Sylabus. Vzdělávání jako jeden z aspektů činnosti Muzea Těšínského Slezska. Mgr. Maksymilian Kapalski Muzeum Těšínského Slezska v Těšíně

Transkript

1 Sylabus Vzdělávání jako jeden z aspektů činnosti Muzea Těšínského Slezska Mgr. Maksymilian Kapalski Muzeum Těšínského Slezska v Těšíně

2 projekty.slu.cz/popularizace popularizacevedy.slu.cz

3 Sylabus Vzdělávání jako jeden z aspektů činnosti Muzea Těšínského Slezska Mgr. Maksymilian Kapalski Muzeum Těšínského Slezska v Těšíně OPVK Lidské zdroje ve výzkumu a vývoji, č. proj. CZ.1.07/2.3.00/ ( ): Popularizace nejnovějších výzkumných a vědeckých výsledků ÚHV FPF SU v oblasti historických věd v rámci středoevropské komparace projekty.slu.cz/popularizace Ústav historických věd Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě, Slezská univerzita v Opavě, Masarykova třída 343/37, Opava Tel.:

4 Vzdělávání jako jeden z aspektů činnosti Muzea Těšínského Slezska Mgr. Maksymilian Kapalski, Muzeum Těšínského Slezska v Těšíně Těšínské muzeum, v současnosti Muzeum Těšínského Slezska, je jednou z nejstarších muzejních institucí ve střední Evropě a vůbec prvním veřejným muzeem v Polsku. Bylo založeno roku 1802 a od samého počátku své existence mělo sloužit jako místo vzdělávání. Jeho zakladatel, katolický kněz L. J. Szersznik, byl na svou dobu neobvykle vzdělaný a osvícený člověk. Od raných školních let sbíral vzácné rukopisy a tisky. Jeho do dnešních dnů zachovaná kolekce tisků a rukopisů uložená v Těšínské knihovně čítá okolo 17 tisíc svazků. Při této knižní sbírce, částečně přejaté od jezuitů, se Szersznik rozhodl zřídit nevelké muzeum. Svou knihovnu i muzeum zpřístupnil veřejnosti v budově přiléhající ke kostelu uprázdněné po jezuitech. Na fasádě tohoto domu se dodnes zachoval řecký nápis psyche jatrejon, který můžeme přeložit jako léčebna pro duši. Podle řeckého historika Diodora Sicilského byla léčebnou pro duši nazývána posvátná knihovna, ve které bylo možné krmit se vědou. Víme také, že již v antickém světě, např. v Alexandrii, fungovala knihovna při tzv. Musaionu (3. stol. př. n. l.), který můžeme označit za předchůdce dnešních vědecko-výzkumných ústavů. Szersznik identifikující se silně s latinskou kulturou se tak mohl založením muzea při knihovně odvolávat na starověkou tradici. Od doby, kdy zastával místo prefekta katolického gymnázia v Těšíně vzniklého na místě původního jezuitského gymnázia po zrušení Tovaryšstva Ježíšova r. 1773, Szersznik vytvářel muzeální sbírky s ohledem na potřeby studentů své školy. Z toho důvodu velkou část muzejních sbírek tvoří předměty plnící roli učebních pomůcek. Je důležité zdůraznit, že o muzeu jako o místě vzdělávání (jedná-li se o oblast Polska) můžeme hovořit teprve od počátku 20. století. Přitom právě díky Szersznikovi takovou roli muzeum v podstatě zastávalo již na přelomu 18. a 19. století. Se současným pojetím muzea jako instituce mající zjednodušit přístup ke vzdělání s využitím zásady spojení teorie s praxí a umožnit také zavádění nových metod a vyučovacích předmětů se Szersznik setkal v dobách svého pobytu v Praze v letech , když se pod vedením Jana Diesbacha, profesora církevních dějin, učil historické metodologii, čtení starých textů a numizmatice. Se shromažďováním exponátů do svého muzea započal Szersznik řadu let před jeho zpřístupněním veřejnosti. V letech se Szersznikovy sbírky rozrostly o exponáty z oblasti mineralogie a geologie a rovněž o soubor mořských zkamenělin (byly to kolekce darované Szersznikovi Josefem Wussinem z Těšína a Josefem Gallšou z Ropice). Szersznik sám se staral o rozšiřování svých sbírek. Za tímto účelem podnikal se svými studenty studijní výpravy do okolí. Během těchto výprav získal řadu nálezů z okolí Těšína, Bohušovic, Ostravice i Ropice. Jedním z nejzajímavějších je mamutí kel nalezený v roce 1798 během terénního průzkumu v okolí Bohušovic. Odrazem těchto terénních bádání jsou potom Szersznikovy práce, v nichž souhrnně popsal osm nalezišť, z nichž pochází předměty v jeho sbírkách, a rovněž rukopis, ve kterém popisuje pozorování v oblasti mineralogie a botaniky uskutečněná v rámci výletů se studenty do okolí města. Zmiňované soubory daly později vzniknout tzv. kabinetu přírodopisu. Szersznik jej popisuje následovně: Při knihovně (...) se nachází Kabinet přírodopisu. V 60 skříních z olšového dřeva s mosazným kováním, z nichž každá obsahuje 24 dost dobrých a prostorných zásuvek, nachází se mimo-regionální [tzn. pocházející z oblastí mimo Těšínského Slezska] zkameněliny a různé druhy hornin uspořádané podle učebnice mineralogie vydané Dr. Reussem. Regionální sběry se nachází v jiné skříni v 18-ti zásuvkách. Bohatství zvířeny prezentuje tamtéž 100 systematicky zařazených vycpaných ptáků a plazů. Existuje zde rovněž malý soubor čtyřnohých zvířat. V nejbližší době přibudou vycpané ryby žijící v místních vodách. Do ne nejhůře systematicky uspořádaných sbírek náleží 1) ulity měkkýšů, 2) zkamenělé a zvápnělé ulity měkkýšů, 3) mořští pavoukovci, 4) korýši, 5) brouci, 6) motýli, 7) ptačí vejce a hnízda. Soubor rostlin uspořádaný podle Linného je společně s místními rostlinami podán následovně: 4 Vzdělávání jako jeden z aspektů činnosti Muzea Těšínského Slezska

5 1) různé druhy pryskyřic dřevin rostoucích mimo hranice regionu, 2) různé krajové kůry, 3) 100 druhů čítající soubor semen a také soubory pryskyřic, barviv a lékárnických prostředků. V pokoji pod knihovnou jsou uchovávány řemeslné výrobky, modely strojů, přístroje astronomické, geometrické a fyzikální, soubor zbraní a pušek, starožitností a kuriozit, malá sbírka římských a jiných mincí. Takový charakter sbírek potvrzuje analýza fotografické dokumentace z 30. let 20. století, zachycující muzeum v původních prostorách, tak, jak je nepochybně navrhnul sám zakladatel. Jak vyplývá z popisu sbírek, Szersznik rozdělil svou kolekci na dvě části, výrazně oddělujíc výtvory přírody od výtvorů člověka. Jednu z nich označil jako Kabinet přírodopisu a druhou nazval Kabinetem umění. Teprve později označil Szersznik své sbírky jako Muzeum a tento název se udržel dodnes. Jak jsem již dříve zmiňoval, své muzejní sbírky, podobně jako svou sbírku knih, Szersznik zpřístupnil široké veřejnosti. Můžeme předpokládat, že jako vědec a rovněž jako učitel toužil po tom, přičinit se o povznesení úrovně vědění obyvatel. V tomto smyslu Těšínské muzeum od počátku své existence plnilo nejen roli svatyně umění, ale bylo také místem vzdělávání, vědy a osvěty, tedy výše vzpomínanou léčebnou pro duši. Z dob Szersznikových neexistují samozřejmě zmínky o existenci oddělení zaměřeném přímo na výuku. Ty nemáme dokonce ani z 30. let, kdy došlo ke sloučení sbírek se sbírkami městského muzea. Szersznikovské sbírky se dnes staly základem pro osvětovou a vzdělávací činnost Těšínského muzea. Ačkoliv již dnes museum neshromažďuje sbírky za účelem vzdělávání, slouží uchovávané předměty dodnes jako pomůcky při muzejních lekcích a různých vědeckých setkáních. V 80. letech 20. století vzniklo v Těšínském muzeu oddělení vzdělávání a výuky. Obecně se zabývá prováděním široce pojaté osvětové činnosti, do níž spadají kontakty se školami a osvětovými institucemi působícími v rámci města i okresu. Oddělení připravuje a realizuje nejrůznější muzejní lekce a workshopy. Ve spolupráci s kmenovými pracovníky muzea organizuje oddělení pro vzdělávání nejrůznější veřejná čtení, přednášky a besedy týkající se především činnosti a sbírek muzea a rovněž probíhajících výstav. V poslední době a konkrétněji od roku 2004 do roku 2007 vytvořili pracovníci oddělení pro vzdělávání ve spolupráci s Muzeem Těšínska v Českém Těšíně vzdělávací projekt Zabawa w Muzeum/Muzeum hrou. Tento projekt byl financován z evropských fondů. Tato činnost byla součástí programu vytyčeného oběma institucemi v rámci kulturní výměny a vědecko-výchovné činnosti. Jedná se o vzdělávací a umělecký projekt zaměřený na děti a mládež z Polska a České republiky. Vedle organizování nejrůznějších workshopů, přednášek a interaktivních her si projekt klade za cíl rozvíjet u mladých lidí samostatné myšlení a kreativitu nezbytnou pro tvůrčí přístup k okolnímu světu. V rámci projektu byla při muzeu zřízena keramická dílna sloužící nejen dětem a mládeži z Těšína, ale také mladých obyvatelům Českého Těšína a okolních vesnic. Již několik let se Muzeum Těšínského Slezska podílí na organizaci soutěže pro děti ze základních a středních škol Moje příhoda v muzeu. Mladí lidé procházejí muzejní expozici a po seznámení se se sbírkami vybírají podle nich nejzajímavější objekty, které se stávají inspirací plastik, jež mladí návštěvníci tvoří bezprostředně po zhlédnutí expozice přímo v muzeu. Oddělení pro výchovu organizuje na základě muzejních sbírek přednášky pro děti a mládež z obou stran hranice. Vytváří také příležitosti pro zapojení zdravé i handicapované mládeže. Za tímto účelem jsou organizovány workshopy zaměřené na tělesně postižené, nevidomé, hluchoněmé i mentálně postižené návštěvníky. Vedle organizování přednášek a workshopů se oddělení pro výchovu (ale i další muzejní oddělení) opírajíc se o dochované muzejní sbírky orientuje na produkci publikací, jež mají za cíl přiblížit návštěvníkům tyto sbírky V uplynulých letech muzeum vydalo několik publikací týkajících se vybraných souborů exponátů. Jsou to mimo jiné Sztuka baroku na Śląsku Cieszyńskim (Barokní umění na Těšínském Slezsku), Gotyk i renesans (Gotika a renesance...), Ikony w zbiorach MŚC Mgr. Maksymilian Kapalski, Muzeum Těšínského Slezska v Těšíně 5

6 (Ikony ve sbírkách Muzea Těšínského Slezska), Instrumenty astronomiczne i naukowe w zbiorach L. J. Szersznika (Astronomické a vědecké přístroje ve sbírkách L. J. Szersznika). Pracovníci oddělení pro vzdělávání vytvořili jako první v Polsku muzejní vzdělávací hru EUROKOLEKCJONER, za kterou muzeum získalo cenu maršálka Slezského vojvodství a čestné uznání v celopolské soutěži muzejních akcí SYBILLA. Hra EUROKOLEKCJONER má za cíl prezentaci exponátů z různých muzejních oddělení (umění, historie, archeologie, etnografie). Ke hře je připojena publikace Na skrzyżowaniu dziejów i kultur (Na křižovatce dějin a kultur), popisující jednotlivé kolekce. Současně je tato publikace průvodcem po stálé expozici muzea. Pro mladší děti muzeum vytvořilo populární hru MEMORY čerpající inspiraci rovněž z vybraných muzejních exponátů. VÝBĚR Z LITERATURY Ks. Leopold Szersznik znany i nieznany. Materiały z konferencji naukowej, Cieszyn 6-7 listopada lat założenia Muzeum i biblioteki Leopolda Jana Szersznika , Cieszyn1993 Oświęcimski J., Eksponat i wystawa muzealna: dokument przekaz informacji naukowej wizja. Studium z zakresu muzeologii teoretycznej, PAN Kraków 2002 Aksman J., Pater R. Kultura bazą edukacji w zjednoczonej Europie na przykładzie projektu Dzieci w galerii, Kultura jako fundament wspólnoty edukacyjnej red. A. Sajdak, Kraków Gaj R. Muzeum miejscem edukacji, Krakowskie Studia Małopolskie, 2002, Hein G. Edukacja muzealna, Edukacja Muzealna. Antologia tłumaczeń Szeląg M., Skutnik J., Poznań Fenech M. City museums & park museums, Art Education 2003, nr. 56 (1). Szeląg M., J. Skutnik (red.). Edukacja muzealna. Antologia tłumaczeń. Przedmowa, Poznań Vzdělávání jako jeden z aspektů činnosti Muzea Těšínského Slezska

7 Obrázek 1 Mgr. Maksymilian Kapalski, Muzeum Těšínského Slezska v Těšíně 7

8 Obrázek 2 8 Vzdělávání jako jeden z aspektů činnosti Muzea Těšínského Slezska

9 Obrázek 3 Obrázek 4 Mgr. Maksymilian Kapalski, Muzeum Těšínského Slezska v Těšíně 9

14 Obrázek 10 Obrázek Vzdělávání jako jeden z aspektů činnosti Muzea Těšínského Slezska

16 Obrázek Vzdělávání jako jeden z aspektů činnosti Muzea Těšínského Slezska

18 Obrázek 17 Obrázek Vzdělávání jako jeden z aspektů činnosti Muzea Těšínského Slezska