Výlet do Západních Krkonoš z polské strany, ze Szklarské Poreby do Špindlerova Mlýna ve středu 5.června 2013

Transkript

1

2 Výlet do Západních Krkonoš z polské strany, ze Szklarské Poreby do Špindlerova Mlýna ve středu 5.června 2013 V srpnu uplyne už 200 let od smrti básníka a poutníka Karl Theodora Körnera, který putoval po této cestě ze Slezska do Krkonoš, ze Schreiberhau (dnes Szklarska Poroba); obdivoval vodopád Zaken a přes Novou Slezskou boudu (dnes Schronisko na Hali Szrenickie) k pramenu Labe, kde básník napsal oslavnou báseň. Obdivoval výhled ze Sněžných jam a Violíku a na Nové Slezské boudě Körner zažil milostné dobrodružství s dcerou budaře Veronikou Holmanovou, jež byla o tři roky starší než on. Tento zážitek vylíčil v nedokončeném díle Eduard a Veronika aneb Cesta do Krkonoš. Pokračoval na Luční boudu, kterou popisuje jako pochmurné místo, ale romanticky popisoval Sněžku ozářenou měsíčním světlem: byla zima a bouře, vypadalo to, jako by slunce bojovalo s nebesy a Slezsko bylo zalité oceánem. V Dolním Maršově Körnerovi postavili v roce 1913 pomník a jeho básně jsou ve sbírce Knospen (Poupata), ale nebyly přeloženy do češtiny. Jen krátký úryvek o pramenu Labe uvádím níže. Už jako 18tiletý vystoupil na nejvyšší horu Jizerských hor Smrk, kde má dnes obnovený památník. Často je srovnáván s K. H. Máchou, neboť oba zemřeli velice mladí. Proto jsem rád, že jsme šli v jeho stopách na jeho 200. výročí úmrtí. Vlakem jsem odjel společně s Marcelou J. z Jičína v 6.26 hodin přes Turnov, Liberec a Kořenov do polského známého horského rekreačního střediska Szklarska Poroba, kde jsme vystoupili až v hodin. Cestou od nádraží jsme se krátce zastavili v turistickém informačním středisku

3 a po červené značce jsme šli k vodopádu Katienczyka, kde je i chata. Dříve jsme museli zaplatit za vstup na Krkonošského národního parku (Karkonoski Park Narodowy) každý 5 zlotých (cca 30 Kč). Szklarska Poreba červená značka vodopád Katienczyka 3 km Hala Szrenicka (1200) 6 km Svinské kameny - Tvarožník (1320) 8 km Česká budka (1417) 10 km Pramen Labe Labská bouda (1340) 12 km a po modré Labský důl Pudlova (892) 16 km Dívčí lávky 20 km Špindlerův Mlýn (718) 22 km U vodopádu Kamienczyka lze vypůjčit přilby a sestoupit po ocelovém schodišti obdivovat 29 m vysoký třístupňový vodopád; též jezírko u paty vodopádu, ale chtějí zaplatit 20 Zl, což se nám zdálo mnoho. A tak jsme si prohlédli a vyfotili vodopád o několik metrů výše skrz drátěný plot. Zde začalo drobně pršet a také teplota klesla na pouhých 10 C. Zahřáli jsme se ale prudkým stoupáním po

4 kamenité cestě a později po dlážděných tvárnicích k Hale Szrenicka. V nadmořské výšce 1000 m les již řídne a otevírají se výhledy, i když tentokráte je částečně zakrývala mlha. Jsou vidět Jizerské hory a Kačavské hory. Dále je vrchol Szrenica (1362), před kterým jsme však odbočili vlevo a překročili hranici do Čech. Zde začíná hřebenová cesta česko-polského přátelství po státní hranici s příjemným písčitým povrchem na cestě. Zajímavým žulovým útvarem jsou Trzy Swinki (Svinské kameny) a žulový útvar Tvarožník, známý uskupením žulových kamenů, které na sobě naskládané připomínají bochníčky tvarohu. Nedaleko, ve vzdálenosti pouhých 500 m, je Vosecká bouda. Cesta dále byla velmi pohodlná jen s malým převýšením. Brzy jsme byli u rozcestí České budky a odtud jsme pokračovali k pramenu Labe, jen asi 500 m. Jsou zde kovové desky s erby měst, kterými Labe protéká. Dříve zde vedla obchodní cesta z Čech do Slezska.

5 Pramen Labe (Am Elbbrunnen) Teď přátelsky zdravím mlčící pramen, z největší hloubi skal jenž dere se ven, ať z lásky oblažen sladkým jsi zpěvem, jejž ozvěnou odráží posvátná zem. Chladivý, průzračný, čistý jak plamen, neodhodlán, však ve skoku střemhlavém zpřetrháš pouto, jímž drží tě kámen, pak šumí tvé vlny v proudu mohutném. Mou křišťálovou číš naplň po okraj, dávný svět dětství je vyvolán v mých snech, jim přináším rád ten první svěží lok. Je to tak dávno, co poznal jsem ten kraj, v údolí šum vln, jež bijí o tvůj břeh, teď tichý jak ty mě strh vzpomínek tok. Bylo možné pokračovat po hranici k Velkým Sněžným jamám a ke Špindlerově boudě, ale my dali přednost sestupu od pramene Labe k Labské boudě, kde je horský hotel, což je 9tipatrová železobetonová stavba. Stále se uvažuje o její likvidaci. Zde jsme se občerstvili z vlastních zásob vedle bufetu, neboť venku bylo jen 10 C a začal foukat studený vítr. Sestup dolů Labským dolem, což bylo klesání cca 700 m po velkých kamenech, byl relativně snadný až do Pudlova, kde už byla pohodlná asfaltová cesta podél čisté bystré řeky Labe mírně klesající až k Dívčím lávkám. Sestupovali jsme divokým skalním údolím

6 ledovcového původu. Tuto cestu vybudoval koncem 19. století hrabě Harrach. Nejvíce se zde líbí vodopád Labe a kaskádovitý vodopád Pančavy. Od Dívčích lávek, kde jsme se občerstvili, to byla necelá půlhodina k autobusovému nádraží Špindlerův Mlýn, odkud jsme odjeli luxusním pohodlným autobusem v hodin domů do Jičína. Byl to pro nás příjemný pohodový výlet s převýšením více jak 700 m, i když sluníčko tentokráte chybělo. O co časově delší byla ranní cesta vlakem na start, o to kratší a rychlejší byla cesta zpět. PS: nezapomeňte mít sebou zloté pro úhradu vlaku po polském území a na vstup do NP. V Jičíně zapsal I v a n Jitka Press Jičín Copyright Jitka 2013