UMÍRÁNÍ A ETICKÉ OTÁZKY S NÍM SPOJENÉ

Transkript

1 Všichni víme, že zemřeme. Všichni cítíme, že nezemřeme. Fernando Pessoa Marek Vácha Ústav etiky, 3. LF UK, Praha Mezinárodní konference paliativní a hospicové péče 17. března Ostrava UMÍRÁNÍ A ETICKÉ OTÁZKY S NÍM SPOJENÉ

2 Úvod Smrt je to, co dává životu smysl Smrt a pohřební rituály Kdo je člověk?

3 ÚVOD

4 Pico della Mirandola ( ) v roce 1486: Takto si představuje, že Bůh promlouvá k prvním lidem: Nestvořil jsem člověka ani z nebeské ani z pozemské látky, neučinil jsem ho smrtelným ani nesmrtelným, ale s možností volby a důstojností, a tak má moc utvořit ze sebe cokoli jen chce. Člověk má moc degradovat sám sebe do nižších forem života, do zvířete, ale také má moc díky svému rozumu vtělit se do vyšších forem, k božství.

5 Aristotelés přirovnal čas, který je nám na této planetě vymezený, k plápolajícímu ohni. Dítě se narodí se zásobou vitální síly. Smrt může přijít ze dvou stran: předčasná, když se na plamen vylije voda, a programovaná, když se vypálí zásoba paliva. Hledání paliva života pokračuje až do těchto dní. Jones, S., (2013) The Serpent s Promise. The Bible Retold as Science. Hachette Digital. London. loc 2033

6 Roger Scruton V události smrti jsme konfrontováni s tělem, ve kterém není duše, s objektem bez subjektu, s tělem bezvládným, neřízeným a netečným. Hrůza, kterou cítíme tváří v tvář smrti je odpovědí na nerozluštitelnou podívanou na lidské tělo bez já. Scruton, R., (2012) The Face of God. The Gifford Lecturers Continuum. London, New York.

7 "lidi vystavují jako brouky!" (návštěvník výstavy)

8 SMRT DÁVÁ ŽIVOTU SMYSL

9 Leon Kass olympští bohové se mohou chovat jako výrostci intrikují proti sobě, závidí si etc. pravý život se odehrává dole na zemi

10 Nemoc relativizuje hodnoty žijeme mnohem déle, už se ale nejsme schopni rozpomenout, proč jsme vlastně původně chtěli. Leon Kass: kdyby medicína dokázala prodloužit život o 25 %... tenista by nevyhrál 20 turnajů ale 25 don Juan by nesvedl 1000 ženy nýbrž 1250 naučili jsme se, jak prodloužit život, ale nenaučili jsme se, jak pacientům pomoci se radovat ze života

11 Smrt rozdíl mezi východem a západem západ návrat do světa pesimisté: po smrti nic nenastává, vše končí optimisté: možná existuje reinkarnace východ útěk ze světa pesimisté: v rámci reinkarnace bude třeba se vrátit do světa optimisté: snad se zdaří se již nevracet

12 Smrt rozdíl mezi východem a západem východ útěk ze světa pesimisté: v rámci reinkarnace bude třeba se vrátit do světa Důstojný! Jak můžeme v tomto páchnoucím těle, složeném z kostí, kůže, šlach, morku, masa, slzí, krve, mázdry, slizu, lejna, moči, žluči a mízy, požívat nějakou radost? (Störig. J.H., (2000) Malé dějiny filosofie. Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří, str. 32) optimisté: snad se zdaří se již nevracet mókša = vysvobození, snaha uniknout ustavičnému koloběhu střídání smrti a opětovného narození

13 Smrt Téměř všechny společnosti na světě povolují zabití za určitých okolností: ochrana manželky, dětí, sebe, (sebeobrana) národa (obranné války) trest smrti velmi vzácně možný jako legitimní obrana zbytku společnosti Ani poprava vrahy zavražděnému nepomůže a Pascal případně poznamenal, že místo jedné mrtvoly budou dvě. Sokol, J., (2014) Etika, život, instituce. Pokus o praktickou filosofii. Vyšehrad. Praha. str. 100

14 JP II Od eutanázie je třeba odlišit rozhodnutí, kterým se odmítá tzv. "vehementní terapie", totiž takové léčebné postupy, které již neodpovídají stavu nemocného, protože nejsou úměrné dosažitelným výsledkům, nebo dokonce jsou zátěží pro nemocného i jeho rodinu. V těchto případech, kdy již nastává ohlášená smrt a nelze se jí vyhnout, lze v souladu se svědomím "učinit rozhodnutí odmítnout léčení, které nedokáže způsobit nic jiného, než prodloužení omezeného a bolesti plného života, ovšem při zachování náležité péče, která v podobných případech nemocnému přísluší".

15 JP II Zajisté je zde morální povinnost, aby se člověk o sebe staral a zajistil si náležitou péči; tato povinnost však musí být podle okolností náležitě usměrňována; v každém jednotlivém případě je třeba rozhodnout, zda terapeutické postupy odpovídají očekávanému zlepšení zdravotního stavu. Odmítnutí mimořádných nebo neobvyklých prostředků není totéž co dobrovolná smrt nebo eutanázie; spíše to vyjadřuje souhlas se stavem člověka v blízkosti smrti. Evangelium vitae, 1995 par. 65

16 SMRT A POHŘEBNÍ RITUÁLY

17 Smrt Kdysi dávno centrální rituál sociálního a náboženského života, smrt byla privatizována, desakralizována, skryta v zdech institucí, a implicitně tabuizována. (Singer, P.A., Viens, A.M., (eds.) (2008) The Cambridge Textbook of Bioethics. Cambridge University Press, p.67)

18 "Středem vesnice nebo města byl kostel. Kolem kostela býval hřbitov s těmi, kteří odešli, v širším okruhu pak živí. Byla tu patrná jednota živých a mrtvých s Kristem ve středu. V posledních generacích byly přemístěny hřbitovy za vesnici či za město. Mrtví byli vypuzeni i z mysli živých..." (Neuwirth, V., (1998) Apokalyptický deník. Triáda,Praha, str. 88)

19 Ještě před sto lety byla smrt něco barokního, něco drtivě přítomného. Mrtvý zůstával po svém odchodu jistý čas ve svém rodném domě, byl navštěvován, byl provázen modlitbami, byl vnímán. (Martin, E.P., Umění neotrávit se protijedy. in Žijeme v civilizaci smrti, nebo přechodu? Revue Prostor 86, str. 12)

20 Příprava na smrt svátost nemocných viatikum svátost smíření

21 Baroko - fenomén poutí dříve: život člověka jako cesta odněkud někam náboženská pouť jako symbol životní pouti dnes je život spíše "hudební klip" sekvence krátkých úseků jen velmi volně spolu spojených epizodičnost a nekonsekventnost

22 Vytěsnění smrti smrt se stala léčitelnou chorobou, abnormalitou náboženská perspektiva: myslíme na budoucnost, ale nikoli na věčnost

23 Na jednom místě, před oltářem se křtí i koná obřad posledního rozloučení Obřadní síně vs. kostel Smuteční síň, Ústřední hřbitov, Brno Rozpojení míst "vítání občánků" a "posledního rozloučení"

24 Rituály "Jménem zesnulého Vás prosím, jestli ve svém životě někomu ublížil, pro milosrdenství Boží mu odpusťte." "Odpusť mu Pán Bůh". Trojí pozvednutí rakve u vchodu do kostela, pohřební průvod, výkrop hrobu, vhození stuhy etc. Církevní a lidové zvyky se mísí

25 Velká světová náboženství jsou v zásadě přípravou na smrt (C.G.Jung) Rituální ukončení vztahu: "Jménem zesnulého Vás prosím, jestli ve svém životě někomu ublížil, pro milosrdenství Boží mu odpusťte." "Odpusť mu Pán Bůh".

26 "Dušičky" 2. listopadu - 7. listopadu důležitost možná každým rokem stoupá alespoň jedenkrát za rok připomínka vlastní smrti pohled na svět "sub specie aeternitatits"

27 Pohřební rituály Zármutek Společenství vyjadřuje pozůstalým soustrast utvrzení sociálních vazeb Pozůstalí se dostávají do nových sociálních rolí (vdova, vůdce rodiny ) rituály nejsou ani tak důležité pro nebožtíka, jako spíše pro nás, pro naše rituální zakončení vztahu

28 Velká světová náboženství jsou v zásadě přípravou na smrt (C.G.Jung) Starověký Egypt: farao je bůh, který hraje přímou a esenciální roli v kosmickém řádu. Jeho smrt je tedy narušením tohoto pořádku Pohřební rituál je připravován mnoho let, pyramida je ve své podstatě hrobka Tento rituál stojí značné finanční prostředky celé společnosti Židovství: sázka na děti

29 někdy se zdá, že člověk nějak ví, že zemře jako by v něm zároveň běžely dva televizní kanály ve vědomém se ubezpečuje a je ubezpečován že vše ve zdraví přežije a plánuje dovolenou na příští rok v nevědomém ví, že to tak nebude pacienti občas říkají protichůdné věci lékaři často pracují jen s prvním kanálem, vědomým

30 Iniciační svátosti

31 Modlitba Taizé Vzpomínka na hokejisty

32 Václav Havel

33 Závěr nejsme racionální bytosti, které občas používají emoce......jsme emocionální bytosti, které občas používají rozum

34 Smrt jako léčitelná choroba smrt se stala léčitelnou chorobou, abnormalitou každá smrt je čím dál tím víc vnímána jako předčasná, jako selhání současné medicíny, smrt, které budoucí pokrok ve výzkumu zabrání

35 KDO JE ČLOVĚK?

36 Dobrý člověk na smrtelné posteli kol dřevořez, tištěno v Ulmu Obr. představuje stránku z jedná rané blokové knihy používané církví jako obrázkové kázání. Mělo věřícím připomínat hodinu smrti a naučit je jak to říká jeho název umění dobře zemřít. Dřevořez ukazuje pobožného muže na smrtelné posteli a vedle něj stojícího mnicha, který mu podává hořící svíčku.

37 Dobrý člověk na smrtelné posteli kol dřevořez, tištěno v Ulmu Anděl přijímá mužovu duši, která mu vyletěla z úst v podobě modlící se postavičky. V pozadí vidíme Krista a jeho světce, na které se má umírající v duchu obrátit. V popředí vidíme spoustu ďáblů nejošklivějších a nejfantastičtějších podob a nápisy, které jim vychází z úst, nám oznamují, co říkají: Zuřím, Upadli jsme v nemilost, Jsem ohromen, Toto není žádná útěcha, Ztratili jsme jeho duši. Jejich groteskní průpovídky jsou však marné. Člověk, jemuž je dáno dobře zemřít se nemusí pekelných mocností obávat. (E.H. Gombrich: Příběh umění)

38 Francis Crick: Věda hledá duši Francis Crick konstatuje, že duše nebyla nalezena

39

40

41 Ba al Šem si jednou zavolal v jakési neodkladné záležitosti Samaela, pána démonů. Samael se na něj osopil: Co si to dovoluješ, volat mne! Až do nynějška se mi to stalo jen třikrát, v hodině u stromu, v hodině telete a v hodině zničení chrámu. Ba al Šem nařídil žákům, aby odhalili svá čela. Tu spatřil Samael na každém čele znamení obrazu, k němuž stvořil Bůh člověka, a udělal, co se po něm žádalo. Ještě než odešel, řekl: Synové Boha živého, dovolte mi tu ještě chvíli postát a pozorovat vaše čela. Buber, M., (2002) Chasidská vyprávění. Kalich, Praha, str. 120