POSTOJE SPOLEČNOSTI K TRESTU SMRTI Attitude of the Society towards Death Penalty

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "POSTOJE SPOLEČNOSTI K TRESTU SMRTI Attitude of the Society towards Death Penalty"

Transkript

1 Technická univerzita v Liberci FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ Katedra: Studijní program: Sociální práce Studijní obor (kombinace): Sociálních studií a speciální pedagogiky Penitenciární péče POSTOJE SPOLEČNOSTI K TRESTU SMRTI Attitude of the Society towards Death Penalty Bakalářská práce: 09-FP-KSS-4057 Autor: Květa MANDÍKOVÁ (PEKÁRKOVÁ) Podpis: Adresa: Benešova , Sloup v Čechách Vedoucí práce: Doc. Ing. Jiří Vacek, CSc.. Konzultant: Počet stran grafů obrázků tabulek pramenů příloh CD V Liberci dne:

2

3

4 Prohlášení Byl(a) jsem seznámen(a) s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména 60 školní dílo. Beru na vědomí, ţe Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv uţitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL. Uţiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu vyuţití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne poţadovat úhradu nákladů, které vynaloţila na vytvoření díla, aţ do jejich skutečné výše. Bakalářskou práci jsem vypracoval(a) samostatně s pouţitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem. V Liberci dne: Květa Mandíková

5 Poděkování Děkuji vedoucímu práce Doc. Ing. Jiřímu Vackovi, CSc. za odborné vedení a za poskytnutí cenných rad a informací při zpracování bakalářské práce. Dále tímto děkuji své rodině, která mi vytvořila kvalitní zázemí jak pro celé studium na vysoké škole, tak na zpracování bakalářské práce.

6 Název bakalářské práce: Postoje společnosti k trestu smrti Název bakalářské práce: Attitude of the Society towards Death Penalty Die Stellungen der Gesellschaft zum Todesurteil Jméno a příjmení autora: Květa Mandíková Akademický rok odevzdání bakalářské práce: 2009/2010 Vedoucí bakalářské práce: Doc. Ing. Jiří Vacek, CSc. Resumé Bakalářská práce se zabývá trestem smrti a názory populace na tento trest. Násilí ve společnosti neklesá, spíše naopak, a tresty za zvlášť závaţné trestné činy jsou nedostačující. Úvodní teoretická část je věnována trestu, jeho účelu a funkcím. Je popsána historie trestu smrti jak ve světě, tak i v České republice. Následně jsou uvedeny argumenty jak zastánců, tak i odpůrců trestu smrti. V praktické části jsou prezentovány výsledky provedeného dotazníkového šetření, které se zabývalo zjišťováním postojů respondentů k trestu smrti. Převaţující většina dotázaných respondentů si myslí, ţe by trest smrti měl existovat. Jejich nejčastějším argumentem je princip rovnocenné odplaty. Pro praxi je navrhováno opatření formou celospolečenské osvěty a apelování na negativa trestu smrti. Klíčová slova: trest, funkce, účel, trest smrti, trestní právo, společnost, msta, historie, postoj, humanizace, zákon, trestný čin, názor, metoda, šetření, ţivot, diskuse, prevence, resocializace,

7 Summary: This bachelor thesis deals with the death penalty and public opinion on the penalty. Violence in society is not falling, but on the contrary has rather a rising trend, and penalties for particularly serious crimes are not sufficient. Introductory theoretical part deals with the punishment in its essence, its purpose and functions. Furthermore, the history of the death penalty not only in the world but also in the Czech Republic is described. Subsequently, arguments of both advocates and opponents of capital punishment are given. The practical part presents the results of the survey, which was supposed to determine attitudes towards the death penalty. Finally, it was found that most respondents surveyed believe that the death penalty is warranted. They often cited the argument that there must always be a fair, equivalent retribution for serious crimes. For practical purposes, the author proposes measures in the form of an awareness campaign throughout the whole society referring to negative aspects of the death penalty. Key words: Penalty, function, purpose, capital punishment, criminal law, society, revenge, history, attitude, humanization, law, criminal offence/crime, opinion, method, investigation, life, discussion, prevention, rehabilitation

8 Die Zusammenfassung: Die Bakalararbeit beschäftigte sich mit dem Todesurteil und den Meinungen der Gesellschaft dazu. Die Gewalt in der Gesellschaft senkt nicht, eher umgekehrt, und die Strafen für besonders ernste Straftaten sind nicht ausreichend. Der Theorie-Einführungs-Teil wurde dem Todesurteil gewidmet, seiner Funktion und seinem Zweck. Die Geschichte des Todesurteils wurde hier beschrieben sowohl in der Tschechischen Republik, als auch in der Welt. Es folgten die Argumente der Fürsager und der Opponenten des Urteils. Im praktischen Teil wurden Ergebnisse durchführten Fragebogens präsentiert, der sich mit dem Verhalten der Respondenten zum Todesurteil beschäftigte. Am Ende der Arbeit wurde erforscht, dass die Mehrheit der befragten Respondenten denkt, dass der Todesurteil existieren sollte. Das häufigste Argument dafür ist das Prinzip der gleichwertigen Vergeltung. Für die Praxis wurde die Maßnahme der ganzgesellschaftlichen Aufklärung empfohlen und das Appellieren auf die Negativa des Todesurteils. Das Schlüsselwörter: die Strafe, die Funktion, der Zweck, die Todesstrafe, das Strafrecht, die Gesellschaft, die Vergeltung, die Geschichte, die Stellung, die Hummanisierung, das Gesetz, die Straftat, die Meinung, die Methode, die Erkundung, das Leben, die Diskussion, die Prevenz, die Resozialisierung

9 Obsah ÚVOD TEORETICKÉ ZPRACOVÁNÍ PROBLÉMU Trest Účel trestu Funkce trestu Teorie trestu Trest smrti Historie trestu smrti Historie trestu smrti v ČR Postoje odpůrců trestu smrti Postoje příznivců trestu smrti Legislativa PRAKTICKÁ ČÁST Cíl praktické části Stanovení předpokladů Prostředí šetření Pouţité metody Charakteristika zkoumaného vzorku Interpretace dat Shrnutí praktické části ZÁVĚR NÁVRH OPATŘENÍ PŘEDHLED POUŢITÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJŮ SEZNAM PŘÍLOH

10 ÚVOD Bakalářská práce se bude zabývat trestem smrti a názory občanů k této problematice. Impulzem pro výběr tohoto tématu je skutečnost, ţe násilí ve společnosti neklesá, spíše naopak, a tresty za zvlášť závaţné trestné činy jsou dle názoru části populace nedostačující. Toto téma je v médiích opakovaně diskutováno. S časovými odstupy jsou prováděny výzkumy veřejného mínění s cílem zjistit názor lidí na existenci trestu smrti. I v naší demokratické společnosti je dle sociologických průzkumů stále dost lidí, kteří souhlasí s trestem smrti, a kteří by uvítali jeho znovuzavedení. Názory na tuto problematiku se různí nejen z hlediska společnosti, ale i konkrétních jedinců. Názory jedinců jsou ovlivněny jak osobní zkušeností, tak věkem, vzděláním a sociálním postavením ve společnosti. Neopomenutelný je zde i vliv mediální popularizace zvlášť závaţných trestných činů. Cílem bakalářské práce bude poskytnout stručný pohled na problematiku trestu smrti od jeho počátků aţ po současnost, a to jak v České republice, tak i ve světě. Postoj k trestu smrti bude prezentován na základě šetření a argumentů jak jeho příznivců, tak i odpůrců. Práce je rozdělena na dvě části teoretickou a praktickou. V teoretické části se bude autorka zabývat problematikou trestu obecně, jeho účelem a funkcí. Dále vymezí pojem trest smrti, jeho historii a vývoj ve světě a v České republice. V této části budou uvedeny argumenty zastánců i odpůrců trestu smrti. V závěru teoretické části budou uvedeny a porovnány zákonné normy, ve kterých byl tento trest právně zakotven a současně za jaké činy byl udělován. V praktické části se bakalářská práce bude zabývat názory respondentů dvou zvolených skupin na existenci trestu smrti. Zvolena byla skupina studentů střední školy a skupina seniorů z domova důchodců. Tyto názory a jejich zdůvodnění bude vyhodnoceno formou tabulek a grafů. Bakalářská práce bude doplněna přílohami, které pro konkrétní představu, dokreslují popisované téma. 10

11 1 TEORETICKÉ ZPRACOVÁNÍ PROBLÉMU V úvodu teoretické části se autorka bude zabývat pojetím trestu ve společnosti. Trest musí mít svůj účel a funkci, aby společnost mohla potrestat své členy, kteří se provinili proti platným právním předpisům. Konkrétně se práce zaměří na jeden z nejzávaţnějších trestů - trest smrti. Bude popsán jeho historický vývoj jak ve světě, tak i v České republice. V této části budou uvedeny argumenty jak zastánců, tak i odpůrců trestu smrti. V závěru teoretické části budou uvedeny a porovnány zákonné normy, ve kterých byl tento trest právně zakotven a zároveň za jaké činy byl udělován. 1.1 Trest Jiţ odmalička rádi posloucháme pohádky a máme radost, kdyţ dobro zvítězí nad zlem a zlá čarodějnice nebo mazaný vlk je spravedlivě potrestán za své spáchané špatnosti. I jako dospělí milujeme filmy, ve kterých neohroţený hrdina nedá šanci darebákům a jiný konec neţ happy end neočekáváme. Stejně tak i v reálném světě se s trestem a trestáním setkáváme jiţ od raného dětství. Po určitém provinění má následovat trest, aby došlo k naplnění tří hlavních funkcí trestu z hlediska pedagogického : - napravit škodu, - zabránit, aby se nesprávné chování neopakovalo, - zbavit viníka pocitu viny mentálně hygienický předpoklad účinnosti trestu, který je mnohdy neoprávněně opomíjen. Koncept viny a trestu je jedním ze základních pilířů ţidovsko-křesťanského náboţenského a filozofického systému. Vychází z lidské přirozenosti, klasického hledání smyslu. Vina dává smysl utrpení a přináší moţnost odpuštění. Trest je velmi účinným nástrojem z hlediska mocenského. Ať uţ se jedná o zastrašování trestem světským nebo boţím, či o výčitky svědomí jako projev zvnitřnění norem. Trest má způsobit nepříjemné pocity a ty by měly propříště odradit od opakování toho, za co byl viník potrestán. Zdá se být tedy relativně jednoduchou výchovnou metodou. 1 1 SCHONBERGER, Lena. O vině a trestu. Moje psychologie. 2009, roč. 4, č. 6, s

12 Dá se říci, ţe společnost je jedna velká rodina, která musí vytvořit určitý systém, jak reagovat na nedodrţování svých základních hodnot a norem, a tím zajistit bezpečnost svých členů, plynulý chod společnosti a její další vývoj. Instituce trestu se tak stává nedílnou součástí ţivota všech společností. Trest je opatření státního donucení, ukládané jménem státu k tomu povolanými soudy v trestním řízení, jímţ se působí určitá újma za spáchaný trestný čin jeho pachateli, a které vyslovuje společenské odsouzení trestního činu a jeho pachatele Účel trestu Účelem trestu je přispět ke kontrole zločinnosti, chránit společnost před trestnými činy, odvracet trestné činy směřující proti právům a svobodám občanů, zabraňovat pachatelům v další trestné činnosti, vychovávat je v řádné občany, napravit je a současně působit výchovně i na ostatní členy společnosti. Samotný trest vţdy musí zůstat pouze prostředkem, jímţ se společnost brání proti páchání trestných činů. Významnou součástí obranných mechanismů společnosti je specifický systém sankcí, reprezentovaný trestním právem. Trestní právo stanovuje nejzávaţnější sociálně deviantní chování, přiřazuje jim odpovídající sankce a stanovuje pravidla a podmínky jejich aplikace. V trestním právu jsou obsaţeny nejpodstatnější hodnoty společnosti chráněné státem. 3 Pohledy na trest a jeho úlohu ve společnosti byly a jsou určovány především úrovní právního vědomí, chápáním morálních a filozofických hodnot i celkovou politickou i ekonomickou situací. Účelem trestu má být nejen ochrana společnosti, ale i převýchova pachatele trestného činu a odstrašení ostatních potencionálních pachatelů. 4 Účelem trestu je dle našeho trestního zákoníku: a) chránit společnost před pachateli trestných činů b) zabránit pachateli v dalším páchání trestné činnosti c) vychovávat pachatele k tomu, aby vedl řádný ţivot d) působit výchovně i na ostatní členy společnosti. 2 ČERNÍKOVÁ, Vratislava a kolektiv. Sociální ochrana : terciální prevence, její možnosti a limity. Plzeň : Aleš Čeněk, s ČERNÍKOVÁ, Vratislava a kolektiv. Sociální ochrana : terciální prevence, její možnosti a limity. Plzeň : Aleš Čeněk, s KALVODOVÁ, Věra. Trest odnětí svobody na doživotí. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita v Brně, s

13 1.1.2 Funkce trestu Funkce trestu se vyvinula od odplaty k nápravě. Odplata je zaměřena do minulosti a vztahuje se pouze k minulému činu, náprava je orientována na budoucnost pachatele i společnosti, jde tedy o naplnění spravedlnosti. Morální funkce trestu 5 Dlouho přetrvával názor, ţe trest má také splnit svou morální funkci. Odpovídá vrozenému smyslu pro spravedlnost, který nás vede k odměňování dobra a trestání zla. Tato myšlenka je stará jako svět sám. Současné nazírání na funkci trestu vychází z pozitivistické filozofie. Tato filozofie odmítá spojovat v trestném činu výsledek volby mezi dobrem a zlem. Trestný čin je stejně jako všechny lidské činy určován endogenními a exogenními činiteli. V deterministickém pojetí není místo pro morální odpovědnost, a v důsledku toho ani pro vinu, která se má odpykat. Trest ztrácí jakékoliv morální zabarvení a stává se výrazem přirozené reakce lidské společnosti, která se brání zločinu. Moderní společnost má tři moţnosti obrany před zločinem: Vyloučení, izolace Odstrašení, prevence, Náprava, resocializace Vyloučení, izolace Základním předpokladem pro vyloučení pachatele ze společnosti je mínění, ţe ten, kdo se dopustí zločinu jednou, dopustí se jej znovu. U pachatelů je tedy v podstatě vţdy předpokládaná recidiva. A vyloučení pachatele ze společnosti je de facto technickým omezením, které má pachateli zabránit v páchání dalších trestných činů. Zde je nutno připomenout, ţe absolutní vyloučení zločince je v podstatě moţné jen popravou. Ovšem v současné době je toto absolutní vyloučení povaţováno za nehumánní a nepřijatelné, a to především pro svou nevratnost. Historie trestu smrti je současně i historií soudním omylů. 5 MEZNÍK, Jiří, KALVODOVÁ, Věra, KUCHTA, Josef. Základy penologie. 1. vyd. Brno : Vydavatelství Masarykovy univerzity v Brně - Právnická fakulta, s. 4 13

14 Odstrašení, prevence Víra v účinnost odstrašení spočívá v domněnce, víře a pocitech. Není zcela jasné, zda účinek odstrašení záleţí na podmínkách výkonu trestu nebo představě, kterou si můţe potencionální pachatel udělat o riziku dopadení nebo odsouzení. Ať by byl výkon trestu odnětí svobody organizován velice přísně, šlo by o vyvolání strachu pachatele z pobytu ve vězení, nemělo by to pravděpodobně ţádoucí účinek. Je celá řada důkazů, ţe ani nejpřísnější potrestání a přísné vězeňské reţimy nesníţila ještě nikdy kriminalitu. Navíc je velmi diskutabilní a nehumánní nechat člověka trpět jen proto, aby došlo k odrazení dalších pachatelů. Většina novějších výzkumů potvrzuje, ţe nejde ani tak o tvrdost trestu, jako spíš o to, aby jeho výkon byl neodvratitelný. Náprava, resocializace Moderním, humánním, vědeckým zdůvodněním trestu jako společenské obrany je společenská potřeba uzpůsobit, resocializovat zločince tak, aby byl schopen se vyvarovat recidivy, dosáhnout u něj změny chování z asociálního na chování společensky akceptovatelné a ţádoucí. Během historického vývoje došlo k výraznému posunu od pojetí trestu jako pouhé sociální msty k zohledňování dalších funkcí, které by měl trest naplňovat. Jedná se především o individuální a generální prevenci páchání trestné činnosti prostřednictvím odstrašení, eliminaci nebezpečných pachatelů, nápravu, resocializaci a snahu o zařazení pachatelů zpět do společnosti. Zároveň je důleţité odstranění následků trestného činu odškodnění oběti a úpravu narušených společenských vztahů. Tyto funkce trestání přispívají k naplňování hlavního účelu trestního práva, a to ochrany společnosti před trestnou činností. Prosazování těchto funkcí, byť i v menším rozsahu, nachází i v dnešní společnosti své uplatnění. Značný přínos má v současné době začleňování prvků restorativní justice do právních řádů jednotlivých států. NULLUM CRIMEN SINE LEGE, NULLA POENA SINE LEGE = Není trestného činu bez zákona, není trestu bez zákona. Cesare Beccaria O zločinech a trestech, Teorie trestu V průběhu historického vývoje se vytvořily určité teoretické koncepce účelu trestu nazývané jako teorie. Jedná se především o teorii absolutní, relativní a smíšenou. 14

15 Absolutní teorie trestu Myslím, ţe absolutní trest je přiměřeným trestem pro kaţdého, kdo mi ublíţí, ale za jiných okolností ne. F. Lee Bailey, 1977 Absolutní teorie neboli teorie taliační (z lat. Ius talionis právo msty) pokládá za právní důvod trestu pouze samotný trestný čin. Jediným smyslem trestu je odplata. Punitur, quia peccatum est trestá se, protoţe bylo spácháno zlo. Trest není namířen prvořadě k osobě pachatele, má účel sám o sobě, jde o vyhovění poţadavkům absolutní spravedlnosti. Trest by se měl podobat povaze provinění, trest by měl obsahovat tolik utrpení, bolesti, ztráty, kolik jí bylo způsobeno trestným činem. 6 Tuto teorii trestu zastávali především filozofové I. Kant a G.W. Hegel. Kant uvádí trest je poţadavek spravedlivého rozumu a kategorický imperativ, který se nesmí řídit nějakým účelem mimo něj leţící a je ideálem spravedlnosti. Podobně chápe spravedlivý trest Hegel jako jedinou moţnou právní rehabilitaci zločince, povaţuje trest za negaci negace práva a tudíţ za potvrzení a obnovení práva. Cílem potrestání zločinu není odplata ani náprava, ale je vyhovění poţadavkům absolutní spravedlnosti. 7 Ti, kdo tvrdí, ţe absolutní trest je špatný, protoţe stát by na sebe neměl brát vinu za vraţdu, jsou úplně vedle. Protoţe kdyţ stát nezbaví ţivota ty, kdo vraţdí své bliţní, stává se pasivním spolupachatelem. Nettle Leef, 1975 Relativní teorie trestu Relativní teorie trestu na rozdíl od teorie absolutní spojuje s trestem určitý účel, v němţ nacházejí i právní důvod trestu. Punitur, ne peccetur trestá se, aby nebylo pácháno zlo. Smyslem trestu je odstrašení, obava, polepšení. S tímto se pojí následující úvaha. Vina je psychicky nebo sociálně podmíněné abnormální chování, tedy v podstatě nemoc. Jiţ neplatí vina vyţaduje trest, ale nastupuje jiný imperativ nemoc vyţaduje léčení. V této teorii lze spatřovat zrod preventivních aktivit spojených s ukládáním trestu. 8 Představitel teorie psychologického donucení, ze které relativní teorie čerpá, byl německý kriminalista P.J. Anselm von Feuerbach. Hrozba trestem měla vyvolat psychické zábrany v páchání trestných činů, kdeţto samotná aplikace trestu měla kaţdému zdůraznit, 6 KALVODOVÁ, Věra. Trest odnětí svobody na doživotí. Brno : Masarykova univerzita v Brně, s.7 7 ČERNÍKOVÁ, Vratislava a kolektiv. Sociální ochrana : terciální prevence, její možnosti a limity. Plzeň: Aleš Čeněk, s KALVODOVÁ, Věra. Trest odnětí svobody na doživotí. Brno : Masarykova univerzita v Brně, s.7 15

16 ţe je tato pohrůţka míněna váţně. Mezi relativní teorie se řadí i teorie pozitivistického směru, resp. teorie speciální prevence, jehoţ představitelem byl F. Liszt, jenţ rozlišuje tresty odstrašovací pro příleţitostné pachatele, tresty výchovné pro zločince ze zvyku, schopné nápravy a tresty zajišťovací pro nepolepšitelné zločince. 9 Smíšená teorie trestu Smíšená teorie se snaţí najít společnou myšlenku odplatné a účelové funkce trestu. Trest má trestným činům předcházet prostřednictvím generální prevence, zaměřené na potenciální pachatele, a zároveň působit speciální prevencí na pachatele trestného činu, o kterém se rozhoduje. 1.2 Trest smrti Násilí páchané státem se nazývá zákonem a násilí páchané jednotlivcem se nazývá zločinem. Max Stirner Trest smrti je právoplatné zbavení ţivota (usmrcení), neboli poprava odsouzeného za spáchaný trestný čin. Trestu smrti se také říká trest nejvyšší nebo absolutní trest. V dřívějších dobách se trestné činy, za které bylo moţno trest smrti uloţit, nazývaly hrdelní zločiny. Trest smrti je starý jako lidstvo samo. Zmiňují se o něm jiţ nejstarší dochované písemné památky. Vzhledem k nemoţnosti jakékoli nápravy po trestu smrti (definitivnosti) jde o trest velmi kontroverzní. Trest smrti je útokem na právo kaţdého člověka na ţivot. Problematika trestu smrti patří mezi oţehavá témata nejen v oblasti trestního práva a soudnictví, ale vyvolává diskuse plné emocí i v řadách široké veřejnosti. Otázka trestu smrti je jednou z nejzávaţnějších a nejdiskutovanějších na celém světě. Liší se v jednotlivých zemích v závislosti na jejich kulturním, historickém a společenském vývoji. Je takřka pravidlem, ţe většina autoritářských a diktátorských reţimů má trest smrti zaveden, a také ho hojně pouţívá. Ve svobodnějších reţimech, které jsou více orientovány na lidská práva, je spíše pravidlem, ţe trest smrti byl zrušen nebo se pouţívá jen výjimečně v souvislosti s nejtěţšími zločiny proti lidskosti, případně v dobách válečného stavu. 9 ČERNÍKOVÁ, Vratislava a kolektiv. Sociální ochrana : terciální prevence, její možnosti a limity. Plzeň : Aleš Čeněk, s

17 1.2.1 Historie trestu smrti Existence trestu smrti souvisí se vznikem prvních společenství. Nejstarším zachovaným zákoníkem je babylonský Chammurapiho zákoník, pocházející přibliţně z roku 1800 př. n. l. Je proslulý principem trestu typu oko za oko, zub za zub. Tento zákoník se stal předlohou pro pozdější kodexy, jak pro biblické zákony Ţidů, pro islámské právo šári a či zákony starého Řecka i Říma, tak i pro středověké evropské právo. V těchto pramenech byla hlavním cílem trestu odplata, zneschopnění či odstrašení. 10 Trest smrti byl udělován ve všech starověkých i středověkých státních zřízeních za mnoho rozličných zločinů a různilo se i jeho provedení. O trestu rozhodovaly dvorské soudy, v jejichţ čele stál panovník spolu s církevními a světskými šlechtici. Později však panovník přenesl svoji hrdelně právní pravomoc na královská města a pozemkové vrchnosti. Zhruba od konce 15. století se přesunul výkon spravedlnosti v evropských zemích do pravomoci světských úřadů. To ovšem neznamenalo, ţe by církev ztratila nad trestními procesy svůj vliv. Tribunály byly většinou smíšené, zasedali v nich i kněţí. V následující tabulce 11 jsou uvedeny způsoby trestu smrti v průběhu jeho historie. Jakým způsobem byl odsouzenec popraven, záleţelo na tom, kde a kým byl odsouzen, a později také na tom, zdali náleţel ke stavu šlechtickému, či poddanskému. 10 Pražský studentský summit [online] [cit ]. Rada pro lidská práva - Trest smrti. Dostupné z WWW: <http://www.studentsummit.cz/data/ brg_hrc_trest_smrti.pdf>. 11 Pražský studentský summit [online] [cit ]. Rada pro lidská práva - Trest smrti. Dostupné z WWW: <http://www.studentsummit.cz/data/ brg_hrc_trest_smrti.pdf>. 17

18 Tabulka č. 1 způsoby vykonávání trestu smrti v historii Jednotlivé tresty často korespondovaly s druhem provinění: za ţhářství upálení, za rouhání vytrţení jazyka apod. Odsouzení bývali před samotným vykonáním trestu surově mučeni a jejich těla nebo části byly ponechány po nějakou dobu na veřejném místě pro odstrašující efekt. I samotná poprava se konala na místě veřejně přístupném, aby efekt odstrašení byl co největší. Popravy byly určitou společenskou událostí, které poutaly značnou pozornost veřejnosti. Diváci svými hlasitými projevy hodnotili umění kata. 12 Zpočátku byl trest smrti osobní mstou, kdy zabití pachatele bylo činem odplaty a zárukou udrţení pořádku. S postupným upevňováním státní moci byla osobní msta omezována. Trest začala vykonávat státní autorita za pomoci práva jako následek porušení zákona s cílem exemplárně potrestat pachatele a definitivně ho vyřadit ze společnosti. S vývojem lidské společnosti se pohled na trest a trestání postupně humanizoval. 12 LIŠKA, Otakar a kolektiv. Tresty smrti vykonané v Československu v letech rozš. vyd. Praha : Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu SKPV PČR, s. ISBN X. 18

19 Za zmínku stojí příklad z americké kolonie New Haven, kde byl v letech 1642 aţ 1650 trest smrti vyţadován u 11 provinění. Většina z nich jiţ není v současných zákonech uvedena ani jako přečiny: - kdo přímo, výslovně, bezboţně či opováţlivě popírá Boha a jeho atributy, bude popraven, - jestliţe muţ nebo ţena slehne se zvířetem v tělesném styku, budou popraveni a zvíře bude upáleno, - jestliţe muţ bude leţet s jiným muţem tak, jako leţí se ţenou, budou oba popraveni, - kdo unese nebo odvleče jiného muţe, bude popraven, - jestliţe dítě nebo děti, které dosáhly 16 let a které dostatečně chápou, uhodí svého vlastního otce nebo matku, pokud k tomu nebyli vyprovokováni nebo donuceni v zájmu sebeobrany před smrtí nebo zmrzačením ze strany řečeného otce a matky nebo jinak, a kdyţ je k tomu dostatek svědků, dítě nebo děti, které se takto proviní, budou popraveni. 13 Poprvé byl trest smrti krátkodobě zrušen uţ v 1. století př. n. l. v antickém Římě a v 8. století v Číně, jednalo se však jen o ojedinělou výjimku. Ve větším měřítku se myšlenka zrušení trestu smrti začala prosazovat aţ koncem 18. století v době osvícenství. Přispěli k tomu filozof Voltaire, právní reformátor Jeremy Bentham a zejména právník Cesare Beccaria, který v roce 1746 vydal na svou dobu převratné dílo Dei Delitti e Delle Pene (O zločinech a trestech). Ústřední myšlenkou tohoto díla bylo zavrţení trestu smrti. Domníval se, ţe trest smrti není dostatečně odstrašující a kriminálním činům nebrání a navrhl jej nahradit doţivotním otroctvím. Prvním státem, který zrušil trest smrti, se stalo Toskánsko v roce 1786 za panování pozdějšího habsburského císaře Leopolda II. V habsburské monarchii byl trest smrti krátkodobě zrušen za panování Josefa II. 14 Proces odstraňování trestu smrti z trestních zákoníků jednotlivých zemí začal ve větším rozsahu v devatenáctém století. Roku 1846 zrušil trest smrti americký stát Michigan, v roce 1863 zrušila trest smrti Venezuela, v roce 1865 San Marino, v roce INCIARDI, James A. Trestní spravedlnost : Ústavní principy trestního práva, trestního řádu a nápravné výchovy. Marek Karel; Ing. Drábek Vladimír. Praha : VICTORIA PUBLISHING, a.s., s. 14 Wikipedie otevřená encyklopedie [online] [cit ]. Trest smrti. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/trest_smrti>. 19

20 Portugalsko, Kostarika v roce Na přelomu tisíciletí zrušil trest smrti v roce 1906 Ekvádor a o rok později Uruguay, v roce 1910 Kolumbie. 15 V průběhu 20. století došlo především s ohledem na dvě světové války a z důvodu konce vlády absolutistických monarchií ke změně pohledu na trest smrti. Svůj vliv projevilo i rostoucí dělnické hnutí. Od druhé světové války se téma trestu smrti začalo projednávat jak na úrovni Spojených národů, tak i na úrovni národních norem. Při sestavování norem bylo důleţité stanovit omezení a překáţky v souvislosti s trestem smrti a vytvořit záruky ochrany, které by státy s uzákoněným trestem smrti museli respektovat. Pro zrušení trestu smrti byl velkým přínosem vývoj mezinárodních dohod. Jednalo se především o Všeobecnou deklaraci lidských práv, Mezinárodní dohodu o občanských a politických právech a Evropskou konvenci o ochraně lidských práv a základních svobod. Boj za zrušení trestu smrti je součástí boje za lidská práva. V roce 1948 vydaly Spojené národy Všeobecnou deklaraci lidských práv, ve které se členské státy zavázaly k tomu, ţe budou respektovat nezcizitelná práva člověka. S těmito právy se člověk rodí a ţádný stát nemá právo mu jej vzít. Mezi nezcizitelná práva patří i právo člověka na ţivot. Mezinárodní pakt o občanských a politických právech přijatý roku 1966 na jedné straně připouští právní vynesení trestu smrti jako zásahu do práva na ţivot, ale na straně druhé apeluje na jeho omezení a snahu o jeho úplné zrušení. Vývoj v Evropě probíhal souběţně k vývoji ve Spojených národech. Evropská úmluva na ochranu lidských práv a základních svobod přijatá v roce 1950 hájí právo kaţdého člověka na ţivot, ale trest smrti nezakazuje. Říká se v ní Právo kaţdého na ţivot je chráněno zákonem. Nikdo nesmí být úmyslně zbaven ţivota kromě výkonu soudem uloţeného trestu následujícího po uznání viny za spáchání trestného činu, pro který zákon ukládá tento trest. Po roce 1950 zrušila trest smrti řada evropských zemí. V roce 1973 byl Radě Evropy předloţen návrh rezoluce, v níţ jsou členské státy vyzývány ke zrušení trestu smrti v mírových dobách a v roce1980 byla tato rezoluce Parlamentní schůzí Rady Evropy schválena. Stejné doporučení o zrušení trestu smrti bylo v roce 1985 přijato i do Evropské konvence o lidských právech LIŠKA, Otakar a kolektiv. Tresty smrti vykonané v Československu v letech rozš. vyd. Praha : Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu SKPV PČR, s BESTOVÁ, Cornelie C.. Trest smrti v německo-českém porovnání. 1. Brno : DOPLNĚK, s

21 V roce 2001 bylo podle statistik popraveno ve světě 3048 osob, z toho nejvíce v Číně (1781, v roce 2002 bylo z moci čínských úřadů zabito 2500 lidí), v Íránu (139) Saúdské Arábii (79) a v USA (66). Tyto země představují 90% všech známých poprav ve světě. Pozoruhodná je situace v USA, kde bylo od roku 1976, kdy byl znovu obnoven trest smrti, do roku 2005 popraveno 1000 osob. Právě před koncem roku 2005 byl popraven tisící občan USA, coţ znovu vyvolalo vlnu diskusí o smyslu nejvyššího trestu a o moţnosti justičních omylů. K tomuto počtu výrazně přispěl George W. Bush, který od roku 1995, kdy se stal guvernérem státu Texas, nechal popravit či nezabránil popravě 154 lidí. V roce 2002 čekalo v USA na popravu lidí. Jen 13 států USA nemá trest smrti. V této souvislosti je ovšem třeba upozornit na skutečnost, ţe přístup Američanů je dán specifickým civilizačním vývojem; tamní obyvatelé mají podstatně jiný, historicky daný přístup k ochraně osobních práv a k účelu trestu, který je vskutku spíše odplatou, pomstou, má jakýsi ochranný společenský charakter. Naproti tomu evropská společenství se přiklánějí spíše k takovému pojetí trestu, jehoţ účelem je náprava a převýchova. Od roku 1973 do roku 2005 bylo propuštěno a osvobozeno od trestu smrti 122 nevinných lidí, protoţe skutečný vrah byl dopaden a justiční orgány uznaly omyl. Je tomu tak především díky moderní technice, především testům DNA a právníkům sdruţeným v občanské společnosti Nevina. Trest smrti je většinou ukládán lidem chudým, mentálně nemocným a rasovým, náboţenským a etnickým menšinám. Ti mají často v soudním systému menší moţnosti z nedostatku znalostí, důvěry nebo zejména financí, spojených s odvoláním a advokáty. 17 Graf č. 1 počty trestů smrti na celém světě v posledních letech SÍGL, Miroslav. Co víme o smrti. 1. Praha : Epocha s.r.o., s Pražský studentský summit [online] [cit ]. Rada pro lidská práva - Trest smrti. Dostupné z WWW: <http://www.studentsummit.cz/data/ brg_hrc_trest_smrti.pdf>. 21

22 Jak je patrné z následujícího článku, i v USA se postoj k trestu smrti mění. Počet poprav v USA prudce klesl Washington 19 Soudci v USA poslali v roce 2009 na smrt 106 lidí, coţ je nejméně od roku 1976, kdy v USA popravy opět zavedli. Jedním z hlavních důvodů jsou peníze. Popravy jsou prostě příliš drahé A také justiční omyly. Američané v posledních letech sledovali, jak testy DNA očistily jména 248 neprávem odsouzených. A 17 z nich dokonce uniklo trestu nejvyššímu. Pro srovnání, v roce 1994 ukončili popravčí ţivot 328 vězňů. A také klesá mnoţství států v USA, které ještě popravy vykonávají. V posledních dvou letech upustily od trestu smrti tři státy a čím dál více jich řeší, jestli stojí zato u něj zůstat. Nové Mexiko se letos stalo patnáctým státem, který od tohoto trestu ustoupil. V současné době čeká na vykonání trestu smrti lidí v celých USA. V příloze č. 1 je graficky znázorněn stav trestu smrti v roce 2009 ve světovém měřítku. 10. říjen byl vyhlášen Světovým dnem proti trestu smrti. V roce 2009 se poselství zaměřilo na zrušení trestu smrti pro nezletilé pachatele, nebo ty, kteří spáchali trestný čin ve věku mladším 18 let Historie trestu smrti v ČR Stejně jako v jiných evropských zemích, tak i na historickém území českého státu, patřil trest smrti k poměrně běţně pouţívaným prostředkům trestního práva. Jiţ za dob husitské revoluce došlo k omezení udělování trestu smrti a zazněly názory na jeho úplné odstranění. K zrušení trestu smrti došlo na krátký čas aţ za vlády Josefa II. ( ), který byl ovlivněn dílem Caesara Beccarii a dílem osvícenského učence Josefa Sonnenfelse ( ). Tresty smrti byly v řádném řízení zrušeny úplně a byly ponechány jen pro řízení v případě výjimečného stavu, podle stanného práva. Nejvyšším trestem se od této 19 Počet poprav v USA letos prudce klesl. Mladá fronta DNES , roč. XX, č. 295, s. A5. 20 Amnesty International [online] [cit ]. Světový den proti trestu smrti zastavte popravy nezletilých. Dostupné z WWW: <http://www.amnesty.cz/zpravy/svetovy-den-proti-trestu-smrti-zastavte-popravy-nezletilych/>. 22

23 chvíle mělo stát vězení, které bylo v dalších letech nahrazeno nucenými pracemi (odsouzení byli vyuţíváni k vlečení lodí po Dunaji). Po Josefově smrti byl absolutní trest opět zaveden a ukládal se na poměrně malý počet trestných činů: za dokonanou vraţdu, loupeţné zabití, zlomyslné poškození cizího majetku kdy byla způsobena smrt, kterou mohl pachatel předvídat, dále za vzbouření v době stanného práva a za ţhářství, pokud tím byla způsobena smrt člověka a pachatel mohl tuto skutečnost předvídat. Popravy se konaly na dvoře vrchního zemského soudu v Praze na Karlově náměstí, ale také v sídlech krajských soudů. Poslední veřejná poprava v Praze se konala roku 1866, v Čechách pak v Plzni roku Absolutní trest byl přes velké diskuse o této problematice zachován také v období prvního československého státu. Po jeho vzniku v roce 1918 zůstala v oblasti hmotného a procesního trestního práva zachována platnost všech existujících zemských a říšských zákonů. Trest smrti byl uplatňován velmi zřídka. Za první republiky ( ) bylo k trestu smrti odsouzeno 433 lidí, vykonáno ovšem bylo ale jen 21 poprav (tento údaj se v různých zdrojích liší). Ostatním odsouzeným byla udělena milost. Takto nízký počet poprav v tomto období byl způsoben především tím, ţe první prezident Československa, Tomáš Garrigue Masaryk (ve funkci v letech ) byl odpůrcem trestu smrti. V tomto období ukládaly soudy místo trestu smrti trest těţkého ţaláře, a to buď na doţivotní, nebo v trvání let. V tomto období byl výkon trestu smrti prováděn oběšením. Jednalo se o méně humánní postup, neboť nebyla pouţita metoda dlouhého pádu a odsouzenci nebyl zlomen vaz, ale smrt nastala následkem udušení, coţ trvalo i několik minut. 21 Výhrady k zachování trestu smrti se projevily roku 1923 v obsáhlé anketě, do které se zapojilo 350 představitelů veřejného ţivota právníci, vědci, publicisté a umělci. Naději na zrušení trestu smrti překazila druhá světová válka, kdy naše země byla v područí nacistického Německa. Během okupace v letech 1939 aţ 1945 byl trest smrti často udělován. Nacisté měli problémy s převáţením českých odsouzenců k trestu smrti na území tehdejšího Německa. Sekyrárna v Dráţďanech nepostačovala stále narůstajícímu počtu odsouzených a doprava do vzdálenějších míst celý proces jenom zdrţovala a prodraţovala. Proto nacistické ministerstvo spravedlnosti rozhodlo o zřízení sekyrárny 21 Wikipedie otevřená encyklopedie [online] [cit ]. Trest smrti v Československu. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/trest_smrti_v_%c4%8ceskoslovensku>. 23

24 v Praze na Pankráci. Provoz gilotiny byl zahájen 5. dubna 1943, kdy bylo vykonáno prvních pět poprav. Postupně jich přibývalo aţ na konečný počet 1079 osob. Poprava gilotinou byla podle nacistů rychlá, levná, spolehlivá a díky hluku, který ji provázel, i dostatečně odstrašující. Po druhé světové válce nastalo v Československu období tzv. retribuce. (retributio vrácení, odplata). Podle Benešových dekretů bylo zvláštními mimořádnými soudy na krajské úrovni (tzv. lidové soudy) za válečné zločiny do roku 1948 odsouzeno k smrti více neţ 730 lidí (to je 60% z celkového počtu lidí popravených v letech ). Velmi kruté rozsudky těchto soudů byly často motivovány touhou po pomstě. Jednalo se o nestandardní řešení problému, jak potrestat nacistické zločince, kolaboranty a zrádce. Za celou dobu působnosti retribučních soudů (od května 1945 do 31. prosince 1948) bylo v Československu odsouzeno více neţ osob. Přibliţně 50 % jich bylo německé národnosti, 35 % Čechů a Slováků a 15% jiných národností. Tragické období našich národních dějin tvoří politické procesy, které následovaly po únoru roku 1948 a rozsudky smrti, které z nich vzešly. Politická vraţda byla jedním z prostředků jak zlikvidovat politického protivníka a jak zastrašit společnost. Jejich cílem bylo upevnit narůstající komunistickou moc. Politickým procesům často předcházely rafinované a často dlouhou dobu připravované provokace Státní bezpečnosti, jejichţ cílem bylo vytipovat a zlikvidovat jakékoliv náznaky opozice vůči komunistickému reţimu. Následovaly kruté výslechy spojené s mučením, jejichţ účelem bylo vynutit si doznání, ačkoliv obvinění byla od počátku připravená a vykonstruovaná. 22 Na těchto procesech se podíleli poradci ze Sovětského svazu. Za vlády prezidenta Klementa Gottwalda v letech bylo popraveno 237 lidí, z toho 190 pro politické zločiny. Ve své funkci udělil prezident Gottwald milost pouze 17 lidem. Nejznámějším z popravených v politických procesech byla Milada Horáková, národně socialistická politička, oběšená v roce 1950 (Příloha č. 2). V procesu se Slánským a dalšími bývalými stranickými špičkami bylo popraveno 11 osob. V této době také mnoho lidí zemřelo v důsledku krutých podmínek ve věznicích a komunistických koncentračních táborech. V tomto případě se nejedná o trest smrti v pravém slova smyslu. 22 LIŠKA, Otakar a kolektiv. Tresty smrti vykonané v Československu v letech rozš. vyd. Praha : Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu SKPV PČR, s

25 Za vlády prezidenta Antonína Zápotockého ( ) bylo popraveno 94 lidí, za vlády Antonína Novotného v letech osmdesát sedm lidí a za vlády Gustáva Husáka ( ) třicet osm lidí. 23 Do roku 1954 se popravovalo oběšením na venkovních prostranstvích. Šibenici vlastnila kaţdá krajská věznice. Trest vykonával jeden kat a dva pomocníci z řad občanů. Od roku 1954 došlo k centralizaci poprav do Prahy a osoby odsouzené k absolutnímu trestu bývaly eskortovány do Ústavu nápravných zařízení v Praze Pankráci, kde byly umístěni ve zvláštním oddělení. Samotné popravy začaly být vykonávány ve zvláštní místnosti popravčí cele na nově nainstalovaném zařízení, které bylo bez dřevěných součástek. Popravčí byl zařazen mezi občanské zaměstnance ministerstva vnitra. 24 V roce 1978 podepsalo 350 lidí petici, jeţ byla součástí Charty 77, ţádající zrušení trestu smrti s názvem Trest smrti je jedna z nejtemnějších skvrn na tváři našeho věku. Petice byla adresována Federálnímu shromáţdění a byla podepsána mnohými známými osobnostmi např. Václav Havel, Karel Kyncl, Jaroslav Seifert a další. Poslední poprava na území Česka byla vykonána 2. února 1989, kdy byl popraven Vladimír Lulek, poslední poprava na území Slovenska byla vykonána 8. června 1989 v Bratislavě, kdy byl usmrcen Štefan Svitek. Za dobu trvání Československa bylo k trestu smrti odsouzeno 1217 lidí (z toho 61% za retribuční trestné činy, 21 % za politické trestné činy a 18 % za kriminální trestné činy). Tyto údaje nezapočítávají období německé okupace. Příloha č. 3 uvádí přehled provedených poprav v Československu za období od do a za jaké trestné činy byl absolutní trest udělen. Mezi popravenými v tomto období byly i ţeny (Příloha č. 4) Dne 1. července 1990 zrušila Česká a federativní republika zákonem č. 175/1990 Sb. trest smrti. V roce 1991 byl také zakázán ústavně v Listině základních práv a svobod. Kromě ústavněprávního zákazu se Česká republika zavázala k nepouţívání trestu smrti ratifikací Protokolu č. 6 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod Rady Evropy v roce Wikipedie otevřená encyklopedie [online] [cit ]. Trest smrti v Československu. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/trest_smrti_v_%c4%8ceskoslovensku>. 24 LIŠKA, Otakar a kolektiv. Tresty smrti vykonané v Československu v letech rozš. vyd. Praha : Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu SKPV PČR, s

26 1.2.3 Postoje odpůrců trestu smrti Argument o neodvolatelnosti Není těţké oddělit duši od těla, ale není snadné vrátit ţivot do mrtvého těla Mušarrif-udin, 1258 Odpůrci trestu smrti argumentují tím, ţe vţdy existuje moţnost popravy nevinného člověka. Mylné a chybné rozsudky provázejí trestní právo jiţ od jeho počátku. Skutečný počet justičních omylů není znám. Ze zkušenosti však víme, ţe k chybným rozsudkům dochází i v současnosti, takţe se dá předpokládat, ţe by k justičním omylům docházelo i nadále. Příloha č. 5 uvádí konkrétní případ justičního omylu, který se stal roku 1947 v Mandchestru. Argument justičního omylu 25 v posledních letech nabírá výrazně na síle. Například revize rozsudků v USA při pouţití nových vědeckých metod, především analýzou DNA, prokázaly značný počet justičních omylů, případně vyvrátily jediné existující důkazy pro vinu odsouzených ve značném mnoţství případů, a to včetně takových, kde byli obţalovaní odsouzeni k trestu smrti. Argument o nehumánnosti a krutosti Zabití lidské bytosti je tak děsivý, zhoubný a nenapravitelný čin, ţe na vraha se nedá dívat jinak neţ s hrůzou i kdyby tím vrahem byl stát. Henry Schwarzschild, Americký svaz pro občanské svobody, 1981 Odpůrci tvrdí, ţe se jedná o vraţdu na úrovni státu, který se dopouští stejného činu jako odsouzený. Trest smrti je nemravný. Stát nemá právo na ţivot svých občanů, spíše má povinnost jejich ţivoty ochraňovat. Proto je správné, aby byl trest smrti zrušen, případně aby nebyl obnoven. Argument o diskriminaci 26 tvrdí, ţe chudí a negramotní lidé nejsou schopni se dostatečně bránit v soudním procesu, jako tomu je v případě bohatých a mocných. Americký soudce Thurgood Marshall napsal: 25 Wikipedie otevřená encyklopedie [online] [cit ]. Trest smrti v Československu. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/trest_smrti_v_%c4%8ceskoslovensku>. 26 INCIARDI, James A. Trestní spravedlnost : Ústavní principy trestního práva, trestního řádu a nápravné výchovy. Marek Karel; Ing. Drábek Vladimír. Praha : VICTORIA PUBLISHING, a.s., s

27 Je rovněţ evidentní, ţe břemeno absolutního trestu padá na chudé, negramotné a neprivilegované členy společnosti. Jsou to právě chudí a příslušníci menšin, kdo jsou nejméně schopni pozvednut hlas na protest proti absolutnímu trestu. Jejich neschopnost z nich dělá oběti sankce, před níţ unikají bohatší, lépe hájené a stejně vinné osoby. Pokud se bude absolutní sankce pouţívat jen proti ztraceným a opuštěným členům společnosti, zákonodárci se spokojí s udrţováním státu guo, protoţe změna by na tento problém upozornila a zvedl by se veřejný zájem. Nevědomost je zvěčněná, apatie se stává její společnicí, a tak jsme se dostali do dnešní situace. Provedené statistiky v roce 1988 v USA vypovídají o sociální charakteristice obyvatel cel smrti. Ze všech, kteří čekali na popravu, bylo 40 % černochů, převáţně chudých, kteří si nemohli dovolit soukromého advokáta a byli odkázáni na obhájce, jehoţ jim přidělil stát. Argument o ochraně systému trestní spravedlnosti - uvádí, ţe právě zákony o absolutním trestu jsou na překáţku spravedlivému výkonu spravedlnosti. Projednávání hrdelního zločinu s sebou přináší určité vzrušení a drama. Procesy bývají pečlivě sledovány médii. Výběr poroty trvá několik dnů. Kaţdá vznesená námitka či právní otázka vyţaduje rozsáhlou diskusi, protoţe případná chyba by měla nenapravitelné důsledky. Mezi známé české odpůrce trestu smrti patřil T.G. Masaryk. V rozhovoru s Karlem Čapkem Masaryk řekl 27 : Těţká byla pro mne otázka trestu smrti;stálo mě mnoho nocí, kdyţ jsem měl podepisovat trest smrti, a dni, kdy jsem to učinil, mám ve svém kalendáři poznamenány černým kříţkem. Sledoval jsem pozorně, má-li trest smrti vliv na zločinnost; studoval jsem statistiku zločinů a zejména vraţd po celou dobu, ale nevidím, ţe by trest smrti měl účinek odstrašující na lidi zločinné; zločinec ve chvíli vraţdy nemyslí na trest, ale na úspěch svého zlého činu. Jistý účinek je na občany ostatní, zejména o věci myslící. Můj argument pro trest smrti není, ţe je odstrašující, ale ţe v něm je mravní expiace: vzít člověku ţivot je bezpráví tak strašlivé, ţe můţe být usmířeno jen výkupným stejně těţkým. Dělám ovšem patřičný rozdíl mezi vraţdou a zabitím a uznávám polehčující okolnosti při kaţdém zločinu, jak to moderní kriminální psychologie vyţaduje. Ale ve výjimečných případech nemohu vyvracet, ţe trest smrti je ve shodě s metafyzickým uznáním hodnoty lidského ţivota. Věřím a čekám, ţe bude zrušen vzdělaností obyvatelstva, souhlasem nás všech. 27 FRANCEK, Jindřich. Zločin a trest v českých dějinách. 1. vyd. Praha : Rybka Publishers, s. 27

28 1.2.4 Postoje příznivců trestu smrti Kdyby byl trest smrti, zůstalo by naţivu více lidí Nancy Reaganová, 1982 (503) Argument o odplatě patří mezi nejčastější argumenty příznivců trestu smrti. Trestný čin se odčiní odpovídajícím trestem se stejným účinkem. Odplata ve smyslu vzájemného vyrovnání, to znamená ţivot za ţivot. Zabití zločince má demonstrovat spravedlnost, ţe společnost zločin odsoudila. Alt poznamenává, ţe se jedná o zvláštní situaci kdy se velikost zločinu zabití člověka vyvaţuje zabitím člověka, kdy se posvátnost a nedotknutelnost lidského ţivota má dokazovat právě zničením lidského ţivota. 28 Zastánci tohoto argumentu tvrdí, ţe vrah, únosce a násilník si jako zvrhlá a opovrţeníhodná lidská bytost zaslouţí zemřít. 29 Jedná se princip trestu oko za oko, zub za zub. Argument odstrašení patří mezi další časté argumenty. Pachatele trestného činu je třeba zbavit ţivota, aby byli zastrašeni další potencionální pachatelé od spáchání stejného trestného činu. Proto se dříve popravy konaly na veřejných místech, aby účinek byl o to silnější. Tento argument se zpochybňuje tím, ţe většina vraţd je spáchána v afektu, pod vlivem alkoholu nebo drog nebo ze strachu před odhalením činu, tedy v případě, kdy se rozumu zmocní extrémní emoce. Člověk v takových situacích a stavech není schopen logicky uvaţovat. Trest smrti se také míjí účinkem u zločinů spáchaných lidmi s extrémně labilní psychikou nebo duševně postiţeným člověkem. 30 Bylo zjištěno, ţe trest je účinným odstrašujícím prostředkem pro ty, kdo nemají predispozici k páchání trestné činnosti, je však pochybným odstrašujícím prostředkem pro ty, jeţ ke kriminalitě inklinují. Odstrašujícím účinkem trestu smrti se zabývala celá řada studií, které nejsou schopny prokázat, ţe trest smrti odstrašuje pachatele BESTOVÁ, Cornelie C.. Trest smrti v německo-českém porovnání. 1. Brno : DOPLNĚK, s INCIARDI, James A. Trestní spravedlnost : Ústavní principy trestního práva, trestního řádu a nápravné výchovy. Marek Karel; Ing. Drábek Vladimír. Praha : VICTORIA PUBLISHING, a.s., s BESTOVÁ, Cornelie C.. Trest smrti v německo-českém porovnání. 1. Brno : DOPLNĚK, s INCIARDI, James A. Trestní spravedlnost : Ústavní principy trestního práva, trestního řádu a nápravné výchovy. Marek Karel; Ing. Drábek Vladimír. Praha : VICTORIA PUBLISHING, a.s., s

29 Ekonomický argument 32 - ve prospěch trestu smrti hovoří to, ţe poprava je mnohem levnější, neţ ţivit vězně po zbytek jeho ţivota ve vězení. Proti trestu smrti se však vţdy podává odvolání, a to bývá velmi drahé. Kaţdá kvantifikační expertiza ekonomického argumentu prokazuje, ţe kvůli dodatečným odvoláním a dalším procedurálním pojistkám, která ústava vyţaduje v hrdelních případech, vyjde trest smrti daňové poplatníky podstatně dráţ neţ doţivotní vězení. Argument o ochraně společnosti (pojistka) trest smrti je nezbytný, aby se vrahovi zabránilo v dalších útocích na společnost. Proti této myšlence stojí názor, ţe stejného cíle lze dosáhnout i doţivotním vězením. Potvrdilo se, ţe u omilostněných vrahů se projevuje menší míra recidivismu, neţ u jiných pachatelů. 33 Tímto trestem se provede nejlepší prevence, popravený zločinec bude zaručeně zneškodněn. Přijmutím účelu pojistky předpokládáme neomylnost lidských úsudků a rozsudků a neschopnost státu zajistit bezpečnost. Jde o určitý způsob předjímané sebeobrany, volí se tedy mezi smrtí vraha a jeho potenciální budoucí obětí. Chybí však jistota, ţe vrah v budoucnu ještě někoho zabije. Z hlediska etického se jeví tato myšlenka pojistky jako pochybná, neboť se na základě nedokonalosti lidského vědění a bytí přijímá legitimita trestu smrti. Opodstatněné by to bylo v tom případě, kdyby bylo nebezpečí recidiv příliš velké, coţ se ovšem ukázalo jako nepravdivé. 34 Zásady humanity národního a mezinárodního práva zakazují popravovat duševně nemocné. Jako adekvátní moţnost, jak jim zabránit v opakování páchání deliktů, se jeví zavřít je do vězení nebo jiného, podobného zařízení. Pokud je tedy stát přesvědčen to tom, ţe můţe tímto opatřením ochránit společnost před nemocnými recidivisty, proč by nemohla být tato moţnost přiměřená i pro normální zločince. Dají se tím vyloučit justiční omyly. 35 Trest smrti jako lidská oběť- ritualizace a sakralizace (získání posvátnosti) exekucí ukazuje na existenci charakteru oběti trestu smrti. V průběhu procesu se vyţadovalo zachovávání mlčení, aby si akt zachoval nápravnou sílu. V některých případech se 32 INCIARDI, James A. Trestní spravedlnost : Ústavní principy trestního práva, trestního řádu a nápravné výchovy. Marek Karel; Ing. Drábek Vladimír. Praha : VICTORIA PUBLISHING, a.s., s INCIARDI, James A. Trestní spravedlnost : Ústavní principy trestního práva, trestního řádu a nápravné výchovy. Marek Karel; Ing. Drábek Vladimír. Praha : VICTORIA PUBLISHING, a.s., s BESTOVÁ, Cornelie C.. Trest smrti v německo-českém porovnání. 1. Brno : DOPLNĚK, s BESTOVÁ, Cornelie C.. Trest smrti v německo-českém porovnání. 1. Brno : DOPLNĚK, s

30 popravovaný koupal, oblékal do čistého. Připomíná to staré očistné rituály: Člověk se musí zbavit pozemské nečistoty, aby byl hoden objevit se před boţstvem. Dále se vyţaduje, aby odsouzenec šel na popravu ochotně a dobrovolně. Projevy odporu, protesty a tvrzení o nevině jsou zakázány. Za největší provinění se povaţuje pokus zločince o sebevraţdu. Tomuto chování zabraňují drobná ochranná opatření. Lidská oběť by byla k ničemu, pokud by její odchod nebyl spojen s dobrovolným a radostným obětováním se. Lidská oběť měla také ochránit společnost před hněvem bohů. Skutečný význam lidské oběti spočíval také v sociálně-psychologickém účinku. Poprava umoţňovala otevřít ventil všem úzkostem, pocitů viny a obecně všem pocitům nelibosti ve společnosti, které se stávaly neúnosnými. Při popravě se popustila uzda i všem potlačovaným a zakázaným agresivním pohnutkám existujícím v podvědomí lidí vůči členu společnosti za pomoci dovoleného a beztrestného způsobu. Tyto sociálně-psychologické potřeby jsou indicií jak za pomoci smrti obětního beránka odstranit pocit kolektivní viny, strachu a úzkosti. Lidské oběti byly postupně potlačovány neochotou zabíjet, pokračující emancipací veřejného vědomí, avšak duševní potřeby, k uspokojení projekce viny, a obětním beránkovi, z lidí nevymizely. 36 O tom, jak těţké je souhlasit nebo nesouhlasit s trestem smrti vypovídá následující ukázka z kníţky o toleranci známého českého cestovatele Jiřího Hanzelky, který procestoval takřka celý svět. Jste takhle uprostřed Evropy na konci druhého tisíciletí, pro trest smrti? 37 Na Vaši otázku neumím odpovědět prostým ano ne. Myslím, ţe kaţdé lidské společenství má právo a dokonce povinnost chránit ţivoty svých členů. A nemá právo tolerovat jejich ohroţování. Kdyţ někdo zaviní smrt člověka náhodně, svou nedbalostí, lehkomyslností nebo v hnutí mysli, kdy není schopen kontrolovat své konání, společnost ho musí potrestat. Ale nemá právo brát mu ţivot. Oko za oko není to, čím bychom se měli řídit takhle uprostřed Evropy na konci druhého tisíciletí. Kdyţ ale terorista zavraţdí s rozmyslem a podle dlouhodobého plánu nevinné lidi, kdyţ si podnikatel objedná vraţdu věřitele nebo konkurenta, kdyţ někdo vraţdí za peníze nebo pro kořist z loupeţe, kdyţ chorobný pedofil utýrá a zabije bezbranné dítě, udělá to 36 BESTOVÁ, Cornelie C.. Trest smrti v německo-českém porovnání. 1. Brno : DOPLNĚK, s HANZELKA, Jiří. O toleranci. 1. vyd. Liberec : PRIMUS, s

31 znovu, kdykoli se mu to hodí, pokud mu v tom společnost nezabrání jednou provţdy. V takových případech nejde o trest, ale o rozhodnou obranu ohroţených lidí. Myslím, ţe právě tudy vede neodvolatelná hranice tolerance lidského společenství. Mám pocit, ţe humanistické snaţení nás staví před volbu: koho chránit? Zločince, nebo jeho potenciální oběť? Obojí nelze, jedno vylučuje druhé. Musíme mít odvahu zvolit, protoţe zvolit musíme, nemáme-li připravit o ţivot další nevinné lidi. Dovolte mi k trestu smrti poznámku. Za první republiky, jak známo, v Československu absolutní trest existoval. A diskutovalo se, má-li být zachován nebo ne. Karel Čapek řekl v kruhu svých přátel: Myslím, že trest smrti by měl být zrušen už také z toho důvodu, že být katem není zaměstnání pro člověka. K tomu skoro nemám co dodat. Je známo ţe TGM probděl nejednu noc, kdyţ měl neodvolatelně rozhodnout o ţivotě nebo smrti odsouzence. Rozsudek smrti podepsal, teprve kdyţ si byl jist, ţe tím chrání ţivot proti smrti. Víme, jak by se Karel Čapek díval na trest smrti, kdyby s námi proţil i zbývající dvě třetiny dvacátého věku? Kdyby byl nucen protrpět ještě šedesát let stupňovaného násilí a nevídané brutalizace vztahů mezi lidmi a národy? Kdyby byl musel s námi oţelet desítky milionů obětí druhé světové války a další desítky milionů mrtvých v koncentračních a likvidačních táborech černých a rudých a všelijak asijsky kropenatých diktatur Legislativa Právní kodexy se formulovaly uţ se vznikem prvních států. V zákoně je poprvé trest smrti uvedený v babylonském Chammurabiho zákoníku z 18. století př. n. l., který kodifikoval 25 hrdelních zločinů. Zde poprvé hovoříme o trestu smrti jako o institutu, který je schválen státem. První odkaz na boţské oprávnění popravy najdeme v Bibli: Kdokoli by vylil krev člověka, skrze člověka vylita bude krev jeho: neboť k obrazu svému učinil Bůh člověka. 38 Přičemţ jedno z přikázání bible praví nezabiješ, ovšem je zde míněno bezdůvodné zabití nevinného člověka. Dále v této části autorka uvede důleţité právní předpisy týkající se trestu smrti v období rakouské monarchie, v jejímţ područí se nacházela i dnešní Česká republika. Pro 38 LYONS, Lewis. Historie trestu : Justiční tresty od dávných dob po současnost. s

32 tuto kapitolu bylo čerpáno z knih Zločin a trest a Tresty smrti vykonané v Československu v letech Všeobecný zákoník o zločinech a trestech za ně vydal roku 1787 Josef II. Feudální tresty jako bití, vypalování cejchů, pranýř zůstaly zachovány. Vznikla však zásada úměrnosti mezi společenskou nebezpečností deliktu a přísností trestu. Především byl zrušen trest smrti v řádném řízení, pouţit mohl být jen ve výjimečných případech. Po Josefově smrti byl dekretem z 2. ledna 1795 absolutní trest opět zaveden, a to pro velezradu nebo pokus o ni. V roce 1803 byl v monarchii kromě Uher zaveden Západohaličský trestní zákoník, který vyšel česky ve Vídni roku 1804 pod názvem Kniha práv nad přečiněními hrdelními a těţkými policejními přestupky. Delikty byly rozděleny na zločiny a přestupky. Zločiny se trestaly buď smrtí (oběšením) nebo ţalářem. Ukončila dlouhou éru krutých feudálních trestů a stala se základem pro moderní principy trestního práva a řízení. Jejím přepracováním vznikl v roce 1852 nový trestní zákoník - Zákon 117/1852 ř.z., o zločinech, přečinech a přestupcích, který rozlišuje zločiny, přečiny a přestupky. Pro příklad jsou uvedeny vybrané paragrafy: 12 Hlavní druhy zločinů Trestem zločinů jest smrt zločincova nebo přidrţení ho v ţaláři. 13 Způsob trestu smrti Trest smrti vykonává se provazem. 73 Vzbouření Dojde-li to při srocení z jakéhokoliv podnětu povstalém vzpurnosti proti napomenutí, které bylo od úřadu napřed učiněno, a spojením prostředků skutečně násilných tak daleko, ţe ku zjednání pokoje a pořádku uţíti třeba moci mimořádné, pak jest tu vzbouření, a dopouští se toho zločinu kaţdý, kdo se takého srocení zúčastnit. 74 Trest a) při stanném právu: Nastane-li potřeba učiniti vzbouření přítrţ stanným právem, jest předepsán trest smrti podle ustanovení v zákoně o řízení trestním obsaţených. 32

33 b) Mimo stanné právo: Mimo případ stanného práva odsouzeni buďtéţ pobuřovatelé a náčelníci k trestu těţkého ţaláře od deseti aţ do dvaceti let, a jeli úklad velmi zlomyslný a nebezpečný, doţivotně. Ostatní spoluviníci potrestáni buďtéţ však zlomyslnost a účastenství větší, od pěti a do deseti let. 136 Trest vraţdy dokonané a) Na pachatele, zjednatele a přímého účastníka. Pro kaţdou vraţdu dokonanou má nejen vrah sám, nýbrţ i ten, kdo ho snad k ní zjednal nebo při samém vykonání vraţdy ruku svou vztáhl anebo způsobem činným spolupůsobil, potrestán býti smrtí. 141 Trest na loupeţné zabití Jednali-li se při podnikání loupeţe s člověkem nějakým tak násilně, ţe z toho nastala jeho smrt, mají pro zabití všichni, kdoţ k usmrcení spolupůsobili, potrestáni býti smrtí. 166 Ţhářství Zločinu ţhářství se dopustí ten, kdo něco předsevezme, z čehoţ podle jeho úkladu na cizí majetnosti poţár vzejíti má, byť i oheň nebyl vyšel, nebo ţádné škody nebyl způsobil. 167 Trest Trest na to vyměřen buď podle následujícího rozdílu: a) kdyţ oheň vzešel a člověk nějaký, jak to ţhář předvídati mohl, přišel tím o ţivot; anebo kdyţ oheň způsoben byl zvláštním srocením, jeţ směřovalo ku plenění, tresce se to smrtí b) kdyţ pachatel vícekrát neţ jednou, buď na téţe věci, nebo na věcech rozličných oheň zaloţil, a oheň i jen jednou vzešel; nebo c) kdyţ oheň vzešel a pohořelému z toho povstala znamenitá škoda; téţ i d) kdyţ pachatel vícekrát neţ jednou, ale po kaţdé bez účinku oheň zakládal, potrestán budiţ těţkým ţalářem doţivotním; Trestní zákon doplnily časem další právní normy. Trest smrti se tedy ukládal za zločiny velezrady, veřejného násilí zlomyslným uškozením na cizím majetku, zlomyslným činěním nebo opominutím za okolností zvlášť nebezpečných, za zločiny dokonané vraţdy, loupeţné vraţdy a ţhářství. V této době se trest smrti prováděl oběšením, v době stanného právo přicházelo v úvahu zastřelení. 33

34 Tyto výše uvedené delikty, za které se ukládal trest smrti, byly zákonem č.134/1885 rozšířeny o delikt: zúmyslné nebezpečí pro majetek, zdraví nebo ţivot jiného pouţitím třeskavých látek jako prostředků trhacích, byla-li tím způsobena smrt některého člověka a mohl být tento výsledek pachatelem předvídán. Po vzniku samostatného Československa zůstal základem trestního práva rakouský trestní zákoník č. 117/1852, přizpůsobený republikánskému zřízení, který časem doplnily další právní předpisy reagující na aktuální potřeby státu. Zákon č. 91/1934 Sb. z. a n. o ukládání trestu smrti a o doţivotních trestech Národní shromáţdění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně: 1-1) Namísto trestu smrti uvedeného v zákoně uloţí soud trest těţkého ţaláře (káznice) doţivotního nebo dočasného od patnácti do třiceti let, jsou-li polehčující okolnosti tak závaţné, ţe by trest smrti byl nepřiměřeně přísný. 3 1) Byl-li obviněný uznán vinným zločinem, na který zákon stanoví trest smrti, budiţ v řízení před soudy porotními po závěrečných řečech stran k otázce trestu a před tím neţ se porotní soudní sbor odebéře k poradě o rozsudku, konáno společné tajné sečtení porotního soudního sboru s porotou za přítomnosti zapisovatele a v nepřítomnosti jiných osob. V tomto sedění je kaţdý porotce oprávněn, nikoliv však povinen, vysloviti se o tom, jaký trest by měl býti uloţen obviněnému, a uvést důvody svého mínění. Projevy porotců buďtéţ zapsány do poradního protokolu. 7 1) Trest smrti nesmí býti vykonán, dokud president republiky nerozhodl, ţe odsouzenému milost neudílí. V době okupace v letech působily v českých zemích dva právní systémy německý a protektorátní. Protektorátní trestní právo ovlivnil německý trestní zákoník, ale také rozhodnutí říšské vlády a říšského protektora. Trestní sazby byly velmi přísné a i za nedbalostní delikty následoval v mnoho případech trest smrti. Dekret presidenta republiky č. 16/1945, o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech (retribuční dekret). Tento dekret rozdělil nepromlčitelné trestné činy na zločiny proti státu, osobám, majetku a udavačství. Trestní sazby byly vysoké, od 5-20 let, po doţivotní těţký ţalář aţ po trest smrti. 34

35 Zákon č. 231/1948 Sb. na ochranu lidově demokratické republiky ukládal trest smrti za trestné činy proti státu, konkrétně za velezradu a vyzvědačství v době branné pohotovosti státu nebo v době ozbrojeného napadení republiky a dále za trestné činy proti vnitřní bezpečnosti státu vraţdy nebo úmyslné zabití ústavních činitelů. Trestní zákon č. 86/1950 Sb. nahradil trestní zákon z roku 1852 a zrušen byl k Novelizován byl zákony č. 63/1956 Sb. a 68/1957 Sb. 18 Druhy trestů 1) Hlavními tresty jsou: a) trest smrti b) odnětí svobody c) nápravné opatření 29 Trest smrti 1) Trest smrti se vykoná oběšením, v době zvýšeného ohroţen vlasti můţe být vykonán zastřelením. 2) Místo trestu smrti stanoveného v zákoně uloţí soud trest odnětí svobody na doţivotí nebo na let, kdyby byl trest smrti vzhledem k osobě pachatele neb k závaţnosti polehčujících okolností nepřiměřeně přísný. 3) Těhotné ţeně nelze uloţit trest smrti. Zákon č. 140/1961 Sb. trestní zákon 29 Výjimečný trest 1) Trest smrti můţe soud uloţit jen za trestný čin, u něhoţ to tento zákon ve zvláštní části dovoluje, a to pouze za podmínky, ţe stupeň nebezpečnosti takového trestného činu pro společnost je vzhledem k zavrţeníhodnému způsobu provedení činu nebo k zvlášť zavrţeníhodné pohnutce nebo k zvlášť těţkému a těţko napravitelnému následku mimořádné mimořádně vysoký a a) uloţení trestu vyţaduje účinná ochrana společnosti, nebo b) není naděje, ţe by pachatele bylo moţno napravit trestem odnětí svobody do patnácti let. 2) Vojákovi, který takový trestný čin spáchal za branné pohotovosti státu nebo za bojové situace, můţe soud uloţit trest smrti za podmínky, ţe takovým trestným činem byly zmařeny nebo podstatně ohroţeny bojové akce nebo zvýšenou měrou ohroţena kázeň nebo pořádek v ozbrojených silách nebo v ozbrojeném sboru. 35

36 3) Místo trestu smrti můţe soud uloţit trest odnětí svobody nad patnáct aţ do dvaceti pěti let, jestliţe povaţuje takový trest ke splnění účelu trestu za dostatečný. 4) Trest smrti nelze uloţit těhotné ţeně ani osobě, která v době, kdy spáchala trestný čin, nepřekročila osmnáctý rok svého věku. 30 1) Vedle trestu smrti lze uloţit pouze trest propadnutí majetku. 2) Trest smrti se vykoná oběšením, za branné pohotovosti státu můţe být vykonán zastřelením. 179 Obecné ohroţení 1) Kdo úmyslně vydá lidi v nebezpečí smrti nebo těţké újmy na zdraví nebo cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu tím, ţe způsobí poţár nebo povodeň nebo škodlivý účinek výbušnin, plynu, elektřiny nebo jiných podobně nebezpečných látek nebo sil nebo se dopustí jiného podobného nebezpečného jednání (obecné nebezpečí), nebo kdo obecné nebezpečí zvýší anebo ztíţí jeho odvrácení nebo zmírnění, bude potrestán odnětím svobody na tři léta aţ osm let. 3) Odnětím svobody na dvanáct aţ patnáct let nebo trestem smrti bude pachatel potrestán a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt, nebo b) spáchá-li takový čin za branné pohotovosti státu. 219 Vraţda Kdo jiného úmyslně usmrtí, bude potrestán odnětím svobody na deset aţ patnáct let nebo trestem smrti. Dále bylo moţno uloţit trest smrti za trestné činy vojenské např. porušování povinností sluţby při obraně vzdušného prostoru, zbabělost před nepřítelem, nesplnění bojového úkolu, vydání bojových prostředků nepříteli. Dne 1. července 1990 zrušila Česká a slovenská federativní republika zákonem č.175/1990 Sb. trest smrti, a připojila se tak do té doby ke čtyřiceti státům, které odstranily tento způsob trestu. 36

37 2 PRAKTICKÁ ČÁST Autorka se bude v praktické části bakalářské práce zabývat výsledkem šetření z dotazníků, zda respondenti souhlasí s trestem smrti nebo ne a jaké jsou jejich důvody pro toto rozhodnutí. Dílčím cílem praktické části bakalářské práce bude zjistit, zda se liší názor starší generace od mladší. Respondenti jsou rozděleni do dvou skupin studenti střední školy a senioři. Pro toto šetření byli osloveni respondenti ze Střední školy sluţeb a cestovního ruchu ve Varnsdorfu a klienti Domova důchodců ve Sloupu v Čechách. Respondenti byli posuzováni podle několika základních hledisek. Za prvé podle pohlaví, dále dle věku, dosaţeného vzdělání a místa pobytu. Jako základní metoda byl pouţit dotazníky, ve kterých respondenti vyjádřili svůj názor na trest smrti. Dále uvedli i argumenty, které je k tomuto přesvědčení vedly. Jako další metoda byl zvláště u skupiny seniorů pouţit rozhovor. Ten byl pouţit zvláště u seniorů, kteří mají problémy s písemným vyjádřením a svůj názor mohou lépe vyjádřit verbálně Cíl praktické části Cílem praktické části bakalářské práce bude pomocí dotazníkového šetření analyzovat názor respondentů na existenci trestu smrti. 2.2 Stanovení předpokladů Předpoklad č. 1 Lze předpokládat, ţe většina respondentů nebude s existencí trestu smrti souhlasit. Předpoklad č. 2 Lze předpokládat, ţe názor dvou generací na trest smrti bude rozdílný. Předpoklad č. 3 Lze předpokládat, ţe názory lidí z vesnic a menších obcí budou rozdílné od názorů lidí z velkých měst. 37

38 2.3 Prostředí šetření Domov důchodců Sloup v Čechách Domov se nachází v barokním zámku ve Sloupu v Čechách (dříve majetek hraběcího roku Kinských), který je nově upraven pro kvalitní a poklidný ţivot seniorů se specifickými potřebami. Zařízení disponuje od začátku roku 2007 pouze jedno a dvoulůţkovými pokoji se základním moderním vybavením (postel, skříň, stůl, křeslo, noční stolek). Kapacita zařízení je 80 lůţek (60 domov pro seniory, 20 domov se zvláštním reţimem), péče je poskytována 24 hodin denně. Jedná se o příspěvkovou organizaci, jehoţ zřizovatelem je Liberecký kraj. Klienti domova důchodců jsou rozděleni do 5 skupin - oddělení B (alkoholici), D (klienti trpící Alzheimerovou chorobou), E, F, G. Kaţdé oddělení má své vlastní zázemí, i potřebnou sociální a zdravotní péči. Cílové skupiny uţivatelů: Domov pro seniory - občané, kteří dosáhli věku rozhodného pro přiznání starobního nebo plného invalidního důchodu a kteří pro trvalé změny zdravotního stavu potřebují komplexní péči, jeţ jim nemůţe být zajištěna členy jejich rodiny ani pečovatelskou sluţbou nebo jinými sluţbami sociální péče, - občané z Libereckého kraje; občany z jiných regionů přijímáme v případě, ţe zde mají sociální kontakty nebo příbuzenské vazby, - občané, jejichţ nepříznivý zdravotní stav omezuje převáţně či úplně jejich schopnost sebeobsluhy a vyţadují pravidelnou pomoc při hlavních, nebo všech ţivotních úkonech; téţ jsou přijímáni občané s pohybovým omezením, či zcela imobilní klienti, - občané s psychiatrickou diagnózou, jejichţ stav je stabilizovaný a kteří neohroţují sebe ani své okolí, - přijímáni jsou téţ senioři postiţení Alzheimerovou chorobou nebo jinými typy demence, jejichţ stav je stabilizovaný a kteří vyţadují zvýšenou péči na oddělení zvláštní ošetřovatelské péče 38

39 Domov se zvláštním režimem oddělení B Muţi od 50 let věku v plném invalidním nebo starobním důchodu v nepříznivé sociální situaci, trpící alkoholismem a takovými psychickými poruchami, které neomezují klienta v dodrţování Pravidel bydlení. Klienti, kteří nejsou a nebyli závislí na drogách mimo alkoholu. Klienti, kteří se léčili, nebo léčí z alkoholismu a jsou odhodláni pracovat se svojí závislostí v souvislosti s individuálním plánem a smlouvou o poskytování sluţby. Klienti, kteří nejsou odkázáni při své mobilitě na pomoc druhé osoby. Klienti, kteří potřebují v rámci zlepšení svého stavu vykonávat samoobsluţné aktivity a pracovní terapii. Střední škola služeb a cestovního ruchu Varnsdorf Střední škola sluţeb a cestovního ruchu Varnsdorf, se sídlem Bratislavská 2166, Varnsdorf, je příspěvková organizace, která je řízena radou Ústeckého kraje ze dne Škola nabízí střední odborné studium, např. obor kuchař číšník, kadeřnice, rekondiční a sportovní masér, krejčí, střední odborné studium s maturitou, obor kosmetické sluţby, podnikání, hotelnictví (lázeňství a wellness, řízení hotelového provozu), cestovní ruch (průvodce CR, management CR, turistické sluţby), ekonomika a podnikání (mezinárodní obchod, podniková ekonomika, pojišťovnictví a bankovnictví), veřejnosprávní činnost (sociální sluţby, státní správa), informatika v ekonomice (podnikatelská sféra, státní správa), bezpečnostně právní činnost, modelářství a návrhářství oděvů, speciální školství kuchařské práce, stavební práce, práce ve zdravotnických a sociálních zařízeních (pečovatelské práce), vysokoškolské studium ve spolupráci s Univerzitou J. E. Purkyně v Ústí nad Labem nabízí obor doplňkové pedagogické studium, sociálně pedagogická asistence, a s Vysokou školou obchodní studium v Praze obor cestovní ruch, rekvalifikační kurzy podnikání a účetnictví, zaučený zedník, kadeřnice, zaučená šička, údrţba budov, pracovník v sociálních sluţbách, obsluha osobního počítače, hospodyňka, kosmetické sluţby, hotelnictví a turismus. 39

40 Škola má tři dislokovaná pracoviště. Disponuje moderně vybavenými učebnami pro teoretickou i praktickou výuku. Škola se svými ţáky pořádá módní přehlídky, gastronomické akce, soutěţe a výstavy, sportovní akce, jezdí na exkurze a výlety. V současné době studuje na této škole v denním i dálkovém studiu cca 1100 studentů. Jejich vzdělání zajišťuje 106 pedagogů. V tomto počtu jsou započítáni i učitelé odborných výcviků. 2.4 Použité metody Při vypracování praktické části byla pouţita metoda dotazníku (Příloha č. 6,7). V tomto případě se jednalo o dva typy dotazníků, neboť šetření probíhalo u dvou skupin studenti, senioři. Dotazník určený seniorům byl v úvodní části rozšířen o údaje týkající se osobních údajů dosaţené vzdělání, vykonávaná profese. Cílem bakalářské práce bylo zjistit názor respondentů na trest smrti. Z tohoto důvodu se první otázka soustředila na názor, zda má trest smrti existovat a následující otázky vyplynuly dle odpovědi na první otázku. Druhá otázka se týkala argumentu pro souhlasný postoj k trestu smrti proč má existovat trest smrti a třetí otázka byla určena pro nesouhlasné stanovisko proč nemá existovat trest smrti. Jako další metoda byl pouţit rozhovor, který volně vyplynul při vyplňování dotazníku a diskusi o trestu smrti a jeho cílem bylo zjistit, čím je ovlivněn názor respondentů na trest smrti. Nejednalo se o řízený rozhovor. Metodou pro získání dat pro výzkum bylo dotazování, technikou sběru dat byl vlastní dotazník a rozhovor. Při práci se seniory byl většinou zvolen individuální přístup a vyplňování dotazníků probíhalo v soukromí respondenta. Na rozdíl od studentů, kteří dotazníky vyplňovali hromadně ve třídě za přítomnosti pedagoga. Poté následovala diskuse na téma trestu smrti, kde studenti prezentovali a obhajovali své názory. 2.5 Charakteristika zkoumaného vzorku Výzkumný vzorek tvořily dvě odlišné skupiny respondentů. Jednalo se o skupinu studentů střední školy a skupinu seniorů. Šetření probíhalo v měsících leden a únor roku

41 Studenti Studenti byli vybráni ze Střední školy sluţeb a cestovního ruchu ve Varnsdorfu. Jednalo se o studenty tří studijních oborů maturitní obor cestovní ruch, maturitní obor informatika, učební obor kosmetička. Jednalo se o studenty ve věku od let. Výše uvedení respondenti pocházejí z různých společenských vrstev. Nejedná se tedy o názorově jednolitou skupinu, respondenti se liší jak rodinným prostředím, tak sociálním zázemím. Senioři Respondenti z řad seniorů byli vybráni z Domova důchodců Sloup v Čechách, neboť toto zařízení se nachází v místě bydliště autorky, která zde při studiu vykonávala ve třetím ročníku studia odbornou praxi. Čtrnáct respondentů z domova důchodců tvořili klienti oddělení B, kde se nachází protialkoholní skupina se zvláštním reţimem určená pro muţe od 50 let v plném invalidním nebo starobním důchodu, kteří mají zájem pracovat na své závislosti na alkoholu. Jedenáct respondentů bylo z řad klientů domova pro seniory. 5 respondentů bylo osloveno z řad pedagogických učitelů Střední školy sluţeb a cestovního ruchu ve Varnsdorfu. Šetření bylo provedeno u 30-ti respondentů z kaţdé skupiny. Tabulka č. 2 rozloţení respondentů dle pohlaví a skupiny Muži Ženy Celkem četnost % četnost % Studenti 7 23% 23 77% 30 Senioři 21 70% 9 30% 30 Celkem 28 47% 32 53% 60 Graf č. 2 zastoupení respondentů dle pohlaví a skupiny Studenti Senioři Muži četnost Ženy četnost Ženy četnost Muži četnost 41

42 Tabulka č. 2 ukazuje poměr zastoupení muţů a ţen ve zkoumaném vzorku respondentů. Celkově se jednalo o zastoupení 47 % muţů a 53 % ţen. Jak je zřejmé z grafu č. 2 u seniorů byl větší počet muţů - 70% (tj. 21 z 30), naopak u studentů převaţovaly ţeny 77% (23 z 30). Větší počet muţů u seniorů byl zapříčiněn tím, ţe mezi respondenty byli klienti oddělení B, kam jsou umísťováni pouze muţi. Větší zastoupení ţen u skupiny studentů vyplývá ze zvoleného studijního oboru cestovní ruch, kosmetička, který studují především ţeny. Celkový věkový průměr všech respondentů je bezpředmětný, neboť výzkum byl zaměřen na dvě specifické věkové skupiny. Průměrný věk studentů byl 18,03 roku, průměrný věk seniorů byl 66,90 roku. Mezi seniory byly i tři muţi, kteří nedosáhli 60-ti let věku. Jednalo se o klienty domova se zvláštním reţimem (oddělení B alkoholici), neboť kritériem pro přijetí na toto oddělení je muţ starší 50 let. Tabulka č. 3 místo původu respondentů VM SM M V Celkem Studenti 0% 37% 40% 23% 30 Senioři 3% 40% 27% 30% 30 Celkem 2% 38% 33% 27% 60 Legenda č. 1 VM = velké město, SM = střední město, M = městečko, V = vesnice Tabulka č. 3 podává podrobný přehled o procentuelním zastoupení místa původu respondentů jak celkově, tak i dle jednotlivých skupin. Nejvíce studentů z výzkumného vzorku pochází z městečka, nejvíce seniorů pochází ze středního města. 45% Graf č. 3 místo původu respondentů 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% VM SM M V 5% 0% 1 Legenda 2 VM = velké město, SM = střední město, M = městečko, V= vesnice 42

43 Graf č. 3 prezentuje celkový přehled míst, odkud respondenti pocházejí. Nejvíce respondentů pochází ze středního města (23), dále z městečka (20) a z vesnice (16). Pouze jeden respondent pochází z velkého města. Většina respondentů zkoumaného vzorku pochází ze středního města. Je to z větší části dáno tím, ţe Domov důchodců Sloup v Čechách má spádovou oblast Liberecký kraj, kde se v podstatě kromě Liberce velká města nevyskytují. Ve své většině jde o občany, kteří zde proţili větší část svého ţivota. Pouze jeden respondent pochází z velkého města. Jde o pana Svobodu, který se přistěhoval za svou manţelkou do jejího bydliště a po její smrti byl umístěn v Domově důchodců ve Sloupu v Čechách. Totéţ je charakteristické i pro skupinu studentů. Většina jich pochází ze středního města nebo městečka. Dosah školy kopíruje Liberecký a Ústecký kraj. Graf č. 4 přehled dosaţeného vzdělání seniorů 7 23% 4 13% 11 37% 8 27% základní četn. so četn. sm četn. vš četn. Legenda ke grafu č. 3 so = střední odborné, sm = střední s maturitou, vš = vysokoškolské Výše uvedený graf č. 4 ukazuje podíl vzdělání seniorů. Největší skupinou jsou respondenti se středním odborným vzděláním. Je to zřejmě důsledek toho, ţe v době kdy získávali vzdělání, bylo celorepublikově preferováno takzvané učňovské školství. S většinou absolventů tohoto vzdělání bylo počítáno do výroby, do továren, atp. V podstatě se jednalo o tvorbu dobrých řemeslníků. Druhou největší skupinou jsou lidé, kteří mají pouze vzdělání základní, tzn., ţe absolvovali pouze povinnou školní docházku. Je to tedy skupina s nejniţším vzděláním. Z této skupiny se rekrutuje většina respondentů z oddělení se zvláštním reţimem v domově důchodců. Třetí největší skupinou byli lidé, kteří dosáhli 43

44 maturitního vzdělání. Dnes bychom řekli úplné střední vzdělání ukončené maturitní zkouškou. Lidé s tímto vzděláním (např. průmyslová škola) byli většinou vyuţívání jako tzv. středně technické kádry. Dosaţení středoškolského studia bylo předpokladem pro studium na vysoké škole. Vysokoškolského studia dosáhla nejmenší část respondentů. Jednalo se o ještě pracující pedagogy - důchodce, kteří jsou zaměstnanci na plný či částečný úvazek ve škole, na které bylo prováděno šetření k otázce trestu smrti. V souhrnu lze tedy konstatovat, ţe v uvedeném vzorku respondentů byly převáţně zastoupeny dělnické a jim příbuzné profese. Dosaţenému vzdělání odpovídají i celoţivotně vykonávaná zaměstnání respondentů. Jednalo se například o skláře, řidiče, zámečníky, obráběče kovů, mistry, zemědělské pracovníky, účetní a pomocné dělníky. 2.6 Interpretace dat Tabulka č. 4 přehled odpovědí na 1. otázku Má či nemá existovat v ČR trest smrti? Studenti senioři celkem četnost % četnost % četnost % rozhodně má 15 50% 9 30% 24 40% spíše má 12 40% 9 30% 21 35% spíše nemá 2 7% 7 23% 9 15% rozhodně nemá 1 3% 4 13% 5 8% nevím 0 0% 1 3% 1 2% Celkem % % % Jak vyplývá z uvedené tabulky č. 4, celkem se pro trest smrti vyjádřilo 75% respondentů. V tomto údaji jsou zahrnuty v součtu odpovědi na otázku rozhodně má a spíše má. Tyto odpovědi byly sloučeny z důvodu zjednodušení a ozřejmění výsledku. Jde o součet obou hlavním skupin respondentů tj. studentů a seniorů. Překvapivé bylo zjištění, ţe existenci trestu smrti schvaluje větší procento studentů neţ seniorů. Dalo by se předpokládat, ţe právě mladí lidé budou mnohem více nakloněni určitému sociálnímu a humanistickému cítění a nebudou vyţadovat ve své převáţné většině absolutní trest. Naopak senioři, kteří prošli obdobím totalitních reţimů a byli spíše vychováni k určité nesmiřitelnosti, se ukázali jako lidé, kteří trest smrti schvalují procentuelně méně neţ studenti. Jde zřejmě o důsledek jejich negativních zkušeností s jiţ zmíněnými totalitními reţimy a odráţí strach z moţnosti zneuţití státní moci. Mnohem menší skupina respondentů jak z řad studentů, tak i seniorů preferuje zákaz výkonu a existence trestu smrti. Dále z výsledků vyplývá, ţe názory dvou generací se liší. Zatímco ve skupině studentů souhlasí s trestem smrti 90 % příslušníků mladé generace, mezi seniory dosáhl 44

45 tento názor pouze 60 %. Z tohoto ale současně vyplývá, ţe obě skupiny většinově trest smrti schvalují. V reálných číslech s trestem smrti nesouhlasí pouze 3 studenti, zatímco ve skupině seniorů s trestem smrti nesouhlasí 11dotázaných. Graf č. 5 přehled odpovědí na 1. otázku Má či nemá existovat v ČR trest smrti? rozhodně má spíše má spíše nemá rozhodně nemá 5 9 nevím Graf č. 5 znázorňuje četnost jednotlivých odpovědí na první otázku Graf č. 6 - porovnání odpovědí studentů a seniorů na 1. otázku Studenti senioři rozhodně má spíše má spíše nemá rozhodně nemá nevím Graf č. 6 porovnává výsledky odpovědí na první otázku mezi skupinami studentů a seniorů. Je zde vidět procentuelní rozdíl v názorech obou skupin. Jak jiţ bylo výše 45

46 uvedeno, studenti mnohem více preferují razantnější a tvrdší přístup při trestání závaţných trestných činů neţ senioři. Jeden respondent z řad seniorů se k dané problematice nevyjádřil s tím, ţe ho daná problematika nezajímá. Tabulka č. 5 četnost a poměr souhlasných argumentů pro trest smrti Studenti Senioři celkem četnost % četnost % četnost % adekvátní trest 7 26% 4 22% 11 24% zabránění opakování činu 3 11% 2 11% 5 11% prevence zločinnosti 2 7% 3 17% 5 11% smrt za smrt 10 37% 5 28% 15 33% ochrana společnosti 3 11% 3 17% 6 13% ekonomické hledisko 2 7% 1 6% 3 7% jiný názor 0 0% 0 0% 0 0% Celkem % % % Tabulka č. 5 ukazuje poměr a četnost jednotlivých zdůvodnění souhlasu s trestem smrti. Z tabulky vyplývá, ţe u obou skupin převaţuje názor, ţe za způsobenou smrt, je adekvátním trestem zase jenom smrt pachatele (33%). Je nutné si uvědomit, ţe zde nehovoříme o zabití, ale o skutečně závaţných trestných činech např. vraţdy. Na druhém místě převaţuje argument adekvátního trestu za zvlášť závaţné trestné činy (24%). Dalšími argumenty u obou skupin respondentů byly ochrana společnosti (13%), prevence zločinnosti (11%) a zabránění opakování trestných činů (11%). Respondenti se ztotoţňovali s předloţenými argumenty a jiné názory neuvedli. 16 Graf č. 7 četnost souhlasných argumentů pro trest smrti adekvátní trest zabránění opakování činu prevence zločinosti smrt za smrt 6 ochranna společnosti ekonomické hledisko jiný názor 46

47 Graf č. 7 přehledně znázorňuje výše uvedené závěry vyplývající z tabulky č Graf č. 8 porovnání souhlasných argumentů mezi dvěmi skupinami Studenti Senioři Graf č. 8 znázorňuje poměr souhlasných argumentů mezi dvěma skupinami respondentů. Jak jiţ bylo výše konstatováno, převaţuje argument smrt za smrt, dále adekvátní trest, prevence zločinnosti, ochrana společnosti, zabránění opakování činu a v neposlední řadě respondenti argumentují ekonomickým hlediskem. Tabulka č. 6 poměr a četnost záporných argumentů trestu smrti u obou skupin Studenti Senioři celkem četnost % četnost % četnost % justiční omyl 1 33% 6 55% 7 50% nehumánní 1 33% 0 0% 1 7% dostačují jiné tresty 1 33% 3 27% 4 29% zastaralost trestu 0 0% 0 0% 0 0% nemá vliv na kriminalitu 0 0% 1 9% 1 7% jiný názor 0 0% 1 9% 1 7% Celkem 3 100% % % Tabulka č. 6 znázorňuje poměr a četnost jednotlivých nesouhlasných argumentů s trestem smrti. Znázorněny jsou celkové výsledky respondentní skupiny, ale i výsledky v jednotlivých skupinách. V obou skupinách byl nejčastěji uváděn argument moţnosti justičního omylu. 47

48 Jeden respondent se neztotoţnil s předloţenými argumenty proti trestu smrti a uvedl jiný názor, ţe trestem smrti se nic nevyřeší. Graf č. 9 četnost zastoupení záporných argumentů proti trest smrti justiční omyl nehumánní dostačují jiné tresty zastaralost trestu nemá vliv na kriminalitu jiný názor Graf č. 9 zobrazuje četnost zastoupení záporných argumentů proti trestu smrti v celkovém přehledu. 7 6 Graf č. 10 porovnání záporných argumentů mezi dvěmi skupinami Studenti Senioři 48

KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY

KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY MGR. RADIM VIČAR UNIVERZITA OBRANY, FAKULTA EKONOMIKY A MANAGEMENTU radim.vicar@unob.cz Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně. Katedra dějin státu a práva. Diplomová práce TREST SMRTI A JEHO HISTORICKÝ VÝVOJ

Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně. Katedra dějin státu a práva. Diplomová práce TREST SMRTI A JEHO HISTORICKÝ VÝVOJ Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně Katedra dějin státu a práva Diplomová práce TREST SMRTI A JEHO HISTORICKÝ VÝVOJ Dziechciarzová Zuzana. Brno 2011 Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma:

Více

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD Ročník: vyšší stupeň osmiletého studijního cyklu Gymnázium Globe, s.r.o. CZ.1.07/1.1.00/14.0143 = souhrn právních norem, které chrání společnost, stát a občany před nežádoucím

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA. TRESTNÍ PRÁVO PROCESNÍ I.část

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA. TRESTNÍ PRÁVO PROCESNÍ I.část KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA TRESTNÍ PRÁVO PROCESNÍ I.část TRESTNÍ PRÁVO PROCESNÍ Stanovuje postup orgánů činných v trestním řízení Konkretizuje, jak postupovat při zjišťování trestných činů, prokazování

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn Zhotoveno CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_F.3.13 Integrovaná střední škola

Více

Problematika práva na život a zákazu trestu smrti

Problematika práva na život a zákazu trestu smrti Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva Problematika práva na život a zákazu trestu smrti Bakalářská práce Autor: Hana Polončiková Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce:

Více

Právní záruky ve veřejné správě

Právní záruky ve veřejné správě Právní záruky ve veřejné správě Spravedlivé správní řízení (Správní řízení v kontextu čl. 6 Evropské úmluvy) olga.pouperova@upol.cz Struktura přednášky: Čl. 6 Evropské úmluvy 1) Vztahuje se na správní

Více

Politické procesy v Československu

Politické procesy v Československu Politické procesy v Československu Anotace: prezentace věnující se politickým procesům v 50. letech v Československu. Dětský diagnostický ústav, středisko výchovné péče, základní škola, mateřská škola

Více

40/2009 Sb. ZÁKON ze dne 8. ledna 2009 ČÁST PRVNÍ OBECNÁ ČÁST

40/2009 Sb. ZÁKON ze dne 8. ledna 2009 ČÁST PRVNÍ OBECNÁ ČÁST Systém ASPI - stav k 21.4.2011 do částky 39/2011 Sb. a 20/2011 Sb.m.s. - RA121 Obsah a text 40/2009 Sb. - poslední stav textu Změna: 306/2009 Sb. 40/2009 Sb. ZÁKON ze dne 8. ledna 2009 trestní zákoník

Více

247/1948 Sb. ZÁKON ze dne 25. října 1948. o táborech nucené práce.

247/1948 Sb. ZÁKON ze dne 25. října 1948. o táborech nucené práce. 247/1948 Sb. ZÁKON ze dne 25. října 1948 o táborech nucené práce. Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně: 1 (1) Aby osoby uvedené v 2 mohly býti vychovány k práci jako

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková

Více

Audit hodnocení VKS z pohledu zákona 418/2011Sb.

Audit hodnocení VKS z pohledu zákona 418/2011Sb. Audit hodnocení VKS z pohledu zákona 418/2011Sb. Zákon 418/2011 Sb. o trestní odpovědnosti právnických osob (TOPO) a řízení proti nim Cílem tohoto zákona, který vstoupil v České republice v účinnost dnem

Více

Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19

Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19 Obsah Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19 KAPITOLA I: Pojem, předmět a úkoly kriminologie... 21 1 Pojem a předmět kriminologie... 21 2 Základní

Více

Anotace: Tato prezentace je zaměřena na trestní právo. Zahrnuje výklad a test k opakování látky.

Anotace: Tato prezentace je zaměřena na trestní právo. Zahrnuje výklad a test k opakování látky. Název školy: Střední odborné učiliště Domažlice Číslo projektu:cz.1.07/1.5.00/34.0639 Předmět: Právo Tematický okruh: Trestní právo I. Téma: Protiprávní jednání a trest 2. ročník - obor 64-41-L/51 Podnikání

Více

Aktualizováno v únoru 2013

Aktualizováno v únoru 2013 Aktualizováno v únoru 2013 16 238 (17.4.2013) 1 444 (17.4.2013) Vězeňská sluţba zajišťuje provoz vězeňských zařízení, výkon vazby a výkon trestu odnětí svobody zajišťuje pořádek a bezpečnost v budovách

Více

LIDSKÁ PRÁVA. historické mezníky

LIDSKÁ PRÁVA. historické mezníky LIDSKÁ PRÁVA historické mezníky Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ

Více

Vývoj trestu smrti v našem právu

Vývoj trestu smrti v našem právu Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva Vývoj trestu smrti v našem právu Bakalářská práce Autor: Michaela Rubášová Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: Mgr. Pavel Norek

Více

PRÁVO .... .... právní odvětví

PRÁVO .... .... právní odvětví PRÁVO je nejvýznamnějším prostředkem působení na společnost, je ochráncem společenských vztahů, zárukou jistoty, pořádku a jednoty.... vymezuje obyvatelům, organizacím a státním orgánům práva,.... jim

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632. 32 - Využití ICT při hodinách občanské nauky

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632. 32 - Využití ICT při hodinách občanské nauky VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Ochrana základních práv a svobod. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Ochrana základních práv a svobod. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz ÚSTAVNÍ PRÁVO JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz Základní ideové zdroje nutnost ochrany vyplývá z podstaty demokratického státu Listina základních práv a svobod liberalistická a individualistická

Více

Konflikt v Gaze. AV ČR, v.v.i. Naše společnost projekt kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i.

Konflikt v Gaze. AV ČR, v.v.i. Naše společnost projekt kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 840 129 E-mail: michal.veselsky@soc.cas.cz Konflikt v Gaze Technické parametry Výzkum: Naše společnost

Více

Název školy: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640

Název školy: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640 Název školy: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0639 Název materiálu:vy_32_inovace_03.02 Téma sady: Listina základních práv a svobod Ročník: Nástavbové

Více

Marta Kadlecová. Monografie

Marta Kadlecová. Monografie Marta Kadlecová Monografie Kadlecová, M. (členka aut. kol.): Antologie české právní vědy. Praha, Univerzita Karlova 1993, 302 s. (ISBN 80-7066-697-8) Kadlecová, M.: České a moravské zemské právo procesní

Více

Odpovědnost za disciplinární správní delikty Pojem disciplinárního správního deliktu disciplinární (kázeňský delikt)=porušení disciplíny kázně disciplína (kázeň)= stanovený řád činnosti nějakého organizovaného

Více

EU peníze středním školám digitální učební materiál

EU peníze středním školám digitální učební materiál EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast,

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn Zhotoveno CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_F.3.19 Integrovaná střední škola

Více

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Bc. Miloslav Holub Název materiálu: Vykázání I. Označení materiálu: Datum vytvoření: 20.10.2013 Vzdělávací

Více

Trest smrti res publica? Daniel Kunštát

Trest smrti res publica? Daniel Kunštát Trest smrti res publica? Daniel Kunštát Čas od času se ve všech evropských zemích včetně České republiky rozpoutá veřejná diskuse o opodstatněnosti trestu smrti. Nikoli náhodou. Nejzávažnější zločiny -

Více

ZK-05-2008-18, př. 1 Počet stran: 56. Bezpečnostní analýza kraje Vysočina

ZK-05-2008-18, př. 1 Počet stran: 56. Bezpečnostní analýza kraje Vysočina ZK-05-2008-18, př. 1 Počet stran: 56 Bezpečnostní analýza kraje Vysočina 1 Obsah I. Úvod II. Legislativa a vymezení základních pojmů III. Doporučení k prevenci kriminality v kraji IV. Bezpečnostní analýza

Více

20. maturitní otázka (B)

20. maturitní otázka (B) 20. maturitní otázka (B) 20) Trestní právo obsah, druhy, prameny, podmínky trestní odpovědnosti, trestní odpovědnost v závislosti na věku pachatele, okolnosti vylučující trestnost, orgány činné v trestním

Více

Práva lidí s mentálním postižením. JUDr. Dana Kořínková QUIP Společnost pro změnu www.quipcz.cz

Práva lidí s mentálním postižením. JUDr. Dana Kořínková QUIP Společnost pro změnu www.quipcz.cz Práva lidí s mentálním postižením JUDr. Dana Kořínková QUIP Společnost pro změnu www.quipcz.cz Ochrana práv uživatelů sociálních služeb Právní základ zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách 2 aspekty

Více

Trestní řízení Metodický list

Trestní řízení Metodický list Trestní řízení Metodický list práce s interaktivní tabulí - hranice trestní odpovědnosti, trestní právo hmotné a procesní práce s interaktivní tabulí a do sešitu - u soudu námět pro diskusi - trest smrti

Více

KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY ZA ROK 2014. Základní definice

KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY ZA ROK 2014. Základní definice č. j.: Spr 00562/2015-022 KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY ZA ROK 2014 Základní definice Základní statistickou jednotkou v případě tohoto statistického vyhodnocení

Více

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor?

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Miroslav Scheinost Institut pro kriminologii a sociální prevenci Praha 4. olomoucká sociologická podzimní konference Olomouc, FF UP 23. 24. října 2014 Korupce

Více

Trest smrti v českém a mezinárodním právu

Trest smrti v českém a mezinárodním právu Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor Právo a právní věda Katedra trestního práva DIPLOMOVÁ PRÁCE Trest smrti v českém a mezinárodním právu Nicole Rezová 2014/2015 Prohlašuji, ţe jsem diplomovou

Více

Obsah. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník...12. Obsah. Předmluva...11

Obsah. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník...12. Obsah. Předmluva...11 Obsah Předmluva...11 Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník...12 ČÁST PRVNÍ Obecná část...12 Hlava I Působnost trestních zákonů...12 Díl 1 Žádný trestný čin bez zákona...12 Díl 2 Časová působnost...12 Díl

Více

16. maturitní otázka (A)

16. maturitní otázka (A) 16. maturitní otázka (A) 16) Právní instituce soustava obecných soudů,druhy soudní moci Ústavní soud, státní zastupitelství, advokacie, notářství Soudnictví, státní zastupitelství, advokacie, notářství

Více

8. V jakém právním předpisu byste našli odpověď na otázku, jakou lhůtu má úřad na to, aby v řízení vydal rozhodnutí? a) občanský soudní řád

8. V jakém právním předpisu byste našli odpověď na otázku, jakou lhůtu má úřad na to, aby v řízení vydal rozhodnutí? a) občanský soudní řád 1. Která z následujících možností není platná pro senát ČR? a) Senátoři jsou voleni na 6 let. b) Senát se nepodílí na volbě prezidenta. c) Po uplynutí 2 let se volí nová třetina senátorů. d) Právo volit

Více

Aktuální otázky bezpečnosti, kriminality a prevence kriminality v 21. století

Aktuální otázky bezpečnosti, kriminality a prevence kriminality v 21. století Aktuální otázky bezpečnosti, kriminality a prevence kriminality v 21. století Sborník abstraktů z diskusního setkání Consulte, o. s. pořádá pod záštitou místostarosty Města Horní bříza 8. 11. 2012 od 13.00

Více

Nabývání státního občanství České republiky prohlášením

Nabývání státního občanství České republiky prohlášením 01. Identifikační kód 02. Kód 03. Pojmenování (název) životní situace Nabývání státního občanství České republiky prohlášením 04. Základní informace k životní situaci Prohlášením o nabytí státního občanství

Více

Zákon o obětech trestných činů

Zákon o obětech trestných činů Zákon o obětech trestných činů Doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D. Úvodem Historický vývoj proměny trestněprávního vztahu (z hlediska subjektů) stát přejímá roli, kterou měla dříve oběť, zájmy oběti se podřizují

Více

Právo - soubor právních předpisů, norem a pravidel, kterými se organizuje život společnosti

Právo - soubor právních předpisů, norem a pravidel, kterými se organizuje život společnosti Otázka: Právo a jeho vývoj Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Kuba Vybíral Právo - soubor právních předpisů, norem a pravidel, kterými se organizuje život společnosti - dodržování předpisů je

Více

TEORIE PRÁVA 9. PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST. Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz

TEORIE PRÁVA 9. PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST. Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz TEORIE PRÁVA 9. PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz ODPOVĚDNOST právní odpovědnost politická odpovědnost ústavní odpovědnost morální odpovědnost PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST Právní odpovědnost

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn Zhotoveno CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_F.3.14 Integrovaná střední škola

Více

SSOS_ON_1.11 Trestní právo I

SSOS_ON_1.11 Trestní právo I Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ON_1.11

Více

AK Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři PŘEHLED MEDIÁLNÍCH VÝSTUPŮ KVĚTEN 2014

AK Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři PŘEHLED MEDIÁLNÍCH VÝSTUPŮ KVĚTEN 2014 AK Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři PŘEHLED MEDIÁLNÍCH VÝSTUPŮ KVĚTEN 2014 KVĚTNOVÁ TISKOVÁ ZPRÁVA Neplatičům výživného hrozí exekuce, ztráta řidičského oprávnění nebo tři roky vězení. Soud může platbu

Více

Diplomová práce ETICKÉ ASPEKTY TRESTU SMRTI

Diplomová práce ETICKÉ ASPEKTY TRESTU SMRTI Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Teologická fakulta Katedra teologické etiky, sociální etiky a etického vzdělávání Diplomová práce ETICKÉ ASPEKTY TRESTU SMRTI Vedoucí práce: PhDr. Roman Míčka,

Více

MINISTERSTVO OBRANY ČR

MINISTERSTVO OBRANY ČR Tisková konference k zákonu o III. odboji (zákon č. 262/2011 Sb.) V Praze 15.11. 2011 ministr obrany Alexandr Vondra náměstek ministra obrany pro personalistiku Michael Hrbata ZÁKLADNÍ INFORMACE Po 22

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn Zhotoveno CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_F.3.02 Integrovaná střední škola

Více

A) Základní pojmy trestního práva, přečin a zločin, znaky skutkové podstaty trestného činu, trestní sankce, druhy trestů

A) Základní pojmy trestního práva, přečin a zločin, znaky skutkové podstaty trestného činu, trestní sankce, druhy trestů Trestní právo A) Základní pojmy trestního práva, přečin a zločin, znaky skutkové podstaty trestného činu, trestní sankce, druhy trestů - nový trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb., dále jen TZ ) nahradil

Více

238/2000 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR ČESKÉ REPUBLIKY HLAVA I

238/2000 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR ČESKÉ REPUBLIKY HLAVA I 238/2000 Sb. ZÁKON o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR ČESKÉ REPUBLIKY HLAVA

Více

Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu)

Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu) Škola : ZŠ Sirotkova 36, Brno 616 00 Metodik prevence : Mgr. Zuzana Košťálová (I. stupeň) Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu) Cíl: 1. vytvoření krizového plánu pro řešení

Více

patriarchální - stát vzniklý z rodiny, jejím postupným rozšiřováním

patriarchální - stát vzniklý z rodiny, jejím postupným rozšiřováním Otázka: Stát Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Andrea Robotková stát = organizované společenství lidí, trvale žijících na určitém ohraničeném území - z latinského stato - status, řád - první

Více

Historie české správy. SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 2. část

Historie české správy. SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 2. část Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 2. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most Mgr.

Více

Inovace: Posílení mezipředmětových vztahů, využití multimediální techniky, využití ICT.

Inovace: Posílení mezipředmětových vztahů, využití multimediální techniky, využití ICT. Datum: 20. 6. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_338 Škola: Akademie - VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad

Více

RODINNÉ PRÁVO VYBRANÉ OTÁZKY

RODINNÉ PRÁVO VYBRANÉ OTÁZKY RODINNÉ PRÁVO VYBRANÉ OTÁZKY -rozvod manželství sporný, nesporný -popření otcovství -vyživovací povinnost rodičů k dětem -další druhy vyživovací povinnosti ROZVOD SPORNÝ Soud můţe manţelství na návrh některého

Více

Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.

Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34. Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_345 Škola: Akademie VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad Sázavou

Více

Trestní právo Druh materiálu Pracovní list vytvořený v programu WORD Anotace

Trestní právo Druh materiálu Pracovní list vytvořený v programu WORD Anotace Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0218 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení materiálu VY_32_INOVACE_Kal19 Vypracoval(a),

Více

www.zlinskedumy.cz Autor: Tematický celek: Učivo (téma): Stručná charakteristika: Použité zdroje a odkazy: Označení materiálu: VY_32_INOVACE_ZSV_2_37

www.zlinskedumy.cz Autor: Tematický celek: Učivo (téma): Stručná charakteristika: Použité zdroje a odkazy: Označení materiálu: VY_32_INOVACE_ZSV_2_37 Autor: Tematický celek: Učivo (téma): Stručná charakteristika: Jaroslava Šedová Občan a právo Soudnictví, státní zastupitelství, advokacie, notářství Materiál má podobu pracovního listu, pomocí něhož se

Více

Aktualizováno v únoru 2012 23 606 (10.2.2012) 1 724 (10.2.2012) Vězeňská služba zajišťuje provoz vězeňských zařízení, výkon vazby a výkon trestu odnětí svobody zajišťuje pořádek a bezpečnost v budovách

Více

Zpráva o šetření. postupu České obchodní inspekce při poskytování informací o své činnosti a při zveřejňování výsledků kontrol. A.

Zpráva o šetření. postupu České obchodní inspekce při poskytování informací o své činnosti a při zveřejňování výsledků kontrol. A. V Brně dne 4.9.2008 Sp. zn.: 3186/2008/VOP/DS Zpráva o šetření postupu České obchodní inspekce při poskytování informací o své činnosti a při zveřejňování výsledků kontrol A. Důvody šetření Z tiskového

Více

Hlava II: Trestní odpovědnost

Hlava II: Trestní odpovědnost Kdyby na naše stránky zabrousil čirou náhodou zastupitel města, který ještě nepochopil, že je úřední osobou a musí se podle toho chovat, předkládáme nejdůležitější pasáže z Trestního zákoníku, které by

Více

RÁMCOVÉ ROZHODNUTÍ RADY. ze dne 29. května 2000. o zvýšené ochraně trestními a jinými sankcemi proti padělání ve spojitosti se zaváděním eura

RÁMCOVÉ ROZHODNUTÍ RADY. ze dne 29. května 2000. o zvýšené ochraně trestními a jinými sankcemi proti padělání ve spojitosti se zaváděním eura Pracovní překlad RÁMCOVÉ ROZHODNUTÍ RADY ze dne 29. května 2000 o zvýšené ochraně trestními a jinými sankcemi proti padělání ve spojitosti se zaváděním eura (2000/383/JVV) RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem

Více

Pojmy právo seminář společenské vědy

Pojmy právo seminář společenské vědy Pojmy právo seminář společenské vědy 1. Zákonnost 2. Základní zásady práva 3. Právní vědomí 4. Právní jistota 5. Právo 6. Objektivní a subjektivní právo 7. Právní předpisy 8. Soudní precedens 9. Normativní

Více

Porušení zákona o ochraně spotřebitele

Porušení zákona o ochraně spotřebitele G PORUŠENÍ ZÁKONA O OCHRANĚ SPOTŘEBITELE Porušení zákona o ochraně spotřebitele G STRANA 1 Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, je vedle občanského zákoníku základním právním předpisem v oblasti

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Fyzické tresty Výzkum PR

Fyzické tresty Výzkum PR Fyzické tresty Výzkum PR Statistická chyba Respondenti 18+ velikost vzorku (N) dolní hranice procento populace 5% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% 50% horní dolní horní dolní horní dolní horní dolní horní dolní

Více

Sada č. III Identifikátor DUM: VY_32_INOVACE_SADA III_D, DUM 19 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis

Sada č. III Identifikátor DUM: VY_32_INOVACE_SADA III_D, DUM 19 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST. Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz

TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST. Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz STÁT Max Weber: lidské společenství, které si na určitém území nárokuje pro sebe monopol legitimního násilí Stát

Více

PRÁVO a) Vysvětlete, co je to právo, jaký je vztah mezi objektivním a subjektivním právem

PRÁVO a) Vysvětlete, co je to právo, jaký je vztah mezi objektivním a subjektivním právem PRÁVO a) Vysvětlete, co je to právo, jaký je vztah mezi objektivním a subjektivním právem Právo soubor předpisů, podle kterých se organizuje a řídí život lidské společnosti. Právní předpisy závazně určují,

Více

Disciplinární řád pro studenty Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze

Disciplinární řád pro studenty Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze Disciplinární řád pro studenty Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze Článek 1 Disciplinární řád pro studenty Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze

Více

Základní lidská práva. Prezentace pro žáky SŠ

Základní lidská práva. Prezentace pro žáky SŠ Základní lidská práva. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK, Dubí 1 Listina je Základním souborem práv člověka v měřítku českého

Více

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PRO PORADENSKOU PRAXI NENÍ NIC PRAKTIČTĚJŠÍHO NEŢ DOBRÁ TEORIE Proto odborná výuka poradců má obsahovat především teoretické principy, na jejichţ základě lze

Více

Veřejný ochránce práv JUDr. Pavel Varvařovský V Brně dne 17. srpna 2011 Sp. zn.: 2273/2011/VOP/PP

Veřejný ochránce práv JUDr. Pavel Varvařovský V Brně dne 17. srpna 2011 Sp. zn.: 2273/2011/VOP/PP I. Požadavek, aby žadatelé o dlouhodobý a trvalý pobyt podávali žádosti výlučně cestou Visapointu, nemá oporu v zákoně. Ustanovení 170 odst. 2 zákona o pobytu cizinců se vztahuje pouze na žádosti o dlouhodobá

Více

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz Seminář pro rodiče ŠIKANA Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz tlaky na dítě Šikana je.. Úmyslné a opakované ubližování slabšímu (neschopnému obrany) jedincem

Více

Aktuální problematika informovaného souhlasu, vedení zdravotnické dokumentace a nový trestní zákonník, právní povinnosti a právní odpovědnost

Aktuální problematika informovaného souhlasu, vedení zdravotnické dokumentace a nový trestní zákonník, právní povinnosti a právní odpovědnost Aktuální problematika informovaného souhlasu, vedení zdravotnické dokumentace a nový trestní zákonník, právní povinnosti a právní odpovědnost zdravotníka Přednášející: JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M

Více

RODINNÉ PRÁVO VYBRANÉ OTÁZKY

RODINNÉ PRÁVO VYBRANÉ OTÁZKY RODINNÉ PRÁVO VYBRANÉ OTÁZKY -rozvod manželství sporný, nesporný -popření otcovství -vyživovací povinnost rodičů k dětem -další druhy vyživovací povinnosti ROZVOD SPORNÝ Soud můţe manţelství na návrh některého

Více

Předmět: Občanská nauka Ročník: 2. Téma: Člověk a právo. Vypracoval: JUDr. Čančík František Materiál: VY_32_INOVACE_45 Datum: 9.1.

Předmět: Občanská nauka Ročník: 2. Téma: Člověk a právo. Vypracoval: JUDr. Čančík František Materiál: VY_32_INOVACE_45 Datum: 9.1. Anotace: kriminalita páchaná na dětech a mladistvých, kriminalita páchaná mladistvými Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch 65-41-L/01 Gastronomie

Více

Českoslovenští prezidenti 1918 1993

Českoslovenští prezidenti 1918 1993 Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940

Více

Asertivita 5.5 ASERTIVNÍ PRÁVA

Asertivita 5.5 ASERTIVNÍ PRÁVA 5.5 ASERTIVNÍ PRÁVA Kaţdý má právo mít a vyjádřit své vlastní názory, jeţ se mohou lišit od ostatních lidí. Má právo být vyslechnut a brán váţně. Můţe s námi nesouhlasit. Má právo vyjádřit hněv, přiznat

Více

Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti

Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti Domácí veřejnost si prvního prezidenta České republiky Václava Havla uchová v paměti zejména jako

Více

ČÁST PRVNÍ OBECNÁ ČÁST

ČÁST PRVNÍ OBECNÁ ČÁST 40/2009 Sb. ZÁKON ze dne 8. ledna 2009 trestní zákoník Změna: 306/2009 Sb. Změna: 181/2011 Sb. Změna: 330/2011 Sb. (část) Změna: 330/2011 Sb. Změna: 357/2011 Sb., 420/2011 Sb. Změna: 375/2011 Sb. Změna:

Více

ROZVOJ PŘÍRODOVĚDNÉ GRAMOTNOSTI ŽÁKŮ POMOCÍ INTERAKTIVNÍ TABULE

ROZVOJ PŘÍRODOVĚDNÉ GRAMOTNOSTI ŽÁKŮ POMOCÍ INTERAKTIVNÍ TABULE ROZVOJ PŘÍRODOVĚDNÉ GRAMOTNOSTI ŽÁKŮ POMOCÍ INTERAKTIVNÍ TABULE Eva HEJNOVÁ, Růţena KOLÁŘOVÁ Abstrakt V příspěvku je prezentováno další z řady CD (Vlastnosti látek a těles) určených pro učitele základních

Více

40/2009 Sb. ZÁKON. ze dne 8. ledna 2009. trestní zákoník ČÁST PRVNÍ OBECNÁ ČÁST HLAVA I PŮSOBNOST TRESTNÍCH ZÁKONŮ. Díl 1

40/2009 Sb. ZÁKON. ze dne 8. ledna 2009. trestní zákoník ČÁST PRVNÍ OBECNÁ ČÁST HLAVA I PŮSOBNOST TRESTNÍCH ZÁKONŮ. Díl 1 40/2009 Sb. ZÁKON ze dne 8. ledna 2009 trestní zákoník Změna: 306/2009 Sb. Změna: 181/2011 Sb. Změna: 330/2011 Sb. (část) Změna: 330/2011 Sb. Změna: 357/2011 Sb., 420/2011 Sb. Změna: 375/2011 Sb. Změna:

Více

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol ŠKOLNÉ

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol ŠKOLNÉ 19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách Studentská komory Rady vysokých škol ŠKOLNÉ Studentská komora Rady vysokých škol prohlašuje, že vzdělání, včetně vzdělání vysokoškolského, je základním právem

Více

Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád)

Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) 15.2.2005 Sbírka: 141/1961 Částka: 66/1961 Derogace Je novelizován: 301/2008, 384/2008, 457/2008, 480/2008, 7/2009, 52/2009, 41/2009 Úplné znění zákona ze

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Přílohy: Příloha č. 1: Žádost o povolení šetření na anonymní škole. Žádost o povolení šetření

Přílohy: Příloha č. 1: Žádost o povolení šetření na anonymní škole. Žádost o povolení šetření Přílohy: Příloha č. 1: Žádost o povolení šetření na anonymní škole Žádost o povolení šetření Milena Krištufová U stadionu 1649 516 01 Rychnov nad Kněţnou Hotelová škola Hradec Králové, s.r.o. Adresa: Československé

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Směrnice k aplikaci zákona č. 106/1999 Sb., Zákon o svobodném přístupu k informacím

Směrnice k aplikaci zákona č. 106/1999 Sb., Zákon o svobodném přístupu k informacím Dětský domov, Nepomuk Nepomuk 278 335 01 Nepomuk Směrnice k aplikaci zákona č. 106/1999 Sb., Zákon o svobodném přístupu k informacím Struktura informací, zveřejňovaných o povinném subjektu způsobem, umožňujícím

Více

238/2000 Sb. ZÁKON ze dne 28. června 2000 ČÁST PRVNÍ HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR ČESKÉ REPUBLIKY

238/2000 Sb. ZÁKON ze dne 28. června 2000 ČÁST PRVNÍ HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR ČESKÉ REPUBLIKY 238/2000 Sb. ZÁKON ze dne 28. června 2000 o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů Změna: 586/2004 Sb. Změna: 413/2005 Sb. Změna: 362/2003 Sb., 264/2006 Sb. Změna: 189/2006

Více

1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropských společenství 1 ) (dále jen nařízení

1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropských společenství 1 ) (dále jen nařízení Strana 560 Sbírka zákonů č. 38 / 2008 Částka 11 38 ZÁKON ze dne 17. ledna 2008 o vývozu a dovozu zboží, které by mohlo být použito pro výkon trestu smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či ponižující

Více

4. ABSOLUSTICKÁ MONARCHIE NA ÚZEMÍ ČR (poč. 17. stol. polovina 19. stol.)

4. ABSOLUSTICKÁ MONARCHIE NA ÚZEMÍ ČR (poč. 17. stol. polovina 19. stol.) 4. ABSOLUSTICKÁ MONARCHIE NA ÚZEMÍ ČR (poč. 17. stol. polovina 19. stol.) 4.1. Ekonomické základy absolutistického - Ekonomické základy raného absolutistického - Ekonomické základy rozvinutého absolutistického

Více

Sociálně právní ochrana dětí

Sociálně právní ochrana dětí Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) Sociálně právní ochrana dětí VK Mezioborová spolupráce v rámci

Více

Výkladová prezentace k tématu Listina základních práv a svobod

Výkladová prezentace k tématu Listina základních práv a svobod Škola Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor Číslo Název Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Datum vytvoření Anotace Očekávaný výstup Druh učebního materiálu Mgr.

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

Samotný zákon spojení alternativní trest nezná.

Samotný zákon spojení alternativní trest nezná. Mgr. Jakub Dziergas Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5. Výuková sada PRÁVO, DUM

Více

Správní právo dálkové studium. XIV. Živnostenský zákon živnostenské podnikání

Správní právo dálkové studium. XIV. Živnostenský zákon živnostenské podnikání Správní právo dálkové studium XIV. Živnostenský zákon živnostenské podnikání - pramen právní úpravy je zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) ŽZ upravuje (předmět právní

Více

S t ř e d i s k o Z l í n. PhDr. Zdeňka Kosařová Mgr. Vladimír Lhotka Mgr. Radomír Váňa

S t ř e d i s k o Z l í n. PhDr. Zdeňka Kosařová Mgr. Vladimír Lhotka Mgr. Radomír Váňa S t ř e d i s k o Z l í n PhDr. Zdeňka Kosařová Mgr. Vladimír Lhotka Mgr. Radomír Váňa PRÁCE S PACHATELI NÁSILNÝCH TRESTNÝCH ČINŮ Zahajovací konference v rámci projektu Zlínského kraje NEPŘEHLÍŽEJME DOMÁCÍ

Více