Insomnie-nespavost-nespokojenost nespokojenost s

Transkript

1 Obecná psychologie

2 Vědomí 1. Vědomí-bdělý stav, kdy si uvědomujeme sami sebe,své okolí a své psychické pochody. 2. Obsah mysli, který si člověk dokáže vybavit. 3. C. H. Judd vědomí je to, co má každý z nás, když vidí a slyší, když cítí libost nebo bolest, když si něco představuje a rozvažuje nebo když se odhodlává k činu.

3 Vědomí-spánek Změněné stavy vědomí-když dojde ke změně normálního stavu např. spánek, sny, meditace, hypnóza, po užití drog. Spánek a sny- při spánku dochází k jiné mozkové aktivitě Fáze REM a non REM Při REM fázi se zdají sny (mnohem více než v non REM), jsou velmi živé, zrakové, emočně nabité, často nelogické.

4 Vědomí-spánek Cirkadiánní rytmus-vnitřní hodiny, které řídí řadu duševních a fyziologických změn, včetně spánku, 24 hodinový cyklus. Kolik potřebujeme spát? Většinou 8-9 hodin. Insomnie-nespavost-nespokojenost nespokojenost s množstvím či kvalitou spánku, velmi časté.

5 Vědomí-sny Snění-stav změněného vědomí, ve kterém se obrazy uchovávné v paměti a fantazie dočasně mísí s událostmi vnější reality. Proč lidé sní? Zatím nemáme jednoducou odpověď. Jak si zapamatovat sen-papír a tužka k posteli, řekněte si, že se chcete probudit, až se Vm bude zdát sen, po probuzení ihned sen zapsat!

6 Vědomí-sny Freud-sny jsou královskou cestou do nevědomí. Freud předpokládal, že sny souvisí s přáními, potřebami nebo myšlenkami, které jsou pro jedince nepřijatelné a vytěsňuje je do nevědomí. Latentní obsah snu-skrytý skrytý obsah, maskovaný, projevuje se manifewtním obsahem snu (cenzor).

7 Vědomí-sny Zajímavosti o snech-ve snech je více agrese a více negativních než pozitivních emocí.

8 Vědomí versus nevědomí Nevědomí-koncept zejm. S. Freuda- psychoanalytici se domnívají, že součástí mysli je nevědomí, které obsahuje některé vzpomínky, impulsy a přání nepřípustná vědomí. Freud se domníval, že některé emočně bolestivé vzpomínky a přání jsou vytěsněny, to znamená přesunuty do nevědomí, odkud mohou ovlivňovat naše činy, ačkoliv si těchto vzpomínek nejsme vědomi.

9 Poruchy vědomí Kvantitativní poruchy vědomí (zastřené vědomí) Somnolence Sopor Kóma Mdloba

10 Poruchy vědomí Kvalitativní Delirium-vzniká náhle (nejčatěji v noci), probíhá bouřlivě, trvá hodiny až týdny. Důležitý je zmatený obsah duševní činnosti (dříve se používal termín zmatenost-amence). amence). Vzniká nejčastěji v důsledku organické příčiny či po odnětí alkoholu a drog jako součást abstinenčního syndromu

11 Vnímání Vnímání-odraz reality zprostředkovaný smyslovými orgány. Při studiu vnímání (percepce) se zabýváme zkoumáním integrace jednotlivých počitků (zrakových, sluchových ) do celistvých vjemů objektů okolního světa.

12 Vnímání Zrakové vnímání-u něj se rozlišují dva typy rozpoznávání-tvaru a hloubky. Tvar-co to je za objekt? Nutné pro přežití (např. vlk v lese (-:: ). Prostorová lokalizace (hloubka)- orientujeme se díky ní v prostoru, jinak bychom naráželi do předmětů.

13 Vnímání Výzkum zraového vnímání-na na základě lidí s poraněním mozku. Literatura-Oliver Sacks-muž, který si pletl manželku s klouboukem a jiné klinické povídky). Nejdůležitější oblast mozku pro zpracování zrakových vjemů-primární zraková kůra v posteriorní části mozku.

14 Vnímání-lokalizace Potřebujeme objekt odlišit od jeho pozadí (řešila hlavně Gestalt psychologie). Gestaltistická psychologie zdůraznila význam vnímání celých objektů nebo tvarů a navrhla řadu principů, podle kterých objekty uspořádáváme.

15 Vnímání-lokalizace Figura a pozadí Vložit obr. Salvátor Dalí Trh otroků Vyčleňujeme hlavní objekt z pozadí. Objekt vnímáme přednostně před pozadím.

16 Vnímání-lokalizace Sdružování objektů-gestaltistické principy Příklady: a/ zákon blízkosti (tvar řádků)

17 Vnímání-gestalt zákony b/ zákon podobnosti O X O X O X O O X O X O X O O X O X O X O O X O X O X O O X O X O X O O X O X O X O

18 Vnímání-gestalt zákony c/ zákon dobrého tvaru

19 Poruchy vnímání Nepatické poruchy vnímání (jsou normální): Smyslové klamy Eidetismus (zejména u dětí) Pareidolie (dotváření obrázků) Synestezie (barevné slyšení)

20 Pareidolie. Co vídíte na obrázku?

21 Poruchy vnímání Patické (chorobné) poruchy vnímání Iluze-deformované vjemy způsobené reálným podnětem. Mohou se vyskytnout i při únavě. Sluchové, iluze řeči (šum listí je rozhovor), zrakové iluze. Halucinace-chorobné chorobné vjemy bez jakéhokoliv reálného podkladu. Jsou nevývratné. Vždy svědčí o poruše duševního zdraví! Sluchové halucinace-hlasyhlasy Zrakové-postavy, zvířata Chu tové, pachové Intrapsychické odnímání myšlenek

22 Pozornost 1. Pozornost-aktivní zaměření našeho vědomí. Předpokladem je bdělost a jasnost vědomí. 2. Pozornost-zaměřenost zaměřenost a soustředění duševní činnosti na určitý objekt nebo děj, např. poslouchání na rozdíl od prostého slyšení. 3. Pozornost je proces, jehož fcí je vpouštět do vědomí pouze omezený počet informací a tak ho chránit před zahlcením velkým množstvím podnětů.

23 Pozornost-vlastnosti Vlastnosti pozornosti (vybrané): Selektivita-výběrovost-schopnost schopnost zaměřit pozornost na významné vnější či vnitřní podněty Koncentrace-soustředěnost vyčlenění omezeného počtu psychickch obsahů, kterými se současně zabýváme. Distribuce-rozdělování-pozornosti mezi několik objektů. 2 nebo 3 aktivity pouze v případě, že jsou zautomatizované. Stálost čas, jaký jsme schopni se soustředěně sledovat jediný objekt (do cca 5 sekund).

24 Pozornost-vlastnosti Fenomén koktejl párty-selektivita pozornosti-vnímme to, co se nás

25 Pozornost Poruchy pozornosti: Hypoprosexie - snížení buď všech složek pozornosti, nebo jen některých. Aprosexie úplná neschopnost se soustředit (např. těžké psychózy) Hyperprosexie ADHD

26 Paměť Psychický proces, který nám dává pocit kontinuity, na kterém závisí naše pojetí já (jáství). Slouží k uchovávání a znovuvybavování veškerých informací.

27 Paměť Stadia paměti a/ kódování Uložení do paměti b/ uchovávání Skladování v paměti c/vybavování Znovuvyvolání informace z paměti Paměť může selhávat v jakémkoliv svém stadiu

28 Paměť Druhy paměti -existují růzá členění, toto je jedno z nich: a/ krátkodobá paměť-pouze pouze cca v sekundách b/ dlouhodobá-po delší období, minuty, roky Poruchy dle druhu paměti-někteří lidé si nepamatují krátkodobé informace, jiní si nepamatují informace na dlouhodobé časové období.

29 Paměť Druhy paměti pro různé druhy informací: a/explicitní paměť-paměť pro údaje, zejména osobní b/ implicitní paměť-paměť pro dovednosti c/konstruktivní paměť-paměť, paměť, ve které využíváme obecné znalosti k přikrášlení toho, co si ukládáme do paměti

30 Paměť-zajímavost k uchovávání do paměti Krátkodobá paměť je limitována-7-+2 Co to znamená? Magická Ebbinghausova konstanta, magické číslo 7 Maximální rozsah paměti subjektu. Vyzkoušíme

31 Paměť-křivka zapomínání Výbavnost-pokles výbavnosti jako fce času Ebbinghaus-učil učil se 13 slabik, poté se testoval v intervalu od 20 minut do 31 dnů. Graf ukazuje míru snadnosti znovunaučení se jako fce času. Mnoho se zapomíná zpočátku, pak se poté se rychlost zapomínání snižuje. Jedná se o křivku pro slovní materiál, který spolu nesouvisí.

32 Paměť-křivka zapomínání

33 Paměť-mnemotechnické mnemotechnické pomůcky Pokud se potřebujeme naučit nesouvisející položky, vytvoříme si mezi nimi spojení, která dávají smysl ( v období kódování) Vytváření představ (metoda loci, místa)- Např. vejce slanina mléko pivo- vejce na hlavních dveřích, slanina visí z lampy v hale, mléko teče z kohoutku v kuchyni, pivo z kohoutku v koupelně-při při vybavování si procházíme svoji představu domu.

34 Paměť-mnemotechnické mnemotechnické pomůcky Metoda klíčových slov-pro cizí jazyk- např. car-kára (auto), BFLMPSVZ-befeleme pes se veze VUPIM-vnímání, učení, paměť, imaginace, myšlení Tabulka peridodických prvků v chemii

35 Myšlení Myšlení zahrnuje mnoho duševních aktivit Jedinečnost lidského rodu je ve schopnosti vytvářet myšlenky a sdělovat je druhým Myšlení-řeč mysli (může být tak pojímáno)

36 Myšlení Propozicionální myšlení-verbální myšlení (proud vět, který slyšíme v mysli) Imaginativní myšelní-co v mysli vidíme Motorické myšlení (má vztah k posloupnosti pohybů v mysli) Důraz se klade na porpozicionální myšlení

37 Myšlení Kategorizace-využití myšlení v třídění objektů Usuzování-organizace organizace myšlenek k tvorbě závěrů Řeč-sdělování myšlenek Řešení problémů-myšlení myšlení v činnosti

38 Obecná psychologie- myšlení Jean Piaget-švýcarský psycholog Zaměřil se na interakci zrání dítěte a prostředí. Piaget pojímá dítě jako zkoumajícího vědce, který provádí experimenty s okolním světem. Dítě si na základě těchto miniexperimentů vytváří teorie, tzv. schémata. Akomodace a asimilace.

39 Obecná psychologie- myšlení 1/ Senzomotorické stadium (0-2 roky) The senzorimotor stage Děti objevují vztahy mezi svými aktivitami a důsledky těchto aktivit. Začínají jednat záměrně. Kole mroku a půl se vytváří schopnost mentální reprezentace ( schopnost udržet obraz v mysli po určitou

40 Obecná psychologie- myšlení Důležitým objevem tohoto stádia je stálost objektu. Jestliže ukryjeme hračku za zástěnu, dítě ví, že hračka stále za zástěnou je. Dítě je tedy schopno udržet mentální reprezentaci objektu

41 Obecná psychologie- myšlení 2/ Předoperační stadium (2-77 let) Preoperational stage Děti začínají používat řeč. Slova jsou symboly. Slova jako symboly mohou reprezentovat věci nebo skupiny věcí. Jeden objekt může reprezentovat (symbolizovat) druhý. Schopnost využívat symboly dokazuje nejen řeč, ale i např. hra dítěte-kamínky jsou bonbóny, hromádka z písku je hrad, hůl je koník. Třídí předměty podle jednoho rysu (například podle barvy, podle tvaru ).

42 Obecná psychologie- myšlení Dítě ještě nechápe určitá pravidla, nebo-li operace, proto se stadium nazývá předoperační. Není schopno se věnovat více než 1 aspektu situace současně. Současně se u dítěte vyvíjí porozumění časové ose-minulosti a budoucnosti. Např. když plačícímu dítěti řekneme, že maminka přijde brzy, je schopno se uklidnit.

43 Obecná psychologie- myšlení V tomto stadiu je dítě silně egocentrické, tj. je schopno nahlížet věci z jednoho úhlu pohledu-svého vlastního. Piaget posadil dítě ke stolu a ukázal mu model hor.

44 Obecná psychologie- myšlení Konzervace-deficit konzervace-dítě např. v tomto stadiu nedokáže pochopit stálost objemu tekutin-pokud mu dáme širokou krátkou sklenici s mlékem a toto mléko začneme přelévat do vysoké úzké sklenice, dítě si myslí, že je v úzké sklenici více mléka. Nedovede se koncetrovat na více než jeden aspekt situace (výšku sklenice). Schopnost překročit tuto úroveň znamená obrovský pokrok v kognitivním vývoji! (cca v 7 roce).

45 Obecná psychologie- myšlení Stadium konkrétních operací (7-12 let) Concrete operations stage Operace=logická operace či princip, které používáme k řešení problémů. V tomto stadiu dítě nevyužívá symbolů pouze jako mentálních reprezentací, ale umí manipulovat s těmito symboly logicky.. To je obrovská dovednost, výrazný mezník ve vývoji! Děti jsou schopny používat abstraktní pojmy, ale pouze ve vztahu ke konkrétním, smysly vnímatelným objektům.

46 Obecná psychologie- myšlení Toto stadium začíná tím, že dítě je schopno konzervace a to množství, délky a objemu. Jak otestovat dítě, zda je schopno konzervace? Dejte7letému dítěti řadu 5 kostek, potom je zamíchejte. Dítě ve stadiu konkrétních operací bude vědět, že ksotek musí být stále stejné množství, bez ohledu na rozmístění kostek.

47 Obecná psychologie- myšlení Další možnost jak otestovat konzervaci- přelijte limonádu z nízké široké sklenice do vysoké úzké sklenice. Pokud dítě bude tvrdit, že limonády je po přelití stále stejně, je ve stadiu konkrétních operací (doporučuji netestovat vlastní děti.

48 Obecná psychologie- myšlení Kolem osmého roku se ve stadiu konkrétních operací začíná dítě chápat zachování hmoty- pokud vezmete kouli plastelíny a rozdělíte ji v 10 kousků, dítě bude vědět, že množství platelíny musí být stejnélze z ní opět vytvořit stejně velkou kouli. V 10 roce života schopnost konzervace vrcholí- dítě chápe zachování plochy. Rozvíjí se schopnost klasifikace a řazení objektů (je to základ aritmetiky).

49 Obecná psychologie- myšlení Otestujte svoji schopnost konzervace. Odpovězte na otázku: Co je těžší, milion tun olova nebo milon tun peří?

50 Obecná psychologie- myšlení Odpověď: Mnoho lidí se soustředí naslovo olovo nebo na slovo peří. Ignorují fakt, že oboje váží milon tun.

51 Obecná psychologie- myšlení Stadium formálních operací (12 let a výše) Formal operation stage Kolem 12 roku věku vstupuje dítě do stylu myšlení dospělých. Je schopno uvažovat na hypotetické rovině. Tohoto stádia nedosahnou všichni dospělí, dokonce i ti, co ho dosahnou, tuto schopnos nevyužívají neustále.

52 Obecná psychologie- myšlení Test stadia formálních operací: kyvadlo a závaží. Zvažování všech možností-zjišťování následků každé hypotézy a potvrzení či vyvrácení platnosti těchto následků-je podkladem procesu formálního myšlení.