádění širokopásmového připojení, uvádí zpráva Komise z oblasti telekomunikací Podle dnes zveřejněné 1. zprávy Evropské

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

Informační společnost z pohledu statistiky

Informační společnost z pohledu statistiky Konference ISSS 2007, Hradec Králové Informační společnost z pohledu statistiky Martin MANA Oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti Obsah prezentace KONCEPT INFORMAČNÍ SPOLEČNOSTI

Více

Analýza sociální sítě

Analýza sociální sítě SÍŤ PRO SPOLUPRÁCI V OBLASTI VÝZKUMU A VÝVOJE VE STŘEDOEVROPSKÉM REGIONU Analýza sociální sítě První výsledky ÖAR-Regionalberatung GmbH ve spolupráci s firmou CONVELOP cooperative knowledge design gmbh

Více

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která

Více

Přehled. Věda, technika a průmysl v zemích OECD: výsledková tabulka 2003

Přehled. Věda, technika a průmysl v zemích OECD: výsledková tabulka 2003 Přehled Věda, technika a průmysl v zemích OECD: výsledková tabulka 2003 Overview OECD Science, Technology and Industry: Scoreboard 2003 Czech translation Přehledy jsou překladem výtahů z publikací OECD.

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 09/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 09/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 09/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 2 Nezaměstnanost...

Více

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE Moravskoslezský kraj se vyznačuje silným potenciálem v oblasti výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Je to dáno existencí

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz Makroekonomický scénář Konvergenčního programu, makroekonomické rámce státního rozpočtu a rozpočtového výhledu a predikce MF ČR jsou pravidelně srovnávány s výsledky šetření

Více

OECD Science, Technology and Industry: Scoreboard 2005. Věda, technika a průmysl v zemích OECD: Stav v roce 2005. Stručný souhrn

OECD Science, Technology and Industry: Scoreboard 2005. Věda, technika a průmysl v zemích OECD: Stav v roce 2005. Stručný souhrn OECD Science, Technology and Industry: Scoreboard 2005 Summary in Czech Věda, technika a průmysl v zemích OECD: Stav v roce 2005 Přehled v českém jazyce Stručný souhrn Pokračuje dlouhodobé směřování k

Více

První zjištění z výzkumu OECD PIAAC MŠMT, 8.10.2013

První zjištění z výzkumu OECD PIAAC MŠMT, 8.10.2013 Mezinárodní výzkum dospělých Programme for the International Assessment of Adult Competencies První zjištění z výzkumu OECD PIAAC MŠMT, 8.10.2013 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem

Více

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR Přílohy 1. Ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v České republice v letech 21-29 1 75 % 5 25 21 22 23 24 25 26 27 28 29 rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních

Více

Většina zemí Eurozóny bojuje s průměrným daňovým zatížením téměř 44% HDP

Většina zemí Eurozóny bojuje s průměrným daňovým zatížením téměř 44% HDP Vydal: Auditor SK s. r. o., člen sítě UHY International Většina zemí Eurozóny bojuje s průměrným daňovým zatížením téměř 44% V zemích G8 se pouze Rusko pohybuje pod 20 % Nejrychleji rostoucí země nemají

Více

Q1 2012. Manpower Index trhu práce Česká republika

Q1 2012. Manpower Index trhu práce Česká republika Q1 212 Manpower Index trhu práce Česká republika Výsledky průzkumu 1. čtvrtletí 212 Manpower Index trhu práce Česká republika Obsah Q1/12 Index trhu práce v České republice 1 Regionální porovnání Porovnání

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

6 HODNOCENÍ VÝVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V EVROPĚ S DŮRAZEM NA MAPOVÁNÍ DOPADŮ V OBDOBÍ EKONOMICKÉ KRIZE

6 HODNOCENÍ VÝVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V EVROPĚ S DŮRAZEM NA MAPOVÁNÍ DOPADŮ V OBDOBÍ EKONOMICKÉ KRIZE 6 HODNOCENÍ VÝVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V EVROPĚ S DŮRAZEM NA MAPOVÁNÍ DOPADŮ V OBDOBÍ EKONOMICKÉ KRIZE 6.1 Pozice Evropy na světovém trhu cestovního ruchu 6.1.1 Přehled světových statistik cestovního ruchu

Více

Antimonopolní opatření: Zpráva o cenách automobilů dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010

Antimonopolní opatření: Zpráva o cenách automobilů dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010 EVROPSKÁ KOMISE TISKOVÁ ZPRÁVA Antimonopolní opatření: Zpráva o cenách dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010 Brusel, 26. července 2011 nejnovější zpráva Evropské komise o cenách

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 07/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 07/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 07/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 2 Nezaměstnanost...

Více

Business index České spořitelny

Business index České spořitelny Business index České spořitelny Index vstřícnosti podnikatelského prostředí v EU Jan Jedlička EU Office ČS, www.csas.cz/eu, EU_office@csas.cz Praha, 15. listopadu 2012 Co je Business Index České spořitelny?

Více

1BHospodářský telegram 12/2010

1BHospodářský telegram 12/2010 1BHospodářský telegram 12/ Konjunkturální vývoj Obchodní klima v Sasku v porovnání 115 110 105 Sasko nové země Německo S 110,2 nz 107,6 N 107,6 100 95 90 85 80 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Více

Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry

Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry EXPORTNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY PRO OBDOBÍ 2012-2020 Petr Nečas Martin Kuba RNDr. Petr Nečas předseda vlády Čeho chceme tedy strategií dosáhnout? Udržení tempa

Více

Příručka k měsíčním zprávám ING fondů

Příručka k měsíčním zprávám ING fondů Příručka k měsíčním zprávám ING fondů ING Investment Management vydává každý měsíc aktuální zprávu ke každému fondu, která obsahuje základní informace o fondu, jeho aktuální výkonnosti, složení portfolia

Více

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT Úvod Úvodní poznámka: Následující dokument byl vypracován útvary gerálního ředitelství pro vnitřní trh.

Více

Síť Evropských spotřebitelských center elektronický obchod. 2006 ESC při Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR

Síť Evropských spotřebitelských center elektronický obchod. 2006 ESC při Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR Síť Evropských spotřebitelských center elektronický obchod 2006 ESC při Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR I. Hlavní cíle a poslání Evropských spotřebitelských center II. Elektronický obchod z pohledu

Více

Měsíční přehled č. 04/02

Měsíční přehled č. 04/02 Měsíční přehled č. 04/02 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v dubnu 2002 obrat zahraničního obchodu v běžných cenách 223,0 mld.kč, čímž se v meziročním

Více

Produkce vybrané zemědělské komodity ve světě

Produkce vybrané zemědělské komodity ve světě UNIVERZITA KARLOVA Přírodovědecká fakulta Produkce vybrané zemědělské komodity ve světě (cvičení z ekonomické geografie) 2005/2006 Pavel Břichnáč 1.roč. Ge-Ka Zadání: Zhodnoťte vývoj a regionální rozdíly

Více

Perspektivy rozvoje chemického. průmyslu v ČR. Kulatý stůl k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl 15.1.

Perspektivy rozvoje chemického. průmyslu v ČR. Kulatý stůl k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl 15.1. průmyslu v ČR Kulatý stůl k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl 15.1.2015 průmyslu v ČR 1 Současný vývoj chemického průmyslu v ČR Postavení chemického průmyslu v české

Více

Příručka k měsíčním zprávám ING fondů

Příručka k měsíčním zprávám ING fondů Příručka k měsíčním zprávám ING fondů ING Investment Management vydává každý měsíc aktuální zprávu ke každému fondu, která obsahuje základní informace o fondu, jeho aktuální výkonnosti, složení portfolia

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Úvodem V roce 2006 vyhlásilo MMR výzkumný program WD - Výzkum pro potřeby řešení regionálních

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2009 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2009 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Prosinec 2009 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem ledna vzrostly spotřebitelské ceny během prosince o 0,2 procenta. V meziročním

Více

Většina zemí Eurozóny bojuje s průměrným daňovým zatížením téměř 44% HDP

Většina zemí Eurozóny bojuje s průměrným daňovým zatížením téměř 44% HDP Vydal: AUDITOR spol. s r. o., člen sítě UHY Většina zemí Eurozóny bojuje s průměrným daňovým zatížením téměř 44% HDP V zemích G8 se pouze Rusko pohybuje pod 20 % HDP Nejrychleji rostoucí země nemají vysoké

Více

Vysokoškolský výzkum a vývoj

Vysokoškolský výzkum a vývoj Český statistický úřad Vysokoškolský výzkum a vývoj Obsah: Úvod 1 1. Celkové výdaje na výzkum a vývoj. 2 1.1 Základní ukazatele.. 2 1.2 Postavení vysokoškolského sektoru ve veřejném výzkumu a vývoji..

Více

Věda a budoucnost Evropy: od diskuse k účinné politice. Mirek Topolánek předseda vlády České republiky

Věda a budoucnost Evropy: od diskuse k účinné politice. Mirek Topolánek předseda vlády České republiky Věda a budoucnost Evropy: od diskuse k účinné politice Mirek Topolánek předseda vlády České republiky 1 Co už dlouho víme... Ekonomiky tažené inovacemi jsou nejdynamičtější, určují směr globálního vývoje.

Více

Jak velká je poptávka po gymnáziích? Aproč není vyšší?

Jak velká je poptávka po gymnáziích? Aproč není vyšší? Jak velká je poptávka po gymnáziích? Aproč není vyšší? Petr Matějů 1 Otázky Je růst podílu žáků ve školách poskytujících všeobecné vzdělání žádoucí? Jaká je aktuální poptávka po studiu na gymnáziích? Co

Více

Exportní výzkum DHL 21. vlna. Září 2012

Exportní výzkum DHL 21. vlna. Září 2012 Exportní výzkum DHL 21. vlna Září 2012 OBSAH 1. Pozadí, cíle a metoda výzkumu 2. Detailní výstupy 4.1. Vývoj exportu 4.2. Podmínky pro export z ČR 4.3. Klíčové trhy 4.4. Aktuality 3. Shrnutí GfK 2012 Exportní

Více

ZPRÁVA EVROPSKÉHO STŘEDISKA PRO PREVENCI A KONTROLU NEMOCÍ O SITUACI

ZPRÁVA EVROPSKÉHO STŘEDISKA PRO PREVENCI A KONTROLU NEMOCÍ O SITUACI ZPRÁVA EVROPSKÉHO STŘEDISKA PRO PREVENCI A KONTROLU NEMOCÍ O SITUACI Nejdůležitější vývoj v posledních 24 hodinách 19 nových případů hlášeno v rámci EU a zemí EEA/EFTA; První potvrzený případ v Itálii

Více

Press Release Tisková zpráva Drobné bankovnictví 2012 Retail Banking 2012

Press Release Tisková zpráva Drobné bankovnictví 2012 Retail Banking 2012 Press Release Tisková zpráva Drobné bankovnictví 2012 Retail Banking 2012 Uvolněno pro ress Release veřejnost 1. 10. 2012 5.00 1. Souhrn S ročním odstupem Epsi Research, nezávislá benchmarkingová organizace

Více

7. rámcový program EU pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace

7. rámcový program EU pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace 7. rámcový program EU pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace Regionální podpora výzkumu, vývoje a inovací kde a jak získat finance Brno, 25.1.2007 LENKA HAVLÍČKOVÁ NCP pro regiony TECHNOLOGICKÉ CENTRUM

Více

Domácí a světový ekonomický vývoj. Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB

Domácí a světový ekonomický vývoj. Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 21. října 2015

Více

...od STODOLY ke SVĚTOVÉ JEDNIČCE...

...od STODOLY ke SVĚTOVÉ JEDNIČCE... ...od STODOLY ke SVĚTOVÉ JEDNIČCE... 20 let ve vývoji společnosti STOMIX PŘED ZALOŽENÍM Ing. Milan Ševčík - STOMIX 6.5.1993 založení společnosti NA TRH UVEDEN VLASTNÍ ZATEPLOVACÍ SYSTÉM Výrobna i sklad

Více

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED Directorate-General for Communication Public Opinion Monitoring Unit V Bruselu dne 30. ledna 2015 Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED

Více

Češi vydělávají na vlastní bydlení podobně dlouho jako Poláci, naopak Maďaři musí spořit déle

Češi vydělávají na vlastní bydlení podobně dlouho jako Poláci, naopak Maďaři musí spořit déle Tisková zpráva Češi vydělávají na vlastní bydlení podobně dlouho jako Poláci, naopak Maďaři musí spořit déle Praha, 17. června 2015 Průměrná transakční cena za novou rezidenční nemovitost se v České republice

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a

Více

Výsledky mezinárodního výzkumu OECD PISA 2009

Výsledky mezinárodního výzkumu OECD PISA 2009 Výsledky mezinárodního výzkumu OECD PISA 2009 Programme for International Student Assessment mezinárodní projekt OECD měření výsledků vzdělávání čtenářská, matematická a přírodovědná gramotnost 15letí

Více

CECIMO PROGNÓZY TRENDŮ V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ

CECIMO PROGNÓZY TRENDŮ V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ CECIMO PROGNÓZY TRENDŮ V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ Podzim 2008 Copyright 2008 Oxford Economics 1 PROGNÓZY V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ Celkový přehled za šest členských států CECIMO Francie Německo Itálie Španělsko

Více

Sojové boby long. Nákup sojových bobů spekulace na růst kurzu. Únor 2003

Sojové boby long. Nákup sojových bobů spekulace na růst kurzu. Únor 2003 Sojové boby long Nákup sojových bobů spekulace na růst kurzu Únor 2003 1 Sojové boby na vzestup Trh sojových bobů se nacházel v dlouhodobém sestupném trendu. Podle všech ukazatelů utvořil na začátku minulého

Více

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 5. 1. 20 1 Souhrn Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě OECD and the European Commission s report on health

Více

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze Obsah prezentace Změna závislosti mezi ekonomickým růstem a objemem a kvalitou pracovní síly

Více

Pravidelný průzkum HK ČR o stavu malého a středního podnikání v České republice

Pravidelný průzkum HK ČR o stavu malého a středního podnikání v České republice Tisková zpráva Pravidelný průzkum HK ČR o stavu malého a středního podnikání v České republice Podle Komorového barometru malí a střední podnikatelé začínají věřit v lepší zítřky Praha, 24. září 2013 Rozhodování

Více

Manpower Q2 2008. index trhu práce Česká republika

Manpower Q2 2008. index trhu práce Česká republika Manpower Q2 8 index trhu práce Česká republika Výsledky průzkumu 2. čtvrtletí 8 Manpower index trhu práce Česká republika Obsah Q2/8 Index trhu práce v České republice 1 Regionální porovnání Porovnání

Více

CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR

CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR Eva Skarlandtová Martin Mana 17. ledna 2014, Vysoká škola ekonomická v Praze ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz IT odborníci

Více

VÝVOJ MLÉČNÉHO SEKTORU V EU A VE SVĚTĚ. Josef Kučera

VÝVOJ MLÉČNÉHO SEKTORU V EU A VE SVĚTĚ. Josef Kučera VÝVOJ MLÉČNÉHO SEKTORU V EU A VE SVĚTĚ Josef Kučera Použité zdroje informací Market situation report COM (VII. 2013) SZIF komoditní zprávy USDA foreigner agricultural service VI. 2013 FAO / OECD prognózy

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

Cílem této diplomové práce je analyzovat trendy světového a českého pojišťovnictví.

Cílem této diplomové práce je analyzovat trendy světového a českého pojišťovnictví. Obsah Úvod... 6 1 Struktura světového pojistného trhu... 7 2 Vývoj na světových trzích v posledním desetiletí... 11 2.1 VÝVOJ POJIŠTĚNOSTI V LETECH 1998-2007... 12 2.2 VÝVOJ POJIŠTĚNOSTI V ROCE 2007, POROVNÁNÍ

Více

Přehled. Výhled OECD pro odvětví komunikací: vydání 2003

Přehled. Výhled OECD pro odvětví komunikací: vydání 2003 Přehled Výhled OECD pro odvětví komunikací: vydání 2003 Overview OECD Communications Outlook: 2003 Edition Czech translation Přehledy jsou překladem výtahů z publikací OECD. K dispozici jsou zdarma v internetovém

Více

Komise uvádí ekonomické prognózy pro kandidátské země (2001-2002)

Komise uvádí ekonomické prognózy pro kandidátské země (2001-2002) Komise uvádí ekonomické prognózy pro kandidátské země (2001-2002) Hospodářský rozvoj kandidátských zemí bude pravděpodobně v letech 2001-2002 mohutný, i přes slábnoucí mezinárodní prostředí, po silném

Více

Větrná energetika v číslech

Větrná energetika v číslech Větrná energetika v číslech Stav v ČR i ve světě v roce 2009 Mgr. Jiří Přikryl Větrná energetika v ČR v roce 2009 V ČR pro tento rok lze předpokládat ř výrobu na úrovni 300 GWh, loni 245 GWh Na konci roku

Více

MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR

MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR Za referenční rok 2002 bylo provedeno pan-evropské strukturální šetření mezd zaměstnanců (SES) ve všech dnešních členských státech Evropské unie kromě Malty

Více

Title. Sub-title. Podpora transferu technologií a možnosti financování VaV. Ing. Lukáš Gottesman BIC Ostrava projektový manager

Title. Sub-title. Podpora transferu technologií a možnosti financování VaV. Ing. Lukáš Gottesman BIC Ostrava projektový manager Podpora transferu technologií a možnosti financování VaV Title Ing. Lukáš Gottesman BIC Ostrava projektový manager Sub-title PLACE PARTNER S LOGO HERE European Commission Enterprise and Industry 2 Základní

Více

Role flexibilní pracovní síly v personální strategii

Role flexibilní pracovní síly v personální strategii Personální společnost Manpower oslovila v říjnu 2009 více než 41.000 zaměstnavatelů ze 35 zemí a oblastí, aby zjistila více informací o současné roli flexibilní pracovní síly v personální strategii různých

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 02/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 02/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 02/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Polské přímé zahraniční investice... 2 Inflace... 2 Průmyslová

Více

STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2015

STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2015 STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2015 Exportní dovednosti a úspěchy společností Národního strojírenského klastru Aktuální příležitosti a překážky v zahraničním obchodě Milan Hovorka Česká republika: globální kontext

Více

Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT

Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT Petr Prášek Obsah Úvod Politika MŠMT v oblasti IPR OP VK OP VaVpI Vize pro nové programové období Východiska Strategie hospodářského rozvoje

Více

Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008)

Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008) Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008) Jan Vlach Konference: Dokážeme hájit zájmy zaměstnavatelů i zaměstnanců? 9. září 2010, Clarion Congress Hotel

Více

EVROPSKÁ UNIE A JEJÍ OBCHODNÍ PARTNEŘI

EVROPSKÁ UNIE A JEJÍ OBCHODNÍ PARTNEŘI EVROPSKÁ UNIE A JEJÍ OBCHODNÍ PARTNEŘI EU jako přední světový vývozce zboží a služeb a největší světový zdroj přímých zahraničních investic zaujímá dominantní místo na světovém trhu. Dochází však k posunům

Více

Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)?

Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)? MEMO/11/406 V Bruselu dne 16. června 2011 Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)? O dovolené...čekej i nečekané. Plánujete cestu po Evropské unii

Více

(Oznámení) SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ KOMISE (2008/C 141/13) Úvod. posilovat nadnárodní mobilitu osob pracujících v odvětví kultury,

(Oznámení) SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ KOMISE (2008/C 141/13) Úvod. posilovat nadnárodní mobilitu osob pracujících v odvětví kultury, 7.6.2008 C 141/27 V (Oznámení) SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ KOMISE Výzva k předkládání návrhů 2008 Program Kultura (2007 2013) Provádění akcí programu: víceleté projekty spolupráce; akce spolupráce; zvláštní akce (třetí

Více

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky Zvláštní průzkum Eurobarometer 386 Evropané a jazyky SHRNUTÍ Nejrozšířenějším mateřským jazykem mezi obyvateli EU je němčina (16 %), následuje italština a angličtina (obě 13 %), francouzština (12 %) a

Více

Debata k Jednotnému evropskému patentu

Debata k Jednotnému evropskému patentu Debata k Jednotnému evropskému patentu 4. 10. 2012 Úřad průmyslového vlastnictví ČR Ing. Eva SCHNEIDEROVÁ 1 Obsah Patentové systémy v Evropě Návrh nařízení o vytvoření jednotné patentové ochrany Návrh

Více

Pavel Řežábek. Světový a domácí ekonomický vývoj. člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB

Pavel Řežábek. Světový a domácí ekonomický vývoj. člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB Světový a domácí ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB Ekonomická přednáška 7. ročník konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu Brno, 20. října 2010 Motto Řečnictví

Více

TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE

TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE ZPRÁVA O STAVU ZA 1/H1 5 7 9 1 11 1 13 Jan 1 Feb 1 March 1 April 1 May 1 June 1 5 7 9 1 11 1 13 1* 15* 1* Tato nová zpráva Vám poskytne aktuální informace

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2010 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2010 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Únor 2010 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem února vzrostly spotřebitelské ceny během ledna o 1,2 procenta. V meziročním

Více