Arthur Schopenhauer O SMRTI. ISBN Čestmír Kocar, nakladatelství Zvláštní vydání...",

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Arthur Schopenhauer O SMRTI. ISBN 80-85436-41-8 Čestmír Kocar, nakladatelství Zvláštní vydání...", 1996 - 1 -"

Transkript

1 Arthur Schopenhauer O SMRTI ISBN Čestmír Kocar, nakladatelství Zvláštní vydání...",

2 Smrt je hlavní inspirátorkou a věrnou přítelkyní filosofie, proto ji také Sokrates definoval jako θανάτου µελέτη (příprava na smrt, zájem o smrt, výcvik ve smrti). l) Nebýt smrti, jen stěží bychom mohli filosofovat. Zvíře žije, aniž by vlastně znalo smrt; proto také zvířecí individuum prožívá bezprostředně celou nepomíjivost svého druhu, neboť samo sebe vnímá pouze jako nekonečné. U člověka se s rozumem nutně dostavila i děsivá jistota smrti. Ale tak jako v přírodě existuje téměř proti každému zlu i lék nebo alespoň jeho náhražka, tak nám táž reflexe, jež nás dovedla k poznání smrti, dopomáhá i k metafyzickým náhledům, které nám dávají útěchu a které zvíře ani nepotřebuje, ani jich není schopno. Hlavně za tím účelem vznikla všechna náboženství a filosofické systémy; reflektující rozum si je z vlastních prostředků vytvořil jako protijed proti jistotě smrti. Míra, v jaké různá náboženství nebo filosofické systémy dosahují svého cíle, je samozřejmě velmi rozdílná. A každému člověku ovšem vyhovuje určité vyznání či určitá filosofie více než ty ostatní a pomáhá mu, aby mohl s klidem pohlédnout smrti do tváře. Bráhmanismus a buddhismus učí člověka nahlížet sebe sama jako prapodstatu, jako bráhma, jemuž je veškeré vznikání a zanikání bytostně cizí. Tato náboženství dokázala svým učením o znovuzrození zřejmě mnohem více než ty náboženské či filosofické směry, které nahlížejí člověka jako z nicoty vzešlého a jeho existenci jako od Jiného propůjčenou, počínající teprve s jeho narozením. V Indii se setkáváme s důvěrou ke smrti a zároveň s jistou lhostejností k ní, s pocity, o nichž my v Evropě nemáme ponětí. Je vskutku povážlivé, když člověku v raném věku násilně vštěpujeme ve vztahu ke smrti chabé a neudržitelné pojmy, a provždy mu tak znemožníme hlubší chápání a pevnější přesvědčení. Jestliže ho například učíme, že teprve před chvílí vzešel z nicoty, že tedy po celou věčnost nebyl ničím, přesto však má do budoucna trvat věčně, je to stejné, jako bychom ho učili, že ačkoli je veskrze výtvorem Jiného, přesto má být za své konání navěky - 2 -

3 odpovědný. Dotírá-li pak na něho, když má již zralého ducha a samostatně uvažuje, neodbytně myšlenka neudržitelnosti takového názoru, nemá nic lepšího, čím by jej nahradil, není již ani schopen tomu hlouběji porozumět, a je tak zbaven útěchy, kterou i jemu dala příroda náhradou za jistotu smrti. Důsledky takového vývoje vidíme právě nyní (roku 1844), když mezi zkaženými továrními dělníky v Anglii nacházíme socialisty a mezi zkaženými studenty v Německu mladohegelovce, kteří klesají až k absolutně materialistickým postojům, které potom ústí do edite, bibite, post mortem nulla voluptas (jezte, pijte, po smrti už žádná rozkoš nebude), 2) což se nám jeví jako zvířeckost. Přes všechno, co se člověk dozvídá o smrti, nelze popřít, že alespoň v Evropě mínění lidí velmi často kolísá, a mnohdy dokonce u téhož jedince, mezi dvěma extrémy - od pojetí smrti jako absolutního zániku až k domněnce, že jsme skrz naskrz nesmrtelní. Obojí je stejně chybné, a spíše než nějaký správný střed, musíme hledat vyšší hledisko, které samo takové extrémy vyloučí. Ve svých úvahách chci vyjít v prvé řadě ze zcela empirického stanoviska. Ze zkušenosti známe tu nespornou skutečnost, že v souladu se svým přirozeným vědomím se člověk hrozí smrti více než čehokoli jiného, a to nejen své vlastní smrti, nýbrž je hluboce otřesen i smrtí svého bližního. Není to jen sobecká bolest ze své vlastní ztráty, je to i soucit s bližním, jehož potkalo velké neštěstí; proto se také tomu, kdo v takovém případě nepláče a nejeví ani známky zármutku, vytýká, že je nemilosrdný a bezcitný. Podobně vyhledává vystupňovaná pomstychtivost smrt protivníka jako největší zlo, jež lze na něho seslat. - Názory se mění s časem a místem, hlas přírody však zůstává vždy a všude stejný a my mu musíme pozorně naslouchat. Zdá se, že nám zřetelně říká, že smrt je velké zlo. V jazyce přírody smrt znamená zánik. A že to příroda se smrtí myslí vážně, můžeme usoudit i z toho, že ani s životem, jak každý ví, nejsou žádné žerty. Nejsme zřejmě - 3 -

4 hodni ničeho lepšího než života a smrti. Ve skutečnosti je však strach ze smrti nezávislý na jakémkoli poznání či zkušenosti, neboř jej pociťuje i zvíře, ačkoli smrt nechápe. Strach ze smrti si přináší na svět vše živé. Tento apriorní strach ze smrti je však právě jen odvrácenou stranou vůle k životu; a tou vůlí přece všichni jsme. Zvířeti je vrozena jak starost o zachování sebe sama, tak i strach ze zániku: právě pud sebezáchovy, a ne pouhý únik před bolestí, je tím, co se projevuje jako úzkostlivá obezřetnost, s níž zvíře chrání nejen sebe, ale hlavně svá mláďata před každým, kdo by je mohl ohrozit. Proč zvíře prchá, chvěje se úzkostí a hledá úkryt? Protože je ryzí vůlí k životu, jako takové však propadlo smrti a chce získat čas. Člověk je ve své podstatě úplně stejný. Tím největším zlem, tím nejhorším, co mu muže hrozit, je smrt; největší úzkostí, jakou zná, je strach ze smrti. Nic nás tak neodolatelně nestrhne k živé účasti jako ohrožení cizího života. Nic není hrůznějšího než poprava. Bezmezná oddanost životu, jež se tak projevuje, však neprýští z poznání či uvažování. Našemu rozumu to vše připadá spíše pošetilé, poněvadž objektivní hodnota bytí je hodnotou poněkud pochybnou a zůstává přinejmenším nejisté, zda mu dávat přednost před nebytím. Dostane-li se ke slovu zkušenost a uvažování, nebytí určitě zvítězí. Zaťukejte na hroby a zeptejte se mrtvých, zda by chtěli znovu vstát - asi by odmítli. Takového názoru je i Sokrates v Platónově Obraně Sokrata, a dokonce i jasný a přívětivý Voltaire nemůže, než říci: On aime la vie, mais le néant ne laisse pas ďavoir du bon; a také: Je ne sais pas ce aue c'est aue la vie éternelle, mais celleci est une mauvaise plaisanterie. (Člověk má rád život, ale nicota nedovolí těšit se z dobra; a také: Nevím, co je život věčný, ale tento je špatným žertem.) Navíc musí život tak jako tak brzy skončit, takže těch několik málo let, která snad ještě máme k dispozici, úplně zmizí - ve srovnání s nekonečnou dobou, kdy už tu nebudeme. Našemu uvažování se bude zdát dokonce směšné, že si děláme takové starosti kvůli tak krátké době, že - 4 -

5 se tolik třeseme, je-li ohrožen vlastní nebo cizí život, a sepisujeme tragédie, jejichž hrůza pramení jen ze strachu ze smrti. Ona nesmírná oddanost životu je tedy nerozumná a slepá; lze si ji vysvětlit jen tak, že celá naše bytost o sobě je již vůlí k životu, který pro ni proto musí být tím nejvyšším dobrem - jakkoli je trpký, krátký a nejistý, a že vůle je původně a sama o sobě slepá a poznání je jí cizí. Naproti tomu je poznání vzdáleno jakékoli oddanosti životu; odhalováním nízké ceny života působí dokonce proti němu, a přemáhá tak strach ze smrti. Zvítězí-li poznání a člověk kráčí směle a klidně smrti vstříc, ctíme to jako něco velkého a ušlechtilého: oslavujeme triumf poznání nad slepou vůlí k životu, jež je jádrem naší vlastní podstaty. Stejně tak pohrdáme tím, u koho poznání v tom souboji podlehne, a kdo tedy bezvýhradně lpí na životě, vší silou se vzpírá blížící se smrti a přijímá ji pln zoufalství. In gladiatoriis pugnis timidos et supplices, et, ut vivere liceat, obsecran-tes etiam odisse soletnus: fortes et animosos ac acriter ip-sos morti offerentes servare cupimus... (Při gladiátorských zápasech se stává, že cítíme odpor vůči bázlivým a zkroušeným, kteří škemrají, aby mohli zůstat naživu, a naopak toužíme, aby se nic nestalo těm, kteří jsou stateční, odvážní a jdou odhodlaně smrti vstříc.) 3) To se v něm však projevuje jen lidská přirozenost. Zde si mimochodem můžeme položit otázku, jak je možné, že bezmeznou lásku k životu a snahu zachovat si jej jakýmkoli způsobem co nejdéle považují přívrženci některých náboženství za cosi nízkého, opovrženíhodného a nedůstojného, když život je přece darem laskavých bohů, za nějž je třeba děkovat. A jak se pak neúcta k životu může jevit jako velká a ušlechtilá? Těmito úvahami se nám potvrzují tyto předpoklady: 1) že vůle k životu je nejniternější podstatou člověka; 2) že vůle o sobě je prosta poznání, je slepá; 3) že poznání je princip jí původně cizí, dodatečně přidaný; 4) že je s ní v rozporu a náš úsudek skládá hold vítězství poznání nad vůlí k životu

6 Kdyby myšlenka nebytí byla příčinou toho, že se nám smrt jeví tak strašlivá, museli bychom se stejnou hrůzou myslet i na dobu, kdy jsme ještě nebyli. Neboť je nezvratně jisté, že nebytí po smrti nemůže být jiné než nebytí před narozením, a nemůže být tedy ani žalostnější. Celá nekonečnost uplynula, kdy jsme ještě nebyli. To nás ale nijak neskličuje. Naproti tomu nám připadá zoufalé, ba nesnesitelné, že by po chvilkovém intermezzu naší efemérní existence měla následovat druhá nekonečnost, kdy již nebudeme. Nebo pramení naše žízeň po životě z toho, že jsme jej teď okusili a shledali tak půvabným? Není tomu tak, to jsme již konstatovali. Naše zkušenost by spíše mohla vzbudit nekonečnou touhu po ztraceném ráji nebytí. Vždyť k naději na nesmrtelnost duše se vždy přidává i naděje na lepší svět" - jako znamení toho, že ten nynější za mnoho nestojí. - Bez ohledu na to všechno byla otázka našeho posmrtného života probírána v knihách i v různých rozhovorech jistě tisíckrát častěji než otázka našeho stavu před narozením. Teoreticky jsou tyto otázky jedna jako druhá stejně blízkým a stejně oprávněným problémem; kdo zodpoví první, měl by mít jasno i v druhé. Existují překrásné deklamace na téma, jak pohoršlivé by bylo myslet si, že lidský duch, jenž obsáhl svět a plodí tolik nanejvýše znamenitých myšlenek, by mohl být uložen i s tělem do hrobu; avšak o tom, že tento duch nechal uplynout celou nekonečnost, než se svými vlastnostmi vznikl, a svět si stejně tak dlouho musel pomoci bez něho, o tom neslyšíme nic. Přesto se nenabízí vůlí nepodmaněnému poznání žádná otázka přirozeněji než tato: před mým narozením uplynula nekonečnost - čím jsem byl po celou tu dobu? V metafyzickém smyslu by se snad dalo odpovědět: byl jsem vždy já - totiž všichni, kteří po celou dobu říkali já, byli právě já. Z našeho empirického hlediska to však zatím neberme v úvahu a předpokládejme, že jsem tehdy vůbec nebyl. Potom se ale při představě nekonečné doby po mé smrti, kdy už nebudu, mohu utěšovat nekonečnou dobou, kdy jsem ještě nebyl, jako obvyklým a vskutku velmi pohodlným - 6 -

7 stavem. Neboť nekonečnost a parte post beze mne může být tak strašlivá jako nekonečnost a parte ante beze mne, přičemž se od sebe tato období neliší ničím jiným než jen mezidobím prchavého snu života. Ale stejně tak je možné všechny důkazy pro trvání po smrti obrátit in partem ante a doložit tak bytí před životem. Tento názor důsledně zastávají hinduisté a buddhisté. I Kantova idealita času řeší všechny tyto hádanky; o tom však budeme mluvit později. Z řečeného však přinejmenším vyplývá, že rozlítostňovat se nad časem, kdy už nebudeme, je stejně absurdní, jako truchlit nad dobou, kdy jsme ještě nebyli; neboť je lhostejné, zda čas, který naše bytí nenaplňuje, považujeme vzhledem k času našeho bytí za čas budoucí nebo minulý. Zcela bez ohledu na tyto úvahy o čase je samo o sobě absurdní považovat nebytí za zlo; vždyť předpokladem každého zla, stejně jako každého dobra, je právě bytí, ba dokonce vědomí - to ale spolu se životem ustává, stejně jako když upadneme do spánku nebo do mdlob. Takovou nepřítomnost vědomí dobře a důvěrně známe, není to nic zlého a v každém případě je ztráta vědomí věcí okamžiku. Tak o smrti uvažoval Epikúros, když správně řekl, že ό θάνατος µηδέν προς ήµας (smrt se nás netýká), 4) s vysvětlením, že když jsme my, není smrt, a když je smrt, nejsme my. Ztratit něco, co můžeme postrádat, není zjevně nic špatného; nebytí v budoucnu nás tedy může trápit stejně málo jako nebytí v minulosti. Z hlediska poznání není ke strachu ze smrti žádný důvod; a protože vědomí existuje v poznání, není ani pro vědomí smrt žádným zlem. Poznávající část našeho já také skutečně není tím, co se bojí smrti; fuga mortis (strach ze smrti), naplňující vše živé, vychází pouze a jen ze slepé vůle. Pro všechny živé bytosti je však slepá vůle důležitá právě proto, že je vůlí k životu; celá její podstata spočívá v touze po životě a po bytí; poznání jí nepřísluší původně, ale až v důsledku jejího zpředmětnění v živočišných individuích. Spatří-li nyní vůle jejich prostřednictvím smrt jako konec jevu, - 7 -

8 s nímž se identifikovala a na nějž se cítí být omezena, vzpírá se tomu vší silou svého bytí. Zda má skutečně důvod obávat se smrti, probereme dále a zmíníme se rovněž o vlastním zdroji strachu ze smrti s příslušným rozlišením volní části našeho bytí od části poznávající. Smrt nás neděsí ani tak jako konec života, přestože i ten se sotva bude někomu jevit jako hoden zániku, ale spíše jako zánik organismu, protože právě organismus je tělem, v němž se projevuje vůle. Zánik organismu však ve skutečnosti pociťujeme jen ve strastech nemoci nebo stáří; smrt sama existuje pro subjekt pouze v okamžiku, kdy jej opouští vědomí a ustává činnost mozku. Následné postupné odumírání ostatních částí organismu nastává vlastně až po smrti. V subjektivním ohledu tedy smrt postihuje jen vědomí. A jaké to je, když nás opouští vědomí, může každý částečně posoudit při usínání, ještě lépe to však zná ten, kdo už někdy zažil skutečné bezvědomí, při němž není onen přechod tak pozvolný a zprostředkovaný sny, nýbrž nejdříve se nám ještě při plném vědomí zatmí před očima a pak bezprostředně upadneme do hlubokého bezvědomí; vjemy, jsou-li jaké, nejsou nepříjemné a není pochyb o tom, že tak jako je spánek bratrem smrti, je bezvědomí jejím dvojčetem. Ani násilná smrt nemůže být bolestivá, neboť zejména těžká zranění člověk zpravidla ani hned nepocítí, ale zaznamená je až po chvíli, často jen díky vnějším příznakům; jsou-li smrtelná okamžitě, dojde ke ztrátě vědomí ještě před jejich zjištěním, usmrcují-li později, děje se to jako u jiných nemocí. I ti, kteří ztratili vědomí pod vodou, otravou důlním plynem nebo oběšením, vypovídají, že se tak stalo bez většího utrpení. A konečně i přirozená smrt, způsobená stářím, či euthanasie znamená, že individuum ze svého bytí mizí pozvolna a nepozorovaně. Ve stáří ponenáhlu vyhasínají vášně i touhy spolu se schopností vnímat jejich objekty, takže již nedochází k afektům, neboť síla představivosti je stále slabší, její obrazy matnější, dojmy už neulpívají, míjejí beze stopy, dny ubíhají stále rychleji, udá

9 losti ztrácejí na významu, vše bledne. Stařec se belhá nebo odpočívá v ústraní, už jen stín, přízrak svého někdejšího jsoucna. Co zde ještě smrti zbývá ke zničení? Jednoho dne je pak dřímota tou poslední a sny jsou... Jsou to ty, na něž se ptal už Hamlet ve známém monologu. Myslím, že se nám zdají právě v tom okamžiku. Sem patří ještě poznámka, že udržování životního procesu, i když má metafyzický základ, neprobíhá bez odporu, a tedy ani bez námahy. Je to ta námaha, jíž organismus podléhá každý večer, když se zpomalují mozkové funkce, dýchání, puls a snižují se některé sekrece a tvorba tepla. Z toho lze usoudit, že úplné zastavení životního procesu musí být pro jeho hnací sílu neobyčejnou úlevou; právě ona má zřejmě svůj podíl na výrazu sladké spokojenosti ve tvářích většiny zemřelých. Možná že se okamžik umírání vůbec podobá okamžiku probuzení z těžkého, zlého snu. Z toho plyne, že smrt, ač se jí tak bojíme, vlastně ani nemůže být tak hrozná. Často dokonce přichází jako dobro, úleva, vítáme ji jako Smrt kmotřičku. Všemu, co narazí na nepřekonatelné překážky svého bytí nebo svých snah, co trpí nevyléčitelnými chorobami nebo bezútěšným žalem, všemu tomu je smrt tím posledním útočištěm, vysvobozením, branou k návratu do lůna přírody, z něhož se jako vše ostatní na krátkou dobu vynořilo, zlákáno nadějí na příznivější podmínky bytí, než mu příslušely - a z něhož mu zůstává táž cesta stále otevřena. Onen návrat je cessio bonorum (odstoupení majetku) všeho živoucího. Přesto jej nastupujeme až po tělesném nebo morálním boji; tak velmi se vzpíráme vrátit se tam, odkud jsme snadno a ochotně vstoupili do bytí, nabízejícího tolik utrpení a tak málo radosti. - Hinduisté zobrazují boha smrti Jámu se dvěma tvářemi: jednu má děsivou a strašnou, druhou vlídnou a dobrotivou. V naší úvaze jsme to již zčásti vysvětlili. Z empirického hlediska, z něhož stále ještě vycházíme, se nám sama nabízí i následující úvaha, jež si zasluhuje upřesnění, a tím i vykázání do vlastních mezí. Při pohledu na - 9 -

10 mrtvé tělo vidím, že zde ustalo vnímání, vzrušivost, krevní oběh, reprodukční proces atd. S jistotou z toho usuzuji, že to, co je dosud oživovalo, avšak zůstávalo mi stále neznámé, je nyní již neoživuje, tedy z něj odešlo. - Kdybych však chtěl dodat, že tím bylo právě to, co jsem znal jen jako vědomí, tedy jako intelekt (duši), byl by můj závěr nejen neoprávněný, ale i zjevně chybný. Neboť vědomí se mi nikdy nejevilo jako příčina, nýbrž jako produkt a výsledek organického života, který umožnil, že nejdříve stoupalo a potom ustupovalo, totiž v různém věku, ve zdraví a v nemoci, ve spánku, v bezvědomí, v procitání atd., tedy vystupovalo vždy jako účinek, nikdy jako příčina organického života, vždy se jevilo být něčím, co vzniká a zaniká a zase znovu vzniká, dokud k tomu jsou podmínky, ale jinak ne. A viděl jsem i to, že úplný rozvrat vědomí, totiž šílenství, zdaleka neohrožuje život, ani nesnižuje ostatní síly, ale naopak je velmi zvyšuje, zejména vzrušivost či sílu svalstva, a život spíše prodlužuje, nežli zkracuje, pokud zde ovšem nepůsobí i jiné příčiny. - Dále: individualitu jsem poznal jako vlastnost všeho organického, a uvědomuje-li si to organické sebe sama, pak je individualita i vlastností vědomí. Nemám ale žádný důvod usuzovat, že individualita spočívá v onom odtažitém, životodárném, mně zcela neznámém principu - tím méně, vidím-li, že všude v přírodě je každý jednotlivý jev dílem jedné obecné síly, činné v tisících stejných jevů. - A na druhé straně mám stejně tak malý důvod usuzovat, že ustane-li zde organický život, stane se ničím i ona síla, která jej dosud oživovala, tak jako nelze usuzovat na smrt přadleny, když se zastavil kolovrátek. Když se kyvadlo, jež znovu nalezlo své těžiště, konečně zastaví a jeho individuální zdánlivý život ustane, nebude se nikdo domnívat, že v té chvíli zanikla tíže; každý ví, že působí v nesčetných jevech dál. Proti tomuto přirovnání by se ovšem dalo namítnout, že v kyvadle tíže nepřestala působit, pouze svou činnost již navenek neprojevuje. Kdo na tom trvá, může si místo toho představit

11 elektrické těleso, v němž po vybití přestala elektřina skutečně působit. Chtěl jsem tím jen ukázat, že nejnižším přírodním silám přiznáváme bezděčně věčnost i všudypřítomnost a ani na okamžik nás nezmýlí pomíjivost jejich prchavých podob. Tím spíše nám ani nesmí přijít na mysl, že bychom konec života považovali za zničení oživujícího principu, a smrt tedy za úplný zánik člověka. I když už neexistuje ta silná paže, která před třemi tisíci lety napínala Odysseův luk, nebude uvažující a dobře uspořádaný rozum považovat za zcela zmizelou sílu, jež v ní tehdy tak energicky působila, a proto se nebude při dalším uvažování ani domnívat, že síla, která napíná luk dnes, začala existovat až s paží, jež luk napíná nyní. Mnohem blíže pravdě je myšlenka, že síla, která dříve vyvolávala nyní již uniknuvší život, je táž jako ta, která působí v životě kvetoucím dnes. O tom téměř není pochyb. Jistě však víme, že pomíjivé je jen to, co je zahrnuto do kauzálního řetězce; jsou to však pouhé stavy a formy. Nedotčena působením příčin a následků zůstává ovšem hmota na jedné straně, a přírodní síly na straně druhé; neboť ony jsou předpokladem všech těch změn probíhajících v kauzálním řetězci. Princip, který nás oživuje, musíme ale nejdříve myslet alespoň jako přírodní sílu, dokud nás teprve hlubší bádání nepřivede k poznání, čím je sám o sobě. Životní síla, uvažovaná již jen jako síla přírodní, zůstává tedy zcela nedotčena střídáním forem a stavů, které jsou spojeny poutem příčin a účinků a které, jak víme ze zkušenosti, podléhají vzniku a zániku. Do té míry bychom už tedy jistě mohli dokázat nepomíjivost našeho bytí. Zajisté tak neučiníme zadost nárokům, které jsou obvykle kladeny na důkazy našeho trvání po smrti, ani tím neposkytneme očekávanou útěchu. Je to ale přece jen něco, a kdo se bojí smrti jako absolutního zániku, určitě nepohrdne nezvratnou jistotou, že nejvnitřnější princip jeho života zůstává smrtí nedotčen. - Můžeme vyslovit i takový paradox, že to druhé, co stejně jako přírodní síly zůstává nedotčeno střídáním stavů

12 probíhajících po niti kauzality, totiž hmota, nám svou absolutní stálostí zajišťuje ne-zničitelnost, díky níž by se mohl utěšit přece jen jistou nepomíjivostí ten, kdo by nebyl schopen žádnou jinou pochopit. Jakže?" řeknou, trvání pouhého prachu, surové hmoty, má být považováno za pokračování naší podstaty?" - Oho! Copak znáte ten prach? Víte, čím je a čeho je schopen? Poznejte jej, dříve než jím pohrdnete. Ta hmota, jež tu teď leží jako prach a popel, se brzy rozpustí ve vodě, vykrystalizuje, zatřpytí se jako kov, zasrší elektrickými jiskrami, svým galvanickým napětím vyvine sílu, která rozkládajíc nejpevnější sloučeniny, redukuje horniny na kovy; sama se zformuje do rostliny i do zvířete a ze svého tajuplného klína vyvine onen život, jehož ztráty se ve své omezenosti tak úzkostlivě obáváte. Je tedy nyní naprosto ničím přetrvat v podobě takovéto hmoty? Ano, tvrdím zcela vážně, že stálost hmoty dokonce svědčí o nezničitelnosti naší pravé podstaty, i když jen jako obraz a podobenství, nebo spíše jen jako její stínový obrys,) Můžeme si připomenout kapitolu 24 z díla Svět jako vůle a představa, z níž vyplývá, že čistá, beztvará hmota - tento samostatně nikdy nevnímaný základ zkušenostního světa, předpokládaný ale jako neustále trvající - je bezprostředním odrazem, viditelným jevem věci o sobě, tedy vůle; proto o ní za podmínek zkušenosti platí to, co zcela náleží vůli o sobě, jejíž pravou věčnost odráží jako obraz časové nepomíjívosti. Neboť, jak již bylo řečeno, příroda nelže; tak nemůže být žádný názor vyplývající z čistě objektivního pojetí jí samé a zpracovaný korektním myšlením úplně chybný, nýbrž je v nejhorším případě pouze velmi jednostranný a neúplný. Takovým názorem je ale bezesporu i důsledný materialismus, například Epikurův, stejně dobře jako absolutní idealismus, například Berkeleyův, a vůbec každý zásadní filosofický názor vzniklý ze správného úsudku a poctivě propracovaný. Všechna tato pojetí jsou však nanejvýše jednostranná, a proto - přes své protiklady současně

13 pravdivá, totiž každé z určitého hlediska. Jakmile se však nad ně povzneseme, budou se nám jevit pravdivá už jen relativně a podmíněně. Jedině zaujetí nejvyššího stanoviska nám umožní, že poznáme pochybenost všech těch jednostranných názorů, jejich pouze relativní pravdivost, a přiblížíme se tak k pravdě absolutní, pokud je vůbec dosažitelná. Podle toho, jak jsme právě dokázali, vidíme dokonce ve vlastně velmi syrovém, a tedy prastarém pojetí světa - v materialismu - nepomíjivost našeho pravého bytí o sobě, reprezentovanou však pouhým svým stínem, totiž nepomíjivostí hmoty; podobně jako ve vývojově vyšším naturalismu absolutní fyziky je nepomíjivost našeho bytí reprezentována všudypřítomností a věčností přírodních sil, jimž nemůžeme upřít životní sílu. Tedy i prastará a primitivní pojetí světa obsahují výpověď, že žijící bytost smrtí nezaniká absolutně, nýbrž nadále trvá v celku a s celkem přírody. Úvahy, jež nás dovedly až sem a na něž navazuje další naše zamyšlení, vycházejí z neobyčejného strachu ze smrti, který naplňuje všechny živé bytosti. Změňme teď však zorný úhel a podívejme se, jak se na rozdíl od jednotlivých živých bytostí staví ke smrti příroda jako celek; držme se přitom nadále empirického základu. Neznáme ovšem vyšší hru v kostky než tu, v níž se hraje o život či smrt; s krajním napětím, účastí a strachem hledíme vstříc každému rozhodnutí o nich, neboť to je v našich očích nade všechno. - Zato příroda,která přece nikdy nelže, nýbrž je upřímná a otevřená, mluví o tomto tématu úplně jinak, totiž tak jako Krišna v Bhagavadgítě. Její výpověď zní: na životě či smrti individua vůbec nezáleží. Vyjadřuje to tak, že dává život každého zvířete a také člověka všanc těm nejbezvýznamnějším náhodám, aniž by se jej pokusila zachránit. - Pozorujte například hmyz na cestě: nepatrná, bezděčná změna vašeho kroku rozhoduje o jeho životě či smrti. Podívejte se na slimáka - bez jakýchkoli prostředků k úniku, k obraně a klamání nebo k úkrytu je kořistí pro kohokoli, komu se zamane. Pohleďte na

14 rybu, jak si bezstarostně hraje v zatím ještě otevřené síti; na žábu, které její netečnost zabránila v útěku, jímž by se mohla zachránit; na ptáka, který nezpozoroval sokola vznášejícího se nad ním; na ovce, jež si z křoví měří vlk. Vybaveni nevelkou opatrností pobíhají bezelstně mezí nebezpečími, která každým okamžikem ohrožují jejich bytí. Příroda nám tak dává najevo svou lhostejnost. Tím, že vydává své tak nevyslovitelně složité organismy napospas nejen loupeživým choutkám silnějšího, ale i slepé náhodě a náladě kteréhokoli pošetilce i rozpustilosti dítěte, ukazuje nám příroda, že je jí záhuba individuí lhostejná, nevadí jí, vůbec nic pro ni neznamená a že na účinku zde záleží stejně tak málo jako na příčině. Říká to velmi zřetelně a nikdy nelže; pouze své výroky nekomentuje, spíše se vyjadřuje lakonickým stylem věšteb. Vystavuje--li matka všehomíra své děti tak bezstarostně a bez dohledu tisícerým hrozícím nebezpečím, dobře ví, proč to dělá; ví, že padnou-li, padnou zpět do jejího lůna, kde budou zase v bezpečí, a jejich vzestup i pád tak jsou pouhou hříčkou. Ani s člověkem nezachází jinak než se zvířetem. Její výpověď se tedy vztahuje i na člověka - život či smrt individua jsou jí lhostejné. Ρroto by v určitém smyslu měly být lhostejné i nám, neboť i my sami jsme přece přírodou. Jen kdybychom se uměli podívat hlouběji, určitě bychom přírodě přizvukovali a na život i smrt bychom pohlíželi stejně lhostejně jako ona. Zatím však musíme onu bezstarostnost a lhostejnost přírody vůči životu individuí reflektovat tak, že zánik jakéhokoli jevu ani v nejmenším nezasahuje jeho pravou a vlastní podstatu. Uvažujme dále, že nejen život a smrt jsou závislé na těch nejnepatrnějších náhodách, jak jsme právě pozorovali, nýbrž že bytí organického života vůbec je efemérní. Zvíře i rostlina dnes vzniká a zítra pomíjí; zrod i smrt se střídají v rychlém sledu, zatímco anorganickému bytí, které stojí o tolik níže, je zajištěno nepoměrně delší trvání. Nekonečně dlouhé trvání má však jen absolutně beztvará hmota, což jí dokonce a priori přiznáváme. Myslím, že zde musí člověka už při pouhém

15 empirickém, ale objektivním a nezaujatém pozorování takového řádu věcí sama od sebe napadnout myšlenka, že je to jen povrchní fenomén, že ustavičné vznikání a zanikání jsou jevy, které nikterak nesahají ke kořenům věcí, ale mohou být jen relativní, a dokonce jen zdánlivé. Není jimi zasaženo vlastní, našemu pohledu beztak se vymykající a veskrze tajemné vnitřní bytí každé věci, která přitom zřejmě nerušené trvá dál. Neumíme-li ani vnímat, ani pochopit způsob, jakým se to děje, musíme jej chápat jen všeobecně, jako jakýsi druh tour de passepasse, jakýsi řetězec obratů či proměn, k nimž zde dochází. Zatímco to nejméně dokonalé, nejnižší, to neorganické nedotčeno trvá, právě ty nejdokonalejší bytosti, ty živoucí, se svou nekonečně komplikovanou a až nepochopitelně umělecky vytvořenou organizací, vznikají vždy od základu jakoby zcela nové, a po chvilce se zase mají stát absolutně ničím, aby udělaly místo dalším novým a z nicoty do bytí vstupujícím - to je něco očividně tak absurdního, že to v žádném případě nemůže být pravým řádem věcí, spíše pouhou rouškou, která jej halí, správněji fenoménem podmíněným povahou našeho intelektu. Vždyť celé bytí a nebytí jedinců, ve vztahu k němuž jsou život a smrt protiklady, může být jen relativní: řeč přírody, v níž se to jeví jako absolutní, nemůže být tedy tím pravým a posledním výrazem povahy věcí a řádu světa, ale je vskutku jen patois du pays, tzn. výrazem pouze okrajovým, relativně pravdivým, tak zvaným, který je třeba chápat a o němž je třeba mluvit cum grano salis (tj. s jistým kritickým omezením); je to tedy něco, co je podmíněno naším intelektem. Říkám, že se každému bude vnucovat bezprostřední intuitivní přesvědčení toho druhu, jaké jsem se zde pokoušel popsat slovy - týká se to samozřejmě jen toho, kdo není úplně prostoduchý a je schopen poznávat více než jen jednotlivé, kdo není omezen na pouhé poznávání individuí po způsobu zvířecího intelektu. Kdo si tedy díky svým jen o něco větším schopnostem začne v jednotlivinách všímat obecného, začne v nich vidět jejich

16 ideje, ten bude do jisté míry sdílet i ono přesvědčení, a to bezprostředně, a proto vědomě. Skutečně, jen omezenci malého ducha se zcela vážně strachují o svůj život a smrti se hrozí jako úplného zániku; těm, které příroda obdařila větším duchem, jsou takové obavy vzdálené, Platón právem postavil celou filosofii na učení o idejích, tj. že skrze jedinečné spatřujeme obecné. Nesmírně živé, protože vycházelo z bezprostředního pochopení přírody, však muselo být přesvědčení vznešených tvůrců védských upanišad. Snad ani nebyli pouhými lidmi! Jejich přesvědčení nás oslovuje v jejich nesčetných výrocích tak naléhavě, že bezprostřední osvícení jejich ducha musíme připsat tomu, že tito mudrcové, stojíce v čase blíže k počátkům našeho rodu, chápali podstatu věcí jasněji a hlouběji, než jak je toho schopno naše již oslabené pokolení, οίοι νΰν βροτοί εϊσιν ((při tom,) jací jsou lidé dnes). 5) Ovšemže jim vyšla vstříc i indická příroda, mnohem živější než u nás na severu. Κ obdobnému výsledku, i když se ubírala jinými cestami, dospěla reflexe velkého ducha Kantova; ten nás učí, že náš intelekt, v němž se odráží rychle se měnící svět jevů, nepojímá pravou a poslední podstatu věcí, ale jen jevy, a to proto, dodávám, že je původně určen jen k tomu, aby naší vůli podsouval motivy, tj. sloužil jí při sledování jejích malicherných cílů. Pokračujme tedy dále v našem objektivním a nezaujatém pozorování přírody. - Usmrtím-li nějaké zvíře, ať už je to pes, pták, žába, dokonce i pouhý hmyz, je přece nemyslitelné, aby tato bytost, či spíše prasíla, díky níž se tak obdivuhodný jev ještě okamžik předtím projevoval ve své plné energii a chuti k životu, následkem mého zlomyslného nebo lehkomyslného kousku zcela zanikla. - A na druhé straně zase nemohly ty milióny zvířat všeho druhu, které každým okamžikem vstupují do života v nekonečné rozmanitosti, plné síly a horlivosti, být před aktem svého zplození vůbec ničím a z absolutní nicoty dosáhnout absolutního začátku. - Vidím-li teď nějaké unikat

17 tímto způsobem z mého pohledu, aniž bych se kdy dozvěděl, kam jde, a jiné do něj vstupovat, aniž bych se kdy dozvěděl, odkud přichází, a mají-li obě navíc týž vzhled, touž povahu, týž charakter, jen nejsou téže látky - tu však během své existence ustavičně odhazují a obnovují; tak se skutečně nabízí domněnka, že to, co mizí, a to, co přichází na jeho místo, je jedna a táž bytost, která jen doznala malé změny, obnovení formy svého bytí. Z toho plyne, že čím je pro individuum spánek, tím je pro druh smrt. Tato domněnka je tak nasnadě, že je nemožné na ni nepřipadnout, pokud se jí hlava zmatená v raném mládí vštěpováním chybných názorů na svět už zdaleka s pověrčivým strachem nevyhne. Ale protichůdná domněnka, že se zvíře rodí z nicoty a v souladu s tím je i jeho smrt absolutním zánikem, a navíc že člověk, rovněž vzniklý z ničeho, má nicméně své individuální nekonečné trvání, a to ve vědomí, zatímco pes, opice nebo slon smrtí zcela zanikají - to je přece něco, proti čemu se musí zdravá mysl vzbouřit a prohlásit to za absurdní. Má-li být, jak se dosti často opakuje, srovnání závěrů systému s výroky zdravého lidského rozumu prubířským kamenem jeho pravdy, tak si přeji, aby právě zde toho prubířského kamene použili přívrženci onoho světového názoru, který se dědil od Descarta až k předkantovským eklektikům a ještě dnes jej v Evropě zastávají mnozí vzdělanci. Vždy a všude je skutečně nejobecnějším přírodním tvarem kruh; je pravým symbolem přírody, poněvadž je schématem návratu. Objevuje se ve všem, od běhu hvězd až po smrt a vznik organických bytostí, a už jen tím je v neustálém proudu času a jeho obsahu umožněno stávající bytí, tj. příroda. Pozorujeme-li na podzim malý svět hmyzu, vidíme, jak si připravuje lůžko k dlouhému, strnulému zimnímu spánku, jiný se k přezimování zakukluje, aby mohl na jaře omlazen a zdokonalen procitnout. Konečně u většiny hmyzích jedinců nacházíme odhodlání najít klid v náruči smrti, jen ještě pečlivě připravit vhodné místo pro vajíčko, aby z něj mohli zase vzejít

18 noví jedinci. - To je ta velká moudrost přírody, která nás tak chce přivést k pochopení nesmrtelnosti, k pochopení skutečnosti, že mezi spánkem a smrtí není radikálního rozdílu, nýbrž že jedno jako druhé stejně málo ohrožuje bytí. Pečlivost, s níž si hmyz připravuje komůrku, důlek nebo hnízdo, s níž tam klade vajíčko i s potravou pro larvu, která z něj nadcházejícího jara vzejde, a pak klidně umírá, se zcela vyrovná pečlivosti, s níž si člověk večer připravuje svůj šat a svou snídani na příští ráno, a potom jde klidně spát. Té pečlivosti by v zásadě nemohlo být, kdyby na podzim umírající hmyz nebyl o sobě a ve své pravé podstatě identický s tím, který se líhne na jaře, podobně jako je člověk ukládající se k spánku identický s člověkem vstávajícím. Když se po těchto úvahách vrátíme k nám samým a k lidskému rodu a podíváme se kupředu, daleko do budoucnosti, abychom se pokusili představit si budoucí generace s milióny svých individuí s nám neznámými obyčeji a v neznámém šatě, napadne nás otázka: Odkud všichni přicházejí? Kde jsou nyní? Kde je ten bohatý klín světem těhotné nicoty, která snad ještě skrývá nadcházející pokolení? - Nebyla by na to úsměvná a pravdivá odpověď: Kde jinde by měl být než tam, kde vždy byla a bude realita, v přítomnosti a v jejím obsahu, tedy u tebe, který se tak pošetile tážeš, který se tím, že nerozpoznáš svou vlastní podstatu, podobáš listu na stromě, jenž na podzim, když uvadá a chystá se opadnout, naříká nad svou záhubou a nechce se nechat ukonejšit představou čerstvé zeleně, jíž se strom každé jaro odívá, ale běduje: To přece nebudu já! To budou úplně jiné listy!" - Bláhový liste! Kam se chceš podít? A odkud mají přijít ostatní? Kde je ta nicota, jejíhož chřtánu se tak děsíš? Poznej přece svou vlastní podstatu, jež je tak naplněna žízní po bytí, poznej ji znovu v utajené vnitřní životní síle stromu, která, stále jedna a táž ve všech generacích listů, zůstává jejich vznikáním a zanikáním nedotčena. A οί'ηπερ φύλλων γενεή, τοίηδε χαι ανδρών - qualis foliorum generatio,

19 talis et hominum (jako se rodí listí, tak i lidé). 6) Zda moucha, která ted kolem mne s bzukotem poletuje, večer usne a zítra bude tatáž moucha zase bzučet, nebo zda večer uhyne a na jaře bude bzučet jiná moucha vzešlá z jejího vajíčka, je samo o sobě totéž. Proto poznání, které to líčí jako dvě zásadně odlišné věci, není nepodmíněné, nýbrž je relativní, je to poznání jevu, nikoli věci o sobě. Moucha tu bude ráno znovu, bude tu znovu i na jaře. Čím se pro ni liší noc od zimy? V Burdachově Fyziologii (sv. I, 275) čteme: Do deseti hodin ráno není ještě (v nálevu) vidět žádná Cercaria ephemera (nálevník); a ve dvanáct už se jimi voda jen hemží. Večer uhynou a dalšího rána vznikají zase nové. Tak to Nitzsch pozoroval šest dní po sobě." Tak pobývá všechno živé jen okamžik na tomto světě a spěchá smrti vstříc. Rostliny a hmyz umírají na konci léta, zvíře nebo člověk po několika málo letech: smrt je neúnavný žnec. Přesto však, jako by toho ani nebylo, je všechno vždy znovu a znovu na svém místě, jako by se nic nestalo, jako by nic nebylo nepomíjivé. Rostlinstvo se vždy znovu zazelená a rozkvete, třepotá se hmyz, ve svém nezdolném a věčném mládí tu je zvíře i člověk a již tisíckrát vychutnané třešně máme každé léto zase před sebou. Také národy jsou tu jako nesmrtelná individua, i když čas od času mění jména; dokonce jejich konání, snažení a utrpení je vždy stejné, i když dějiny pokaždé tvrdí něco jiného, neboť jsou jako kaleidoskop, který při každém otočení ukazuje novou konfiguraci, zatímco my máme před očima stále totéž. Co se tedy vnucuje nezadržitelněji než myšlenka, že neustálé vznikání a zanikání nezasahuje vlastní podstatu věcí. Ta jimi zůstává nedotčena, je tedy nepomíjivá, a proto všechno, co chce být, je zde skutečně ustavičně a bez konce. Proto spolu existují v každém daném okamžiku v plném počtu všechny druhy zvířat, od komára až po slona. Už mnohotisíckráte se obnovily, a přitom zůstaly stejné. Nevědí o jiných sobě rovných, kteří žili před nimi anebo budou žít po nich. Druh je to, co žije po všechny časy

20 Vědomí nepomíjivosti druhu a své identity s ním umožňuje jedincům klidnou a spokojenou existenci. Vůle k životu se projevuje v nekonečné přítomnosti, protože ta je formou života druhu, který proto nestárne, nýbrž zůstává stále mladý. Smrt je pro druh tím, čím je pro individuum spánek nebo pro oko mrknutí, podle jehož absence lze poznat indické bohy, když se zjeví v lidské podobě. Jako s příchodem noci mizí svět, přitom ale ani na okamžik nepřestává existovat, tak zdánlivě pomíjí člověk a zvíře smrtí, a stejně nerušeně přitom trvá jejich pravá podstata. Představme si nyní střídání smrti a narození jako nekonečně rychlé vibrace, a máme před sebou neochvějnou objektivaci vůle, trvalé ideje bytostí, stojící pevně jako duha na vodopádu. Je to nesmrtelnost v čase. Ta způsobuje, že přes tisíciletí smrti a zmaru se ještě nic neztratilo, ani atom hmoty, a už vůbec nic z vnitřní podstaty či bytí, jež se jeví jako příroda. Můžeme tedy kdykoli radostně zvolat: Navzdory času, smrti a rozkladu jsme zde stále všichni pospolu! Výjimkou by byl pouze ten, kdo by tuto hru jednou z hloubi duše odmítl: Já už nechci." Ale o tom zatím ještě nebudeme mluvit. Je ale třeba upozornit na to, že porodní bolesti i hořkost smrti jsou konstantními podmínkami, za nichž se vůle k životu udržuje ve své objektivaci, tj. naše bytí o sobě existuje v neustálé přítomnosti, nedotčeno během času a vymíráním pokolení, a vychutnává plody svého přitakání vůli k životu. Podobně můžeme být ve dne vzhůru jen pod podmínkou, že každou noc spíme; noc je dokonce komentářem, který příroda poskytuje k porozumění oné těžké pasáže, tj. dne.( Zastavením animálních funkcí je spánek; organických smrt.) Neboť substrát nebo naplnění (vyplnění), πλήρωµα, látka přítomnosti je po celou dobu vlastně táž. Nemožnost poznat tuto identitu bezprostředně způsobuje právě čas, forma a omezení našeho intelektu. Například okolnost, že díky času ještě není budoucnost, spočívá na klamu, který si uvědomíme, až když budoucnost nastane. To, že bytostná forma našeho

ETIKA. Benedictus de SPINOZA

ETIKA. Benedictus de SPINOZA ETIKA Benedictus de SPINOZA Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Benedictus de Spinoza ETIKA ETIKA Benedictus de SPINOZA ETIKA Translation Karel Hubka, 1977 Czech edition dybbuk, 2004

Více

Ludwig WITTGENSTEIN: Tractatus Logico-Philosophicus, 1922 Překlad: Jiří Fiala, Praha: Svoboda, 1993

Ludwig WITTGENSTEIN: Tractatus Logico-Philosophicus, 1922 Překlad: Jiří Fiala, Praha: Svoboda, 1993 Ludwig WITTGENSTEIN: Tractatus Logico-Philosophicus, 1922 Překlad: Jiří Fiala, Praha: Svoboda, 1993 l Svět je všechno, co fakticky je. 1.l Svět je celkem faktů a nikoli věcí. l.2 Svět se rozpadá na fakty.

Více

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pedrino FILOSOFIE - filein = láska, sofie = moudrost => láska k moudrosti - způsob myšlení -

Více

1. CESTA: Nemilujte svět (První Janova 2,15-17)

1. CESTA: Nemilujte svět (První Janova 2,15-17) 1. CESTA: Nemilujte svět (První Janova 2,15-17) Nemilujte svět ani to, co je ve světě. Miluje-li kdo svět, láska Otcova v něm není. Neboť všechno, co je ve světě, po čem dychtí člověk a co chtějí jeho

Více

Immanuel Kant => periodizace díla, kopernikánský obrat, transcendentální filozofie, kategorický imperativ

Immanuel Kant => periodizace díla, kopernikánský obrat, transcendentální filozofie, kategorický imperativ Immanuel Kant - maturitní otázka ZV www.studijni-svet.cz - polečenské vědy - http://zsv-maturita.cz Otázka: Immanuel Kant Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Michael Immanuel Kant => periodizace

Více

Pravé poznání bytosti člověka jako základ lékařského umění. Rudolf Steiner Ita Wegmanová

Pravé poznání bytosti člověka jako základ lékařského umění. Rudolf Steiner Ita Wegmanová Pravé poznání bytosti člověka jako základ lékařského umění Rudolf Steiner Ita Wegmanová Poznání duchovního člověka V tomto spise poukazujeme na nové možnosti lékařského vědění a působení. To co tu podáváme,

Více

Platón: Faidón, O nesmrtelnosti duše

Platón: Faidón, O nesmrtelnosti duše Platón: Faidón, O nesmrtelnosti duše http://www.spqr.cz/content/plat%c3%b3n-faid%c3%b3n-o-nesmrtelnosti-du%c5%a1e Faidón dle mého názoru patří k jedněm z nejpozoruhodnějších Platónových děl. Po stránce

Více

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

Význam ochrany přírody

Význam ochrany přírody Význam ochrany přírody 1. Velký, protože příroda představuje podmínky pro náš život a představuje přirozenou krásu pro náš duševní život. 2. Na světě nejsme sami, žijí s námi i jiné živočišné a rostlinné

Více

ARTHUR SCHOPENHAUER (1788-1860)

ARTHUR SCHOPENHAUER (1788-1860) IRACIONALISMUS CHARAKTERISTIKA iracionalis - nerozumový; podstatu skutečnosti lze pochopit jedině citem, vůlí, intuicí, vírou skepse vůči rozumu, zdůraznění jiných cest pochopení světa než rozumových dvě

Více

Duše, duch a tělo v hebrejském a řeckém kontextu

Duše, duch a tělo v hebrejském a řeckém kontextu Duše, duch a tělo v hebrejském a řeckém kontextu http://www.phil.muni.cz/~horinkov/religionistika/nefesruachasarx.doc Lenka Kouřilová kombinace Ph-Vn ročník III. Východiskem řeckého myšlení je dualismus

Více

Německá klasická filosofie I. Německý idealismus: Johann Gottlieb Fichte Friedrich Wilhelm Joseph Schelling

Německá klasická filosofie I. Německý idealismus: Johann Gottlieb Fichte Friedrich Wilhelm Joseph Schelling Německá klasická filosofie I Německý idealismus: Johann Gottlieb Fichte Friedrich Wilhelm Joseph Schelling Dějinný kontext a charakteristika Jedná se o období přelomu 18. a 19. století a 1. poloviny 19.

Více

Uzdravení snu. 27. kapitola. I. Obraz ukřižování

Uzdravení snu. 27. kapitola. I. Obraz ukřižování 27. kapitola Uzdravení snu I. Obraz ukřižování 1. Přání, aby s vámi bylo zacházeno nespravedlivě, představuje pokus učinit kompromis, který by spojil útok s nevinou. Kdo však dokáže spojit to, co je naprosto

Více

PROČ A JAK SE MODLIT MÁME JISTOTU, KŘÍŽOVOU CESTU? ŽE NA ŽIVOT NEJSME SAMI

PROČ A JAK SE MODLIT MÁME JISTOTU, KŘÍŽOVOU CESTU? ŽE NA ŽIVOT NEJSME SAMI PROČ A JAK SE MODLIT KŘÍŽOVOU CESTU? (zpracováno podle Vojtěcha Kodeta) MÁME JISTOTU, ŽE NA ŽIVOT NEJSME SAMI Již dva tisíce let nás posiluje jistota víry, že na život nejsme sami. Těsně před svým návratem

Více

Ďábel a člověk Texty 1 Pt 5, 8 9: Mt 4, 1 11: 1 M 3, 1-13:

Ďábel a člověk Texty 1 Pt 5, 8 9: Mt 4, 1 11: 1 M 3, 1-13: Ďábel a člověk V našich shromážděních často hovoříme o Bohu, jeho díle v životě člověka, někdy trochu zapomínáme na to, že nežijeme v duchovně neutrálním prostředí, ve kterém nepracuje jenom Bůh, ale i

Více

TEST NOODYNAMIKY. K.Popielski. Lublin 1989 (Přeložil V. Smékal) 1. Setkám-li se s těžkostmi, rychle ztrácím naději a důvěru v život...

TEST NOODYNAMIKY. K.Popielski. Lublin 1989 (Přeložil V. Smékal) 1. Setkám-li se s těžkostmi, rychle ztrácím naději a důvěru v život... TEST NOODYNAMIKY K.Popielski. Lublin 1989 (Přeložil V. Smékal) Pohlaví: Délka pobytu v komunitě: Délka braní (přibližně): Věk: Fáze: Jsi praktikující věřící? Prosím, zakroužkuj odpověď, která odpovídá

Více

Úvod do filozofie Jana Kutnohorská

Úvod do filozofie Jana Kutnohorská Úvod do filozofie Jana Kutnohorská Úvod Etymologie Předmět filozofie Ontologie Prameny filozofického tázání Filozofické disciplíny Etymologie Filozofie z řečtiny PHILEIN - milovat SOPHA - moudrost V doslovném

Více

NĚMECKÁ KLASICKÁ FILOZOFIE

NĚMECKÁ KLASICKÁ FILOZOFIE NĚMECKÁ KLASICKÁ FILOZOFIE ÚKOL 1 Kdo byl předchůdcem německé klasické filosofie? Která filosofická témata řešil? NĚMECKÁ KLASICKÁ FILOSOFIE jeden ze základních proudů v evropské filosofické tradici konec

Více

SPIRITIZMUS A BIBLE. Strašnice 24. dubna 2013

SPIRITIZMUS A BIBLE. Strašnice 24. dubna 2013 SPIRITIZMUS A BIBLE Strašnice 24. dubna 2013 TOUHA Znát budoucnost Být fit a zdráv Nahlédnout do tajemna Finanční prospěch SPIRITIZMUS SE JEVÍ JAKO CESTA CO JE TO SPIRITIZMUS? SPIRITIZMUS Založen na domněnce,

Více

ŽIVOT PO ŽIVOTĚ A BIBLE. Strašnice Středa 3.dubna 2013

ŽIVOT PO ŽIVOTĚ A BIBLE. Strašnice Středa 3.dubna 2013 ŽIVOT PO ŽIVOTĚ A BIBLE Strašnice Středa 3.dubna 2013 Univerzální vlastnosti lidstva VE VŠECH KULTURÁCH V KAŽDÉM ČLOVĚKU Touha po životě Obava z budoucna Strach ze smrti Tajemno co je po smrti? Je nějaká

Více

Obsah O AUTOROVI...12 PŘEDMLUVA...13 ÚVOD DO STUDIA EZOTERIKY...16

Obsah O AUTOROVI...12 PŘEDMLUVA...13 ÚVOD DO STUDIA EZOTERIKY...16 Obsah O AUTOROVI...12 PŘEDMLUVA...13 ÚVOD DO STUDIA EZOTERIKY...16 KNIHA PRVNÍ...45 PRVOTNÍ PŘÍČINY...45 BŮH...46 Bůh a nekonečno...46 Důkazy o existenci boha...46 Vlastnosti božstva...48 Panteismus...49

Více

Úvod Překonat hranice hmoty, prostoru a času obyčejně přesahuje kapacitu lidského mozku. Stát se neviditelným svědkem událostí v čase a prostoru je si

Úvod Překonat hranice hmoty, prostoru a času obyčejně přesahuje kapacitu lidského mozku. Stát se neviditelným svědkem událostí v čase a prostoru je si 1 Úvod Překonat hranice hmoty, prostoru a času obyčejně přesahuje kapacitu lidského mozku. Stát se neviditelným svědkem událostí v čase a prostoru je sice možné, ale vyžaduje to od adepta duchovního rozletu

Více

Vážené publikum! Přestože PSYCHOSOMATIKA je velice užitečná disciplina, znalosti o ní jsou nepřesné, kusé a často zkreslené. Tato stručná prezentace

Vážené publikum! Přestože PSYCHOSOMATIKA je velice užitečná disciplina, znalosti o ní jsou nepřesné, kusé a často zkreslené. Tato stručná prezentace Vážené publikum! Přestože PSYCHOSOMATIKA je velice užitečná disciplina, znalosti o ní jsou nepřesné, kusé a často zkreslené. Tato stručná prezentace má za cíl uvést alespoň základní věci NA PRAVOU MÍRU.

Více

E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442

E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442 E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442 Existují morální zákony á priori, nebo jsou pouze vyjádřením soudobých názorů ve společnosti? Ondřej Bečev 1) Vysvětlivky K použitým písmům

Více

Racionalismus. Představitelé jsou René Descartes, Benedikt Spinoza, G. W. Leibnitz.

Racionalismus. Představitelé jsou René Descartes, Benedikt Spinoza, G. W. Leibnitz. Racionalismus poznání vyrůstá z racionálního myšlení je to učení, které vyzvedá přirozené poznání člověka zdůrazňuje význam vědy, vzdělání, osvěty a kultury hlásá suverenitu lidského rozumu. Představitelé

Více

O radosti pro život MILÁ KNIHA. Přemysl Dvořáček

O radosti pro život MILÁ KNIHA. Přemysl Dvořáček O radosti pro život MILÁ KNIHA Přemysl Dvořáček O radosti pro život Přemysl Dvořáček V prožitku jemného citu lásky ve svém srdci cítíme blažený vjem upřímné radosti a něhy. S pocitem upřímné radosti

Více

Buddhismus. M gr. A L E N A B E N D O V Á, VY_32_INOVACE_BEN25

Buddhismus. M gr. A L E N A B E N D O V Á, VY_32_INOVACE_BEN25 Buddhismus M gr. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 BUDDHISMUS Patří mezi nejstarší náboženství, vzniká v Asii. Od 19. století se šíří dále. Je historickou postavou. Narodil se zhruba v 5. století jako indický

Více

Projekt CZ.1.07/2.2.00/28.0216 Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik pro mezioborová studia

Projekt CZ.1.07/2.2.00/28.0216 Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik pro mezioborová studia Gottlob FREGE: O smyslu a významu, 1892 In: Zeitschrift fűr Philosophie und philos. Kritik, NF 100, 1892 Překlad: Jiří Fiala, In: Scientia Philosophia (SciPhi) 4, červen 1992, Praha Rovnost 1 ) vyžaduje

Více

teorie lidských práv (J.Locke) Zopakování minulé přednášky: starověké právní myšlení 1. Přirozený zákon - zákon přirozeného řádu světa

teorie lidských práv (J.Locke) Zopakování minulé přednášky: starověké právní myšlení 1. Přirozený zákon - zákon přirozeného řádu světa Přednáška č.5. Teorie přirozeného práva - první pokus o vysvětlení jak funguje právo ve společnosti. 1. Změna tázání: přechod od otázky "co je právo" k otázce "jak právo funguje": kritika starověkého pojetí

Více

Typické výchovné procesy v rodině

Typické výchovné procesy v rodině Třetí kapitola Typické výchovné procesy v rodině Jestliže chcete někoho milovat, naučte se nejprve odpouštět. A. V. Vampilov Nyní se podíváme na třetí překážku na cestě k rodinnému štěstí, která spočívá

Více

Otázka: Osvícenská filozofie. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): susinka. filozofie se dotýká celé společnosti

Otázka: Osvícenská filozofie. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): susinka. filozofie se dotýká celé společnosti Otázka: Osvícenská filozofie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): susinka filozofie se dotýká celé společnosti v Anglii má empirický nádech otázky: Reforma katolické církve, svoboda člověka Francie

Více

Mgr. Miloslava Matoušová Ivan Matouš

Mgr. Miloslava Matoušová Ivan Matouš Mgr. Miloslava Matoušová Ivan Matouš Afirmace s Empatií Prvek - Dřevo Na každý týden jedna afirmace Pro období prvku Dřevo. www.empatia.cz www.akademiecelostnihozdravi.cz 2014 Věnování a poděkování Tuto

Více

Mnoho povyku pro všechno

Mnoho povyku pro všechno Kapitola první Mnoho povyku pro všechno Za jasného dne nahlédnete do věčnosti. Alan Lerner 1 Zběžný průvodce nekonečnem Je-li skutečně nějaké Vědomí Vesmírné a Svrchované, jsem já jednou jeho myšlenkou

Více

Člověk a společnost. 16. Vznik a význam filozofie. Vznik a vývoj význam filozofie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová.

Člověk a společnost. 16. Vznik a význam filozofie. Vznik a vývoj význam filozofie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. Člověk a společnost 16. Vznik a význam filozofie www.ssgbrno.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Vznik a a význam vývoj filozofie Vznik a vývoj význam filozofie Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo

Více

Úvod do filosofie. Pojem a vznik filosofie, definice filosofie. Vztah filosofie a ostatních věd

Úvod do filosofie. Pojem a vznik filosofie, definice filosofie. Vztah filosofie a ostatních věd Úvod do filosofie Pojem a vznik filosofie, definice filosofie Vztah filosofie a ostatních věd Filosofické disciplíny, filosofické otázky, základní pojmy Periodizace Cíl prezentace studenti budou schopni

Více

Kamila Krátká z 8.A. KLEC a KLÍČ. Jestlipak víte, co se stane s člověkem, jenž utíká před světem? Stane se z něj to, co už nikdo nevidí,

Kamila Krátká z 8.A. KLEC a KLÍČ. Jestlipak víte, co se stane s člověkem, jenž utíká před světem? Stane se z něj to, co už nikdo nevidí, Kamila Krátká z 8.A píše poezii a v letošním roce získala za přednes básně Klec a klíč na regionální recitační soutěži Dětská scéna 2013 ocenění za autorský přínos. Ukázky z její tvorby zveřejňujeme v

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

VY_32_INOVACE_D 12 11

VY_32_INOVACE_D 12 11 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

Psychospirituální transformace 1

Psychospirituální transformace 1 Věra Bučilová, Marie Nestěrová Psychospirituální transformace 1 Nekonečné možnosti na planetě Zemi Věra Bučilová, Marie Nestěrová Psychospirituální transformace 1 Nekonečné možnosti na planetě Zemi Upozornění

Více

POSTNÍ DOBA ČLOVĚK BYL STVOŘEN, ABY BYL PŘÍTELEM BOHA

POSTNÍ DOBA ČLOVĚK BYL STVOŘEN, ABY BYL PŘÍTELEM BOHA POSTNÍ DOBA Popeleční středa je výjimečný den. Den usebranosti a reflexe. Vydáváme se v něm totiž na cestu postní dobou, která se vyznačuje nasloucháním Božímu slovu, modlitbou a pokáním. ČLOVĚK BYL STVOŘEN,

Více

nití či strunou. Další postup, barevné konturování, nám napoví mnoho o skutečném tvaru, materiálu a hustotě objektu.

nití či strunou. Další postup, barevné konturování, nám napoví mnoho o skutečném tvaru, materiálu a hustotě objektu. Úvodem Již na počátku své dlouhé a strastiplné cesty lidé naráželi na záhadné a tajemné věci nebo úkazy, které nebyli schopni pochopit. Tak vzniklo náboženství a bohové. Kdo ale ti bohové byli ve skutečnosti?

Více

Rudolf Steiner. O důvěře, kterou člověk může mít k myšlení, a o povaze myslící duše. O meditování

Rudolf Steiner. O důvěře, kterou člověk může mít k myšlení, a o povaze myslící duše. O meditování 9 Rudolf Steiner O důvěře, kterou člověk může mít k myšlení, a o povaze myslící duše. O meditování Lidské myšlení je pro bdělé denní vědomí jako ostrov uprostřed příboje dojmů, citů, pocitů atd. probíhajícího

Více

Jak si stanovit osobní vizi

Jak si stanovit osobní vizi Action Academy Jak si stanovit osobní vizi ebook Blanka 2014 Jak si stanovit osobní vizi Osobní vize je jasná, konkrétní, působivá a aktivující představa budoucího stavu dosažených výsledků, postavení

Více

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

Ale jak to, že nás má tolik stát život s Pánem který dává spasení zdarma, který za nás - jak víme - cele zaplatil svým životem?

Ale jak to, že nás má tolik stát život s Pánem který dává spasení zdarma, který za nás - jak víme - cele zaplatil svým životem? Mt 13, 44-46 Podobenství o Království. Zvláštní obrazy, které PJ používal aby lidi přivedl k podstatě věci. Tentokrát o pokladu a perle které člověka stojí všechno co má. Chceme-li porozumět Ježíšovu sdělení,

Více

Květná neděle. Neboť ty jsi, Pane, zemřel, abychom my mohli žít. Tobě buď chvála na věky věků. Amen.

Květná neděle. Neboť ty jsi, Pane, zemřel, abychom my mohli žít. Tobě buď chvála na věky věků. Amen. Květná neděle S vírou v Ježíše Krista, který se z lásky k nám ponížil a byl poslušný až k smrti na kříži, se modleme za církev a za celý svět. (Budeme odpovídat: Pane, smiluj se). Prosme za jednotu církve

Více

Benjamín (Gn 49,27) Benjamín svůj úlovek rve jako vlk, co odvlekl, požírá hned ráno, večer dělí kořist.

Benjamín (Gn 49,27) Benjamín svůj úlovek rve jako vlk, co odvlekl, požírá hned ráno, večer dělí kořist. 1 Benjamín (Gn 49,27) Benjamín svůj úlovek rve jako vlk, co odvlekl, požírá hned ráno, večer dělí kořist. Benjamín je poslední, s nímž Jákob mluví o jeho životním poslání. Byl druhým synem milované Ráchel,

Více

Obsah. Moderní doba! Jak vydržet a hlavně JAK přežít? 11 Co je stárnutí a proč k němu dochází? 33

Obsah. Moderní doba! Jak vydržet a hlavně JAK přežít? 11 Co je stárnutí a proč k němu dochází? 33 Mládněte jídlem i po 50! Obsah Úvod 7 Moderní doba! Jak vydržet a hlavně JAK přežít? 11 Co je stárnutí a proč k němu dochází? 33 Proč stárneme? 34 Co víme o stárnutí 35 Teorie příčin stárnutí 44 Hormony

Více

Když uvažujeme o misiích, nezapomínáme, že každý z nás je povolán k misijnímu dílu, a že naším primárním misijním územím je místo, kde žijeme?

Když uvažujeme o misiích, nezapomínáme, že každý z nás je povolán k misijnímu dílu, a že naším primárním misijním územím je místo, kde žijeme? Úvaha nad otázkou: Když uvažujeme o misiích, nezapomínáme, že každý z nás je povolán k misijnímu dílu, a že naším primárním misijním územím je místo, kde žijeme? předmět: Kultura a křesťanské misie v rozvojových

Více

PSYCHICKÉ PROCESY A STAVY OSOBNOSTI

PSYCHICKÉ PROCESY A STAVY OSOBNOSTI PSYCHICKÉ PROCESY A STAVY OSOBNOSTI Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ

Více

malýprůvodce životem

malýprůvodce životem karelspilko malýprůvodce životem Podívej se na to jinak a nechej věci, ať se stanou Žít v souladu s kosmickým proudem je koncem utrpení MALÝ PRŮVODCE ŽIVOTEM Podívej se na to jinak a nechej věci, ať se

Více

Je komunikovať s nevyliečiteľne chorým problém? Anna Hrtúsová. AKH Wien

Je komunikovať s nevyliečiteľne chorým problém? Anna Hrtúsová. AKH Wien Je komunikovať s nevyliečiteľne chorým problém? Anna Hrtúsová AKH Wien Komunikace ze slova communicare, "spolupodílet se s někým na něčem, činit něco společným Jde tedy o spolupráci podľa Svobodová V.,

Více

plné zaslíbení, je v každém z nás. Aby ale mohlo prolomit slupku, jež ho zahaluje, potřebuje ticho. Pouze tak může náš život dozrát a být plodný.

plné zaslíbení, je v každém z nás. Aby ale mohlo prolomit slupku, jež ho zahaluje, potřebuje ticho. Pouze tak může náš život dozrát a být plodný. Úvod Při setkání s vyčerpaným člověkem si pokaždé povšimneme stejné věci: působí nejen rezignovaným a sklíčeným dojmem, ale také jako by mu doslova scházel dech. Říká, že potřebuje čas, aby se mohl opět

Více

SKRYTÁ MYSTÉRIA VÝCHODNÍCH CHRÁMÙ

SKRYTÁ MYSTÉRIA VÝCHODNÍCH CHRÁMÙ O S H O SKRYTÁ MYSTÉRIA VÝCHODNÍCH CHRÁMÙ Byly doby, kdy chrámy, poutnická místa, nošení značek na čele, uctívání idolů, používání růženců, zaklínadel a kouzel, posvátné texty, rituály a astrologie, víra

Více

Vyučování Zákona na konferenci Dafa v New Yorku o Velikonocích, 2004

Vyučování Zákona na konferenci Dafa v New Yorku o Velikonocích, 2004 Vyučování Zákona na konferenci Dafa v New Yorku o Velikonocích, 2004 (Li Hongzhi, 11. dubna 2004) Zdravím vás! (Publikum: Vítejte Mistře! Potlesk) Máme tu velkou událost. (Potlesk) Na tuto konferenci Zákona

Více

ŽALM 23,4A JAN ASSZONYI. SCB BRNO - KOUNICOVA Jan Asszonyi 2015_051 04 Ž23 - Rokle stínu smrti.docx 4. 10. 2015

ŽALM 23,4A JAN ASSZONYI. SCB BRNO - KOUNICOVA Jan Asszonyi 2015_051 04 Ž23 - Rokle stínu smrti.docx 4. 10. 2015 2015 Hospodin vede na různá místa zelené pastvy, stezky spravedlnosti. Po příjemných cestách pomyslel David na cestu roklí stínu smrti. Tam se nebude bát. Ne pro svo odvahu, nýbrž pro přítomnost pastýře.

Více

Henri Michaux Cesta nepoddajnosti

Henri Michaux Cesta nepoddajnosti Henri Michaux Cesta nepoddajnosti Tato kniha se těší laskavé podpoře Nadace Český literární fond. Editions Gallimard, 1986 Rubato, 2012 Translation Tereza Maňhalová, 2012 ISBN 978-80-904817-7-0 I.

Více

Jak se tvoří grafy a jeden krásný příklad z Exekutorské komory.

Jak se tvoří grafy a jeden krásný příklad z Exekutorské komory. Jak se tvoří grafy a jeden krásný příklad z Exekutorské komory. Obrázky silně působí na mozek. Vidět tohle: se velmi rychle pochopí a pamatuje. Lépe než slova "pokleslo o třicet procent" Trochu profesionálněji

Více

I. JAK SI MYSLÍM, ŽE MOHU BÝT PRO TÝM PROSPĚŠNÝ:

I. JAK SI MYSLÍM, ŽE MOHU BÝT PRO TÝM PROSPĚŠNÝ: Test týmových rolí Pokyny: U každé otázky (I - VII), rozdělte 10 bodů mezi jednotlivé věty podle toho, do jaké míry vystihují vaše chování. V krajním případě můžete rozdělit těchto 10 bodů mezi všechny

Více

NADĚJE Jak pracujeme s nadějí v hospici. Mgr. Radka Alexandrová DLBsHospicem sv. Josefa, Rajhrad Brno

NADĚJE Jak pracujeme s nadějí v hospici. Mgr. Radka Alexandrová DLBsHospicem sv. Josefa, Rajhrad Brno NADĚJE Jak pracujeme s nadějí v hospici Mgr. Radka Alexandrová DLBsHospicem sv. Josefa, Rajhrad 19. 20.9.2013 Brno HOSPIC Místo, kam chodí lidé důstojně umírat Naděje na DOBROU SMRT Naděje na KVALITNÍ

Více

Srdečně vás všechny vítám na tomto úžasném projektu, po jehož absolvování nebudete věřit, kým jste byla!

Srdečně vás všechny vítám na tomto úžasném projektu, po jehož absolvování nebudete věřit, kým jste byla! Srdečně vás všechny vítám na tomto úžasném projektu, po jehož absolvování nebudete věřit, kým jste byla! CO JE PRO VÁS DŮLEŽITÉ! UVĚDOMIT SI, PROČ JSTE ZDE A CO CHCETE VE SVÉM ŽIVOTĚ ZMĚNIT A NA TOM BUDEME

Více

TÉMA. Pochopila jsem ajurvédu takto: Autor : Matusáková Vlasta

TÉMA. Pochopila jsem ajurvédu takto: Autor : Matusáková Vlasta TÉMA Pochopila jsem ajurvédu takto: Autor : Matusáková Vlasta Abych mohla napsat jak jsem pochopila ajurvédu, tak se musím nejdříve zamyslet nad tím co to je - pochopení. Pochopení chápat věci realisticky.

Více

Přirozenost muže. Když poznáš pravou podstatu materiálního svìta, zaženeš smutek; když poznáš pravou podstatu ducha, dospìješ k blaženosti.

Přirozenost muže. Když poznáš pravou podstatu materiálního svìta, zaženeš smutek; když poznáš pravou podstatu ducha, dospìješ k blaženosti. Přirozenost muže Když poznáš pravou podstatu materiálního svìta, zaženeš smutek; když poznáš pravou podstatu ducha, dospìješ k blaženosti. Bhagavadgíta (13.1) Bùh od samého zaèátku vytvoøil poslání obìma

Více

1 Úvod. Zdálo by se, že vyložit, jak je to s lidskou myslí, není až tak obtížné:

1 Úvod. Zdálo by se, že vyložit, jak je to s lidskou myslí, není až tak obtížné: 1 Úvod Zdálo by se, že vyložit, jak je to s lidskou myslí, není až tak obtížné: My všichni lidé jsme myslící bytosti, neboli všichni máme mysl. Do své mysli můžeme každý nahlížet, rojí se nám tam různé

Více

Je takový osud, že co je v něm bez chvění, není pevné. Je taková láska, že se ti nedostává světa, byť jenom pro krůček.

Je takový osud, že co je v něm bez chvění, není pevné. Je taková láska, že se ti nedostává světa, byť jenom pro krůček. JE Je takový osud, že co je v něm bez chvění, není pevné. Je taková láska, že se ti nedostává světa, byť jenom pro krůček. Je taková rozkoš, že se trestáš za umění, když umění je hříchem. Je takové mlčení,

Více

Pierre Franckh. způsobů, jak najít lásku

Pierre Franckh. způsobů, jak najít lásku Pierre Franckh 21 způsobů, jak najít lásku Důležité upozornění: Rady uveřejněné v této knížce byly autorem a nakladatelstvím pečlivě zpracovány a prověřeny, nemůže však za ně být převzata jakákoliv záruka.

Více

MANUÁL INICIACE DO KRISTOVY SÍLY

MANUÁL INICIACE DO KRISTOVY SÍLY MANUÁL INICIACE DO KRISTOVY SÍLY Originál: www.sokaisi.eu Česká verze: http://vzestup.stesticko.cz Zakladatelem tohoto systému je Armand Manuel Ratundu CHRISTIC FORCE Initiation (INICIACE DO KRISTOVY SÍLY

Více

MODLI SE TO NEJTĚŽŠÍ JE ZA SVOU SMRT SPRÁVNĚ ZEMŘÍT. JE TO ZKOUŠKA, JÍŽ NIKDO NEUNIKNE. MODLI SE O SÍLU PRO TUTO ZKOUŠKU...

MODLI SE TO NEJTĚŽŠÍ JE ZA SVOU SMRT SPRÁVNĚ ZEMŘÍT. JE TO ZKOUŠKA, JÍŽ NIKDO NEUNIKNE. MODLI SE O SÍLU PRO TUTO ZKOUŠKU... MODLI SE ZA SVOU SMRT TO NEJTĚŽŠÍ JE SPRÁVNĚ ZEMŘÍT. JE TO ZKOUŠKA, JÍŽ NIKDO NEUNIKNE. MODLI SE O SÍLU PRO TUTO ZKOUŠKU... Dag Hammarskjöld (1905-1961) švédský spisovatel a diplomat, generální tajemník

Více

MŮJ STRACH. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza

MŮJ STRACH. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza MŮJ STRACH Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza Byla jsem hrozně vyděšená, hlavně z toho, že lidé, které jsem zázrakem potkala, mě jednoduše opustí. Proč by někdo

Více

Můj strach. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje.

Můj strach. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. Můj strach Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza Byla jsem hrozně vyděšená, hlavně z toho, že lidé, které jsem zázrakem potkala, mě jednoduše opustí. Proč by někdo

Více

Průvodce tématem estetika -1.část

Průvodce tématem estetika -1.část Lukáš Ondra ODKUD SE BERE KRÁSA? 6. Estetika Průvodce tématem estetika -1.část 6.1 ÚVOD: CO JE TO ESTETIKA? 6.2 PLATÓNOVO POJETÍ KRÁSY 6.3 NIETZSCHOVO POJETÍ ŽIVOTA JAKO UMĚLECKÉHO DÍLA 6.4 PŘIROZENÁ KRÁSA

Více

O to jde v následujícím kněžském zrcadle. Vypátráme vlastní silné stránky a povzbudíme k tomu, abychom se učili u ostatních kněžských typů.

O to jde v následujícím kněžském zrcadle. Vypátráme vlastní silné stránky a povzbudíme k tomu, abychom se učili u ostatních kněžských typů. Kněžské zrcadlo Naše moderní pedagogika je stále ještě specializována na zpracování slabin. Kdo je ve škole slabší v matematice, učí se ji tak dlouho, dokud není slabý i v jazycích. Chytřejší by - podle

Více

Legenda o třech stromech

Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech je v tomto setkání s malými metodickými úpravami zpracována v rámci jednoho setkání pro skupinu mládeže a dospělých včetně seniorů. Ve středu zájmu není

Více

Tematický plán pro školní rok 2015/2016 Předmět: Prvouka Vyučující: Mgr. Jarmila Kuchařová Týdenní dotace hodin: 2 hodiny Ročník: druhý

Tematický plán pro školní rok 2015/2016 Předmět: Prvouka Vyučující: Mgr. Jarmila Kuchařová Týdenní dotace hodin: 2 hodiny Ročník: druhý ČASOVÉ OBDOBÍ Září KONKRÉTNÍ VÝSTUPY KONKRÉTNÍ UČIVO PRŮŘEZOVÁ TÉMATA orientuje se podle rozvrhu hodin, rozlišuje mezi povinností a zábavou rozezná běžně známé zástupce pokojových rostlin a pečuje o ně

Více

k a p i t O l a 1 Záhada existence

k a p i t O l a 1 Záhada existence Kapitola 1 Záhada existence Všichni existujeme jen krátkou chvíli a během ní prozkoumáme jen malou část celého vesmíru. Ale lidé jsou zvídavý druh. Žasneme a hledáme odpovědi. Žijíce v tomto obrovském

Více

Naším prvním úkolem a samozřejmě i všech

Naším prvním úkolem a samozřejmě i všech Část 1 NAROZENÍ DÍTĚTE LÁSKY Jak se narodí dítě lásky? Naším prvním úkolem a samozřejmě i všech účastníků tréninku je přijít vědomě do pozemského života v podobě dítěte lásky. Kdo je dítě lásky? Obvykle

Více

1. Přednáška K čemu je právní filosofie?

1. Přednáška K čemu je právní filosofie? 1. Přednáška K čemu je právní filosofie? Osnova přednášky: a) Co je filosofie a filosofování b) Proč vznikla právní filosofie c) Předmět a funkce právní filosofie Co znamená slovo filosofie? slovo filosofie

Více

Jóga. sex. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Jóga. sex. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Jóga sex a 1 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Jóga a sex Sexuální síla z pohledu jogína cesta od rozkoše k duchovnímu štěstí Elisabeth Haichová Přeložil Jan Menděl 3 Jóga a sex Elisabeth

Více

l. Téma: VÍM, KDO JSEM Prostřednictvím situací a plánovaných činností se děti učí poznávat samo sebe a připravovat se na role budoucí.

l. Téma: VÍM, KDO JSEM Prostřednictvím situací a plánovaných činností se děti učí poznávat samo sebe a připravovat se na role budoucí. l. Téma: VÍM, KDO JSEM Prostřednictvím situací a plánovaných činností se děti učí poznávat samo sebe a připravovat se na role budoucí. - (1/1) má základní poznatky o lidském těle a jeho hlavních funkcích

Více

Informace k zasvěcení do energií Systému SOKAISI Reiki Mistr/učitel Eva Melzerová eva.melzerova@seznam.cz; www.reiki-melzerova.cz.

Informace k zasvěcení do energií Systému SOKAISI Reiki Mistr/učitel Eva Melzerová eva.melzerova@seznam.cz; www.reiki-melzerova.cz. Systém SOKAISI Manuál (dle Armand-Manuel Ratundu) Informace k zasvěcení do energií Systému SOKAISI Systém SOKAISI První stelární transformační zasvěcovací systém na Zemi Po obdržení KOSO RAYS mne má zvědavost

Více

Období klasické řecká filosofie II. Zuzana Svobodová

Období klasické řecká filosofie II. Zuzana Svobodová Období klasické řecká filosofie II Zuzana Svobodová Platón (428/7-348/7 př. Kr.) vl. jm. Aristoklés, Platon přezdívka daná učitelem gymnastiky (platys široký) aristokrat (na rozdíl od Sokrata) snaha o

Více

Já jsem dveře (J 10:7, 9)

Já jsem dveře (J 10:7, 9) Já jsem dveře (J 10:7, 9) - pomodlit se za kázání ÚČEL KÁZÁNÍ: Ukázat, že Ježíš Kristus je Jahve a jako takový má veškerou moc na nebi i na zemi. HOMILETICKÁ MYŠLENKA: Ježíš Kristus je Jahve (Hospodin),

Více

I. DUCHOVNÍ SVÌT. MICHAEL NEWTON, PhD. UÈENÍ DUŠÍ

I. DUCHOVNÍ SVÌT. MICHAEL NEWTON, PhD. UÈENÍ DUŠÍ MICHAEL NEWTON, PhD. UÈENÍ DUŠÍ I. DUCHOVNÍ SVÌT V okamžiku smrti vystoupí duše ze svého těla. Je-li duše starší a má zkušenosti z mnoha předchozích životů, ihned pozná, že je volná, a vydá se domů. Tyto

Více

a to uvnitř manželství i mimo něj, neboť právě manželství je opevněnou tvrzí vašich budoucích nadějí. Znovu vám všem zde opakuji, že erós nás chce

a to uvnitř manželství i mimo něj, neboť právě manželství je opevněnou tvrzí vašich budoucích nadějí. Znovu vám všem zde opakuji, že erós nás chce 2. Rodina 17. Vytvářet rodinu Drazí mladí, mějte především velkou úctu ke svátosti manželství. Skutečné štěstí nemůže rodina nalézt, pokud si zároveň manželé nejsou věrní. Manželství je institucí přirozeného

Více

Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ

Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ 1 Copyright Radomír Hanzelka, 2013 www.radomirhanzelka.cz Všechna práva vyhrazena Vytiskla a vydala: Nová Forma s.r.o. www.novaforma.cz Vydání první ISBN 2

Více

PRVNÍ KAPITOLA. Vstupujeme na cestu

PRVNÍ KAPITOLA. Vstupujeme na cestu PRVNÍ KAPITOLA Vstupujeme na cestu Možná, že některé z následujících myšlenek se vám zdají povědomé Kdyby se změnil/a, všechno by bylo v pořádku. Nemohu ovlivnit tuto bolest, tyto lidi a to, co se děje.

Více

Dějiny sociologie I. Periodizace, protosociologie a klasická sociologie (Comte, Spencer) VY_32_INOVACE_ZSV3r0103 Mgr.

Dějiny sociologie I. Periodizace, protosociologie a klasická sociologie (Comte, Spencer) VY_32_INOVACE_ZSV3r0103 Mgr. Dějiny sociologie I. Periodizace, protosociologie a klasická sociologie (Comte, Spencer) VY_32_INOVACE_ZSV3r0103 Mgr. Jaroslav Knesl Dějiny sociologie - periodizace 1. Protosociologie: Antika 40 léta 19.stol.

Více

Tři mozky tři odlišné způsoby myšlení

Tři mozky tři odlišné způsoby myšlení Tři mozky tři odlišné způsoby myšlení Náš mozek se vyvíjel více než 200 milionů let. Byla to období, kdy na zemi vládli plazi, pak savci a následně primáti. V těchto obdobích se postupně vyvíjely všechny

Více

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory OBSAH Hodnoty, které vyznává společnost Společenský status současných seniorů Jsou staří lidé skutečně všichni nemocní, nepříjemní a nešťastní?

Více

JAK SI TVOŘÍME SVÉ ŽIVOTY, VZTAHY A NAŠI REALITU?

JAK SI TVOŘÍME SVÉ ŽIVOTY, VZTAHY A NAŠI REALITU? JAK SI TVOŘÍME SVÉ ŽIVOTY, VZTAHY A NAŠI REALITU? aneb BOŽSKÝ ZDROJ jako MATRICE PRO NÁŠ ŽIVOT A PRO NAŠI EVOLUCI Jitka Třešňáková, www.inspirala.cz Vše vzniká a existuje pouze díky síle. Musíme předpokládat,

Více

Vše souvisí se vším, aneb všechno je energie

Vše souvisí se vším, aneb všechno je energie Vše souvisí se vším, aneb všechno je energie Universum Na počátku všeho byl zřejmě jen záblesk prvotního světla vědomí. Jiskřička energie, která měla svou vlastní inteligenci, svou vlastní počáteční tvořivou

Více

2. Čisté víno (Sem tam)

2. Čisté víno (Sem tam) 1. Čekání na zázrak (Sem tam) H # 1. Už padá půlnoc, zní jen můj těžký krok, oblohou snáší se k zemi mráz, vítr ztichl, zbyl jenom úplněk, () i čas zůstal na chvíli stát. 2. jinak nic, pouze průhledný

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Mendelova 2. stupeň ZŠ Základní Předmět Zdravověda Téma

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 CZ.1.07/1.5.00/34.1076. Pro vzdělanější Šluknovsko

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 CZ.1.07/1.5.00/34.1076. Pro vzdělanější Šluknovsko VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

Symbol Učení ducha: Člověk. Člověk a lidství

Symbol Učení ducha: Člověk. Člověk a lidství Symbol Učení ducha: Člověk Člověk a lidství FIGU 1998 německy, 2011 česky Některá práva vyhrazena. Pokud není uvedeno jinak, je toto dílo licencováno dle: www.figu.org/licenses/by-nc-nd/2.5/ch/ Nekomerční

Více

JAK SI SPRÁVNĚ PŘÁT. Karty. Pierre Franckh. 7 pravidel, jak uskutečnit své sny

JAK SI SPRÁVNĚ PŘÁT. Karty. Pierre Franckh. 7 pravidel, jak uskutečnit své sny Pierre Franckh JAK SI SPRÁVNĚ PŘÁT Karty 7 pravidel, jak uskutečnit své sny 49 afirmačních karet 7 karet se 7 pravidly a krátkými příběhy Úvod do techniky, jak si správně přát Pierre Franckh Original copyright

Více

Každá mince má však i druhou stranu. A zde jde o to, že současná kultura je doslova přesycena až brutálním představováním lidské smrti a umírání.

Každá mince má však i druhou stranu. A zde jde o to, že současná kultura je doslova přesycena až brutálním představováním lidské smrti a umírání. Pravda a mýty o smrti a umírání. Je zmrtvýchvstání mýtus? Téma smrti a umírání je nesmírně důležité téma, které v dnešní době u většiny lidí bývá odsouváno někam do oblasti nezájmu a nevědomí. Je to téma

Více

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO KRIZOVÁ INTERVENCE Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO Cíle prezentace Definování krize Představit formy krizové intervence Nastínit prvky krizové intervence Proč je potřebné myslet na krizovou intervenci

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 0 8 5 6 U k á z k a k n i h y

Více

Kognitivní restrukturalizace. MUDr. Petr Možný

Kognitivní restrukturalizace. MUDr. Petr Možný Kognitivní restrukturalizace MUDr. Petr Možný Edukace klienta Co jsou to emoce Pojmenování emocí Vztah mezi emocemi a myšlenkami Myšlenky automatické a volní Myšlenky primární a sekundární Myšlenky chladné

Více